#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
24. března 1905. Cís! 83
#4
alto_textblock
#4
nevzdají se po prvé porážce. Není však příčiny.
abychom pozbývali mysli. Na konec, což jest
i v zájmu dynastic, zvítězí přece národ, když
bez bázně ústavně a klidně, ale též rozhodně
bude bojovati za své zájmy a svá práva. Až pa-
novník zví, že oni jeho rádcové, kteří ho nyní
obklopují, nemají pravdu, a až se přesvědčí, že
výraz národní vůle není okamžité vzplanutí,
nýbrž výsledek trvalého národního chtění, počne
jinak smýšleti a přizpůsobí se ústavním ná-
zorům . ..
V Praze, 21. března. (Polské poža-
davky.) Poněvadž „doba šetření“, vyměřená
bar. Gautschovi, vyprší před Velikonocemi
ctázka dělnosti sněmu království českého počíná
vrhati temné stíny i na říšskou radu, počíná s
„Slowo Polskie“ znepokojovati o osud těch pol-
ských požadavků, jichž provedení bylo vládou
Körbrovou Polákům částečně již slíheno, čá-
stečně pak má býti teprve vymoženo. „Sl. Pol.“
píše v té věci: „Po pádu Körbrově jeví se ohro
ženými i cny velké vymoženosti pro Halič, jež
jsou zabezpečeny zákony státními i zemskými
jako zejmena stavba průplavů, poněvadž ná
sledkem pochybených rozpočtů alpských drah
zdají se nutnými nová bádání odborníků a nové
porady v ministerstvech. Podobně ctřesen jes
závazný slib Körbrův, že severní dráha bude
sestátněna. Zásada decentralisace státních do-
dávek není ještě přijata novým ministerstvem.
Slíbená podpora městu Lvovu na kanalisae
stala se pochybnou, poněvadž s podobnými žá
dostmi přišlo množství jiných měst a jich ná
roky páčí se na 400 millionů korun. Reform
činžovní daně odročena hned na 15 měsíců.
O dalších polských požadavcích, aby se polština
stala úřadním jazykem také při haličské finanční
prokuratuře, při četnictvu, na poštách a želez-
nicích, v ministerské radě vůbec ani nejednáno.
Ba nedostalo se sankce ještě ani usnesení zem-
ského sněmu, aby na gymnasiu v Brodech
polština stala se jazykem vyučovacím místo do-
savadní němčiny.“ „Sl. Pol.“ se obává, že
všechny polské „vymoženosti“ z dob vlády
Körbrovy rozplynou se v niveč, aneb budou vy-
dány na milost a nemilost byrokratické vlády.
jakmile rakouský parlament upadne opět ve svou
chronickou chorobu nedělnosti, která za danýeh
poměrů není vyloučena.
Přímo podrážděně mluví o nových nesná-
zích, spojených se svoláním sněmu království
českého vídeňský dopisovatel „Czasu“, jenž se
šťastně již vystonal ze své chorobné lásky
k padlému dru. Körbrovi a se stejnou láskou
Ine nyní k bar. Gautschovi. Vytýká Němcům
z Čecn, že zahájili proti českému sněmu ne-
včasný boj ve chvíli, když dělnost říšské rady
jest nezbytnou podmínkou úspěchu v zápase
mezi Rakouskem a Uhrami. „Liliputi politikové
německo-čeští — praví — nemohou býti živ
bez kohoutích zápasů, jež se jim staly každo-
denní potřebou. Na jednací pořad poslanecké
sněmovny má býti dán celní tarif, který může
býti silným trumfem v rakouské ruce. Rozumí
se, že na obtíže, činěné se strany německé,
Čechové odpověděli hrozbou, že zmaří projed-
nání celního tarifu a spolu také rozpočtu. Ne-
míním, že dojde tak daleko, poněvadž mám za
to, že se vládě podaří bouři zažehnati, ale zku-
šenost učí, že agitace v obou táborech roste jako
lavina a poslanci se pak stávají nevolníky sve
vlastní agitace. Na všechen způsob — končk
„Czas“ — incident tento ukazuje, že proti ob-
strukci jest třeba ještě jiných prostředků, než
občasná dobrá vůle poslaneů.“ I my známe je-
den takový prostředek; jest to rovné právo, mě-
řené všem stejně netoliko v Rakousku vůbec,
ale na př. také v Haliči.
Z Lublaně, 23. března. (Slovinský
chorvatský novinářský spolek.)
V pondělí 27. t. m. koná se v Lublani v „Ná-
rodním domě“ ustavující schůze „Družstva slo-
vinských spisovatelů a novinářů“. Účelem spol-
ku, jenž přístoupí ke „Svazu novinářských
spolků slovanských“ a po případě i ke „Svazku
jihoslovanských spisovatelů a novinářů“, jes
podporovati a hájiti zájmy spisovatelské a novi-
nářské, udíleti podpory řádným členům a zalo-
žiti pro ně pensijní fond.
Současně dochází zpráva ze Záhřeba, že v
spolku spisovatelů chorvatských utvořil se
zvláštní odbor novinářský a člen výboru
dr. Lorkovič byl zmocněn, aby odbor ten svolal
#5
alto_textblock
#5
schránky psaní s cennou zásilkou, ba jsou pří
pady, že házejí lidé do schránek i vyplněné po-
ukázky a za nimi příslušné obnosy, nezabalené,
jen tak, a není žádnou zvláštností, když se ve
sehránce naleznou psaní bez známek a místo
těchto rozkutálené krejeary. Proto jsou pošťovní
schránky nyní zařízeny tak, že k jejich obsahu
nikdo nemůže, dokud se plechová krabice z
sehránky vyňatá na poštovním úřadě pod přísným
dozorem neodemkne.
