ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 d7f5d080-7673-11dc-8f3a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 212
#1 alto_textblock #1
sns o
#2 alto_textblock #2
Národní hospodář.
#3 alto_textblock #3
Zemědělstvi
#4 alto_textblock #4
—
#5 alto_textblock #5
Obohod
#6 alto_textblock #6
Průmyal
#7 alto_textblock #7
Finančnictví
#8 alto_textblock #8
Příloha „Národních Listů“ k číslu 218. ze dne 9. srpna 1907.
#9 alto_textblock #9
n
#10 alto_textblock #10
e
#11 alto_textblock #11
kusů.
#12 alto_textblock #12
*
#13 alto_textblock #13
Telegrafické zprávy. Obilní úroda ve Francii. Z Pařiže, 8. srpna. (K. k.) Podle úřadních zpráv o stavu úrody mohla býti 1. m. m. úroda ozimě pšenice ve 24 krajích označena jako dobrá, ve 43 celkem dobrá a v jednom byla jakž takž dobrá; úroda jaré pšenice ve 20 kra- jích jako dobrá, ve 22 jako celkem dobrá ve dvou jakž takž dobrá, kdežto 43 kraje ne- podaly žádného výkazu, anebo nepěstovaly vůbee jarou pšenici. Výnos ozimého ovsa mohl být nazván v 28 krajích dobrým, ve 32 celkem dobrým, a ve čtyřech jakž takž dobrým a ko- nečně v jednom prostředním; 22 krajů nepo- dalo výkazu anebo vůbec nepěstovaly žádného ozimého ovsa. Sklizeň ranného ovsa byla ve 32 krajích označena jako dobrá, v 38 dost dobrá, v 5 jakž takž dobrá a v jednom pro- střední. 11 krajů se nevyslovilo anebo vůbec nepěstovalo ranného ovsa.
#14 alto_textblock #14
Anglický obchod. Z Londýna, 8. srpna. (K. k.) Dle úřadní statistiky cena anglického dovozu v červenei činí 52,213.304 lib. št. (+ 3,605 505 lib. št.) a vývoz 40,452.331 lib. št. (+ 7,009.369 lib. št.) naproti loňskému soudobí.
#15 alto_textblock #15
Americká komise do Evropy. Z Nov. Yorku, 8. srpna. (»Herald«.) Na sledkem kritiky sdružení obchodnického o ob- chodní smlouvě s Německem, odešle pokladn úřad 15. října do Evropy komisi s tudovat vývozní a j. poměry, jež týkají se do vozu zboží do Spojených obeí.
#16 alto_textblock #16
Ústřední dobyřčí trh ve sv. Marku. (Týdenní zpráva od 5.—8. srpna.) Na hovězí trh dopraveno naproti minulému týdnu + 774 krmných, + 54 pastevních a + 425 kusů slabého dobytka. Přímo obchodnikům dodáno — 43 kusy než minulý lýden. Se všech dodavacích míst došlo více zboží: z Uherska + 694, z Rakouska + 262, z Chorvatska + 158 a z Bosny + 69. Z Čech posláno + 28. z Moravy + 100 než posledně. Z Ha- liče bylo + 65, z Bukoviny — 123 kusů. Trh, js takto dobře obeslán, začal chabě, sestupným smě- rem. Vlastníci se hned podvolovali a slevovali, takže rozvinul se dosti čilý obchod a koupěchlivost podně- cována sestupnými cenami. Býkům a slabému do- bytku mnoho spadlo pro přílišnou nabídku. Na ven- kov kupováno tentokráte více než posledně, protože zboží bylo levné. Arciprima barevní voli z českých, moravských a uherských továren byli v dobré poptávce a rychle prodáni za dobrý peníz. Prima voli barevní uheršt a haličtí prodávali se za mdlé tendence o 1 K, avšak také o 2 K levněji, Ia. voli šli pak rychle na odbyt Obchod s prostředními voly haličskými byl klidný a ceny klesly o 1—2 K levněji; uherští prodávání o 2 K levněji. Rovněž tak špatnější zboží. Pastevnímu a bosenskému dobytku spadly 2—4 K. Velmi mnobo spadlo býkům a slabému dobytku; oněm pro přílišnou nabídku těžkých kusů 2—3 K, lehčím kusům 3—4 K Buvoli byli levnější o 3--4 K, slabý dobytek za čilého odbytu o 2—3 K za 100 kg Z přihonu, v němž bylo z Čech 73, z Moravy 196 kusů, prodáno do Vídně 3366, do Dolních Rakoua 1992, do Čech 119, na Moravu 79, do Štyrska 6, do Tyrolska 49, do Solnohradu a Horních Rakous po 40 kusech a 18 se jich nedoprodalo. Na trh s vepřovým dobytkem bylo dopraven o 906 tučných a o 187 masných vepřů více nežl v minulém témdni. Při obchodě s tučnými vepři zů- stala větší nabídka bez vlivu na smýšlení, a to zvláště z té příčiny, poněvadž ceny sádla a slaniny opětně stouply, ježto tohoto zboží bylo méně nežl spotřeba vyžadovala. Povšimnuti zasluhuje, že minule byli tuční vepři kupováni pro Čechy, Solnohrady ba i pro Tyroly, třeba v nevelkém počtu. Na počátku trhu bylo smýšlení nerozhodné, poněvadž kupujíeí chtěli dosíci snížení cen, prodávající však nechtěl sleviti. Brzy však musili uzenáři, kleří polřeboval hodně zboží, vystoupili z reservy, poplávka stala se živou, pročež přes zvýšenou nabídku udržely se pevné ceny minulého lýdne, obzvláště za tučné vepře první jakosti, jen lehčí druhy byly tu a tam o 1 ha- léř za kg lacinější. Je úkazem trvající silné spo- třeby, že pouze 84 tučných vepřů zůstalo neprodáno. Při prodeji masných