ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d7b91a80-9087-11dd-bd2b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 35
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
19. listopadu 1913. Číslo 318.
#4 alto_textblock #4
třebě 6,677.000 K. k mimořádné vojenské potřebě na velitelstva, vojsko a ústavy v Bosně a Herce- govině 573.000 a k mimořádné potřebě při příleži- tosti zdokonalení vojska 4,600.000 K. Mezi mimořádnými potřebami vojenskéhe loďstva figuruje 25.000 K, jako I. splátka na celkovou potřebu asi 300.000 K, na vybudování leteckých stanic, dále 50.000 K jako I. splátka na celkovou potřebu asi 1.400.000 K na stavby ve sta- nici Šibeniku, jako oporného bodu loďstva, V rozpočtu o společných příjmech a vydáních na prvních 6 měsíců r. 1914 žádá se o povolení celé řady mimořádných úvěrů, mimo jiné: 1. Na zdokonalení vojska 7,910.000 K a k tomu ještě zmíněný už adiční rozpočet 4,600.000 K. 2. Na opa- tření nového materiálu pro pošní dělostřelectvo 200.000 K. 3. Nl opatření válečného materiálu fortifikačních opatření 26,800.000 K. 4. Na prove- dení zvláštních opatření vojenských 316,678.000 K. (Mimořádný úvěr výzbrojný.]) 5. Na vydržování ottomanských vojenských osob, kter přešly na území mocnářství, 800.000 K. 6. Na zdo- konalení loďstva 47,500.000 K. rozložený plánovitě na několik let. 7. Na přístavní stavby v pevnostním obvodu v Pulji 500.000 K. 8. Na opa- tření zvláštních potřeb námořních 7.207.500 K a 9. na provedení zvláštních vojenských opa- tření za balkánské krise 40.443.860 K. Mimořádné úvěry pod 1. až 5. týkají se vojska. pod 6. až 9. vojenského loďstva. Při úvěrech sub 1.. 2. a 3. jedná se o částečné obnosy mimořádných úvěrů, které byly už delegací povoleny. Při úvěru sub. 4. jedná se o úhradu mimořádného nákladu na provedení zvláštních vojenských opatření ná- sledkem událostí na Balkáně. V odůvodnění příslušných požadavků pra- vi se v předloze min. vojenství: Válečné události. které se v r. 1912 a 13 odehrály na balkánském poloostrově, jakož i jimi vyvolaná vážná situace politická, donutily vojepskou správu, aby se sou- hlasem obou vlád učinila jistá opatření, týkající s urychlení pohotovosti vojska. Tato opatření, která byla diktována opatrností a držela se v mezích bezpodmínečně nutného, týkají se jednak částeč- ného zvýšení stavu mužstva, částečně zřízení no- vých formací, přeložení vojska, opatření válečného materiálu a zásob, koní, potravin a dopravních prostředků, šatstva výzbroje, jakož i provedení fortifikačních, stavebních a jiných opatření, jich zevrubné vyličení musí býti vyhraženo ústnímu projednání. Použití peněžních prostředků na uhra- žení nákladu na organisační opatření, která sahaji přes r. 1913, děje se vojenským rozpočtem za l pololetí r. 1914. Obnos 316.678.000, o který se žádá zvláštní předlohou, sestává z nákladů běžného rázu a z nákladu jednou pro vždy. Běžné výdaje páčí se pro r. 1912 na 13,760.000 K, na r. 1913 na 99.929.000 K, kdežto náklad jednou pro vždy, který vznikl zvýšením stavu mužstva no- vými formacemi, přeložením vojska a opatřením materiälu, činí 202.989.000 K. Ministerstvo vojen- ství prosí, by opatření, která byla učiněna za po- litické krise a byla podmíněna mimořádnými po- měry, byla dodatečně schválena a aby su ma 316,678.000 K, potřebná na úhradu tako- vých vzniklých výloh, byla schvále- na. Z této sumy připadá na Řakousko 201,407.208 korun, na Uhersko 115,270.792 K. Při nimořádném úvěru sub 5. jedná se o ná- klad na zaopatření, ubytování a cestovní výlohy 55 gážistů a 1595 mužů otomanského vojska, kteř přešli na území mocnářství a složili zde zbraně Min, zahraničních věcí obrátilo se na otomanskou vládu se žádoslí, aby dotyčné náklady nahradila U úvěrů sub 6., 7. a 8. jedná se rovněž o čá- stečné obnosy mimořádných námořních úvěrů, kter byly už dříve delegacemi povoleny. U úvěru 9. poukazuje předloha na nejistou po- litickou situaci v letech 1912 a 1913, která donutila též správu námořnictva učiniti řadu opatřenť n ochranu pobřežního území a k sesílení pohotovosti loďstva. Výdaje na r. 1912 činily 8.616.220 K, na r. 1913 činily 31.827.640 K. Ze žádaného úvěru 40,443.860 K připadá na Rakousko 25.722.295 K. Min. vojenství žádá dál, aby bylo dovoleno prodloužiti dobu k použití některých mimořádných vojenských nvěrů z r. 1911 a 1912. Konečně žádá vojenské ná mořnietvo, aby smělo 16.500.000 korun, povolených na stavbu 6 ponorných foddí o okrouhlé 550 tunách nosnosti, použíti na opatřeni jen 5 ponorných člunů o okrouhle 685—350 tunách
#5 alto_textblock #5
nosnosti.
