ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 d80cfc30-71f8-11dc-a7d9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 32
#1 alto_textblock #1
16. prosince 1904.
#2 alto_textblock #2
Číslo 347.
#3 alto_textblock #3
KÁRODNÍ LISTY
#4 alto_textblock #4
Strana 3.
#5 alto_textblock #5
= Krádež zimníků v posluchárně universily. Z Vídně se telefonuje: U professora dra. Schnabla ve všeobecné nemocnici byly ve středu za přednášky dvěma medikům odeizeny zimníky. = Přepadená pošta. Z Pešti, 15. prosince (C.-B. Pošta z V. Komloše do Velké Kikindy byla zasta- vena na silnici neznámými pachateli a kočí smrtelně raněn sekerou. Vůz, koně i zásilky zmizely. Těchto bylo za několik tisíc korun. Četnictvo pátrá po pa chatelích = Bursovní spekulant zavražděn. Přes Berlin dochází soukromá zpráva, že bursovní spekulaní Lavson, který způsobil na novoyorské burse ny- nější velkou baissu, byl zavražděn, ale zpráva talc není dosud potvrzena. = Americká madame Humbertová. Z Nového Yorku se telegrafuje: Paní Chadwicková dopraven byla po zatčení do Clevelandu. Tvrdí, že jest dcerou boháče Čarnegia. K rozšíření této domněnky přispě zejmena pittsburský millionář Friend, který býva důvěrným přítelem Carnegia a byl pevně přesvědčen že Chadwicková jest jeho dcerou. Půjčoval podvod nici proto také peníze, ale dnes vídí, že 4,.000.000 jež jí půjčil, vícekráte již nespatří.
#6 alto_textblock #6
Dramatické umění. + Ve středu na Smíchově třeti večer z »Cyklu českých spisovatelů«. Na ceduli ko- médie Oscara Wilde-a »Na čem záleží«. Hra neurčitého rázu, dráždivé měňavosti kvalit, polo satyra společenská, polo persifláže literární, snad obojí zároveň, snad ani jedno ani druhé. Ovzduší high-life, Londýn a širší country. Osnova prů- měrné komédie ze společnosti, elegantní, super- select, ale kde si panstva v lakovaněm úboru s vý- branou uhlazeností palestrují do tváře neho- rázná hrubství. Plný dům se při tom výborně baví, aspoň se pořád směje, ale ani okamžik neví, co si myslel. Podstata, nesmysl, ale svrcho- vaně »spritný«. Není na chvíli jasno, která osoba ze které si tropl šašky. Anebo si je tropí autor z obecenstva? Aneho je sám blázen? Blázni prý někdy bývají tak plni ducha! Snad vadí nezna- lost anglických poměrů. Snad také nevadl. Jen jedno je jisto, hra je nesmírně duchaplná. Až nepříjemně, nesnesitelně duchaplná. Nepadne slovo, aby to nebyl vtip. Vzduch jen se tak třepetá vtipnými obraty. — Je teď všude tak plno duchaplných lidil Člověk zrovna touží, potkat se s nějakým blá- znem! povídá John Worthing příteli Algernanu. — Znám přece několik bláznů! nato přítel. — A co ti spolu mluví? — Povídají si o duchaplných lidechl A tak v jednom kuse. Slova se převracejí, situace se staví na hlavu, poměry se poličkují. všecko s impertinentní chladnokrevnosti, s ele- gantní břitkostí, ráz na ráz, směle, střemhlav. jako clownské kozelce v cirku. Skvělá kejkliřská produkce! S komickou hrůzou vyhlížíte, který talíř vtipu v nejbližší chvili vám pleskne přes hlavu. Až je z toho nevolno! Nestane se, na štěsti, nie zlého. Večer uplyne. Konečně prohližite tryk. Hřička, komposice dialogicko-scénických případů, srobená studenou cestou vtipné praktiky. Zcela nezvyklý druh literárního »variétě«, jaký si jen páni Angličani mohou dovolit. Povděční za ori- ginální známost, ubíráte se k večeři. Smíchovská činohra natáhla všecky strunky. aby bylo co možná učiněno zadost našim mír ným českým pojmům o anglické eleganci. Malá miss Cecily paní Táborské je aspoň zcela způ- sobně vystřižena z některé přílohy k »London š. + Z kanceláře Národního div adla. Dnes hraje se anglická komedie »Schovanka« (2. čtvrtka v předpl.) od Madelainy Lucetty Ryleyové se sl. Gré- grovou v roli titulní, pí. Benoniovou, pí. Pštrosovou a pp. Vávrou, Matějovským a Innemanem v hlavních rolích. Zejtra bude též odpolední mimořádné před- stavení pro děti; hráti se bude »Pohádka o Sně- hurce« od V. B. Plumlovské; zejtra večer prove- dena bude Gounodova opera »Faust a Mar kétka«, jejíž titulní ženskou roli zpívati bude opět paní Táňa Úmirova j. h. Oblášená reprisa Thoma sovy opery »Mignon« musila býti odložena, aby sl Bobkova mohla za paní Maturovou zpívati sopranový part Dvořákovy »Svatební košile« při slavnostech na paměť mistrovu ve dnech 17. a 18. t. m. v Prostě. jově pořádaných. Pozejtří odpoledne bude se »Po- hádka o Sněhuree« opakovati; pozejtří večen bude první reprisa Ostrčilovy opery »Vlasty skone na slova Karla Pippicha; dílo mělo o předvčerejší premiéře okázalý úspěch. Vstupenky na obě zejtřejší představení, jakož i na nedělní odpolední možno obdržeti u denní pokladny již dnes; na neděli večer přijímají se záznamy. Příšti týden bude opět uvedena na jeviště oblíbená Tylova báchorka »Strako- nický dudák«, zcela nově scénovaná režisérem p. Šmahou a částečně nově obsazená. Před předsta- vením sehrána bude Dvořákova ouvertura »Kde domov můj?