vepřů bylo smýšlení taktéž dosti pevné, ač obchod nebyl právě živý, poněvadž uzenáři následkem trvalého vzrůstu cen obmezili nákup. Ceny všech druhů tučných vepřů, zvláště druhů těžkých, stouply sice o 2 hal. při kg. ale z to zůstalo neprodáno neméně než 908 kusů. Z pří- henu bylo prodáno: pro Vídeň 10.643 kusy, pro Dol. Rakousy 186, pro Horní Rakousy 443, pro Čechy 56, pro Moravu 16, pro Salnohradsko 63, pro Tyroly 14 kusů; neprodány zůstaly 992 kusy. Na trh ovčí bylo dopraveno o 230 kusů více nežli v minulém témdni: byla však také poplávka větší. Ovce první jakosti, jichž málo bylo na trhu. udržely své ceny; lehčí zboží bylo o 1—2 hal. la- cinější nežli minule. Do Čech se nakládalo asi 900 Na trh s telatv Bylo dopraveno o 350 kuso více nežli v minulém témdni. Nabídka objevila se býti velkou, poněvadž spotřeba uhražovala se pouze na 6 dní. Následkem toho bylo smýšlení na trhu mdlé; ceny lehčích telat i zboží menší jakosti klesly o 4—6 hal. při 1 kg. Jenom ceny telat první jakost udžely se na výši cen posledních. V obchodě se za- bitými vepři byla nabídka o 170 kusů vůči minulému týdnu větší, příliš velkou: obchod byl tudíž mdlý. a ceny klesly při menší poptávce o 4 hal. na 1 kg Dodatečný trh se živými vepři konal se za pevného smýšlení; masní vepři udrželi úplně ceny úterní kdežto tuční vepři dovedli získati spíše ceny vyšší Na trhu s poraženými oveemi udržely se při rychlém vývinu obchodu plně poslední ceny. Malý dovoz jehňat byl při dobře udržených posled- ních cenách brzy prodán. Pohyb cen: Jatečný dobytek: voli nejlepš jakosti, barevní 100—105, nejlepší jakosti uherští 89—96, haličští I. 96—100, voli I. jakosti ba- revní 93—92, uherští voli 80—88, haličtí 84 - 95 voli prostřední, barevní 82—92, uher. 70—79, haličí 74—83, voli III. jakosti barevní 72—81, uherští 62 až 69, hatičtí 0—0. Voli z pastvin 46—72, bosenšt voli od 46 až 68, býci od 56.—-80. I. jakosti 81— 87 krávy 56—-75, krávy I. jakosti 76—96, buvoli 36—-61. buvoli I. jakosti 64— 68, drobný dobytek 44—60 vepři uherští I. jakosti 118—122, prostřední 113——117, lehčí 106—112, staří 106—110, podsvinčala haličská 82—104. I. jakosti 105—116, podsvinčata lehčí — ovce živé 56 až 64, ovce živé I. jakosti 66—72, ovce poražené 90—102, ovce první jakosti 104 at 120, telata poražená 80—126, telata poražená I. jakosti 128—140, telata živá 68—108, telata živá I. jakosti 110—124, vepři poražení 116—124, vepři poražení I. jakosti 126—132, selata 108—128, lehčí 136 až 140, jehňata 18—40, nejlepší jakosti —, korun za pár. Veškeré ceny rozuměji se za 100 kg mimo daň potravní. * Z Havru, 8. srpna. 3 hod. 30 min. (C. T.-B. Káva na září 38.25, na prosinec 38.25, na březen 38 25, na květen 38 25. Smýšlení pevné.
#17 alto_textblock #17
Ze statistiky rakouských společen- stev k napomáhání živnosti a ho- spodařství za rok 1903. Koncemí roku minulého vyšel 24. ročník Ra kouské přiruční statistické knihy ob- sahující zajímavá data o společenstvech úvěrních za rok 1903, která doplněna obdobnou statistikou zpraco- vanou Jednotou záložen, skýtají asi tento obraz rak úvěrního družstevnictví: Úvěrních společenstev bylo koncen roku 1903 úhrnem 6384 (oproti roku předešlému 277 více, z nichž 1643 mělo ručení obmazené, 474 necbmezeně.- Z toho bylo o Bčanských zálozen (dle systému Schulze-Delitzschova) 2229 (českých 641 čili 28.8%), a sice 586 (českých 175) s ručením ne- obmezeným a 1643 (českých 466) z ručením obmeze ným. Ostatních 4155 uvěrních společenstev jsou zá- ložní a spořitelm spolky dle systému Raiffeisenova (vesměs s ručením neobmezeným) Počet členů občanských zálože obnášel 1.191.141 (oproti roku předešlému více 36.605), z čehož na české záložny připadá 347.713 čili 29.2%. Z toho měly záložny s ručením obmeze- ným 837.136, záložny s ručením neohmezeným 354.005 členů. Raiffeisenky čítaly 443.234 členy. Půjček poskytly občanské záložny s ručením ob mezeným 912.0 milionů korun, záložny s ručením neobmezeným 270.6 milionů korun, colkem tedy 1183.5 mil. korun (roku 1902 pouze 1099 milionů kor), z čehož připadá na české záložny 330 milionů čili 27.9. Raiffeisenky poskytly půjček toliko za 97.2 mi korun (roku předešlého 86.7 mil. kor). K posouzení celkového stavu klademe tuto ná- sledující přehlednou tabulku, uvádějíce jednollivé položky pouze v tisíci korunách:
#18 alto_textblock #18
n
#19 alto_textblock #19
de
#20 alto_textblock #20
eo o
#21 alto_textblock #21
Passivat
#22 alto_textblock #22
-
#23 alto_textblock #23
Závodní podíly
#24 alto_textblock #24
. .
