#1
alto_textblock
#1
Ročnik XXXXIl.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pondělí dne 5. ledna 1903.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 5.
#4
alto_textblock
#4
Na ronní a odpol. Iist
předpláeí ser
v Praze v administraci
na měsíe
ss čtrrt let
s drojí čenáškos
a k ota. 7 K soi
ve slialkich: a K no
na měske .
Pošton:
na dlert ita . . . . 9 K o0t
s dvojí zisilkou
na měsí
:::e
nk ktrrti leta
#10
alto_textblock
#10
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . . . rn 8h
odpolední
. . . . za 2h
Ve klislkách na venkově
ranní čeel
odpolední
. . . . . ..
#11
alto_textblock
#11
Iuserá t,
plsti se hotové napře
Předplacená a inserty přijimá sdmini-
strace v Míarianské ulici č.a
Tam racházejí se těž rrdskee
tiskárna n ezpedica , Národnich Leista
Pakopisy sa navrteejí
#12
alto_textblock
#12
10
#13
alto_textblock
#13
sh
#14
alto_textblock
#14
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
#15
alto_textblock
#15
K situaci.
Z Vídně, 5. ledna. Neděle věnována
byla konferencím českých a německých účast-
níků českoněmeckých pokusů do-
hodovacích. Nékteří z německých dele
gátů byli u ministerského předsedy dra
Körbra, který jim patrně sděloval obsah
svých jazykově národních elaborátů, jež po-
radám vyrovnacím předloží. Do té chvíle
není jisto, stane-li se tak již dnes.
Čeští delegáti měli včera dopole
dne schůzi, jež trvala celé tři hodiny
které se zúčastnil částečně také ministr dr
Rezek.
Ve svém rokování budou Čechove
z království a markrabství pokračovati dnes
jakmile bude zasedání moravské sekce
skončeno. Toto sešlo se o 10. hodině do-
polední.
»Montagsrevue«, officiosní pon-
dělník dra. Körbra, vykládá jeho sobotní řeč,
kterou pronesl, zahajuje českoněmecké konfe-
rence, v ten rozum, že vládě velice záleži
na úspěchu konference a že co nejdříve také
zamýšlí zkusiti, je-li poslanecka
sněmovna dělnou. Z výroků dra
Körbra lze dovozovat, že dr. Körber má
připraveny své plány také pro
případ, kdyby ani konference
ani parlament nevyhověly váž
nosti politické situace.
#16
alto_textblock
#16
Telegrafické zprávy „N. L.
Z Vídně, 4. ledna. (C.-B.) Námořn
velitel admirál baron Spaun vrátil seze
své dovolené.
Z Paříže, 4. ledna. (C.-B.) Včera ve
čer konal se za předsednictví rakousko
uherského velevyslance hraběte Wolkensteina
banket na rozloučenou s vyslaneckým radou
drem. Dumbou, jenž byl jmenován vyslan-
cem v Bělehradě. Na banketu tom zúčast
nili se všichni členové velevyslanectva a četní
členové rakousko-uherské kolonie.
Z Paříže, 4. ledna. (C.-B.) Professor
na College de France, Pierre Lafitte.
zemřel.
Z Padovy, 4. ledna. (C.-B.) Senáto
Breda zemřel.
Z Londýna, 4. ledna. (C.- B.) Pomocný
sekretář zahraničního úřadu Bertie jme-
nován místo lorda Currie velevyslancem
v Římě.
Z Bělehiradu, 4. ledna. (C.- B) V Niš
konala se ministerská rada, v níž pro
jednáno bylo několik důležitých běžných zále-
žitostí. Opposiční listy opakují, že se stanou
co nejdřive některé změny ve vládě
Dosavadní konsul v Prištíně, Avramovič, by
svého úřadu sproštěn.
Z Pretorie, 4. ledna. (C.-B.) Ministn
pro kolonie, Chamberlain, dnes o půl-
noci sem přijel. Na nádraží očekával ho ve-
liký dav lidu a činil mu hlučné ovace.
Volby do senátu ve Francii.
Z Paříže, 4. ledna (C.B.) Při dnešních
volbách do senátu v departementu Charente
Inferieure zvolen byl ministerský předseda
Combes 723 hlasy opět za senátora.