« Vedle Shakespearova »Hamleta« počíná se studovati znamenitá anglická komedie »Chlapík Crichton« od J. M. Barrie, kterážto bude první veseloherní novinkou po svátcích vánočních. Ke vce- rejšímu představení »Prodané nevěsty« byl takový nával obecenstva, že byly vstupenky do loží a na sedadla již dopoledne z valné části prodány a zbytek u večerní pokladny krátce po otevření pokladny roze- brán; také na místa k stání byl nával neobyčejný množství obecenstva odcházelo od pokladen, ne obdrževši více vstupenek. »Prodaná nevěsta« bude nejbližších dnech opakována. + Lidové divadlo »Urania« v VII. části Prahy. Dnes jest 15. hra v předplacení, k níž zvolena »Kristuška«. Výpravná vánoční pohádka se zpěvy o 6 obrazech. Napsala Marie Güntherová. Přeloži J. Tišnov. Hudba od K. Mengeweina. Dirigent E. Starý Režisér Bob. Kovář. Světelné effekty řídí divadelní mistr R. Valášek. Začátek o 7. hod. več. — Zejtra jest představení, pořádané Prvním vzáj. podporovacím spolkem »Letná« v Praze—VII. Hraje se: »Čarovný závoj«. Báchorka se zpěvy a tanci o 6 obrazech. Začátek o 3/4 na 8. hod. več. Ceny míst poloviční. + Z kancoláře smíchovského divadla. Dne hraje se jako 27. hra v předplacení (páteční) Ber tignyova fraška »Zápis manželských hříchů« s pí- Jiříkovskou, Táborskou a pp. Jiřikovským, Lierem. Táborským a Kaňkovským ve hlavních úlohách. Zejtra má svůj čestný večer slečna Ludva Kaucká, k němuž zvolila Šimáčkovu činohru »Jiný vzduch«. Premiéra slovinské Parmovy výpravné operety » Ca revniny Amazonkys, k níž dějí se poslední hlavní zkoušky za režie Jos. Kubíka, určena na úterý. D operety pořízena vesměs nová dekorační i kostymní výprava. Činohra vypraví příští týden lidovou hru »Řekové portarturští«. + Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vlnohradech. Dnes hraje se při malých cenách »Miýn na ženy«. Kouzelná báchorka o 8 odděleních od Morländra. Zejtra je při malých cenách po 96. »Krásná Lida«
#7 alto_textblock #7
Newse.
#8 alto_textblock #8
Hudba.
#9 alto_textblock #9
+ „Vlasty skon“. Hudební drama o třech jedná- ních. Dramatickou báseň Karla Pippicha v hudbu uvedl Olakar Ostrčil. K nejdůležitějším úkolům Národního divadla ná- leží péče o mladé síly tvůrčí. Neboť první jeho po- vinností, před níž všechny ostatní ustupují do pozadí, jest pěstění domácí tvorby. Proto národ si je zbudoval K rozkvětu českého umění. Ale původní tvorba může jen tenkráte plně zkvétati, věnuje-li se opravdu maleřská láska jak autorům dobyvším již své posice, tak přicházejícím teprve. V obém směru bylo a jest od počátku Národního divadla až do těchto dnů slý- chali mnohě stesky. A nejsou všechny neoprávněné
#10 alto_textblock #10
V poslední době stala se sice v lecčems náprava. Tak máme dnes v repertcáru vzorně nastudovaného Smelanu, rovněž většinu zpěvoher Dvolákových. Ale zlývá veliký dluh, splatný Fibichovi. Většina jeho hudebních dramat, děl to prvého řádu v naší literatuře zpěvoherní, odpočívá nezaslouženě v archivu. Abych pak uvedl jen případy nejmarkantnější, po léta marně se domáháme rehabilitace některé z oper Bendlových (na př. „Lejly“ nebo „Karla Škréty“). Co se týče dorostu, vím, že není snadno najíti střed mezi požadavky přísně uměleckými a shovívavostí, potřeb- nou každé začátečnické práci. Bez shovívavosti nebyl by se dostal na jeviště „Bukovín“ ani „Ženi- chové“. A přece z autorů nedokonalých těchto prací vzešli nám skladatelé z dramatických našich nej- lepších: Fibich, Kovařovic! Uvádivají se proti experi- mentům s prvotinami, ba i proti novému sludován děl, nemohoucích se vykázati efícktivními, zvláště kasovními úspěchy, čůvody finanční. Ty měly při ci- zích novinkách zkoumány býti co nej.lsněji. O do- mácí produkci mohly by rozhodovati u soukromého podnikatele, u podniku výdělečného. Divadlo subven- cované má dosti jiných cest, obezřetnou správou a dobrým kalkulem nabyti takového plus, kterým by se hradilo případné (ač při nynějším zájmu k český pracem nikoli vždy nutné) minus položky „domác tvorba“. Vždyť nesmí se také zapomínati, že i na- hodilá ráta, spojená s vypravením opery začá teční- kům, jest jako půjčka, kterou umění naš emu s veli- kými úroky vrátí za všechny první ryzí talent. Ueba Ly se objevil jeden mezi deseti. Poměr Národního divadla k mladým skladatelům představoval bych si utvářený ra základě blahovůle co možná největší, až po tu mez, pokud by jí ne- trpěl umělecký prestige ústavu. A s tohoto stano- viska vítám dnešní novinku dvojnásob. Neboť nejen že jí uveden nový muž, ale celá vzorná pěče, která byla věnována nastudování a výpravě, svědčila o le blahovůli, jakou bych si přál pro náš skladatelský dorost vůbee Otakar Ostrčil je také péče této hoden. Jeho práce vyhovuje již i požadavkům přísným. To není jen j- skřička talentu, která by doutnala v novém zjevu, ode- vzdána na milost a nemilost sfouknutí. To jest hned jisker celý děšť. Ten odchovanec mistra Fibichaje seriosní adept umění. Známe ho již v koncertní síni z menších prací i z větší symfonické hásně „Pohádka o Šemíku“. Již tam jevila se ruka svědomitě tříbíci, pevně ovládající skladalelskou techniku. Již z těch ukázek vanul duch otevřeně a jaře ke credu hudebního pokrokařství se hlásící. Oporu svou napsal Ostrčil ve dvacátém třelím rece svého věku, totiž r. 1902. Máme tedy co činiti se skladatelem skutečně