ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d857e200-fd96-11e8-8d10-5ef3fc9ae867
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 10
#1 alto_textblock #1
Strana 2. Číslo 142.
#2 alto_textblock #2
KATOLICKE LIETY.
#3 alto_textblock #3
Dne 25. května 1900.
#4 alto_textblock #4
coval a vytrpěl. Narodil se v Soaně v Toskaně jako syn tesařův a byl pokřtěn jako Hildebrant. Byl vzdělán v klášteře Clugny ve Francii, kde stal se, jsa ještě mlád, převorem a později opatem u sv. Pavla mimo zdi městské v Římě. Jako kardinál byl pravou rukou papeže Alexandra II., po jehož smrti nastoupil na papežský trůn. Byv obléhán bezbožným králem Jindřichem IV. v Římě, uprchl Řehoř do jižní Italie a zemřel v Šalerně. Jeho poslední slova byla: »Miloval jsem spravedlnost a nenáviděl nepravosti, proto umírám ve vyhnanství.«
#5 alto_textblock #5
Talmud v praxi. (Ze stenografického protokolu sněmovny poslanecké 54. sezení, dne 18. května t. r.) Dotaz poslance Březnovského a soudruhů na Jeho Excel. p. ministra spravedlnosti. (Pokrač.) 46. Událost, jež r. 1476 v Řerně se přihodila, není tajemstvím, nýbrž zřejmě dokázanou pravdou. Dr. Jan Eck vyličuje vše ve svém »Juden- büchlein« následujícím způsobem: Sedmnácte židů bylo totiž uvězněno, ježto osm křesťanských dětí za- bili. Jich kosti byly v domě žida Josela nalezenya pak na radnici uschovány, až do zhotovení kaple ku poctě Panny Marie. Tu lze spatřiti kosti zabitých dětí těchto a čísti: »Zde v této skříni odpočívají kosti křesťanských dětí, jež ve sklepení zdejších židů zakopány a nalezeny byly. Jimi byla Nevinnost mu- čena; a císařské město Řezno je u velikou bídu a nouzi uvrženo. Tyto kosti nalezeny a vyhrabány byly, když čítal se rok 1476 po Kristu narození.« 47. Roku 1480 byl v benátském území Mottě o Velikonocích židy hoch zabit. 48. V rok 1480 spadá též zabití malého Šeba- stiána z Porto-Baffoly z Bergama. 49. V roce 1485 byl Petr de Arbues, též Ma- gistrem z Epily zvaný, kanovník saragosský a první inkvisitor v království aragonském, z nenávisti ku katolické víře židy najatými vrahy poblíže oltáře v noci ze dne 14. na 15. září smrtelně zraněn, tak že během dvou dnů zemřel následkem utrpených ran. R. 1865 byl Piem IV. prohlášen za svatého. 50. V Raderové Bavaria sancta III. str. 172 čteme, že v 1. 1486 židé v Řezně šest dětí zabili a v hlubokém sklepení zahrabali. Nalezené pozůstatky vystaveny byly na radnici. V tomto sklepení nalezen byl též veliký, ploský kámen, na němž zcela patrny byly krvavé skvrny. 51. Roku 1494 unesli židé v Tyrnavě v Uhrách křesťanského hocha, jehož spoutali, otevřeli mu žíly. krev nachytali a zbylé tělo po částech zahrabali. — Zločinci přiznali se v trapném vyslýchání z činua udali čtyři příčiny, proč židé tak často na se uvalují vinu vraždy křesťanských dětí; a tyto jsou: 1. Židé věří v sílu křesťanské krve, jež prý zastaví krvácení při obřízce; 2. vzbuditi lásku; 3. krvotek u ženy za- staviti a 4. že židé tím konají starou tajnou úmluvu Boha denně obětí křesťanské krve usmiřovati. Ko- nečně pravili, že losem stanoveno jest, kdo křesťan- skou krev dodati má a že tentokráte padl los na židy tyrnavské. Tomáš Cautipratanus uznává toto roční vylosování židů, kteří židům ostatních měst v té zemi křesťanskou krev dodávati mají, za věcji-
#6 alto_textblock #6
z nejlepších pařížských stavitelů, pan Felix, jehož plán obdržel drvní cenu mezi četnými návrhy. Bu- dova leží na Seině v bezprostřední blízkosti Eiffelovy věze a jest ozdobou celého tamního okolí, před polem Martovým. ** Delagojská zátoka, která nyní náleží Portugalsku, stála kdysi v bližší souvislosti s nyněj- ším Rakouskem, jež ovšem tenkráte ještě tohoto jména nemělo. Roku 1776 žádal jistý Angličan u vídeňské vlády, která byla spolu vládou Belgie, o koncesi ku zřízení kolonie v Delagojské zátoce na prospéch ně- mecké říše a koncesse ta mu byla udělena. Poněvadž pak ve Vídni neměli peněz, jichž