ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d8663e10-70ab-11dc-b472-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 36
#1 alto_textblock #1
Ročnik XXXXIl.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pondělí dne 5. ledna 1903.
#3 alto_textblock #3
Číslo 5.
#4 alto_textblock #4
Na ronní a odpol. Iist předpláeí ser v Praze v administraci na měsíe ss čtrrt let s drojí čenáškos a k ota. 7 K soi ve slialkich: a K no na měske . Pošton: na dlert ita . . . . 9 K o0t s dvojí zisilkou na měsí :::e nk ktrrti leta
#5 alto_textblock #5
kzi
#6 alto_textblock #6
A
#7 alto_textblock #7
Ní
#8 alto_textblock #8
1
#9 alto_textblock #9
li
#10 alto_textblock #10
V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . . rn 8h odpolední . . . . za 2h Ve klislkách na venkově ranní čeel odpolední . . . . . ..
#11 alto_textblock #11
Iuserá t, plsti se hotové napře Předplacená a inserty přijimá sdmini- strace v Míarianské ulici č.a Tam racházejí se těž rrdskee tiskárna n ezpedica , Národnich Leista Pakopisy sa navrteejí
#12 alto_textblock #12
10
#13 alto_textblock #13
sh
#14 alto_textblock #14
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
#15 alto_textblock #15
K situaci. Z Vídně, 5. ledna. Neděle věnována byla konferencím českých a německých účast- níků českoněmeckých pokusů do- hodovacích. Nékteří z německých dele gátů byli u ministerského předsedy dra Körbra, který jim patrně sděloval obsah svých jazykově národních elaborátů, jež po- radám vyrovnacím předloží. Do té chvíle není jisto, stane-li se tak již dnes. Čeští delegáti měli včera dopole dne schůzi, jež trvala celé tři hodiny které se zúčastnil částečně také ministr dr Rezek. Ve svém rokování budou Čechove z království a markrabství pokračovati dnes jakmile bude zasedání moravské sekce skončeno. Toto sešlo se o 10. hodině do- polední. »Montagsrevue«, officiosní pon- dělník dra. Körbra, vykládá jeho sobotní řeč, kterou pronesl, zahajuje českoněmecké konfe- rence, v ten rozum, že vládě velice záleži na úspěchu konference a že co nejdříve také zamýšlí zkusiti, je-li poslanecka sněmovna dělnou. Z výroků dra Körbra lze dovozovat, že dr. Körber má připraveny své plány také pro případ, kdyby ani konference ani parlament nevyhověly váž nosti politické situace.
#16 alto_textblock #16
Telegrafické zprávy „N. L. Z Vídně, 4. ledna. (C.-B.) Námořn velitel admirál baron Spaun vrátil seze své dovolené. Z Paříže, 4. ledna. (C.-B.) Včera ve čer konal se za předsednictví rakousko uherského velevyslance hraběte Wolkensteina banket na rozloučenou s vyslaneckým radou drem. Dumbou, jenž byl jmenován vyslan- cem v Bělehradě. Na banketu tom zúčast nili se všichni členové velevyslanectva a četní členové rakousko-uherské kolonie. Z Paříže, 4. ledna. (C.-B.) Professor na College de France, Pierre Lafitte. zemřel. Z Padovy, 4. ledna. (C.-B.) Senáto Breda zemřel. Z Londýna, 4. ledna. (C.- B.) Pomocný sekretář zahraničního úřadu Bertie jme- nován místo lorda Currie velevyslancem v Římě. Z Bělehiradu, 4. ledna. (C.- B) V Niš konala se ministerská rada, v níž pro jednáno bylo několik důležitých běžných zále- žitostí. Opposiční listy opakují, že se stanou co nejdřive některé změny ve vládě Dosavadní konsul v Prištíně, Avramovič, by svého úřadu sproštěn. Z Pretorie, 4. ledna. (C.-B.) Ministn pro kolonie, Chamberlain, dnes o půl- noci sem přijel. Na nádraží očekával ho ve- liký dav lidu a činil mu hlučné ovace. Volby do senátu ve Francii. Z Paříže, 4. ledna (C.B.) Při dnešních volbách do senátu v departementu Charente Inferieure zvolen byl ministerský předseda Combes 723 hlasy opět za senátora. K volbě oprávněných voličů bylo 1007. V departementu Alpes Maritimes zvolen byi za senátora ministr financí Rouvier.