#25 alto_textblock #25
Reservní foudy
#26 alto_textblock #26
Vklady
#27 alto_textblock #27
Výpůjčky
#28 alto_textblock #28
Nerozdělený zisk
#29 alto_textblock #29
Ostatní passiva
#30 alto_textblock #30
Úhrnem
#31 alto_textblock #31
Aktiva:
#32 alto_textblock #32
Půjčky: na úvěr osobní
#33 alto_textblock #33
na movité zástavy
#34 alto_textblock #34
na hypotheky
#35 alto_textblock #35
Veškerých půjček
#36 alto_textblock #36
Uložené přebytky
#37 alto_textblock #37
Cenné papír
#38 alto_textblock #38
Nemovitosti
#39 alto_textblock #39
Hotovost pokladní
#40 alto_textblock #40
Oststní aktiva
#41 alto_textblock #41
Uhrnem . . . .
#42 alto_textblock #42
V tabulce této v prvé řadě zasluhuje povšimnul poměr mezi záložnamí občanskými dle systému Schulze-Delitzschova na straně jedné a záložními a spořitelními spolky dle systému Raiffeisenova ne straně druhé. Podle celkové kapitálové síly (úhrnného spravovaného jmění) netvoř Raiffeisenky ani pětinu veškerých úvěrních společenstev, vlastního jmění (závodních podílů a reservních fondů) mají sotva dva- cátý dni veškerého vlastního jmění úvěrních spole- čenstev. Poměr vlastního jmění (závodních podílů reservních fondů) ke jmění svěřenému (vkladům a výpůjčkám obnášel u Railfeisenek 3.4%, u občan- ských záložen ale 14.9%%. Úvěrní činnost Railfeisen- kami provozovaná nedosahuje ani celkového průměru (15.5% oproti 17.3%), oproti občanským záležnám ale ani jedné šestiny. Vzhledem k tčmto cifrám věru nelze nikterak dáli za pravdu těm, kteří tvrdí, že by občanské záložny byly pozbyly svého vedoucího po- stavení mezi úvěrními společenstvy, a že toto po stavení sluší přiznati nym Raiffeisenkám. Na druhé straně nelze upříti, že činnost Raiffei senek, kterak se z těchto statistických dat jeví, za- sluhuje plného uznání. Že Raiffeisenky na poměrně tak nepatrném základě vlastního jmění (které jest arcit supplováno naveskrze neobmezeným ručením členů) zaujaly přece jen téměř pětinu kapitálové síly veškerých úvěrních společenstev, že Raiffeisenky vykazují oproti občanským záložnám poměrnou cifru vkladů, ktorá celkový průměr dokonce převy- šuje, to svědčí o důvěře, které se tyto spolky v obe- censtvu těse, jakož i o tom, že spolky tyto jsou velmi způsobilými, lidovými, místními sběrnami ná rodních úspor.
#43 alto_textblock #43
Naproti tomu úvěrní činnost Raiffeisenek ne dosáhla, jak již bylo podolknuto, ani číslice prů měrně, a občanské záložny tedy vyvíjely dosti značně čilejší činnost úvěrní, nežli Raiffeisenky. Mělyť tytc rozpůjčeno pouze 70.5% veškerého spravovaného jmění, občanské záložny však 80.9%. Vzhledem k tomu arciť vykazovaly Ralffeisenky poměrně mno- hem více přebytečných prostředků (uložených pře- bytků a cenných papírů), nežli občanské záložny ano značná ciíra uložených přebytků Raiffelsonek jest přímo nápadnou.
#44 alto_textblock #44
Nadbytečných prostředků, které by mohly být rozpůjčeny, kdyby bylo dostatck způsobllé poplávky
#45 alto_textblock #45
bn man
#46 alto_textblock #46
o r otů en ol
#47 alto_textblock #47
e
#48 alto_textblock #48
. . .
