#1
alto_textblock
#1
1907
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#3
alto_textblock
#3
NARUDN
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v pátek dne 2. srpna.
#6
alto_textblock
#6
K číslu 21l.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
#7
alto_textblock
#7
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#8
alto_textblock
#8
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#9
alto_textblock
#9
Telegrafické zprávy.
#10
alto_textblock
#10
Z úřadního věstníku.
#11
alto_textblock
#11
Janglicko-ruské smlouvě a vyslovuje se zře-
telem k přítomné situaci v Rusku své uspokojení nad
nedávným sdělením, že bude vyjednávání omezeno
na pohraniční otázky.
#12
alto_textblock
#12
Ministr financí na dovolené.
Z Vídně, 2. srpna. Ministr financí dr. Ko-
rytowskti odebral se včera k delšímu po-
bytu na Simmiering.
#13
alto_textblock
#13
Anglický král a císař rakouský.
Z Vídně, 2. srpna. Ke schůzce císaře
s anglickým králem třeba dodati, že v Išlu bude
také rakouský ministr zahraničních záležitostí
bar. Aehrenthal. Anglického krále bude,
jak známo, provázeti státní podsekretář v mini-
sterstvu zahraničních záležitostí sir Charl Har-
din ge.
#14
alto_textblock
#14
Z Vídně, 2. srpna. (K. k.) „Wiener Ztg.“ sděluje
Císař udělil rozhodnutím z 16. července vrchním
inspektoru finanční stráže I. třídy Martinu Vac
kářovi v Praze rytířský kříž řádu Františka Josefa
Z císařské rodiny.
Z Išlu, 2. srpna. (K. k.) Pan arcivévoda Františel
Salvator odejel včera v 9 hodin 30 minut večen
do Vídně, princezna Gizela Bavorská v 10 hodin
30 miní v noci do Mnichova.
#15
alto_textblock
#15
Ribeiro zemřel.
#16
alto_textblock
#16
Z Lisabonu, 1. srpna. (K.k.) Dnes zemřel náhle
vůdce konservativců Hinze Ribeiro.
#17
alto_textblock
#17
Povýšení na středních školách
a učitelských ústavech.
#18
alto_textblock
#18
Na středních školách státních povýšeni byli
do VIII. tř. profesoři:
#19
alto_textblock
#19
Anglický král v Německu.
Z Kastelu, 2. srpna. Příjezd krále angli-
ckého v nádraží Wilhelmshöhe očekává
se 14. t. m. o 9. hodině dopolední. Na ná-
draží bude vojenské uvítání. Posádka, školya
spolky budou tvořiti špalir.
#20
alto_textblock
#20
Bulharský kníže ve Vídni.
Z Vídně, 2. srpna. »Frdbl.« oznamuje
z Išlu: Kníže Ferdinand bulharský při-
jede sem v neděli a bude přijat císařem. Od-
poledné zúčastní se kníže dvorní hostiny a zase
večer odjede.
#21
alto_textblock
#21
Události v Marokku.
Z Londýna, 2. srpna. Z Casablancy do-
cházejí povážlivé zprávy do Tan-
geru. Město bylo včera obsazeno
tisícem fanatickýchdemonstrantů.
Nečetní Evropané, kteří zůstali, jsou ve veli-
kém nlebezpečí, protože Maurové nechtějí
jim dovoliti, aby se utekli na cizí lodi v při-
stavu.
Z Berlína, 2. srpna. »Voss. Ztg.« ozna-
muje z Tangeru: Fanatické obyvatel-
stvo ubilo 8 Evropanů kamením.
Mrtvoly jejich byly strašně zohaveny.
Všichni zavraždění byli zaměstnáni buď jako
strojnici, nebo jako řemeslníci na francouzských
stavbách v přístavu Casablancy. Nepřá-
telským kmenům se vyprávělo, že stavby mají
za účel zřízení žeiezničního spojení mezi Casa-
blancou a Kabatem, pročež obyvatelstvo
již po 2 dny hrozilo stavby zničit. Cizinci v C-
sablanee byli nejvýš znepokojeni. Četné ro-
diny opustily již město.
