#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
15. prosince 1904. Číslo 346.
#4
alto_textblock
#4
„Dzien. Polski“, jeden z hlavních orgánů
kola polského, brání ještě jakž takž dra. Körbra
a všechnu vinu svaluje na Němce. „Němci —
píše — dokázali ještě jednou, že nestojí o vládu
parlamentní, že dávají přednost absolutismua
prostě klamou, vydávají-li se za ochrance ústav-
nosti. Byli by sice pro parlament, ale jen v tom
případě, kdyby jim zabezpečil jich uměle způ-
sobenou převahu ve státě.“ List soudí, že
z chování Němců provede konečně i dr. Körber
důsledky a vystoupí energičtěji proti jichi chout-
kám. „Pověsti o demissi kabinetu — dodává
k závěrku — jsou bezpodstatny, ježto kabinet
na to vůbec nepomýšlí. Také však soudíme, že
ani rozpuštění sněmovny není blízké, bez ohledu
na to, jaký úspěch budou míti ponovoroční po-
kusy o uzdravení parlamentu.
Pravdě nejblíže, zdá se nám, jest „Slow
Polskie“, které praví: „Do arsenálu prostředků,
jimiž vládní tisk se snaží „vpracovati“ německé
poslance, náležejí také pověsti o demissi a roz-
puštění sněmovny. Kdo však zná nynějšího
předsedu kabinetu, ví, že dlouho ještě ne-
dojde ani na demissi, ani na roz-
puštění sněmovny. Demissi nepodá, po
něvadž koruna by snad tentokrát demissi při-
jala. Za dovolení k rozpuštění sněmovny korunu
nepoprosí, poněvadž by v případě odřeknutl
musil podati demissi a té se bojí více než ohně.
Soustava vášně prosté vytrvalosti drží se jen
lavírováním a pomíjením jakéhokoli činu. Ve
vzhledě tom nezmění se nyní pranic. Sněmovna
poslanecká zůstane, předseďa kabinetu bude z
kulisami opět vyjednávati, slibovati, vystříhati
a bahno zůstane bahnem. Teprve nějaká velká
katastrofa, finanční nebo politická, přiměje roz-
hodující kruhy k činu. Ale pak, rozumí se, ne-
bude už místa pro systém, jemuž je odporný
každý čin.
#5
alto_textblock
#5
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 14. prosince.
#6
alto_textblock
#6
Rumunsku hrozi hlad.
#7
alto_textblock
#7
Bukureštská sněmovna přijala ve své schůz
dne 9. t. m. návrh, aby si vláda opatřila půjčku
20 mill. franků k nákupu kukuřice, byse
předešlo hrozícímu hladu. Finanční ministr Co-
stinescu odůvodňoval dotyčný návrh tím, že z
32 krajů království v 17 hrozí obyvatelstvu smre
hladem, z čehož by mohly vzniknouti v lidu ne-
bezpečné bouře. Časopisy přinášejí zprávy, že
v obvodech Oltu, Buzenu, Ilfova a Brajly již o
tři neděl propukl hlad a udály se případy úmrtí
z hladu. Dle zprávy finančního ministra jest za-
potřebí 24.000 vagonů kukuřice, v zemi však
je zásob prodejných pouze 18.000; ostatní se
koupí v jižní Americe. Průměrná žeň kukuřice
obnáší 220.000 vagonů, z čehož se doma spo-
třebuje 100.000 a ostatek se vyváží. Letošní
žeň dala však pouze 60.000 vagonů.
#9
alto_textblock
#9
Spolek novinářů pro zahraniční politiku.
V Paříži založili žurnalisté, zabývající se
politikou zahraniční, odborné sdružení pod ti-
tulem »Zahraniční politik as. Spolek
ten má dvojnásobný význam v Paříži, kde žur-
nály bývají často nevalně informovány o věcech
zahraničních a jejichž mínění nicméně se př-
kládá velká důležitost. Žurnalisté pařížšti vzhile-
dem k obtížím, s nimiž je spojeno zaopatřován
si dokumentů neb zpráv o otázkách zahraniční
politiky, usnesli se k návrhu p. Saint-Maurice
ze »Gil-Blasu«, utvořiti sdružení spolupracovníků
všech velkých žurnálů zabývajících se věemi
zahraniční politiky. Nové sdružení sešlo se 8.t.
m. a po schválení stanov byli zvoleni do vý-
boru pp. de Saint-Maurice, předseda, Emile Mas-
sard a Semenov, místopředsedové, dále Maygil
Reně d'Aral. J. Languet, Belle. Snad nové sdru-
žení přispěje k tomu, aby o zahraničních zále-
žitostech, zejmena o věcech slovanských objevo-
valy se přesnější zprávy v listech francouzských.
»Politika zahraniční« je čistě věcným odborným
spolkem, jehož nestrannost je zaručena již tím,
že ve výboru zasedají žurnalisté nejrůznějších
#10
alto_textblock
#10
stran.
#11
alto_textblock
#11
Rozmnožení italského loďstva.
#12
alto_textblock
#12
Z Janova se sděluje, že italské ministerstv
námořnictví v tamních loděnicích Orlandově
Okarově objednalo pět obrněnc ů po 10.000
tunách a o 19 000 silách koňských. Proli komu
asi se tak Italie chystá?
#13
alto_textblock
#13
Syvetonova afféra.
