ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 14 d79cdc00-6615-11dc-aaf5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 14
ALTO TextBloky — 32
#1 alto_textblock #1
Strana 14.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY,
#3 alto_textblock #3
21. července 1901. Císlo 199.
#4 alto_textblock #4
Vienna Footb.-CI.« z Vídně, kterýž klub vyšinul se vítězstvími nad »Slavií«, W. A. C. (vítězem v boji »Challenge C.«) i »V. Criquet a F. Cl.« na nejlepší (dle výsledků) mužstvo v tomto soustátí. A s nimi utkal se mladistvý team vinohradský nerozhodně, ukázav jak v souhře, tak míčové technice pěknou vyspělost. Snad že naskytne se příležitost, proká- zati jestě, že tento výsledek nebyl pouze nahodilou shodou okolností dosažen, zejmena až bude klubu umožněno utkati se s jinými mužstvy I. třídy a tak ukázati, na jaké výši skutečně stojí. Bi team sehrál několik matchů v nedokončených zápasech o mi- strovství II. třídy, C-team ve svých 6 zápasech vůbec nebyl poražen. Jednotlivé zápasy vykazují tyto vý- sledky: B team S. K. »Union« (mistrovství) 0:1 A » A. F. K. »Karlín« I. 4:1 3 II. 3:1 S. K. Libeňl 16 0 , Staroměstský kr. 5.0 B » A. F. K. Karlín I. (mistrovství) 1:4 » First Vienna Football Club 4 4 » Staroměstský kr. (revanche) 5:1 , S. K. »Čechie« I. 6:0 , F. K. »Merkur« II 6:0 „ komb. mužstvo (»Union« v Karlíně) 3:0 „ S. K. Praha—VIi. 6:1 „ F. K. »Horymíre 2 1 „S. K. »Merkur« (komb. I. a II.) 2.0 C, S. K. »Libeň«I. 13:0 Všechna 3 mužstva sehrála tedy 15 zápasů v nichž dala úhrnem 76 goalů proti 14; celkem zápasy prohrány (B-team), 1 nerozhodný (A-team) tedy 12 vítězných. ** O prázdninách leckterý ze studentů, na ven kově meškajících, jest přítelem hry v kopanou, jehož přičiněním pak tu onde vznikají sportovní a též footballové kroužky. »Český athl. a footb, klub« n Král. Vinohradech sestavil 2 letní mužstva. jež navštíví několik nových sportovních míst na če- ském venkově. Lístárna red. „Sport. věstníku“. Páni zasílatelé příspěvků a sdělení nechť píší Iask. jen po jedné straně papíru, ponechávajíce něco volného místa po straně. Čís. 130. Šachy- 191/101. Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány: Jan Smutný v Příbrami.
#5 alto_textblock #5
Uloha číslo 339. III. čestné uznání „Tijdschrift van den Nederlandscher Schaakbond- Heslo: „Beatrir“
#6 alto_textblock #6
Bílý začne a dá 3. tahem mat.
#7 alto_textblock #7
Budiž uvedeno, že omylem úloha čís. 334 pokládána za touž III. čest. uznáním poctěnou autorem samým, an konkuroval se dvěma úlohama a heslo úloh si za- měnil což tímto opravujeme; úloha čís. 334 má heslo „Aliquandogue bonus dormitat Homerus“ a neobdržela ničeho ač autorem kladena za lepší dnes uvedené.
#8 alto_textblock #8
Úloha čís. 340 II. cena z téhož turnaje. Heslo: „Vexillum“. Bílý: Kb8 Da7 Ve2 Se7 e4 Jc7 Pb4 b5 f2 he Černý: Ke5 Dhi Va1 Sd7 Jds f7 Po6 f3 f4 g mat 3. tahem.
#9 alto_textblock #9
Úloha čís. 341 III. cena z téhož turnaje. IIeslo: „Recognoveruu proceros“ Bílý: Ke1 Dg6 Vds Sd7 de Jde d4 Pr Černý: Kds Vg1 h1 Sfí h2 Jh7 Pc5 d5 e4 o2 g3g mat 3. tahem.
#10 alto_textblock #10
IV. cena má vedlejším tahem 1. Sc8—f5 proto neuve řejňujeme. Heslo: „Libera nos“.
#11 alto_textblock #11
Úloha čís. 342. V. cenn. Heslo: „Gosta Berling II“. Bílý: Ke1 Dg8 Je2 (4 Pa2 b3 b4 f3 h4 Černý: Ke5 Jdi Ph7 h5 mat ve 3. tazích.