Angličan potřebo- val, převzal podnik bankéř Proli v Antverpách a zřízena tam kolonie Belgů, která vzkvétala utěšeně, ale později dostala se do rukou Portugalska. Děsný náraz lokomotivy na zásobu pražců udál se v Greenocku. Stroj, na němž vedle strojvedoucího a topiče nalézaly se ještě dvě osoby, dostal se ve stanici této na nepravé koleje, aniž to, jak se zdá, strojvůdce zpozoroval. Po kolejích těch jela pak lokomotiva rychlostí 80 až 95 km. za ho- dinu k dokům Jakuba Watta a narazila tu na hra- nici pražců. Náraz byl tak hrozný, že stroj vyletěl do povětří a pak se 10 metrů dále zaryl do země. Osoby, jež se na stroji nalezaly, byly zasypány uhlím a v tomto bezmocném stavu uvařily se v horké páře, než jim přišla pomoc. ** Umělecké sbírky japonské. Ve dnech 28. až 31. t. mi. prodány budou v Kolíně n. R. vzácné umělecké sbírky japonské, jež nashromáždil H. Weidenbusch ve Wiesbadenu, ve veřejné dražbě. Sbírky ty obsahují práce z křišťálu, bronzu, dřeva, atd., pak znamenité kresby, barevné dřevorytiny, atd, celkem 371 čísel.
#7 alto_textblock #7
stou a odvolává se na svědectví jistého učeného obrácence. Tento totiž vypravoval jemu, jak umí- rající jeden lžiprorok židům radil, jak lze lehce zastaviti křesťanskou krví tak často u židů se vysky- tující krvotok. 52. Dr. Eck vypravuje ve svém »Judenbüch- lein«, že roku 1503, když ubíral se z Kolína nad Rýnem do Freiburka za příčinou svého studia, zmi- zelo dítě z osamělého dvora, ležícího na cestě, kteréž blízko stromu v roští nalezeno bylo zabité. Otec toho dítěte brzy na to povolán do Buchenu zodpovídati se z krádeže, a když učiněna též zmínka o zmize- lém dítěti, nechtěl z počátku ničeho o tom věděti. I byla mu předložena mrtvola dítěte, kterouž když spa- třil, přiznal se, že prodal čtyřleté své dítě dvěma ži- dům z Waldkirchenu za 10 zl., když tito dříve ubez- pečili, že životu dítěte ublíženo nebude, ježto jen něco krve potřebují. Dr. Eck byl očitým svědkem, když otec tohoto dítěte v Buchenu byl popraven. 53. V témž roce 1503 prodala krkavčí matka své dítě židům v Krakově za mrzký peníz. 54. Sartorius, str. 52 vypravuje, že v roku 1514 v Haltě v Sasku před St. Mauriciensburgem na ži- dovském hřbitově žid jménem Pfefferkorn byl odpra- ven. Tento mezi jinými zločiny vyznal, že odcizil dvě křesťanské děti, z nichž jedno židům prodal a sám při trýznění pomáhal. 55. V Tyrnavě a Biringu byly roku 1520 (dle Bonfina) dvě děti židy krve zbaveny, načež následo- valo pronásledování židů. 56. Dne 31. května 1529 bylo v Pösingu, mě- stečku v Uhrách, tamějšímu měšťanu a mistru ko- lářskému Řehořovi Meilingerovi židy ukraden 9letý hoch, v jednom sklepě uzavřen a tam strašným způ- sobem zavražděn. Po několika dnech nalezla jakási stařenka poblíž města zmrzačené tělo s rukama do zad svázanými a přinesla je do domu rodičů. Při soudní prohlídce byly na těle rozpoznány rány bod- nutím, na rukou a nohou otevřené žíly, mužský úd uříznutý a hlavu rozbitou. Když podezření z této vraždy padlo na židy, byli tito vzati u vyšetřování a přiznali se brzy k činu, ano vysvětlili, že hochu vy- ssáli krev brky a tu že upotřebili k různým účelům. — Při této příležitosti jest mi se zmíniti i o tom, že- jakási paní sdělila mi, že byla kdysi uvedena židov- kou do otcovského domu této a že tato ukázavši jí tabulky uschlé červené massy (jako seschlá krev), prohlásila, že to přísada do macesů a že věří, že její souvěrci upotřebují křesťanské krve. 57. Raderus v Bavar. sanct. str. 176 vypravuje, že v roce 1540 o velikonocích v Heitingen půl 5. roku starý hoch jménem Michael, syn Jiřího Pisen- hartera ze Sappenfeldu u Neiburka v Horní Falci byl ku sloupu přivázán, po tři dny mučen, na prstech u nohou a rukou zmrzačen a po celém těle křížovitě pořezán. Po té duši vypustiv, byl v lesním křovím uschován a listím přikryt; než ovčáckým psem nalezen a celé to bezbožné dílo žvatláním židovského (Pokrač) dítěte vyzrazeno.