#17 alto_textblock #17
Z Paie, 4. ledna. (C.-B.) Ministerský předseda Combes zvolen byl také na Korsice, kdež jeho kandidatura teprve včera republikánskými poslanci a senátory byla prohlášena, za senátora. Bývalý ministn zahraničních záležitostí Hannota ur který v departementu Aisne kandidoval. nebyl zvolen. Z Paříže, 4 ledna. (C.B.) Dnešn volby do senátu jeví — po první volbě — tento výsledek: Opětně z vo leno bylo 7 konservativců, 19 progressistů 8 republikánů, 20 radikálů a 5 socialisti ckých radikálů. Nově zvoleno: 7 re publikánů, 1 progressista a 7 radikálu. Zvoleno tedy celkem: 7 konservativeů. 20 progressistů, 15 republikánů, 20 radíkálů a 5 socialistických radikálů. Užších v - leb je potřebí 23. Z Paříže, 4. ledna. (C. B.) Z dosavad ních senátorů nebyli zvoleni: Bisseil. Casabianca, Farinole, Martell a Baduel. Mez opětně zvolenými nalezají se: Pev tral, Leydet, Bernard, Maurice Faure, Pau liat, Piot, Milliard, Francis Charmes, Le Prevost de Launay, Chamaillard a admirál de Cuverville, Fernand Faure, který v de- partementu girondském kandidoval, neby zvolen. Choroba krále saského. Z Drážďan, 4. ledna. (C.-B.) Kra nemá od včerejška žádné horečky- Spaní bylo v noci sice opětně kašlem pře- rušeno, ale král spal přece několik hodin klidně. Chuť k jídlu se zvolna lepší. Srdce pracuje silně.
#18 alto_textblock #18
Macedonská otázka Z Cařihradu, 4. ledna. (C.-B.) Zdá se, že je v Macedonii ještě několik malých bulharských čet ukryto. Porty došla zpráva, že tyto dni devítičlenná četa v Or choce před vojskem, jež proti ní vysláno bylo, směrem ke Kepryli uprchla. Z Cařihradu, 4. ledna. (C.-B) Zpráva již přinesl pařížský »Temps«, že Rakousko- Uhersko navrhuje za generálního gu verněra pro Ma cedonii někdejš generálního guvernéra v jižním Bulharsku Aleko pašu, je docela bezpodstatna. V te příčiné a vůbec nebyly učiněny se žádné strany žádné návrhy o známých posledních projevů v příčině žá- doucího zlepšení správy v evropských víla jetech. Však soudí se, že z návštěvy hra běte Lamzdorfa ve Vídni nějaké určité ná- vrhy vyplynou. Ze Solunu, 4. ledna. (Zvl. telegram »N. L.«) Albánci v mitrovickém okresu za přisáhli se, že budou činit nejkrajnější ozbro jený odpor proti zavedení Ruskem a Rakou skem žádaných správních reform v Macedonii Turecká žandarmerie v okresu gilanském po střílela několik albánských lupičů a několik jich zajala. Ve Skadru bylo několik Albáncu zatčeno. U Džuma Baly objeven dosti velký bulharský sklad zbraní.
#19 alto_textblock #19
Dardanely Z Cařihradu, 4. ledna. (C.-B.) V tu- reckých kruzích se proslýchá, že byla Porta vzhledem k tomu, že bylo nedávno čtyřem ruským nevyzbrojeným torpe- dovým lodím dovoleno proplouti úzinou dardanelskou, anglicko vládou pozorna učiněna, ze se věc příčí usta-
#20 alto_textblock #20
novením smluv londýnské, pařížské a ber línské a že se takováto rozhodnutí činiti sm jenom za souhlasu velmocí, jež ony smlouvy podepsaly. Vůči fakticky již udělenému dovo- lení vyhražuje Anglie svěmu lod stvu totéž právo volného vstupu do Cerného moře.