#12 alto_textblock #12
Partie č. 238. Škotská hra. Hrána v II. „anonymním“ turnaji ruském. Bílý: M. R. Blumenfeld. Černý: J. A. Sybin 1. e2—e4 e7—e5 2. Jg1—f3 Jb8—c6 3. d2— d4 e5d4 4. J3d4 Jg8—f6 5. Jb2—c3 Sf8—b46. Jd4c6 b7xc6 7. Ddl—d4 Dds—e7 8. f2—f3 c6—c5 (dle Internattonal Chess Magazin z r. 1887 lepším tah Bergrův 8. . . . d7—d5 9. Sc1—g5 c6—c5 10. Sf1—b5 Ke8—f8 11. Dd1—d3 d5xe4 12. f3xKKe4 De7e4+ 13. Dd3e4 dle Steinice s výhodou pro bílého v „Bilguerovi“ místo 12. ... DXe4 poukázáno na tah 12. . . . Se8—b7 13. 0—0—0 a hry jsou stejné. V partii Zuckertorta s L. Paulsenem táhl týž dámou na d3 a na 12 a vyhrál.) 9. Dd4—f2 0—0 10. Sc1—d2 d7.—d5 11. 0—0—0 d5e4 (Steinic uvádí též variantu Bergrovu 11. . . . d5—d4 12. Jc3—b1 Sb4x«d2+- 13. Jb1d2 a hra bílých dle Steinice lepší, dle Bergra však hra černých výhodnější, kdo tedy má asi pravdu?) 12. Je3e4 Ji6e4 13. f3e4 De7xe4 Steinic uvádí jest-li 13. . .. Sb4d2— tedy Vdlxd2 s výbodou pro bílého) 14. Sf1—d3 (Steinic pokládá tah 14. 8f1 —d a 14. c2—c3 za lepší, který však opravdu lepším, těžko rozhodnouti) De4—c6 15. Df2—h4 Sb4xd2- 16. Vd1d2 g7—g6 17. Vh1—f1 Va8—b8 18. Vf1—fe Deo—e6 19. Šd3—ci Des—e5 20. c2—63 g6—25 21 Vf4—e4 De5c3+ 22. b2xe3 g5xch4 23. Vd2—d- Vb9—b5 (na 23.... Se6 asi 24. Vg5—+ KhS 25. Ví ch a bílý získá malé výhody dobrou posicí svých pěšců a věží) 24. Veth4 Vb6—g6 25. g2—g3 Sc8—e6 26 Vd5c5 Se6xc4 27. Vh4c4 Ví8—e8 28. Kcl—de Vg6—d6- 29. Ve4—d4 Vd6—f3 30. Ve5xc7 Vf6—f2— 31. Kd2—d3. Ví2xa2 32. Vd4—d7 Va2xh? 33. Vd7f? Vh2—h3 34. Vf7—g7—+- Kg8—h8 35.Vc7xca7 Ve8—g8 36. V7g8+ Kh8Xg9 37 c3—c4 Vh3xg4- 38. Kd3—d4 Vg3—g7 39. Va7—a6 h7—h5 40. c4 —ch h5—h4 41. c5—c6 Kg8—h7 (jest-li 41 . . . h4—h tedy 42. Va8+ Kh7 43. Vas Vgl-—+- 44. Kd5 Vh4 45. c6—c7 h3—h2 46. Val a bílý vyhraje) 42. Kd4—cn Vg7—g5- 43. Kc5—b6 Kh7—h6 44. c6—c7 Vg5—ge 45. Va1—a5! h4—h3 46. Va5—a3 a černý se vzdal dle poznámek M. Čigorina.
#13 alto_textblock #13
Zprávy čachově. Dne 23. června t. r. při menším sjezdu účastník korresp. turnaje zemí koruny české v Králové Hradci k návrhu p. A. Rysa usneseno pořádati sjezd českých šachistů do Pardubic. Pořad: Příjezd dne 10. srpna odpoledne, 11. turnaj, 12. odjezd, schůzka i turnaj konány budou v hotelu „Střebský“. Nejen účastníci turnaje, ale i všichni čeští šachisté se k účasti upřímné zvou. Zúčastnění oznámeno buď do 6. srpna 1901. — A. Šmaha v Litomyšli. Nový korresp. turnaj šachistů zemí koruny české pořádán bude opětně šach. kroužkem litomyšlským od 15. září 1901 do 1. května 1902. Pravidla táž jako při právě ukončeném turnaji. Hráti se bude ve sku- pinách po 8 hráčích, každý s každým 2 partie; I.—III. vítéz v každé skupině obdrží čestnou cenu a diplom IV.—V. diplom pouze. Největší partie bude zvlášť od- měněna. Partie uveřejněny budou v knize, o turnaji vydané. Přihlášky a vklady (za hráče 4 K) přijímá nejdéle do 10. září 1901 Ant. Smaha v Litomyšli. „K protestu p. Hostáně, uveřejněnému v čís. 185 dne 7. července t. r. „Národních Listů“, dovoluji si po- dotknouti: Každého asi překvapilo páně Hostánovo vyzvání soudců, by dohráli s ním partii, kterou nedo- hrál s p. Schnablem. V partii té je černý materiálně silnější, posiční převaha bílého není tak značná, b vyrovnala materiální převahu černého, tedy partie theo- reticky pro černého vyhrává. Toho mínéní byli asi
#14 alto_textblock #14
pp. soudcové. Avšak docela opáčného p. Hostáň. Ten domníval se, že partie ona nejen není pro něj ztra- cena, nýbrž dokonce že sám snad ji vyhraje. A z toho důvodu též proti rozhodnutí soudců protestoval zcela správně. Mimo to však vyzval pp. soudce by partii onu s ním dohráli. A tu, ač ješté tak velikomyslným byl, že dovolil jim hráti proti němu konsultačně, přece myslím správně si nepočínal. Neboť i kdyby bylv právu, měl vyčkati, pro které důvody pp. soudcové roz- hodli, že partie ona jest pro něj prohrána a pak měl důvody ony vyvrátiti. To bylo as správné jednání. Nechtěl jsem snad těmito řádky dělati obhájce pp. JUDr. Palkoskovi, MUDr: Těšíkovi a prof. Valentovi. ti ho jistě nepotřebují, ale totéž co já, myslím, že byl oprávněn připomenouti p. Hostáňovi každý Old. Dáraa.