Vyplácení čili frankování dopisů bylo až do
druhé polovice šedesátých let věcí nesnadnou
za každé psaní platílo se nejen dle jeho váhy
nýbrž také dle vzdálenosti místa, do něhož byl
adressováno. Poštovní ředitelství upravilo několi-
kráte vzdálenosti, t. j určilo podrobnými tabelami.
jaká vzdálenost se do každého poštovního úřadu
má počítat. Nikdo nemohl si tedy sám — ne-
maje tabely po ruce — psaní frankovat, leda do
míst se známou již vzdáleností a frankaturou
frankovali tedy snad většinu psaní poštovní úřad-
níci sami, určujíce obecenstvu jenom, mnoho-li
má na penězích složit. V poštovních úřadech
s velkou frekvencí musili si lidé ve vyvěšených
tabelách vyhledat, kolika krejeary mají psaní
frankovat. Šlo li na př. psaní přes 10 mil, mu-
silo se frankovat známkou desítikrejcarovou ; do
Vídně platilo se odsud z prostého, lehkého psaní
15 krejearů. Tento způsob vyplácení listů dle
vzdálenosti potrval až do 1. ledna 1866, kdy
zavedena jednotná sazba 5 kr. za prosté psaní
pro celou říší; do ciziny se ovšem platilo i po-
tom více a různě až do uzavření světového po-
štovního spolku.
Na psaních, jež se rekomandovala, musily
vždy udány býti jméno odesíiatelovo i jeho by-
dliště. Recepisy, jež se na rekomandovaná psaní
na peněžní i balíkové zásilky odesílatelům dá-
valy, byly modré, na silném papíru vytištěné
tak velké, že se jakožto cenné a namnoze velm
důležité doklady pohodlně a bezpečně uschová-
vati nebo k úřadním listinám přikládati daly,
kdežlo nynější pavučinkové proužečky jenom z
velké opatrnosti uschovávati a vůbec zachovati
se dají. Recepisy dávaly se dříve také na každý
i zcela prostý odevzdaný telegram, což arci bylo
zcela zbytečno.
#6
alto_textblock
#6
ke schůzi, by se ustavil tak, aby chorvatšti no-
vináři mohli se příštího sjezdu slovanských
novinářů zúčastniti již jako korporace zorgani
#7
alto_textblock
#7
sovaná.
#8
alto_textblock
#8
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 23. března.
#9
alto_textblock
#9
Mezi Srby a Bulhary v Makedonli.
Pan Jan Povolný, známý také našim čte-
nářům, poslal do „Moskevských Vědomosti“ do-
pis ze Skoplje, v němž úžasnými barvami illa-
struje nepřátelství Bulharů k makedonským
Srbům. Vraždění Srbů trvá, vrahy jsou vždycky
Bulhaři. Srážky mezi Bulhary a Turky bývaj
nyní řidčeji, protože Turci jim pomahají vyhla-
zovati „srhomany“. Pan Povolný se dolazoval
Bulharů, proč tak ukrutně Srby vraždí a proč
vraždy své doprovázejí takovými zvěrstvy, jak
je vypichování očí mužům a uřezáváním prsů
ženám. Tázal se jich, zdaž jim není hanba
před civilisovaným světem a zvláště před Slo-
vanstvem. Vynikající členové „vnitřní make-
donské organisace“ odpověděli mu: „Nemůžete
si pomyslit, jaký je to ničemný národ. Jet
smutné, ale jen úplné vyhlazení Srbů dovede
k upokojení Makedonie.“ Jeden z Bulharů,
s kterými p. Povolný o těch věcech rozmlouval,
byl dříve kosmopolitou, národ mu byl jako ná-
rod; ale loni se zúčastnil četování na Srbya
vrátil se jako fanatický bulharský nacionál a
serbofob. Pan Povolný se ho dotazoval po pří-
činách té změny. Bulhar odpověděl: „Ty si an
pomyslit nemůžeš, co jsou Srbové, jaký je to ai-
čemný národ.“ Ale ani on nepověděl ničeho, co
by tak hroznou nenávisť vysvětlovalo. Na na-
lehání otázky řekl, že policejní dozorce, Srb.
nějaký Blagoje, zdráhal se — pozdravovati bul-
harského konsula. Ale sami Bulhaři dělaj
Srbům na př. takové kousky: V Šetově byl za-
tčen Bulhar, nesoucí cosi v pytli. Policejní do-
zorce se ho tázal, co nese. Bulhar, že bram-
bery, ale ukázalo se, že v pytli jsou pumy. Bul
har se tvářil, že neví, co nese, a udával, že m
pumy za brambory dal srbský kupec Pelitarič
Ale kupec Pelitarič nebyl už delší dobu v místě
alibi jeho bylo očividné. Pan Povolný ujišťuje.
že mu turecké úřady ukazovaly dešifrované in-
strukce pro bulharské komity, v nichž se jim
doporučuje, aby, jsou-li přistižení, vždy sváděl
vinu na nějakého Srha.
#10
alto_textblock
#10
Požadavky Židů v Rusku.