#21 alto_textblock #21
Povstání v Harokku Z Madridu, 4. ledna. (C.-B.) »Impe rial« oznamuje z Tangeru: Bu Hamar jest šikovným diplomatem a chytrým, ener gickým státníkem. V obvodě jema svěřeněn nebyl pořádek porušen. Stará se o bezpeč nost židů a chování jeho vůči Evropanůn jest korrektní. Má se za to, že kdyby zvílě zili povstalci, trvala by říše beze změn a za hraničních zápletek dále. Portugalský křižák »Donna Amelia« n rozkaz portugalské vlády odplul. Akce proti Venezuele. Z La Guayry, 4. ledna. (C.-B.) »Reu terova kancelář« oznamuje: Německé vojsko obsadilo dnes, nenarazivši na žádný odpor celnici v Puerto Cabellu. Z La Guayry, 4 ledna. (C.-B.) »Reu terova kancelář« oznamuje: Holandský konsu vymohl svolení, aby dne 7. ledna nizozemsky parník na palubu vzal nizozemského vyslance. který onemocněl. Zde byly všechny pobřežní stráže rozpuštěny. Celní úřad bude prý v pondělí uzavřen. Sta lidí je bez prácea jsou obavy, že se strhnou nepokoje. Velite německé válečné lodi »Tribune« sdělil pre- fektovi, že jej činí zodpovědna za bezpečnost Angličanů, Italů a Němců. Z La Guayry, 4. ledna. (C.-B. »Zumbador«, který měl plouti do Portu o Spain, vrátil se sem dnes, poněvadž nemoh větru odolati. Anglická válečná loď »Tri- buna« přispěla »Zumbadoru« na pomoc. Italský křižák »Giovanni Bausan« odplu dnes odpoledne do Curagaa. Z Puerta Cabello se oznamuje: Velitelé spojených vojsk prohlásili, že vyloděné muž stvo bude opět naloděno, jakmile bude pří stav prost malých lodí. Opatření to má míti účel, aby blokada byla účinnou Dále se oznamuje, že povstalci jsou blízko Puerta Cabello, takže jest město mez dvěma nepříteli.
#22 alto_textblock #22
Neslýchaná hanebnost a svého druhu i v těchto nynějších poměrech v uzavřeném území za bezohledného boykolu všeho českého také ojedinělá, přihodila se těchto dnech mezi podmokelským úřadem purk mistrovským a c. k. ministerstvem železnic V prvním dojmu zpráv o tom není zrovna jasno. které z obou uvedených rovnocenných instane náleží palma slušnosti a spravedlnosti v celé tét afféře, obnažující prohnilost státních základů monarchie v celém světě poslední. Purkmistrovský úřad podmokelský zasla dne 17. prosince c. k. ministerstvu železnie kollegiální dopis, v němž upozorňuje opětně na větší přiliv českého dělnictva do dílen státní dráh v Podmoklech. Hlásili prý se do těchto dílen zámečníci v Podmoklech usedlí německé národ- nosti, bylo prý jim však dáno na vědomi, žes tou dobou nepomýšli na rozmnožení personálu dílen státních dráh. Než purkmistrovský úřad podmokelský zjísti prý a ve svém přípisu uvádí, že vzdor tomu byli v měsících listopadu a prosinci přijati češt,
#23 alto_textblock #23