K volbě oprávněných voličů bylo 1007.
V departementu Alpes Maritimes zvolen byi
za senátora ministr financí Rouvier.
#17
alto_textblock
#17
Z Paie, 4. ledna. (C.-B.) Ministerský
předseda Combes zvolen byl také na
Korsice, kdež jeho kandidatura teprve
včera republikánskými poslanci a senátory
byla prohlášena, za senátora. Bývalý ministn
zahraničních záležitostí Hannota ur
který v departementu Aisne kandidoval.
nebyl zvolen.
Z Paříže, 4 ledna. (C.B.) Dnešn
volby do senátu jeví — po první
volbě — tento výsledek: Opětně z vo
leno bylo 7 konservativců, 19 progressistů
8 republikánů, 20 radikálů a 5 socialisti
ckých radikálů. Nově zvoleno: 7 re
publikánů, 1 progressista a 7 radikálu.
Zvoleno tedy celkem: 7 konservativeů.
20 progressistů, 15 republikánů, 20 radíkálů
a 5 socialistických radikálů. Užších v -
leb je potřebí 23.
Z Paříže, 4. ledna. (C. B.) Z dosavad
ních senátorů nebyli zvoleni: Bisseil.
Casabianca, Farinole, Martell a Baduel. Mez
opětně zvolenými nalezají se: Pev
tral, Leydet, Bernard, Maurice Faure, Pau
liat, Piot, Milliard, Francis Charmes, Le
Prevost de Launay, Chamaillard a admirál
de Cuverville, Fernand Faure, který v de-
partementu girondském kandidoval, neby
zvolen.
Choroba krále saského.
Z Drážďan, 4. ledna. (C.-B.) Kra
nemá od včerejška žádné horečky-
Spaní bylo v noci sice opětně kašlem pře-
rušeno, ale král spal přece několik hodin
klidně. Chuť k jídlu se zvolna lepší. Srdce
pracuje silně.
#18
alto_textblock
#18
Macedonská otázka
Z Cařihradu, 4. ledna. (C.-B.) Zdá
se, že je v Macedonii ještě několik malých
bulharských čet ukryto. Porty došla
zpráva, že tyto dni devítičlenná četa v Or
choce před vojskem, jež proti ní vysláno
bylo, směrem ke Kepryli uprchla.
Z Cařihradu, 4. ledna. (C.-B) Zpráva
již přinesl pařížský »Temps«, že Rakousko-
Uhersko navrhuje za generálního gu
verněra pro Ma cedonii někdejš
generálního guvernéra v jižním Bulharsku
Aleko pašu, je docela bezpodstatna. V te
příčiné a vůbec nebyly učiněny
se žádné strany žádné návrhy o
známých posledních projevů v příčině žá-
doucího zlepšení správy v evropských víla
jetech. Však soudí se, že z návštěvy hra
běte Lamzdorfa ve Vídni nějaké určité ná-
vrhy vyplynou.
Ze Solunu, 4. ledna. (Zvl. telegram
»N. L.«) Albánci v mitrovickém okresu za
přisáhli se, že budou činit nejkrajnější ozbro
jený odpor proti zavedení Ruskem a Rakou
skem žádaných správních reform v Macedonii
Turecká žandarmerie v okresu gilanském po
střílela několik albánských lupičů a několik
jich zajala. Ve Skadru bylo několik Albáncu
zatčeno. U Džuma Baly objeven dosti velký
bulharský sklad zbraní.
#19
alto_textblock
#19
Dardanely
Z Cařihradu, 4. ledna. (C.-B.) V tu-
reckých kruzích se proslýchá, že byla Porta
vzhledem k tomu, že bylo nedávno čtyřem
ruským nevyzbrojeným torpe-
dovým lodím dovoleno proplouti
úzinou dardanelskou, anglicko
vládou pozorna učiněna, ze se věc příčí usta-
#20
alto_textblock
#20
novením smluv londýnské, pařížské a ber
línské a že se takováto rozhodnutí činiti sm
jenom za souhlasu velmocí, jež ony smlouvy
podepsaly. Vůči fakticky již udělenému dovo-
lení vyhražuje Anglie svěmu lod
stvu totéž právo volného vstupu
do Cerného moře.