#6 alto_textblock #6
Výkaz o hospodářství za rok 1912. Společná vláda podala zárovéň se společným rozpočtem výkaz o hospodářství za r. 1912. V té přičině dlužno vytknouti, že pokud jde o úhradu preliminováných příjmů celního důchodku mohou u porovnání výnosu 238,644.670 K s rozpočteným výnosem 183,466.719 K resullující větší přijmy 55,177.951 K býti považovány za definitivní vý- sledek, jenž opravou nedozná již žádné změny. Koncem kulendářního roku 1912 jeví se v řádném rozpočtu překročení úvěru okrouhle o 15 mil., v mimořádném rozpočtu úvěrový zbytek okrouhle 115 mil., celkem menší použiti okrouhle o 40.5 mil. Příčinou vykázaného značného překročení v řád- něm rozpočtu jest okolnost, že částí výdajů, po- volených v mimořádném rozpočtu, je z účetně-tech- nických důvodů zatím ještě ve formě záloh zatížen řádný rozpočet a že tato část bude teprve v do- dafečném období převedena do příslušného mimo- řádného rozpočtu a že mimo to v řádném rozpočtu
#7 alto_textblock #7
nar s
#8 alto_textblock #8
mědi. „Je to fak správné!“ řekl. Já však odepřel přijmout tuto zátopu mědi. Znovu sáhl do svého kaftanu a při tom se mu ně- kolik drobných mincí rozsypalo na vemi. Stej- ně hladově jako dříve shýbl se pro ně, a svítě si svíčkou, sbíral kus po kuse. Zde, v těchto místech, kde mučedníci náboženské myšlenky strádali a se odříkali, a ten člověk — syn je- jich víry — chamtivě sbírá rozkutálené ko- pejky. Bylo mi z něho trapno a zanechal jsem jej jeho osudu. A přece mají pravoslavné kostely své kouzlo. Vkročíš-li sem v době bohoslužby. zazní ti vstříc od ikonostázu zvučný hlas kně- ze a jemu odpovídající tenory a basy. „Ho- spodi, pomiluj!“ prozpěvují táhle. Je v tom melodický půvab, vroucí vážnost a předen fakt, jenž mocně dojme: modliť se svým ja- zykem ke svému Bohu. O. T.
#9 alto_textblock #9
Různé zprávy.
#10 alto_textblock #10
= Podivuhodná pamět slepcova. V Paříži vzbuzuje nemalý podiv mladý muž, od narození slepý, který vystudoval gymnasium a universitu a dosáhl doktorátu filosofie. Za celou dobu svého studia nečinil si žádných zápisků. Pamatovals vše jen z přednášek a z toho, co mu sestra před- čítala. Má tak výbornou pamět, že mu stačí sly- Jeti něco jen jednou, aby si to zapamatoval. Při této přiležitosti připomínají pařížské listy, žev nemocnici pro tuberkulosní v Dunningu v severo- americkém státě Hlinois je mladý, od narozená slepý lékař dr. Bolofin, jemuž prokazuje jeho ne- obyčejně jemný sluch při konstatování plicní tu- berkulosy neobyčejné služby. Rozezná chorobu tam, kde i nejlepší lékaři věří dosud ve zdravé plíce pacientovy. Doktor Bolotin chodí ulicemi města zcela bezpečně, jako vidoucí, a ze 3500 nemocných, které prohlížel, poznalo jen 60, žeje slepý. Ostatní neviděli mezi ním a vidoucím léka- řem rozdílu, s takovou jistotou si dr. Bolotin po- činal. = Turisté pohřešují se. Z Vídně, 18. listo- padu. (K. k.) Dva vídenští turisté, železniční úřad- níci, kteří podnikli výlet do Goldberských hot v Korutanech, jsou od včerejška postrádáni. Mysl se, že jsou v chatě duisburské, úplně zasypané
#11 alto_textblock #11
sněhem.
#12 alto_textblock #12
jsou obsaženy náklady skutečně zaplacené násled. kem hrozivé politické situace na podzim r. 1912 pro zvláštní vojenská opatření v r. 1912, pro běž- nou potřebu, pro kterou v době sestavení předlo- ženého účtu nebylo ještě žádných úvěrů. Společná vláda podala dále účetní závěrku za rok 1911. Celková potřeba, povolená pro tento rok, činila 399,753.440 K. Se zřetelem na skutečný výsledek v obnosu 330.855.146 K zmenšuje se pla- tební povinnost obou států mocnářství o 68,898.294
#13 alto_textblock #13
korun.
