ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d89f4830-78ea-11dc-b5dd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
24. března 1905. Cís! 83
#4 alto_textblock #4
nevzdají se po prvé porážce. Není však příčiny. abychom pozbývali mysli. Na konec, což jest i v zájmu dynastic, zvítězí přece národ, když bez bázně ústavně a klidně, ale též rozhodně bude bojovati za své zájmy a svá práva. Až pa- novník zví, že oni jeho rádcové, kteří ho nyní obklopují, nemají pravdu, a až se přesvědčí, že výraz národní vůle není okamžité vzplanutí, nýbrž výsledek trvalého národního chtění, počne jinak smýšleti a přizpůsobí se ústavním ná- zorům . .. V Praze, 21. března. (Polské poža- davky.) Poněvadž „doba šetření“, vyměřená bar. Gautschovi, vyprší před Velikonocemi ctázka dělnosti sněmu království českého počíná vrhati temné stíny i na říšskou radu, počíná s „Slowo Polskie“ znepokojovati o osud těch pol- ských požadavků, jichž provedení bylo vládou Körbrovou Polákům částečně již slíheno, čá- stečně pak má býti teprve vymoženo. „Sl. Pol.“ píše v té věci: „Po pádu Körbrově jeví se ohro ženými i cny velké vymoženosti pro Halič, jež jsou zabezpečeny zákony státními i zemskými jako zejmena stavba průplavů, poněvadž ná sledkem pochybených rozpočtů alpských drah zdají se nutnými nová bádání odborníků a nové porady v ministerstvech. Podobně ctřesen jes závazný slib Körbrův, že severní dráha bude sestátněna. Zásada decentralisace státních do- dávek není ještě přijata novým ministerstvem. Slíbená podpora městu Lvovu na kanalisae stala se pochybnou, poněvadž s podobnými žá dostmi přišlo množství jiných měst a jich ná roky páčí se na 400 millionů korun. Reform činžovní daně odročena hned na 15 měsíců. O dalších polských požadavcích, aby se polština stala úřadním jazykem také při haličské finanční prokuratuře, při četnictvu, na poštách a želez- nicích, v ministerské radě vůbec ani nejednáno. Ba nedostalo se sankce ještě ani usnesení zem- ského sněmu, aby na gymnasiu v Brodech polština stala se jazykem vyučovacím místo do- savadní němčiny.“ „Sl. Pol.“ se obává, že všechny polské „vymoženosti“ z dob vlády Körbrovy rozplynou se v niveč, aneb budou vy- dány na milost a nemilost byrokratické vlády. jakmile rakouský parlament upadne opět ve svou chronickou chorobu nedělnosti, která za danýeh poměrů není vyloučena. Přímo podrážděně mluví o nových nesná- zích, spojených se svoláním sněmu království českého vídeňský dopisovatel „Czasu“, jenž se šťastně již vystonal ze své chorobné lásky k padlému dru. Körbrovi a se stejnou láskou Ine nyní k bar. Gautschovi. Vytýká Němcům z Čecn, že zahájili proti českému sněmu ne- včasný boj ve chvíli, když dělnost říšské rady jest nezbytnou podmínkou úspěchu v zápase mezi Rakouskem a Uhrami. „Liliputi politikové německo-čeští — praví — nemohou býti živ bez kohoutích zápasů, jež se jim staly každo- denní potřebou. Na jednací pořad poslanecké sněmovny má býti dán celní tarif, který může býti silným trumfem v rakouské ruce. Rozumí se, že na obtíže, činěné se strany německé, Čechové odpověděli hrozbou, že zmaří projed- nání celního tarifu a spolu také rozpočtu. Ne- míním, že dojde tak daleko, poněvadž mám za to, že se vládě podaří bouři zažehnati, ale zku- šenost učí, že agitace v obou táborech roste jako lavina a poslanci se pak stávají nevolníky sve vlastní agitace. Na všechen způsob — končk „Czas“ — incident tento ukazuje, že proti ob- strukci jest třeba ještě jiných prostředků, než občasná dobrá vůle poslaneů.“ I my známe je- den takový prostředek; jest to rovné právo, mě- řené všem stejně netoliko v Rakousku vůbec, ale na př. také v Haliči. Z Lublaně, 23. března. (Slovinský chorvatský novinářský spolek.) V pondělí 27. t. m. koná se v Lublani v „Ná- rodním domě“ ustavující schůze „Družstva slo- vinských spisovatelů a novinářů“. Účelem spol- ku, jenž přístoupí ke „Svazu novinářských spolků slovanských“ a po případě i ke „Svazku jihoslovanských spisovatelů a novinářů“, jes podporovati a hájiti zájmy spisovatelské a novi- nářské, udíleti podpory řádným členům a zalo- žiti pro ně pensijní fond. Současně dochází zpráva ze Záhřeba, že v spolku spisovatelů chorvatských utvořil se zvláštní odbor novinářský a člen výboru dr. Lorkovič byl zmocněn, aby odbor ten svolal
#5 alto_textblock #5