#21
alto_textblock
#21
Povstání v Harokku
Z Madridu, 4. ledna. (C.-B.) »Impe
rial« oznamuje z Tangeru: Bu Hamar
jest šikovným diplomatem a chytrým, ener
gickým státníkem. V obvodě jema svěřeněn
nebyl pořádek porušen. Stará se o bezpeč
nost židů a chování jeho vůči Evropanůn
jest korrektní. Má se za to, že kdyby zvílě
zili povstalci, trvala by říše beze změn a za
hraničních zápletek dále.
Portugalský křižák »Donna Amelia« n
rozkaz portugalské vlády odplul.
Akce proti Venezuele.
Z La Guayry, 4. ledna. (C.-B.) »Reu
terova kancelář« oznamuje: Německé vojsko
obsadilo dnes, nenarazivši na žádný odpor
celnici v Puerto Cabellu.
Z La Guayry, 4 ledna. (C.-B.) »Reu
terova kancelář« oznamuje: Holandský konsu
vymohl svolení, aby dne 7. ledna nizozemsky
parník na palubu vzal nizozemského vyslance.
který onemocněl. Zde byly všechny pobřežní
stráže rozpuštěny. Celní úřad bude prý
v pondělí uzavřen. Sta lidí je bez prácea
jsou obavy, že se strhnou nepokoje. Velite
německé válečné lodi »Tribune« sdělil pre-
fektovi, že jej činí zodpovědna za bezpečnost
Angličanů, Italů a Němců.
Z La Guayry, 4. ledna. (C.-B.
»Zumbador«, který měl plouti do Portu o
Spain, vrátil se sem dnes, poněvadž nemoh
větru odolati. Anglická válečná loď »Tri-
buna« přispěla »Zumbadoru« na pomoc.
Italský křižák »Giovanni Bausan« odplu
dnes odpoledne do Curagaa.
Z Puerta Cabello se oznamuje: Velitelé
spojených vojsk prohlásili, že vyloděné muž
stvo bude opět naloděno, jakmile bude pří
stav prost malých lodí. Opatření to má míti
účel, aby blokada byla účinnou
Dále se oznamuje, že povstalci jsou
blízko Puerta Cabello, takže jest město mez
dvěma nepříteli.
#22
alto_textblock
#22
Neslýchaná hanebnost
a svého druhu i v těchto nynějších poměrech
v uzavřeném území za bezohledného boykolu
všeho českého také ojedinělá, přihodila se
těchto dnech mezi podmokelským úřadem purk
mistrovským a c. k. ministerstvem železnic
V prvním dojmu zpráv o tom není zrovna jasno.
které z obou uvedených rovnocenných instane
náleží palma slušnosti a spravedlnosti v celé tét
afféře, obnažující prohnilost státních základů
monarchie v celém světě poslední.
Purkmistrovský úřad podmokelský zasla
dne 17. prosince c. k. ministerstvu železnie
kollegiální dopis, v němž upozorňuje opětně na
větší přiliv českého dělnictva do dílen státní
dráh v Podmoklech. Hlásili prý se do těchto dílen
zámečníci v Podmoklech usedlí německé národ-
nosti, bylo prý jim však dáno na vědomi, žes
tou dobou nepomýšli na rozmnožení personálu
dílen státních dráh.
Než purkmistrovský úřad podmokelský zjísti
prý a ve svém přípisu uvádí, že vzdor tomu
byli v měsících listopadu a prosinci přijati češt,
#23
alto_textblock
#23
dělníci, jež přípis jménem uvádí a odmilnuti ně
mečtí dělníci, jež přípis rovněž zejmena uvádí
Z toho dovozuje purkmistrovský úřad, žes
počešťování c. k. státních dráh v Podmoklee
systematicky provádí a v dalším připisu, drže
ném v kamerálním tónu nadřízeného německéh
purkmistrovského úřadu, kterýž podřízenému e
k. ministerstvu železnic udíli nos s výstrahou
praví se: »Takověto jednání vzbudilo ve zdejš
obci veliké rozhořčení, i jeví se tudiž nale
havé nutným, aby v záležilosti této vláda už
jednou učinila obrat . ..