#8 alto_textblock #8
Zprávy denní.
#9 alto_textblock #9
* Úřední jmenování J. M. Lva svob. pána Skrbenského tajným radou. Z Vídně, 23. května. (T. k.) »Wiener Zeitung« uveřejňuje: Jeho Veličenstvo císař propůjčil Nejvyšším vlastnoručním dopisem z 18. kvétna arcibiskupu pražskému Lvu svob. pánu Skrbenskému hodnost tajného rady. * Pomník areivévody Karla Ludvíka. Paní arcivévodkyně Marie Terezie darovala 10.000 K ve prospěch fondu pro zbudování pomníku zvěčně- lému Karlu Ludvíkovi ve Vídni. Jubileum krakovské university. Za příčinou 500letého jubilea krakovské university usnesl se učitelský sbor carské lékařské akademie v Petro- hradě, že podá umělecky provedenou adresu, o slav- nostech jubilejních pak že dá se zastupovati profesory Przybytkem a Chrušovem. Monsignore Ig. Wurm z Olomouce promluví tuto neděli o 11. hodině dopolední ve ve- likém sále Měšťanské Besedy »O lidu moravském«. Přednáškou svou ukončí moravský cyklus, o němž minule správně jsme napsali, že jest veledůležitou událostí v národním našem životě. — Předmětem poslední přednášky bude: charakteristika lidu mor., lidový průmysl, lidová píseň a ornamentika, sociální řády slovanské, ženy mor. jakožto nositelky a pěsti- telky tradic kultury slovanské atd. Vyzýváme obe- censtvo naše, aby v počtu nejhojnějším súčastnilo se zajímavé přednášky této. Vstup k ní jest volný. * Z úředních kruhů. Dnešním dnem na- stoupil p. komisař Výborný v policejní exposituře v nádraží rak.-uher. státní dráhy v Hybernské ulici a bude spolu státním funkcionářem při okr. soudě pro Staré město. * Účastníci výroční pouti ku hrobu Pala- ckého vyjedou dne 26 t. m. přesně o 7. h. ranní od radnice Staroměstské, kdež povozy se shromáždí.
#10 alto_textblock #10
* Úmrtí. Z Litoměřic se nám telegrafuje dnešního dne: Pan Jan Molitor, řiditel kůru ka- thedrálního kostela a učitel církevního zpěvu v bi- skupském semináři, zemřel v pátek ráno o 4. hod. Pohřeb zesnulého koná se v neděli odpoledne. Ze- snulý byl odborníkem pravého církevního chorálu, jejž s nemalým úspěchem pěstoval. — V úterý zemřel pan Čeněk Kučera, redaktor »Stráže Východočeské« ve VysokémMýtě. * Vousatý velebníček. Dosud ozýval se vou- satý velebníček v »Nár. Listech«, nyní pak najednou se nalezl též v »Radikálních« a žádá na kolenou za odpomoc nejdřív v materielních věcech, ale ve své důslednosti pak patheticky volá: Nejedná se ani tak o materielní naše postavení, jsou tu jiné věci, které nás daleko více tlačí: ten hrozný absolutismus s hůry a snaha zotročiti a umlčeti jednotlivce, ten nemorální nátlak na naše vnitřní přesvědčení, celibát atd. atd.« Jako u vousatého velebníčka prvního, tak také u druhého jest čertovo kopejtko nespokojenosti jeho: coelibát. Nechť se těší, »R. L.« mu od něho dojista pomohou. Obrátil se na pravou adresu. * Nechtějí kázně, ani čeledního řádu. Orgán zdejšího mezinárodního židům zaprodaného pro- letariátu dostal husí kůži pro úvodník, který jsme napsali o čeledínshé otázce. Rozebírá článek ten pitevním nožem a volá: vizte, klerikálové jsou nej- horší nepřátelé lidu. Nechtí dovoliti proletariátu volné stěhování, chtí dát zemědělské dělnictvo úplně na pospas sedlákům a pod. Ovšem, pražská filiálka žida Adlera má shora naporučeno: potírati selský stav i duchovenstvo. A ve slepé poslušnosti tak činí k ne- malé