#14
alto_textblock
#14
Afféra Andréova protivníka nabývá rázu
stále ošklivějšího. Ovšem po všech těch zkuše-
nostech, jež učinili jsme za afféry Dreyfusovy,
netřeba bráti vše za bernou minci, co se tvrdí
v socialistických a ve vládních listech fran-
couzských, ale co doznávají o Syvetonovi tak
listy nacionalistické, jimž ovšem teprve nyníse
v příčině jeho oči otevírají, to jest samo též
nepěkno dost. Listy odpůrcův jejich tvrdí však
přímo, že Syveton byl po odhalení poměrů
s nevlastní dcerou svou k sebevraždě přímo
dohnán. Jak služka před vyšetřujícím soud-
cem vypověděla, kouřil Syveton v kou-
pelně dýmku opiovou a mimo to vdechoval
plyn, vycházející z malé pánve, načež teprve,
otrávený již, donesen byl do své pracovny.
Rána na čele jeho způsobena byla nahodilým
nárazem o rám dvéři. Útok Syvetonův na
Andréa spadá prý právě do doby, kdy již ne-
sváry v rodině poslancově byly v plném proudu
Syveton doufal, že syn Andréův neb jiný důstojník
jej v souboji usmrtí. Chtěl míti prý tak aspoň
čestný odchod na onen svět. Dokládá se též,
že paní Syvetonová — rodilá to, jak se nyní
zjišťuje, Belgičanka — dávala manželi svému
z velikého jmění svého tři tisíce franků mě-
síčně.
Pařížské listy ovšem zabývají se podrobně
příčinou sebevraždy Syvetonovy. »Petit Pari-
sien« vypravuje: Večer před sebevraždou Sy-
vetonovou odehrál se v jeho bytě strašlivý vý-
stup. Mezi Syvetonem, chotěm jeho nevlastn
dcery Menardem a paní Syvetonovou došlo
k hádce. Menard činil Syvetonovi prudké
výtky, jimiž paní Syvetonová byla ve svých
eitech jako choť a matka velmi uražena a žá-
dala za bezodkladný rozvod. Syveton prohlásil
prý po tomto výstupu: »Nezbývá mi nic jiného
než zmizeti.« Nikdo mu nebránil, aby neprovedl
svého úmyslu. — »Gil Blas« sděluje nezaru-
čeně, že Syveton měl poměr s nevlastní dcerou
jenž nezůstal bez následků. Také dopustil prý
#15
alto_textblock
#15
se mnohých nepřístojností finančních. Jistá zá-
možná paní zdráhala se od drahné doby zalo-
žiti ho potřebnými obnosy, ač za to žádal, na-
opak prý odeslala po jeho žádosti své jmění
do Brusselu.
»Humanité« opakuje tvrzení, že proti Sy
vetonovi podal udání trestní blízký jeho příbuzný
(nevlastní zeť Menard), jenž byl též prý odho
dlán, při porotním přelíčení — pro spoličkování
Andréa nařízeném — způsobiti skandální scénu.
Socialistický list tento ohlašuje
pro dnešek sensační zatčení, sou-
visící se Syvetonovou sebevraždou.
Dreyfusardská »Action« těší se již,že
jsou nacionalisté afférou touto zdrceni. Jest ale
zajisté bludem největším, chtíti delikty, natož
skryté a neznámé muže některého stotožňovati se
stranou, k níž se tento hlásil, nechť jest to
strana jakákoliv. Jest to bludem i nespravedl-
ností zároveň.
Některé listy afféru Syvetonovu náramně
rozšlapávají. Ze strannických ovšem jen dů-
vodův, které v podstatě na celých sloupcích ne-
chutných podrobnosti opakují stále jen jednu
tutéž věc.
#16
alto_textblock
#16
Schůze voličů v Pelhřimově.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Na neděli 11. t. m. o 10. hedině dopol. svola
říšský poslanec pan dr. Hynek Lamnu schůzi voličů
svých IV. kurie do zasedací síně nové budovy našeho
okresního zastupitelstva. Schůze byla vzdor nepřízni-
vému, špatněmu a deštivému počasí velmi četně na-
vštívena, tak že sotva prostranná síň všechny účast-
níky pojali mohla. Za předsedu zvolen jednomyslně
starosta města a okresu pan Antonín Rosol, za jeho
náměstka p. Matěj Dalík, rolník a člen okresního
výboru.
Poslanec p. dr. Lang, poděkovav za četnou ná
vštěvu, uvedl nejprve příčiny, proč schůzi svých va-
ličů na neděli dne 18. t. m. svolal. Jednalo se mu
o to, aby jednak schůze původně na den 4. t. m..
svolaná, však okresním hejtmanstvím zaká zaná.
z kteréžto příčiny on interpellaci na říšské radě ji
podal, přece konána byla, jednak aby osobně se-
znal přání voličstva svého z Pelhřimovska v akei
nouzové a mohl tlumočiti je v řeči, kterou při druhém
čtení o vládní předloze nouzové v tčchto dnec
v zájmu veškerých jím zastupovaných okresů proněst
hodlal, k čemuž arci následkem neočekávaného a kvap
ného odročení říšské rady nedošlo.
Řečník kritisoval ostře vládní tuto předlohu, jí
měla býti navnaděna delegace česká, aby na čas o
obstrukce upustila a sněmovnu dělnou učinila. Pro-
hlédnuta byla brzy poslanci českými snaha vlády, aby
pod záminkou, že jest ochotna pomoci našemu rol-
nictvu v nouzi a bídě se nalézajícímu, pomohla vlastně
sobě z nouze a tísně linanční, žádajíc od zá-
stupců lidových, aby za 151/4 mill. povolili jí, vládě
celých 69 mill., dokazoval, že žádané vládou refun-
dace nepatří do zákona na odpomoc v nouzi, doka-
zoval, že není žádné spojitosti, l. z. junktím, mez
vládní předlohou nouzovou a mezi žádanou refundací
tím méně mezi první a mezi rozpočtem provisorním
a proto delegace česká musila prohlásiti nedůvěru ka-
binetu Körhrovu a poraziti vládu na hlavu již v
výboru rozpočtovémi.