Podepsaný purkmistrovský úřad žádá tudi
c. k. ministerstvo železnic, aby učinilo přítrž po
kračujícímu počešťování při c. k. státní dráz
v Podmoklech a uděli o c. k. ředitelství státníel
dráh v Praze striktní rozkaz, aby do dílen při
c. k. státní dráze v Podmoklech přijímalo nejen
české, ale i německé dělníky z Podmokel a
okoli.s
K tomuto přípisu budiž hned na tomto
místě připomenuto, že jest co nejdrzejším
falsováním pravdy, naprosto ničemným.
jedině podmokelskému úřadu s ušícím a běžným
porušením skutečnosti. Přípis jeho k ministr
železnic uvádí totiž, že v posledních dvou mě
sících přijato bylo do státních dílen v Podmo-
klech 8 Čechů a že v téže době odmítnuto bylo
11 žadatelů německých. Dle pravdy přijato
bylo v posledních dvou měsících, listopadu
prosinci nikoli 19, nýbrž 26 dělníků, z nichž
jest Čechů pouze 8 a Němců 18.
Jména přijatých Čechů jsou: Ryšavý
Skřivánek, Nedorost, Ulrich, Pospišil, Ptáčník
Teichman.
Jména přijatých Němeů: Klier, Beer
Hermach, Gärtner, Denhart, Mökesch, Di
Förmer, Storch, Hache, John, Stolze, Leiss
Jahnel, Transchke, Hölzel, Rauchfuss a Keil.
Než přípis jest nejen podle všech pravide
prušácké morálky prolhaný, nýbrž i vyzývavý
Nehledíme k tomu, že psán jest způsobem, jimž
se mluví k ministru jako k subalternímu úřad
níku purkmistrovského úřadu v Podmoklech, dal-l
by si tento vůbec něco podobného líbiti.
Přípis ten vyhrožuje veřejným násilím, ob
vyklou v takových případnostech formulí něme
ckých radnic a starostů, kteří v »opačném při
padě nemohou ručiti za udržení veřejného po
koje a řádu,« anebo »pro budoucnost chovaj
opravdové obavy o zachování pokoje a pořádku
v naší obci.«
Podmokelská »Volks-Ztg« rozumí této větě
přípisu, jak se jí rozuměti má, totiž jako pří
mému vyzvání, k porušení veřej
ného pořádku, i píše. »V opačném při
padě (že by totiž ministerstvo nevyhovělo žádost
purkmistrovského úřadu) musilo by se obyvatel
stvo podmokelské vzdáti víry, že ujištění vlády
ničeho proti Němcům nepodnikat
nebylo vážně míněno, i musilo by se utéci ke
svépomocl,«
Poněvadž i nejvyšší úřadníci tohoto našeho
roztomilého soustáti ukázali se býli velkolepým
tanečníky podle píšťalky i posledního přednosty
obce v německé části Čech, neváhal ani J. Ere
pan ministr železnic Wittek rychle poposkočiti
aby rozezleného chefa podmokelského úradu
purkmistrovského upokojil. Přípis podmokelský
byl posl. Tschanem ministru Wittkovi dodán dne
22. prosince a již 23. pros. měl posl. Tschan
v rukou následující odpověď Wiltkovu
#24
alto_textblock
#24
»Vaše Vysokoblahorodí
Odpovídaje prozatímně na vážený přípi
ze dne 22. t. m. pokládám si za čest Vašemu
#25
alto_textblock
#25
[Vysokoblahorodí sděliti, že jsem zavedl ok
mžitě úřadní vyšetřování o konkretní c
stižnostech, uvedených v podání purkmi-
strovského úřadu podmokelského, mnějdoručeném.
Doufám, že mi bude možno dodati v nej-
kratší lhůtě Vašemu Vysokoblahorodí věcn
objasnění o tomto předmětu.
S výrazem nejvýtečnější veleúcty Vašemu
Vysokoblahorodí oddaný
#26
alto_textblock
#26
Wittek.