schránky psaní s cennou zásilkou, ba jsou pří pady, že házejí lidé do schránek i vyplněné po- ukázky a za nimi příslušné obnosy, nezabalené, jen tak, a není žádnou zvláštností, když se ve sehránce naleznou psaní bez známek a místo těchto rozkutálené krejeary. Proto jsou pošťovní schránky nyní zařízeny tak, že k jejich obsahu nikdo nemůže, dokud se plechová krabice z sehránky vyňatá na poštovním úřadě pod přísným dozorem neodemkne. Vyplácení čili frankování dopisů bylo až do druhé polovice šedesátých let věcí nesnadnou za každé psaní platílo se nejen dle jeho váhy nýbrž také dle vzdálenosti místa, do něhož byl adressováno. Poštovní ředitelství upravilo několi- kráte vzdálenosti, t. j určilo podrobnými tabelami. jaká vzdálenost se do každého poštovního úřadu má počítat. Nikdo nemohl si tedy sám — ne- maje tabely po ruce — psaní frankovat, leda do míst se známou již vzdáleností a frankaturou frankovali tedy snad většinu psaní poštovní úřad- níci sami, určujíce obecenstvu jenom, mnoho-li má na penězích složit. V poštovních úřadech s velkou frekvencí musili si lidé ve vyvěšených tabelách vyhledat, kolika krejeary mají psaní frankovat. Šlo li na př. psaní přes 10 mil, mu- silo se frankovat známkou desítikrejcarovou ; do Vídně platilo se odsud z prostého, lehkého psaní 15 krejearů. Tento způsob vyplácení listů dle vzdálenosti potrval až do 1. ledna 1866, kdy zavedena jednotná sazba 5 kr. za prosté psaní pro celou říší; do ciziny se ovšem platilo i po- tom více a různě až do uzavření světového po- štovního spolku. Na psaních, jež se rekomandovala, musily vždy udány býti jméno odesíiatelovo i jeho by- dliště. Recepisy, jež se na rekomandovaná psaní na peněžní i balíkové zásilky odesílatelům dá- valy, byly modré, na silném papíru vytištěné tak velké, že se jakožto cenné a namnoze velm důležité doklady pohodlně a bezpečně uschová- vati nebo k úřadním listinám přikládati daly, kdežlo nynější pavučinkové proužečky jenom z velké opatrnosti uschovávati a vůbec zachovati se dají. Recepisy dávaly se dříve také na každý i zcela prostý odevzdaný telegram, což arci bylo zcela zbytečno.
#6 alto_textblock #6
ke schůzi, by se ustavil tak, aby chorvatšti no- vináři mohli se příštího sjezdu slovanských novinářů zúčastniti již jako korporace zorgani
#7 alto_textblock #7
sovaná.
#8 alto_textblock #8
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 23. března.
#9 alto_textblock #9
Mezi Srby a Bulhary v Makedonli. Pan Jan Povolný, známý také našim čte- nářům, poslal do „Moskevských Vědomosti“ do- pis ze Skoplje, v němž úžasnými barvami illa- struje nepřátelství Bulharů k makedonským Srbům. Vraždění Srbů trvá, vrahy jsou vždycky Bulhaři. Srážky mezi Bulhary a Turky bývaj nyní řidčeji, protože Turci jim pomahají vyhla- zovati „srhomany“. Pan Povolný se dolazoval Bulharů, proč tak ukrutně Srby vraždí a proč vraždy své doprovázejí takovými zvěrstvy, jak je vypichování očí mužům a uřezáváním prsů ženám. Tázal se jich, zdaž jim není hanba před civilisovaným světem a zvláště před Slo- vanstvem. Vynikající členové „vnitřní make- donské organisace“ odpověděli mu: „Nemůžete si pomyslit, jaký je to ničemný národ. Jet smutné, ale jen úplné vyhlazení Srbů dovede k upokojení Makedonie.“ Jeden z Bulharů, s kterými p. Povolný o těch věcech rozmlouval, byl dříve kosmopolitou, národ mu byl jako ná- rod; ale loni se zúčastnil četování na Srbya vrátil se jako fanatický bulharský nacionál a serbofob. Pan Povolný se ho dotazoval po pří- činách té změny. Bulhar odpověděl: „Ty si an pomyslit nemůžeš, co jsou Srbové, jaký je to ai- čemný národ.“ Ale ani on nepověděl ničeho, co by tak hroznou nenávisť vysvětlovalo. Na na- lehání otázky řekl, že policejní dozorce, Srb. nějaký Blagoje, zdráhal se — pozdravovati bul- harského konsula. Ale sami Bulhaři dělaj Srbům na př. takové kousky: V Šetově byl za- tčen Bulhar, nesoucí cosi v pytli. Policejní do- zorce se ho tázal, co nese. Bulhar, že bram- bery, ale ukázalo se, že v pytli jsou pumy. Bul har se tvářil, že neví, co nese, a udával, že m pumy za brambory dal srbský kupec Pelitarič Ale kupec Pelitarič nebyl už delší dobu v místě alibi jeho bylo očividné. Pan Povolný ujišťuje. že mu turecké úřady ukazovaly dešifrované in- strukce pro bulharské komity, v nichž se jim doporučuje, aby, jsou-li přistižení, vždy sváděl vinu na nějakého Srha.
