#1
alto_textblock
#1
Strana 2. Číslo 142.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKE LIETY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 25. května 1900.
#4
alto_textblock
#4
coval a vytrpěl. Narodil se v Soaně v Toskaně jako
syn tesařův a byl pokřtěn jako Hildebrant. Byl
vzdělán v klášteře Clugny ve Francii, kde stal se,
jsa ještě mlád, převorem a později opatem u sv. Pavla
mimo zdi městské v Římě. Jako kardinál byl pravou
rukou papeže Alexandra II., po jehož smrti nastoupil
na papežský trůn. Byv obléhán bezbožným králem
Jindřichem IV. v Římě, uprchl Řehoř do jižní
Italie a zemřel v Šalerně. Jeho poslední slova byla:
»Miloval jsem spravedlnost a nenáviděl nepravosti,
proto umírám ve vyhnanství.«
#5
alto_textblock
#5
Talmud v praxi.
(Ze stenografického protokolu sněmovny poslanecké
54. sezení, dne 18. května t. r.)
Dotaz poslance Březnovského a soudruhů
na Jeho Excel. p. ministra spravedlnosti.
(Pokrač.) 46. Událost, jež r. 1476 v Řerně se
přihodila, není tajemstvím, nýbrž zřejmě dokázanou
pravdou. Dr. Jan Eck vyličuje vše ve svém »Juden-
büchlein« následujícím způsobem: Sedmnácte židů
bylo totiž uvězněno, ježto osm křesťanských dětí za-
bili. Jich kosti byly v domě žida Josela nalezenya
pak na radnici uschovány, až do zhotovení kaple ku
poctě Panny Marie. Tu lze spatřiti kosti zabitých
dětí těchto a čísti: »Zde v této skříni odpočívají
kosti křesťanských dětí, jež ve sklepení zdejších židů
zakopány a nalezeny byly. Jimi byla Nevinnost mu-
čena; a císařské město Řezno je u velikou bídu a
nouzi uvrženo. Tyto kosti nalezeny a vyhrabány byly,
když čítal se rok 1476 po Kristu narození.«
47. Roku 1480 byl v benátském území Mottě
o Velikonocích židy hoch zabit.
48. V rok 1480 spadá též zabití malého Šeba-
stiána z Porto-Baffoly z Bergama.
49. V roce 1485 byl Petr de Arbues, též Ma-
gistrem z Epily zvaný, kanovník saragosský a první
inkvisitor v království aragonském, z nenávisti ku
katolické víře židy najatými vrahy poblíže oltáře
v noci ze dne 14. na 15. září smrtelně zraněn, tak
že během dvou dnů zemřel následkem utrpených ran.
R. 1865 byl Piem IV. prohlášen za svatého.
50. V Raderové Bavaria sancta III. str. 172
čteme, že v 1. 1486 židé v Řezně šest dětí zabili a
v hlubokém sklepení zahrabali. Nalezené pozůstatky
vystaveny byly na radnici. V tomto sklepení nalezen
byl též veliký, ploský kámen, na němž zcela patrny
byly krvavé skvrny.
51. Roku 1494 unesli židé v Tyrnavě v Uhrách
křesťanského hocha, jehož spoutali, otevřeli mu žíly.
krev nachytali a zbylé tělo po částech zahrabali. —
Zločinci přiznali se v trapném vyslýchání z činua
udali čtyři příčiny, proč židé tak často na se uvalují
vinu vraždy křesťanských dětí; a tyto jsou: 1. Židé
věří v sílu křesťanské krve, jež prý zastaví krvácení
při obřízce; 2. vzbuditi lásku; 3. krvotek u ženy za-
staviti a 4. že židé tím konají starou tajnou úmluvu
Boha denně obětí křesťanské krve usmiřovati. Ko-
nečně pravili, že losem stanoveno jest, kdo křesťan-
skou krev dodati má a že tentokráte padl los na
židy tyrnavské. Tomáš Cautipratanus uznává toto
roční vylosování židů, kteří židům ostatních měst
v té zemi křesťanskou krev dodávati mají, za věcji-
#6
alto_textblock
#6
z nejlepších pařížských stavitelů, pan Felix, jehož
plán obdržel drvní cenu mezi četnými návrhy. Bu-
dova leží na Seině v bezprostřední blízkosti Eiffelovy
věze a jest ozdobou celého tamního okolí, před polem
Martovým.
