ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d7e1fb50-6615-11dc-b700-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 29
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXOi
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve středu dne 24. července 1901.
#3 alto_textblock #3
Číslo 202
#4 alto_textblock #4
Na raput a odpol. tisty O přilohami (Naudný Obvor“ ve středu a „Litorárni Hlidka v páteký předelšcí sat Praze v zdulnhstral na něsíe . . . . . . 9 K — h 6 K — ne čtvrt leta . . . . . s dvejí čpnášken na měsle .. . . e . . 7k na čtrt. lets ve silaikšch? 2 K 30 na m ěsle . . . . . Poštont n etrr lel. . . . . ke s dvojí vleilkee na mřis . . nkB štoct lal
#5 alto_textblock #5
p
#6 alto_textblock #6
v arobnéna prodrjen ranní čtslo o sobě . . . sa 9p vépelední . . . na 2k vo mlislkiehí na venkově ranní čílo, . . . . . . . 10h edpolední . . . . . . . . Sh Inserá t rlati se kstové vopře Předplacení a lneevty pěitpná z draiint strape v Mariavska ulici č. 3. Tam naskázelí se těž pedskes tlekárna k ezpedics „ Nárednich Liitee Hukoptsy se nevraorjí.
#7 alto_textblock #7
Vojenská dohoda s královstvím
#8 alto_textblock #8
rumunským.
#9 alto_textblock #9
Časopis uherský »Magyar Szó«, jenž slouži skupině politiků z okolí bývalého předsedy ministerstva, právě se vytasil zprávou rázu sensačního, následujícího obsahu: Mezi Rakousko Uherskem a Rumun- skem ujednána byla vojenská úmluva, dle kteréž Rumunsko se zavazuje, že postav do pole pro případ mobilisace v Rusku 250.000 mužů vojska v osmi armádních sborech, z nichž čtyři by se soustředily na na řece Prutu na hranicích ruských mezi městy Jassy a Galacem, kdežto ostatní čtyř sbory by se obrátily k Dunaji proti Bul- harsku. »Magyar Szó« vykládá dále, jaké úkoly by připadly oběma rumunským armá- dám, z nichž prvá by měla překaziti sou- středění ruských sborů, postupujících z vo jenských obvodů symferopolského a oděs ského, kdežto druhá by tvořila čásť voje stojícího proti Bulharům a Srbům, kterýž by na západ u Vidína měl spojení s vojem rakousko uherským, Srbsku čelicím. »Magyar Szó« praví, že trvá na prav- divosti své zprávy, i kdyby byla vyvrácena Význačným jest pro náladu veřejného mínění, že ani vojenský list »Reichswehre nepopírá pravděpodobnost sdělení madar ského listu, naopak výslovně připomíná že »nikterak není v odporu s duchem bal kánské politiky a s možným vývojem taměj ších poměrů. A spočívá-li na pravdě, bylo by prý nejlépe postarati se o to, aby se jí předem nedostalo nemilých a křivých výkladů«. Přihlížejíce k této výhradě vojenského listu, jež jest zajisté velmi rozumná, doplňu jeme sdělení maďarské ještě další poznámkou z listu »Magyar Szó«, že vojenská úmluva ona bude bezpochyby dána na veřejnost jakmile se uskuteční balkánská federace Bul harska, Srbska a Černé Hory. Pokud nebude známo přesné znění vo jenské dohody, již »Magyar Szók ohlásil bylo by ovšem málo vdečným úkolem, uva- žovati o jejím pravém významu, za to ovšem jest po ruce dosti okolností, kteréž ozařují politické ovzduší, v němž takováto vojenská úmluva mohla vzniknouti. Rumunsko, jak známo, pokládáno byl od let za »čtvrtého« člena trojspolku. Odr 1896, kdy vznikl dosti ostrý konflikt mezi králem rumunským a vrchním pastýřem pravoslavné církve rumunské, okázaleji po- stoupilo do popředí sblížení politiky krá- lovské s vůdčími státy trojspolkovými, a zpe- četěno zejmena návštěvou panovnickou na zámku Sinaji. Tehdy vyskytly se i zprávy. že království řecké nemíní postupovati spo- lečně s Bulhary, Srby a Černou Horou, ale že utvoří s Rumunskem zvláštní spolek. Ru munský časopis »Lumea Kova« uvažoval spolku Rumunska a Řecka tenkráte velm horlivě, načež odvětil mu »Nord«, který tehdy ještě vycházel: Pro Slovany balkánské nevyplyne z toho škoda, neboť jim bude možno, když budou sami pospolu, prosti živlů jinonárodních — lépe se konsolidovati a snáze se dohodnouti o některých otázkách. Budou-li na př. Slované v Makedonii postu- povati svorně, Řekové záhy poznají, co to znamená stavěti se proti nim. Podobně Ru-