mladým. Podnět dala mu dra- matická báseň Karla Píppicha. Říká se c knihách, že mají své osudy; ale mají je také „knížky“ — libretta. Lih retto „Vlasty skon“ napsáno bylo již r. 1885 a prošlo rukanua několika nejlepších našich skladatelů. A přece, jak se teď ukázalo, je to text schopný jeviště. ba rozvíjející tam výstupy dramatického tepu, massy a cbrazy vděčné ke scěnickému uspořádání. Pro látku zahloubal se autor do šerého našeho dávnověku, do světa bájí o českých Amazonkách. Děj navazuje na udá- losti po dobyti Děvína vojskem Přemyslovým. Padly bojovné děvy, pomstěna na Šárce smrt Chiradova, udu- pán odboj žen proti vládě mužů. Jediné Vlastě, vlád- kyni jich, podařilo se uniknouti a ta nemíní tak snadno vzdáli se zápasu s knížecím stolcem vyšehrad- ským. Chce hledati nové spojence a třeba lstně vy- užíti pomoci mužské, jen aby dosáhla konečného cíle Lovčí družina Vlaslavova najde ji odpočívající v hlu- bokém lese. Vlaslav, na vzdáleném svém hradě ničeho netušící o vzpouře děv, nabizí jí s chotí svou po- hostinství a přítel jeho Vojmír vzplane prudkou láskou k Vlastě. Panovačná povaha Vlastina záhy začne kouti pikle. Vydávajíc se za dceru motolského vladyky Chobola, snaží se přemluviti Vlaslava, aby přispěl jí s vojskem k opětnému dobytí tvrze. Vlaslav odmítá a vyciťuje, že Vlasta chce jej vábiti do své náruče, dá jí na srozuměnou, aby opustila jeho hrad a ne- rušila jeho manželského štěstí. Vlasta, uražená ve své pýše, pomstí se něm tím, že vzbudí žárlivost ve Vojmírovi, který Vlaslava zabije v komnatě Vlastině. kam je byla lstná litice současně přivábila, vypro- sivší si před tím pomoci Moraniny. Vojmír chce nynl s Vlastou uprchnouti na svůj hrad, ale ona jej od- mílá. Byl ji pouhým nástrojem Láska jeji náležela Viaslavovi, třeba příznávala si ji teprve nyní, kdy je mrtev. Choť Svatava zamýšlí ztrestati vraha a lká s lidem právě nad mrtvolou rekovou při slavnostní tryzně, když do hradu vcházi posel Přemyslův a zvě- stuje pravdu o Vlastě. Nyní teprve poznají, kdo jest pravou všeho příčinou. Ale Vlastu chrání právo po- hostinství. Teprve když vyjde z hradního obvodu, smí ji stihnouti pomsta. V hlubokém úvalu lesním, když byla oštěpem sklála Vojmíra, protkne konečně i ji smrtící šíp jednoho z lučištníků, a Morana přijíml Vlastu do své náruče k ostatním děvám, které již očekávají příchod své vládkyně v navu. Jak viděti, vyvíjí se ospova spíše posloupně, epi- cky, nežli příčinně, dramalicky, a spíše vnějším děním. nežli vnitřními pochody a duševními konflikty. Jedině v nárazu dvou povah, jako jsou Vlasta a Vlaslav, leží zárodek skutečně dramatického konfliktu, sporu lásky a povinnosti; ale konflikt ten rozťat jest, sotva za- uzlen, takže téměř nezbývá času k jeho řešení. Také není vždy železné nutnosti v motivaci, proč to a to tak a ne právě jinak se stalo. Ale přes tuto povahu osnovy, založenou v látce samé, dlužno uznati, že básník v ztělesňování svých předslav na jevišli vede si s jistotou zcela divadelní, že vyvolává scěny plné ruchu a pohybu, že kreslí své postavy jednoduchými, ale výraznými rysy, což platí jmenovitě o Vlastě samě. Idylla se Svalavou na podvalí hradu Vlaslavova, vy- čarování říše Moraniny, spádný výstup mezi Vlasla- vem a Vojmírem, tryzna nad mrtvolou Vlaslavovou, poelicky smiřující závěrečný výjev s Moranou, to vše jsou šťastně zachýcené scény, které nemíjejí se účinku. Básnické slovo má Karel Pippich v moci. Pa- thos udává základní tóninu, nevybočuje však z mezi ušlechtilosti. Dikce jest energická. A pak nesmíme přehlédnouti, že bylo to svého času vedle Hostinského „Nevěsty Messinské“ jedno z prvých libreti českých, které šlo nejdále ve šlépějích wagnerovské refermy — nese také přirozeně Wagnerovské vlivy. na př. probouzení se jitra na hradě, šumění lesa vzbu- zené vánkem večerním kromě jiných podob formál- ních — a které poskytovalo českému skladateli příle- žitost vytvořiti hudební drama na pokrokových zá- kladech. Tato stránka přivábila také asi Ostrčila ke skladbě textu. Neboť Ostrčil, jako pravý žák Fibichův, jde směle za hudebním dramatem. Jeho hudba vyvěrá z přirozené deklamace slova, svazuje se v pevný celel motivickou stavbou a dbá charakteristiky. V deklamaci je bezvadnou a to nejen v přízvuku slovním, než větném, ba i v základním přízvuku postav a scčn Neboť jako se lidě v řeči liší přízvukem, tak liší mladý skladatel deklamaci slov dle toho, kdo mluví dávaje každé její zvláštní, osobní ráz. Tím zároveř již charakterisuje, a když přistoupí také ostatní pro- středky charakterisační, jako jest především psycholo- gická illustrace orchestrálního průvodu, dostáváme z výsledek onu plastiku, s kterou žijí na jevišti skla- datelovy postavy. Zvolené motivy nejsou sice všechny stejně výrazny, abychom je — aspoň na prvý poslecl — vždy rozeznali v předivu, jako u Wagnera nebo Fi- bicha; spíše s předivem tím splývají v jeden roz- vlněný proud, přece však dodávají celku suggestiv- nesti. Nejvýznačnějším jest ovšem motiv Vlastin; m svou lapidárnost Iudební myšlenky Ostrčilovy ozna- čují se melodičností. Zpívají kantilény, které maj dicuhý dech a