#49 alto_textblock #49
94.403
#50 alto_textblock #50
48.856
#51 alto_textblock #51
733.314
#52 alto_textblock #52
97.091
#53 alto_textblock #53
7.939
#54 alto_textblock #54
16.191
#55 alto_textblock #55
997.794
#56 alto_textblock #56
447.550
#57 alto_textblock #57
12.683
#58 alto_textblock #58
284.712
#59 alto_textblock #59
813.450
#60 alto_textblock #60
60.411
#61 alto_textblock #61
53.513
#62 alto_textblock #62
34.374
#63 alto_textblock #63
16.309
#64 alto_textblock #64
19.737
#65 alto_textblock #65
997.794
#66 alto_textblock #66
23 859
#67 alto_textblock #67
24.744
#68 alto_textblock #68
437. 227
#69 alto_textblock #69
14.438
#70 alto_textblock #70
2.679
#71 alto_textblock #71
5229
#72 alto_textblock #72
508.176
#73 alto_textblock #73
166.232
#74 alto_textblock #74
2.451
#75 alto_textblock #75
181.913
#76 alto_textblock #76
404.859
#77 alto_textblock #77
40.957
#78 alto_textblock #78
28.930
#79 alto_textblock #79
14.454
#80 alto_textblock #80
8.307
#81 alto_textblock #81
10.669
#82 alto_textblock #82
508.176
#83 alto_textblock #83
118.262
#84 alto_textblock #84
73.600
#85 alto_textblock #85
„170.541
#86 alto_textblock #86
111.599
#87 alto_textblock #87
10.618
#88 alto_textblock #88
21.490
#89 alto_textblock #89
1,505.970
#90 alto_textblock #90
613.789
#91 alto_textblock #91
15.134
#92 alto_textblock #92
466.695
#93 alto_textblock #93
1,218..309
#94 alto_textblock #94
101.368
#95 alto_textblock #95
82.443
#96 alto_textblock #96
48.828
#97 alto_textblock #97
24.618
#98 alto_textblock #98
30.406
#99 alto_textblock #99
1,505.970
#100 alto_textblock #100
a za Eteré možno pokládati uložené přebytky, cenně papíry a pokladní hotovost, tedy mají občanské zá- ložny 13.8%, Raifleisenky ale 27.19% veškerých aktiv. Rozdíl tento přímo zaráží Částečně arciť spadá snad na vrub hojnějšího přílivu vkladů, avšak vždy ještě zbývá velmi značná diference, kterou lěžko lze vy- světlití; nelze se přece domnívati, že by tak značné procento zbytečných prostředků mělo svoji příčin v subvencích, kterých se Raiffoisenkám tak hojnou měrou se strany veřejných orgánů dostává, a že by tedy tyto přebylky byly viditelnou známkou oná veřejnou pomocí doplňované svépomoci. (Viz motivy ke vládní osnově zákona o zřízení říšské ústředn pokladny společenstev.) Neméně zajímavým jest po- staven, které mezi občanskými záložnami zaujímaj české občanské záložny. Jest to věru postavení velm čestné, uváží-li se, že české občanské záložny ačkoliv jich počet tvoří pouze 28.8% veškerých ob čanských záložen, zaujímají co do své kapitálové síly přes 40% veškerých občanských záložen rakou- ských, tedy daleko více, nežli by na český náro podle jeho početní síly připadalo. Toť velmi pádný důkaz naší hospodářské síly a zdatnosti. Arciť s proti tomu může namítnouti, že naše občanské zá- ložny jsou nejvyvinutějším článkem české úvěrní or- ganisace, a že, pokud se týče jiných ústavo (hlavně spořitelen a Railfeisenek), jest talo organisaee toprve ve stadiu vývoje, následkem čehož jest kapi- tálová síla českých občanských záložen přirozeně větší, nežli by to hospodářské síle národa odpovídalo. Avšak námitka tato není oprávněna; neboť jednak je dosud velmi mnoho české kapitálové síly soustředěno v ústavech cizích, jodnak ale zkušenost zřejmě učí že vývoj jiných úvěrních organisací českého života hospodářského neděje se valně na úkor občanskýeh záložen (ač ovšem jisté oslabení přirozeně nastane) Český podíl na souboru občanských záložen rakou- ských zůstane tedy bohdá i budoucně týmž.
#101 alto_textblock #101
O značné hospodářské síle českého národa oprot
#102 alto_textblock #102
Občanské záložny dle systému Schulze-Delitzschova
#103 alto_textblock #103
*) V této řadě jsou započteny také půjčky oněch společenstev, která jednotlivé druhy půjček nespecialisovala a která tedy ve třech předchozích řadách obsažena nejsou. Proto přirozeně cifry tuto uvedené jsou vyššími, nežli součet tří řad předcházejících. Výjímkou jsou ohledně českých občanských záložen také jednotlivé druhy půjček uvedeny plným obnosem, následkem čehož jsou percentuální poměry u jednotlivých druhů půjček českých občanských záložen, v tabulce uvedené, ve skutečnosti o něco menší.