#10 alto_textblock #10
Požadavky Židů v Rusku. „Novosti“, orgán ruských Židů, uveřejňuj otevřené listy Židů ze všech stran Ruska, opa- třené tisíci podpisy, kterými reklamují pro sebe rovnoprávnost, „ne proto, že Žid, dosáhna jí. prospěje všemu ostatnímu obyvatelstvu a zvýší jeho blahobyt, nýbrž proto, že toho vyžaduje je- jich občanská hrdost. Jiné listy připomínají Židům, že právě jim by slušelo v nynější době se žádnými požadavky nevystupovat, protože valná čásť jich vyhýbá se plnění občanské povinnosti, kterou ruským ob- čanům ukládá válka s Japonci. Podle dat, uve- řejněných „Pravitelstvenným Věstníkem“, v roee 1904 mělo se v Rusku dosťaviti k odvodu 1,004.075 branců; z toho počtu vyhnulo se vo- jenské povinnosti 41.489 mladíků, tedy okolo 4%. Židů se mělo dostaviti k odvodu 57.440 a z nich se nedostavilc 21.164, tedy okolo 31 % přes polovinu nedostavivších se.
#11 alto_textblock #11
Nová řeč císaře Viléma. Císař Vilém zavítal před svým odplutím do Středozemního moře k odhalení pomníku císaře Bedřicha, který postavilo město Brémy proslovil tam včera při hostině v radnici delsí řeč. Vzpomenul v ni nejprve významu eísaře Bedřicha a Viléma I. pro rozvoj německé říše a prohlásil, že chce v jejich zásadách po- kräičovati. »Při nastoupení vlády po násilné době svého děda, pravil, přísahal jsem na prapor, že, pokud na mne záleží, bodáky a děla mají odpočívati, avšak bodáky a děla musí být ostré a zdatné, aby cizí závist a žárlivos nerušily nás v budování naší zahrady a našeho krásného domu uvnitř říše. Přísahal jsem na základě svých zkušenosti z dějin, že nikdy nebudu bažiti po širé světové říši, neboť co stalo se z tak zv. svělových říší? Alexandr Veliký, Napoleon I., všichní vele váleční hrdinové brodili se v krvi a zanechali podmaněné národy, které při prvém okamžiku opět povstaly a říše rozbily. Světová říše, o jaké jsem snil, spočívati má v tom, aby především nově zbudovaná německá řiše požívala na všech stranách naprosté důvěry jako klidný, po- etivý, mírumilovný soused a by. kdyby se snad někdy v dějinách mělo mluviti o německé světové říši nebo o hohenzollernském světovém panství, nebyla založena výboji mečem, nýbrž vzájemnou důvěrou národů, domáhajících se s námi stejných cílů, krátce řečeno, jak pravil velký básník: »Na venek ohraničena, uvnitř bez mezí.« Doba, ve které stal jsem se velkým, ne byla přes velkou válku pro čásť našeho národa, na moře odkázanou, nikterak velkou a slavnou. Také tu vyvodil jsem důsledky z toho, co uči- nili moji předkové. Uvnitř říše učiněno tolik, co bylo třeba a nyní musilo následovati zbro- jení na moři. Děkuji bohu, že nemusím v této radnici více vysloviti zoufalý výkřik, jako kdysi v Hamburku. Loďstvo již pluje po moři a ještě se staví, také námořnictvo jest pohotově a horlivost a duch jest týž, který nadehnul důstojníky pruské armády u Hohenfriedbergu, u Hradce Králové a u Sedanu, a každou německou lodi válečnou, spuštěnou na moře, dána jest větší záruka pro mír na pevnině tolikéž méně budou se chtíti naši odpůrei s námi utkati a tím cennějšími staneme se spojenci.« Po appellu na mládež, aby vystříhala se nesvárů a zášti, radovala se z vlasti, tak jakou jest a nehnala se za nemožnými věcemi, by se důstojně připravila na velké úkoly, ně meckému národu vytknuté a k účelu tomut zachovala si kázeň a zbožnost, končil císai Vilém svou řeč přáním, aby zlatý mír, který byl dosud s boží pomocí zachováván, i příšte se Německu zachov al.
#12 alto_textblock #12
o
#13 alto_textblock #13
Katolická církev v Alžíru. Arcibiskup alžírský msgr. Ouri zaslal mi nistru kultu Bienvenu-Martinovi u pří- ležitosti oddělení církve od státu přípis, v němž
#14 alto_textblock #14
prohlašuje, že odstranění náboženského rozpočtu způsobí, že katolické bohoslužby v Alžíru za krátko musí přestati. Mohamedánský kultus ne- bude dotčen předlohou o rozluce. Nábožensky lhostejní poznají, že je pro ně výhodnějším být mohamedány nežli křesťany a domorodci budou se udiveně tázati, proč Francie zachází tal s těmi, které učí zákonu božímu.