#27
alto_textblock
#27
V každém jiném, ovšem spořádaném státě,
který se netváři jako léno sousedního mocného
souseda, bez opršalé suverenity, ovládajícím
své sebeurčení, musila by odpověď ministra,
muže svobodného, základních zákonů vědomého
zníti jakožto nejostřejší odmitnutí insinuace pod-
mokelské a poučení, že o přijetí dělníků do
státních dílen nemůže rozhodovati nikdy národ-
nost dělníků, kteři jsou si před zákonem i před
dilovedoucím všichní rovn.
Při nejmenším však bylo možno očekávati,
že ministr sdělí výsledek vyšetřování a dovodi
»konkretním stéžovatelům« z Podmokel, že
lhou, že jejich stížnost nezakládá se na pravdě,
že Němců přijato více než dvakráte tolik. Ne-
stalo se nic z toho, ministr patrně bez vyše-
třování, aneb vzdor vyšetřené pravdě, d
lhářům za pravdu a beze všeho vydal purk-
mistrem podmokelským žádaný striktn
rozkaz ředitelství státních dráh
v Praze.
Tento, ovšem tajný rozkaz, již exi-
stuje, a veškeré přáni purkmistrov-
ského úřadu podmokelského překonává, nebot
nevyhovuje jeho žádosti, aby přijímáni byli ne-
jen Češí anobrž i Němci, nýbrž naři z uje
dokonce a přímo, aby do podmo-
kelských dílen vůbec Češí přijímání ne-
byli!! Docela ve smyslu ujištění, daného
podmokelským Němcům ředitelem Pallou
Praze
Ačkoli jsou zde v Čechách na hroma zvykl
a dosti otrlí, přece jenom doznati musime, že
ohromení z tohoto postupu věcí mezi purkmi-
strovským úřadem a c. k. ministrem železnie.
nevyrovná se žádnému ze zažitých již pocitu
nad zříceninami státní prestiže rakouské mou-
archie, jejíž ministři klesli na výkonné orgány
německých purkmistrů.
Že si vídeňská vláda dala libiti odbytí, ja-
kého se jí aostalo v Berlíně u příležitosti cha-
bého pokusu Thunových represalii — pouhým
slibem! — proti houfnému vypovídání rakou-
ských příslušníků z německé říše, jakožto ob-
tížných cizinců, bylo ovšem bezmezně truchlivé
a pro vzájemný poměr obou spojených moe
význačné.
Co však říci tomu, když sama tato vláda
vypovídá ze svých státních dílen vlastní ra-
kouské přislušníky české národnosti, aby zjed-
nala místa pro domorodé i přespolní Prušáky,
neboť kdyby se vyšetřovala státní příslušnost
dělnictva státních dílen, věděli bychom nepo-
chybně rostodivné výsledky.
S hlubokým pocitem studu a hněvu pro
testujeme proti takovémuto vyplemeňování našt
národnosti, proti takovému psanectví našeho děl-
nictva českého, takovému potírání našich národ-
ních menšín, vykonávaných c. k. vládou na
pokyn pašů zněmčených měs.
Takové poměry jsou na dál nesnesitelně
nemíníme je také na dále snášeti. Roz-
umíme ostatně těmto příznakům, kteréž se do-
stavují vždycky v rozmnožené míře, kdykoli
krejčíři této říše navlékají jehlu k sešití národ-
#29
alto_textblock
#29
FEUILLETON.
#30
alto_textblock
#30
Uěitel.
„Kam tak spěcháte, sousede? A co vidím
— vypadáte, jako byste byl hodně rozzloben.“
„I kdo by se také nezlobil? Máme už daní,
že ani nevíme, jak je pojmenovati, a zase nás
čeká nová daň; to jedině proto, aby učitelé pořád
nenaříkali, že mají bídu. Však jdu proto do
schůze jimi svolané, abych jim tam řekl do
pravdy.