#15 alto_textblock #15
Nynější život šachový v Praze. Parné léto nastalo. Z Prahy stěhují se lidé o pře- kot na venek. Kavárenský život v Praze zanikl, zmizel. Až teprve na podzim opět obživne. Též v klubovních místnostech česk. spol. šach., kde jindy stále živo veselo, nyní pusto je a prázdno. Většina členů jeho rozjela se do všechi koutů vlasti naší a někteří i do ciziny. Ted jen žhavé paprsky sluneční, které namá- havě se prodírají hustým vzduchem pražským, praži do opuštěných figurek na šachovnicích. A jako zde. tak i v jiných kavárnách zanikl všechen život šachový Pouze v Národním domě na Král. Vinohradech dosud značně holdují bohyni Caisse. Tam přece ještě i ted vždy odpůldne můžeme nalézti šest i více partií roze- hraných. A s jakým zápalem se zde hraje. Soupeři. nedbajíce úpalu slunečního, bojují statečně, nejen němými figurkami na šachovnici, ale i ostrým vtipem a satirou. A pp. kibici, jichž chvála bohu je tu vždy hojně, jim v obojím účinně pomáhají. Takový pře- ochotný p. kibic, trvá-li mu přemýšlení některého ze soupeřů příliš dlouho, aniž by se dost málo ostýchal, táhne za něj sám. A přece nikdo se proto naň ne- horší. Vždyť i partic šachu při velikém vedru hraje se méně vážně, než-li vlastné hráti by se měla. Však horší ještě časy nastanou pp. hráčům aneb lépe ře- čeno některému z nich, když celé hejno kibiců sesype se kol něho a svými ironickými vtipy počne naň do- tírati. Tu obyčejně nezbude mu nic lepšího, než-li vzdáti, se co možná nejrychleji partie, byť i lépe pro něj stojící a počkati, až se pp. kibicům uráčí a oni odejdou vyhledati si obět novou. To ovšem vše možno je jen v létě. Kdo něco podobného dovoliti by si chtěl v jiné roční době, ten by při nejmenším pochodil asi tak, jako generál Götz, neblahé paměti, u Jankova. Však v létě každý rád se pobaví, býť i na úkor hře tak vznešené, jako je hra v šachy. Nyní hraje se šach beze všeho velikého namahání duševního, které vlastně bylo příčinou, že některým mistrům, beze všcho pře- pinání mohl býti dán hrdý název genšové! Bohužel i v tomto směru zůstali jsme my Čechové pozadu. Doufejme ale, že teď při vzmáhajícím se životě šacho- vém u nás brzy i nám nějakého se dostane. Ostatné malou náhradu již bychom měli. Někteři šachisté, scházející se v Národním domě, počali si totiž mez sebou říkati, a to zcela případně bez přílišného se podceňování, čunkalové! Nuže, od čunkalů již ke ge- niům není třeba tak velikého skoku.
#16 alto_textblock #16
Old. Důras.
#17 alto_textblock #17
Národní hospodář.
#18 alto_textblock #18
Z demácího peněžního trhu. (Původní zpráva »Nár. Listůr.) V Praze, 20. července. (Zlatý věk obecních správ. — Modern Princip. — Úloha finanční a sociálně- politická. — Vzor a výstraha Vídně. — Německé úsilí a nezadluženost. — Kar- tely při kontrahování méstských vý- půjček. — Domácí trh. — Akciové spo- lečnosti a prvé půlletí letožní. — Ob- chodna pražské bur se.) Zlatý věk obecních správ, jichž výroční roz- počty končily přebytkem, náleží Hesiodu a našim generacím minulým. Obce měly více a méně po- třebovaly, nebo proto měly více, že méně po- třebovaly. Nyní slunce správy obecní se sklání za jiný svah. Potřeby školské, humanitní i zdra- votní honí obce k závodům o modernost a dobrou paměť dětí. S tím během o úspěch však pád obyčejně stejně velký stín: vzrůst závazků obec- ních, které vyčerpávají jmění veřejné, obec vedou k výpůjčkám a předem zplna napínají berní sílu dětí. Tak jezdíme na principu moderním. Všimneme-li si pak hospodářství jednotli- vých měst, shledáváme, že kritický jeho nepo- měr nevzniká aní úpadkem příjmů, nýbrž velmi povážlivým vzrůstem vydání. Na této stránce dochází výrazu řada podníků, které ve vlastní správě byly provedeny. Při tom jest vý- znamno, že omyl rozpočtu v příčině výnosnosti podniků oněch spočívá především ve vyšších mzdách dělníků a v důsledeích této úvahy za- sluhuje povšimnutí, že z tohoto ohledu sociálního město jako podnikatel se snadno může ocitnouti ve sporu s méně zámožnými vrstvami svého vlastního obyvatelstva. Nebezpečí poměru takového nebyla dosu věnována náležitá pozornost, — ale již při úvaze povrehní se nám zdá dosti pravděpodob- ným, že několik sporů o věc naznačenou by městům velice ztrpčilo úlohu podnikatele, takže by pak seznala, že tato jest nejen drahá, nýbrž i nevděčná. Medaille má lie finanční a rub sociálně-politickou. Příklad Vídně, která vyniká zvláštním po- krokem i ve příčině dluhů, může nám býti vzorem i