#15 alto_textblock #15
Venezuola. Známa jsou již poslední zakročení diploma- tických zástupců Spojených států a Francie proti Venezuele, při nichž zástupce prvého stáu otevřeně vzdornému presidentu Castrovi dal na vědomí, že Spojené státy vynutí si svých nároků i brannou mocí, kdežto vyslanec Francie mu oznámil, že Francie nepustí se již do žádného vyjednávání ve příčině kabelové společnosti. President Castro výstrah těchto však dosu nedbá, naopak zachovává stále odmitavé stano- visko oproti všem cizozemským požadavkům vůči Venezuele, vzniklých zabavením soukro- mého jmění a zrušením koncesí a chystá se opříti se donucovacím prostředkům zmíněných dvou států brannou mocí. Z Caracasu se sdě- luje, že Castro jest přesvědčen, že Spojené státy a Francie donucovacích prostředků použijí, aby prosadily, čeho nemohly dosíci cestou diploma- tickou a že proto shromažďuje armádu k obraně republiky a vyzbrojuje kvapem oba její přístavy. by zabránil přistání cizího vojska. V přístavech La Guayře a v Porto Cabellu postaveno na rychlo 6 nových šestipalcových děl a do armády vřa- děno 10.000 mužů. „Armáda“ tato rozdělí se na oba přístavy, které opatří se také plovoucími minami a zajistí se potopením lodí. „Armáda“ presidentove jest však velice nuzně vyzbrojena a nevzbuzuje dosud celkem žádné hrůzy. Caracasská zpráva konečně dodává, že Castro vyslovil pevný úmysl, že venezuelským věřitelům činiti bude nejkrajnější odpor a že nedá jim, pokud to půjde, ani haléře. Z Washingtonu se telegrafuje, že zmíněné zakročení vyslance Spojených států v Caracasu Bowena u presidenta není sice ještě žádným ultimátem, ale v úřadních kruzích že se netají. že záhy, jelikož Spojené státy se svých nároků nevzdají, bude zakročení nezbytným. Soudí se. že krok Bowena zamezí ratifikaci úmluvy o za- hraničních obligacích, dle které připadla by po- lovina výnosu z přístavních cel, vyjímaje cla z přístavu La Giuayry a Puorto Cabelly, angli- ckým a německým majitolům fitrů. Uskutečněn této smlouvy znemožnilo by uspokojení ameri- ekých národů, protože druhé poloviny těchto co potřebí jest k vydržování venezuelské vlády. Energičtěji, nežli Spojené státy, vystupuje Francie, jejíž vláda nařídila, aby válečné lodi „Dupleix“ a „Jurien de la Graviere“, které kotvily ve Středozemním moři, odpluly nepro- dleně k Venezuele a zachovaly se tam dle po- kynů franeouzského vyslance. Očekává se, že dojde-li k zakročení proti Venezuele, učiní tak oba zúčastněné státy společně. Tomu také na- svědčuje dnešní zpráva pařížského „Matinu“. sdělující, že francouzský vyslanec ve Washing tonu bude míti o francouzsko-venezuelském sporu v příčině francouzské kabelové společnosti rozmluvu s prosidentem Rooseveltem.
#16 alto_textblock #16
Společnost Musea král. českého
#17 alto_textblock #17
koná dnes v domě musejním výroční své valne shromáždění, k němuž vydána obělrná zpráva práv tiskem. Z pečlivě sestavených statí, pojednávajícíc o sbírkách musejních, vychází na jevo, že minulý rok byl pro museum dobou klidného, účinného roz- voje. Význam jeho, jakožio kulturního ústavu prvého řádu stále mohutní, nikoliv však ve stejném poměru prameny jeho příjmů. Správní výbor uznávaje v zá- věrečné stati účasti a podpory činitelův, na nichž vý- voj musea jest závislým, praví, že nemůže se ubrá- niti teskným obavám o jeho budoucnost, která ohro žena nedostaíkem finančních prostředků a místností Správní výbor očekává s důvěrou, že rozhodujic kruhy zastupitelstva zemského museu u významu jeho klesnouti nedají. Pokud se sbírek musea týče, vykazují za r. 190 zr ačný přírůstek. Tak biblictéka a s ní spojené sbírky obohaceny nejen hojným počtem, nýbrž tak vzácností knih a rukopisů, získaných koupí, dary a výměnou, letos soustavně zahájenou. Tak nabyto bylo tisků úhrnem 4929 knih, rukopisů 875, korrespon- dencí 2244, rytin, kreseb a Iotografií 1132, hudebnir 428, atlasů a map 90. Z darů jmenovati dlužno přede- všim literární pozůstalost a korrespondenci Fr. Lad Čelakovského a jeho rodiny, doplněnou letos daren syna spisovatele prof. dra. J. Čelakovského, dále kor- respondenci Sebastiána liněvkovského a j. v. Ar- chivu dostalo se letos vzácného daru, totiž dvou starých urbářů panství černokosteleckého, z nichž jeden a to „Rtegistra právní“ pochodí z r. 1562, druhý „Zlatá kniha“ z r. 1672—1677. Dále obohacen archiv darem fotogralických snímků šesti královských di- plemů šlechtických z r. 1420—1523 a pod Kromě uvedeného získal archiv