#1
alto_textblock
#1
1907
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h.
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc. 3 K 80h
#3
alto_textblock
#3
NARUDNÍ
#4
alto_textblock
#4
V Praze, ve čtvrtek dne I. srpna.
#5
alto_textblock
#5
ISTY
#6
alto_textblock
#6
K číslu 210.
čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4
#7
alto_textblock
#7
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
#8
alto_textblock
#8
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#9
alto_textblock
#9
Ústavní záruky v Uhrách.
Z Pešti, 1. srpna. »Mag. Orszag« ohlašuje
za bezpodstatné všechny zprávy, jakoby cí-
sař nechtěl dáti sankce předloze
o tak zvaných zárukách ústavníc
a všechny pověsti o intrikách u dvora proti
Maďarům. Předloha o ústavních zárukách do-
stane se již na podzim do poslanecké sněmovny.
Také jest bezpodstatnou pověsť, že někdejší pří-
vrženci pokrokové strany podali císaři memo-
randum proti této předloze. Jmenovaný list
praví, že, kdyby tomu tak bylo, byl by ministn
hr. Andrássy nesetrval ani minutu ve svém
#10
alto_textblock
#10
hřadě.
#11
alto_textblock
#11
Kristořfy vyvrací.
#12
alto_textblock
#12
Z Vídně, 1. srpna. „N. F. P.“ přináší př-
pis bývalého ministra Kristoffa, kterým
tento prohlašuje za bezpodstatnou zprávů pešt-
ského „Hirlapu“, jakoby z Išlu zakládal no-
vou politickou stranu společně s Fejérvá-
rem. Kristoffy prohlašuje, že vůbec
v Išlu nebyl, nýbrž že meškal v soukromých
záležitostech ve Vídni.
#13
alto_textblock
#13
Zase politické „vysvědčení mravů“.
Z Vídně, 1. srpna. „Arb. Ztg.“ uveřejňuje
rysvědčení mravů, které vystavil purkmistrovský
úřad v Horním Růžodole tamějšímu h.
stinskému Josefu Votočkovi. Zní takto:
„Podepsaný purkmistrovský úřad potvrzuje tím-
to, že pan Josef Votoček, bytem v konskrib-
čním čísle 1996, provozuje zde po několik let
živnost hostinskou. Jest to obecně známý v ůd-
ce Čechů a pracuje pro svou národnost. Jeho
hostinec jest shromáždištěm Čechů z Horního
Růžodolu a okolí a spolkovou místností zdejších
českých spolků. Také tam přichází mnoho Čechů
z Liberce. Jmenovaný agituje také pro zdejší
českou školu a svou českou národní činností
způsobuje obci mnoho nepříjemností. Tresty
pana Josefa Votočka nejsou zde známy, pro-
tože jest příslušný do Jilemnice. Purkmistrovský
úřad v Horním Růžodole, 5. července 1907
Purkmistr Antonín Pilz.
Samostatné „Arb. Ztg.“ jest tento zajímavý
případ silným tabákem. Ona praví: „O národ-
nostní činnosti p. Votočka může souditi každý
#14
alto_textblock
#14
jak chce, ale každému rozumnému člověku jest
jasno, že panu purkmistrovi nic po ní není.“
Ke schůzi ruského cara s německým císařem.
Z Berlína, 1. srpna. Car Mikulá š dle
bezpečných zpráv nevstoupí na pobřeží ve Svi-
nemünde. Schůzka odehraje se toliko na vodě.
Snad ruský car bude chtíti prohlédnouti si část
německého loďstva, ve Svinemünde shro-
mážděného. Z informovaného pramene se pro-
hlašuje, že schůzka ve Svinemünde má toliko
položiti důraz na dobré styky mezi obě-
ma panovníky a akcentovati všeobecné přání
po klidu a míru a zároveň dokumentovati, že
nelze mluviti o nějakých plánec
a úmyslech, které by se dotýkaly zájmů jiných
mocností.
Z Petrohradu, 1. srpna. Zítra očekává s
již odjezd cara ke schůzce s německým císařem.
Jisto jest, že v Petěrhofu vykonány všechny
připravy pro odjezd. Všechna bližší data se of-
cielně zatajují.