líbezný zvuk, a v dramatických mi- stech hovoří zase ráznými, ale přece melodické tvr- dosti prostými sledy tónů. Vynález stává sice pod vlivem Smetanovým a Fibichovým i Wagnerovým co do způsobu, ale jest vždy dosti samoslatný a kritický. aby uchoval se citátů. V zpracování jeví se značná již na poprvé hotovost. Skladatel ovládá hlasy a jich vedení — jen ještě místy, jako ve 4. výstupu prvého dějství v údivu Vojmírově nad Vlastou a v uvílání jeho Vlaslavem, klade na intonaci nebo, což se v případ tomto týče tenoru, na polohu požadavky nedosti při- měřené, jak se také v provedení hned ohlásilo — a ovládá sborové těleso a ovládá ensembly. Má zkrátka skladatelskou techniku v moci, a nejvíce znáti to na instrumentaci, která hraje zářivým a vždy případným keloritem, tu planoucím vášní, tu měkce snivým Zvláště housiím a violám dává půvabně zpívati, kvin- tet promíchává barvitými figuracemi dechové har- monie, z níž zvláště s flétnou a fagotem umí trefně zacházeti. Lesní roh exponuje rád a s účinem v ši- rokém zpěvu proti houslím. Žestů nenadužívá, ale kde zásadí trubky, jimž přiděluje i kantilénu, aniž by upadl v banálnost, a kde zahřmíti nebo smutně za- lkati dá pozounům, účinkuje to vždy plným důrazem Je přirozeno, že skladatel, který tak pěkně vyznáse
#11 alto_textblock #11
v orchestraci, dovede nám v předehrách a mezihrách nasuggerovati vždy pravou pro každý akt náladu. T platí o krátkém hlavním úvodu, který má vzruch a rythmus, to platí o snivé předebře ke druhému jed- nání — vůbec celá ta idylla na Vlaslavově hradě je skvostná v barvě — o přechodu k proměně, plném ži- vých figur zpočátku a pak rozlévajícím se v tklivé vzdechy viol, hrobové zvuky pozounů a vzdušné blouz- nění houslí nad roztouženým zpěvem korna. Výstižně illustruje skladatel jednotlivé fáze vidění Vlastina. zvláště v prvých dvou podzemních pásmech. Do pásma posledního, Moranina, přichází již jaksi unaven. Jak- koli na začátcích neobyčejně ovládá orchestrální vý- raz, přece se mu stává, že se v barvách opakuje a to hned seslabuje účin. Také jsou tyto scény po- někud rozložité, na úkor dramatičnosti. To platí rovněž o scéně závěrečné, ač ticho lesní, rozjímání umírající Vlasty a zjevení se Morany podány jsou velmi sugge- stivně, což ještě zvýšeno znamenitým uspořádáním těchto výstupů na jevišti. Tu a tam škrty pomohly by k bystřejšímu spádu. Dramatický výraz jinak skla- datel ovládá s důstatek. Jím prodchnuty jsou zpěvy Vlastiny, jím nesou se ensembly, jako finále prvého jednání, proměny jednání druhého a prvé části třetího jím sálá katastrofa mezi Vlaslavem a Vojmírem. Z ly- riky, ač není pro ni v bojovném námětu mnoho místa, vynikají sbory čívek v zmíněné již idylle hradní Pozoru zaslouží také trojzpěv Vlasty, Svatavy a Voj- míra v jednání prvém, kde ukazuje se skladatelova obratnost u vedení hlasů. Zkrátka, shrnu-li vše v ně- kolik slov, s Otakarem Ostrčilem vešel na scénu ta- lent dobře vyzbrojený, od něhož lze mnoho očekávati Premiéra hodila oběma autorům do klína krásný. povzbuzující úspěch. Pracovalo k němu také vzorn provedení, jak jsem podotkl již shora. Chěl opery, p Kovařovic, sám ujal se nastudování a provedl je s ve- škerou svojí uměleckou potencí. Vyzvedl z partilury všechny detaily do náležitého světla a odstínění. Pod ním orchestr přímo mluvil v tönech, a na jevišti zpěv byl s orchestrem v jasném souladu. Titulní úlohu provedla pí. Maturová ve velkém stylu energické he- roiny. Strhávala vášní svého podání. Něžnou folii skýtala jí Svatava slč. Slavíkovy. Malířsky styliso- vanou Moranou byla slč. Horvátova. O mužské úlohy dělili se se zdarem pp. Puák a Benoni, oba dobře jsouce maskováni a dávajíce postavám svých reků pří- padný výraz, dále py.. Pollert (posel Přemyslův) a Polák, jenž vedle drobnější úlohy hradníhe Boška měl na svých bedrech režii. Vykonal v ní pěkný kus práce připomenu jen dobře vyřešená zjevení Moranina a scénu tryzny — práce, která tím spíše slouží ke cli Národního divadla, rovněž jako nastudování Kovařo- vicovo, poněvadž obě platilo novince původní a prvo- tině autora z řad mladých. Jen kdyby takových zjevů bylo vícel + Koncertní večer hudebního odboru Úměleck besedy pro členy a jimi uvedené hosty, jak ozná- meno bylo, koná se v sobotu dne 17. prosince 8. hod. večerní v sále Měšťanské besedy. Účinkovati budou solisté: slečna Anna Brázdova (klavír) slč. Herm. Trnečkova (zpěv) a houslista Walther Schulze z Chicaga. — Z programu upozorňujeme, že se bude hráti velmi zřídka slýchaný sextel Beethovenův pro smyšce a dva lesní rohy (op. 81), který nastudoval prof. Kaán ve své ensem- blové třídě pražské konservatoře, houslová Sonata Mozartova Es-dur, Skotská fantasie pro housle od Maxe Brucha, skladby klavírní od Liszta, Rachmaniova a písně Ant. Dvořáka, Karla Bendla, H. Trnečka. + Z České Filharmonie. Dnes v pátek nebude se konati koncert na Žolíně. — Zejtra ráno vypraví se orchestr České Filharmonie do Plzně k hudebním slavnostem tamějším, jež pořádány budou v sobotu dne 17. a v neděli dne 18. prosince vždy o půl 8. hod. več. za záštity městské rady pěveckým spol kem »Smetanae.
