#1
alto_textblock
#1
1907
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listv«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měšíc 3 K 80 h
#3
alto_textblock
#3
NARUDN
#4
alto_textblock
#4
V Praze, ve středu dne 14. srpna.
#7
alto_textblock
#7
K číslu 223.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
#8
alto_textblock
#8
Předplaceni
a inseráty.
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
#9
alto_textblock
#9
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#10
alto_textblock
#10
Národní svátek německý?
Z Vídně, 14. srpna. Jak zdejší listy ozna-
mují, chce německý tak zvaný »Schutzvereine
najíti den, který by mohl býti prohlášen za ná-
rodní svátek Němců v Rakousku po vzoru če-
ského dne václavského. Němci totiž prohlašují,
že pro nás jest národní svátek výbornou příle-
žitostí k rozvinutí sbírek pro národní účely a že
toho dne do pokladen národních organisací
sejdou se slušné peníze.
S různých stran navrhoval se doposud
nový rok, svatodušní neděle, Bismarkovy
narozeniny dne 1. dubna a jiné dny. Nyní pak.
jak »Grazer Tgbl.« oznamuje, navrhla akademi-
cká místní skupina vídeňské »Südmarky« valné
hromadě tohoto spolku, která konati se bude
dne 7. září v Mariboru, aby po vzoru če-
ském byl u Němců oslavován svátek M it ch la
Četné německé orgány se zasazují o tuto
volbu, protože Michl představuje prý již ně-
mecký národ tak jako John Bull jest typi-
ckou figurou představující Angličana, Jo-
nathan Američana.
Chybou jest toliko, že svátek Michaela
spadá na 29. září, tedy krátce před prvním.
Naproti tomu se poukazuje, že také sv. Václava
jest jenom o den dříve a že pře ce se u Čechů
neobyčejně osvědčil.
#11
alto_textblock
#11
Zrušený zákaz.
Z Vídně, 14. srpna. Zdejšímu křesťansko-
sociálnímu orgánu »D. Volksbl.« odňal svého
času uherský ministr dopravu do Uher. Zákaz
ten byl nyní zase zrušen.
#12
alto_textblock
#12
Celovec ve všeněmeckých barvách.
#13
alto_textblock
#13
Z Celovce, 14. srpna. Obecní rada usnesla
se včera v mimořádné schůzi jednohlasně přes
protest starosty Meli nera u příležitosti císař-
#14
alto_textblock
#14
ské návštěvy vyvěsiti kromě praporů černožlu-
tých stejný počet praporů barev všeněmeckých.
#15
alto_textblock
#15
Zeitung« uveřejňuje nařízení ministra obchodu
vydané ve srozumění s ministrem vnitra ze dne
6. srpna 1907 o vedení knih koncesované živ-
nosti pro sprostředkování služeb a míst, jakož
i o policejní kontrole této živnosti.
Bouře belfastské v anglickém parlamentě.
Z Londýna, 13. srpna. (K. k.) (Dolní sně-
movna.) V dnešní schůzi zavdaly nepokoje
v Belfastu podnět k různým dotazům na vládu.
Curran (strana dělnická) prohlašuje za po-
chvaly sněmovny, že jeho strana vždycky radila
stávkujícím klidný postup a prosí pak vládu,
aby učinila kroky, by zaměstnavatelé uznali
nutnost předložiti spor rozhodčímu soudu. Do-
poručuje současně, aby na určitou dobu bylo
odvoláno z Belfastu vojsko. Ministr Birre
odpovídá, že vláda jest si vědoma naléhavosti
této záležitosti. Dověděl prý se, že závody jsou
ochotny předložiti tuto otázku rozhodčímu soudu
a doufá vážně, že za několik málo hodin do-
spěje k příznivému výsledku vyjednávání, které
se teď na všech stranách vede. Nemysli, že by
odvolání vojska zvýšilo pocit bezpečnosti v Bel-
fastu. Rád bere k vědomí Curranovo prohlášení
o chování se strany dělnické a ví, že politování
hodných výtržnosti nezúčastnili se stávkující,
nýbrž luza. Markham (liberál) upozorňuje
na nedávnou ostrou řeč socialisty Graysona
v Huddersfieldu a táže se, bude-li stíhán pro
podněcování k výtržnostem. Ministr Birrel
odpovídá, že nyní není příhodná chvíle věnovati
pozornost vášnivé řeči, které dle jeho názoru
obyvatelstvo Belfastu nepřikládalo velkého vý-
znamu. Přese všechny své chyby jistě nedají
se obyvatelé Belfastu ovládnouti Graysonem.