#10 alto_textblock #10
munsko po škodě pozná, že je vlastně stá tem předdunajským a že mu ani nenálež míchati se do věcí balkánských. Události, kteréž zatím nadešly, způso- bily zastávku ve vývoji poměrů na Balkáně. jak zevně byla osvědčena známým doroz- uměním mezi Rakousko Uherskem a Ruskem z r. 1897, dle něhož oba státy postavily se na stanovisko zachování posavadního stavu Dle »Frankf. Zigu.«, jenž bývá někdy o vě- cech balkánských dobře zpraven, platí prý dorozumění toto na čtyři roky, totiž do konce roku letošního. Do doby této připadly známé bouře čínské, kteréž soustředily na se pozornost všech hlavních států evropských, a i Ra- kousko Uhersko účastnilo se výpravy čínské několika válečnými loděmi. Čím pak stávalo se patrnějším, že výprava čínská blíží se ke konci, tím hojněji vynořovaly se zprávy, kteréž obracely zření opět na Balkán. Otázka makedonská, spor makedonského komitétu Rumuny, události v Srbsku, ruch albánský. to byly stálé rubriky v zahraničních zprávách. Jest ještě v dobré paměti našich čte nářů, kterak ministr zahraničných záleži tostí hrabě Goluchovský dosti ostře pro- mluvil o věcech balkánských, zvláště o Bul- harsku, takže se podobalo, že ho tamní po- měry mnohem více zajímají, než chy staná doma akce hospodářská, dráhy a průplavy, na něž potřeba kapi- tálová se páčí na milliard korunl Záhy na to konala se schůze králů rumunského a řeckého v Opatii, a v červnu pak odebral se chef generálního štábu baron Beck s četnými důstojníky do Rumunska, kdež také dle časopisu »Magyar Szó« do- spělo na zámku v Sinaji k vojenské dohodě Rakousko Uherska a Rumunska. Souběžně s těmito událostmi šířilyse zprávy o návštěvě srbského krále a bulhar. ského knížete v Rusku, načež po před chozích návštěvách různých ruských hod nostů v Srbsku a v Bulharsku nastalo těs- nější sblížení Ruska a Bulharska, poskytnuta Bulharům ruským slátním bankem výpomoc nezbytná a krátce po návštěvě náčelníka generálního štábu v Rumunsku následovala návštěva velkoknížete Alexandra Michajloviče ve Varně v Bulbarsku, na to v Rumunsku a odtud — neočekávaný zájezd jeho do Caři- hradu. Jakkoliv ruský velkokníže všude okázale se vyslovoval proti domněnce, že by měl zvláštní politické poslání, nieméně všeobecně se pociťuje, že tato návštěva znamená nové období ruské politiky na evropském jiho- východě a zájezd do Cařihradu pokládá i »Pester Lloyd« za známku, že v tomto okamžiku není nijakých nesho mezi Ruskem a Turky Pro doplnění obrazu záhodno tu ještě připomenouti, že na pobřeží albánském sou- časně se probouzí zájem polítiky italské a rakousko-uherské. Některé časopisy, jako na př. orgán Vše němců, pokládají poměry na jihovýchodě evropském za vážně a uvádějí je v přímou souvislost s delegačními výklady hr. Golu- chovského. I »Reichswehr« připouští, že by vojenská dohoda rumunsko-rakouská mohla nabýti skutečného významu, kdyby drobným státům balkánským se událo způsobiti nějaky
#11 alto_textblock #11
průlom do dorozumění z r. 1897, ale my se nicméně domníváme, že rakousko-uherská a rumunská dohoda vojenská, jak o ní píše »Magyar Szó«, není známkou nějaké blízké a rozsáhlé akce. Tak, jak se poměry na jihu vyvíjejí, se řaďování balkánských států ve dvě skupiny jest na nejvýše přípravou k překonání tam ních otázek místními, balkánským silami. Ovšem jest každé vojenské umlouván v době, kdy vlastně se pociťuj potřeba hospodářských úspěchů a kdy veřejnost se na ně okázale upozorňuje. jakýmsi vyrušením ze snění, jež i jak mnoz hned předem skepticky rozbírali.