#14 alto_textblock #14
Ríšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 175.
#15 alto_textblock #15
Z Vídně, 18. listopadu. Zejtra odebere se poslaneck sněmovna zase na prázdniny. Po- trvají do úterka. Přestávlny bude u žito v Lvově ku poradám polsko-rusín- ským, ve Vídni k jednání výborové - mu. Dává se ujištění, že tato pausa bude po- slední za příčinou haličské volební reformy Slyšíme zvěst, ale víry nemáme, poněvadž by- lo nám praveno, že jest úmysl svolati haličský sněm na budoucí středu nebo sobotu na jeden den, by se ustavil a přijal elaborát smluvené volební reformy. Zejtra ráno přibude sem místodržitel dr Korytowski. Podá teprve vládě zevrubný referát o své dohodě se třemí stranami pol- skými, které dosud proti volební reformě by- ly. Takových zpráv vláda dosud neměla proto jich nemohla také dáti předsednictvu ukrajinskému, které dnes u hraběte Stürgkha v poledne bylo. Následkem toho byla také schůze ukrajinského- klubu krátká. Bylo řečeno: „Nevědouce o detailech dorozumění mezi místodržitelem a mezi pol- ským protiblokem, nemůžeme se o něm usná- šeti. Vyslechneme nejdříve, co nám hr. Stürgkh o tom poví. Svoláme schůzi zemského klubu rusínského na sobotu do Lvova. Dnes domluvili všichni poslanci, kteří za- psáni byli k t. zv. věcným opravám, jež pravi- delně nebyly ani opravami ani věcnými. Také tři Rusini je učinili, ale dosti stručně. B zhostil se dnes funkce své i jeden zpravoda menšiny dr. Diamand. Ostatní všichni od- budou si svůj part zejtra. Budoucí úterek za- končí celou rozpravu, věnovanou zvýšené dan lihové, zpravodaj většiny prof. dr. Steinwen- der. Potom bude tato daň odhlasována. Události minulého pátku měly dnes ve sně- movně koncem schůze dohru dosti bouřlivou Posl. Knirschovi nestačilo, že posl. dr. Strán- ský dostal dvě důtky za to, že „ministr práv vychovává německé soudce v král. Českém n pacholky“, žádaje. by presidium dalo soud- covskému německému stavu v král. Českém ještě satislakci. V čem by mohla záležeti, o- pravdu nevíme. Zajisté nikdo nebude tvrditi že všichni němečtí soudcové v král. Českém jednají, jak by jednati měli, že však jsou soud- cové mezi německými, kteří nejednají, jak by měli, zákoušíme již několik let. Nějakou sebe rozhodnější satisfakci, kterou by dalo presi- dium poslanecké sněmovny, by se tato anar chie v soudnictví v král. Českém se světa ne sprovodila. Posl. dr. Adolí Stránský v dotaze na presidium hájil se proti ortelu, který dnes na ním vynesl vídeňský magistrát. Benjaminu po- slanecké sněmovny, dru. Mattajovi, kter je sám členem městské rady, přihodil se mal heur, že prokázal radikální nevědomost o če- ském školství vídeňském, tvrdě, že nejedná se ve III. okresu vídeňském, kde byla česká ško- la vídeňským magistrátem zapečetěna, nikte- rak o školu soukromou, nýbrž veřejnou Tvrdí-li něco podobného doktor práv a člen městské rady veřejně v parlamentě, je-li do takové míry ignorantem o věcech, které opět- ně byly předmětem veřejné diskuse, čeho mož- no se nadíti u prostého občana vídeňského který zajisté, jsa dobrodušným a dobromysl- ným, nedal by se veštvati proti soukromé české škole vídeňské, kdyby se mu řekla pravda, že násilníci na vídeňském magistrátu vylévaj- svou národnostní zášt proti Čechům na škole soukromé. Čtenáři naleznou podrobnosti sráž ky pro tuto věc v referátě. Křesťansko-sociální svaz uve- řejňuje večer zprávu, ve které sděluje, že mě společnou. poradu s německo-ná rodním svazem, v níž projeveno souhlas- ně roztrpčení nad tím, že se poctivým snahán obou německých stran dosud nepodařilo vy- moci rychlé vyřízení malého finančního plánu naopak, že narazily obě strany ty na jednotný odpor slovanských stran a že dokonce český- mi agrárníky, kteří dosud náleželi k přívržen- cům malého finaněního plánu, pohrozeno byle podporováním rusínské obstrukce. Bylo vyslo- veno také politování, že vláda všem pokusůn odkladným nečelí. Obě strany že si vyhražuj po stránce taktické odhodlání svoje, vyslovuj však již dnes, že nižádným způsobem nestrpí by parlamentarismu bylo zneužíváno způsobem jej ponižujícím a finanční plán byl protaho- Bylo kdysi řečeno, že jsou drzosti, které možno měřiti jenom jimi samými. Náleží k to- mu skutečně veliká ponce troufalo sti, líčí-li německo-národní svaz, který provozoval v poslanecké sně- movně obstrukci nejpustší a nej- sprostší, nějaké mravní rozhoř- čení. Kromě toho dlužno konstatovati, že brzké skoncování malého finsn čníhoplánu v zájmu státníchúřad- níků, učitelů na obecnýchškolách a země, nestarají se pouze oba jme nované německé kluby, nýbrž také klub český! Křesťansko-sociální svaz a ně- mecko-národní svaz nemají žádnou privile hráti si na jediné zastance úřadníků nebo učitelů. V „Národní Politice“ čteme reproduke stesků z „Venkova“, oficiálního orgánu česko slovanské strany agrární na netečnost poslance českých při debatě, věnované odpovědi na dotaz posl. Staňka a s. v příčině dosazen zemské správní komise v král. Českém. Dlou- ho jsme pátrali, jaká neúčast a při které příle- žitosti jest „Venkovem“ míněna, protože byla jen jedna, při které dala se presence poslane
#16 alto_textblock #16
ván.