K úmrtí patriarchy Brankoviče.
Z Pešti, 1. srpna. V okolí zemřelého patri
archy Brankoviče se rozhodně potírají po-
věsti, jakoby se byl otrávil. Lékař konstatova
silnou cukrovku a marasmus senilis. Při vče-
rejší obdukci mrtvoly byla zjištěna otrava krve.
na kterou patriarcha zemřel. Včera došla na
adresu patriarchy peněžní zásilka ve výši 86.000
od neznámého odesílatele. Kromě toho dosta
z Vídně 4 nádherně bělouše. Inventurní komise
zabavíla tyto zásilky. Ve skříni u zemřelého na-
lezeno bylo 75.000 K v papírech a 5.000 v
zlatě.
Z Karlovců, 31. července. (K. k.) Generální
pobočník panovníkův gen. jízdy hr. Paar sdělil
biskupské synodě, že panovník pověřil sbora-
vého velitele v Záhřebu pol. podmaršálka Rai-
munda Gerbu zastupováním panovníka při po-
hřebních slavnostech za patriarchu Brankoviče.
Podmaršálek Gerba přibude v sobotu do Kar-
loveů. Srbský král Petr zaslal srdečný soustrast-
#15
alto_textblock
#15
ný telegram
#16
alto_textblock
#16
Telegrafické zprávy.
#17
alto_textblock
#17
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 1. srpna. Cisař udělil okres
nímu sekretáři ve Fryštátu Petru Havril-
#18
alto_textblock
#18
lovi u příležitosti vyžádaného odpočinku zlatý
záslužný kříž.
Rakouská vyznamenání do Ruska.
Z Vídně, 1. srpna. (K. k.) „Wiener Ztg.“ sděluje:
Císař udělil rozhodnutím ze dne 25. července: Hvězdu
ke komturskému kříži řádu Františka Josefa: car-
skému ruskému státnímu radovi a předsedovi rakou-
sko-uherského pomocného spolku v Petrohradě Jos.
Königovi; řád železné koruny III. třídy s prominutím
poplatků: místopředsodovi rakousko-uherského po-
mocného spolku v Petrohradě Janu ryt. Plancherovi;
rytřský kříž řádu Františka Josefa: členu předsed-
nictva rakousko-uherského pomocného spolku v Pe-
trohradě, majiteli továrny na nábytek, Arturu Gun-
nerovi, předsedovi rakousko - uherského pomocného
spolku v Moskvě dru. Vilému L-öwovi, zapisovateli
rakousko-uherského pomocného spolku v Petrohradě
Gustavu Matznerovi, členu správní rady rakousko-
uherského pomocného spolku v Petrohradě Františku
Pařízkovi, pokladníku rakousko-uherského pomoc-
ného spolku v Petrohradč Jindřichu Schů-
tzovi, pokladníku rakousko - uherského pomocného
spolku v Moskvě Alfrédu Wentzelyovi a členu
předsednictva rakousko-uherského pomocného spolku
v Petrohradě Juliu Wollnerovi; titul císařského rady
s prominutím poplatků: členu rakousko-uherského
pomocného spolku v Moskvě Karlu Stellzigovi a zlaty
záslužný kříž s korunou: tajemníku rakousko-uher-
ského pomocného spolku v Moskvě Maxu Friedlän-
#19
alto_textblock
#19
drovi.
#20
alto_textblock
#20
Clémsnceau.
#21
alto_textblock
#21
Z Paříže, 31. července. (K. k.) Ministerský před-
seda Clémenceau odejel večer do Karlových Varů.
#22
alto_textblock
#22
Haagská konference.
Z Haaou, 31. července. (K.k.) Užší výbor ko
projednání zákonů a zvyklostí při pozemní válce
jednohlasně schválil a redakčnímu výboru přikázal
tyto dva návrhy: 1. Návrh Německa, že má býti vál-
čícími dbáno smluvních a obdobných jiných závazků
v nepřátelské zemi; 2. další návrh Německa, že jsou
státy zodpovědny za porušení řádu o zákonecha
zvyklostech pozemni války, kterého se dopustí jejich
vojenské sbory, a že jsou povinny za takové po-
rušení zaplatiti náhradu. Renauld (z Francie) namítal
proti tomuto druhému návrhu, že nadržuje neutrál-
ním občanům ustanovením, že osoby neutrální, které
bydlí v zemi válčící, mají býti odškodňovány ještě
za války, příslušníci této země však až po uzavření
#23
alto_textblock
#23
FEUILLETON.