dělníci, jež přípis jménem uvádí a odmilnuti ně mečtí dělníci, jež přípis rovněž zejmena uvádí Z toho dovozuje purkmistrovský úřad, žes počešťování c. k. státních dráh v Podmoklee systematicky provádí a v dalším připisu, drže ném v kamerálním tónu nadřízeného německéh purkmistrovského úřadu, kterýž podřízenému e k. ministerstvu železnic udíli nos s výstrahou praví se: »Takověto jednání vzbudilo ve zdejš obci veliké rozhořčení, i jeví se tudiž nale havé nutným, aby v záležilosti této vláda už jednou učinila obrat . .. Podepsaný purkmistrovský úřad žádá tudi c. k. ministerstvo železnic, aby učinilo přítrž po kračujícímu počešťování při c. k. státní dráz v Podmoklech a uděli o c. k. ředitelství státníel dráh v Praze striktní rozkaz, aby do dílen při c. k. státní dráze v Podmoklech přijímalo nejen české, ale i německé dělníky z Podmokel a okoli.s K tomuto přípisu budiž hned na tomto místě připomenuto, že jest co nejdrzejším falsováním pravdy, naprosto ničemným. jedině podmokelskému úřadu s ušícím a běžným porušením skutečnosti. Přípis jeho k ministr železnic uvádí totiž, že v posledních dvou mě sících přijato bylo do státních dílen v Podmo- klech 8 Čechů a že v téže době odmítnuto bylo 11 žadatelů německých. Dle pravdy přijato bylo v posledních dvou měsících, listopadu prosinci nikoli 19, nýbrž 26 dělníků, z nichž jest Čechů pouze 8 a Němců 18. Jména přijatých Čechů jsou: Ryšavý Skřivánek, Nedorost, Ulrich, Pospišil, Ptáčník Teichman. Jména přijatých Němeů: Klier, Beer Hermach, Gärtner, Denhart, Mökesch, Di Förmer, Storch, Hache, John, Stolze, Leiss Jahnel, Transchke, Hölzel, Rauchfuss a Keil. Než přípis jest nejen podle všech pravide prušácké morálky prolhaný, nýbrž i vyzývavý Nehledíme k tomu, že psán jest způsobem, jimž se mluví k ministru jako k subalternímu úřad níku purkmistrovského úřadu v Podmoklech, dal-l by si tento vůbec něco podobného líbiti. Přípis ten vyhrožuje veřejným násilím, ob vyklou v takových případnostech formulí něme ckých radnic a starostů, kteří v »opačném při padě nemohou ručiti za udržení veřejného po koje a řádu,« anebo »pro budoucnost chovaj opravdové obavy o zachování pokoje a pořádku v naší obci.« Podmokelská »Volks-Ztg« rozumí této větě přípisu, jak se jí rozuměti má, totiž jako pří mému vyzvání, k porušení veřej ného pořádku, i píše. »V opačném při padě (že by totiž ministerstvo nevyhovělo žádost purkmistrovského úřadu) musilo by se obyvatel stvo podmokelské vzdáti víry, že ujištění vlády ničeho proti Němcům nepodnikat nebylo vážně míněno, i musilo by se utéci ke svépomocl,« Poněvadž i nejvyšší úřadníci tohoto našeho roztomilého soustáti ukázali se býli velkolepým tanečníky podle píšťalky i posledního přednosty obce v německé části Čech, neváhal ani J. Ere pan ministr železnic Wittek rychle poposkočiti aby rozezleného chefa podmokelského úradu purkmistrovského upokojil. Přípis podmokelský byl posl. Tschanem ministru Wittkovi dodán dne 22. prosince a již 23. pros. měl posl. Tschan v rukou následující odpověď Wiltkovu
#24 alto_textblock #24
»Vaše Vysokoblahorodí Odpovídaje prozatímně na vážený přípi ze dne 22. t. m. pokládám si za čest Vašemu
#25 alto_textblock #25
[Vysokoblahorodí sděliti, že jsem zavedl ok mžitě úřadní vyšetřování o konkretní c stižnostech, uvedených v podání purkmi- strovského úřadu podmokelského, mnějdoručeném. Doufám, že mi bude možno dodati v nej- kratší lhůtě Vašemu Vysokoblahorodí věcn objasnění o tomto předmětu. S výrazem nejvýtečnější veleúcty Vašemu Vysokoblahorodí oddaný
#26 alto_textblock #26
Wittek.