#17 alto_textblock #17
českých zjistiti: při hlasování o tom, má-li se o vládní odpovědí na vzpomenutý dotaz de- bata konati či nic. Hlasování to konalo se po- dle jmen. Při něm byli přítomni všichni po- slanci národně-svobodomyslní, tolikéž pak všichni národní sociálově, kdežto agrárních scházelo 8. Jsme „Venkovu“ povděční, že troufá si pokárat vlastní své poslance. a o Po prohlášení ministra železnic o drahách bo- senských a místních (viz včerejší večerní vydán „Nár. Listů“) pokračováno v debatě
#18 alto_textblock #18
o novele k daní lihové. K věcné opravě ujal se slova posl. Sedlák, jeni poukázal na to, že těžko dnes v Rakousku mluviti o hospodářských otázkách. Dnes byla podána předloha o bosenských dra- hách. O předloze v příčině místních drah se nevi nebude-li vlastně odložena ad calendas grae cas. Bosenské dráhy nemají hospodářský, nýbrž nanej- výš strategický význam. V polemice s drem. Dia- mandem praví, že bonifikace a kontingenty nejsou darem z milosti, jsou to výhody pro zemědělské palírny, které jsou nezbytně nutny, poněvadž by jinak zemědělské palírny vůbec neexistovaly. Po věcné opravě posl. Smal-Stockého Trylovského, kteří polemisovali s Kurylovi- čem, odmitl posl. Staněk výtku dra. Diamanda. že pnodal malorolniky velkostatkářům. Vyslovil pak naději, že vyrovnání v Čechách i Haliči se zda- ří. Po polemikách posl. Bačinského, Golla a Genti- liho (s Dlamandem a Batlistiou) ujal se slova zpravodaj menšiny dr. Díamand a polemisuje v doslovu s vývody posl. dra. Damma. Pak pokračuje se v projednávání pilných ná- vrhů
#19 alto_textblock #19
o zajištění obnosu 20 milionů na zlepšení platů učitelů obecných škol. Posl. Lipka prohlašuje, že jest svrchovaně na čase, aby se učitelům a úřadníkům odpomohlo v jich nouzi. Proto nutno, aby finanční plán byl vy- řízen. Pak promlouvá o poměrech v Čechách. Ani svrchovaně zpátečnický zemský výbor nebyl by učinil to, co učinila zemská správní komise, která ze 40 milionů zajištěnýchvyšších příjmů věnovala jen 4 míliony na zlepšená učitelských platů, za to však 18 milionů na splacení dluhů, jež byly uzavře- ny za morálního, třebas ne písemného ručení pánů Thuna a Schönborna. Nedůstojnou hrou, která provádí se v Čechách s učiteli, jest 30.000 učitel- škých sil připravováno n trpce zasloužený chléb. Řečník nabádal sněmovnu, by nedopustila, aby z učitelstva byl zrovna vypuzován příslovný jeho idealismus a aby na jeho místě byly v učitelstvu vypěstovány revoluční city. Vyzývá strany sněmov- ny ke svornosti, aby byl vyřízen finanční plán, po- něvadž v jeho vyřízení doufají statisice, a aby se též učitelstvu dokázalo, že lze najiti v parlamentě pro ně obětavou náladu. Také projednávání tohoto předmětu bylo pře- rušeno.
