#1
alto_textblock
#1
Strana 14.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY,
#3
alto_textblock
#3
21. července 1901. Císlo 199.
#4
alto_textblock
#4
Vienna Footb.-CI.« z Vídně, kterýž klub vyšinul
se vítězstvími nad »Slavií«, W. A. C. (vítězem v boji
»Challenge C.«) i »V. Criquet a F. Cl.« na nejlepší
(dle výsledků) mužstvo v tomto soustátí. A s nimi
utkal se mladistvý team vinohradský nerozhodně,
ukázav jak v souhře, tak míčové technice pěknou
vyspělost. Snad že naskytne se příležitost, proká-
zati jestě, že tento výsledek nebyl pouze nahodilou
shodou okolností dosažen, zejmena až bude klubu
umožněno utkati se s jinými mužstvy I. třídy a tak
ukázati, na jaké výši skutečně stojí. Bi team sehrál
několik matchů v nedokončených zápasech o mi-
strovství II. třídy, C-team ve svých 6 zápasech vůbec
nebyl poražen. Jednotlivé zápasy vykazují tyto vý-
sledky:
B team S. K. »Union« (mistrovství)
0:1
A »
A. F. K. »Karlín« I.
4:1
3
II.
3:1
S. K. Libeňl
16 0
,
Staroměstský kr.
5.0
B » A. F. K. Karlín I. (mistrovství)
1:4
» First Vienna Football Club
4 4
»
Staroměstský kr. (revanche)
5:1
,
S. K. »Čechie« I.
6:0
,
F. K. »Merkur« II
6:0
„ komb. mužstvo (»Union« v Karlíně) 3:0
„ S. K. Praha—VIi.
6:1
„ F. K. »Horymíre
2 1
„S. K. »Merkur« (komb. I. a II.) 2.0
C, S. K. »Libeň«I.
13:0
Všechna 3 mužstva sehrála tedy 15 zápasů
v nichž dala úhrnem 76 goalů proti 14; celkem
zápasy prohrány (B-team), 1 nerozhodný (A-team)
tedy 12 vítězných.
** O prázdninách leckterý ze studentů, na ven
kově meškajících, jest přítelem hry v kopanou, jehož
přičiněním pak tu onde vznikají sportovní a též
footballové kroužky. »Český athl. a footb, klub« n
Král. Vinohradech sestavil 2 letní mužstva.
jež navštíví několik nových sportovních míst na če-
ském venkově.
Lístárna red. „Sport. věstníku“.
Páni zasílatelé příspěvků a sdělení nechť píší
Iask. jen po jedné straně papíru, ponechávajíce
něco volného místa po straně.
Čís. 130.
Šachy-
191/101.
Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány:
Jan Smutný v Příbrami.
#5
alto_textblock
#5
Uloha číslo 339.
III. čestné uznání „Tijdschrift van den Nederlandscher
Schaakbond-
Heslo:
„Beatrir“
#6
alto_textblock
#6
Bílý začne a dá 3. tahem mat.
#7
alto_textblock
#7
Budiž uvedeno, že omylem úloha čís. 334 pokládána
za touž III. čest. uznáním poctěnou autorem samým,
an konkuroval se dvěma úlohama a heslo úloh si za-
měnil což tímto opravujeme; úloha čís. 334 má heslo
„Aliquandogue bonus dormitat Homerus“ a neobdržela
ničeho ač autorem kladena za lepší dnes uvedené.
#8
alto_textblock
#8
Úloha čís. 340
II. cena z téhož turnaje. Heslo: „Vexillum“.
Bílý: Kb8 Da7 Ve2 Se7 e4 Jc7 Pb4 b5 f2 he
Černý: Ke5 Dhi Va1 Sd7 Jds f7 Po6 f3 f4 g
mat 3. tahem.
#9
alto_textblock
#9
Úloha čís. 341
III. cena z téhož turnaje. IIeslo: „Recognoveruu
proceros“
Bílý: Ke1 Dg6 Vds Sd7 de Jde d4 Pr
Černý: Kds Vg1 h1 Sfí h2 Jh7 Pc5 d5 e4 o2 g3g
mat 3. tahem.
#10
alto_textblock
#10
IV. cena má vedlejším tahem 1. Sc8—f5 proto neuve
řejňujeme. Heslo: „Libera nos“.
#11
alto_textblock
#11
Úloha čís. 342.
V. cenn. Heslo: „Gosta Berling II“.
Bílý: Ke1 Dg8 Je2 (4 Pa2 b3 b4 f3 h4
Černý: Ke5 Jdi Ph7 h5 mat ve 3. tazích.
#12
alto_textblock
#12
Partie č. 238. Škotská hra.
Hrána v II. „anonymním“ turnaji ruském.
Bílý: M. R. Blumenfeld. Černý: J. A. Sybin
1. e2—e4 e7—e5 2. Jg1—f3 Jb8—c6 3. d2— d4
e5d4 4. J3d4 Jg8—f6 5. Jb2—c3 Sf8—b46.
Jd4c6 b7xc6 7. Ddl—d4 Dds—e7 8. f2—f3 c6—c5
(dle Internattonal Chess Magazin z r. 1887 lepším
tah Bergrův 8. . . . d7—d5 9. Sc1—g5 c6—c5 10.
Sf1—b5 Ke8—f8 11. Dd1—d3 d5xe4 12. f3xKKe4
De7e4+ 13. Dd3e4 dle Steinice s výhodou pro
bílého v „Bilguerovi“ místo 12. ... DXe4 poukázáno
na tah 12. . . . Se8—b7 13. 0—0—0 a hry jsou stejné.