#12 alto_textblock #12
Politické zprávy domácí.
#13 alto_textblock #13
V Praze, 23. července. (Zemsk sněmy.) Sotva se dru. Körbrovi podařilo uchlácholiti istrijské Vlachy na tolik, že je možno svolati novou schůzi sněmovní na den 29. t. m s nadějí, že Vlachové do schůze přijdou umožní, aby se projednala vládní předloha stra definitivního stanovení města, do něhož se má istrijský sněm příště svolávati, zase neočekávaná kalamita zhatila klidně sněmování v jiné při- mořské korunní zemi. Uminěná nepovolnos Vlachů goriekých přiměla tamní Slovince, že opustili sněmovnu a tím ji učinili neschopnou k usnášení. Běželo o stavbu zemského blázince Slovinci měli proti předloze oprávněné námitky a žádali, aby se vrátila výboru s podotknutím. že ji má opraviti tak rychle, aby mohla být projednána ještě v tomto zasedání. Vlachové návrh Slovinců zamitli, tito opustili sněmovnu a poněvadž Vlachové nemají sami potřebné nad- poloviční většiny hlasů, stal se tím sněm ne- kompetentním. Slovinci neúčastnili se dvě lét schůzi gorického sněmu, čímž znemožnili všelike jeho jednání. Po dlouhém vyjednávání podařilo se vládě přiměti je k návratu na sněm. Ale sotva tu pobyli několik neděl, Vlachové je opě vypudili. A dr. Körber musí vyjednávati znova Práce v pravdě Sysifoval Štyrský sněm projednává zemský roz- počet. Včera schválil položky, týkající se po třeby, dnes má pro ně odhlasovati úhradu. Změna volebního řádu zemského není dosud na jednacím pořadu. Má se však vyříditi ještě v tomto zasedání. I to bude tvrdý oříšek, nebot klerikálové hrozí odehodem ze sněmovny zmařiti projednání této předlohy. V Praze, 23. července. (Haličs ke poměry rusko-polské.) Když jsme svého času projevili minění, že Rusově měl vážné důvody pro svůj odchod z haličského sněmu a že Poláci jsou ještě mnoho dlužni Rusům, aby se tito mohli pokládati za národně zabezpečené, odvětil nám orgán místodržitele hr. Pininského, že špatně známe poměry halič- ské a proto prý nechápeme, jak Poláci ochotně hoví všem oprávněným požadavkům ruským lvovský »Przeglad« dokonce varoval haličské Rusy, aby ničeho nedali na naše mínění a hle- děli si jen dobrých styků s Poláky, jež jim přinesou na všechen způsob více dobra, než blahá přání »Nár. Listů«. S poslední větou nutno bohužel souhlasiti. Nemáme vskutku moci, abychom splnili ta přání haličských Rusů. jimž může vyhověti pouze jich zemský sněm Pokud však se týče našich znalosti poměrů ha- ličských, odkazujeme orgány stančikovské na
#14 alto_textblock #14
mínění listů haličských, o nichž snad ne budou tvrditi, že poměrů haličských neznají Bereme pro příklad otázku stanislavovského gymnasia, o níž se právě rozepisuje krakovský »Glos. Nar.« Tento list má neochotu na straně polské k této otázce za hlavní příčinu rusk secesse. Otázka stanislavovského gymnasia není nová. Vleče se již od předloňska, kdy nynějš ruský metropolita hr. Šeptycký podal na sněmě žádost stanislavovských Rusů za zřízení gy
#15 alto_textblock #15
mnasia.