„Novosti“, orgán ruských Židů, uveřejňuj
otevřené listy Židů ze všech stran Ruska, opa-
třené tisíci podpisy, kterými reklamují pro sebe
rovnoprávnost, „ne proto, že Žid, dosáhna jí.
prospěje všemu ostatnímu obyvatelstvu a zvýší
jeho blahobyt, nýbrž proto, že toho vyžaduje je-
jich občanská hrdost.
Jiné listy připomínají Židům, že právě jim
by slušelo v nynější době se žádnými požadavky
nevystupovat, protože valná čásť jich vyhýbá se
plnění občanské povinnosti, kterou ruským ob-
čanům ukládá válka s Japonci. Podle dat, uve-
řejněných „Pravitelstvenným Věstníkem“, v roee
1904 mělo se v Rusku dosťaviti k odvodu
1,004.075 branců; z toho počtu vyhnulo se vo-
jenské povinnosti 41.489 mladíků, tedy okolo
4%. Židů se mělo dostaviti k odvodu 57.440 a
z nich se nedostavilc 21.164, tedy okolo 31 %
přes polovinu nedostavivších se.
#11
alto_textblock
#11
Nová řeč císaře Viléma.
Císař Vilém zavítal před svým odplutím
do Středozemního moře k odhalení pomníku
císaře Bedřicha, který postavilo město Brémy
proslovil tam včera při hostině v radnici delsí
řeč. Vzpomenul v ni nejprve významu eísaře
Bedřicha a Viléma I. pro rozvoj německé říše
a prohlásil, že chce v jejich zásadách po-
kräičovati.
»Při nastoupení vlády po násilné době
svého děda, pravil, přísahal jsem na prapor, že,
pokud na mne záleží, bodáky a děla mají
odpočívati, avšak bodáky a děla musí být
ostré a zdatné, aby cizí závist a žárlivos
nerušily nás v budování naší zahrady a našeho
krásného domu uvnitř říše. Přísahal jsem na
základě svých zkušenosti z dějin, že nikdy
nebudu bažiti po širé světové
říši, neboť co stalo se z tak zv. svělových
říší? Alexandr Veliký, Napoleon I., všichní vele
váleční hrdinové brodili se v krvi a zanechali
podmaněné národy, které při prvém okamžiku
opět povstaly a říše rozbily. Světová říše, o jaké
jsem snil, spočívati má v tom, aby především
nově zbudovaná německá řiše požívala na všech
stranách naprosté důvěry jako klidný, po-
etivý, mírumilovný soused a by.
kdyby se snad někdy v dějinách mělo mluviti
o německé světové říši nebo o hohenzollernském
světovém panství, nebyla založena výboji mečem,
nýbrž vzájemnou důvěrou národů,
domáhajících se s námi stejných cílů, krátce
řečeno, jak pravil velký básník: »Na venek
ohraničena, uvnitř bez mezí.«
Doba, ve které stal jsem se velkým, ne
byla přes velkou válku pro čásť našeho národa,
na moře odkázanou, nikterak velkou a slavnou.
Také tu vyvodil jsem důsledky z toho, co uči-
nili moji předkové. Uvnitř říše učiněno tolik, co
bylo třeba a nyní musilo následovati zbro-
jení na moři. Děkuji bohu, že nemusím
v této radnici více vysloviti zoufalý výkřik, jako
kdysi v Hamburku. Loďstvo již pluje po moři
a ještě se staví, také námořnictvo jest pohotově
a horlivost a duch jest týž, který nadehnul
důstojníky pruské armády u Hohenfriedbergu,
u Hradce Králové a u Sedanu, a každou
německou lodi válečnou, spuštěnou na moře,
dána jest větší záruka pro mír na pevnině
tolikéž méně budou se chtíti naši odpůrei
s námi utkati a tím cennějšími staneme se
spojenci.«
Po appellu na mládež, aby vystříhala
se nesvárů a zášti, radovala se z vlasti, tak
jakou jest a nehnala se za nemožnými věcemi,
by se důstojně připravila na velké úkoly, ně
meckému národu vytknuté a k účelu tomut
zachovala si kázeň a zbožnost, končil císai
Vilém svou řeč přáním, aby zlatý mír, který
byl dosud s boží pomocí zachováván, i příšte
se Německu zachov al.
#13
alto_textblock
#13
Katolická církev v Alžíru.
Arcibiskup alžírský msgr. Ouri zaslal mi
nistru kultu Bienvenu-Martinovi u pří-
ležitosti oddělení církve od státu přípis, v němž
#14
alto_textblock
#14
prohlašuje, že odstranění náboženského rozpočtu
způsobí, že katolické bohoslužby v Alžíru za
krátko musí přestati. Mohamedánský kultus ne-
bude dotčen předlohou o rozluce. Nábožensky
lhostejní poznají, že je pro ně výhodnějším být
mohamedány nežli křesťany a domorodci budou
se udiveně tázati, proč Francie zachází tal
s těmi, které učí zákonu božímu.
#15
alto_textblock
#15
Venezuola.
Známa jsou již poslední zakročení diploma-
tických zástupců Spojených států a Francie
proti Venezuele, při nichž zástupce prvého stáu
otevřeně vzdornému presidentu Castrovi dal na
vědomí, že Spojené státy vynutí si svých nároků
i brannou mocí, kdežto vyslanec Francie mu
oznámil, že Francie nepustí se již do žádného
vyjednávání ve příčině kabelové společnosti.