#12 alto_textblock #12
Ze soudní síně.
#13 alto_textblock #13
Ze soudu civilního. Upřímné nabídnutí k sňalku. Byl otec jeden a dosud je na živu a měl dceru na vdavky. Otec mí slušnou pensi, v jednam pražském předměstí má dům nebyla tedy partie s jeho dcerou špatná. Jeden uzenál se na dívku zadíval a byl by si ji od oltáře odvedl ale olci uzenář se nezamlouval. Radil dceři jiného, ale těžko vybrat, když dcera neměla žádné široké známosti. Otec dovedl opět pomoci. Šel d. Prahy a druhého dne čella dcera jeho v novinách toto ohlášení: „Upřímné nabídnutí k sňatku. Dívka, dle úsudku jiných, příjemného zevnějšku, pro nedostatek známostí hledá touto cestou ženicha, nejraději úřad- níka. Věno bude obnášel 20.000 korun. Nabídky Do tří dnů vyzvedl otec několik tuctů nabídek, z nichž nejvážnější zdála se býti jistého venkovskéhu pošt- mistra. Zahájena korrespondence, známost trvala od února do dubna 1904, kdy korunována byla sňatkem. V posledních dnech svobodného stavu přišla také řeč na věno a tu otec pravil novomanželům: „Ve příčině věna je to tak: nemohu vám dáti peníze ihned, ale mám dům, který vám jednou připadne. Do té doby budu vám posílati měsíční příspěvek na živobytí. Nastávající zeť byl nějak opatrný a žádal, aby pan tchán věno 20.000 K dal na dům upsat. Toho se opět tchán zalekl a odvětil, než by něco takového udělal, že raději dceru mu za choť nedá. Zeť prosil za od- puštění, nastalo smíření a milenci se vzali. Pak se odstěhovala mladá ženuška do sídla působení svého manžela, uspořádala mu pěknou domácnost, do níž dostávala od otce měsíčně 40 K na živobytí. Z po- čátku tatínek dostával poděkování, později novoman- želé nepsali a pak psali — urážlivé dopisy, jimiž s domáhali vyplacení věna 20.000 kor. Otce zarmoutl tento postup a když si novomaželé nevážili toho, co jim dával, přestal jim posílal přispěvky. Netrvalo dlouho a otec dostal žalobu. Dcera, provdaná za pošt- mistra z venkova, žalovala prostřednictvím p. dra Miřičky svého otce u zemského soudu na zaplacení věna v obnosu 20.000 K. Žalovaný právním zástupcem svým p. drem. Vejvarem, advokálem z Karlína, opřel se žalobnímu nároku a dovozoval, že novomanželé ne- jsou oprávněni obnos ten žádati. Poněvadž o slíbe- něm věnu nebyla uzavřena notářská smlouva a nárok svůj žalobkyně zakládala na § 1220. obč. zák., pro- hlásil zástupce žalovaného p. dr. Vejvar, že pořa práva nemá zde místa, nýbrž toliko cestou nespornou dle § 1220. věno se má vyměřiti. Soudní senát za předsednictví p. vrch. rady Ungra usnesením žalobu odmítl a žalobkyni k náhradě útrat odsoudil.
#14 alto_textblock #14
Ze soudů venkovských. Krvavé demonstrace brněnské ze dne 10. října Z Brna, 15. prosince. (Pův. zpráva „Nár. Listů“.) Při velkých demonstracích, jež udály se po táboru národního dělnictva v Brně dne 10. října t. r., přivo- láno bylo k vyklizení ulic vojsko, které zallačilo čásť demonstrantů : Eliščiny třídy směrem k Franti- škovu a zůstalo pak na konci Eliščiny třídy státia uzavřelo ji. Na vojsko — byl to oddíl pěšího pluku č. 49, sestávajíci ze samých Němců — bylo pokřiko- váno a také i kamením házeno. Když několik vojínů bylo kamenem zasaženo, vydán byl rozkaz, by vojíni zatkli každého, koho při házení kamením přistihnou. Zatčeni byli tehdy Pavel Antoš, 21letý tovární děi- ník, a Jos. Soukop, 16letý sklenářský učeň v Brně a sice proto, že prý proti vojenské hlidce házeli ka- mením, každý s jiného místa. Zatčení odevzdáni byl na to městské policii, odkudž po zjištění jmen a trest- ného činu byli na svobodu propuštěni a trestní ozná- mení bylo na ně učiněno. Státní zastupitelství vzneslo na ně obžalobu pro zločiny veřejného násilí ve smyslu čl. 81. a 87. tr. zák. Včera pak konalo se s nimi líčení. Oba obvinění činy za vinu jim kladené po- pírali, leč vojíni onoho oddílu pluku č. 49. vypovídal vesměs ve smyslu obžaloby. Obžalovaní uznáni byl vinnými a odsouzeni pro pokus těžkého ublížen na těle a zločin veřejného násilí a odsouzeni: Antoš do těžkého žaláře ns 3 měsíce a Soukoe do téhož na 6 neděl zostřeného postem týdně.