výstrahou. Její výpůjčky jsou sice vesměs produktivní, avšak jeden zájem obecní příliš kvapí za druhým, náklad na úpravu ulie, stavbu mostů stíhá náklad na úpravu, stavbua rozšíření plynáren, vodáren a elektráren a ve finančním cffektu spatřujeme pak, že Vídeň ve svém podnikání se ukvapuje, čímž vznikají drahé ceny a rozpočet touto příčinou vychází z rovno- váhy. Účely, za kterými jednotlivé půjčky jsou podnikány, všecky vynikají, jak již pozname- náno, tendencí zdravou, — oproti tomu jest však otázkou, zda jest obci zdrávo, aby byly prováděny tak rychle. Mnohdy dojde cíle dříve ten, kdo jde pomalu. Uvažujíce o těchto okolnostech, vzpomí- náme významného projevu pruské vlády proli vzrůstání městských výpůjček, která v této otázce zůstává svým zásadám vérna. Neboť jiz dříve pruské finanční ministerstvo vyslovilo zdrželivé názory, kdy výpůjčku chtělo podnik- nouti město Vratislav. Mezitím však poměry na trhu peněžním tak jako tak nové výpůjčky odložily na přihodnější dobu; — ale nyní. když doba byla opět více přízniva, německá vláda znovu vystoupila s podobným projevem, a jeho důraz vyznačoval vládní přání, aby vlád- ního stanoviska bylo šetřeno ode všech měst. V projevu tom se všeobecně doporučuje sprá- vám obecním, aby svých dluhů již nezvětšovaly. zejmena však za účely, které nejsou naléhavy. Pozoruhodný jest pak tento výnos ministerstva vnitra a financí o městských výpůjčkách, který byl vydán městskému zastupitelstvu v Ra- tiboři : Zkoumajíce návrhy, abychom schválili vy dání dlužních úpisů, svědčících majiteli a pře- hlížejíce zprávy o správě města, shledáváme jako při jiných příležitostech podobných, že v době poslední se v kruzích městských správ
#19 alto_textblock #19
měrou stále rozsáhlejší jeví náklonnost ke kon- trahování výpůjček, a že úřady dozorčí snaze té ne vždy se náležitě nevzpírají. Ovšem nelze neuznati, že ve mnohých případech jsou vý- půjčky podnikány za účely všeobecně užiteč- nými, zejmena zdravotně policejnými, jichž bez obecné újmy by nebylo lze dále odložiti. T se vztahuje zejmena na stavbu vodovodů, kana- lisace, pouličních dráh, nemocnic. Naopak jsou však také výpůjěky kontrahovány na podniky, jichž provedení není nutným nebo které bez obecné újmy by bylo lze odložiti na dobu pří- znivější městským finaneím, jak z příčin mzdo- vých tak i z ohledu na trh peněžní. V tomto smyslu můžeme jmenovati stavby městských di- vadel, slavnostních dvoran, nákladných radnie a investice podobné. Vzhledem ke vzrůstu vý- dajů, který se stává patrným ve všech oborech veřejného života a správu obecní značně zatě- žuje, nelze považovati za správné, aby z vý- půjček byl hražen náklad na po- třeby přepychové a tím způsobem aby berní síla městských obyvatelů na léta byla ne- naléhavě napínána většími břemeny úroků amortisací. Nesmíme si ovšem utajiti, že německá vládní direktiva vedle tendence všeobeeně pro- spěšné má cil ještě jiný, který jest spíše so- beckým. Jest to obava, aby města se nestala státu nevítaným soupeřem na peněžním trhu. Licitují mu totiž úrokovou míru do výšky. Kdežto jest snahou státní správy výpůjčkám za- ručiti zúročení co nejnižší, správy městské po- volují obyčejně úrok vyšší a tím snadno získá- vají sum. Když ale stát potřebuje, odkazujese potřeba měst do mezí obezřelé politiky finanční Tendenční úmysl pruského výnosu nemůže být ovšem na závadu, aby jeho závěr ohledně ná- kladů přepychových nebyl uznáván za všeobecně správný, jakož i ta myšlenka, aby se domohl pozornosti, že městu při kontrahování půjčky nemá býtí směrodatnou výhradně jeho potřeba, — nýbrž také že třeba dbáři poměrů na trhu peněžním a poměrů mzdových. Jest v prak- tickém i thereotiekém zájmu obcí, aby se vy- hýbaly sporu sociálnímu, který v sobě tají bu- doucnost. Náš domácí trh, jak se zdá, se napil z pra- mene zapomenutí. On po slunci bankovních akciích otáčí svou rozpálenou hlavu a neohlíž se na dobu hospodářského půlroku, která mi- nula. Již výroční zprávy za minulý rok tíše napovídaly, že od letošního roku se sotva lze naditi zlepšení hospodářské situace; za hra- ničním sloupem šesti měsíců se potkáváme s tou pravdou potvrzenou. Jestliže prvé pololetí minu- lého roku svým výsledkem bylo jedním z nej- méně přiznivých, zříme, že četné akeiové spo- lečnosti nedostihují letos ani výsledků loňských. Všude klid a stagnace, — pouzo u nás jako ztracení synové s dobrou chuti stojíme před stolem domácí bursy, volajíce: stolečku, po- kryj sel Jest dobře, že