letos ještě 45 kusů a 76 kusd kopí. Sbírka numismatická, minci a medaill byla roku 1904 rozmnožena o 10 medaillí a penizů pamětních, z nichž 2 stříbrné, pak o 119 mincí, mezi nimi tři bronzové římské, 48 středověkých stříbrných a 68 měděných. Zajímavý nález učiněn a museu vě- nován při stavbě nábřeží vojtěšského; u Vltavy na- lezeno totiž 41 kusů velikosti míšeňského groše drobných kousků čtyřhranných, k nimž přimíseny malé haléřky s vypouklým obrazem lva. Shledáno. že nález tento pochází z druhé polovice XV. stoleti a že jsou to falešné peníze, ražené penězokazi doby zmíněné. Sbírka archaeologie praehistoricke obohacena byla o 107 inv. čísel. Koupí bylo získáno; zlatá naušnička a br. předměty z hrobů se skrče- nými kostrami na Tursku, ozdobné spony, cedníček stříbrný a jiné předměty z hrobů kostrových doby merovejské, jež nalezeny u šachty „Valerie“ blíže Světce, žel. meč a oštěp z kostrového hrobu latěne- ského u Veltěže, zlaté náramky široké zevně žebér- kované a nákrčník z rourky spirálovitě stočené z Mi- nic, bronzové jehlice z mohyl u Němějic, br. jehlice a náramky z Hloubětína, provrtané zoubky z hrobu u Čížkovic, denar cís. Trajana nalezený na Kaňku u Kutné Hory. Vlastním zkoumáním získáno 35 inv. čísel bronzových a železných předmětů, hojně nádob, na jich slepení a inventování se pracuje, a ozdobné střepy ze sídlišť. Úhrnný počet předmětů ozdob- ných a užitečných z hrobů u sídlišť činí 6723 inv čísel, z kterých uloženo jako studijní materiál v do- lejších zásuvkách 452 inv. čísel. Nádob ve sbírkách vyložených je 2366, počet nádob neurčitého původu neb ze středověku uloženo ve skladišti 180. Poče kamenných nástrojů ve zvláštní skřini vyložených je 160, uschovaných 340 kusů. Sbírka historickoarchavologická národopisná rozmnožena bylo o 254 inv. č. obsahujících 481 kusů, v oddělení národopisném pak přibylo 134 kusů. Sbírka historicko - archaeologick Lyla však i koupí soustavně a účelně doplňováne Z koupených věcí dlužno vytknouti především cíno- vou křtitelnici s opisem latinským, jejíž dolejší čás datována r. 1465, víko pak pochází z r.1548. Jest to práce pražská. Druhý kus neméně cenný jest zvon s jemným dvojím vlysem figurálním hostiny rytířo a dam, allegorie času, oběti lzákovy atd., s legendou českou. Zhotoven byl r. 1597 v Rakovníce od Matouše Fleimigka konváře a Pavla Pacovského zvonaře. Pr drobnějších koupích všímáno si především nástrojů. předmětů v české domácnosti chovaných a užívaných. i nástrojů potřebám řemeslnickým sloužicích. V od- dělení osobních památek zařaděn byl vynikající da
#18 alto_textblock #18
slavná rady král. hlav. města Praby, kadeř nesmrtel- ného pěvce Slávy Dcery, Jana Kollára, jež nalezena při exhumaci jeho tělesných pozůstatků ve Vídni dn 14. května r. 1904 a dále 37 stuh z věnců, věno- vaných k slavnostnímu převezení a uložení tělesné schránky jeho dne 16. května 1904 v Praze na O- šanech. Zoologická sbírka byla rozmnožena vr 1904 o 743 exempláře. Koupí získáno bylo 53 inv. čí- sel o 302 ex., z nichž zvláště sluší vytknouti pří- rostky: vzácného nyní pásovce třípasného, párel pláků krejčíků s hnízdem uměle z listu sešitým, zvo- novce tříhrotého se 3 dlouhými přívěsky na hlavě. drahocennou kostru plakopyska v lihu, dvojité prae- paráty obratlovců z polovice vycpaných a na druhé straně demonstrujících kostru, systém zažívací a dý- chací, pak nádherné parohy jelena marala s pohol altajského. Bolanická sbírka rozmnožena byla o 4 inv. čísel, obsahujících 5595 exemplářů herbářních, 77 předmětů pro sbírku výstavní a jeden drobnohled. Hojnými a cennými dary obohacena sbírka mine- ralogicko-pelrografická. Mezi těmitc budiž na prvém místě poukázáno k velkému kusu želez meteorického z Xiquipilka v údolí Toluckém v M- xiku, jejž sbírce věnoval dr. Fr. Kaska v Mexiku Roku 1904 zakoupeny 54, ponejvíce skvostné vý- stavní kusy: celkem přibylo 74 minerálů: koncem r. 1904 vykazuje inventář sbírky mineralogické 17.59 čísla. Sbírka meteoritů vzrostla na 181 pádů o 218 kusech — 85 kamenů, 18 mesosideritů, siderofyrůa pallasitů a 94 želez — v celkové váze 83.724 g Skírka hornin českých vzrostla na 1375, hornin cizích na 1186 čísel, čílá tudíž sbírka hornin celkem 256 čísel, ponejvíce pěkných formátů Sbírka geologicko-palaeontologická ve svém celku již postavená a obecenstvu přístupn zdokonalována byla v podrobnostech dle desiderátníck seznamů, jakož i zevrubným etiquettováním. Úhrnen rozmnožena za rok 1904 o 2289 kusů.