Ale, ale! Já tam také jdu a jsem velmi
zvědav, z jaké viny je tam usvědčíte. Snad ne-
obvinite je, že oni jsou příčinou veškeré nynějš
tísně, že oni na vás uvalili to břímě daní? Snad
jim tam nechcete dokázati, že může svobodný
muž se 360 zl. náležítě se živíti a šatiti, a kdyz
zaplati si byt a topivo a koupí nevyhnutelně po-
třebné časopisy a knihy, že může ještě něco uše-
třiti? Či jim tam povite, jak má žiti učitel ženatý.
aby za 500 nebo 600 zl. uživil rodinu a zjednal
ji i sobě vše nevyhnutelně potřebné, a při tom
aby nejen uvaroval se dluhů, nýbrž ještě dítkám
svým jako pečlivý otec pro budouenost něco
ušetřil? Ale až jim to budete vykládati, bude
připraven, že se vás někdo zeptá: „Jak pak vy
doma počítáte? Kolik vám dostačí na všecky po-
třeby pro rodinu?“ — Počítal jste to, milý sou-
sede? — Nepočítal? — Vidíte, do jakých vás
mohu přivésti rozpaků! Já jsem onehdy, když
kdosi také dokazoval, jaká je to suma — 500
nebo 600 zlatých — dal se do počítání, co spo-
třebuju na obživení své rodiny. A co myslíte,
jakého as dopočítal jsem se výsledku? Ne 600.
ale dvakrát 600 zl. potřebuji na uživení
ošacení své rodiny, na vydržování své domáe-
nosti. A víte, že u nás se nerozhazuje.“
„To přece není možná, aby domácnos
prostého občana tolik stálal
„Jen to zkuste a počitejte, jako já jsem po-
čítal nejen to, co koupíte od obchodníka aneb
od řezníka a jinde, ale i každou lžíci mléka
masla, každý prášek mouky, každý zemák, každé
jabličko a vůbec vše, co vám dá vaše hospo-
dářství. Uvidíte, jaké sumy se dopočítáte. A to
jsem ještě nepočítal bytu ve vlastním domě.“
„Když to takto berete, to věřím, že dostoupí
spotřeba v domácnosti takové sumy.
„A nemusí-li učitel takto počítat a plati
#31
alto_textblock
#31
všecinko hotovými ze svého služného? Stačí mu
na to v rodině sebe menší těch 500—600 zl.?
— Uvažte, že jeho stojí více než vás knihy, ba
i oděví
„Nevím, proč by ho stál oděv více než
nás! Ať nehoní takovou parádu! Chodí si prot
nám všedního dne jako baron.
„Pomalu, příteli! — Co byste řekl vy sám
a s vámi každý jiný občan o učiteli, kdyby se
objevil na ulici v takovém obleku, jaký my no-
síme do práce a v jakém si my bez ostychu vy-
jdeme i mezi lidi, nebo v jakém i na ulici vídáme
všedního dne krupaře, zámečníka, kováře a ji-
ného živnostníka?
„Inu, řekl bych, že na sebe nedbá a že
chodí si jako ošusta.
„A co by si pomyslily a jak hleděly by na
učitele naše děti, kdyby se před nimi ve škole
objevil v dělnické bluze nebo v obleku záplato-
vaném a jakkoli zašpiněném? Co by tomu řekl
jeho představení? Nesměl by do školy. Kazi mlá-
dež, svádí ji špatným příkladem k nedbalosti.
k nepořádku a k nečistotě. — Vidíte, sousede,
že jiným měřilkem měří se zevnějšek učitelea
jiným oděv živnostníka. S baronským oblekem
má asi oblek učitelův jen to společné, že jest
také čistý; cena látky, účet krejčího, budou asi
velice rozdílny. Ostatně vy sám zajistě přiznáte.
že raději vidite učitele barona (podle obleku), než
byste viděl učitele ,ošustu“
„Tak ať nevyhazuje tolik peněz za knihy
Já se bez nich také obejdu. Chci-li se pobaviti
čtením, vypůjčím si knihu.“
„Zase přestřelujete, sousede! Snad i v tom
přijdete k jinému náhledu. — Rekněte mi, proč
jste si pořídil letos nový mlejnek na obilí? Pro
neoráte ještě starým pluhem a nerozséváte ru-
kou? Nač potřebujete mlátičky a proč chystáte
se poříditi si příštím rokem i stroj pohrabovael
a snad i žací?“
„To jsou podivné otázky od hospodáře, jako
jste vy! Vám přece nemusím vykládati, že ne-
mohu nyní ještě vzdělávati půdu starodávným
polním nářadím a vésti si v hospodářství pořád
tak, jak to činivali naši dědové? To bych se
svým hospodářstvím špatně pochodil! Nová, po-
kročilá doba vyžaduje všude nových, pokroku
vyhovujících strojův a nástrojův. Nemohu za
ostatními hospodáři pokulhávati o sto let po
#32
alto_textblock
#32
zadu.