náš kapitál po trpkých zku- šenostech shledává moudrost v investici v hod- notách domácích, — litovali bychom však, kdyby to činil z neznalosti situace a kdyby snad příznaky méně příznivé situace letošní zklamaly něčí optimismus. Zkušenému pozoro- vateli na poli finančním zajisté neušlo, že ſlnanční ústavy nebyly s to, aby zplna překo- naly nepřízeň místních a mezinárodních po- měrů. I obchod bursovní, jehož se zkušené obecenstvo velmi stranilo, i obchod oskontní oproti banku asi vykazují menši výtěžky, které tentokráte nemohly býti ani nabraženy ziskem úrokovým. Neboť jestliže loni aspoň poměry úrokové se vyvíjely přiznivě a bankám skytaly náhradu za ušlý zisk emisnídi výtěžek z provisí, prvé pololetí letošního roku ani v tomto směru nebylo uspokojivým. Potřeba peněžní ve všech oborech byla nepatrna, soutěž velmi ostraa také úroková míra ze vkladů se nevyvíjel ústavům příznivě. Kde úslavy menší se svými vklady v neznačné výši ještě byly s to, aby je výnosně umistily, nebylo to možno ústavům s velikou sumou vkladů a tyto mnohdy mu- sily býti za nedostatku eskontního materiálu a bezobchodnosti bursovní umístěny se ztrátou. To jest všeobecná — nikoli místní — si- tuace bankovních ústavů za prvé pololetí. U nás budeme snad žádati za to, že v domácíeh pa- pírech nyní považujeme peníze za nejjistěji uložené, od nich vyšší dividendu jako premi za svou vynucenou cnost. Trojhvězdí zájmu tohoto týdne se jmeno- novalo Daňkovky, Živno a Unionky; to byly pa- píry, které byly jednány i hledány. Jako dě dictví, k němuž se nikdo nehlásí, zůstávaly na lístku bursy akcie Záložního úvěrního ústavu v Hradci Králové, nová byla poptávka po praž- ských Úvěrních.
#20 alto_textblock #20
Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 20. července. (Původní zpráva »Nár. Listů«.)
#21 alto_textblock #21
Zdejší bursa jsoue, jak známo, toho času závíslá na trhu berlínském, reagovala na zlep- šení, které se tam zvláště na zprávy o neoby- čejně velké stávce dělníků v amerických oce- lárnách a dolech uhelných dostavilo. Kontre mina — mimochodem řečeno veliká — překva pena byla zprávami témi a pochopivši veliký význam jejich, podnikla na celé čáře rychlé úhradní koupě a zdvíhla v několika dnech kur- sovní niveau do slušné výše. Pokud se kreditek, papíru to značně kon- treminovaného týče, vyskytly se zprávy, ž skupiná Rothschildova v nejbližší době vykoná na další část (50 millionů) rakouské korunové půjčky opční právo, jež jí do konce květn příštího roku jest vyhraženo. Přirozeným způ sobem daly zprávy tyto, jakož i ony, že Ško- dovy továrny dostanou asi jistě objednávky na nová děla, podnět nejen ke koupím úhradním, nýbrž i spekulačním přes to, že očekává se špatná pololetní bilance tohoto ústavu, Celkový obchod byl ještě velice nepravidelný, čehož dů- kazem jest také klesnutí akcli haličské hypo- teční banky. Padesát kusů stlačilo v pátek kurs o 100 K a způsobilo i rozechvění mezi majitoli zástavních listů, tak že mnozí hleděli se jich zbaviti, přičítajíce klesnutí ono souvis- losti s možnými ztrátami u některých halič ských podniků, jež založeny byly známou kassel- skou společností. Leč poplach ten ukázal so
#22 alto_textblock #22
býti neodůvodněným a akcie ty stouply hned druhý den při zahájení bursy o 60 K. Pokud hodnot báňských se týče, došlo tu ke krytí kontreminy a zrovna tak jako dříve nebylo možno žádný papír bez veliké kursovní koncesse udati, nebylo nyní tak snadno jej z nízko limitovaný kurs koupiti. V hodnotách dopravních pozorovány byly při nízkých kursech koupě velkokapitálu za účelem uložení peněz. Po dlouhém čase byl zájem pro akcie vídeň- ských pouličních dráh a dalo k tomu podnět zvolení nových tří členů správní rady a to prof Schöna, dra. Weishuta a chefa firmy Theodor Kantor a spol. ve Vídni. Bursa soudila, že by zvláště postední nebyl do správní rady vstoupi kdyby nebyl přesvědčen, že tam může působit ve prospěch všech a zejmena rakouských akcio- Vzkledem k tomu zdvihl se kurs akci těch až na 260, ale neudržel se, ježto podní kány byly pak obvyklé týdenní realisace. Z na šich hodnot průmyslových zlepšily se Daňkovky. eukerní a mostecké. Úhradní koupě kontre- miny ke konci týdne ustaly a když podnikány byly obvyklé týdenní realisace, rozhostila se na burse opět dřivější vnitřní sl abo st, ježto z nedostatku nových podnětů scházejí kupci obecenstvo chová se zatím vším právem zdr želivě. Variace v minulém týdnu poznati lze po někud z tohoto sestavení: 13. července 20. červce 95.70 Rak. korunová renta . . . 