#19 alto_textblock #19
s
#20 alto_textblock #20
Sbírky museiní navštívilo ve 311 dnech veřejně návštěvy 130.128 osob, čílárnu bibliotéky vyhledal 15.113 čtenářů, jimž vydáno 39.667 knih, rukopisů. rytin, vyobrazení a hudebnin. Po stránce finančního hospodářství Společnosi musea král. českého patrno, že jmění musea ob nášelo koncem roku 1903 na hotovosti, papírech a de- positech 270.386 K 36 h, fond Opizův 8543 73 h, fond Barrandův 22.613 K 52 h, nadac Al. Turka 22.572 K 82 h, a jmění Matice české 209.287 K 57h
#21 alto_textblock #21
Denní zprávy.
#22 alto_textblock #22
— Dotěrnost německých spořitelen a úvěr ních ústavů, v kruzích českých velmi známá. nejnověji doložena byla šluknovskou spořitelnou. kteráž rozeslala po všech českých advokátech a notářích typovaný leták, v němž nabízí své služby v obchodech hypotekárních půjček s bar numskou reklamou a různými sliby. Jest ovšem jisto, že žádný skutečně český advokát snebo notář nesníží se za prostředkovatele obchodů žádné německé spořitelny, nepropůjčí se k služ- bám německého kapitálu, kterýž se svým boptnáním z českých mozolů nestoudně vy- chloubá, jak tomu nasvědčují celé spisy stati- stiků německých, dovozujících na základě ně- mecké kořisti, z úpadku hospodářského uvědo- mění v českém lidu nabyté, oprávněnost poli- ticko-nacionálního nadpráví německého v Če- chách. Avšak sluší také varovati veškeré české majitele nemovitostí, aby se nedali svésti dryáč- nictvím německých rebachářů a o úvěr vždy ucházeli se u nepochybně českých ústavůfi nančních. — Proti tajemnůstkářství, provozovanému českými zástupci v moravských smiřovačkách. brojí pokrokový list olomoucký v posledním svém čísle. Poukazuje k tomu, že Němci své návrhy, než je subkomitétům předloží, dávaji schvalovati své Národní radě, kdežto členové čeští je vůbec nechávají v tajnosti. Při tom olo- moucký list, který v otázce smiřovaček ovšem přinesl již nejednu zprávu neověřenou, vyslo- vuje tvrzení, že čeští členové nemají ani dost propracovaných protinávrhů, zakládajíce je vždy na návrzích německých. Aby se podobným zprávám, jimž víry přiložiti nelze, na příště za- mezilo, bylo by věru záhodno, aby upuštěno bylo ode všeho smiřovačkového mysticismu, o veškeré tajemnosti, jak to žádá také přerovská resoluce, nedají-li čeští zástupcové ve stálém smiřovacím výboru vůbec přednost uskutečnění hesla „Pryč se smiřovačkami“, které je dnes takřka všeobecným míněním českého lidu na Moravě! — Živými obrazy, koncerty, pěveckým produkcemi, deklamacemi, lesními a lučním slavnostmi, balety, dětskými představeními, čepo- bitím, budičky, letními oslavami, turnéřským výlety, komersy, dopoledními pitkami, tombolami sázením památných dubů, tancem, maškarním plesy, radostnými a čestnými ohnivými hranicemi žárovišti na kopeích, illuminacemi, pochodňovým průvody, výstavami atd. hodlají místní skupiny německého Schulvereinu podle programů cen trály došlých oslaviti den 13. května letošního roku, pěladvacáté výročí založení Schulvereinu. Na jihu, severu, východu a západu Rakouska chystány jsou takové oslavné produkce, jichž čistý výtěžek rozmnožiti má jubilejní dar rakou- ského němectva pětadvacetiletému dítku zesnu- lého M. Weitlofa, syna obětavého podporovatele české školy, české mládeže, české školní knihy české hudby dra. Jana Weitlofa, kdysi pána na Skalsku a Neměřieích. Všechny spolky německé v první řadě turnéřské a hudební sjednotise v ten den s místními skupinami schulvereinskými 13. květen bude národním svátkem všech ra- kouských Němců bez rozdílu politických stran jásá ústřední výbor Schulvereinu, kterýž nevy nechá týdne, aby nějakým letákem nepovzbuzo val jubilejní náladu německou v hetový paroxys mus. Větší místní odbory vydávají k slavnostnímu dnu již nyní své vlastní manifesty, z nichž na jevo vychází, že slavný německý den bude vlastně dnem rámusného projevu pravěkého proti-slovanského záští německého. Liberecký slavnostní komitét tvrdi ve svém slavnostním provolání, že založení Schulvereinu bylo vlastně odpovědí na Stremayrova jazyková nařízeníz dne 19. dubna, »kdy německý jazyk byl zba- ven svého vrozeného a odůvodněného nad- práví i jazyk Schillerův a Göthův posta ven byl na roveň s dialekty i nejmenšíeh třísek slovanské národní rodiny, kdy zásada státní němčiny prolomena a se ukázalo náhle, až kam vésti mohl a musel pružný pojem v zemi obvyklého jazyka“.« Tedy jubileum politické, jemuž oslava domnělé záchrany »tisíců německých dětí před počeštěním« jest pouhou maskou. Schiller a Göthe podle nesmrtelného slova Žáčkova styděti museli by se dnes za to že jich jména zneužito k zdůvodnění největš ničemnosti, jaká kdy na rakouských Slovaneeh páchána byla, jméno jejíž německý Schulverein Nehledí-li se k vojenským dětem velikých po sádek v českých městech, sotva by vykáza Schulverein za celé čtvrtstoletí pětadvacet ně