#16 alto_textblock #16
Sněm tehda po dlouhém jednání odkáza petici zemskému výboru, aby se ve věci doroz- uměl s okresním výborem stanislavovským v dorozumění se zemskou školní radou učinil v následujícím sněmovním zasedání vhodný návrh. Okresní výbor stanislavovský, v němž mají většinu Poláci, byl čtyřikrát svolán, aby podal své dobré zdání, ale úmyslně nikdy se nesešel. Poláci prováděli proti ruské petici obstrukci. Zemská školní rada nebyla však zemským výborem o dobré zdání ani požádána. Tvrdilo se, že Rusové nemají potřebnýchsi učitelských pro nový ústav. Ale na polských gymnasiích v Haliči působilo ve školním roce 1899—1900 neméně než 45 zkoušených pro- fessorů Rusů a 18 supplentů ruských; mají tedy Rusové více učitelských sil, než je třeban jedno nové gymnasium. Zemský výbor nevy- hověl také rozkazu minulého sněmu, aby v le tošním zasedání učinil určitý návrh stran stani slavovského gymnasia. Neučinil v té věci žád ného návrhu vůbec a proto byl posl. Barviňský nucen, starý návrh opakovati. Návrh přišel do školní komise, ovšem jen proto, aby jej zase pochovala. Komise zvolila subkomitét, ten ale nebyl po celý týden svolán. Dne 26. června měla schůzi školní komise, v níž přijaty reso- luce stran zřízení šosti nových gymnasií pol ských, ale návrh posl. Vachňanina, aby vláda byla vyzvána, by zřídila také jedno ruské gymnasium ve Stanislavově, byl jednohl as- ně zamítnut. Subkomitét pro ruské gym nasium nesvolán ani po tom.
#17 alto_textblock #17
Teprve na urgenci Barviňského svolán sub komitét na den 3. července a tu se třemi hlasy proti jednomu usnesl, vrátiti ruskou petici pl nému výboru, aby prý zástupce školní rady se mohl o ní vysloviti. Od tě doby návrh Barvin- ského byl na jednacím pořadu školního výboru jenž projednával různé předlohy, ale jakmil mělo dojiti na ruský návrh, stával se úmyslným odchodem několika členů neschopným k usná šení. Kdysi náhodou pánové zapomněli ze schůze v čas odejíti a ruský návrh ocitnul se na řadě A tu předseda výboru hr. Dědušický prohlásil že nedá o návrhu jednati dřive, dokud ne budou přítomni všichni členov výboru. Tak Poláci protáhli šťastně celou věe až do 8. července, kdy se Rusové nasytil hry, kterou s nimi prováděli Poláci a ze sněmu odešli. Potřeba nového ruského gymnasia v Ha liči jeví se z toho, že na polských ústavech stu duje 1793 Rusů, pro něž není místa v ústavech ruských. Uváží-li se vše to — končí »Gl. Nar.e — nemůže býti nijaké pochybnosti, že ruští po- slanci neopustili sněm bezdůvodně a každý ne stranný soudce musí dáti secessionistůmz
#18 alto_textblock #18
pravdu.
#19 alto_textblock #19
To píše o ruské secessi časopis krakovský tedy list, jemuž se nemůže namitnouti, že ha- ličských po měrů nezná!
#20 alto_textblock #20
a
#21 alto_textblock #21
Politické zprávy zahraničné.
#22 alto_textblock #22
V Praze, 23. července.