V partii Zuckertorta s L. Paulsenem táhl týž dámou
na d3 a na 12 a vyhrál.) 9. Dd4—f2 0—0 10. Sc1—d2
d7.—d5 11. 0—0—0 d5e4 (Steinic uvádí též variantu
Bergrovu 11. . . . d5—d4 12. Jc3—b1 Sb4x«d2+- 13.
Jb1d2 a hra bílých dle Steinice lepší, dle Bergra
však hra černých výhodnější, kdo tedy má asi pravdu?)
12. Je3e4 Ji6e4 13. f3e4 De7xe4 Steinic uvádí
jest-li 13. . .. Sb4d2— tedy Vdlxd2 s výbodou
pro bílého) 14. Sf1—d3 (Steinic pokládá tah 14. 8f1 —d
a 14. c2—c3 za lepší, který však opravdu lepším,
těžko rozhodnouti) De4—c6 15. Df2—h4 Sb4xd2-
16. Vd1d2 g7—g6 17. Vh1—f1 Va8—b8 18. Vf1—fe
Deo—e6 19. Šd3—ci Des—e5 20. c2—63 g6—25 21
Vf4—e4 De5c3+ 22. b2xe3 g5xch4 23. Vd2—d-
Vb9—b5 (na 23.... Se6 asi 24. Vg5—+ KhS 25. Ví ch
a bílý získá malé výhody dobrou posicí svých pěšců
a věží) 24. Veth4 Vb6—g6 25. g2—g3 Sc8—e6 26
Vd5c5 Se6xc4 27. Vh4c4 Ví8—e8 28. Kcl—de
Vg6—d6- 29. Ve4—d4 Vd6—f3 30. Ve5xc7 Vf6—f2—
31. Kd2—d3. Ví2xa2 32. Vd4—d7 Va2xh? 33.
Vd7f? Vh2—h3 34. Vf7—g7—+- Kg8—h8 35.Vc7xca7
Ve8—g8 36. V7g8+ Kh8Xg9 37 c3—c4 Vh3xg4-
38. Kd3—d4 Vg3—g7 39. Va7—a6 h7—h5 40. c4 —ch
h5—h4 41. c5—c6 Kg8—h7 (jest-li 41 . . . h4—h
tedy 42. Va8+ Kh7 43. Vas Vgl-—+- 44. Kd5 Vh4 45.
c6—c7 h3—h2 46. Val a bílý vyhraje) 42. Kd4—cn
Vg7—g5- 43. Kc5—b6 Kh7—h6 44. c6—c7 Vg5—ge
45. Va1—a5! h4—h3 46. Va5—a3 a černý se vzdal
dle poznámek M. Čigorina.
#13
alto_textblock
#13
Zprávy čachově.
Dne 23. června t. r. při menším sjezdu účastník
korresp. turnaje zemí koruny české v Králové Hradci
k návrhu p. A. Rysa usneseno pořádati sjezd českých
šachistů do Pardubic. Pořad: Příjezd dne 10. srpna
odpoledne, 11. turnaj, 12. odjezd, schůzka i turnaj
konány budou v hotelu „Střebský“. Nejen účastníci
turnaje, ale i všichni čeští šachisté se k účasti upřímné
zvou. Zúčastnění oznámeno buď do 6. srpna 1901. —
A. Šmaha v Litomyšli.
Nový korresp. turnaj šachistů zemí koruny české
pořádán bude opětně šach. kroužkem litomyšlským
od 15. září 1901 do 1. května 1902. Pravidla táž jako
při právě ukončeném turnaji. Hráti se bude ve sku-
pinách po 8 hráčích, každý s každým 2 partie; I.—III.
vítéz v každé skupině obdrží čestnou cenu a diplom
IV.—V. diplom pouze. Největší partie bude zvlášť od-
měněna. Partie uveřejněny budou v knize, o turnaji
vydané. Přihlášky a vklady (za hráče 4 K) přijímá
nejdéle do 10. září 1901 Ant. Smaha v Litomyšli.
„K protestu p. Hostáně, uveřejněnému v čís. 185
dne 7. července t. r. „Národních Listů“, dovoluji si po-
dotknouti: Každého asi překvapilo páně Hostánovo
vyzvání soudců, by dohráli s ním partii, kterou nedo-
hrál s p. Schnablem. V partii té je černý materiálně
silnější, posiční převaha bílého není tak značná, b
vyrovnala materiální převahu černého, tedy partie theo-
reticky pro černého vyhrává. Toho mínéní byli asi
#14
alto_textblock
#14
pp. soudcové. Avšak docela opáčného p. Hostáň. Ten
domníval se, že partie ona nejen není pro něj ztra-
cena, nýbrž dokonce že sám snad ji vyhraje. A z toho
důvodu též proti rozhodnutí soudců protestoval zcela
správně. Mimo to však vyzval pp. soudce by partii
onu s ním dohráli. A tu, ač ješté tak velikomyslným
byl, že dovolil jim hráti proti němu konsultačně, přece
myslím správně si nepočínal. Neboť i kdyby bylv
právu, měl vyčkati, pro které důvody pp. soudcové roz-
hodli, že partie ona jest pro něj prohrána a pak
měl důvody ony vyvrátiti. To bylo as správné jednání.
Nechtěl jsem snad těmito řádky dělati obhájce pp.