Rečník nastínil potom politickou situnci. Vin
neblahého stavu vidí jedíně v rozpínavosti, domý-
šlivosti a panovačnosti Němců a v povolnosti, ba sla-
bosti „slavné“ vlády oproti těmto zhýčkancům.
Vítězstvím Německa nad Francií a sjednocením
všech německých států a státečků stali se Němci
v celém světě tak zpupnými a surovými, že veškeř
národové neněmečtí jejich zářící kulturu vidí a „cítí
důkaz v Inšpruku, Opavě a ve Vídni na rampě uni-
versitní, v Litovli a j a piolo žádný národ, ani čer-
nochy v Arice nevyjímaje, nechce o německé léto
„zářící kulluře“ ani slyšeti.
I naši Němci rakouští počínají sobě jako smyslu
zbavení a vidouce, že moc státní za Badena před
ními, vlastně před ulicí, kapitulovala a že vláda krok
za krokem před nimi ustupuje, že přání jejich její
rozkazem, troufají si na každého, kdo nechce je-
jich vyvýšenost a vícecennost uznati.
Šeredně mstí ze pronešené heslo vlády: „Nic bez
Němců!“ dnes na této samé, neb toto veto samou
vládou jim přiřknuté, dovolují sobě prohlašovati již
za svůj t. zv. „Besitzstand“, s nímž hýbati se nesmí
Za to však vláda v páteční schůzi výboru rozpočto-
vého stržila ten vděk a dík německý za jich věčno
nadchá zeníl
Co se dále díti bude, nemůže nikdo dnes před-
vídati, půjde dr. Körber a s ním jeho centralistický
námi stále potíraný systém anebo půjde parlamen
— na zasloužilý odpočinek — kdož může dnes pře-
vídati? V Rakousku jest vše možné a proto je možno
i sejití se opět rozhorlených Němců s milým jejich
drem. Körbrem po svátcích vánočních, a uzavření
nového svazku přátelského.
Či hodlá vláda, poučená čirým nevděkem se
strany Němců, a uznávajíc nesnesitelné již poměry
stávající, vybaviti se konečně z osudné pro stát klatby
diktátu německé menšiny a byla by ochotna vůči
všem národům neněmeckým, zejmena ale stále a stále
odstrkovanému národu českému vykonávati bez chledu
na terror německý opravdovou spravedlnost
tak jak ve své programové řeči dne 17. listopadu
učiniti slíbila, bohužel ale již ve druhé své řeči na
nátlak německý slib svůj seslabila a ve třetí na něj
již zapomněla?
V tomio případě ale nespokojíme se žádnými
krásnými řečmi, hladkými a vypočtenými slovy, ani
pěknými ujištěními, tu třeba činů! Příležitosti
k tomu má vláda dostalek! Má k tomu vůli a ochotu?
Bude v tomto smyslu panovníka informovati? O tom
nás přesvědčí blízká budoucnost — dosud však ne-
slalo se ničeho, co by poměr náš dosavadní k
vládě měnilo.
Ujišťuji vás, že jsem se z dlouholelého jednání
klubovního přesvědčil a že přesvědčení své vždy a
všude veřejně prohlásiti mohu, že delegace naše pevně
a neoblomně tak jako doposud i na příště hodlá a bude
domáhati se práv národa našeho a pracovati se vším
úsilím k lepší a šťastnější jeho budocnosti majíc vždy
a při všem jedinou snahu, prospěti milé vlasti
blahu celého národa i všech jednotlivých jeho vrstev
rolnictvu, řemeslnictvu i dělnictvu.
Řeč tato byla dlouhotrvajícím polleskem a po
chvalou odměněna.
Na to rokováno o potřebách hmotných v okresu
Poslanec dr. Lang uvedl, že loňská akce vládní ma-
cešsky podělila nejvíce poškozeně a zubožené okres
politické: pelhřimovský a táborský, neboť z 5 mil
oba okresy nepoměrně málo obdržely, tak že bída
loňská ani zažehnána nebyla. Dle výpočtů jeho ob-
držely české okresy pouze 2,976.550 K, kdežto zbytek
ohdržely bohaté okresy na Žatecku, ačkoliv tyto po
vydání císařského nařízení teprve poěkozeny bylv
tak že ony vlastně českým okresům ony dva milliony
#17
alto_textblock
#17
uzmuly. Proto uvádí, že zcela správným byl návrh
posl. hr. Pálffa v pátečním rozpočtovém výboru, aby
vláda předložila výkaz sum, vydaných posledně na
vrub nouze i letošního obnosu, neboť kdyby tak uči-
nila, shledalo by se, jak nepoměrně většími obnosy
poděleny byly — péčí a laskavostí našeho „nestran-
ného“ místodržitelství — okresy německé, než mno-
hem více živelními pohromami navštivené okresy če-
ské; objevil by se opět ten starý rakouský ne-
stejný loket.
Ostatně upozorňuje voliče své, aby se na na-
dělení vládní — na těch 151/2 míll. — které nyní
vláda, má-li dobrou vůli pomoci lidu našemu, vedl
provisoria rozpočtového § 14. lehce také poskytnout
může — mnoho netěšili, neboť má-li z obnosu vládou
nabízeného pouze 5 mill. na království české, které
opět nejvíce letos poškozeno bylo, připadnouti a ma-
jí-li všecky okresy, jak české tak i německé (v nichž ně-
kterých ani žádné škody nebylo), jak jsem se byl
v ministerstvu vnitra dověděl, stejnou sum ou
poděleny býti, pak připadlo by na každý ze všech
205 okresů kolem 30.000 K, tedy opět nepatrný obnos
se kterým se v žádném okresu ničeho nesvede. Český
národ by se za taký a tak dlouho připravovaný dan
pěkně poděkoval.