President Castro výstrah těchto však dosu
nedbá, naopak zachovává stále odmitavé stano-
visko oproti všem cizozemským požadavkům
vůči Venezuele, vzniklých zabavením soukro-
mého jmění a zrušením koncesí a chystá se
opříti se donucovacím prostředkům zmíněných
dvou států brannou mocí. Z Caracasu se sdě-
luje, že Castro jest přesvědčen, že Spojené státy
a Francie donucovacích prostředků použijí, aby
prosadily, čeho nemohly dosíci cestou diploma-
tickou a že proto shromažďuje armádu k obraně
republiky a vyzbrojuje kvapem oba její přístavy.
by zabránil přistání cizího vojska. V přístavech
La Guayře a v Porto Cabellu postaveno na rychlo
6 nových šestipalcových děl a do armády vřa-
děno 10.000 mužů. „Armáda“ tato rozdělí se na
oba přístavy, které opatří se také plovoucími
minami a zajistí se potopením lodí. „Armáda“
presidentove jest však velice nuzně vyzbrojena
a nevzbuzuje dosud celkem žádné hrůzy.
Caracasská zpráva konečně dodává, že
Castro vyslovil pevný úmysl, že venezuelským
věřitelům činiti bude nejkrajnější odpor a že
nedá jim, pokud to půjde, ani haléře.
Z Washingtonu se telegrafuje, že zmíněné
zakročení vyslance Spojených států v Caracasu
Bowena u presidenta není sice ještě žádným
ultimátem, ale v úřadních kruzích že se netají.
že záhy, jelikož Spojené státy se svých nároků
nevzdají, bude zakročení nezbytným. Soudí se.
že krok Bowena zamezí ratifikaci úmluvy o za-
hraničních obligacích, dle které připadla by po-
lovina výnosu z přístavních cel, vyjímaje cla
z přístavu La Giuayry a Puorto Cabelly, angli-
ckým a německým majitolům fitrů. Uskutečněn
této smlouvy znemožnilo by uspokojení ameri-
ekých národů, protože druhé poloviny těchto co
potřebí jest k vydržování venezuelské vlády.
Energičtěji, nežli Spojené státy, vystupuje
Francie, jejíž vláda nařídila, aby válečné lodi
„Dupleix“ a „Jurien de la Graviere“, které
kotvily ve Středozemním moři, odpluly nepro-
dleně k Venezuele a zachovaly se tam dle po-
kynů franeouzského vyslance. Očekává se, že
dojde-li k zakročení proti Venezuele, učiní tak
oba zúčastněné státy společně. Tomu také na-
svědčuje dnešní zpráva pařížského „Matinu“.
sdělující, že francouzský vyslanec ve Washing
tonu bude míti o francouzsko-venezuelském
sporu v příčině francouzské kabelové společnosti
rozmluvu s prosidentem Rooseveltem.
#16
alto_textblock
#16
Společnost Musea král. českého
#17
alto_textblock
#17
koná dnes v domě musejním výroční své valne
shromáždění, k němuž vydána obělrná zpráva práv
tiskem. Z pečlivě sestavených statí, pojednávajícíc
o sbírkách musejních, vychází na jevo, že minulý
rok byl pro museum dobou klidného, účinného roz-
voje. Význam jeho, jakožio kulturního ústavu prvého
řádu stále mohutní, nikoliv však ve stejném poměru
prameny jeho příjmů. Správní výbor uznávaje v zá-
věrečné stati účasti a podpory činitelův, na nichž vý-
voj musea jest závislým, praví, že nemůže se ubrá-
niti teskným obavám o jeho budoucnost, která ohro
žena nedostaíkem finančních prostředků a místností
Správní výbor očekává s důvěrou, že rozhodujic
kruhy zastupitelstva zemského museu u významu jeho
klesnouti nedají.
Pokud se sbírek musea týče, vykazují za r. 190
zr ačný přírůstek.
Tak biblictéka a s ní spojené sbírky
obohaceny nejen hojným počtem, nýbrž tak
vzácností knih a rukopisů, získaných koupí, dary a
výměnou, letos soustavně zahájenou. Tak nabyto bylo
tisků úhrnem 4929 knih, rukopisů 875, korrespon-
dencí 2244, rytin, kreseb a Iotografií 1132, hudebnir
428, atlasů a map 90. Z darů jmenovati dlužno přede-
všim literární pozůstalost a korrespondenci Fr. Lad
Čelakovského a jeho rodiny, doplněnou letos daren
syna spisovatele prof. dra. J. Čelakovského, dále kor-
respondenci Sebastiána liněvkovského a j. v. Ar-
chivu dostalo se letos vzácného daru, totiž dvou
starých urbářů panství černokosteleckého, z nichž
jeden a to „Rtegistra právní“ pochodí z r. 1562, druhý
„Zlatá kniha“ z r. 1672—1677. Dále obohacen archiv
darem fotogralických snímků šesti královských di-
plemů šlechtických z r. 1420—1523 a pod Kromě
uvedeného získal archiv letos ještě 45 kusů a 76 kusd
kopí. Sbírka numismatická, minci a medaill
byla roku 1904 rozmnožena o 10 medaillí a penizů
pamětních, z nichž 2 stříbrné, pak o 119 mincí, mezi
nimi tři bronzové římské, 48 středověkých stříbrných
a 68 měděných. Zajímavý nález učiněn a museu vě-
nován při stavbě nábřeží vojtěšského; u Vltavy na-
lezeno totiž 41 kusů velikosti míšeňského groše
drobných kousků čtyřhranných, k nimž přimíseny
malé haléřky s vypouklým obrazem lva. Shledáno.