95.60 Rak. zlatá renta . . . . . 118.40 118.30 118.40 Uherská zlatá renta . . .. 118.15. 93.05 92 9 Uherská korunová renta . . 99.— 101.— Turecké losy . . . . . . 624.50 636.50 Rak. kreditky . . . . . . 403.— 400 50 Banka pro země rakouské. 644.— 631.— Uherské kreditky . . . . . 445.— Bankovní jednota 446.— .. 855.— 866.— Pozemkový úvěrní ústav . 266.— 26675 Živnostenská banka . . .. 640.— 629 50 Společnost státní dráhy . . 92.— Jižní dráha 85.50 . . . . 56.— 477 50 Polabská dráha 1042. — Buštěhradská dráha lit. B.. 1026.— 2141.— 226.— Stavební a dopravní A. . . » 219.50 236.— B. . . 793. — 790.— Dunajská paroplavební spol.. 973.— 2285.— Tur. tabáková režie 268.— 263.— Rakouská továrna na zbroj . 414.— 425.50 Alpinky . . . . . . . 436.— 446.— Rým.-muráňská společnost 1565.— 1580.— Pražská železářská společnost 1070.— 1110.— Česká báňska společnost . 730.— 754.— Mostecká uhlářská společnost 660.— 656.— Wienerberger . . . . .. 1280.— 1260.— Schodnica . . . . . . . 239 60 239.60 Londýnská devisa . . . . 117.50 117.45 Říšské marky . . . . ..
#23 alto_textblock #23
Phönix .. . . . . . . . Schalker Gruben . . . . . . . Orenstein Koppel. . . . Hasper . . . . . . . . Donnersmark . . . . . . Huldschinský . . . . . . Stettiner Vulcan . . . . . Bismark . . . . . . . . Hoesch . . . . . . . Königsborn . . . . . . Boesperde . . . . . . . Nordstern . . . . . . .
#24 alto_textblock #24
128.— 132.75 225.— 279.— 135.— 147.50 112.— 117.— 113.— 118.— 179.— 176.25 92.— 97.25 194.90 197.— 200.— 195.80 137.75 141.— 131.50 138.25 105.— 109.— 191..60 198.50
#25 alto_textblock #25
Westfalia
#26 alto_textblock #26
Nový bankovní úpadek v Německu? Sdělili jsme již telegraficky, že vyskytují se do- mněnky o brzkém pádu Rýnské banky v Mühl- heimu. Banka jest mladým ústavem. Povstala roku 1897 zakcionováním firmy Gustav Hanau v Mühl- heimu s akciovým kapitálem 5 mill. m., který byi r. 1898 na 10 mill. m. zvýšen. Banka obrátila na sebe několikráte pozornost ve velkých akcích bur- sovních, na nichž brala horlivou účast. Ale právě bursovní spekulace staly se ji osudnými. Rychlé klesání báňských papírů, v nichž hledala ve- likých výdělků, ohrozilo její finanční postavení. A z těchto ran se banka do dnes nezotavila. Mezi je- jími passivy (dle poslední výroční zprávy) vy- skytuje se akceptů za 2,965.874 marek, cheků za 1,058.454 m., deposit na delší výpověď 4,299.167 m., věřitelů s 2,486.220 marek. Celková passiva činí 24.493.784 marek. Aktiva vykazují dlnžníku s 8,873.673 m., cenných papírů za 2,671 .046 m. A právě tyto položky jsou rozhodnými. Následkem posledních bankovních úpadků německých učinils říšská banka německá pokus o záchranu ústavu tohoto. Za účelém tím svolána schůza interessentů, na níž jednáno, jakým způsobem bylo by lze založiti třímillionový fond ji- stotní. Na schůzi upsáno členy dozorčí rady 2 mill. m. Zbývající 1/2 mill. však dosud hražen není. takže se schůze rozešla bez výsledku. Na dnešním jejím pokračování bude osud banky rozhodnuta snad doplní se řada katastrol německých novou stejně nemálo poučnou. Chmolařství v r. 1900. Dle zpráv stálé ko- mise byl r. 1900 pěstěn chmel v Rakousko- Uhersku na 18.200 b. půdy (+- 1200 h. oproti 1892) Tento dosti rychlý vzrůst pěstění chmele lze vyložit vysokými cenami r. 1898, neboť pěstitelé dají se úspěšným rokem snadno svésti k zvětšení plochy obdělané, neuvažujíce, že toto nemírné zvět- šení způsobí důsledně klesnutí cen. S strany obchodníků vyskytly se častě stížnosti, že pěstitelé věnují velice málo pozornosti řádnému česání a zhoršují tak jen k svému neprospěchu jakost svého výrobku. Také příliš rychlé (často umělé) sušení bylo nemalou závadou. Obchod r. 1900 refloktoval již takměř jen na nové zboží. Zásoby z r. 1899 byly dosti nepatrné a tak počínaje červnem interessoval se trh o nastávají úrodu. Výsledky sklizně byly velice potě- šitelny. Obavy před nadvýrobou, pronášené po- čátkém sklizně, byly úplně vyvráceny. Dle soukro- mých dat sklizeno bylo celkem v Evropě 866.000 chmele, z toho v Rak.