JUDr. Palkoskovi, MUDr: Těšíkovi a prof. Valentovi.
ti ho jistě nepotřebují, ale totéž co já, myslím, že
byl oprávněn připomenouti p. Hostáňovi každý
Old. Dáraa.
#15
alto_textblock
#15
Nynější život šachový v Praze.
Parné léto nastalo. Z Prahy stěhují se lidé o pře-
kot na venek. Kavárenský život v Praze zanikl, zmizel.
Až teprve na podzim opět obživne. Též v klubovních
místnostech česk. spol. šach., kde jindy stále živo
veselo, nyní pusto je a prázdno. Většina členů jeho
rozjela se do všechi koutů vlasti naší a někteří i do
ciziny. Ted jen žhavé paprsky sluneční, které namá-
havě se prodírají hustým vzduchem pražským, praži
do opuštěných figurek na šachovnicích. A jako zde.
tak i v jiných kavárnách zanikl všechen život šachový
Pouze v Národním domě na Král. Vinohradech dosud
značně holdují bohyni Caisse. Tam přece ještě i ted
vždy odpůldne můžeme nalézti šest i více partií roze-
hraných. A s jakým zápalem se zde hraje. Soupeři.
nedbajíce úpalu slunečního, bojují statečně, nejen
němými figurkami na šachovnici, ale i ostrým vtipem
a satirou. A pp. kibici, jichž chvála bohu je tu vždy
hojně, jim v obojím účinně pomáhají. Takový pře-
ochotný p. kibic, trvá-li mu přemýšlení některého ze
soupeřů příliš dlouho, aniž by se dost málo ostýchal,
táhne za něj sám. A přece nikdo se proto naň ne-
horší. Vždyť i partic šachu při velikém vedru hraje se
méně vážně, než-li vlastné hráti by se měla. Však
horší ještě časy nastanou pp. hráčům aneb lépe ře-
čeno některému z nich, když celé hejno kibiců sesype
se kol něho a svými ironickými vtipy počne naň do-
tírati. Tu obyčejně nezbude mu nic lepšího, než-li
vzdáti, se co možná nejrychleji partie, byť i lépe pro
něj stojící a počkati, až se pp. kibicům uráčí a oni
odejdou vyhledati si obět novou. To ovšem vše možno
je jen v létě. Kdo něco podobného dovoliti by si chtěl
v jiné roční době, ten by při nejmenším pochodil asi
tak, jako generál Götz, neblahé paměti, u Jankova.
Však v létě každý rád se pobaví, býť i na úkor hře
tak vznešené, jako je hra v šachy. Nyní hraje se šach
beze všeho velikého namahání duševního, které vlastně
bylo příčinou, že některým mistrům, beze všcho pře-
pinání mohl býti dán hrdý název genšové! Bohužel
i v tomto směru zůstali jsme my Čechové pozadu.
Doufejme ale, že teď při vzmáhajícím se životě šacho-
vém u nás brzy i nám nějakého se dostane. Ostatné
malou náhradu již bychom měli. Někteři šachisté,
scházející se v Národním domě, počali si totiž mez
sebou říkati, a to zcela případně bez přílišného se
podceňování, čunkalové! Nuže, od čunkalů již ke ge-
niům není třeba tak velikého skoku.
#16
alto_textblock
#16
Old. Důras.
#17
alto_textblock
#17
Národní hospodář.
#18
alto_textblock
#18
Z demácího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listůr.)
V Praze, 20. července.
(Zlatý věk obecních správ. — Modern
Princip. — Úloha finanční a sociálně-
politická. — Vzor a výstraha Vídně. —
Německé úsilí a nezadluženost. — Kar-
tely při kontrahování méstských vý-
půjček. — Domácí trh. — Akciové spo-
lečnosti a prvé půlletí letožní. — Ob-
chodna pražské bur se.)
Zlatý věk obecních správ, jichž výroční roz-
počty končily přebytkem, náleží Hesiodu a našim
generacím minulým. Obce měly více a méně po-
třebovaly, nebo proto měly více, že méně po-
třebovaly. Nyní slunce správy obecní se sklání
za jiný svah. Potřeby školské, humanitní i zdra-
votní honí obce k závodům o modernost a dobrou
paměť dětí. S tím během o úspěch však pád
obyčejně stejně velký stín: vzrůst závazků obec-
ních, které vyčerpávají jmění veřejné, obec vedou
k výpůjčkám a předem zplna napínají berní sílu
dětí. Tak jezdíme na principu moderním.
Všimneme-li si pak hospodářství jednotli-
vých měst, shledáváme, že kritický jeho nepo-
měr nevzniká aní úpadkem příjmů, nýbrž velmi
povážlivým vzrůstem vydání. Na této
stránce dochází výrazu řada podníků, které ve
vlastní správě byly provedeny. Při tom jest vý-
znamno, že omyl rozpočtu v příčině výnosnosti
podniků oněch spočívá především ve vyšších
mzdách dělníků a v důsledeích této úvahy za-
sluhuje povšimnutí, že z tohoto ohledu sociálního
město jako podnikatel se snadno může ocitnouti
ve sporu s méně zámožnými vrstvami svého
vlastního obyvatelstva.
Nebezpečí poměru takového nebyla dosu
věnována náležitá pozornost, — ale již při
úvaze povrehní se nám zdá dosti pravděpodob-
ným, že několik sporů o věc naznačenou by
městům velice ztrpčilo úlohu podnikatele, takže
by pak seznala, že tato jest nejen drahá, nýbrž
i nevděčná. Medaille má lie finanční a rub
sociálně-politickou.