#20 alto_textblock #20
Dotazy na předsedu. Posl. Knirsch litoval, že útoky dra. Stránskéh na německý soudcovský stav v Čechách nebyly předsednictvem odmitnuty. V poznámce místopředsedy, že nemůže str pěti takové výroky, nelze spatřovati náležité za dostiučinění. Také na počátku dnešní schůze ne dalo předsednictvo uraženému soudcovskému stavi žádné zadostiučinění. Táže se předsedy, co hodlá podniknouti, aby německému soudcovskému slavu zjednal plné zadostiučinění v zájmu sněmovní váž- nosti. Předseda: Projevil jsem již několikráte polito- vání, že některý člen sněmovny počíná si co nej- přikřeji a nejurážlivěji proti nepřítomným osobám které nejsou poslanei Posl. Knirsch: Projevujete jen politování? Pro s d nevrozhořčení? Předseda: Prosim, nyní mám slovo já. Rylíi Pogačník, který tehdy předsedal, odmití fhnee týto výrazy jako nepříjiistné. Poslanec dr. Stráh- ský volán k pořádku. žádám opětně členylsněmov ny, aby proti osobám mimo sněmovnu nevyslu- povali tak prážlivou fořmou. (Hlučný souhlas.) Posl. Pernerstorier odpovídal jako předsed výboru pro národnostní záležitosti, že svolal na čtvrtek 20. 1. m. schůzi tohoto výboru, v níž m se debatovati o předmětech výboru přikázaných a má býti zvolen zpravodaj. [Pochvala.) Posl. dr. Stránský reaguje na resoluci, kterou přijala dnes městská rada vídeňská proti němu. Nikdy prý mu nepříšlo na mysl urážet obyvatel- stvo vídeňské, nebo je charakterisovati tak, aby mohlo být uraženo. Celému světu je povědomo,že člověk, mluví-li o nějakém městě, nemyslí oby- vatelstvo, nýbrž representaci jeho. Posl. Mataja: „To není pravda, to myslí člo- věk obyvatelstvo. Posl. dr. Stránský: „Neměl jsem nie jiného n mysli, než ducha, kterým řídí se vídeňská městská rada, ducha pronásledování a nenávisti vůči če- skému národu. Posl. Mataja: „O nenávisti nemůže být žádné řečí.“ Posl. dr. Stránský: „Není žádného města na celém světě, ve kterém by obyvatelstvo, čitající několik set tisíc, nemohlo míti soukromou školu. Posl. Mataja: „O nějaké soukrom škole není tady žádná řeč. Udejte nán město, kde by malý zástup štváčů mohl působio nesváry v obci. Posl. dr. Stránský (obrácen k Matajovi): „V jako městský radní, nevíte ani, že se jedná ve IIl okrese vídeňském o českou školu soukromou. Jal to má vědět potom prostý oběan? Posl. Tuzar: „Jako člen městské rady jste poslanče Matajo spoluvinén. Vy jste v městské ra- dě vídeňské samí lupiči a zloději!“ (Veliký hluk předseda zvoní. Posl. Mataja: „Nedáme si město zruinovat jako království České. V zájmu dětí je, aby se učily německy.“ (Velký nepokoj.) Předseda zvoní a žádá řečníka, aby činil dotaz Posl. dr. Stránský: „Mým úmyslem bylo postih- nout ducha, kterým proniknuti jsou vůdci v měst- ské radě, pronásledujíce český element vídeňský Kromě toho minil jsem kruhy, které četbou urči tých listů mohou jen zhloupnout. Posl. Ferd. Seídl: „Lidovými Novinami ne získají.
#21 alto_textblock #21
Posl. dr. Stránský: „Učinil-li jsem tedy sváj výrok o městu Vídni, neodměnil jsem se špatně z pohostinství města Vídně. Jako poslanec jsem tady v sídle říšské rady doma jako kdokoliv jiný, a v fobrácen k Matajovi) nejste našimi hostiteli. [Ve- liký hluk.) Myslite-li, že jsme tady hosty, byl by to jen opět důkaz, že čeští poslanci jsou zase ve svých právech zkracováni. Posl. Knírsch: „Není přece míněno pohostinstv vůči poslancům, nýbrž vůčí Čechům.“ (Veliký hlul u Čechů.) Posl. Modráček: „To je pěkné pohostinství Což pak jsou Čechové tady ve Vídní v Německu neb v Rakousku?“ (Opětný hluk.) Posl. dr. Stránský: „Protestují proti názoru jako bychom tady požívali pohostinství. Jsme tady doma. Faktum, že Vídeň je hlavním městem celé říše a sídelním městem císařovým dává nám právo abychom kromě národních práv domáhali se tady škol pro své soukmenovce. Vídeň jest hlavním městem celé říše a hlavní město jest mezinárodní. Žádám presidenta. Posl. Ferd. Seídl. „... aby dal městské radě vídeňské důtku. Posl. dr. Stránský: „Nikoli. Nejsem tak ner- vosní, musím však ohradit se proti tomu, aby se tady s námi nakládalo jako s cizími a hosty a žá- dám předsedu, by nás vzal proti takovým insinua- cím v ochranu.“ (Hlučná pochvala u Čechů.) Předseda: „Vyslovuji ještě jednou své poli- tování, že následkem urážlivých výroků měli jsme dnes dohru a prosím opětně všechny poslance, by takových urážlivých a potupných slov neuživali. Konec schůze v 5 hod. odpol.; příšt zítra dopoled ne.
#22 alto_textblock #22
Politický přehled. Země české.