-Uhersku 106.325 q. Na Čechy připadá 79.000 q. na Moravu 2.800 q. Hlaliě 5360 q. Šlyrsko 9830 q. Obchod čekal na popudy z Angiie, která měla vzhledem k spotřebě malou sklizeň. Všeobecně čekán obchod příznivý. Zatím však stala se minulá saisona periodou překva- pení, zklamání a ztrát. Jest špatnou taktikou producentů, že udávají výtěžky své sklizně co nej- menší v domnění, že takto budou působiti na stou- pání cen. Němečtí chmelaři počínaji si v tom směru — poučeni zkušenostmi — úplně opáčně. A zatím co takto Německo propagovalo, že jeho sklizeň bude znamenitá, zněly zprávy z Cech nepotěšitelně. Vý- sledek teho byl, že německá soutěž, opírajíc se o dobré zprávy (i co do množství i co do kvalily chmele), připravovala si půdu na náš účet. Německé zprávy trání mluvily neustále o znamenitější kvalitě zboží německého zvláště bavorského. A přece nebyl český chmel již dávno tak čistý, zdravý a bozvadný jako právě roku minulého. Obchod rozvinoval se jen zvolna a stále bylo jasnějším, že němečt odběratelé koupí od nás buď jen za nízké ceny nebo že nekoupí vůbec. Počátečné ceny žateckého chmele 180 K za 50 kg udržely se jen několik dnů a klesly v říjnu a listopadu na 140—150 K. Teprve pak došlo na závěrky s Německem. A tak byl r. 1900 pro obchod velmi nepřízniv ý. Z producentů pochodili ještě nejlépe ti, jimž podařilo se prodati své zásoby v řijnu. Spokojenými mohli býti jedině sládci. Konec r. 1900 byl pro obchod bezvýhledný. Jak obchod tak producenti měli značné zásobya východiska bylo se nadíti jen pro ten případ, že Anglie uhradí konečně své potřeby. Do září prosince 1900 utvářily se ceny takto (za 50 kg v K): září říjen listop. prosin. žatecký městský, okresní 165 154 142 120 a krajský . . . .. úštěcký . . . . . . 130 115 100 dubský . . . . . .. 98 90 8 130 110 92 moravský . . . . .. haličský. . . . . . . 133 117 958 jihoštyrský. . . . . . 100 90 80 severožtyrský. . . . . 110 100— Nejvyšší ceny minulého století byly Roku 1832 . . . . . 330 zl. » 1860 . . . . . 358 zl. „ 1876 . . . . . 377 zl. , 1882 . . . . . 268 zl. Nejnižší ceny byly v r. 1834, kdy z počátku placen žatecký 1 q 130 zl. a klesl až na 20 zl. V r. 1900 dovezeno k nám 6710 q chmele a vyvezeno 44. 495 (v ceně 14.210.333 K) a to do Německa 30.341 a. Auglie 1500 q, Francie 1309 q, Ruska 1601 g a Švýcarska 1219 q. Oproti roku 1899 klesl vývoz o 5905 q. hlavně pak do Německa. Ještě v prvých měsících r. 1901 nalézaly se staré zásoby v rukou obchodníků a výrobců a zvláště zboží vhodné pro Anglii, kde zatím vítězila americká soutěž. Tato stisněná situace byla ještě stížena soukromý mi dráhami, které dopravu zdražil y. Nejde jim o prosperitu obchodu a výroby ale jen o zisky! Co se vývozu týče, bude úlohou naší obchodní po- litiky, aby dovedla zabráníti zvýšení cla na chmel v Německu a upravila konečně y náš pro- spěch celní poměry s Ruskem. Činíť ruské clo 3.50 r. ve zlatě na pud = 84 K na 100 kg. kdežto naše 7 zl. ve zlatě na 100 kg. Jest proto pochopitelno, že jsme vyvezli v posledních 10 letech do Ruska jen 14.042 q. Rusko k nám však 59.358 q. Také schází našemu obchodu dosta- tečný styk s irhem světovým. Jak patrno, nutno tu vykonati mnoho, mnoho práce, aby nastaly poměry lepšíl Kůže a kožené zboži. (Zpráva stálé komise. Poměry kožního průmyslu a obchodu s kožemia koženými tovary byly v r. 1900 normálními. Dovoz i vývoz obyčejných telecích koží poněku se oslabil. Ceské kůže hovězí prodávány za ceny nezměněné, jich dovoz klesl. Vývoz oveí kůže dosti poklesl následkem našeho nedostatku surovin. Vysoké ceny se uhájily. Dovoz kozinek zmenšil se jen nepatrně, ceny stouply. Pro případ snížení celní sazby, lze očekávati značné stoupnut dovozu. Dovoz podešvic se o 25% zmenšil, vývoz jich naproti tomu stoupl o více než o 50%. Dovoz jemné bilé kůže rukavičkové as o 10 % stoupl, černé o tutéž sumu klesl. Ze zboží koženého jsou pro nás s největším interessem: obuva rukavičky. Náš vývoz obuvi kožené i s koží klesl s 21.092 q r. 1899 na 20.486 q. Zatím co vývoz německý, anglický a americký stoupaly, byla naše obuv z cizích trhů zatlačována. Důvod toho sluší hledati v tom, že naši obuvníci jsou nucení valnou část snroviny kupovati z ciziny a pla- titi z ní veliká cla, čímž se jich výrobek ne- obyčejně zdraží. Trh surovin potřebných průmy slu rukavičkářskému byl v minulém roce nepří- znivý. Rakouský průmysl rukavičkářský, který spu- třebuje každoročně pro své výrobny v Čechách, ve Vídní a Slezsku 61/2 mill. koží, kupuje kůže bud surové, aby je doma dal spracovati, nebo již vy- dělané. Surová kůže přichází většinou z Východu. Má-li tedy průmysl tento prospívati, musí jednak po- žívati výhodných celních a dopra vních podmínek. Co tu oprav třoba, na to poukázali jsme již častokráte. Ceny koží sice roku 1900 poněkud klesly, zároveň z horšilase i jíck
#27 alto_textblock #27
nárů.