(Pochvala.) Ministr vojenství Haldane před-
čítá pak dlouhý telegram od velícího důstojníka
v Belfastu. Ono místo v telegramu, které zvlášť
chváli trpělivost a věrnost vojáků za obtížných
poměrů, bylo vyslechnuto se všeobecnou po-
#16
alto_textblock
#16
Nový tiskový zákon v Srbsku.
Ze Zemuna, 14. srpna. V srbském mini-
sterstvu vnitra se připravuje nový tiskový zákon,
jehož hlavní zásadou má býti zmařiti útoky
proti králi a královské rodině. Jak známo, vy
cházejí tam četné listy směru výslovně anti
dynastického.
#17
alto_textblock
#17
Haličský sněm.
#18
alto_textblock
#18
Ze Lvova, 14. srpna. Haličský sněm sejde
se 20. září ko čtyřnedělnímu zasedání.
#19
alto_textblock
#19
jm
#20
alto_textblock
#20
Telegrafické zprávy.
#21
alto_textblock
#21
Z úřadního věstníku.
Z Vidně, 14. srpna. (K. k.) »W. Ztg.«
sděluje: Císař udělil nejvyšším rozhodnutím
z 8. srpna t. r. radovi vrchního zemského
soudu v Praze Kamilu Kreuterov i, který
k vlastní žádosti vstupuje trvale do výslužby
bez poplatku titul dvorního rady.
Z Vídně, 14. srpna. (K. k.) »W. Ztg.
sděluje: Ministerstvo vnitra schválilo na základě
nejvyššího zmocnění ve srozumění s minister-
stvem finaneí změnu stanov akciové společnosti
»Ústřední banka českých spořitelen«, usnesenou
na valné hromadě akcionářů této společnostiv
Praze 5. listopadu 1905.
#22
alto_textblock
#22
Z Vídně, 14. srpna. (K. k.) »Wiener Zei
tung« uveřejňuje nařízení ministra obchodu, vy-
dané v dohodě s ministrem vnitra a ministrem
kultu a vyučování ze dne 6. srpna 1907, o po-
změnění a doplnění živnostenskéhořádu a o prů-
kazu zvláštní způsobilosti nutném ku započet
koncesovaných živností uvedených v § 157, body
1., 2., 5., 6., 7, 8., 10., 11., 14., 17., 18.
20., 21., 22. a 23. zákona z 15. března 1883
po případě zákona z 5. února 1907. » Wiener
#23
alto_textblock
#23
chvalou.
#24
alto_textblock
#24
yardn
#25
alto_textblock
#25
FEUILLETON.
#26
alto_textblock
#26
Moderní „lady Godiva“.
#27
alto_textblock
#27
Z Londýna se sděluje: Pracovité tovární mě-
stečko Coventry v hrabství warwickském jest od ně-
kolika neděl předmětem všeobecné pozornosti. Bodří
měšťané vzdávají občas své ochránkyni, známé lady
Godivě, z anglické pověsti, poctu a díky velkými slav-
nostními průvody. Neboť městem Coventry jela kdysi
lady Godiva veřejně v kostymu Evy před hříchem
aby takto osvobodila město od velkých dávek, kte-
rými zlý manžel její Leofric měšťany trápil.
Sebe nádhernější průvod — občané « Coventry
najali také skutečného slona — zajisté by nevzbudil
mimo Coventry žádný rozruch, ale tentokrát došlo
v celé Anglii k rozhořčenému bojí názorů. Po dlou-
hých úvahách nalezli totiž občané města Coventry
v miss Montagnově z Londýna, zvané „La Milo“, by-
tost, která jest jedině hodna a způscbilá jeti městem
jako lady Godiva. La Milo vystupuje na londýnském
jevišti specialit jako „živá socha“ toliko s mramoro-
vým nátěrem a volbou tou neprojevili v Coventry
právě špatný vkus. Ale zvedly se hlasy, jež proti
kostýmu lady Godivy bojovali všemi zbraněmi ura-
žené cudnosti a v příliš věrném napodobení histo-
rické jízdy viděly ohrožení osvědčené mravnosti
města.