že nález tento pochází z druhé polovice XV. stoleti
a že jsou to falešné peníze, ražené penězokazi doby
zmíněné.
Sbírka archaeologie praehistoricke
obohacena byla o 107 inv. čísel. Koupí bylo získáno;
zlatá naušnička a br. předměty z hrobů se skrče-
nými kostrami na Tursku, ozdobné spony, cedníček
stříbrný a jiné předměty z hrobů kostrových doby
merovejské, jež nalezeny u šachty „Valerie“ blíže
Světce, žel. meč a oštěp z kostrového hrobu latěne-
ského u Veltěže, zlaté náramky široké zevně žebér-
kované a nákrčník z rourky spirálovitě stočené z Mi-
nic, bronzové jehlice z mohyl u Němějic, br. jehlice
a náramky z Hloubětína, provrtané zoubky z hrobu
u Čížkovic, denar cís. Trajana nalezený na Kaňku
u Kutné Hory. Vlastním zkoumáním získáno 35 inv.
čísel bronzových a železných předmětů, hojně nádob,
na jich slepení a inventování se pracuje, a ozdobné
střepy ze sídlišť. Úhrnný počet předmětů ozdob-
ných a užitečných z hrobů u sídlišť činí 6723 inv
čísel, z kterých uloženo jako studijní materiál v do-
lejších zásuvkách 452 inv. čísel. Nádob ve sbírkách
vyložených je 2366, počet nádob neurčitého původu
neb ze středověku uloženo ve skladišti 180. Poče
kamenných nástrojů ve zvláštní skřini vyložených
je 160, uschovaných 340 kusů.
Sbírka historickoarchavologická
národopisná rozmnožena bylo o 254 inv. č.
obsahujících 481 kusů, v oddělení národopisném pak
přibylo 134 kusů. Sbírka historicko - archaeologick
Lyla však i koupí soustavně a účelně doplňováne
Z koupených věcí dlužno vytknouti především cíno-
vou křtitelnici s opisem latinským, jejíž dolejší čás
datována r. 1465, víko pak pochází z r.1548. Jest to
práce pražská. Druhý kus neméně cenný jest zvon
s jemným dvojím vlysem figurálním hostiny rytířo
a dam, allegorie času, oběti lzákovy atd., s legendou
českou. Zhotoven byl r. 1597 v Rakovníce od Matouše
Fleimigka konváře a Pavla Pacovského zvonaře. Pr
drobnějších koupích všímáno si především nástrojů.
předmětů v české domácnosti chovaných a užívaných.
i nástrojů potřebám řemeslnickým sloužicích. V od-
dělení osobních památek zařaděn byl vynikající da
#18
alto_textblock
#18
slavná rady král. hlav. města Praby, kadeř nesmrtel-
ného pěvce Slávy Dcery, Jana Kollára, jež nalezena
při exhumaci jeho tělesných pozůstatků ve Vídni dn
14. května r. 1904 a dále 37 stuh z věnců, věno-
vaných k slavnostnímu převezení a uložení tělesné
schránky jeho dne 16. května 1904 v Praze na O-
šanech.
Zoologická sbírka byla rozmnožena vr
1904 o 743 exempláře. Koupí získáno bylo 53 inv. čí-
sel o 302 ex., z nichž zvláště sluší vytknouti pří-
rostky: vzácného nyní pásovce třípasného, párel
pláků krejčíků s hnízdem uměle z listu sešitým, zvo-
novce tříhrotého se 3 dlouhými přívěsky na hlavě.
drahocennou kostru plakopyska v lihu, dvojité prae-
paráty obratlovců z polovice vycpaných a na druhé
straně demonstrujících kostru, systém zažívací a dý-
chací, pak nádherné parohy jelena marala s pohol
altajského.
Bolanická sbírka rozmnožena byla o 4
inv. čísel, obsahujících 5595 exemplářů herbářních,
77 předmětů pro sbírku výstavní a jeden drobnohled.
Hojnými a cennými dary obohacena sbírka mine-
ralogicko-pelrografická. Mezi těmitc budiž
na prvém místě poukázáno k velkému kusu želez
meteorického z Xiquipilka v údolí Toluckém v M-
xiku, jejž sbírce věnoval dr. Fr. Kaska v Mexiku
Roku 1904 zakoupeny 54, ponejvíce skvostné vý-
stavní kusy: celkem přibylo 74 minerálů: koncem
r. 1904 vykazuje inventář sbírky mineralogické 17.59
čísla. Sbírka meteoritů vzrostla na 181 pádů o 218
kusech — 85 kamenů, 18 mesosideritů, siderofyrůa
pallasitů a 94 želez — v celkové váze 83.724 g
Skírka hornin českých vzrostla na 1375, hornin cizích
na 1186 čísel, čílá tudíž sbírka hornin celkem 256
čísel, ponejvíce pěkných formátů
Sbírka geologicko-palaeontologická
ve svém celku již postavená a obecenstvu přístupn
zdokonalována byla v podrobnostech dle desiderátníck
seznamů, jakož i zevrubným etiquettováním. Úhrnen
rozmnožena za rok 1904 o 2289 kusů.