Příklad Vídně, která vyniká zvláštním po-
krokem i ve příčině dluhů, může nám býti
vzorem i výstrahou. Její výpůjčky jsou sice
vesměs produktivní, avšak jeden zájem obecní
příliš kvapí za druhým, náklad na úpravu ulie,
stavbu mostů stíhá náklad na úpravu, stavbua
rozšíření plynáren, vodáren a elektráren a ve
finančním cffektu spatřujeme pak, že Vídeň ve
svém podnikání se ukvapuje, čímž vznikají drahé
ceny a rozpočet touto příčinou vychází z rovno-
váhy. Účely, za kterými jednotlivé půjčky jsou
podnikány, všecky vynikají, jak již pozname-
náno, tendencí zdravou, — oproti tomu jest
však otázkou, zda jest obci zdrávo, aby byly
prováděny tak rychle. Mnohdy dojde cíle dříve
ten, kdo jde pomalu.
Uvažujíce o těchto okolnostech, vzpomí-
náme významného projevu pruské vlády proli
vzrůstání městských výpůjček, která v této
otázce zůstává svým zásadám vérna. Neboť jiz
dříve pruské finanční ministerstvo vyslovilo
zdrželivé názory, kdy výpůjčku chtělo podnik-
nouti město Vratislav. Mezitím však poměry
na trhu peněžním tak jako tak nové výpůjčky
odložily na přihodnější dobu; — ale nyní.
když doba byla opět více přízniva, německá
vláda znovu vystoupila s podobným projevem,
a jeho důraz vyznačoval vládní přání, aby vlád-
ního stanoviska bylo šetřeno ode všech měst.
V projevu tom se všeobecně doporučuje sprá-
vám obecním, aby svých dluhů již nezvětšovaly.
zejmena však za účely, které nejsou naléhavy.
Pozoruhodný jest pak tento výnos ministerstva
vnitra a financí o městských výpůjčkách, který
byl vydán městskému zastupitelstvu v Ra-
tiboři :
Zkoumajíce návrhy, abychom schválili vy
dání dlužních úpisů, svědčících majiteli a pře-
hlížejíce zprávy o správě města, shledáváme
jako při jiných příležitostech podobných, že
v době poslední se v kruzích městských správ
#19
alto_textblock
#19
měrou stále rozsáhlejší jeví náklonnost ke kon-
trahování výpůjček, a že úřady dozorčí snaze
té ne vždy se náležitě nevzpírají. Ovšem nelze
neuznati, že ve mnohých případech jsou vý-
půjčky podnikány za účely všeobecně užiteč-
nými, zejmena zdravotně policejnými, jichž bez
obecné újmy by nebylo lze dále odložiti. T
se vztahuje zejmena na stavbu vodovodů, kana-
lisace, pouličních dráh, nemocnic. Naopak jsou
však také výpůjěky kontrahovány na podniky,
jichž provedení není nutným nebo které bez
obecné újmy by bylo lze odložiti na dobu pří-
znivější městským finaneím, jak z příčin mzdo-
vých tak i z ohledu na trh peněžní. V tomto
smyslu můžeme jmenovati stavby městských di-
vadel, slavnostních dvoran, nákladných radnie
a investice podobné. Vzhledem ke vzrůstu vý-
dajů, který se stává patrným ve všech oborech
veřejného života a správu obecní značně zatě-
žuje, nelze považovati za správné, aby z vý-
půjček byl hražen náklad na po-
třeby přepychové a tím způsobem aby
berní síla městských obyvatelů na léta byla ne-
naléhavě napínána většími břemeny úroků
amortisací.
Nesmíme si ovšem utajiti, že německá
vládní direktiva vedle tendence všeobeeně pro-
spěšné má cil ještě jiný, který jest spíše so-
beckým. Jest to obava, aby města se nestala
státu nevítaným soupeřem na peněžním trhu.
Licitují mu totiž úrokovou míru do výšky.
Kdežto jest snahou státní správy výpůjčkám za-
ručiti zúročení co nejnižší, správy městské po-
volují obyčejně úrok vyšší a tím snadno získá-
vají sum. Když ale stát potřebuje, odkazujese
potřeba měst do mezí obezřelé politiky finanční
Tendenční úmysl pruského výnosu nemůže být
ovšem na závadu, aby jeho závěr ohledně ná-
kladů přepychových nebyl uznáván za všeobecně
správný, jakož i ta myšlenka, aby se domohl
pozornosti, že městu při kontrahování půjčky
nemá býtí směrodatnou výhradně jeho potřeba,
— nýbrž také že třeba dbáři poměrů na trhu
peněžním a poměrů mzdových. Jest v prak-
tickém i thereotiekém zájmu obcí, aby se vy-
hýbaly sporu sociálnímu, který v sobě tají bu-
doucnost.
Náš domácí trh, jak se zdá, se napil z pra-
mene zapomenutí. On po slunci bankovních
akciích otáčí svou rozpálenou hlavu a neohlíž
se na dobu hospodářského půlroku, která mi-
nula. Již výroční zprávy za minulý rok tíše
napovídaly, že od letošního roku se sotva lze
naditi zlepšení hospodářské situace; za hra-
ničním sloupem šesti měsíců se potkáváme s tou
pravdou potvrzenou. Jestliže prvé pololetí minu-
lého roku svým výsledkem bylo jedním z nej-
méně přiznivých, zříme, že četné akeiové spo-
lečnosti nedostihují letos ani výsledků loňských.