Po skončené řeči dra. Langa a když se nikdo k
slovu nepřihlásil, povslal předseda Anl. Rosol, vy-
slovil delegaci české v delším a vroucím proslovení
upřímný dík a úplnou důvěru, zejmena též i poslanci
p. du. Langovi a vyzval přítomné, aby povstáním
z míst svých dali na jevo, zdali s návrhem jeho sou-
hlasí. Veškeré shromážděně voličstvo povstáním s ná-
vrhem tímto projevilo souhlas, čímž schůze za volání
„Na zdar!“ po 12. hodině byla skončena.
#18
alto_textblock
#18
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
ve včerejší mimořádné schůzi své za předsednictv
starosty p. dra. Srla pokračovál v projednávání
obecního rozpočlu, jehož valnou čásť byl v ponděln
schůzi vyřídil. Pozornost vzbudila dnes hojná účas
obecenstva jak v ložích tak na galeriích. Zjev to řídký
v posledních dobách, kdy v zasedací síni valně uluch
již rozpor stanovisek stran a kde jednání o věceel
tak důležitých, jakou na př. jest otázka zásobován
Prahy pitnou vodou, míjí bez debaty, zcela hladce
Náhoda tomu chtěla, že hned první bod projednáva-
ného pořadu objasnil pozadí a pohnutky tak četně
návštěvy auditoria. Valná část posluchačstva včerej-
šího záležela z pražských příslušníků stavu ho
stinského, kteří dostavili se počtem tak imposant-
ním proto, by sledovali rokování sboru o otázce pro
ně nadmíru důležité, o jejíž spravedlivé rozřešení
byli se již po léta marně zasazovali, ač nežádali přece
ničeho jiného, než aby odstraněno bylo neoprávněno
a bezdůvodné břemeno, jež tkví doposud na bedrácl
jejich, ohrožujíc v řadě jiných ještě svízelův a strast
jejich beztak již trudnou, těžkou existenci.
Zástupcové a přátelé stavu hostinského ve sboru
obecních starších zasadili se včera a lze Híci, že s úspě-
chem o
zrušení nespravedlivého policejního příspěvku,
jenž dosud beze všeho právního podkladu v Praze s
vybírá.
Při oddílu VIII. Veřejná Bezpečnost (řád-
ná potřeba K 470.417, úhrada K 168.440, mimořádná
potřeba K 3305) ujal se v této věci slova především
ob. st. p. Syřiště, jenž pravil v podstatě:
Slavný sbore! Tak jako každému jest počílat
s úsporou každého haléře, těžce nese i hostinský po-
vinnost odvádění mimořádných příspěvků k policej-
nímu fondu, tím tíže, ježto nenahlíží, proč právě on
ze všeho občanstva samojediný má přispívati k udržo-
vání policie a proč právě na něho samotna uvalujese
vedle řádné přirážky obecní, která jako každému „ji-
němu živnostníku“ se ukládá, ještě přirážka mimo-
řádná, jakou jest policejní fond“ (Souhlas.)
Že dávka tato jest nespravedlivou a nemravnou
(Výborně!), jest povzneseno nad všechen spor. Vzdyt
v obcích předměstských povinnosti této není a přece
nikdo se neodváží tvrditi, že hostinští pražští co do
bezůhonnosti a spolehlivosti stojí za předměstskými,
a že potřebuji zvýšeného policeiního dozoru? (Vý-
borně!) Kterak přichází hostinský pražský ke cti,
platiti na přirážce obecní od 8 až da 300 K ročně více,
než kterýkoliv jiný živnostník, jehož závod policie
musí zrovna tak hlídati jako hostince? Dovolím si
poukázati na to, že právě předměstští poplatníci na
tuto dávku poukazují a také agitují proti připojení se
předměstí k naší královské slovanské matičce Praze.
odvolávajíce se na platy jim neznámé, kteréž by pak
na ně byly uvaleny.
Dovoluji se tudíž slavného skoru lázali, stojí-
nepatrný výnos této dávky za to, by pro ni byl mařen
vznik Velké Prahy? Ukazuji na dvorní dekret z vý-
nosu ze dne 9. listopadu 1808 č. 19.957 a 21.495, jím
obci pražské výsada, vybírati od hostinských zvláštní
příspěvky policejní propůjčena; jakož i § 43. vyhlášky
místodržitele království českého ze dne 1. srpna 1850
č. 142 z. z, dle níž náleží policejním úřadům, aby
pozorováním, předcházením, stavováním a vyjevová-
ním způsobem zákonným měly bedlivost na pokoj
pořádek a bezpečnost. Jsou snad pražští hostinští tak
nebezpečni pokoji, pořádku a bezpečnosti, že by bylo
potřebí k vůli nim vydržovati zvýšený počet policej-
ních orgánů a za to od nich žádali zvýšené náklady?
Ohrožují snad jídelny, kulečníky, kuželníky tak ne
bezpečně pokoj, pořádek a bezpečnost veřejnou, když
z nich policejní příspěvek se vyměřuje? (Souhlas.)