#23 alto_textblock #23
Německý „klenot“
#24 alto_textblock #24
„O kom jiném může býti řeč, mluví-li s o německém klenotu, než o famosním ministru spravedlnosti Hochenburgerovi, jejž National- verband schrání jako německý poklad, aby se mu nic lidského nepřihodilo?“ — Touto řeční- ckou otázkou počíná orgán německých sociál- ních demokratů teplická „Freiheit“ zdrcující úvahu o posledním případu ministra Hochen- burgera, jeho důtce soudci Estlovi k vůli „pra- sečí hlavě“, kterou Estl zjistil ve svém zná- mém rozsudku jako neklamně kasárenský vý- květ tuzemské vojenské poešie. Sociálně-de- mokratický list německý nepojímá tuto ryze rakouskou frašku se stránky humoristické nýbrž obořuje se na německo-nacionální Ver- band pro jeho stanovisko zprvu proti Hochen- burgerovi a známému jeho výkladu zcela roz- hodné a na konec před teroristickým úkazem Volksratu ustupujíci. „Členové německo-nacio- nálního Svazu, kteří v první schůzi justičního výboru, kde záležitost rozvinuta, sršeli ohněm a bylí by k vůli tomu málem svého předsedu prof. Waldnera porazili, kdyby nebyl nadeše počátek schůze sněmovny, ti ještě spolk- nou tento činsvého ministra spra- vedlnosti jako němí psi (!!), ji m bylo předloženo sousto. Takovým tonem mluví němečtí sociální demokraté s Verbandem, v němž vidí jenon slepého vykonavatele rozkazů „pana Titty z Třebenic“. Už prý jim prostřednictvím Volksratu zaslal ukaz, že případ Estlův „ne žádnou pohnutkou k bezmezným útokům n ministra spravedlnosti, jemuž Volksrat vyslo- vuje nezkrácenou důvěru a doufá, že němečti poslanci energicky se postaví proti sočení na ministra Hochenburgera, pocházejícímu jenom z politických důvodů. Německému národu bude tedy jeho kleno zachován — končí „Freiheit“, která, jak vidět má týž respekt k Hochenburgerovi, jako k Verbandu a jako k Volksratu.
#25 alto_textblock #25
Rakousko-Uhersko. Chorvatské věci. Na ponděli byli do Pešti pozváni členov chorvatsko-srbské koalice na poradu s hrab Štěp. Tiszou. „Obzor“ se dovídá, že na po- radu tu jedou bývalí odb. přednostové Niko- lič, Badaj, býv. sněmovní předseda Medakovi a posl. Mažuranič. K tomu dodává „Obzor očekávání, že volby do chorvátského sněmu budou vypsány příšti týden, jestliže konferen- ce hr. Tiszy se zástupci koalice povede k cíli o čemž prý se nepochybuje. „Pester Lloyd“ zaznamenává zprávu zá- hřebských listů a praví, že „sankvinické na- děje“ chorvatského tisku nepokládá za zcela bezdůvodné. Spočivá prý skutečně v rukou koaličních politiků, aby komisariát byl co nej- dříve zrušena v Chorvatsků nástaly zase nor- málné poměry. Ale jen prý zaurčítých podmí- nek. Chorvatsko-srbská koalice musí prý svou politiku vpraviti do rámce myšlenky uinioni- stické a mimo to se zříci nároku, že o budok- cích osudechstátní pospolitosti Chorvatska s Uhrami smí rozhodovati pouze koalice. „Pest. Lloyd“ opákuje tu známý požada- věk hr. Tiszy, o který se dosud rozbíjejí vše- chny snahy bar. Skerlecze, aby se v Chorvat- sku obnovily co nejdříve ústavní poměry „Myšlenkavunionistická“ znamená nadvládu maďařstva v Chorvatsku; druhou podmínkou vymáhá se na koalici, aby přijala za své spolu- pracovníky unionisty z tábora Rauchova a To- mašíčova, proti čemuž se vzpírá celá koalice
#26 alto_textblock #26
Za hranicemi. Dva přístavy pro srbský vývoz. Mezi Řeckem a Srbskem stala se doho- da, kterou se řecký přístav solunský dává Srbům ke společnému užívání. Po prvé válce jsme si představili, že k takové dohodě o uží- vání solunského přístavu dojde mezi Bulhar- skem a Srbskem. Londýnská konference zabezpečila Srb sku, že mu bude dán k disposici některý pří stav albanský, ale protože dlouho potrvá, ne poměry v Albanii budou upraveny a ustáleny a kterýkoli z albanských přístavů pro obcho zřízen, Srbsko vyšle tyto dni do Berlina od- borného přednostu dra. Bogdana Markoviče aby tam jednal o tom, aby srbskému vý- vozu byl otevřen přístav hambur ský. Dr. Markovič při té příležitosti objede k vůli inspekci srbské konsuláty v Německu a konsulům uloží horlivě napomá- hat rozvoji vzájemných obchod- ních styků mezi Německem a Srb- skem. Konečně se dr. Markovič odebere d Hamburku studovat otázku, které druhy srb- ského zboží by se tamějším přístavem mohly vyvážeti a do kterých zemí a měst. Srbské konsuláty v Německu a německé v Srbsku bu- dou rozmnoženy. Vídeň bude tedy míti, k čemu po leta pracovala.