#23 alto_textblock #23
Reforma ruského středního školství Od počátku let sedmdesátých působením tehdej- šího ministra osvěty hr. D. Tolstého ruské střední školství upraveno po způsobu středoevropském, zvláště německém. Dělilo se v kiassická gym- nasia a školy reálné. Ale jako každá instituce, přenesená z ciziny na domácí půdu bez náleži- tého zření k domácím potřebám se zvrhá, tak bylo i s klassickými gymnasiemi v Rusku. Př- lišné hovění starým klassickým jazykům, latin a řečtině mělo za následek, že v ruských gym- nasilch většina času se věnovala grammatikám mrtvých jazyků a při tom zanedbávány netoliko jazyky moderní, v tom počtu i jazyk ruský jeho slovesnost, nýbrž zvláště i vědy přírodní. Ruský národ je národ praktický a proto jest přirozeno, že theoretické pěstování klassických jazyků se v něm nevžilo, že se čím dále, úlm více ozývaly hlasy proti jednostranným klassi- ckým školám, až došlo letos na radikální re- formu všeho středního školství. Ministerstvem osvěty svolána letos zvláštní komise, již předlo- žena řada otázek o středním školství a komise ta po osmi plenárních schůzích sestavila návrh přiští jednotné střední školy, jež má žákům dáti všeobecné vzdě- lání, postačující k návštěvě vše- likých vysokých škol, jak uni- versit, tak i škol technických odborných. Zásady, na nichž se středo školská komise usnesla, jsou následující: 1. Státní všeobecně vzdělávací střední školy mají býti zřízeny dle jednotného, pro všechny střední školy společného typu. Také všechny střední školy, vydržované městy, společnostmi atd. s příspěvkem státním mají býti zřízeny dl téhož všeobecného typu. Odchýlky od tohoto pravidla mohou býti dovoleny jen ministerstvem osvěty v každém případě zvlásť. Také školy čistě soukromě, na něž stát ničeho nepřispívá, mohou býti zřízeny dle jiného typu jen s do- volením ministra osvěty. 2. Střední škola má za účel vychovávat jinochy a dáti jim dle možnosti zakončení vzdělání, připravujíc je současně k návštěv vysokých škol. Prvé tři ročníky střední školy mají míti úplně ukončený program. 3. Střední škola ma býti se d m- třídní. 4. Prvé tři třídy střední školy jsou spo- lečny pro všechny žáky. V nich se má vy- učovati náboženství, ruskému jazyku, domácím a všeobecným dějinám a zeměpisu, počtům přírodopisu, novým jazykům, kreslení, rýsování a krasopisu. Žáci, kteři odbyli s dobrým úspe- chem prvé tři třídy střední školy a nehodiají pokračovati na vyšších třídách, obdrží zvláštní vysvědčení, že ukončili n i žší vzdělání. 5. Počinaje čtvrtou třídou žáci středních škol se dělí ve dvě skupiny: jední se zabývají podrobněji přirodnimi vědami a grafickým umě- ním, druzí místo těchto předmětů studují la- tinu. Pro obě skupiny jsou však společnými následující předměty: náboženství, ruský jazyk se základy logiky, literatura ruská a všeobecná, zákonověda, vlaslivěda, francouzský a německý jazyk, mathematika, fysika, kosmografie, dějiny domácí a všeobecné, zeměpis a přírodopis. 6. Ve všech městech universitních a v Vilně má se ponechati jedna střední škola, na níž by latina i řečtina byly předměty povi nný mi.
#24 alto_textblock #24
FEUILLETON.