#27 alto_textblock #27
V každém jiném, ovšem spořádaném státě, který se netváři jako léno sousedního mocného souseda, bez opršalé suverenity, ovládajícím své sebeurčení, musila by odpověď ministra, muže svobodného, základních zákonů vědomého zníti jakožto nejostřejší odmitnutí insinuace pod- mokelské a poučení, že o přijetí dělníků do státních dílen nemůže rozhodovati nikdy národ- nost dělníků, kteři jsou si před zákonem i před dilovedoucím všichní rovn. Při nejmenším však bylo možno očekávati, že ministr sdělí výsledek vyšetřování a dovodi »konkretním stéžovatelům« z Podmokel, že lhou, že jejich stížnost nezakládá se na pravdě, že Němců přijato více než dvakráte tolik. Ne- stalo se nic z toho, ministr patrně bez vyše- třování, aneb vzdor vyšetřené pravdě, d lhářům za pravdu a beze všeho vydal purk- mistrem podmokelským žádaný striktn rozkaz ředitelství státních dráh v Praze. Tento, ovšem tajný rozkaz, již exi- stuje, a veškeré přáni purkmistrov- ského úřadu podmokelského překonává, nebot nevyhovuje jeho žádosti, aby přijímáni byli ne- jen Češí anobrž i Němci, nýbrž naři z uje dokonce a přímo, aby do podmo- kelských dílen vůbec Češí přijímání ne- byli!! Docela ve smyslu ujištění, daného podmokelským Němcům ředitelem Pallou Praze Ačkoli jsou zde v Čechách na hroma zvykl a dosti otrlí, přece jenom doznati musime, že ohromení z tohoto postupu věcí mezi purkmi- strovským úřadem a c. k. ministrem železnie. nevyrovná se žádnému ze zažitých již pocitu nad zříceninami státní prestiže rakouské mou- archie, jejíž ministři klesli na výkonné orgány německých purkmistrů. Že si vídeňská vláda dala libiti odbytí, ja- kého se jí aostalo v Berlíně u příležitosti cha- bého pokusu Thunových represalii — pouhým slibem! — proti houfnému vypovídání rakou- ských příslušníků z německé říše, jakožto ob- tížných cizinců, bylo ovšem bezmezně truchlivé a pro vzájemný poměr obou spojených moe význačné. Co však říci tomu, když sama tato vláda vypovídá ze svých státních dílen vlastní ra- kouské přislušníky české národnosti, aby zjed- nala místa pro domorodé i přespolní Prušáky, neboť kdyby se vyšetřovala státní příslušnost dělnictva státních dílen, věděli bychom nepo- chybně rostodivné výsledky. S hlubokým pocitem studu a hněvu pro testujeme proti takovémuto vyplemeňování našt národnosti, proti takovému psanectví našeho děl- nictva českého, takovému potírání našich národ- ních menšín, vykonávaných c. k. vládou na pokyn pašů zněmčených měs. Takové poměry jsou na dál nesnesitelně nemíníme je také na dále snášeti. Roz- umíme ostatně těmto příznakům, kteréž se do- stavují vždycky v rozmnožené míře, kdykoli krejčíři této říše navlékají jehlu k sešití národ-
#28 alto_textblock #28
—
#29 alto_textblock #29
FEUILLETON.