#104 alto_textblock #104
oslaíním národům říše a o důvěře, Kleré občanské záložny české v obocenstvu poživají, svědčí nadprů- měrná číslice vkladů (46-6% veškerých vkladů občan- ských zálažen) a přebytků (uložené přebytky 47.2 %. cenné papíry 42.82%). Následkem toho bylo tedy českých občanských záložen mnohem méně Gřeba po- užívati prostřodků mimořádných, nežli u občanských záložen ostatních. Připadáť z veškerých výpůjček pouze 13.9% na české občanské záložny. Méně potěšitelnými jsou výsledky pozorování pokud se týče vlastního základu občanských záložen a možno tu konstatovati dosti pronikavý rozdíl mez českými a ostatními občanskými záložnami. Cifra závodních podlů, tedy vzhledem k hospodářskému významu společenstev nejdůležitější materiální zá- klad ovépomocné záložny, pohybuje se nápadně nízko pod průměrem. Oproti celkovému průměru 41 8 obnáší poměrná cifra závodních podílů pouhých 16.4%. Tento nepoměr jest arciť valně vyvážen daleko značnějším a nadprůměrným procentem re- servních fondů — na české občanské záložny připadá přes polovici, toliž 53.6% veškerých rosorvních Iendů všech občanských záložen — avšak ani těmito značnými reservními fondy není ještě dosažen prů- měrný poměr jmění vlastního ke jmění svěřenému. který obnáší u veškerých občanských záložen 14.9 u českých ale toliko 10.52%. Okolnosti tuto uvedeno jscu důkazem toho, že české občanské záložny jsou na rozdíl od ostatních občanských záložen založeny spíše na momentu věcném, na podkladě kapitálovém nežli na momentu osobním, na podkladě závodních podílů a ručení členů, a to není právě zjev zdra a myšlence svépomocné úvěrní organisace dle zása Schulze-Delitzschových odpovídající. Ačkoliv tedy snaha českých občanských záložen vydatným střádáním reservních fondů zvyšovati záruku věřitelo zasluhuje plného uznání, tedy přece, poněvadž pře tuto snahu se nepodařilo dosíci záruky aspoň pr- měrně, nutno důrazně požadovati, aby také české občanské záložny si bedlivě hleděly vzrůstu počtu členů a závodních podílo.
#105 alto_textblock #105
Pokud se týče pěstování úvěrní činnosti, za sluhuje zmínky velmi silná převaha půjček hypole- kárních u českých záložen občanských, která způso- bila také převahu tohoto druhu úvěru u občanských záložen vůbec. U mimočeských záložen samotných
#106 alto_textblock #106
v ti s
#107 alto_textblock #107
95.1
#108 alto_textblock #108
94.4
#109 alto_textblock #109
80-
#110 alto_textblock #110
85.3
#111 alto_textblock #111
89.
#112 alto_textblock #112
89
#113 alto_textblock #113
82.7
#114 alto_textblock #114
73.6
#115 alto_textblock #115
99.9
#116 alto_textblock #116
99.7
#117 alto_textblock #117
81 5
#118 alto_textblock #118
58.7
#119 alto_textblock #119
94.6
#120 alto_textblock #120
982
#121 alto_textblock #121
72.0
#122 alto_textblock #122
89.5
#123 alto_textblock #123
82.7
#124 alto_textblock #124
ci korunác
#125 alto_textblock #125
19.399
#126 alto_textblock #126
39.448
#127 alto_textblock #127
545.599
#128 alto_textblock #128
15,564
#129 alto_textblock #129
2.552
#130 alto_textblock #130
6.890
#131 alto_textblock #131
629.452
#132 alto_textblock #132
194.438
#133 alto_textblock #133
8.267
#134 alto_textblock #134
295.343
#135 alto_textblock #135
498 048
#136 alto_textblock #136
47.856
#137 alto_textblock #137
35.317
#138 alto_textblock #138
27.330
#139 alto_textblock #139
9.055
#140 alto_textblock #140
11.866
#141 alto_textblock #141
629.452
#142 alto_textblock #142
16.4
#143 alto_textblock #143
53.6
#144 alto_textblock #144
46.6
#145 alto_textblock #145
13.9
#146 alto_textblock #146
24.0
#147 alto_textblock #147
32.2
#148 alto_textblock #148
41.8
#149 alto_textblock #149
30.7
#150 alto_textblock #150
54.6
#151 alto_textblock #151
63.3
#152 alto_textblock #152
40.8
#153 alto_textblock #153
47.
#154 alto_textblock #154
42.8
#155 alto_textblock #155
55.9
#156 alto_textblock #156
36.8
#157 alto_textblock #157
39.
#158 alto_textblock #158
41.8
#159 alto_textblock #159
6.101
#160 alto_textblock #160
4.376
#161 alto_textblock #161
282.758
#162 alto_textblock #162
19.188
#163 alto_textblock #163
1.256
#164 alto_textblock #164
2.6ti
#165 alto_textblock #165
316.290
#166 alto_textblock #166
221.514
#167 alto_textblock #167
1.499
#168 alto_textblock #168
223.014
#169 alto_textblock #169
71. 559
#170 alto_textblock #170
4.723
#171 alto_textblock #171
900
#172 alto_textblock #172
9.595
#173 alto_textblock #173
6 493
#174 alto_textblock #174
316.290
#175 alto_textblock #175
úvěr osobní a na movilě zástavy poskylovaný sice ne valně, však přece jen přovládá. Zjev tenio jes ohledně českých občanských záložen znám, a časl již o něm bylo jodnáno. My nenáležíme mezi ly kdož ne značnou převahu hypolekárních půjček če- ských občanských záložen pohližejí nějak tragickyo avšak přcce jen rovněž vyslovujeme názor, že by ať již ze zásadních anebo z obchodně-technických příčin mělo hleděno býti k tomu, aby nynější ne- poměr mezi hypolekárními a ostatními půjčkami který se ostatně již pozvolně lepší, byl všo možně vyrovnán. Neboť jest jisto, že převaha hypotel oproti úvěru osobnímu má do jisté míry také svoj příčinu v nechuti venkova ke směnce, a této nechul mohlo by s úspěchem býti čeleno radou a poučo- váním o významu a výhodách směnky a intensiv- nějším pěstováním úvěru osobního.