radosti všech židů. * Koncese knihtiskařská ve Slezsku. Chvalně známý odborník a našinec p. Josef Orel ob- držel od slezské zemské vlády koncesi ku zřízení knihtiskárny a litografického ústavu ve Frýdku. Až dosud stávala v dotyčném místě knihtiskárna jeho otce p. Frant. Orla s obmezenou činností. * Jak to vypadá v Praze o slavných svátcích katolických. Nemusíme ani jíti do zemí pohanských, můžeme zůstati klidně v Praze, abychom viděli, jak veliká část lidu nestsrá se o svěcení svátků. Smíchovské školní dítky jdou ze škol ve tři čtvrtě na 8. do kostela sv. Václava. Včera šly též kolem továrny Ringhofferovy, kde to bušilo kladivy až uši zaléhaly. Všechny továrny na Smíchově ča- dily až dost, také jistý pivovar rozvážel pivo, cihelny svážely cihly a v tomto bohopustém lomozu šly dítky školní do kostela na svátek Nanebevstoupení Páně. Pak učte malé dítky: Pomni, abys den sváteční svě- til, když ve skutečnosti to vypadá tak, jak jsme zde vypsali. Také na Příkopech blíže Josefského náměstí a na novém kamenném mostě a u sv. Vojtěcha se pracovalo dopoledne i odpoledne. Takhle se pracuje socialistům do ruky. * Židovská drzost. Z Malešova se nám píše: Dne 17. t. m. překvapeno bylo odběratelstvo konser- vativního listu »Národní Politiky“ a úředních, místo- držitelstvím vydávaných »Pražských Novin«, když v exemplářích ve filialce malešovské koupených shle- dalo jako přílohu v Berlíně tištěnou brožuru, hrubě urážející katolické obyvatesltvo tím, že v ní vražda polenská svalována jest na bedra katol ckého kněze dp. faráře Vlčka z Nové Vsi. Ihned bylo pátráno, po- chází-li příloha ta z redakcí oněch listů, ale shledáno, že nikde jinde přiložena nebyla, než v Malešově. Fi- liálku malešovskou má Adolf Verner, obchodníka c. k. poštmistr. Zcela důvodně podezření padlo tu na něho, protože jiný to učiniti nemohl, a pode- zření to sesíleno jest zvláště tím, že jest ži d. Jsme zvědavi, co řekne tomu místodržitetství, jehož orgánu to zneužito proti katolickému obyvatelstvu. Jest to drzostí úžasnou, strkati hanopisy do listů katolíky ode- bíraných a placených. Upozorňujeme na to všecky kruhy našeho lidu a zvláště pak ty kruhy, které mají péči o kolportáž. Kdyby dovolil si kněz podati knihu neb časopis dobrý, víru a stát hájící, hned jest udán a stihán. Tu, kde rozšiřuje se brožura neschválená, ba ani k schválení nepředložená, nikdo ničeho nevidía nestíhá. Dovídáme se, že se židy exportují brožuru tuto i pastoři a stoupenci »Času«. Snad smímea máme právo žádati, my katolíci, aby státní orgány chránily katolické náboženství a katolické kněžstvo aspoň potud, aby nebylo pokoutně a očividným pře- stupováním zákonů hanobeno židovskou drzostí. * Besttální čin sociálních demokratů. V neděli, dne 20. května odehrála se ve Vídni v 10. okresu scéna, která vrhá hrozné světlo na mravní výchovu české sociální demokracie. Společnost národních socialistů, čítající as 60 osob, bavila se při koncertu, když přišlo 6 sociálních demokratů, kteří sprostými nadávkami chtěli způsobiti rvačku. Po ně- jaké době byli však hostinským vyzváni, aby opu- stili místnost a tu seciální demokrat Kolář ml. ve dveřích oháněl se deštníkem a řval: »Hanba vám, česká bando! Česká pakáž! atd.« To vše dělo se za přítomnosti vůdce zdejších cihlářů agitátora Nejeschleby. Několik bratří vyšlo ven a