#33
alto_textblock
#33
„Dobře jste řekl: Nová, pokročilá
doba vyžaduje všude nových, po-
kroku vyhovujících strojův a ná
strojův. A čím jsou nám v hospodářství roz-
ličné hospodářské stroje, tím jest učiteliv
úřadě jeho kniha a časopis odborný. Jsou mu
také prostředky k dosažení toho, aby byl s to, vy
hověti době nově a nepokulhával v práci školské
za učitelstvem ostatním. Či chtěl byste, aby náš
— nemyslím jen učitele v naší obci — náš český
učitel vůbec nestál na rovné výši vědění a metho-
dické zdatnosti s učitelstvem národův ostatních?
Přál byste si, aby v naší pokročilě době, kdy
všichni ostatní národové kolem nás školou po-
vznášejí se výš a výše, naše česká škola opatřena
byla jen tak, jako za života našich dědečků, z
mládí našich otců? Připustil byste, aby naše
mládež, nenaučivší se ve škole ničemu více, než
jen jako za stara, těm nejnutnějším počátkům
čtení, psaní, počitání, dorostla nám v národ,
který svými vědomostmi stál by hluboko pod
úrovní všeobecného vzděláni, který následkem
toho nemohl by v boji o život závoditi vítězně
s národy jinými, vzdělanými, který by se nikdy ne
vyšinul jiným na roveň, který by následkem své
nevědomosti jen nádenničil, vždy jen otročil ci
zincům chytřejším a podnikavějším? Nikoliv
stále jen otroky, také „pány“, zámožnými ob-
čany, podnikavými chlebodúrei chceme jed-
nou býti. Bohatým duševně, bohatým hmotně
musí národ náš se státi, aby mohl si dupnouti,
aby dupnutí jeho budilo respekt. A toho velikého.
ale nevyhnutelného cíle pro národ náš do-
sáhneme jenom dobrou školou. Dobrou školu
dělá dobrý učitel; dobrým učitelem stane se jen
učitel, náležitě vzdělaný; a vzdělání nabývá
učitel nejen na ústavech, v nichž byl pro úřad
svůj vychován, ale také, ba měrou ještě větši.
z dobrých knih a z časopisů odborných, z nichž
jest mu stále a stále čerpati, aby držel krok s po-
krokem všeobecným, aby nepokulháv a
neřku osto let, ale ami odesetlet za
vzdělanci a učitelijinýchnárodů.
#34
alto_textblock
#34
„Poddávám se a uznávám, že učiteli jest po-
třebí knih vědeckých a odborných; ale v tom snad
mi dáte přece za pravdu, že by značně ušetřit
mohl na knihách zábavných, tak zvaných. Vždyí
sto našich sousedů neutratí tolik za knihy jak
jediný učitel! A ješté jak se vám tou svou
#35
alto_textblock
#35
knihovničkou pyšní, přijdete-li k němu abystes
od něho knihu vypůjčil!“
„Dobře jste řekl, příteli, že sto sousedo
„neutrati“ tolik za knihy, jako jediný učitel
A já dodávám k tomu: Bohužel, že jest to pravda
smutná pravda! Neobviňují však — abyste
dobře rozuměl — učitele, ale ty naše sousedy
kteří všelijak dost a dost peněz opravdu „utrati “
avšak za knihy „neutrati“ ani haléře. — Z
svatou povinnost měl by si každý uložiti, knihy
svého národa nejen čísti, ale dle možnosti i ku
povati. Kniha jest zreadlem vzdělanosti národa
zobrazujíc věrně ten stupeň pokroku, na něm
stál národ v době, kdy kniha vznikla; kniha jes
pokladnicí, do níž národ ukládá všecky skvosty
svého jazyka a své duševní vyspělosti i své zku-
šenosti a z níž zase jako ze zdroje nevysýchají
cího čerpá prostředky ke zvelebení své mateřské
mluvy i ke stavbě chrámu národních věd, uměn
i blahobytu; kniha jest školkou, v níž zušlech
ťuje se strom řeči národní; jest brusem, jím
odstraňují se drsné hrbolce mluvy obecné, jímž
nabývá živý jazyk kromě potřebné břitkosti