#176 alto_textblock #176
Konečně zasluhuje zmínky procento zisku připa dající na české občanské záložny. Ačkoliv toliž zá ložny tyto, pokud se týče spravovaného jmění, z ujimají 41.8% všech záložen dle systému Schulze Delitzschova zřízených, připadá na ně z docíleného zisku úhrnem 10.618 tisíc korun pouze 2552 úisí korun, číli pouhých 2436, tody poměrně značně méně, nežli na záložny nečeské. Moment tento sice může spadatí také na vrub malého vlastního jmění (závodních podíla) českých záložen, aneb na účet ná- kladnější správy, dojista ale také svědčí o tom, ž činnost českých záložen není výdělečnou, nýbrž ž ony skutečně věstují úvěr pokud možno nejlacinější A to jest poznání potěšitelné. Celkem tedy vzalo, svědčí -talo stalistika o tom jak vynikající postavení zaujímají ve společenstevn úvěrní organisaci záložny občanské, a mezi těm —. zase české občanské záložny
#177 alto_textblock #177
Z klů peněžních. (8. srpna.) Z burs došlé zprávy potvrzují souhlasně slagnaci v obchodech a naprostý klid. O vlivu zvýšení úrokové míry u nás na ceny devis sděluje zajímavé čísíice „N. F. P.“. V Rakou- sko-uherské bance přirozeně denně zaznamenávás bedlivě hodnota každě jednotlivé devisy a současně vykazuje se tabelárně také aritmetický průměr devis berlínské, pařížské a londýnské. 28. června, v der zvýšení diskonlu, vykázán tento aritmetický průměn na 0.414 nad pari. Odtud okamžitě naštává kursový sestup devis. 1. července zaznamenán průměr 0.411 2. července již 0.316 a 30. července dosaženo miníma 0.123. V srpnu nastal další sestup na 0.122. 26. čer- vence poprvé od dubna devisa berlinská klesla pod paritu. Pokles devis následoval tedy bezprostředně po zvýšení úrokové sazby, takže v brzku dosažene jednoho z nejdůležitějších účelů úrokového opatfení Praha. Ačkoliv na dnešní burse převládala tendence chabá, došlo přece k závěrkám hodnot uklá- dacích i akcií a placeno za 31/2 % rak. inv. reniu K 86.45, za 4% kom. dlužní a želez. úpisy České zemské banky K 96.— a za akcie podolské cemen- tárny K 199.—. Dále podáváno za akcie: První čes tov. orient, cukrov. K 250.—, První pražské zastav K 450.—, České průmyslové banky K 414.—, Živno stonské banky K 241.50, České banky Union K 241. 50 České spol. pro průmysl cukerní K 137.—, strojírny Daňkovy K 452.—, Pražské úvěrní banky K 524.- Hospod. úvěrní banky K 382.—, První českomoravsko strojírny K 845.—, Královéhradeckého úvěrního ústa vu K 445.—, pivovaru v Čes. Budějovicích K 825.— První české akc. spol. na život K 260.—, „Merkur směn. akc. spol. K 604.— peníze. Vídeň. Po příznivých zprávách z Pařiže Berlína, ačkoliv jinak nebylo žádného podnětu, se trvala začáleční bursa v nechuti. Kromě tureckých losů nebylo obchodu. Také kursy se nezměnily. Na polední burse z počácku se uplatnila přívětivá nálada zvláště v alpinkách, které byly kupovány. Jinak by obchod minimální a jen lombardky trpěly prodeji Krátce před skončením bursy nastalo ochabnutl na trhu rentovém a slabé smýšlení ve šraňku přivodiio všeobecné ochabnutí. Kredilky a většina bankovních papírů zůstaly stálé. Akcie Banky pro země rakousk poněkud stouply, lomlhrdky měly smýšlení silně slísněné. Akcie státní dráhy povolily. Akcie východ- ních drah značně slouply. Alpinky se nezměnily. Tr s rentami byl chabý. Renty utrpěly 20—30 hal. ztrály. Devise a valuly povolily. Na eskontním trhu peníze slouply, 47/8—418/1 a e. Berlín. Vzhledem k chabému průběhu včerej novoyorské bursy zachoval se zdejší trh — podobně jako včera — dosti apalicky, vyjma ovšem hodnot americké, které ztratily na kursech průměrně 21/2 Papíry trhu montanního vynikaly pozoruhodnou pev nosll, jmenovitě pak akcie Lauřiny huti. Ostalní trl měl vzezření velmi klidné a zvláště akcie uhlářsko a bankovní uhájily i při skrovné koupěchtivosli sv dřivější kursy. Z papírů rakouských ustoupily jedině
#178 alto_textblock #178
49
#179 alto_textblock #179
5.6
#180 alto_textblock #180
19.4
#181 alto_textblock #181
14.7
#182 alto_textblock #182
10.6
#183 alto_textblock #183
10.8
#184 alto_textblock #184
17.3
#185 alto_textblock #185
26.4
#186 alto_textblock #186
o.