#22
alto_textblock
#22
Po smrti patriarchy Brankoviče.
Z Karlovců, 2. srpna. (Ch. tel. kor. kanc.) Mrtvol
zemřelého patriarchy byla včera večer v plném bi-
skupském rouše uložena do kovové rakve a vysta
vena v synodním sále patriarchálního paláce. Z ne
smírného množství soustrastných projevů sluší uvésti
Neobyčejně srdečný soustrastný telegram knížet
černohorského, projev srdečné soustrasti pánů arci-
vévodů Rainera, Ludvíka Salvatora a Františka Sal
vatora, ministra kultu hr. Apponya, bána chorvat-
ského, někdejšího bána hr. Khuena Hedervarya
metropolitů srbského, černohorského, černovického
benjaluckého a mostarského, biskupů z Níše v Srb
sku, ze Zadru a Kotoru, Ve všech telegramech přípo
mínají se slovy nejupřímnější chvály a nejvyššího
uznání mnohé a velké zásluhy patriarchy Branko-
viče o církev, o kůlturní život a pokrok jeho národa
Události v Marokku.
onle
Z Tangeru, 1. srpna. (K. k.) (Reuter.) Mohame
el Torres oznámil zástupcům mocností, že byly ně-
které kmeny pobouřeny intervencí francouzských cel-
ních úřadníků a že byla učiněna opatření, abyse
Evropanům, bydlicím v Rabatu, zabránilo přejíti hra-
nice města. Obyvatelstvo rabatské jest klidno,-
#23
alto_textblock
#23
Japonci v Koreji.
Z Washingtonu, 1. srpna.. (K. k) Státní odděleni
obdrželo od generálního konsula Tomáše Sammonsa
ze Seulu zprávu, že bylo dnes zabito neb
zraněno 40 Korejců. Srážka byla vyvolána
při odzbrojování korejské armády. Japonci měli jer
nepatrné ztráty.
#24
alto_textblock
#24
Z anplického parlamentu.
Z Londýna, 1. srpna. (K.k.) Dolní sně-
movna. Zo debaty rozebírá Dilke četné l otázky
zahraniční politiky. Pojednává pak o navržené
#25
alto_textblock
#25
na gymnasiích: Bernt Al. dr. v Litoměři-
cích, Besiak Frt. ve Střibře, Chloupek Jan
dr. v Č. Budějovicích, Cvrček Jos. dr. na
Král. Vinohradech, Endt Jan na Smichově,
Feierfeil Václ. dr. v Teplicích, Havlíček
Tomáš v Mistku, Hermann Karel v Ústí n. L.,
Hruška Jan v Plzni, Janků Vladimír dr.v
Přerově, Kádner Otakar dr. v Praze (Tru-
hlář. ul.), Kisch Al. v Praze, Kohout Frt.v
Čáslavi, Kostlivý Alois dr. v Hostinném, Kra-
cík Jaroslav v Benešově, Krejčí Jan dr.
v Praze (Žitná ul!), Kroysz v Č. Budějovicích,
Kuhn Jos. na Smíchově, Martan Mart. ve Stráž-
nici, Martin Jos: v Ústi n. L , Matouschek Frt.
v Liberci, Muk Jindř. v Žižkově, Müller Karel
dr. v Ústí n. L., Novák Jan v Pelhřimově,
Pešek Kar. v Litomyšli, Pospíšil Josef
dr. v Třeboni, Rebhann Ondř. dr. v Litoměři-
cích, Schally O. v Ústi n./L., Schwarz Aug.
v Plzni, Skazel Kar. ve Frýdku, Špirek
Frant. v Jindř. Hradci, Staněk Josef v Tá-
boře, Svědínek Josef v Časlavi, Trojan
Václav v Jičíně, Trnka Frant. v Praze (Tru-
hlářská ul.), Tschinkel Jan dr. na Smíchově,
Valentin Jan v Prachaticích, Voděrek Alois
v Morav. Třebové, Voit Frant. tamtéž; — na
reálných a vyšších gymnasiích: Fabinger Frant.
na Smíchově, Flajšhans Václav dr. v Praze
(Křemencová ul.), Karras Rudolf v Novém
Bydžově, Koza Jan v Klatovech, Nov ák
Karel v Novém Bydžově; — na reálkách:
Franke Jaroslav v Náchodě, Friedrich
Jaroslav v Praze na Starém městě, Grünwald
Ant. v Praze, Hlavatý Emanuel v Pardu-
bicích, Hoszner Karel dr. v Litoměřicích,
#26
alto_textblock
#26
FEUILLETON.