#25 alto_textblock #25
Do Novgorodu- Z truských vzpomínek« Antonoviče. Probudili jsme se, vyšli na palubu a pře námi v rovině leží rozsáhlé kupecké město nižegorodské. Tou dobou začínalo oživovati za to v dobách, kdy se světoznámá »jarmarka« nekoná, obýváno bývá jen dozorci a strážei krámů. Slunce pohlíželo přátelsky lehoučkým šlo jířom ranní páry na širokou Oku, jakoby se loučilo s řekou, která o kilometr dále měla se utopiti ve Volze; všudy byla loď na lodi. osobní i nákladní parníky a »karavany« (řada velkých lodl nákladních, které vleče parník), houpaly se v rozsáhlém přístavišti, a co chvíl zanaříkal parní fukač truchlivým, hlubokým tónem. Ještě než jsme vstali — ochotní lodníei nechali nás vyspávat, ač byla loď již skorem prázdna — vpadli na loď Tataři, chopili se zuřivě všeho, kde co bylo, a — odnesli to pokorně na břeh za nepatrnou náhradu, Aby mi nikdo ne- vylkl, že ličím něco, co se dálo v době, kdy jsem ještě snil o vzdáleném svém čtenářstvu. podotýkám, že se takových tatarských vpádů na lodi vykonalo před mýma očima několik, takže jsem si mohl dopodrobna prohlédnouti počínání bývalých dobyvatelův Evropy, kteří teď na Rus degradování na pouhé podomní čachráře a no siče břemen. Nevypadají již tak exoticky, jako si je představujeme za dob Kublajových. Oči nelezi sice po arijsku, ale do šikmosti Tatarův man džurských mají ještě hodně daleko, také kniry nevisí jim jako škvoří klíštky od úst po vyho- lené bradě, ale ve snědém obličeji temníse řídký plnovous a příslušnost jejich ke kmen cizímu prozrazují nejvíce ještě vysedlé lien kosti, vyšitá, přilehavá, kulatá čapka a u někte- rého pestrý pás. Jak žijí doma tito »Tatarini«, jejichžto krev asi míšením s krví cizi již valně pozbyla ryzosti, jak vypadají jejich ženy a děti, a jak oni sami se snad nastrojí o svých svátcích, když jdou do mešity, vystavené na konci ob chodní čtvrti nižegorodské, nevím. Ale ze skladů
#26 alto_textblock #26
tatarských, které jsem na jarmarce prošel a ve kterých jsem spatřil pěkné tepané, ryté a prolamované konvice a mísy tvaru bezmála klassického a zvláště spousty pestrých, koženou mosaikou vyložených holinek i střevíců, vyzdo- bených váčků, vyšívaných šál a čapek, soudím, že se Tatar dovede nastrojiti malebně a pro národopisce zajímavě, leda by vyráběli a svá- želi všechny ty rázovité věci jenom pro kupce, sami jich (krom čapek a pasů) neuživajíce. Ovšem, Novgorod jest ještě přiliš »Evropou« obyvatelstvo Kavkazu a Urálu sdíli asi nejeden rys krojový s Tatary. Obchodní čtvrt nižegorodská leží na rovin po levém břehu Oky na cípu, vklíněném d ústí Oky a Volhy. Novgorod čítá prý za doby normální kolem osmdesáti tisíc obyvatel, ale v čas nejvyššíh rozvoje jarmarky vzrůstá počet dočasného obyva telstva jeho na million. Pravě, staré město roz kládá se na ploše, nad pravý břeh Oky a Volhy hodně vyvýšeně. Hlavou města jest Kreml, rozsáhlá tvra s několika krásnými, starými chrámy a kláštery Nedaleko širokého mostu přes Oku, se kterého lze znamenitě přehlédnouti živý, bujný ruch obchodní na vodě i na suchu, dopraví vá elevátor do města, ve kterém usazeno stál obyvatelstvo nižegorodské a obchodníci místní městští, kteří spoléhají především na celoroční odběratelstvo z města a z gubernie. Tramway projíždí jak městem tak i čtvrt trhovou; v městě vidíte v ní většinou paničky vracející se z nákupu nebo z procházky, dů stojníky, chůvy s dětmi a občany, na kterých je z daleka viděti, »že jsou zdejší« — slovem. skorem vosměs obyvatelstvo domácí. Někde se vám sice do toho vplete černoch, Číňan neb nějaký pestře oděný Asiat, jehožto národnost i netroufáte jen tak zhola určiti, ale to jsou výjimky. Jsou patrně ze čtvrti obchodní a vyjeli si nahoru podívat se na ruské město, na nov- gorodské chrámy a pokochat se pohladem s Kremlu na místo, ve kterém se Oka s Volhou v jedno pojí. Ten pohled je v celém Novgorodě nej úchvatnější. Stojíte v parku před Kremlem pod vámi se rozkládá do daloka rovina s ob chodním městem a oběma řekami, plnými par níků, velkých pramic, lodí i lodiček. Za řekam