#15 alto_textblock #15
Sokolský věstník. Župa Tyršova má valnou hromadu zejtra v so kolně kolinské o 10. hod. dopol.
#16 alto_textblock #16
Věstník živnostenský a dělnlcký. * Kurs kovozdobilelský pro zámečníky a klem píře konati se bude od 16. ledna do 9. února vždy dvakrát týdně, v úterý a ve čtvrtek od 2—6 hodin odpol. celkem asi 28 K). Program kursu: Úvod che- mický. O kovech, slitinách a Jučebninách, užívaných
#17 alto_textblock #17
při pracích zámečnických a klempiřských. O úpravě kovových předmětů před zdobením. Číštění a leštění Zdobení kovů natíráním a pomocí prondu galvani- ckého. Malování, lakování. Kurs bude bezplatný, pro vázen demonstracemi a praktickými cvičeními. Př hlášky ke kursu přijímají se v technologickém prů myslovém museu (Purkyňova ulice), do 8. ledna 1905. * Nadace pro živnostníky a řemeslníky. Dnem 4. března 1905, jenž jes dnem úmrtí dra. K. Slad- kovského, rozděleny budou požitky nadací, založe ných na jeho paměť Živnostensko čtenářskou jedno- tou v Karlíně. Nárok na udělení nadací mají schudl neb stářím sešlí a ku práci neschopní řemeslníci nek živnostníci českoslovanské národnosti v Karlíně nej méně 10 r. živnost provozovavší a v něm v čas udě lení nadace bydlíci, po případě jich vdovy neb si- rotci. Žádosti podány buďte nejdéle do 20. prosince 1904 u pře sednictva Živnostensko čtenářské jednoty v Karlíně. * Z Ústředního umísfovacího odboru Č. O. B. Českých obchodních gremil v Prazo. Dne 13. prosince t. r. Od 6. do 13. prosince oznámeno míst 18, obsa- zeno 12 a sice: 1 komptoiristka, 1 prodavačka, 6 pří- ručí z oboru smíšeného a 4 ze železářského. Ucha- zečů přihlášeno 20, ubylo 12, stav 307, vesměs to síly kancelářské mužské i ženské a prodavači i proda- vačky ze všech oborů obchodních. Referenci došlo 9 dopisů 164. Odesláno dopisů 166, poštovné 14 K 63h na podporách vyplaceno 17 K 40 h a noclehů poskyt- nuto 33. Vyřízeno více stížností na různé dohazovače, podáno vysvětlení obchodní a živnostenské komoře o koncessovaném sprostředkování práce, 3 uchazečům uděleny důtky a 2 firmám vysloveno politování nad nedbalou výchovou učňů. Některá gremia zaslala dary Podpůrnému fondu obchodních pomocníků na místě štědrovečerních dárků. Ze spolku absolventů Českoslovanské akade- mis obchodni v Praze. Debatní večírek koná sev sobotu dne 17. prosince v 8 hodin večer ve dvoraně nového domu »Merkuru« a zahájí jej pan František Procházka, ředitel Zemské banky království českého, pojednáním: »Čemu se věnovatí ? * Společenstvo bednářů král. hl. města Prahy okoli v Praze. Schůze představenstva koná se v so- botu dne 17. t. m. v 8 hodin večer v řemesl.-živnost besedě v Praze, I., nábřeží. Účastenství všech pp. členů výboru nutné. * Materiální obchod prospíval by v českém mě stě jih. záp. Moravy (4000 obyv. a trhy, hejtmanství bude zřízeno gymn., 4 lékaři), v němž ani v dálném okolí žádný není. Bližší sdělí slovanský obchodnický spolek ve Vídni, VIII., Neudeggergasse, 20.
#18 alto_textblock #18
Školská hlídka. »Škola měsťanská a zivnostenská« č. 24. vyjde prosince t. r.
#19 alto_textblock #19
27.
#20 alto_textblock #20
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry. ** V sobotu konečně dojde k utkání v zápase řecko římském mezi Šmejkalem a Frišlenským. Úspěchy obou byly v poslední době velmi slušnéa zdá se, že jsou si asi tak rovni, pročež bude zápas urputný a nanejvýš zajímavý. Oba češti mistři pilně k zápasu tomuto se připravovali. Zápas rozhodnu bude v sobotu večer o 8. hodině v Plodinové burse. Ježto se očekává velký nával obecenstva, bude dobře, když interessenti zakoupí si vstupenky předem v před prodejích. (Předprodeje jsou v místnostech předpro dejů lístků k zápasům »Slavie« a u vrátného v Plo dinové burse.) Zápasníci přibudou v pátek v noci do Prahy a sice Šmejkal přijede z Essenu a Frištenský z Cách. Dále nám sděluje Fršlenský, že k zápasu dostaví se též Tomaševič a Cyganěvič, kteří by s rádi s českými místry změřili. ** A. Č. »Sparta« hraje v neděli na svém hřišt v Holešovicích proti pražskému »Sport Favoritu«, v kterémž klubu hraje teď velká většína hráčů Čechů (je s podivením, že čeští hráči do klobu toho vstu pují). Nynější mužstvo »Sport-Favoritu« je velm silné a zápas bude asi hodně zajímavý. ** Mezinárodní zápasy ve Šmahově cirku v Táboře. (Pokrač.) Dne 13. prosince zá- pasil černoch Sauders s Petrákem. Po tuhém zápasu v 19 min. skončeno, neboť Sauders zlomil Petrákovi chrupavku levého ucha, jež mu ihned ne- obyčně oteklo a Petrák stal se neschopným k dal- šímu zápasu. Dokončení zápasu má býti ve čivrtek. Ke konci vyzval ke všeobecné veselosti jakýsi mistn cihlářský p. Mayer Saudersa, ale nejsa vycvičen, ač jinak velmi silný, byl poražen za 30 vteřin.