Všude klid a stagnace, — pouzo u nás jako
ztracení synové s dobrou chuti stojíme před
stolem domácí bursy, volajíce: stolečku, po-
kryj sel
Jest dobře, že náš kapitál po trpkých zku-
šenostech shledává moudrost v investici v hod-
notách domácích, — litovali bychom však,
kdyby to činil z neznalosti situace a kdyby
snad příznaky méně příznivé situace letošní
zklamaly něčí optimismus. Zkušenému pozoro-
vateli na poli finančním zajisté neušlo, že
ſlnanční ústavy nebyly s to, aby zplna překo-
naly nepřízeň místních a mezinárodních po-
měrů. I obchod bursovní, jehož se zkušené
obecenstvo velmi stranilo, i obchod oskontní
oproti banku asi vykazují menši výtěžky, které
tentokráte nemohly býti ani nabraženy ziskem
úrokovým. Neboť jestliže loni aspoň poměry
úrokové se vyvíjely přiznivě a bankám skytaly
náhradu za ušlý zisk emisnídi výtěžek z provisí,
prvé pololetí letošního roku ani v tomto směru
nebylo uspokojivým. Potřeba peněžní ve všech
oborech byla nepatrna, soutěž velmi ostraa
také úroková míra ze vkladů se nevyvíjel
ústavům příznivě. Kde úslavy menší se svými
vklady v neznačné výši ještě byly s to, aby je
výnosně umistily, nebylo to možno ústavům
s velikou sumou vkladů a tyto mnohdy mu-
sily býti za nedostatku eskontního materiálu
a bezobchodnosti bursovní umístěny se
ztrátou.
To jest všeobecná — nikoli místní — si-
tuace bankovních ústavů za prvé pololetí. U nás
budeme snad žádati za to, že v domácíeh pa-
pírech nyní považujeme peníze za nejjistěji
uložené, od nich vyšší dividendu jako premi
za svou vynucenou cnost.
Trojhvězdí zájmu tohoto týdne se jmeno-
novalo Daňkovky, Živno a Unionky; to byly pa-
píry, které byly jednány i hledány. Jako dě
dictví, k němuž se nikdo nehlásí, zůstávaly na
lístku bursy akcie Záložního úvěrního ústavu
v Hradci Králové, nová byla poptávka po praž-
ských Úvěrních.
#20
alto_textblock
#20
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 20. července.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
#21
alto_textblock
#21
Zdejší bursa jsoue, jak známo, toho času
závíslá na trhu berlínském, reagovala na zlep-
šení, které se tam zvláště na zprávy o neoby-
čejně velké stávce dělníků v amerických oce-
lárnách a dolech uhelných dostavilo. Kontre
mina — mimochodem řečeno veliká — překva
pena byla zprávami témi a pochopivši veliký
význam jejich, podnikla na celé čáře rychlé
úhradní koupě a zdvíhla v několika dnech kur-
sovní niveau do slušné výše.
Pokud se kreditek, papíru to značně kon-
treminovaného týče, vyskytly se zprávy, ž
skupiná Rothschildova v nejbližší době vykoná
na další část (50 millionů) rakouské korunové
půjčky opční právo, jež jí do konce květn
příštího roku jest vyhraženo. Přirozeným způ
sobem daly zprávy tyto, jakož i ony, že Ško-
dovy továrny dostanou asi jistě objednávky na
nová děla, podnět nejen ke koupím úhradním,
nýbrž i spekulačním přes to, že očekává se
špatná pololetní bilance tohoto ústavu, Celkový
obchod byl ještě velice nepravidelný, čehož dů-
kazem jest také klesnutí akcli haličské hypo-
teční banky. Padesát kusů stlačilo v pátek
kurs o 100 K a způsobilo i rozechvění mezi
majitoli zástavních listů, tak že mnozí hleděli
se jich zbaviti, přičítajíce klesnutí ono souvis-
losti s možnými ztrátami u některých halič
ských podniků, jež založeny byly známou kassel-
skou společností. Leč poplach ten ukázal so
#22
alto_textblock
#22
býti neodůvodněným a akcie ty stouply hned
druhý den při zahájení bursy o 60 K.
Pokud hodnot báňských se týče, došlo
tu ke krytí kontreminy a zrovna tak jako dříve
nebylo možno žádný papír bez veliké kursovní
koncesse udati, nebylo nyní tak snadno jej z
nízko limitovaný kurs koupiti. V hodnotách
dopravních pozorovány byly při nízkých kursech
koupě velkokapitálu za účelem uložení peněz.
Po dlouhém čase byl zájem pro akcie vídeň-
ských pouličních dráh a dalo k tomu podnět
zvolení nových tří členů správní rady a to prof
Schöna, dra. Weishuta a chefa firmy Theodor
Kantor a spol. ve Vídni. Bursa soudila, že by
zvláště postední nebyl do správní rady vstoupi
kdyby nebyl přesvědčen, že tam může působit
ve prospěch všech a zejmena rakouských akcio-
Vzkledem k tomu zdvihl se kurs akci
těch až na 260, ale neudržel se, ježto podní
kány byly pak obvyklé týdenní realisace. Z na
šich hodnot průmyslových zlepšily se Daňkovky.
eukerní a mostecké. Úhradní koupě kontre-
miny ke konci týdne ustaly a když podnikány
byly obvyklé týdenní realisace, rozhostila se na
burse opět dřivější vnitřní sl abo st, ježto
z nedostatku nových podnětů scházejí kupci
obecenstvo chová se zatím vším právem zdr
želivě.