#27
alto_textblock
#27
Inteligence opic.
#28
alto_textblock
#28
„Gazette Medicale de Paris“ píše v jednom z po-
sledních čísel: „Jisté opice v Guyaně, vřešťani, jsou
snad nejinteligentnější a nejpodivnější ze všech opic.
Jsou nejen neunavnými řečníky a výtečnými zpě-
váky, tito „tenorové lesů“ jsou také znamenitými
ranhojíči. Je-li některý vřešťan zraněn, přiběhnou
všichni jeho malí druhové k němu, obklopí jej, litují
ho živě a co nejdůležitější, také mu pomáhají. Jedni
vkládají mu do rány prsty, jako by chtěli sondo-
vati její hloubku, druzí shledávají rychle listí stromů,
které kladou na ránu, aby zastavili krev. Opět jiní
odbíhají a hledají léčivé byliny, které na ránu při-
kládají, aby se rychle zahojila.
Tato zpráva, jež se zdá na první pohled pravdě
nepodobnou, nepřekvapuje nikterak cestovatele, kteří
měli příležitost pozorovati opice z blízka a aby,ji
potvrdil, uvádi Henry de Parville v „Annales“ ně-
které neméně podivuhodné důkazy inteligence opic
ze své vlastní zkušenosti. Proslulý šimpanz Edgar,
jenž byl v pařížském Jardin de. Plantes velmi ob-
divován, schovával si do starého hrnce různé před-
měty, které pokládal za užitečné, především několik
křemenů, jichž používal k roztloukání pecek, kus
láhve a kus černé látky. Co však chtěl se sklem
a s látkou? Dával látku za sklo a dělal si takto
zrcadlo, v němž s výrazem nejvyššího uspokojení
často pozoroval svůj obličej. Je to tím podivuhod-
nější, ježto zvířata obyčejně jen velmi zřídka jeví
údiv, vidí-li se v zrcadle; psi na příklad odvracejí
ponejvíce od zrcadla hlavu a odcházejí, nevěnujíce
svému dvojenci žádné pozornosti. Vynález zrcadla
lidoopicí jest skutečnost, která prozrazuje vyvinutou
inteligenci, jakou jeví opice v Guyaně tím, že po-
máhají raněným. Ostatně se přihází jen u opice a
u psů, že si zraněná zvířata vzájemně pomáhají.
Zajímavo jest ve zmíněném případě, že opice
dovedou také zastaviti krev, a že znají léčivé byliny.
#29
alto_textblock
#29
Parville vypravuje případ, který sám zažil a jenž
převyšuje vše, co je mu v té příčině známo. Dobro-
družství přihodilo se mu ve střední Americe na po-
kraji mohutného pralesa. Chytil malou lidoopici a dal
jí svobodu teprve po několika měsících, až uvykl
žíti v chatrči po boku člověka. Byl to výtečný druh,
jenž se rychle civilisoval a byl velmi přítulný. Často
odcházel na celý den a večer se opět pravidelně do-
stavil. Skočil pak svému pánu na ramena a zahrnul
jej la ská ním.