#30 alto_textblock #30
Uěitel. „Kam tak spěcháte, sousede? A co vidím — vypadáte, jako byste byl hodně rozzloben.“ „I kdo by se také nezlobil? Máme už daní, že ani nevíme, jak je pojmenovati, a zase nás čeká nová daň; to jedině proto, aby učitelé pořád nenaříkali, že mají bídu. Však jdu proto do schůze jimi svolané, abych jim tam řekl do pravdy. Ale, ale! Já tam také jdu a jsem velmi zvědav, z jaké viny je tam usvědčíte. Snad ne- obvinite je, že oni jsou příčinou veškeré nynějš tísně, že oni na vás uvalili to břímě daní? Snad jim tam nechcete dokázati, že může svobodný muž se 360 zl. náležítě se živíti a šatiti, a kdyz zaplati si byt a topivo a koupí nevyhnutelně po- třebné časopisy a knihy, že může ještě něco uše- třiti? Či jim tam povite, jak má žiti učitel ženatý. aby za 500 nebo 600 zl. uživil rodinu a zjednal ji i sobě vše nevyhnutelně potřebné, a při tom aby nejen uvaroval se dluhů, nýbrž ještě dítkám svým jako pečlivý otec pro budouenost něco ušetřil? Ale až jim to budete vykládati, bude připraven, že se vás někdo zeptá: „Jak pak vy doma počítáte? Kolik vám dostačí na všecky po- třeby pro rodinu?“ — Počítal jste to, milý sou- sede? — Nepočítal? — Vidíte, do jakých vás mohu přivésti rozpaků! Já jsem onehdy, když kdosi také dokazoval, jaká je to suma — 500 nebo 600 zlatých — dal se do počítání, co spo- třebuju na obživení své rodiny. A co myslíte, jakého as dopočítal jsem se výsledku? Ne 600. ale dvakrát 600 zl. potřebuji na uživení ošacení své rodiny, na vydržování své domáe- nosti. A víte, že u nás se nerozhazuje.“ „To přece není možná, aby domácnos prostého občana tolik stálal „Jen to zkuste a počitejte, jako já jsem po- čítal nejen to, co koupíte od obchodníka aneb od řezníka a jinde, ale i každou lžíci mléka masla, každý prášek mouky, každý zemák, každé jabličko a vůbec vše, co vám dá vaše hospo- dářství. Uvidíte, jaké sumy se dopočítáte. A to jsem ještě nepočítal bytu ve vlastním domě.“ „Když to takto berete, to věřím, že dostoupí spotřeba v domácnosti takové sumy. „A nemusí-li učitel takto počítat a plati
#31 alto_textblock #31
všecinko hotovými ze svého služného? Stačí mu na to v rodině sebe menší těch 500—600 zl.? — Uvažte, že jeho stojí více než vás knihy, ba i oděví „Nevím, proč by ho stál oděv více než nás! Ať nehoní takovou parádu! Chodí si prot nám všedního dne jako baron. „Pomalu, příteli! — Co byste řekl vy sám a s vámi každý jiný občan o učiteli, kdyby se objevil na ulici v takovém obleku, jaký my no- síme do práce a v jakém si my bez ostychu vy- jdeme i mezi lidi, nebo v jakém i na ulici vídáme všedního dne krupaře, zámečníka, kováře a ji- ného živnostníka? „Inu, řekl bych, že na sebe nedbá a že chodí si jako ošusta. „A co by si pomyslily a jak hleděly by na učitele naše děti, kdyby se před nimi ve škole objevil v dělnické bluze nebo v obleku záplato- vaném a jakkoli zašpiněném? Co by tomu řekl jeho představení? Nesměl by do školy. Kazi mlá- dež, svádí ji špatným příkladem k nedbalosti. k nepořádku a k nečistotě. — Vidíte, sousede, že jiným měřilkem měří se zevnějšek učitelea jiným oděv živnostníka. S baronským oblekem má asi oblek učitelův jen to společné, že jest také čistý; cena látky, účet krejčího, budou asi velice rozdílny. Ostatně vy sám zajistě přiznáte. že raději vidite učitele barona (podle obleku), než byste viděl učitele ,ošustu“ „Tak ať nevyhazuje tolik peněz za knihy Já se bez nich také obejdu. Chci-li se pobaviti čtením, vypůjčím si knihu.“ „Zase přestřelujete, sousede! Snad i v tom přijdete k jinému náhledu. — Rekněte mi, proč jste si pořídil letos nový mlejnek na obilí? Pro neoráte ještě starým pluhem a nerozséváte ru- kou? Nač potřebujete mlátičky a proč chystáte se poříditi si příštím rokem i stroj pohrabovael a snad i žací?“ „To jsou podivné otázky od hospodáře, jako jste vy! Vám přece nemusím vykládati, že ne- mohu nyní ještě vzdělávati půdu starodávným polním nářadím a vésti si v hospodářství pořád tak, jak to činivali naši dědové? To bych se svým hospodářstvím špatně pochodil! Nová, po- kročilá doba vyžaduje všude nových, pokroku vyhovujících strojův a nástrojův. Nemohu za ostatními hospodáři pokulhávati o sto let po
#32 alto_textblock #32
zadu.