Namítá-li se nám: kde jinde bylo by tolik stráž-
níků zapotřebí ke zkrocení všelijakých výtržníků jak
v hostincích? Pak ať strážníky platí také kasi n
s buršáky, kteří k ochraně svých neděl-
ních bumlů a všedních dnů projížděk
fiakry po celých částech města mají
zajisté zapotřebí vždy celé armády po-
licejního mužstva. (Hlučná pochvala.) Ať plat
dále na strážníky majitelé cihelen, kde se schází a
noclehuje různá podezřelá cháska, jíž policie stálou
zbystřenou pozornost musí věnovati a v jejíž kruzích
se jí zdaří nejednou nadmíru vzácný, cenný lov, necht
platí na stráž také spolky, jež pořádají různě průvody
a slavnosti, pro něž četná assistence policejní jes
nezbytnou, ať zkrátka platí ten, kdo má zapotřeb
policie k ochraně svého majetku, a tím jest veškeré
obyvatelstvo a ne jenom hostinští. (Hlučný souhlas.
Hostinský si ve svých místnostech udrží pořádel
sám a o pravidelný policejní dohled se neprosí. Po-
třebuje-li však assistence policejní k různým zábavám
musí zvláště opět platiti, platí tedy hostinský n
policii třikrát: jednou jako všichni ostatní poplatníc
řádnou přirážkou obecní, jež slouží mimo jiné k úhra-
dě paušálního příspěvku obci na udržování c. k. stráže
bezpečnosti odváděného, po druhé mimořádnou při-
rážkou k fondu policejnímu a po třetí při zábavách
za dodání policejní assistence. Co se týče úhrady z
úbytek 24.900 K ročně, o něž by obec přišla vzdáním
se policejní dávky hostinských, bylo by jen sprave-
dlivo, kdyby obnos této dávky byl rozvržen na veškeré
poplatnictvo. Končím prosbou, by sbor tento můj návr
podporoval. (Hlučná pochvala a pollesk ve sboru i n
galeriích.)
Neméně vřelými slovy přimlouvá se za návri
svého kollegy také ob. st. p. Šindelář, jenž připo-
miná blahovůli, jež projevena byla před několika léty
vůči majitelům domů tím, že zproštěni Byli závazku
platiti na přechodní ubytování vojska. (Hlučný sou
hlas.)
Obecní starší p. Filip poukázav na obsah petice
již před léty už podal v této záležitosti „Hostimi!“
dovozuje zastaralost a neoprávněnost vybíraného po-
platku. I tento řečník má za to, že By v prvé řad
dávku měli odváděti německé kasino, „Rede- u. Lese
halle“ a kuléroví buršáci, kleří mají patrně patent
urážeti klidné obecenstvo královského města našeho
a kteří těší se také značné pozornosti od pražské po
licie, aby při všech provokacích nestalo se jim křivdy
nejmenší. (Bouřlivá pochvala.) Stav hostinský bezlai
již utrpěl nedozírné ztráty nešťastnou polilikou pivo-
varskou, která v poslední době přeplácí hostinské
zavádí zvláštní způsob živnostníků, L. j. podsudních.
kteří jsou zaměstnáni na čtrnáctidenní výpověď, jako
kterákoli služebná děvečka (Hlučná pochvala na ga
lerii) a nepřehlednou řadu existenci zničila také za
vedená pivní dávka, ale marně domáhá se ohrožený
zivnoslník ve svých strastech spravedlivé pomoei
#19
alto_textblock
#19
I tam dokonce, kde jedná se speciálně o jeho zájny —
v komisi pro udělování hostinských koncesí —
vyloučen je tento živnostník z veškerého spolupůso
bení (Souhlas.), ač všude jinde rozhodují o svých zá-
jmech pouze příslušníci dotčené živnosti. Řečník
uznávaje neutěšené finanční poměry obce, činí návrl
pozměněný, aby totiž pro tento rok zrušen byl poli
cejní příspěvek z výčepův a poplatek z vyvařován
jídla, který tíží nejchudší příslušníky hostinské živ
nosti, žádá však, aby příspěvek policejní v celém roz
sahu nebyl do příštího rozpočtu pojímán už vůbec
GBouřlivá pochvala a potlesk.)
Ob. st. p. Eim, projeviv souhlas s vývody před-
chozího řečníka, žádá, by se hlasovalo o zrušení pří-
spěvku dle jmen.
Ob. st. p. Maděra stěžuje sobě vůbec do po
věstné „slušnosti“, již projevuje policejní mužstv
vůči českému obyvatelstvu Prahy, zejmena před ka
sinem a žádá presidium, by zjednalo rázným zakro-
čením nápravu. (Výborně!)
Ob. st. p. Březnovský za všeobecné vese
losti ironisuje „bezpečnost“, jaké se těší pražské obe-
censtvo, běží-li o ochranu jeho majetku a která zajist
v mnohem lepších rukou se nacházela v dobách, kdy
ještě po pražských ulicích chodívali ponocní. V Praze
jen jen hemží se revertenti, o jízdní řád nejeví pání
z ulice Karoliny Světlé nejmenší starosti, ti pečují
jen o bezpečnost návštěvníků kasina. Má-li kdo platiti
příspěvek policejní, pak by to bylo německé kasino.
„Handwerkerverein“, Rede- u. Lesehalle“ a různé ty
brlohy v páté čtvrti. (Hlučný souhlas.) Řečník souhlast
s návrhem p. Filipa a naléhá na bezodkiadnou reformu
jízdního řádu.
Ob. st. p. dr. Edv. Baštýř uznává, že příspěvel
na policii je zastaralým a neudržitelným, má všal
za to, že by vzhledem na obtíž s úhradou nebylo radno
škrtnouti položku dotyčnou z rozpočtu pro letošek
Navrhuje tudíž, by se od položky upustilo teprve pří-
šum rokem a věc do tě doby odročila.