#21 alto_textblock #21
Turistika a sport cestovatelský. ** Odbor klubu čes toristů v Lou- nech má valnou hromadu v neděli dne 18. prosince o 7. hod. več. v hotelu »U koruny«
#22 alto_textblock #22
Menšinový věstník. Odbor Národní jednoty pošumav ské v Plzni pořádá sjezd odborů jemu přiděle- ných v neděli dne 18. prosince o 11/4 hod. odpolední Měšťanské besedě v Plzni v místnosti Hlaholu. Referovati budou pp. říšský poslanec prof. Josef Či- pera, ředitel městské epořitelny JUC. Jan Kolbaba, ředitel hospodářské školy dr. J. Munzar a professo obchodní akademie Ant. Kostinec.
#23 alto_textblock #23
Věstník spolkový. Vánoční nadílka. Dobroč. a vzděl. beseda »Františe Palacký« v Praze pořádá podělování chudé školní mládeže zejíra o 3. hod. odpol. v místnosti besední Soukenická ul. č. 6. n. (rest. p. L. Kastla). Poděleno bude 46 chudých školních dítek teplým oděvem, obuví, vánočkou a koledou.
#24 alto_textblock #24
Zábavy. Za protektorátu městské rady král. věn. města Poličky pořádají ve prospěch chudé mládeže školní: Mládenecká kapela, smíšený zpěvácký spolek »Kollár« a družstvo div. ochotníků »Tyl« zejtra v sále »Na Střelnici« hudební, pěveckou a deklama- torní zábavu. Začátek o 7. hod. večerní. — »U Ho lubů« na Smíchově. Dnes koncert kap. pluku č. 73 při volném vstupu, poslední to v tomto ročním
#25 alto_textblock #25
obdobl.
#26 alto_textblock #26
Société des Amis de la France. Dnešní dýchánek ve spolkových místnostech v hotelu Grá- fově jest poslední v tomto roku. Příští dýchánek jenž se bude konati po Novém roku, oznámen bude z vláštním pozváním.
#27 alto_textblock #27
Válka rusko-japonská.
#28 alto_textblock #28
Port Artur.
#29 alto_textblock #29
Tři dní tomu, Japonci oznámili: Portartur- ského loďstva není, zničili jsme je nadobro, naše loďstvo odplulo naproti Rožestvenskému, a na suché straně, když se Port Artur ani nechce dáti dobýt, ani kapitulovat, budeme od nynějška klidně ležeti, až Port Artur vyhladovíme. Dnešní zprávy japonské představují věc docela jinak. Japonci podle nich ženou na Port Artur od 13. t. m. novým útokem se souše i s moře. Lodstvo japonské tedy dosud přístav arturský blokuje, čehož by nepotřebovalo či- niti, kdyby loďstvo ruské proměněno bylo ve vraky. Loďstvo ruské se brání a ruská torpé- dovka potopila nepřátelský křižák. Loďstvo ru- ské jest v obraně podporováno dělostřelbou s vý- šin kolem přístavu. Z toho vidno, že Japoncům nehrubě na tom záleží, aby do Evropy posílali pravdivé zprávy z bojiště. Prozatím je fakt, že Port Artur pokračuje v hrdinné obraně. Mezitím byl „Berliner Tageblattu“ z Petro- hradu 14. t. m. zaslán soukromý telegram, který položení u Port Arturu rýsuje následovně: De
#30 alto_textblock #30
té chvíle „203metrový vrch“ není japonskými děly obsazen a všecky anglo-japonské zprávy o tom jsou klamem. Je tam ale zřízena silná ja- ponská hláska, dobře krytá. Odtud je nejširší rozhled po západním i severozápadním frontu, po městě i přístavu. Na této hlásce konají po- zorování a telefonicky řídí střelbu děl v zadu. Jejich batterie jsou úplně kryty, ale střílejí ne- přímo do cíle neviděného. Dobrá, Japonci mohou bombardovat i tak. Proč však hned nazejtří po vzetí „203metrového vrchu“ telegrafovali, že naň vyvezli těžká oble- hací děla? O dalších útocích na Port Artur se souše tento zpravodaj myslí, že je Japonci podniknou teprve, až se dostanou ke hlavním opevněním dobře krytými podkopy. Ale v „Birževých Vědo- mostech“ píše gen. Gejsman, že v žulových skalách tvrzí portarturských takové chodby vy- lámati je nemožno. Třetí loďstvo Rusko bezpochyby zůstaví černomořské lodstvo kde jest a nezbaví svůj jižní břeh jeho ochrany. Třetí loďstvo bude utvořeno z „exoti- ckých“ lodí, t. j. křižáků, které Rusko kupuje anebo již koupilo od Argentiny. Argentina má na prodej obrněné křižáky; 1. „Puerredon“, zbudovaný roku 1897, na 6900 tun, 13.000 koňských sil a 20 uzlů. Tlouštka pancéře 6 palců. Vyzbrojen 2 daleko- nesnými děly 12palcovými, 10 děly 6palcovými, šesti 120millimetrovými a dvanácti 37milli- metrovým. Kromě toho má dva kulomety. Elektrické síly je použito v nejširších rozměrech, i ke zdvihání ventilátorů, k pohybu jeřábů, k po- hybování děl atd. 2. „San Martin“, zbudován roku 1896. na 6840 tun. 3. „Garibaldi“, zbudován roku 1895, na 6840 tun dle téhož plánu jako „San Martin“. Původně byl určen pro loďstvo italské, ale protože se výtečně vydařil, Argentina jej přepla- tila a Itahe s tím souhlasila, když stavitelská firma podle téhož plánu vystaví pro ni křižák jiný. Když byl druhý dobudován, Argentina kou- pila jej, a Italii se dostalo teprve čtvrtého kři- žáku toho modelu. 