** Delagojská zátoka, která nyní náleží
Portugalsku, stála kdysi v bližší souvislosti s nyněj-
ším Rakouskem, jež ovšem tenkráte ještě tohoto jména
nemělo. Roku 1776 žádal jistý Angličan u vídeňské
vlády, která byla spolu vládou Belgie, o koncesi ku
zřízení kolonie v Delagojské zátoce na prospéch ně-
mecké říše a koncesse ta mu byla udělena. Poněvadž
pak ve Vídni neměli peněz, jichž Angličan potřebo-
val, převzal podnik bankéř Proli v Antverpách a
zřízena tam kolonie Belgů, která vzkvétala utěšeně,
ale později dostala se do rukou Portugalska.
Děsný náraz lokomotivy na zásobu
pražců udál se v Greenocku. Stroj, na němž vedle
strojvedoucího a topiče nalézaly se ještě dvě osoby,
dostal se ve stanici této na nepravé koleje, aniž to,
jak se zdá, strojvůdce zpozoroval. Po kolejích těch
jela pak lokomotiva rychlostí 80 až 95 km. za ho-
dinu k dokům Jakuba Watta a narazila tu na hra-
nici pražců. Náraz byl tak hrozný, že stroj vyletěl
do povětří a pak se 10 metrů dále zaryl do země.
Osoby, jež se na stroji nalezaly, byly zasypány uhlím
a v tomto bezmocném stavu uvařily se v horké páře,
než jim přišla pomoc.
** Umělecké sbírky japonské. Ve dnech
28. až 31. t. mi. prodány budou v Kolíně n. R.
vzácné umělecké sbírky japonské, jež nashromáždil
H. Weidenbusch ve Wiesbadenu, ve veřejné dražbě.
Sbírky ty obsahují práce z křišťálu, bronzu, dřeva,
atd., pak znamenité kresby, barevné dřevorytiny, atd,
celkem 371 čísel.
#7
alto_textblock
#7
stou a odvolává se na svědectví jistého učeného
obrácence. Tento totiž vypravoval jemu, jak umí-
rající jeden lžiprorok židům radil, jak lze lehce
zastaviti křesťanskou krví tak často u židů se vysky-
tující krvotok.
52. Dr. Eck vypravuje ve svém »Judenbüch-
lein«, že roku 1503, když ubíral se z Kolína nad
Rýnem do Freiburka za příčinou svého studia, zmi-
zelo dítě z osamělého dvora, ležícího na cestě, kteréž
blízko stromu v roští nalezeno bylo zabité. Otec toho
dítěte brzy na to povolán do Buchenu zodpovídati
se z krádeže, a když učiněna též zmínka o zmize-
lém dítěti, nechtěl z počátku ničeho o tom věděti. I
byla mu předložena mrtvola dítěte, kterouž když spa-
třil, přiznal se, že prodal čtyřleté své dítě dvěma ži-
dům z Waldkirchenu za 10 zl., když tito dříve ubez-
pečili, že životu dítěte ublíženo nebude, ježto jen něco
krve potřebují.
Dr. Eck byl očitým svědkem, když otec tohoto
dítěte v Buchenu byl popraven.
53. V témž roce 1503 prodala krkavčí matka
své dítě židům v Krakově za mrzký peníz.
54. Sartorius, str. 52 vypravuje, že v roku 1514
v Haltě v Sasku před St. Mauriciensburgem na ži-
dovském hřbitově žid jménem Pfefferkorn byl odpra-
ven. Tento mezi jinými zločiny vyznal, že odcizil dvě
křesťanské děti, z nichž jedno židům prodal a sám
při trýznění pomáhal.
55. V Tyrnavě a Biringu byly roku 1520 (dle
Bonfina) dvě děti židy krve zbaveny, načež následo-
valo pronásledování židů.
56. Dne 31. května 1529 bylo v Pösingu, mě-
stečku v Uhrách, tamějšímu měšťanu a mistru ko-
lářskému Řehořovi Meilingerovi židy ukraden 9letý
hoch, v jednom sklepě uzavřen a tam strašným způ-
sobem zavražděn. Po několika dnech nalezla jakási
stařenka poblíž města zmrzačené tělo s rukama do
zad svázanými a přinesla je do domu rodičů. Při
soudní prohlídce byly na těle rozpoznány rány bod-
nutím, na rukou a nohou otevřené žíly, mužský úd
uříznutý a hlavu rozbitou. Když podezření z této
vraždy padlo na židy, byli tito vzati u vyšetřování a
přiznali se brzy k činu, ano vysvětlili, že hochu vy-
ssáli krev brky a tu že upotřebili k různým účelům.
— Při této příležitosti jest mi se zmíniti i o tom, že-
jakási paní sdělila mi, že byla kdysi uvedena židov-
kou do otcovského domu této a že tato ukázavši jí
tabulky uschlé červené massy (jako seschlá krev),
prohlásila, že to přísada do macesů a že věří, že její
souvěrci upotřebují křesťanské krve.