Ob. st. p. dr. Podlipný vřelými slovy doporu-
čuje návrhy ob. st. Filipa a dovozuje, že pro tentokrát
velí spravedlnost, aby vyhovělo se aspoň nejnižším
třídám hostinského slavu tím, že se škrtnou z roz-
počtu položka poplatku z výčepů a vyvařování jídla
jež beztak činí dohromady ročně 9000 korun. Těmto
živnostníkům budiž uleveno hned a nechť hlasování
o tom je provedeno hned. (Výborně! Potlesk)
Při hlasování zamítnut byl odročovaci návrhi ob
st. dra. Baštýře, jakož i návrhy ob. st. pp. Šinde-
láře a Syřiště; schváleny však znač-
nou většinou návrhy pp. Filipa a dra. Pod-
lipného, což na gallerii uvítáno bylo bouřlivou
pochvalou a polleskem. Intervence hostinských nebyla
tedy tentokráte bezvýslednou.
Oddíl VIII. schválen pak ve znění tomuto vý-
sledku hlasování přizpůsobeném. Městské radě od-
kázány návrhy ob. st. p. Kasalického na novou
budovu pro městskou věznici a ob. st. p. Eima n
zřízení policejní expositury v Holešovicích
Téměř bez debaty schváleny byly tyto oddíly: IX
Čistění města (potřeba řádná 677.443 K, mimo-
řádná 18.700 K, úhrada 48.111K): X. Osvětlován
města (potřeba řádná 292.462 K. mimořádná 27.877.
úhrada 300 K); XI. Stoky (potřeba řádná 139.748 K,
úbrada 47.024); XII. Zásobování města vo-
dou (potřeba řádná 482,552 K, mimořádná 178.922
úhrada řádná 592.278); XIII. Stavení a pozemky
soukromé (potřeba řádná 296.424 K, mimořádná
114.198 K, úhrada řádná 733.156 K, mimořádná 9763
K), při čemž dostatečně podporován návrh ob. st. p
dra. Jeřábka by zachováno bylo sgrafito, objevené
na zámku libeňském.
Při oddílu XIV. Veřejné sady (potřeba řádná
147.205 K, mimořádná 45.954 K, úhrada 4157 K) do-
statečně podporovány a radě městské přikázány ná-
vrhy pp. dra. Jeřábka na úpravu sadů kolem
Dienzenhoferovy villy „Ameriky“ a na zřízení parku
ze zahrady při ústavu šlechtičen na Starém městě.
jakož i návrh prof.dra. Cyrila Horáčka, aby bylo
zřízeno stromořadí na Příkopě praž-
ském; bez debaty přijat oddíl XV. Vojenské zá-
ležitosti (řádná potřeba 223.715 K, mimořádná
1000 K, úhrada 107.143 K).
Při oddílu XVI. Řeka Vltava, nábřeži (po-
třeba řádná 125.011 K, mimořádná 29.000 K, úhrada
989.232 K) přišla znovu na přetřes otázka
zrušení moslnélo.
Ob. st. p. Schiller žádal totiž, by do příštího
rezpočtu byl vypracován modus, jímž by chodci o
mostného byli vůbec osvobozeni, a aby úbytek byl
nahražen zvýšením -postného z povozů, jež by mělo
po případě býti zavedeno i na mostě Karlově.
Ob. st. p. Šulc připomíná, že by návrhiemu
Schillera stížena byla velká část chudých povozníků,
ale uleveno za to bohatším třídám obyvatelstva, jež
po mostech přechází. Mnohem spíše byl by řečník
pro zrušení mostného vůbec, zač přimlou-
vali se také pp. Trnka a Jirousek, jenž dopo
ručoval při tom konečné rozhodnutí otázky, aby dů-
stojníci a jich rodiny platili mostné tak, jako civilistě
Pan Lada dovodil, že zrušení mostného bylo b
v zájmu laké příští Velké Prahy.
Návrhy byly přikázány městské radě a oddíl celý
pak schválen.
Oddíl VII. Ostatní komunikace (potřeb
řádná 254.811 K. mimořádná 661.570, úhrada řádná
482.663 K, mimořádná 260.990 K) schválen, když
byl náměstek p. dr. Groš na dotaz ob. st. p. Šulce
sdělil, že otázka zvýšení platů obecních cestářů byl
již ve smyslu příznivém vyřízena.
Oddíl XVIII. Hřbitovy a pohřebnictv
(polřeba řádná 42 095 K, mimořádná 800 K, úhrada
41.442 K) zavdal ob. st. p. prof. dru. Horáčkov
podnět k návrhu, by uvažovalo se v hmotném zájmu
obyvatelstva konečně o zřízení obecního ústav
pohřebního a p. Peterkovi k dotazu po zří-
zení krematoria na hřbitovech olšan-
ských. Nám. p. dr. Groš odvětil, že otázka zřízení
kremaforia byla ve spojené komisi patronátní a ko
misi pro obecní hřbítovy vyřízena v tom smyslu, že
bylo městské radě navrženo, aby vyká zala
spolku pro zřízení krematoria pozemek u olš an-
ského hřbitova, kterýžto návrh byl v ponděln
schůzi městské rady schválen. (Souhlas.)
Městské radě přikázán byl kromě návrhu p. pro
dra. Horáčka také návrh p. ob. st. Eima, jenž
domáhal se zřízení zvláštního hřbitova pro
levý břeh Vltavy. Oddil XVIII. pak schválen.
Pozoruhodným byl rozhovor při oddílu XIX. Pod-
niky obecní (řádná potřeba 105.300 K, úhrad
řádná 837.130 K), kde došlo k živé výměně náhledů
o otázce potravní daně vůbec a správy nájmu jejíh
zvláště.