4. „Generál Belgrano“, zbudován r. 1897 na 7282 tun, 20 uzlů, dvě děla daleko- nosná 10palcová, rychlopalná, čtrnáct 6palco- vých, dvě 75millimetrová, deset 57millimetro- vých a osm 37mllimetrových. Tyto čtyři obrněné křižáky jsou v každé příčině výtečné, pochybnost mohou vzbuditi pouze jejich kotly, neboť při válečném loďstvu kotly nekonají službu déle desiti let, kdežto při kdstvu obchodním slouží 15—20 let. Polobrněné křižáky: 1. „Buenos Ai- res“, zbudován r. 1895, na 4500 tun, 24 uzlů. Všechna děla rychlopalná. Počet děla dvě Spalcová, čtyři 6palcová, šest 47millimetrových, čtyř 57millimetrová, šestnáct 37millimetrových. 2. „Nuebe de Julio“, zbud. r. 1892, na 3500 tun, 221/2 uzlu. Děla vesměs rychlo- palná, v tom čtyři 6palcová, osm 120millimetro- vých, dvanáct 47millimetrových a dvanáct 37millimetrových. 3. „25 de Maye“, zbud. r. 1890, n 3200 tun, 22 uzlů. Dělové vyzbrojení jak u předešlého. 4. „Patria“, zbud. r. 1893, na 1070 tun, 201/2 uzlu. Děla vesměs rychlopalná, v tom: dvě 120millimetrová, čtyři 65millimetrová a dvě 47mllimetrová. Těchto osm výborných křižáků bylo b jádrem třetího loďstva. Přišerné junáctví. Nemirovič Dančenko píše v „Ruském Slově“: Plukovník generálního štábu Zápolský, jeden z nejlepších našich důstojníků, svatojir- ský vítěz, mi vypravoval: U Ljaojanu praporeč- ník jednoho japonského praporu, vida, že oddíl jeho jest obklíčen a ztracen, nenašel jiného způ- sobu zachrániti svůj prapor, nežli že si roz- páral břicho a plátno praporu skryl ve svých vnitřnostech. „To již není odvaha, to není osobná sta- tečnost“, dodává Nemirovič Dančenko, „nýbrž cosi příšerného. A představte si, co znamená vojna s nepřítelem, u kterého podobní lidé ne- jsou vyjimkou, nýbrž pravidlem.
#31 alto_textblock #31
Lgr
#32 alto_textblock #32
Zápas o Port Artur. Z Tokia, 15. prosince. (Reuter.) Od oble- hací armády došly zprávy, že se s úspěchem střílelo na obrněnce »Sebastopole. Z Tokia, 15 prosince. (C.-B.) Dle depeše došlé ve 3 hodiny odpoledne je »Sebastopoie dosud na vodě, ale »zdá se« býti porouchaným. Z Londýna, 15. prosince. Zpravo d aj »Daily Telegraphu« oznamuje ze dne 13. prosince: Japonci dopravili další nová děla na Vysoký vrch a bombardují nyní odtud nové město. Obydli Evropanů v Port Arturu stoji v plamenech. (Zprávu tuto zaznamenáváme, ae »Berliner Tageblalt« tvrdí opak.) Z Londýna, 15. prosince. Poslední boje o Port Artur končily takorka výhradně zápasem muže proti muži. Obě strany používaly dynami- tových bomb a ručních granátů. Z Čifn, 14. prosince. (»Birž. Vědomosti«.) Osoby dobře obeznámené s místními poměry port- arturskými považují za směšné tvrzení, že posádka je teď nucena hledati útočiště na Ljaotešanu. Než se tak stane, Japonci musí se dříve zmocnit obvodních tvrzí, což vy- žadovati bude ještě mnoho času a ohromných obětí. Z Londýna, 15. prosince. (C.-B.) Dopiso- vatel »Reuterovy kanceláře« z vojska generála Nogi oznamuje dnes: S 203 m. pahorku lze přehlédnouti celý Port Artur i s přístavem. Ulice v městě jsou liduprázdny. Japonské pumy do- padají do všech částí města. Ohromná ztráta na lidech při opanování pahorku je vyvážena úplnou zkázou ruského loďstva. Japonské loďstvo vrátí se záhy do Japonska — do doků. Japonci postupují ponenáhlu po břehu Holubího zálivu dosti dobrou rovinou proti tvrzím Tajangou, Itšanu a Ance- šanu. Z Tokia, 15. prosince. (C.-B.) [Úřadní.] Velitel III. loďstva oznamuje, že dvě minonos- kové flotily 14. t. m. o 44. hodině ranní obo- řily se za vánice na »Sebastopol« a jednu vládní loď. Minonosky — mimo jednu, jež se dosud pohřešuje — vrátily se bez pohromy. Ráno 14. t. m. oznamovala naše pozorovacl