#24
alto_textblock
#24
O dekoletáži.
#25
alto_textblock
#25
Žena starověku se zahalovala, byla-li nucena
vystaviti se cizím pohledům. U Řekyně klasické doby
vznikal často značně hluboký výstřih vrchního oděvu
z jeho tvaru; pozůstával totiž jen ze čtyřhranné
látky, jejíž konce bývaly někdy sešity. Látka se pře-
táhla přes hlavu, spojila se naď ramenem, upev-
nila sponkami a zbytečná šířka na prsou a zádech
se rozložila v malebné záhyby, při čemž ovšem krk
a šíje zůstávaly volny. O nějakém úmyslném „de-
colleté“ nemohlo zde býti řeči. To však byl jen do-
máci oděv. Vyšla-li vznešená Řekyně na ulici, zaha-
lovala se závojem. Podobně odívala se Římankaa
žena v ranním středověku. Teprve XIV. století vyna-
lezlo dekoletáž.
Nejdříve odvážily se ženy smělé novoty, zvět-
šiti poněkuď výstřih šatů u krku, ale brzy, zvláště
při slavnostech, stával se tento výstřih stále širší
a hlubší a v polovici XV. století, kdy přepych v oděvu
desáhl vrcholu, dospělo se ke hranicím možnosti,
zvláště ve Francii a v Německu. Marně kázali nej-
proslulejší kazatelé proti přepychu v oděvu a různým
jeho výstřelkům, marně vydávala města a země kro-
jové řády a protipřepychové zákony. Nadarmo po-
smívali se velcí satirikové oné doby, evropské krásky
všech zemí toho nedbaly
Skromný čtyřhranný výstřih u krku rozšířil se
až k ramenům a na zádech sahal až po pás. S re-
formací nastal v některých krajích obrat. Nosil se
sice také vystřižený oděv, ale výstřih zakrývaly
pěkně nabírané nebo z drahých krajek zhotovené
vložky. Tento zvyk se ovšem dlouho neudržel. Třeba
jen vzpomenouti obrazů Marie Medicejské a Alžběty
anglické. Nestačilo již stavěti na odiv vnady pěk-
ného poprsí, ony ohromné, tuhé límce, jež se ve
formě pravého kola týčily za hlavou, musily tvořiti
pozadí ke zvýšení dojmu.
V XVII. století holdovaly dekoletovanému oděvu
#26
alto_textblock
#26
ženy všech zemí. Za vlády Ludvíka XIV. byla vě-
vodkyně Burgundská, když jednoho dne přišla n
kázání v upjatém loveckém šatě, s kazatelny poká-
rána pro „nedbalý oděv“. Odešla z kostela a vrátila
se v šatě hluboce vystřiženém. V XVIII. století zů-
stalo decolleté v módě a sice co nejodvážnější. S fran-
couzskou revolucí však nastal úplný převrat v žen-
ském oděvu. Široké, nadmuté sukně a ohromné účes
zmizely a s nimi zmizel hluboký, čtyřhranný výstřih.
Za to však se nosil empirový oděv se zcela krátkou
tailí s rovným a tak hlubokým výstřihem, že na
živůtek stačil jen úzký pruh látky.
Po pádu Napoleonově a hrozných válkách, jež
otřásly Evropou a do mnohých rodin přinesly chu-
dobu a zármutek, přišla perioda vystřízlivění a spo-
řivosti, ovšem také nevkusu, v níž uzavřený oděv
převládal. Lesk vznešených a dvorních slavností byl
arci také v XIX. století povždy zvyšován dekoletáží,
zvláště pokud císařovna Eugenie držela ve svých
krásných rukou žezlo módy. Podivuhodným způso-
bem byla také jinak přísně smýšlející anglická krá-
lovna Viktorie protektorkou dekoletovaného oděvu.