#20
alto_textblock
#20
Sbírky museiní navštívilo ve 311 dnech veřejně
návštěvy 130.128 osob, čílárnu bibliotéky vyhledal
15.113 čtenářů, jimž vydáno 39.667 knih, rukopisů.
rytin, vyobrazení a hudebnin.
Po stránce finančního hospodářství Společnosi
musea král. českého patrno, že jmění musea ob
nášelo koncem roku 1903 na hotovosti, papírech a de-
positech 270.386 K 36 h, fond Opizův 8543
73 h, fond Barrandův 22.613 K 52 h, nadac
Al. Turka 22.572 K 82 h, a jmění Matice české
209.287 K 57h
#21
alto_textblock
#21
Denní zprávy.
#22
alto_textblock
#22
— Dotěrnost německých spořitelen a úvěr
ních ústavů, v kruzích českých velmi známá.
nejnověji doložena byla šluknovskou spořitelnou.
kteráž rozeslala po všech českých advokátech
a notářích typovaný leták, v němž nabízí své
služby v obchodech hypotekárních půjček s bar
numskou reklamou a různými sliby. Jest ovšem
jisto, že žádný skutečně český advokát snebo
notář nesníží se za prostředkovatele obchodů
žádné německé spořitelny, nepropůjčí se k služ-
bám německého kapitálu, kterýž se svým
boptnáním z českých mozolů nestoudně vy-
chloubá, jak tomu nasvědčují celé spisy stati-
stiků německých, dovozujících na základě ně-
mecké kořisti, z úpadku hospodářského uvědo-
mění v českém lidu nabyté, oprávněnost poli-
ticko-nacionálního nadpráví německého v Če-
chách. Avšak sluší také varovati veškeré české
majitele nemovitostí, aby se nedali svésti dryáč-
nictvím německých rebachářů a o úvěr vždy
ucházeli se u nepochybně českých ústavůfi
nančních.
— Proti tajemnůstkářství, provozovanému
českými zástupci v moravských smiřovačkách.
brojí pokrokový list olomoucký v posledním
svém čísle. Poukazuje k tomu, že Němci své
návrhy, než je subkomitétům předloží, dávaji
schvalovati své Národní radě, kdežto členové
čeští je vůbec nechávají v tajnosti. Při tom olo-
moucký list, který v otázce smiřovaček ovšem
přinesl již nejednu zprávu neověřenou, vyslo-
vuje tvrzení, že čeští členové nemají ani dost
propracovaných protinávrhů, zakládajíce je
vždy na návrzích německých. Aby se podobným
zprávám, jimž víry přiložiti nelze, na příště za-
mezilo, bylo by věru záhodno, aby upuštěno
bylo ode všeho smiřovačkového mysticismu, o
veškeré tajemnosti, jak to žádá také přerovská
resoluce, nedají-li čeští zástupcové ve stálém
smiřovacím výboru vůbec přednost uskutečnění
hesla „Pryč se smiřovačkami“, které je dnes
takřka všeobecným míněním českého lidu na
Moravě!
— Živými obrazy, koncerty, pěveckým
produkcemi, deklamacemi, lesními a lučním
slavnostmi, balety, dětskými představeními, čepo-
bitím, budičky, letními oslavami, turnéřským
výlety, komersy, dopoledními pitkami, tombolami
sázením památných dubů, tancem, maškarním
plesy, radostnými a čestnými ohnivými hranicemi
žárovišti na kopeích, illuminacemi, pochodňovým
průvody, výstavami atd. hodlají místní skupiny
německého Schulvereinu podle programů cen
trály došlých oslaviti den 13. května letošního
roku, pěladvacáté výročí založení Schulvereinu.
Na jihu, severu, východu a západu Rakouska
chystány jsou takové oslavné produkce, jichž
čistý výtěžek rozmnožiti má jubilejní dar rakou-
ského němectva pětadvacetiletému dítku zesnu-
lého M. Weitlofa, syna obětavého podporovatele
české školy, české mládeže, české školní knihy
české hudby dra. Jana Weitlofa, kdysi pána na
Skalsku a Neměřieích. Všechny spolky německé
v první řadě turnéřské a hudební sjednotise
v ten den s místními skupinami schulvereinskými
13. květen bude národním svátkem všech ra-
kouských Němců bez rozdílu politických stran
jásá ústřední výbor Schulvereinu, kterýž nevy
nechá týdne, aby nějakým letákem nepovzbuzo
val jubilejní náladu německou v hetový paroxys
mus. Větší místní odbory vydávají k slavnostnímu
dnu již nyní své vlastní manifesty, z nichž na
jevo vychází, že slavný německý den bude
vlastně dnem rámusného projevu pravěkého
proti-slovanského záští německého. Liberecký
slavnostní komitét tvrdi ve svém slavnostním
provolání, že založení Schulvereinu bylo vlastně
odpovědí na Stremayrova jazyková nařízeníz
dne 19. dubna, »kdy německý jazyk byl zba-
ven svého vrozeného a odůvodněného nad-
práví i jazyk Schillerův a Göthův posta
ven byl na roveň s dialekty i nejmenšíeh
třísek slovanské národní rodiny, kdy zásada
státní němčiny prolomena a se ukázalo náhle,
až kam vésti mohl a musel pružný pojem
v zemi obvyklého jazyka“.« Tedy jubileum
politické, jemuž oslava domnělé záchrany »tisíců
německých dětí před počeštěním« jest pouhou
maskou. Schiller a Göthe podle nesmrtelného
slova Žáčkova styděti museli by se dnes za to
že jich jména zneužito k zdůvodnění největš
ničemnosti, jaká kdy na rakouských Slovaneeh
páchána byla, jméno jejíž německý Schulverein
Nehledí-li se k vojenským dětem velikých po
sádek v českých městech, sotva by vykáza
Schulverein za celé čtvrtstoletí pětadvacet ně
#23
alto_textblock
#23
meckých dětí, které by bez něho byly propadly
poslovanění. Ano, jubileum Schulvereinu bud
oslavou smrtelné nenávisti protislovanské, čtvrt-
stoletého herodesování českých a slovanskýeh
dětí v Rakousku, na tom nezmění se nie, i kdyby
Němci spálili v předvečer jubilea schulverein-
ského všechny lesy pohraničných hor českých
na slavnostní ohně! My Češi nic nemůžeme učiniti
vůči této německé profanaci nejpřirozenějšího lid-
ského práva, našeho práva na jazyk mateřský.