#33 alto_textblock #33
„Dobře jste řekl: Nová, pokročilá doba vyžaduje všude nových, po- kroku vyhovujících strojův a ná strojův. A čím jsou nám v hospodářství roz- ličné hospodářské stroje, tím jest učiteliv úřadě jeho kniha a časopis odborný. Jsou mu také prostředky k dosažení toho, aby byl s to, vy hověti době nově a nepokulhával v práci školské za učitelstvem ostatním. Či chtěl byste, aby náš — nemyslím jen učitele v naší obci — náš český učitel vůbec nestál na rovné výši vědění a metho- dické zdatnosti s učitelstvem národův ostatních? Přál byste si, aby v naší pokročilě době, kdy všichni ostatní národové kolem nás školou po- vznášejí se výš a výše, naše česká škola opatřena byla jen tak, jako za života našich dědečků, z mládí našich otců? Připustil byste, aby naše mládež, nenaučivší se ve škole ničemu více, než jen jako za stara, těm nejnutnějším počátkům čtení, psaní, počitání, dorostla nám v národ, který svými vědomostmi stál by hluboko pod úrovní všeobecného vzděláni, který následkem toho nemohl by v boji o život závoditi vítězně s národy jinými, vzdělanými, který by se nikdy ne vyšinul jiným na roveň, který by následkem své nevědomosti jen nádenničil, vždy jen otročil ci zincům chytřejším a podnikavějším? Nikoliv stále jen otroky, také „pány“, zámožnými ob- čany, podnikavými chlebodúrei chceme jed- nou býti. Bohatým duševně, bohatým hmotně musí národ náš se státi, aby mohl si dupnouti, aby dupnutí jeho budilo respekt. A toho velikého. ale nevyhnutelného cíle pro národ náš do- sáhneme jenom dobrou školou. Dobrou školu dělá dobrý učitel; dobrým učitelem stane se jen učitel, náležitě vzdělaný; a vzdělání nabývá učitel nejen na ústavech, v nichž byl pro úřad svůj vychován, ale také, ba měrou ještě větši. z dobrých knih a z časopisů odborných, z nichž jest mu stále a stále čerpati, aby držel krok s po- krokem všeobecným, aby nepokulháv a neřku osto let, ale ami odesetlet za vzdělanci a učitelijinýchnárodů.
#34 alto_textblock #34
„Poddávám se a uznávám, že učiteli jest po- třebí knih vědeckých a odborných; ale v tom snad mi dáte přece za pravdu, že by značně ušetřit mohl na knihách zábavných, tak zvaných. Vždyí sto našich sousedů neutratí tolik za knihy jak jediný učitel! A ješté jak se vám tou svou
#35 alto_textblock #35
knihovničkou pyšní, přijdete-li k němu abystes od něho knihu vypůjčil!“ „Dobře jste řekl, příteli, že sto sousedo „neutrati“ tolik za knihy, jako jediný učitel A já dodávám k tomu: Bohužel, že jest to pravda smutná pravda! Neobviňují však — abyste dobře rozuměl — učitele, ale ty naše sousedy kteří všelijak dost a dost peněz opravdu „utrati “ avšak za knihy „neutrati“ ani haléře. — Z svatou povinnost měl by si každý uložiti, knihy svého národa nejen čísti, ale dle možnosti i ku povati. Kniha jest zreadlem vzdělanosti národa zobrazujíc věrně ten stupeň pokroku, na něm stál národ v době, kdy kniha vznikla; kniha jes pokladnicí, do níž národ ukládá všecky skvosty svého jazyka a své duševní vyspělosti i své zku- šenosti a z níž zase jako ze zdroje nevysýchají cího čerpá prostředky ke zvelebení své mateřské mluvy i ke stavbě chrámu národních věd, uměn i blahobytu; kniha jest školkou, v níž zušlech ťuje se strom řeči národní; jest brusem, jím odstraňují se drsné hrbolce mluvy obecné, jímž nabývá živý jazyk kromě potřebné břitkosti