Administrátor daně potravní ob. sl. p Mell an.
vyžádav sobě slovo, reagoval na vývody páně Ladovy
v generální debatě. Poukázal k tomu, že daň potravní
je vůbec nepříjemnou a nespravedlivou, zejmena po
kud běží o uhlí, dříví a pod. a že zakročil o její zru-
šení svého času sám tehdejší starosta p. dr. Podlipný
ale bezvýsledně. Vláda nepřikročila k tomu proto, že
jí daň potravní vynáší více než 50,000.000 korun.
Řečník nedoporučoval úpravy po vzoru vídeňském.
neboť tam je daň celkem ve mnohém o 60—100
vyšší! Při své intervenci ve Vídni poukázal řečník
na to, že správa i úřadnictvo všemožně stará seo
vyšší výnos, ale naše národohospodářské poměry
odlidňování Prahy následkem assanace-
kdevyháněn jestmenšílidna periferie
zavedení pivní dávky, která zavinila, že na př. celkem
asi 70,000 hl piva méně do Prahy se přiváží
a jiné příčiny jsou vyššímu výnosu na závadu. Při
menším výnosu se Praha v nájem uvázala, neboť měla
na mysli i moment národní, neboť zaměstnává témě
500 sil, kteréž vesměs konají svou povinnost, což po-
važuje řečník za neméně důležité v zájmu českého
rázu Prahy. (Pochvala.)
Ob. st. p. r. Lada podotýká, že nemínil svými
vývody ničeho vytýkati správě nájmu daně, nebo
o velmi dobrém jejím vedení — jak pravi — je pře-
svědčen, ale protože po jeho náhledu by za 5000
obstaral úřad administrátora laké úřadník do referátu
zapracovaný, nehledě k tomu, že i jiné funkce, jako
na př. úřad vrchního ředitele chudinství vykonávají
se jako funkce čestné. Ostatně v tomto směru domá-
háno se již od let nápravy.
Ob. sk. p. Voitl připomíná, že dozorčí rada
usnesla se na menším rájmu proto, že více by platiti
nemohla a oceňuje vřele zásluhy, jež si získal starosta
p. dr. Srb před nedávnem o snížení nájemného.
Ob. st. p. Vaníček uvádí podrobně, jako před-
seda dozorčí rady nad pachtem potravní daně, že praž-
ský tarif má o 40 položek více než vídeňský; dále
uvádí, že funkce administrátora je čestná a že obno
jemu daný je disposiční fond; olázka zrušení funkce
administrátora nemůže se probrati v plné schůzi, aby
obec snad poškozena nebyla. Konečně připomíná, z
#20
alto_textblock
#20
i starosta p. dr. Srb, on jako předseda a administráto
p. Mellan všecky přednesené výtky vůči dani potravní
při jednání ve Vldni přednesli a zájmy Prahy plně
#21
alto_textblock
#21
hájili
Potom oddíl XIX. zchválen
Při oddílu XX. kultus, uměnl s vědy (řádná
petřeba 105.300 K, mimořádná 94.182 K, úhrada řádná
8864 K, mimořádná 3150 K) ujal ze slova ob. st. p.
Březnovský a vřele vylíčiv význam i zásluhy
České Filharmonie o českou hudbu, dopo-
ručil městské radě, by při rozdílení subvencí na tuto
instituci pamatovala příspěvkem co nejvýdat-
nějším. (Hlučná pochvala.) Návrh tento odkázá
městské radě.
Na dotaz ob. st. p. dr. Jeřábka sděluje před-
seda, že otázka znovuzřízení kostela av.
Václava na Novém městě pražském po-
daří ze bohdá vyříditi transakcí, jež mezi obcí a do-
tyčnými činiteli již je v proudu a která záleží v tom.
že by kostel sv. Trojice v Podskalí, jenž
jednak je již nedostatečným, jednak nalezá se v in-
nundaci, byl i s farou nahražen adaptcva-
nou budovou kostela sv. Václava. Fi-
nanční základ zjednal by se tím, že by obec praž-
ská převzala pozemky po zrušeném kostelu podskal-
ském a ostatek nahradila státní náhradou, jež přísluší
obci za příspěvek, jejž svého času obec vynaložila na
indebita při koupi svátováclavské trestnice. Znovu-
zřízení kostela sv. Václava bylo by provedeno umě-
lecky, dle návrhů p. arch. Fanty. (Hlučný souhlas.)
Bez debaty schváleny na to i další oddíly: XX
Všecbecně užitečné podniky a zaří zení
(potřeba řádná 175.000 K, mimořádná 32.150 K, úhra-
da řádná 48.973 K): XXII. Platy výslvžební
(potřeha řádná 423.638 K, úhrada 33.931 K ); XXIII.
U roky a jistiny (potřeba 2,925.308 K, úhrada
109 890 K): XXIV. Finanční operace (po-
třeba —, úhrada —): XXV. Rozličné (polřeba řád-
ná 295.542 K, mimořádná 56..000 K, úhrada 170.502);
XXVI. Obecní dávky (potřeba 8460 K, úhrada
6,812.102 K); dále rozpočty výpůjček Ginvestiční.
assanační a výpůjčky pro podniky elektrické), rozpočet
státní subvence a vodáren, načež bez debaty přijat
také způsob úhrady schodku celkového, jak jsme
jej byli vyznačili již v referátě úterním
Ke konci schůze vyřízena ještě celá řada běžných
záležitostí. Do komise pro udílení medaillí a diplomů
král. hlav. města Prahy na rok 1905 za zemřelého p
dra. J. S. Nováka zvolen ob. st. p. Václav Lada
magistrátním radou v VlI. třídě hodnostní ustanoven
ad personam Mansvet Waldstein, stavebním r-
dou v VI. tř. hodnostní ad personam p. V. Ma-
chulka a městským okresním lékařem v VII. tříd
hodnostní ad personam MUDr. Josef Prokeš.