Variace v minulém týdnu poznati lze po
někud z tohoto sestavení:
13. července 20. červce
95.70
Rak. korunová renta . . . 95.60
Rak. zlatá renta . . . . . 118.40
118.30
118.40
Uherská zlatá renta . . ..
118.15.
93.05
92 9
Uherská korunová renta . .
99.—
101.—
Turecké losy . . . . . .
624.50
636.50
Rak. kreditky . . . . . .
403.—
400 50
Banka pro země rakouské.
644.—
631.—
Uherské kreditky . . . . .
445.—
Bankovní jednota
446.—
..
855.—
866.—
Pozemkový úvěrní ústav .
266.—
26675
Živnostenská banka . . ..
640.—
629 50
Společnost státní dráhy . .
92.—
Jižní dráha
85.50
. . . .
56.—
477 50
Polabská dráha
1042. —
Buštěhradská dráha lit. B..
1026.—
2141.—
226.—
Stavební a dopravní A. . .
»
219.50
236.—
B. . .
793. —
790.—
Dunajská paroplavební spol..
973.—
2285.—
Tur. tabáková režie
268.—
263.—
Rakouská továrna na zbroj .
414.—
425.50
Alpinky . . . . . . .
436.—
446.—
Rým.-muráňská společnost
1565.—
1580.—
Pražská železářská společnost
1070.—
1110.—
Česká báňska společnost .
730.—
754.—
Mostecká uhlářská společnost
660.—
656.—
Wienerberger . . . . ..
1280.— 1260.—
Schodnica . . . . . . .
239 60
239.60
Londýnská devisa . . . .
117.50
117.45
Říšské marky . . . . ..
#23
alto_textblock
#23
Phönix .. . . . . . . .
Schalker Gruben . . .
. . . .
Orenstein Koppel. . . .
Hasper . . . . . . . .
Donnersmark . . . . . .
Huldschinský . . . . . .
Stettiner Vulcan . . . . .
Bismark . . . . . . . .
Hoesch . . . . . . .
Königsborn . . . . . .
Boesperde . . . . . . .
Nordstern . . . . . . .
#24
alto_textblock
#24
128.—
132.75
225.—
279.—
135.—
147.50
112.—
117.—
113.—
118.—
179.—
176.25
92.—
97.25
194.90
197.—
200.—
195.80
137.75
141.—
131.50 138.25
105.—
109.—
191..60
198.50
#25
alto_textblock
#25
Westfalia
#26
alto_textblock
#26
Nový bankovní úpadek v Německu?
Sdělili jsme již telegraficky, že vyskytují se do-
mněnky o brzkém pádu Rýnské banky v Mühl-
heimu. Banka jest mladým ústavem. Povstala roku
1897 zakcionováním firmy Gustav Hanau v Mühl-
heimu s akciovým kapitálem 5 mill. m., který byi
r. 1898 na 10 mill. m. zvýšen. Banka obrátila na
sebe několikráte pozornost ve velkých akcích bur-
sovních, na nichž brala horlivou účast. Ale právě
bursovní spekulace staly se ji osudnými.
Rychlé klesání báňských papírů, v nichž hledala ve-
likých výdělků, ohrozilo její finanční postavení. A
z těchto ran se banka do dnes nezotavila. Mezi je-
jími passivy (dle poslední výroční zprávy) vy-
skytuje se akceptů za 2,965.874 marek, cheků za
1,058.454 m., deposit na delší výpověď 4,299.167 m.,
věřitelů s 2,486.220 marek. Celková passiva činí
24.493.784 marek. Aktiva vykazují dlnžníku
s 8,873.673 m., cenných papírů za 2,671 .046 m.
A právě tyto položky jsou rozhodnými. Následkem
posledních bankovních úpadků německých učinils
říšská banka německá pokus o záchranu
ústavu tohoto. Za účelém tím svolána schůza
interessentů, na níž jednáno, jakým způsobem bylo
by lze založiti třímillionový fond ji-
stotní. Na schůzi upsáno členy dozorčí rady 2
mill. m. Zbývající 1/2 mill. však dosud hražen není.
takže se schůze rozešla bez výsledku. Na dnešním
jejím pokračování bude osud banky rozhodnuta
snad doplní se řada katastrol německých novou
stejně nemálo poučnou.
Chmolařství v r. 1900. Dle zpráv stálé ko-
mise byl r. 1900 pěstěn chmel v Rakousko-
Uhersku na 18.200 b. půdy (+- 1200 h. oproti 1892)
Tento dosti rychlý vzrůst pěstění chmele lze vyložit
vysokými cenami r. 1898, neboť pěstitelé dají se
úspěšným rokem snadno svésti k zvětšení plochy
obdělané, neuvažujíce, že toto nemírné zvět-
šení způsobí důsledně klesnutí cen. S
strany obchodníků vyskytly se častě stížnosti, že
pěstitelé věnují velice málo pozornosti
řádnému česání a zhoršují tak jen k svému
neprospěchu jakost svého výrobku. Také příliš rychlé
(často umělé) sušení bylo nemalou závadou.