57. Raderus v Bavar. sanct. str. 176 vypravuje,
že v roce 1540 o velikonocích v Heitingen půl 5.
roku starý hoch jménem Michael, syn Jiřího Pisen-
hartera ze Sappenfeldu u Neiburka v Horní Falci
byl ku sloupu přivázán, po tři dny mučen, na
prstech u nohou a rukou zmrzačen a po celém těle
křížovitě pořezán. Po té duši vypustiv, byl v lesním
křovím uschován a listím přikryt; než ovčáckým psem
nalezen a celé to bezbožné dílo žvatláním židovského
(Pokrač)
dítěte vyzrazeno.
#8
alto_textblock
#8
Zprávy denní.
#9
alto_textblock
#9
* Úřední jmenování J. M. Lva svob. pána
Skrbenského tajným radou. Z Vídně, 23.
května. (T. k.) »Wiener Zeitung« uveřejňuje: Jeho
Veličenstvo císař propůjčil Nejvyšším vlastnoručním
dopisem z 18. kvétna arcibiskupu pražskému Lvu
svob. pánu Skrbenskému hodnost tajného rady.
* Pomník areivévody Karla Ludvíka.
Paní arcivévodkyně Marie Terezie darovala 10.000 K
ve prospěch fondu pro zbudování pomníku zvěčně-
lému Karlu Ludvíkovi ve Vídni.
Jubileum krakovské university. Za
příčinou 500letého jubilea krakovské university usnesl
se učitelský sbor carské lékařské akademie v Petro-
hradě, že podá umělecky provedenou adresu, o slav-
nostech jubilejních pak že dá se zastupovati profesory
Przybytkem a Chrušovem.
Monsignore Ig. Wurm z Olomouce
promluví tuto neděli o 11. hodině dopolední ve ve-
likém sále Měšťanské Besedy »O lidu moravském«.
Přednáškou svou ukončí moravský cyklus, o němž
minule správně jsme napsali, že jest veledůležitou
událostí v národním našem životě. — Předmětem
poslední přednášky bude: charakteristika lidu mor.,
lidový průmysl, lidová píseň a ornamentika, sociální
řády slovanské, ženy mor. jakožto nositelky a pěsti-
telky tradic kultury slovanské atd. Vyzýváme obe-
censtvo naše, aby v počtu nejhojnějším súčastnilo
se zajímavé přednášky této. Vstup k ní jest volný.
* Z úředních kruhů. Dnešním dnem na-
stoupil p. komisař Výborný v policejní exposituře
v nádraží rak.-uher. státní dráhy v Hybernské ulici
a bude spolu státním funkcionářem při okr. soudě
pro Staré město.
* Účastníci výroční pouti ku hrobu Pala-
ckého vyjedou dne 26 t. m. přesně o 7. h. ranní
od radnice Staroměstské, kdež povozy se shromáždí.
#10
alto_textblock
#10
*
Úmrtí. Z Litoměřic se nám telegrafuje
dnešního dne: Pan Jan Molitor, řiditel kůru ka-
thedrálního kostela a učitel církevního zpěvu v bi-
skupském semináři, zemřel v pátek ráno o 4. hod.
Pohřeb zesnulého koná se v neděli odpoledne. Ze-
snulý byl odborníkem pravého církevního chorálu,
jejž s nemalým úspěchem pěstoval. — V úterý
zemřel pan Čeněk Kučera, redaktor »Stráže
Východočeské« ve VysokémMýtě.
* Vousatý velebníček. Dosud ozýval se vou-
satý velebníček v »Nár. Listech«, nyní pak najednou
se nalezl též v »Radikálních« a žádá na kolenou za
odpomoc nejdřív v materielních věcech, ale ve své
důslednosti pak patheticky volá: Nejedná se ani tak
o materielní naše postavení, jsou tu jiné věci, které
nás daleko více tlačí: ten hrozný absolutismus s hůry
a snaha zotročiti a umlčeti jednotlivce, ten nemorální
nátlak na naše vnitřní přesvědčení, celibát atd. atd.«
Jako u vousatého velebníčka prvního, tak také u
druhého jest čertovo kopejtko nespokojenosti jeho:
coelibát. Nechť se těší, »R. L.« mu od něho dojista
pomohou. Obrátil se na pravou adresu.
* Nechtějí kázně, ani čeledního řádu.