#28 alto_textblock #28
Berlínská bursa. Z Berlína, 20. července. (Zvláštní zpráva »Národních Listů«.) Týdenní přehled. Po tak dlouhé době dostavilo se konečně rozhodné zlepšeni, které však, co do povahy nemůže se ještě označiti jako trvalé. Zprávou o zahájení stávky v Americe donucena byla zdejší kontremina k rychlým koupím úhradním a spekulace nyní vyčkává, jaký bude míti ame riská stávka průběh. Podařilo-li se americké kontremině dobré kryti při nízkých kursech ta- mějších hodnot báňských, pak by se dalo spíše souditi, že stávka bude brzo skončena; jedná-li se však o to, aby tímto způsobem byly cenj železa zvýšeny, pak bychom i zde hleděli lepšín časům vstříc. Dosah této věci nedá se zde tl lehko správně posouditi a odtud tedy ta reserva. Obecenstvo, jež ještě minulý týden bez roz- myšlení házelo na trh papíry za každou cenu, v tomto týdnu ustalo, a sluší zásluhu toho při- čísti dozorčím radám několika společností, jež daly prohlášení o stavu dotvěných podniků. Máme na mysli zejmena »Schalker-Gruben«a pak několik cementáren. Ostatně také jsme na konci minulé zprávy k tomu poukázali, že obe- censtvo mělo by v tom ohledu zachovati větší rozvahu a že vnitřní cena mnohých papírů byla větší než kursovní. Zotavení, které na kasovním trhu se následkem zmíněných prohlášení dosta- vilo, jest značné, ježto kontremina byla tím hnána do úzkých a o překot se kryla. Na trhu bankovním sluší zminiti se o lepší tendenci, pouze ke konci týdne nálada na tomto trhu ochabla, ježto kolovaly velmi četné nepří- znivé zprávy o rýnské bance a akcie její klesly v pátek až na 38.50. Na zprávy o stávce americké zotavily se v první řadě hodnoty báňské. Mimo to favori- sovány byly zvláště papíry železářské, ježto vy- skytly se pověsti, že uhlářský syndikát hodlá konečně snížiti cenu uhli, čímž by se, jak ně- kolikráte na tomto místě podolknuto, dostavilo všeobecné zlepšení průmyslu. Uhlářský syndikát měl tak místo omezování těžení uhlí učiniti již dříve a nečekati, až jaký bude na podzim ruch průmyslový; snad potom mohlo by býti přes přiliš pozdě. Co se trhu dopravního týče, byl i na tomto větší obchod a hledány byly zejmena hodnoty paroplavební a zlepšily se až na švýcarské dráhy skoro všecky hodnoty dopravní. Na trhu ukladacím nebyl obchod tak živý ježto vyskytl se opět zájem pro papíry dividen dové. Trh peněžní byl neustále dobrý, posledn výkaz říšské banky velice příznivý a soukromý diskont klesl až na 2.75%, kterážto sazba tu již hodně dlouho nebyla. Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení: 13. července 20. čarvce 199.60 195.37 174.87 170.30 186.12 191.75 135.37 130 12 129.12 123.12 70.87 70.90 165.75 160.12 175. 75 180.80 49.12 50.20 150.60 146.60 159.75 16175 149.50 152.75 286.— 272.— 114.— 111.20 117.- 119.90 98.30 94.75 174.90 170.— 102. 60 101.12
#29 alto_textblock #29
Rakouské kreditky . . . . Dískonto . . . . . Německá banka . . . . . Obchodní společnost . . . Drážďanská banka . . . . Španělské exterieury . .. Bochumské hutě. . . . . Lauřina huť . . . . . . Dortmund Union lit. C. .. Harpenské doly . . . . . Gelsenkirchenské doly. .. Hibernia . . . .. . . . . . Consolidace Severoněmecký Lloyd . . Hamb.amer. dopravní spol.. Kanada . . . . . . Transvaal . . . . . . Turecké tosy . . . ..
#30 alto_textblock #30
Z kasovních papírů: Concordia . . . . . . Eschweiler . . . . . . . Geisweider . . . . .. Hochdahl . . . . . . - Katovické doly a železárny . . . . . . . Wilhelm
#31 alto_textblock #31
249.25 182.— 143.— 150.25 177.50 153.—
#32 alto_textblock #32
239.— 179.— 138.50 148..75 164.50 14950