#27 alto_textblock #27
Panamský průplav a sibířský obchod. V Panamě prokopali průplav a v Rusku již s bojí, že suroviny východní Sibíře půjdou již ne ne západní ruský trh, nýbrž na trh americký. Takově přeměny v jednom díle světa způsobuje dnes změn vodní dráhy v jiném díle světa. Ve Spojených stá- tech amerických vydán byl právě zákon o bezplal- ném dovozu surovin. Moskovští továrníci sukna ji se bojí, že mongolská vlna bude též kupována hlav. ně americkými kupci, protože doprava vodníje nepoměrně lacinější než doprava, po suché zemi Mongolské a mandžurské boby kupovali hlavně Anglii; i pro toto zboží cesta panamským prů- plavem bude výhodnější.
#28 alto_textblock #28
Vyjednávání mezí Francií a Německem. O vyjednávání francouzskosněmeckém, o němi se šířily zprávy dosti různé, sděluje „Temps“t, že počalo již před nějakou dobou a týká se jedině franeouzských a německých zájmů v turecké Asii Jest důsledkem rozhovorů, zahájených vzhledem k chystané dohodě mezi finančníky francouzským a německými v záležitosti bagdadské dráhy. Je známo, že tato dohoda by učinila z bagdad- ské dráhy podnik čistě německý, naproti tomu pal by se železniční síť arménská a syrská stala ho- spodářskou doménou francouzskou. Dohody fran- couzsko-turecké získaly k tomu svolení Turecka které bude doplněno dohodami německo-tureckými o něž Džavid bej nyní vyjednává v Berlině, a takto
#29 alto_textblock #29
se francouzsko-německá úprava otázky bagdadské může státi definitivní. Výhody, plynoucí z potlačení francouzsko-ně- meckého soupeřství v Anatolii, povzbudily Franci a Německo, aby přikročily k dohodě ještě všeobec- nější pokud jde o jejich zájmy v turecké Asil, tyto zájmy jsou předmětem vyjednávání berlínské- ho, při němž má francouzský velevyslanec Cambon ku pomoci Sergenta, místoguvernera Banque de France, a Ponsota, přednosty sekretariátu mezi- národní finanční komise balkánské, kdežto vedle šl. Zimmermanna, německého podsekretáře zahra- ničních záležitostí, jsou finance zastoupeny Hell- ferichem jedním z ředitelů Deutsche Bank.
#30 alto_textblock #30
Home rule.
#31 alto_textblock #31
Dle zprávy „Timesů“ chystá anglická vláda zájímavý návrh na rozřešení irské olázky. Tento přední unionistický orgán sděluje, že za několik dní budou vůdcové oposice znáti ministerské ná- vrhy, a že možno již nyní říci, že budou spočívatl na těchto základech Rozhovor mezi ministerským předsedou As- quithem a vůdcem oposice Bonarem Lawem bude se vztahovati na určitý bod a nikoli, aspoň z po- čátku, na celou irskou otázku. Jediným možným rozřešením otázky je dle všeobecného mínění vyloučení Ulstru z nové irské správy. To vláda skutečně navrhne, ale nikoli na vždy. Dodatečný článek k zákonu o home rule odročí působnost tohoto zákona na provinci Ulster na jistou řadu let, jež se stanoví. Posud prý se navrhovalo vyloučiti Ulster ze zákona o samosprávě Irska na počátku a pone- chati mu právo, aby se později podřídil všeobec- nému zákonu, nebo naopak podřítit tuto provincii zákonu o home rule hned s možností, aby se z něho později vymkla. Nyní však se ví, že ministři nejsou pro kombinaci toho druhu. Chtějí dáti zadostiučinění irským nacionalistům tím, že zákon se má vztahovati na celé Irsko a uklidniti Ulster- ské tím, že se jim povolí určitá lhůta. Možno prý také pokládati za jisté, že se mi- nistři uchýlí k novým daním, aby se nacionali- stickému Irsku poskytla náhrada za dočasnou ztrátu ulsterského bohatství.
#32 alto_textblock #32
Rivalita ve Středozemním moři.