#23 alto_textblock #23
meckých dětí, které by bez něho byly propadly poslovanění. Ano, jubileum Schulvereinu bud oslavou smrtelné nenávisti protislovanské, čtvrt- stoletého herodesování českých a slovanskýeh dětí v Rakousku, na tom nezmění se nie, i kdyby Němci spálili v předvečer jubilea schulverein- ského všechny lesy pohraničných hor českých na slavnostní ohně! My Češi nic nemůžeme učiniti vůči této německé profanaci nejpřirozenějšího lid- ského práva, našeho práva na jazyk mateřský. než abychom v jubilejní rok Schulvereinu, který jest zároveň pětadvacítiletím naší drahé Matice, dvakráte sáhli po obvyklé své roční obětině matiční a zaplatili letos dvojnásobnou daň z té české krve, kterou čtvrtstoletí platíme, aby pro- lita nebyla! Nechť letos mezi námi není nikoho, kdo by tak aspoň jednou neučinil — Staroměstský ohčanský klub po nedávné valné hromadě zahájil svoji činnost pořádáním ve řejných schůzí. Pro včerejší večer dal na program rozpravu o vládní osnově, týkající se živnostenskéh řádu. Účastenství na schůzi bylo hojné, zejmena do stavili se poslanci pp. Březnovský, Němec a Krejčík dále zástupcové některých společenstev, ředitel tech nolog. musea p. dr. Schuster, živn. instruktor p. dr Polák a j. Posl. dr. Dvořák omluvil svoji nepřítom- nost parlamentními pracemi. Schůzi zahájil předsed klubu a posl. p. dr. Podlipný a podal přehledný obraz o různých těch přeměnách a doplňcích živno- stenského řádu. Poutavý výklad o vládní osnově učinil p. dr. Schuster a byl za přednášku po chvalou odměněn. Na názor jeho, že osnova ne opravuje veškeré neshody a že na dále musí živnos- nictvo pracovati svépomocí a vlastním přičiněním k svému zvelebení — navázal řeč svoji p. posl. Ně- mec a tvrdil, že vládní osnova je ohlodanou kostí, o níž se nyní poselstva rvou, k nemalé veselos vlády, která to s nikým z nás nemyslí upřímně. (Scuhlas.) Zákon živnostenský může prospívati jen pro jednollivé země a nemohou býti zájmy všech zemí jednotným zákonem upraveny. Vždyť jiné zájmy jsou v zemích koruny sv.-václavské a jině v Haliči — Pan posl. Břoznovský označil osnovu za ne dochůdče živnostenské a přece upoutala veškeru po- zornost národa. Lépe by nám prospěla úprava celní zlepšení působnosti konsulů, přiřknutí erárních do- dávek maloživnostníkům a důkladnější ochrana živ- nostníkův oproti sociálním demokratům. Je přesvě čen, že osnova vládní nebude uzákoněna. Další roz- pravy zúčastnili se pp. posl. Krejčík, Bejlek a Lada načež zdařilá schůze skončena.
#24 alto_textblock #24
— Osobní Pan MUDr. J. Hornych onemocně břišním tyfem prostředně těžkého průběhu. Nemo probíhá normálním způsobem — Ze staroměstské radnice. K otevření vlastního domu české besedy v Liberci ve dnech 25. a 26. t. m. odjedou v zastoupení městské rady pražské pp. ob. starší V. Březnovský a c. r. Voitl. — K návrhu p. ob. st. Schröttra, přijatého radou městskou, upozor- něny budou veškeré magistrátní referáty a úřady, aby účty konírahentů obecních s největším urychle- ním k výplatě poukazovaly a vadia ihned po schvá- lení dodávky a zejmena stavby vracely- — Valná hromada Deanského odboru Jstředn Matice školuké konala se dne 21. t. m. v místnostech „Domácnosti“ a byl podán jejím průběhem i podanými zprávami skvělý důkaz o tom, že dámy pražské jsou nejpřednější oporou Matice. Valnou hromadu zahájila povznášejícím proslovem pl. A. Podlipná za čelného účastenství dam a za přítomnosti delegátů výboru Ústřední Matice školské pp. dra. Pospíšila a Bělo- hrádka. Na to přikročeno k projednání programu valné hromady; pí. Maric Neffová přečeila protokol Joňské valné hromadě, po jehož schválení jednatelka pí. A. Kuklová-Bezděková přednesla vlaste- neckým nadšením prodchnutou zprávu výroční, ve které živými barvami vylíčena jest horlivá činnost odboru v roce minulém, zejmena výsledek bazaru „Makové pole“, veliký úspěch letošního plesu ma- škarního. Zpráva končí vroucími slovy: „A tak co- těšeny, posíleny vědomím přízně obecenstva, sesíleny stále přibývajícím vojem pracovnic, chystáme se k pra- cím novým, majíce ve štítě svém tu věrnou účinlivou lásku, tu snahu, kterou uznává národ celý a kter žehná nám bůh.