#187 alto_textblock #187
0.
#188 alto_textblock #188
15.5
#189 alto_textblock #189
41.3
#190 alto_textblock #190
5.4
#191 alto_textblock #191
18
#192 alto_textblock #192
28.0
#193 alto_textblock #193
175
#194 alto_textblock #194
173
#195 alto_textblock #195
124.363
#196 alto_textblock #196
77.976
#197 alto_textblock #197
„453.299
#198 alto_textblock #198
130 717
#199 alto_textblock #199
11.874
#200 alto_textblock #200
24.031
#201 alto_textblock #201
1,822.200
#202 alto_textblock #202
835.296
#203 alto_textblock #203
15.135
#204 alto_textblock #204
468.124
#205 alto_textblock #205
1,441.323
#206 alto_textblock #206
172.997
#207 alto_textblock #207
87.166
#208 alto_textblock #208
49.734
#209 alto_textblock #209
34.211
#210 alto_textblock #210
36.899
#211 alto_textblock #211
1,822.260
#212 alto_textblock #212
banky usloupily o 1/4 %. Na kasovním trhu jsou změ- banky ustoupily o 3/4 X. Na kasvním trhu jsou změ- ny nepatrné Turecké losy klesly o mk. 1.50. Sou- kromý diskont nezměněn. Veřejná schůze bankovního a spořilelního úřad- nictva koná se dne 14. t. m o 8. hodině večerní v sále paláce kavárny „Orient“ v Praze, Hybernská ulice, s timle programem: Nový zákon o obchod- ních pomocnicích a bankovních úřad- nících. Schůzi svolává Svaz bankovního úřadni- ctva v Rakousku sídiem v Praze a jest to první vý- znamná manifeslace v záležitosti nového zákona. Referují říššlí poslanci. Jest povinností každého bon- kovního úřadníka, jakož i každého interesenta, by se do schůze této dostavil. Noúroda kávy„B. B. C.“ se lelegrafuje z Ham- burku: President státu Sao Paulo sdělil do Antverp, že výsledek běžné sklizně kávové ve všech distriktech je velmi špadný a lze počítati jen na malý výnos.“ Vzhledem k provenienci zprávy dlužno ovšem vy- čkali dalšího potvrzení, — Dle „F. Z.“ svolil brasil- ský senát k půjčce 3 mil. lib. šterl, pro valorisační účely. Jde tu o tutéž půjčku, jež již před několika týdny byla schválena komorou poslaneckou a o niž se jednalo s bankovním domem Rothschildovým Boj proti Standard Oil Company a rakouský vý- voz petroleje. V kruzích rakouských vývozců petro- leje sleduje se energické hnuti proti trustům ve Spo- jených státech severoamerických, zejména nyní proti trustu petrolejářskému, se živým zájmem. Nebot třebas by zatím přemoc amerického průmyslu petro- lejového na světovém trhu nemobla býli zlomena — převyšujeť výroba Spojených stálů produkci všech ostatních zemí dohromady — přece jen zrušení ra- batů může poškoditi dosud dominující postavení Ameriky, z čehož by i rakouskému vývozu mohl vzejíti prospěch. »N. Wr. Tgbl.« v té příčině sdě- luje z kruhů odborných: Boj, který se nyní v Ame- rice vede proti trustům všeobecně a zvláště proti pe- trolejářskému, tyto rozhodně seslabí. Třeba by po- kuta 29 mil. dolarů společností Standard Oil Com- pany mohla býti zaplacena bez zvláštních obtíží, přece snad ji ujdou v budoucnu četné prospěchy. což jí při nejmenším stíží prodej výrobků za dří- vější ceny. Již dnes lze pozorovati na mezinárod- ním trhu petrolejovém pozoruhodné změny. Na ame- rickém trhu ceny domácí klesly, ceny exportní d Německa a ostatních odbytišť proti tomu byly zvý- šeny. Zjev tento vysvětluje se tím, že Standard On Company své ztráty v Americe hledí nahraditi zvýše- nými cenami ve vývozu. Tuto politiku může tí snáze sledovati, že jest spolčena s evropskou petro- lejářskou Unií s ruč. obm. Rakouský vývoz petro leje mohl by míti již proto z toho prospěch, protož na základě cenové politiky, sledované Standard Oi Company, pro exportní zboží bude lze docílili vyš ších cen. Jak se další budoucnost rakouského petro- lejového obchodu vůbec vytvoří a to, jak co do o- bytu domácího, tak také zahraničního, nelze oka- mžitě řící. Vyjednávání mezi rafinéry a výrobci s- rovin jest zatím přerušeno a bude v něm pokrač váno teprve na podzim. Zda potom nová organi sace, jaká se zamýšlí, přijde k místu, nelze před- pověděti. Zákaz noční práce žon v průmyslu. Jak známo, při- stoupily olu státy rakousko-uherského mocnářst spolu s německou říší, Belgií, Dánskem, Spanělskem Francií, Velkou Britanří, Italií, Lucemburskem, Nizo- zemím, Portugalskem, Švédskem a Švýcarskem k me- zinárodní úmluvě, podepsané dne 26. zár 1906 v Bernu, jež se týče zákazu noční práce žen zaměstnaných v průmyslu. Ku provedení této úmluv jest třeba, pokud zásabuje do