#33 alto_textblock #33
Tiché dělení asijského Turecka mezi evropské velmoci, prozatím ve sféry zájmů, v důsledku balkánské války a nově probuzené imperialistické choutky Italie, způsobily, že Anglie a Francie de- monstrují velmi účinně své mocenské postavení v východní části Středozemního moře soustřeďová- ním silného loďstva. Francouzský ministr námořnictva Baudin vy- slovil se k zástupci „Matinu“, že tradiční vliv Francie v Levantu vyžaduje, aby se tam její prestiž ještě zvýšil a že po bukurešťském míru pokládal za vhodné, aby se francouzská vlajka objevila ve východním Středozemním moři, kde má Francie věrná přátelství, tím cennější, že byla časem vyzkoušena. První eskadra francouzská, vyslaná z Toulonu. přistála v Egyptě, kdež byla nadšeně uvilána její velitel, viceadmirál Lapeyrěre přijat slavnost- ně chedívem a lordem Kitchenerem, jenž při té příležítosti připomenul, že r. 1870 sloužil ve fran- couzské armádě. Dle zprávy z Malty, hodlá anglická admiralita britské loďstvo ve Středozemním moři sesíliti na dřívější stav přivtělením čtvrté eskadry bitevních lodí, jež se nalézá nyní u Malty. Než se tak stane. má býti tato čtvrtá eskadra okamžitě sesílena několika staršími dreadnoughty, náležejícími posu k první eskadře bitevních lodí. „Matin“ se dále dovídá, že asi 30. listopadu dojde k velmi významné manifestaci v Píreu První francouzská eskadra, obsahující 16 jednotek setká se jam s imposantní lodní mocí anglickou. složenou z anglické eskadry levantské, obsahující 13 jednotek, za velení admirála Coville, a druhé eskadry domácího loďstva anglického, obsahujie rovhěž 13 jednotek,řzh sveleníl admirálavprince Battenberga. Tyto 42 jednotky francouzské anglické pobudou v řeckých vodách tři nebo čtyř dny, a jejich přítomnost má ukázati silu a důvěr- nost anglo-francouzské dohody. Není pochyby, že tato lodní demonstrace v řeckých vodách má především za účel dodati váhy stanovisku Anglie a Francie v otázce osudu ostrovů v Egejském moři, které obě velmoci chtěji přiřknouti Řecku, kdežto Italie, která má tyto ostrovy posud obsazeny od války tripolské, posu tomu houževnatě odporuje. Oficiosní „Tribuna“ popírá domnělé imperialistické choutky Italie v Středozemním moři a odvolává se na celým náro- dem schválený program ministra di San Giuliana, dle něhož musí každá nadvláda jednotlivých mocností ve Středozemním moři přestati. Hale trvá prý pevně na tom, že nynější východní krise nesmí žádné mocnosti zjednati nabylí území pročež je vyloučeno předání egejských ostrov Řecku. Italie prý si přeje zachování integrity nyněi- šího Turecka a chce tam jen rozšířit vliv italské řeči, jakož i své hospodářské uplatnění za čestné soutěže se všemi mocnostmi, které zaručí vzá- jemnost. S límto stanoviskem souhlasí zpráva, že vévo- da Abruzzský, velitel italské lodní divise, která příplula k ostrovu Rhodu, přijav zástupce řecké- ho obyvatelstva s vikářem řeckého metropolity. kteří mu podali adresu, vyslovující přání, aby ostrov byl připojen k Řecku, odpověděl jim, že se timto přáním nemůže zabývati, poněvadž jde o politickou otázku. Italie dle všeho, nemohouc obsazené ostrovy podržeti pro odpor velmocí trojdohody a vzhle- dem k určitým dřívějším závazkům, chce je zatím udržeti v moci turecké a zabezpečiti si na nieh svůj vliv, aby se jich mohla zmocniti později, a dojde k definitivní líkvidaci Turecka
#34 alto_textblock #34
Mezinárodní závod tělocvičny v Paříži.
#35 alto_textblock #35
(Od zvlášt. zpravodaje „Nár. Listů“) V neděli o 1/49. hod. več. po dvanácti- hodinném závodění prohlášen byl zná- mý Vám již výsledek, Čechové po třetí od- nášejí si vítězství ze závodu nejtěžšího, závo- du, jehož nesnadnost a úroveň se zvyšuje kaž- dým novým uspořádáním a to hlavně zásluhou Čechů. Jaká jest tělocvičná úroveň tohot závodu, vysvilá z toho, že Italové, kteří byli ve Štokholmu při olympických zá- vodech minulého roku prvními daleko nad všemi ostatními národy, s tím- též družstvem zatlačeni byli v Pa- říži až na třetí místo, dále že Braglia vítěz olympický, do družstva italského se vů- bec nedostal, postrádaje výcvík v tělocviku prostém, a že druhý vítěz štokholmský, Fran- couz Segura, mohl býti zařaděn do francouz- ského družstva pařížského jen jako ná- hradník. Češi nikdy nebyli tak dokonalí jako ten- tokráte. Svojí stejnoměrnou hodnotou, vše- stranností „umačkali“ takřka své sou- peře. Neudělali ani jediné chyby povinných sestavách a vyšvihli se vysoko nad ostatní ve volných co do pů- vodnosti, novosti, cviku a krásy sestavení. Byli nejlepší na prostných (16 body nad družstvo francouzské a italské), na hraz- dě, běhu, šplhu a také (ovšem ne dle počtu bodů, ale hodnotou, na bradlech). Když odcházeli z prostných na bradla. pravil již po několika změnách jeden z před- ních odborníků francouzských Scherb: „L e Tchěques sont inbatablel“ (Čechy