“ — Paní Marie Benešová podala zprávu pokladní, ze které zřejmo, že koncem roku 1904 měl damský odbor čistého jmění 30.935 K 94h a že za rok 1904 odvedl Ústřední Maticí školské 24.000 korun. Maškarní ples, konaný r. 1904, vynesl čistých 9000 K, bazar „Makové pole“ skoro 11.000 K. Ná- klady s pořádáním těchto velkolepých podniků spo- jené, byly v pravdě nepatrny. Příspěvků členských přijato 5324 K, na darech sešlo se 487 K a z nového pramene přijmů („plchání do šachovnice“) vypaynulo 712 K. Po přednesení těchto zpráv vyžádal si stovo delegát výboru Ú. M. Š. p. dr. Jar. Pospíšil; po- ukázal k tomu, že zprávy ty jsou zářivým dokladem nikterak neutuchajtcí, trvalé obětavosti a horlivé čin- nosti dam, v odboru sdružených. Děkoval damám, zejmena předsednictvu, za přízeň, Matici projevenou, a vyslovil politování, že nemůže jménem ústředního výboru prohlásiti, že záslužné dílo jest dokončeno. a že není více potřebí pomoci damského odboru při zachraňovací akci školské, naopak že nucen jest, byt i se to zdálo neskromnosti, žádati za zvýšenou ještě podporu, zejmena v letošním roce jubilejním, jednak proto, aby mohl být odstraněn deficit, jenož se Matic ani v minulém roce správním neuvarovala, jednak také proto, aby aspoň z nepatrné části mohlo být vyhověno žádostem našich ohrožených menšin za zřízení nových škol. Ke konci projevil pevné pře- svědčení, že damský odbor zachová si i v roce jubi- lejním první čestné místo mezi všemi odbory, poku se týče číslice sebraných příspěvků. Přál dalšímu pod- nikání odboru zdaru nejlepšího. — Paní A. Petrlí- ková vzdala díky horlivé předsedkyní pí. Anně Pod- lipné za vzorné řízení odboru. Nové volby provedeny akklamací a zvoleny: předsedkyní opět pí. A. Pod- ipná, jednateskou pí. A. Kuklová-Bezděková, pokladní pí. M. Benešová; do výboru dámy: G. Batovcová, A Benešová, M. Bilinová, J. Čadková, M. Čelakovská, A. Dokupilová, M. Gregorová, T. Chudobová, M. Ko- mersová, M. Kulhánková. A. Malkovská, K. Michlová. M. Neffová, L. Nesselová, Z. Pásková, A. Petrlíková, M. Pokorná, šl. A. Randová, P. Rennerová, M. Ry- drychová, R. Svobodová, H. Tauchenová, J. Urbán- ková a M. Urbánková; za náhradní zvoreny dámy: M. Brumlíková, Haškovcová, A. Jarolímková, M. Ka- šparová, R. Klavíková, J. Lorencová, R. Mattušová, H. Ottová, M. Pavlíčková, J. Pinkasová, M. Summová B. Slaviková, R. Teklová, B. Tůmová, O. Urbánková a A. Znojemská. — „Domácnost“, první česká škola kuchařská v Praze. V nádherné dvoraně vlastního domu „Do- mácnosti“ v Lazarské ulici sešly se včera odpoledne čelné dámy, které po léta již věnují bedlivou péči rozkvětu a zmohutnění první české škole kuchařské, aby tentokráte zúčastníly se valné hromady. Ve schů- zi léto, devatenácté v trvání spolku, podán byl pře- hledný obraz o působení „Domácnosti“, o jejím stá- lém vzmahání se. Jak bylo příjemno ve vonném tom ovzduší vlastního domu vzpomínati těch dof, kdy „Domácnost“ byla v počátcích své existence na Vá- clavském náměstí! Tehdejší místnosti spolkové jakým jsou velikým kontrastem nynějších nádherných sa- lonů! A to vše nadšené dámy mravenčí a neúmornou pílí docílily. A třebaže už dosáhly vlastního stánku pro spolek, přece v činnosti spolkové vlastenecké dá- my neochabují a stále s uznáníhodnou vytrvalost působí k rozšíření dobrého jména českého kuchařství Srdečným oslovením přítomných darr místopredsed- kyně pí. A. Podlipná zahájila valnov hromadu a po schválení zápisu o minulé schůzi, jejž přečtla pí. Růžičková, sdělila pí. Marie Kučerová výroční zprávu jednatelskou. Je to poutavé čtení stálé práci velmi čilého a pečlivého výboru. Místnosti „Domácnosti“ byly po celý rok velmi často vyhle- dávány obecenstvem i korporacemi a úsudek jejich vždy byl pochvalný. Žákyně školy kuchařské byly poučovány a prakticky cvičeny v úpravách tabul zvláštními výklady i při praktických příležitostech. Dozor nad vyučováním i v kuchyních ústavu vedl pí. M. Benešová s dvěma damami výboru. Spolek pe