Ve dnešní mimořádné schůzi aboru budou do-
jednány ještě zbývající zvláštní rozpočty
Schůze skončena po 7. hodině večerní
#22
alto_textblock
#22
Denní zprávy.
#23
alto_textblock
#23
—
Obstrukce maďarská a obstrukce ně-
mecká. Orgánu pana Mercyho a ostatním ně-
meckým listům přibuzného směru obstrukce
opposičních maďarských stran, jak dovolují si
ji provozovati nyní, nijak se nelibí. Odsuzujíji
nejostřejšími slovy a nemají po ruce ani dost
nepěkných výrazů, aby ji vylíčili jako podník,
jenž každého slušného politika prý hnusem na-
plniti musí. Jak krátkou mají tyto listy pamět
a přece není tomu dávno, co prováděli přátelé
jejich a chráněnci ve vídeňském parlamentě
totéž. Však to je docela něco jiného, když šlo
o to, aby byl vyhnán z ministerstva hr. Badeni, by!
prý to zbouřený hněv ve svých právech drz
uraženého národa, jinak ale dnes v Pešti. Nebu-
deme se hádati se zmíněnými listy o to, která z obou
obstrukcí byla oprávněnější, zdali vídeňská, již
provozovali Němci ruku v ruce se sociálními
demokraty, či nynější opposice maďarská, která
čeli proti násilnému zvrácení platného jednacího
řádu. Chceme prostě porovnati obě obstrukce
tu nemůže býti pochybnosti, že nynější obstrukce
pešťská postrádá onoho rázu, kterým vynikal
obstrukce vídeňská. Není uličnická, není sprostá
a nízká, byť by o nějaký stupeň násilnější.
Před sedmi léty neimponoval ani dost málo ni-
komu »spravedlivý německý hněv« nad uraže-
ným právem, kdežto dnes nuceni jsou oproti
obstrukci opposice maďarské doznati i stou-
penci Tiszovi, že politický patron jejich do-
pustil se manipulace, kterou odsoudí i ten, jenž
obstrukci v zásadě zavrhuje. Nechápeme, proč
německé listy rozčiluje tak velice útok na parla-
mentní stráž pešťskou; což nebušili páni němečt
a sociálně-děmokratičtí poslanci zrovna tak do
vídeňských policejních strážníků? Rozdíl mezi
Peští a Vídní je pouze ten, že pešťští strážcové
parlamentního pořádku se tlouci dali, kdežto ví-
deňští se bránili. Což ve Vídni jinak zacházel
páni Bernerové, Wolfové, Lechrové a ostatni
s presidiálními křesly než v Pešti? Schönerer
je házel z prostoru za barierru a stavěl pak n
ministerské pulty. Jiní páni těmito křesly bom-
bardovali presidium. Rozdíl jedině je v tom, ž
vídeňská křesla zdají se být solidnější, než pešt-
ská. A což to nebylo nic, když ve »spravedli-
vém hněvu« hodil Lecher na presidenta kovový
podnos kalamáře a když Přersehe se sou-
druhy ze druhé strany tasil nůž? Anebo
snad se jevila ušlechtilost vídeňské německé
obstrukce v oněch roztomilých výkřicích,
jež z usnesení sněmovny byly ze stenografického
protokolu vytrženy, poněvadž by pro věčné časy
byly parlamentarismus rakouský ostouzelya
hanobily? Což ve Vídni Němci a sociální demo-
kraté zrovna tak netrhali presidiální aktaa
útržky nerozhazovali po sněmovně, jako se v Pešti
dělo? A jestliže presidialním zvoncem na potupu
vyzváněl v Pešti poslanec Hocu, činil zrovn
tak ve Vídni poslanec Schönerer. Tam jako tam,
jenom že ve Vídni o několik let dříve a s tím
rozdílem, že ve Vídni došlo k divokým výbu-
chům německého vzteku proto, že vláda splnils.
co ji velel zákon, kdežto v Pešti rozpoutala se
násilná obstrukce z té příčiny, že vlada odvá-
žila se zákon frivolně porušiti. Porovná-li ne-
předpojatý člověk to, co dělo se před sedm
léty ve Vídni, s tím, co děje se dnes v Pešti
pojme ho hnus nad vylhaným rozhořčením
nad pokrytectvím, jakým německé listy dne
rozepisují se o událostech ve sněmovně uherské.
— »Agrárnické hromadné projevy prol
obstrukci«. Petici »Oesterr. Zentralstelle zu
Wahrung der land- und forstwissenschaftlichen
Interessen beim Abschlusse von Handelsvertrš-
gen« (Rak. ústřední stanice k ochraně zeměděl
ských a lesnických zájmů při uzavírání obch
smluv«), jejíž obsah a účel jsme v sobotu odd-
půldne čtenářstvu sdělili, podepsali a prostřed-
nictvím poslanců svého okresu podali mezij-
nými z Čech i některé české korporace hospo-
dářské. Jména jich pod titulem »Hrom a dné
projevy agrárnické proti obstrukei
uveřejňuje »Agrar - Korrespondenz«, vydávaná
právě řečenou vídeňskou ústřední pomocnini
Körbrovi z louže. Zaznamenáváme nestranně
beze vší poznámky, toliko s tím dokladem, že
petitum navržené a se strany vídeňské »Zentral-
stelle« bídnou češtinou také českým zemědě-
ským korporacím za vzor předložená petice znl
takto: »Vysoká poslanecká sněmovno, račiž ne