Orgán zdejšího mezinárodního židům zaprodaného pro-
letariátu dostal husí kůži pro úvodník, který jsme
napsali o čeledínshé otázce. Rozebírá článek ten
pitevním nožem a volá: vizte, klerikálové jsou nej-
horší nepřátelé lidu. Nechtí dovoliti proletariátu volné
stěhování, chtí dát zemědělské dělnictvo úplně na
pospas sedlákům a pod. Ovšem, pražská filiálka žida
Adlera má shora naporučeno: potírati selský stav
i duchovenstvo. A ve slepé poslušnosti tak činí k ne-
malé radosti všech židů.
* Koncese knihtiskařská ve Slezsku.
Chvalně známý odborník a našinec p. Josef Orel ob-
držel od slezské zemské vlády koncesi ku zřízení
knihtiskárny a litografického ústavu ve Frýdku. Až
dosud stávala v dotyčném místě knihtiskárna jeho otce
p. Frant. Orla s obmezenou činností.
* Jak to vypadá v Praze o slavných
svátcích katolických. Nemusíme ani jíti do zemí
pohanských, můžeme zůstati klidně v Praze, abychom
viděli, jak veliká část lidu nestsrá se o svěcení
svátků. Smíchovské školní dítky jdou ze škol ve tři
čtvrtě na 8. do kostela sv. Václava. Včera šly též
kolem továrny Ringhofferovy, kde to bušilo kladivy
až uši zaléhaly. Všechny továrny na Smíchově ča-
dily až dost, také jistý pivovar rozvážel pivo, cihelny
svážely cihly a v tomto bohopustém lomozu šly dítky
školní do kostela na svátek Nanebevstoupení Páně.
Pak učte malé dítky: Pomni, abys den sváteční svě-
til, když ve skutečnosti to vypadá tak, jak jsme zde
vypsali. Také na Příkopech blíže Josefského náměstí
a na novém kamenném mostě a u sv. Vojtěcha se
pracovalo dopoledne i odpoledne. Takhle se pracuje
socialistům do ruky.
* Židovská drzost. Z Malešova se nám píše:
Dne 17. t. m. překvapeno bylo odběratelstvo konser-
vativního listu »Národní Politiky“ a úředních, místo-
držitelstvím vydávaných »Pražských Novin«, když
v exemplářích ve filialce malešovské koupených shle-
dalo jako přílohu v Berlíně tištěnou brožuru, hrubě
urážející katolické obyvatesltvo tím, že v ní vražda
polenská svalována jest na bedra katol ckého kněze
dp. faráře Vlčka z Nové Vsi. Ihned bylo pátráno, po-
chází-li příloha ta z redakcí oněch listů, ale shledáno,
že nikde jinde přiložena nebyla, než v Malešově. Fi-
liálku malešovskou má Adolf Verner, obchodníka
c. k. poštmistr. Zcela důvodně podezření padlo
tu na něho, protože jiný to učiniti nemohl, a pode-
zření to sesíleno jest zvláště tím, že jest ži d. Jsme
zvědavi, co řekne tomu místodržitetství, jehož orgánu
to zneužito proti katolickému obyvatelstvu. Jest to
drzostí úžasnou, strkati hanopisy do listů katolíky ode-
bíraných a placených. Upozorňujeme na to všecky
kruhy našeho lidu a zvláště pak ty kruhy, které mají
péči o kolportáž. Kdyby dovolil si kněz podati knihu
neb časopis dobrý, víru a stát hájící, hned jest udán
a stihán. Tu, kde rozšiřuje se brožura neschválená, ba
ani k schválení nepředložená, nikdo ničeho nevidía
nestíhá. Dovídáme se, že se židy exportují brožuru
tuto i pastoři a stoupenci »Času«. Snad smímea
máme právo žádati, my katolíci, aby státní orgány
chránily katolické náboženství a katolické kněžstvo
aspoň potud, aby nebylo pokoutně a očividným pře-
stupováním zákonů hanobeno židovskou drzostí.
* Besttální čin sociálních demokratů.
V neděli, dne 20. května odehrála se ve Vídni
v 10. okresu scéna, která vrhá hrozné světlo na
mravní výchovu české sociální demokracie. Společnost
národních socialistů, čítající as 60 osob, bavila se při
koncertu, když přišlo 6 sociálních demokratů, kteří
sprostými nadávkami chtěli způsobiti rvačku. Po ně-
jaké době byli však hostinským vyzváni, aby opu-
stili místnost a tu seciální demokrat Kolář ml.
ve dveřích oháněl se deštníkem a řval: »Hanba
vám, česká bando! Česká pakáž! atd.«
To vše dělo se za přítomnosti vůdce zdejších cihlářů
agitátora Nejeschleby. Několik bratří vyšlo ven a