Jednoho dne způsobil si jeho pán z neopatrnosti
nožem hlubokou ránu na ruce, když chtěl odříznouti
vělev se stromu. Když opice viděla proudem téci krev,
náhle zmizela. Parville obvázal zatím ránu kapesní-
kem, když opice po několika minutách opět přiběhla,
nesouc v ruce listy. „Porozuměl jsem, co chtěla a
položil jsem listy na ránu. Pedro — tak slula opice —
jevil nad tím velké uspokojení, skákaje do výše. Byla
to náhoda nebo čin rozvahy? Zdá se mi těžko,“
píše Parville, „věřiti zde v náhodu. Zvíře zdálo se
býti příliš potěšeno, že jsem použil jeho listů, pročež
soudím, že je natrbalo v úmyslu, zahojiti moji ránu.“
#30
alto_textblock
#30
= Vzteklí psi v Cařihradě. Od několika dnů
zmocnil se obyvatelstva milionového města na Zla-
tém Rohu strach, že se může tamních dvě stě tisíc
pouličních psů vzteknouti. Kdyby nak každý pes jen
pět lidí kousl do lýtka, vztekl by se celý Cařihrad.
Příčinu k tomuto strachu zavdalo několik nochyb-
ných případů které místní noviny nafoukly. Žijeme
právě ve psích dnech. Ve skutečnosti nebyla u caři-
hradských psů vzteklina posud nikdy nesporně do-
kázána. Soudí se naopak, že pouliční psi jsou této
nemoci ušetřeni. Otázka zasluhuje vědeckého ob-
jasnění, neboť kdyby vzteklina v Cařihradě sku-
tečně vypukla, mohla by míti nedozírné následky
Vyskytuje se také mínění, že by se v tom případě
obmezila na psy jednoho okresu. Divocí psi tvoří
mnoho malých států s pevnými hranicemi, které
nikdy nepřekročí. Snad jest pud, v těchto hranicích
žíti a zemříti a zároveň strach před člověkem tak
velký, že jej ani tato nemoc nepřekoná. Tu by psí
#31
alto_textblock
#31
národ jedné říše vymřel. V Bulharsku panuje mínění,
že hojná potrava v horké době může způsobiti
vzteklinu. Proto mají tam tři psí svátky. O těchto
podivných svátcích bije do psů kde kdo, až utekou
do lesů, odkudž se po několika dnech vrátí vyhublí.
Cařihradský pes žije vlastně stále v takových svát-
cích; dostane jistě více bití než potravy a řádný,
čestný a při vši cikánské svobodymilovnosti vděčný
pes zasluhuje ochrany proti obvinění ze vztekliny,
pokud někdo povolaný nedokáže opak.
—Koupil celé město. Jsou v Novém Yorku ještě
soudcové? Vzpomínáme-li na historickou legenduo
starém mlynáři ze Sanssouci, jenž odporoval pru-
skému králi s poukazem na berlínské soudce, zdá se,
že nikoli. Ovšem, v americkém případě nejde jen
o evropského krále, jenž jest prvním služebníkem
státu, nýbrž o krále z milosti dolaru, petrolejového
krále Williama Rockefellera, bratra známého miliar-
dáře. William Rockefeller jest majitelem ohromného
území v Tarrytownu ve státě Washingtenu, kdež
v nádherných zahradách hledá zotavení po útrapách
svého miliardářského života. Jeho majetek zaujímá
asi 20.000 hektarů a proto nemohl se William Rocke-
feller jednoho dne ubrániti dojmu, že toto území jest
pro něj vlastně příliš malé a neposkytuje mu dosta-
tečné volnosti pohybu. Rozhodl se tedy svůj kousek
země zvětšiti. Ale byla tu překážka, mezi majetkem
petrolejového krále a Tarrytownem leželo malé město
Brandon. Williamu Rockefellerovi nemohla ovšem
taková maličkost brániti. Město mu překáželo a proto
je koupil! Všichni lidé sklonili se před argumentací
nevyčerpatelného měšce, jen jediný starý rolník zdrá-
hal se opustiti dům, v němž se narodil. William
Rockefeller neztrácel slov. Když Brandon přešel v je-
ho majetek, počal tím, že uzavřel všechny silnice,
cesty, stezky, jež byly dříve veřejné. Starý rolník
byl odsouzen, neopouštěti svůj pozemek, nechtěl-li
býti trestán pro svémocné vkročení na cizí majetek.
Šel k soudu a podal na Rockefellera žalobu, ale ne-
došel u soudců sluchu a nezbylo mu, než podrobiti
se vůli petrolejového krále, nechtěl-li se vzdáti ve-
škerého styku s ostatním světem.