Malá změna nastalo v módě u vycházkových oděvů
v posledních letech. Na místo vysokého, pevného
límce nastoupil mělčí anebo hlubší výstříh,
pokrytý často průhlednou tkaninou, což jest v par-
ných letních dnech zvláště praktické. Také rukáv jeví
chuť ponenáhlu zmizeti a zůstane-li móda na
této nastoupené dráze, kdo v., co- všecko ještě uvi-
*
#27
alto_textblock
#27
díme.
#28
alto_textblock
#28
= Hudba bez tonů. Po znamenitých výsledcích,
jakých se docílilo s pokusy, naučiti hluchoněmé řeči,
jeví se nyní snaha, učiniti jim přístupnou také hud-
bu. Pravá, skutečná hudba to ovšem není, nýbrž jde
o duchaplnou myšlenku, jiným smyslem, totiž svalo-
vými pocitem nahraditi poněkud sluch a příslušné
duševní dojmy. Poněvadž schází vlastní zvuk a tím
také nejosobitější živel hudby, nelze také očekávati
stejný duševní efekt, může běžeti spíše jen o vzbu-
zení obdopných představ, asi tak, jako si slepec hma-
táním činí představy o prostoru, ale nikdy nemůže
vnímati barvu a proto nedosáhne nikdy našeho uza-
vřeného pojmu tělesa. O pokusech samých se sděluje:
#29
alto_textblock
#29
Chef vědecké laboratoře v Sainte Anne zkoumal ana-
logické vlastnosti střídavého proudu s hudebními tony
a připadl na duchaplný proces, jímž možno elektro-
motoricky znázorniti hluchoněmým hudbu. Poněvadz
střídavý proud obsahuje řadu period, jichž množství
odpovídá počtu záchvěvů určitého tonu, způsobí ná-
sledkem toho vysoký ton, jenž má velký počet zá-
chvěvů, rychlou vibraci v indukčním přístroji, kdežto
hluboký ton vyvodí proud přerušený delšími perioda-
mi. Byl tudíž zhotoven přístroj, sestávající z fono-
grafu, jenž působil na mikrofon, spojený s akumu-
latory. Na válec fonografu byla přenesena stupnice
tonů, jež při otáčení válce přenášela tony na mikro-
fon a tím způsobem střídavý proud, jehož délka pe-
riod přesně odpovídala délce dotyčných zvukových
vln. Poněvadž kromě toho byl do proudu vsunut re-
gulační přístroj, mohla býti síla proudu, jenž na sva-
lový system působil, přesně regulována. Při kontaktu
přístroje se svalstvem hluchoněmých působily vy-
soké tony rychlejší, nízké tony pomalejší kontrakci
svalů, takže hluchoněmý byl za krátko již s to, pře-
nášené tony si představiti a z rhytmu i ze stoupání a
klesání proudu učiniti si přibližný obraz takto na
něj přenášené a účinkující hudby.
= Vážila pět set liber. Příbuzní pí. Mc. Maho-
nové, která v těchto dnech zemřela v Novém Yorku,
musili jí poříditi zvláštní rakev, aby unesla tíhu ze-
mřelé, jež vážila za živa 500 liber. Podle theorie
oněch mudrců, kteří v poslední době v Americe stále
odpočítávají u mrtvých váhu uprchlé duše, měla býti
ovšem o něco lehčí a je věru škoda, že nebylo zji-
štěno, kolík asi vážila její duše, protože duše ta-
kové pětistyliberní osoby snad vydá mnohem více
než duše obyčejného smrtelníka. Aby rakev mohla
býti vnesena do domu a opět vynesena, musila býti
přední část domu kolem dveří značnou měrou vy-
bourána. Byla prý to nejtěžší osoba v New Jersey.
Po delší dobu nebyla již s to opouštěti dům. Po-
slední tři léta váhy její značně přibylo a všechny
šaty a obuv musily se dělati zvlášť na zakázku
Rakev byla tak těžká, že ji musilo nésti 12 mužů.
Mc. Mahonová byla vdovou, bylo jí 48 let a zane-
chala čtyři děti.