#27 alto_textblock #27
a dolním městem vidite pak pláň, hojně po rostlou huštinami rázu takového, že zřejmo, že se za jarních povodní po celé voda rozlévá a v dálce vesničky a kosteliky, roztroušené až k mlžnému obzoru. A jako u nás Vltava utápí v labskýeh proudech svoje jméno, ačkoliv spojený tok za chovává směr Vltavy a nikoliv Labe, tak i jméno Oky sice mízí ve staroslavném jméně »mátušky Volhy«, ale ta se ochotně poddává dosavadnímu směru Oky, tratíe směr vlastní. Jak vidite, stává se nejen u lidi, ale i v říš vodstva, že někteří jednotlivci nemají štěstí ztrátou vlastní existence přispívají k utužen méně oprávněné existence jiného. Krásný je pohled od Kremlu do nižegorod- ského kraje, ale srdce přece jen toužilo, abychom už byli na proslulém trhu, jehožto fantastickým ličením jsme se vzněcovali již za útlého mládí netušíce, že bude nám přáno vlastním zrakem si jej prohlědnouti. Široký most, spojující úpatí starého města s městem obchodním, oživen množstvím chváta jicích postav vzezření nejroztodivnějšího. A čím hlouběji vnikáte do města obchodního, tím vle přejete si míti ne-li tisíc očí, jako Argus, tedy aspoň oči osm, jako pavouk, abyste mohl všechno obhlédnouti a do paměti zachytiti. Po- divné tváře, nevídané kroje, na které nešetřen ani stříbrem ani sametem, překrásné zbraně u boku a za pasem postavy, kterou byste zařadil buď mezi hrdiny nějakého kavkazského kmene bojujícího za svobodu, nebo mezi náčelníky nej romantičtější bandy loupežníkův, pleť bílá, snědá temná, žlutá, zelená a čert ví jaká, hlavy s dlouhým copem, lebky podholené i nadobr oholené, mizící v ohromných vysokých čepicleh z beranního rouna, ve kterých bylo majitel v hodinách, kdy jsme se potili i ve slaměných kloboucích, snad dosti příjemno, uniformy, kter již skorem vypadají jako národní kroje (na p čerkesská) a zase národní kroje, které vypadaj jako uniformy — vše to se hemží v úžasném pestrém a neskonale zajímavém kaleidoskopu hýřící oko neví, kam se má dříve podivati, n čem dříve utkvěti, čeho si dřive všimnouti; ba neví ani, má-li si všímati lidí, nebo prohlížel krámy a sklady. Všude samá zajímavost, pout vost, nezvyklost.
#28 alto_textblock #28
Vidite na první pohled, že to není trh p našem smyslu, ale schůzka Evropy s Asil, oka- mžik, trvající dva měsíce, kterého civilisovan i polocivilisovaní národové a obyvatelé krajů nejen evropských, ale i (a to měrou ještě větši asijských uživají, aby se zásobili na celý rol vším, čeho vyžaduje nutnost, potřeba, přepych. choutka i zvůle, a aby prodali výrobky své či národů vzdálených, které dopravili přes pouště a hory na všeobecné tržiště. Najdete tam ohromné sklady takových drobnosti, ba řekl bych po našem názoru malichernosti — třeba tahacie harmonik — že se podivíte. Ale mají li drob- nosti takové zásobiti kraje skorem až po činské hranice a po moře Černé a Ledové, není divu. že sklad vybočuje daleko z rozmérův, jakým jsme zvykli my Vídile tam zbraně kavkazské, pěkně rytým a kaleným stříbrem pobité, vidite sperký, kter ve skříni nejednou