Úvahy plnily tisk, velké londýnské listy věnovaly
jim celé sloupce a s pýchou poznávali občané v Co-
ventry, že na nich závisí záchrana britské mravnosti
zůstali si také vědomi dosahu této zodpovědnosti
Statisíce zvědavých, kteří na poplach v časopisech
spěchali do Coventry, mohly se úterý večer vrátiti
domů, aniž útrpěli úhony na své duši. Když se v po-
ledne sc skřipotem otevřela těžká dubová vrata hi-
storického zámku, pozdravilo hlasité volání nepře-
hledného davu lidstva zcela počestně vyzdobenou
postavu londýnské varietní umělkyně, jež s úsměvem
jela na bílém koni. Spousta dlouhých, hustých, zla-
tých vlasů splývala s její paruky přes celé tělo jezd-
kyně, halíc je v neproniknutelný závoj. Něžný trikot
masové barvy objímal údy, jež snad bylo ještě vi-
děti a z opatrnosti bylo tělo umělkyně ještě zahaleno
hustým oblakem vlajícího chiffonu, o němž místní
list sebevědomě oznámil, že rozvinut měří právě 100
Tak ozýval se jediný hlas nadšení a lady Godiva
mohla ještě téhož dne telegrafovati londýnskému
listu, že jí „radostné pozdravy vehnaly slzy do očr
#28
alto_textblock
#28
nikdo.
#29
alto_textblock
#29
a vyslovila se: „Měla jsem skoro trému... Sesta-
vování průvodu a pečlivá inspekce mého oděvu se
strany pánů z komitétu byly velice nudny, ale brzy
nabyla jsem odvahy, když jsem viděla, jak se páni
kolem mne spokojeně usmívají. Byl to velký den pro
mne, největší z mého života.“ Hodný bělouš „Baby“,
kterého všichni londýnští navštěvovatelé divadla po-
znali jako starého známého z jeviště, byl předmětem
hlasitého obdivu.
Londýnské listy vyslaly do Coventry zvláštní
zpravodaje, kteří jim musili dodati obšírné zprávy,
z nichž ovšem mezi řádky prokmitá velkoměstská
skepse. Pověst vypravuje, že občané v Coventry, aby
lady Godivě jízdu usnadnili, zatarasili své domy
zastřeli okna, takže ji nikdo nespatřil. Jen jediný mě-
šťan, jakýsi Peeping Tom, byl tak drzý a koukal
skulinou ve dvéřích, začež byl raněn slepotou. Tento-
kráte nebylo takového nebezpečí, všichni měli ote-
vřené oči, ale z paruky, trikotu a chiffonu neoslepl
#31
alto_textblock
#31
= Lynchování v Novém Yorku. Útoky na děti
v Novém Yorku způsobily velké rozčilení ve všech
třídách obyvatelstva. Dle zpráv anglických listů staly
se dne 4. t. m. dva případy, které by byly měly
bezmála strašné následky. V Úppar East Síde pokusil
se mladý muž jménem Kestner v průchodu jednoho
domu znásilniti malcu dívku. Když počala křičeti
a volati o pomoc, přiběhl její otec a počal zločince
býti, kdežto matka křičela z okna, by ho lynchovali.,
Sběhlo se mnoho lidí, jmenovitě žen, a pokoušeli
se hoditi útočníka pod přijíždějící tramway. To se
jim ale nepodařilo, neboť vůz v čas zastavil. Nezdar
ten je ještě více popudil a chtěli ho pověsiti n
svítilnu, k čemuž mu již uvázali provaz kolem krku.