Obchod r. 1900 refloktoval již takměř jen na nové
zboží. Zásoby z r. 1899 byly dosti nepatrné a tak
počínaje červnem interessoval se trh o nastávají
úrodu. Výsledky sklizně byly velice potě-
šitelny. Obavy před nadvýrobou, pronášené po-
čátkém sklizně, byly úplně vyvráceny. Dle soukro-
mých dat sklizeno bylo celkem v Evropě 866.000
chmele, z toho v Rak.-Uhersku 106.325 q. Na Čechy
připadá 79.000 q. na Moravu 2.800 q. Hlaliě
5360 q. Šlyrsko 9830 q. Obchod čekal na popudy
z Angiie, která měla vzhledem k spotřebě malou
sklizeň. Všeobecně čekán obchod příznivý. Zatím
však stala se minulá saisona periodou překva-
pení, zklamání a ztrát. Jest špatnou taktikou
producentů, že udávají výtěžky své sklizně co nej-
menší v domnění, že takto budou působiti na stou-
pání cen. Němečtí chmelaři počínaji si v tom směru
— poučeni zkušenostmi — úplně opáčně. A zatím
co takto Německo propagovalo, že jeho sklizeň bude
znamenitá, zněly zprávy z Cech nepotěšitelně. Vý-
sledek teho byl, že německá soutěž, opírajíc se
o dobré zprávy (i co do množství i co do kvalily
chmele), připravovala si půdu na náš účet. Německé
zprávy trání mluvily neustále o znamenitější kvalitě
zboží německého zvláště bavorského. A přece nebyl
český chmel již dávno tak čistý, zdravý a bozvadný
jako právě roku minulého. Obchod rozvinoval
se jen zvolna a stále bylo jasnějším, že němečt
odběratelé koupí od nás buď jen za nízké ceny
nebo že nekoupí vůbec. Počátečné ceny žateckého
chmele 180 K za 50 kg udržely se jen několik dnů
a klesly v říjnu a listopadu na 140—150 K. Teprve
pak došlo na závěrky s Německem. A tak byl r. 1900
pro obchod velmi nepřízniv ý. Z producentů
pochodili ještě nejlépe ti, jimž podařilo se prodati
své zásoby v řijnu. Spokojenými mohli býti jedině
sládci. Konec r. 1900 byl pro obchod bezvýhledný.
Jak obchod tak producenti měli značné zásobya
východiska bylo se nadíti jen pro ten případ, že
Anglie uhradí konečně své potřeby. Do září prosince
1900 utvářily se ceny takto (za 50 kg v K):
září říjen listop. prosin.
žatecký městský, okresní
165 154 142 120
a krajský . . . ..
úštěcký . . . . . .
130 115 100
dubský . . . . . ..
98 90 8
130 110 92
moravský . . . . ..
haličský. . . . . . . 133 117 958
jihoštyrský. . . . . . 100 90 80
severožtyrský. . . . . 110 100—
Nejvyšší ceny minulého století byly
Roku 1832 . . . . . 330 zl.
» 1860 . . . . . 358 zl.
„ 1876 . . . . . 377 zl.
, 1882 . . . . . 268 zl.
Nejnižší ceny byly v r. 1834, kdy z počátku placen
žatecký 1 q 130 zl. a klesl až na 20 zl. V r. 1900
dovezeno k nám 6710 q chmele a vyvezeno 44. 495
(v ceně 14.210.333 K) a to do Německa 30.341 a.
Auglie 1500 q, Francie 1309 q, Ruska 1601 g a
Švýcarska 1219 q. Oproti roku 1899 klesl vývoz
o 5905 q. hlavně pak do Německa. Ještě v prvých
měsících r. 1901 nalézaly se staré zásoby v rukou
obchodníků a výrobců a zvláště zboží vhodné pro
Anglii, kde zatím vítězila americká soutěž. Tato
stisněná situace byla ještě stížena soukromý mi
dráhami, které dopravu zdražil y. Nejde
jim o prosperitu obchodu a výroby ale jen o zisky!
Co se vývozu týče, bude úlohou naší obchodní po-
litiky, aby dovedla zabráníti zvýšení cla na
chmel v Německu a upravila konečně y náš pro-
spěch celní poměry s Ruskem. Činíť ruské
clo 3.50 r. ve zlatě na pud = 84 K na 100 kg.
kdežto naše 7 zl. ve zlatě na 100 kg. Jest proto
pochopitelno, že jsme vyvezli v posledních
10 letech do Ruska jen 14.042 q. Rusko k nám
však 59.358 q. Také schází našemu obchodu dosta-
tečný styk s irhem světovým. Jak patrno, nutno tu
vykonati mnoho, mnoho práce, aby nastaly poměry
lepšíl
Kůže a kožené zboži. (Zpráva stálé komise.
Poměry kožního průmyslu a obchodu s kožemia
koženými tovary byly v r. 1900 normálními. Dovoz
i vývoz obyčejných telecích koží poněku
se oslabil. Ceské kůže hovězí prodávány za
ceny nezměněné, jich dovoz klesl. Vývoz oveí
kůže dosti poklesl následkem našeho nedostatku
surovin. Vysoké ceny se uhájily. Dovoz kozinek
zmenšil se jen nepatrně, ceny stouply. Pro případ
snížení celní sazby, lze očekávati značné stoupnut
dovozu. Dovoz podešvic se o 25% zmenšil, vývoz
jich naproti tomu stoupl o více než o 50%. Dovoz
jemné bilé kůže rukavičkové as o 10 %
stoupl, černé o tutéž sumu klesl. Ze zboží koženého
jsou pro nás s největším interessem: obuva
rukavičky. Náš vývoz obuvi kožené i s koží
klesl s 21.092 q r. 1899 na 20.486 q. Zatím co vývoz
německý, anglický a americký stoupaly, byla naše
obuv z cizích trhů zatlačována. Důvod toho sluší
hledati v tom, že naši obuvníci jsou nucení valnou
část snroviny kupovati z ciziny a pla-
titi z ní veliká cla, čímž se jich výrobek ne-
obyčejně zdraží. Trh surovin potřebných průmy slu
rukavičkářskému byl v minulém roce nepří-
znivý. Rakouský průmysl rukavičkářský, který spu-
třebuje každoročně pro své výrobny v Čechách, ve
Vídní a Slezsku 61/2 mill. koží, kupuje kůže bud
surové, aby je doma dal spracovati, nebo již vy-
dělané. Surová kůže přichází většinou z Východu.