než abychom v jubilejní rok Schulvereinu, který
jest zároveň pětadvacítiletím naší drahé Matice,
dvakráte sáhli po obvyklé své roční obětině
matiční a zaplatili letos dvojnásobnou daň z té
české krve, kterou čtvrtstoletí platíme, aby pro-
lita nebyla! Nechť letos mezi námi není
nikoho, kdo by tak aspoň jednou neučinil
— Staroměstský ohčanský klub po nedávné
valné hromadě zahájil svoji činnost pořádáním ve
řejných schůzí. Pro včerejší večer dal na program
rozpravu o vládní osnově, týkající se živnostenskéh
řádu. Účastenství na schůzi bylo hojné, zejmena do
stavili se poslanci pp. Březnovský, Němec a Krejčík
dále zástupcové některých společenstev, ředitel tech
nolog. musea p. dr. Schuster, živn. instruktor p. dr
Polák a j. Posl. dr. Dvořák omluvil svoji nepřítom-
nost parlamentními pracemi. Schůzi zahájil předsed
klubu a posl. p. dr. Podlipný a podal přehledný
obraz o různých těch přeměnách a doplňcích živno-
stenského řádu. Poutavý výklad o vládní osnově
učinil p. dr. Schuster a byl za přednášku po
chvalou odměněn. Na názor jeho, že osnova ne
opravuje veškeré neshody a že na dále musí živnos-
nictvo pracovati svépomocí a vlastním přičiněním k
svému zvelebení — navázal řeč svoji p. posl. Ně-
mec a tvrdil, že vládní osnova je ohlodanou kostí,
o níž se nyní poselstva rvou, k nemalé veselos
vlády, která to s nikým z nás nemyslí upřímně.
(Scuhlas.) Zákon živnostenský může prospívati jen
pro jednollivé země a nemohou býti zájmy všech
zemí jednotným zákonem upraveny. Vždyť jiné zájmy
jsou v zemích koruny sv.-václavské a jině v Haliči
— Pan posl. Břoznovský označil osnovu za ne
dochůdče živnostenské a přece upoutala veškeru po-
zornost národa. Lépe by nám prospěla úprava celní
zlepšení působnosti konsulů, přiřknutí erárních do-
dávek maloživnostníkům a důkladnější ochrana živ-
nostníkův oproti sociálním demokratům. Je přesvě
čen, že osnova vládní nebude uzákoněna. Další roz-
pravy zúčastnili se pp. posl. Krejčík, Bejlek a Lada
načež zdařilá schůze skončena.
#24
alto_textblock
#24
— Osobní Pan MUDr. J. Hornych onemocně
břišním tyfem prostředně těžkého průběhu. Nemo
probíhá normálním způsobem
— Ze staroměstské radnice. K otevření vlastního
domu české besedy v Liberci ve dnech 25. a 26. t. m.
odjedou v zastoupení městské rady pražské pp. ob.
starší V. Březnovský a c. r. Voitl. — K návrhu p.