velenutné hladkosti, jemnosti, krásy a lahody kniha jest i pramenem ušlechtilé zábavy, bez niž neobejde se člověk vzdělaný. Slovem, kniha jest nevývratným důkazem živola národního tudiž i chloubou každého vzdělaného národa Podle počtu a jakosti knih odhaduje se stupeů vzdělanosti. Nevzdělaní národové nemají knih Má-li však dostati se národu našemu potřebných knih, jest polřebí nejen čtenářův, ale i odbě ratelův knih českých; neboť kde není odběrateli knih tiskem vydaných, tam nebude ani nakla datelův; a nenajde-li se nakladatelů, vyschnou i péra českých spisovatelův a nevznikne česká kniha vůbec. Ti čtenáři, již nemohli by býti bez této duševní potravy, sáhli by po knize cizí; spisovatel, z jehož hlavy stůj co stů derou se do péra nové a nové myšlenky, uklá dal by své duševní poklady v knize cizojazyčné; a tak opakovaly by se nebl hé poměry, jaké byly u nás před naším probuzením. Synové nasí přispívali by ke zvelebení literatur cizích, a nás jazyk by zase hynul, náš národ by poznovu umiral. Proto velikou, velikou zásluhu o jazyk náš, o život našeho národa mají ti učitelě, kteři ze svého skrovničkého služného věnují čásť na českou knihu, a kteří raději od úst si utrhnou, jen aby koupiti si mohli novou knihu českou.
#36 alto_textblock #36
Peníze za českou knihu nejsou »utraceny«. nýbrž uloženy co nejlépe na prospěch našeho života národního. V této »útratě« měli by všickni naši spoluobčané učitelův následovati. Zastyděli by se měl každý náš občan, který ne- má také české knihovničky, přiměřené svým příjmům. Nikoliv za zlé pokládati, schvalovati sluší vydání za dobrou knihu českou. Kdyby nebylo horlivcův učitelů, ubylo by našemu písemnictví mnoho a mnoho odběratelů, a ješté více ubylo by čtenářův. Je přemnoho takových, kteří jsou téhož náhledu, jaký vy jste prve pronesl, že se bez knih obejdou a že, chtějí-li čísti, knihu si vypůjčí. A kde vypůjč si knihu — zejmena na venkově — než je u učitele? Neměl-li by knih ani učitel, nedostali by tací čtenáři knihy do ruky vůbec a — ne- četli by. Ale ještě jedna jest příčina — a veledůle žitá — proč bych vedle knih vědeckých i knih básnických — ať veršem, ať prostomluvou psaných — učitelům našim nejen přál, ale přimo vnucoval. Každý národ jest hrdým na své spi- sovatele básníky a »soud boží na se národ zve, jenž pěvce své etit neví« neb »nejstrašnější kletbou jest, když bůh odejme zpěvy«. Z dě svých básníků čerpá národ nadšení, silu a touhu, spěti stále výš a výše ne-li v popředi, aspon zároveň s jinými. Proto seznamuje každý uvědo- mělý národ dorost svůj se svými spisovateli velikány; a čím menší národ, tím více učí mládež svou vážiti si svých slavných mužů jejich důležité práce národní, tim více nabádá ji jíti za příkladem těchto veleduchů, aby vy- chovával si tak nových a nových pracovníků na roli národní. A kde nejlépe lze toho doslci? Ne-li ve škole? Má-li však český učitel i této své úloze dostáti, musí sám díla vynikajících našich spísovatelů znáti, musí je miti. Prot ctím každého učitele, který i ve svých slízněných poměrech nezapomíná na českou knihu »»Uznávám pravdu vašich slov a stydím se již za svůj náhled prve pronešený. Litují jen, že vás neslyšeli všickni ti, kdož smýšlejí jako já dříve. Zajisté i oni by opravili soud svůj o učiteli a neřikali by, že jest učitel za svou prácí placen dosti. «e