velenutné hladkosti, jemnosti, krásy a lahody
kniha jest i pramenem ušlechtilé zábavy, bez
niž neobejde se člověk vzdělaný. Slovem, kniha
jest nevývratným důkazem živola národního
tudiž i chloubou každého vzdělaného národa
Podle počtu a jakosti knih odhaduje se stupeů
vzdělanosti. Nevzdělaní národové nemají knih
Má-li však dostati se národu našemu potřebných
knih, jest polřebí nejen čtenářův, ale i odbě
ratelův knih českých; neboť kde není odběrateli
knih tiskem vydaných, tam nebude ani nakla
datelův; a nenajde-li se nakladatelů, vyschnou
i péra českých spisovatelův a nevznikne česká
kniha vůbec. Ti čtenáři, již nemohli by býti
bez této duševní potravy, sáhli by po knize
cizí; spisovatel, z jehož hlavy stůj co stů
derou se do péra nové a nové myšlenky, uklá
dal by své duševní poklady v knize cizojazyčné;
a tak opakovaly by se nebl hé poměry, jaké
byly u nás před naším probuzením. Synové nasí
přispívali by ke zvelebení literatur cizích, a nás
jazyk by zase hynul, náš národ by poznovu
umiral. Proto velikou, velikou zásluhu o jazyk
náš, o život našeho národa mají ti učitelě, kteři
ze svého skrovničkého služného věnují čásť na
českou knihu, a kteří raději od úst si utrhnou,
jen aby koupiti si mohli novou knihu českou.
#36
alto_textblock
#36
Peníze za českou knihu nejsou »utraceny«.
nýbrž uloženy co nejlépe na prospěch našeho
života národního. V této »útratě« měli by
všickni naši spoluobčané učitelův následovati.
Zastyděli by se měl každý náš občan, který ne-
má také české knihovničky, přiměřené svým
příjmům. Nikoliv za zlé pokládati, schvalovati
sluší vydání za dobrou knihu českou.
Kdyby nebylo horlivcův učitelů, ubylo by
našemu písemnictví mnoho a mnoho odběratelů,
a ješté více ubylo by čtenářův. Je přemnoho
takových, kteří jsou téhož náhledu, jaký vy jste
prve pronesl, že se bez knih obejdou a že,
chtějí-li čísti, knihu si vypůjčí. A kde vypůjč
si knihu — zejmena na venkově — než je
u učitele? Neměl-li by knih ani učitel, nedostali
by tací čtenáři knihy do ruky vůbec a — ne-
četli by.
Ale ještě jedna jest příčina — a veledůle
žitá — proč bych vedle knih vědeckých i knih
básnických — ať veršem, ať prostomluvou
psaných — učitelům našim nejen přál, ale přimo
vnucoval. Každý národ jest hrdým na své spi-
sovatele básníky a »soud boží na se národ zve,
jenž pěvce své etit neví« neb »nejstrašnější
kletbou jest, když bůh odejme zpěvy«. Z dě
svých básníků čerpá národ nadšení, silu a touhu,
spěti stále výš a výše ne-li v popředi, aspon
zároveň s jinými. Proto seznamuje každý uvědo-
mělý národ dorost svůj se svými spisovateli
velikány; a čím menší národ, tím více učí
mládež svou vážiti si svých slavných mužů
jejich důležité práce národní, tim více nabádá
ji jíti za příkladem těchto veleduchů, aby vy-
chovával si tak nových a nových pracovníků
na roli národní. A kde nejlépe lze toho doslci?
Ne-li ve škole? Má-li však český učitel i této
své úloze dostáti, musí sám díla vynikajících
našich spísovatelů znáti, musí je miti. Prot
ctím každého učitele, který i ve svých slízněných
poměrech nezapomíná na českou knihu
»»Uznávám pravdu vašich slov a stydím se
již za svůj náhled prve pronešený. Litují jen,
že vás neslyšeli všickni ti, kdož smýšlejí jako
já dříve. Zajisté i oni by opravili soud svůj
o učiteli a neřikali by, že jest učitel za svou
prácí placen dosti. «e