oboru působnosti mini- sterstva obchodu, přijati dotyčná ustanovení konvenc do VI. hlavy živnostenského řádu. Ministerstvo ob- chodu vypracovalo dle toho návrh zpravodajský, kte rý zaslán byl cestou zemských vlád obchodním živnostenským komorám s požádáním, aby o tomt návrhu vyslechly inleresenty a jich organisace z kru- hů průmyslníků a živnostníků i z kruhů dělnictva a aby pek podaly vlastní dobré zdání o něm. Dispo- sice návrhu zpravodajského sestávají dle podstaty jich ze dvou dílů. První díl kodifikuje pouze závazky, smlouvou již převzaté, a jest tudiž obsah jeho mate- riálně pevný. Tento dil obsažen jest v uslanoveních § 96. b) odst. 3. a fí. a odpovídá ustanovením článku 1.—4. mezinárodní úmluvy. Druhý díl meritorních uslanovení návrhu zpravodajského překročuje sic sám o sobě rámec mezinárodních závazků, převza- tých bernskou konvenci, ministerstvu obchodu zdá se však býti zásadně proveditelným a znamenati velmi účelný sociálně-politický pokrok v zájmu správ- něho a účinného provedení mezinárodní úmluvy. Tento díl domáhá se toho, aby byl sevšeo bee- něn zákaz živnostenské noční práce, který dle positivního živnostenského práva u nás plalí již, pokud jde o mladistvé dělníky, ve všech podnicích, pokud jde o ženy, v továrních podnicích. a který dle uzavřené konvence má se rozšířiti též na dospělé ženy v živnostenských podnicích a více než deseli dělníky. Rozumí se samo sebou, že výměra obmezení, jež ve příčině lohoto zákazu byla ve smy- slu konvence uložena vělším živnoslenským podni- kům, nemohla se nezmenšeně předepsali též malým živnostenským podnikům. V té úvaze slanoví se nej- menší míma nočního klidu žen v živnostenských podnicích, které nejsou kvalifikovány ve smyslu kon- vence, nikoli s nepřetržitým trváním po dobu 11 ho- din, nýbrž jen od 8. hodiny večerní do 5. hodiny ranní, ledy po 9 hodin, jak to již nyní platí o mladi- stvých dělnících (a o dospělých ženáchí v podnicích továrních). Pro jednollivé kalegonie malých živností. kde jest nezbylně třeba použivati ženských dospělých pamocných pracovnic, jako na př. pro hostinsk ou a výčepní živnost, pro jisté obchodní živnosti atp. vyhraženo jest dále správní moci zmocnění, aby sta- novila dostalečné výjimky. Konečně se poskytuje ma- lým živnostem pro mimořádně případy, pak pro pří- pad zvýšeně potřeby práce bezprostředně mocí zá- kona nastupující zkrácení nočního odpočinku, resp. prodtoužení pracovní doby posunulím počátku neční doby z 8 na 10. hodinu večerní v roce po 60 dní. čímž má se zvláště vyhověti potřebám tak zv. sezonní práce. Mimo tyto dvě skupiny meritorních disposic vykazuje zpravodajův návrh ještě veškerá ustanovení pojatá do článku II. jako přechodná ustanovení, která znamenají částečně recepci přechodných ustanovení, sjednaných v konvenci samé, z části jeví se býti nut- nými, aby doba, kdy zákon nabude platnosti, mohla býti slanovena přesně v souhlasu s dobou, kdy ana- logické předpisy v ostatních smluvních státech plat- nosti nabudou. Hospodyňská škola ve Slěžerách u Hradce Krá- lové vydala právě svou 20. výroční zprávu za rok 1906/7. Z obsahu uvádíme pojednání o nutnosti vzdě- lání divek rolnických, dějiny školy a popis školy (s obrázky), zprávu o školním roce 1906/7 a kroniku ústavu. Chovanek bylo v minulém roce celkem 29. Hospodářské poměry v Yukalaně. Vývozní kan- celář obchodní a živnostenské komory pražské činí firmy, s Mexikem obchodující, pozorny na důležitou zprávu, jež ji právě došla se spolehlivé strany, o ho- spodářských poměrech ve jmenovaném mexickém státě a je vyložena legitimovaným interesentům k na- hlédnuti Z amerického lrhu železářského roferuje „Iron Age“: Výroba surového železa v červenci činua 2.260.000 tun, což odpovídá denní výrobě 73.000 t. Z toho dodaly vysoké pece oceláren 1,453..000 tun profi 1,457.000 v červnu. Stávka v oblaslech přímoř- ských je skutečně skončena; během posledního týdne naloděno 700.000 tun rudy. Tendence trhů surového železa je slalá při mírné činnosti obchodní, většina prodavačů však odmítá slevy cen. Obchod v ocelo- vých kolejmicích je poměrně dobrý. Zakázky stavebni ocele, došlé chicagských válcoven, přesahují jejich výkonnost. Konkurs mosteckéhe spořitelního a záložníh ústavu. Jak bylo již předběžně oznámeno, byl včera prohlášen k žádosti likvidačního výboru konkurs na hospodařskou záložnou v Mostě. Při odhalení da