vypadají přiliš pestře,č přílis těžce, které však na hrdle, na vlásech v ušich či na pasu asijské krasavice asi teprv správně se zalesknou, vidíte satstvo, ve kterém možno v parných rovinách asijských za dne jenom jeti na koni a nikoli kráčeti pěsky, ktere však za mrazivých noci, následujících po žha vém dni, bezpečné ehrání jezdce a snad i koně, vidíte dětské šaty, celičké z bílého čií šedého labutího puchu — věru, nedovedu si představit matku, která by si nepřála koupiti na zimu svému mazánkovi takový šat, v němž asi vypadá dítě jako velká sněhová vločka — vidite kože šiny a hedvábi . . . achl Kožešiny a hedvábí! Diváte-li se na ně v Nižním, zabolí vás srdce, že nemůžete n koupiti těch krás celý vagon. Jsou tam kožešiny tygří, medvědí, vlči, sobolí, 1 kožešiny, o nichž se vám ani nesnilo, měkké, nádherně vybarvené jemné, že ruka zatouží zabořiti se do nich, hladiti je a probírati se jimi. Nedovedu je jme novati — prodavači jim dávali podivná, necvi- čenému uchu našemu nesrozumitelna jmena, ale dosud na ně vzpomínám toužebně. Hedvábí nejlépe svědčilo, že jsme v místě s Čínou přímo spojeném. Prodavači hedvábí jsou aristokracií jar marky, po většině jsou to bohatí Tataři v nád herných krojích, přepásaných střibrnými, tyrky sem prokládanými pasy, a jakmile projevíte trochu chuti kupovati a trochu zvědavosti, za
#29 alto_textblock #29
nesou vás vlnami nejčistšího hedvábí, ve kterých div neutonete. Nemluvím o stůčkách hedvábí čisunčového, režného, z něhož si Rusové pořizují na léto celé obleky, ani o hedvábí, zpracovaném p evropsku, ale obchodník vám začne rozbalovati látky se vzory ryze orientálními, — tuším bu- charské — vyšívané puchy, jakoby je vítr při- vál z »Tisíce a jedné noci«, a lehoučké tka- niny závojové, tak vzdušné a tenké, jakoby kouzelník nějaký spředl bělostnou mlhu. Koupite to, ono, ale obchodník, který z po- čátku hleděl jen, aby co nejvíce prodal, poznal zatím z celého vašeho rázu, řeči a chování, že jste cizinci, kteří ani v Nižním Novgorodě, ci- zinci naplněném, se neobjevují každého roku. a povelí cos po tatarsku a sluhové přivlékaí nové divy hedvábnictví, protkávané látky, hed- vábné, lesklé koberce, celé činské, honosně vy- šité kroje . . Stéží se na konec odtrhnete, abyste pro- hlédli ostatní trh. Znalci nás ujistili, že nebyl ještě v úplném rozvoji, tak o čtrnáct dní že jsme měli příjet později. Vskutku, nejedna ulice obchodního města byla ještě prázdna, neobydlena, nejeden krám naplněn zbožím, složeným v balicích č bednách, ale mnoho krámů bylo již úplně zři- zeno a v nich byl čilý ruch. Před krámem bývá často na širokém chod- níku, krytém přečnívající střechou, opřenouo sloupce, postavena pohodlná lavička, aby mimo- jdoucí mohli si odpočinouti a při tom aby do- nuceni byli pohlížeti na výkladec lidumilnéhoi vypočítavého obchodníka, a usednete-li na chvii na lavíci, vidíte, že se to ve vehodu krámu hemží jako na úlovém česle. Ovšem, všichni, kdož se tam hemží, nekoupí, protože některý odejde a vrátí se i desetkrále, nežli koupi; »torgovať« dovedou v Nižním ještě lépe nežli v Moskvě. Ale přece jenom jest kupců dost. Také jsem tam spatřil ledacos, co bych raději nebyl viděl. Zvláště výrobky keramické. Člověk by se nadál v zemi tak svérázné, v městě, které jest rozhraním dvou světů, také plastiky zajímavé, třeba snad primitivní, a zatím tam najde nejhloupější figurky Fausta a Markéty, nejne- možnější plastická zobrazení starých laneknechtův a amorků, »humoristické« skupiny nejnizslho kalibru, pidimuže, prosté veškeré poetické po-