ob. st. Schröttra, přijatého radou městskou, upozor-
něny budou veškeré magistrátní referáty a úřady,
aby účty konírahentů obecních s největším urychle-
ním k výplatě poukazovaly a vadia ihned po schvá-
lení dodávky a zejmena stavby vracely-
— Valná hromada Deanského odboru Jstředn
Matice školuké konala se dne 21. t. m. v místnostech
„Domácnosti“ a byl podán jejím průběhem i podanými
zprávami skvělý důkaz o tom, že dámy pražské jsou
nejpřednější oporou Matice. Valnou hromadu zahájila
povznášejícím proslovem pl. A. Podlipná za čelného
účastenství dam a za přítomnosti delegátů výboru
Ústřední Matice školské pp. dra. Pospíšila a Bělo-
hrádka. Na to přikročeno k projednání programu valné
hromady; pí. Maric Neffová přečeila protokol
Joňské valné hromadě, po jehož schválení jednatelka
pí. A. Kuklová-Bezděková přednesla vlaste-
neckým nadšením prodchnutou zprávu výroční, ve
které živými barvami vylíčena jest horlivá činnost
odboru v roce minulém, zejmena výsledek bazaru
„Makové pole“, veliký úspěch letošního plesu ma-
škarního. Zpráva končí vroucími slovy: „A tak co-
těšeny, posíleny vědomím přízně obecenstva, sesíleny
stále přibývajícím vojem pracovnic, chystáme se k pra-
cím novým, majíce ve štítě svém tu věrnou účinlivou
lásku, tu snahu, kterou uznává národ celý a kter
žehná nám bůh.“ — Paní Marie Benešová podala
zprávu pokladní, ze které zřejmo, že koncem roku
1904 měl damský odbor čistého jmění 30.935 K 94h
a že za rok 1904 odvedl Ústřední Maticí školské 24.000
korun. Maškarní ples, konaný r. 1904, vynesl čistých
9000 K, bazar „Makové pole“ skoro 11.000 K. Ná-
klady s pořádáním těchto velkolepých podniků spo-
jené, byly v pravdě nepatrny. Příspěvků členských
přijato 5324 K, na darech sešlo se 487 K a z nového
pramene přijmů („plchání do šachovnice“) vypaynulo
712 K. Po přednesení těchto zpráv vyžádal si stovo
delegát výboru Ú. M. Š. p. dr. Jar. Pospíšil; po-
ukázal k tomu, že zprávy ty jsou zářivým dokladem
nikterak neutuchajtcí, trvalé obětavosti a horlivé čin-
nosti dam, v odboru sdružených. Děkoval damám,
zejmena předsednictvu, za přízeň, Matici projevenou,
a vyslovil politování, že nemůže jménem ústředního
výboru prohlásiti, že záslužné dílo jest dokončeno.
a že není více potřebí pomoci damského odboru při
zachraňovací akci školské, naopak že nucen jest, byt
i se to zdálo neskromnosti, žádati za zvýšenou ještě
podporu, zejmena v letošním roce jubilejním, jednak
proto, aby mohl být odstraněn deficit, jenož se Matic
ani v minulém roce správním neuvarovala, jednak
také proto, aby aspoň z nepatrné části mohlo být
vyhověno žádostem našich ohrožených menšin za
zřízení nových škol. Ke konci projevil pevné pře-
svědčení, že damský odbor zachová si i v roce jubi-
lejním první čestné místo mezi všemi odbory, poku
se týče číslice sebraných příspěvků. Přál dalšímu pod-
nikání odboru zdaru nejlepšího. — Paní A. Petrlí-
ková vzdala díky horlivé předsedkyní pí. Anně Pod-
lipné za vzorné řízení odboru. Nové volby provedeny
akklamací a zvoleny: předsedkyní opět pí. A. Pod-
ipná, jednateskou pí. A. Kuklová-Bezděková, pokladní
pí. M. Benešová; do výboru dámy: G. Batovcová, A
Benešová, M. Bilinová, J. Čadková, M. Čelakovská,
A. Dokupilová, M. Gregorová, T. Chudobová, M. Ko-
mersová, M. Kulhánková. A. Malkovská, K. Michlová.
M. Neffová, L. Nesselová, Z. Pásková, A. Petrlíková,
M. Pokorná, šl. A. Randová, P. Rennerová, M. Ry-
drychová, R. Svobodová, H. Tauchenová, J. Urbán-
ková a M. Urbánková; za náhradní zvoreny dámy:
M. Brumlíková, Haškovcová, A. Jarolímková, M. Ka-
šparová, R. Klavíková, J. Lorencová, R. Mattušová,
H. Ottová, M. Pavlíčková, J. Pinkasová, M. Summová
B. Slaviková, R. Teklová, B. Tůmová, O. Urbánková
a A. Znojemská.
— „Domácnost“, první česká škola kuchařská
v Praze. V nádherné dvoraně vlastního domu „Do-
mácnosti“ v Lazarské ulici sešly se včera odpoledne
čelné dámy, které po léta již věnují bedlivou péči
rozkvětu a zmohutnění první české škole kuchařské,
aby tentokráte zúčastníly se valné hromady. Ve schů-
zi léto, devatenácté v trvání spolku, podán byl pře-
hledný obraz o působení „Domácnosti“, o jejím stá-
lém vzmahání se. Jak bylo příjemno ve vonném tom
ovzduší vlastního domu vzpomínati těch dof, kdy
„Domácnost“ byla v počátcích své existence na Vá-
clavském náměstí! Tehdejší místnosti spolkové jakým
jsou velikým kontrastem nynějších nádherných sa-
lonů! A to vše nadšené dámy mravenčí a neúmornou
pílí docílily. A třebaže už dosáhly vlastního stánku
pro spolek, přece v činnosti spolkové vlastenecké dá-
my neochabují a stále s uznáníhodnou vytrvalost
působí k rozšíření dobrého jména českého kuchařství
Srdečným oslovením přítomných darr místopredsed-
kyně pí. A. Podlipná zahájila valnov hromadu
a po schválení zápisu o minulé schůzi, jejž přečtla
pí. Růžičková, sdělila pí. Marie Kučerová
výroční zprávu jednatelskou. Je to poutavé čtení
stálé práci velmi čilého a pečlivého výboru. Místnosti
„Domácnosti“ byly po celý rok velmi často vyhle-
dávány obecenstvem i korporacemi a úsudek jejich
vždy byl pochvalný. Žákyně školy kuchařské byly
poučovány a prakticky cvičeny v úpravách tabul
zvláštními výklady i při praktických příležitostech.
Dozor nad vyučováním i v kuchyních ústavu vedl
pí. M. Benešová s dvěma damami výboru. Spolek pe