Tu zakročili policisté a s revolvery v ruce osvobodili
zločince. Ale rozzuřené ženy ho zatím tak hrozně
ztýraly, že není naděje na jeho uzdravení. Šaty
mu strhaly úplně s těla, vlasy vytrhaly skoro všecky
a rozškrábaly mu obličej tak, že klesl bez vědomí
k zemi. — Druhý případ stal se téhož dne v jednom
předměstí. Tam dva Italové přepadli na ulici mladou
dívku, kterou provázel její příbuzný. Tohoto nejprve
porazili na zem a jeden z nich pronásledoval dívku,
která se dala na útěk a volala o pomoc. Oka-
mžitě sebralo se mnoho lidí, kteří Itala chytili a ztý-
ravše ho hrozně, chtěli ho pověsiti na svítilnu. Pro-
vaz k účelu tomu přinesl továrník a známý milionář
Graebel a zločinec by byl jistě odpykal svůj hanebný
čin na železném sloupě svítilny, kdyby nebyli přišli
policisté, kteří ho osvobodili. I jeho stav jest po-
vážlivý. — Jiný Ital a jeden Hindu byli ztýráni ne-
#32
alto_textblock
#32
vinně, z nedorozumění. Hindu totiž bil rozpustilé
dítě, jež počalo křičeti a kolem jdoucí soudíce, že
se mu stalo bezpráví. chtěli Hinda lynchovati. Toliko
silné oddělení policistů mohlo ho spasiti před smrtí.
— Rakouské pošty v Orientě. Jelikož jest nyní
v modě, mluviti a psáti o povznesení a podporování
našeho vývozu, nebude nemístno, poukázati na ra-
kouské pošty v Orientě a jmenovitě v Turecku. Po-
žívají tam všeobecně velké důvěry, a jelikož jsou
velmi četné, používají jich všecky národnosti. Třeba
uznati, že, vyjma některé vady, kterým by bylo lehko
odpomoci, úřadují velmi korektně. V Turecku to má
velký význam, neboť na turecké pošty nemožno se
spolehnouti. Jsou všecky ve službě tajné policie, která
jest každému velmi nebezpečná a turečtí úřadníci
jsou často velmi pohodlní. Nesejde jim pranic na tom,
obdrží-li kdo psaní o čtrnáct dní dříve nebo později.
Ovšem jest velmi těžko obstarati pravidelně všecky
dopisy, nebo Turci nemají příjmení a, není-li adresa
tak obšírná, by listonoš seznal z které rodiny adre-
sát jest, nenajde ho. Jest na př. v Cařihradě několik
tisíc Hassanů, z nichž několik žije v jedné ulici, Kte-
rému tedy má dáti psaní, když dům nemá čísla?
Předá ho tedy jednomu, obyčejně nejváženějšímu
Hassanovi. Ten ho přečte a když vidí, že mu nepatří,
dá ho druhému Hassanovi atd., až oběhne psaní
všecky Hassany čtvrti města a dojde k pravému. Ně-
kdy ho donese do kavárny, kde společnost rozhodne,
komu náleží. Nad tím se nikdo nepozastavuje, spíše
je rád, že vůbec dostal jednou dlouho očekávané
psaní a díky turecké čestnosti, že se tohoto krásného
systemu nepoužije k indiskretnostem. Za takých okol-
ností může každý posouditi, jak velký význam má
pro náš obchod naše pošta, jejíž zřízenci nejednají
tak lehkovážně, jako turečtí. Tu však vidíme něco
podivného. Rakouská pošta v Turecku jest jako vy-
slanectví a konsuláty exteritoriální a platí za-
rakcuské území (ne ale za rakousko-uherské). Uhři,
ačkoliv mají vlastní poštovní známky, nemají práva
upotřebovati jich a míti vlastní poštu. Tak daleko
nejde turecké přátelství. Mělo by se tedy platiti za
psaní z Rakouska do Turecka nebo opačně toliko
deset haléřů a ne jako nyní 25 haléřů! To by byla
zajisté velká výhoda pro náš obchod, který v Orientě
vyžaduje velkou korespondenci. Arciť ten poplatek
žádají v Turecku anglické, francouzské, ruské a ně-
mecké pošty, jež mají taktéž právo exteritoriálnosti,
ale v té příčině dalo by se docíliti dohody, z ník
by obchod měl značného užitku. Žádoucno by i bylo,
kdyby naše pošty rozšířily svou činnost, neboť by
potom iohly opravdu velmi prospěti našemu vý-
vozu!