Má-li tedy průmysl tento prospívati, musí jednak po-
žívati výhodných celních a dopra vních
podmínek. Co tu oprav třoba, na to poukázali
jsme již častokráte. Ceny koží sice roku 1900
poněkud klesly, zároveň z horšilase i jíck
#27
alto_textblock
#27
nárů.
#28
alto_textblock
#28
Berlínská bursa.
Z Berlína, 20. července.
(Zvláštní zpráva »Národních Listů«.)
Týdenní přehled.
Po tak dlouhé době dostavilo se konečně
rozhodné zlepšeni, které však, co do povahy
nemůže se ještě označiti jako trvalé. Zprávou
o zahájení stávky v Americe donucena byla
zdejší kontremina k rychlým koupím úhradním
a spekulace nyní vyčkává, jaký bude míti ame
riská stávka průběh. Podařilo-li se americké
kontremině dobré kryti při nízkých kursech ta-
mějších hodnot báňských, pak by se dalo spíše
souditi, že stávka bude brzo skončena; jedná-li
se však o to, aby tímto způsobem byly cenj
železa zvýšeny, pak bychom i zde hleděli lepšín
časům vstříc. Dosah této věci nedá se zde tl
lehko správně posouditi a odtud tedy ta reserva.
Obecenstvo, jež ještě minulý týden bez roz-
myšlení házelo na trh papíry za každou cenu,
v tomto týdnu ustalo, a sluší zásluhu toho při-
čísti dozorčím radám několika společností, jež
daly prohlášení o stavu dotvěných podniků.
Máme na mysli zejmena »Schalker-Gruben«a
pak několik cementáren. Ostatně také jsme na
konci minulé zprávy k tomu poukázali, že obe-
censtvo mělo by v tom ohledu zachovati větší
rozvahu a že vnitřní cena mnohých papírů byla
větší než kursovní. Zotavení, které na kasovním
trhu se následkem zmíněných prohlášení dosta-
vilo, jest značné, ježto kontremina byla tím
hnána do úzkých a o překot se kryla.
Na trhu bankovním sluší zminiti se o lepší
tendenci, pouze ke konci týdne nálada na tomto
trhu ochabla, ježto kolovaly velmi četné nepří-
znivé zprávy o rýnské bance a akcie její klesly
v pátek až na 38.50.
Na zprávy o stávce americké zotavily se
v první řadě hodnoty báňské. Mimo to favori-
sovány byly zvláště papíry železářské, ježto vy-
skytly se pověsti, že uhlářský syndikát hodlá
konečně snížiti cenu uhli, čímž by se, jak ně-
kolikráte na tomto místě podolknuto, dostavilo
všeobecné zlepšení průmyslu. Uhlářský syndikát
měl tak místo omezování těžení uhlí učiniti již
dříve a nečekati, až jaký bude na podzim ruch
průmyslový; snad potom mohlo by býti přes
přiliš pozdě.
Co se trhu dopravního týče, byl i na tomto
větší obchod a hledány byly zejmena hodnoty
paroplavební a zlepšily se až na švýcarské dráhy
skoro všecky hodnoty dopravní.
Na trhu ukladacím nebyl obchod tak živý
ježto vyskytl se opět zájem pro papíry dividen
dové. Trh peněžní byl neustále dobrý, posledn
výkaz říšské banky velice příznivý a soukromý
diskont klesl až na 2.75%, kterážto sazba tu již
hodně dlouho nebyla.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
13. července 20. čarvce
199.60
195.37
174.87
170.30
186.12 191.75
135.37
130 12
129.12
123.12
70.87
70.90
165.75
160.12
175. 75
180.80
49.12
50.20
150.60
146.60
159.75
16175
149.50
152.75
286.—
272.—
114.—
111.20
117.-
119.90
98.30
94.75
174.90
170.—
102. 60
101.12
#29
alto_textblock
#29
Rakouské kreditky . . . .
Dískonto
. . . . .
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . .
Drážďanská banka . . . .
Španělské exterieury . ..
Bochumské hutě. . . . .
Lauřina huť . . . . . .
Dortmund Union lit. C. ..
Harpenské doly . . . . .
Gelsenkirchenské doly. ..
Hibernia
. . . ..
. . . . .
Consolidace
Severoněmecký Lloyd . .
Hamb.amer. dopravní spol..
Kanada . . . . . .
Transvaal . . . . . .
Turecké tosy . . . ..
#30
alto_textblock
#30
Z kasovních papírů:
Concordia . . . . . .
Eschweiler . . . . . . .
Geisweider . . . . ..
Hochdahl . . . . . . -
Katovické doly a železárny
. . . . . . .
Wilhelm
#31
alto_textblock
#31
249.25
182.—
143.—
150.25
177.50
153.—
#32
alto_textblock
#32
239.—
179.—
138.50
148..75
164.50
14950