ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 15 d76465f0-7673-11dc-9e1c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 15
ALTO TextBloky — 16
#1 alto_textblock #1
Národní hospodář.
#2 alto_textblock #2
Zemědělstvi
#3 alto_textblock #3
Obohod
#4 alto_textblock #4
—Prmyel
#5 alto_textblock #5
Finančnictví
#6 alto_textblock #6
Příloha „Národních Listů“ k číslu 213. ze dne 4. srpna 1907.
#7 alto_textblock #7
Připravovaná osnova nového zá- kona o společenstvech k napo- mahání živnosti a hospodářství. (Z kruhů záloženských.)
#8 alto_textblock #8
O připravované nové zákono dárno úpravě právních poměrů společen- stev knapomáhání živnosti a ho- spodářství, která má nastoupiti místo do- savadního zákona o společenstvech ze dne 9 dubna 1873 čís. 70. ř. z., uveřejnilo »Čes ké Slovo« (čís. 118.: »Dr. Fořt — přítel záložen«) a »Radikální Listy« (čís. 29.: »Přitahují berní šroub če- ským záložnám«.) delší články. S díkem kvitujeme z těchto článků zasloužená slova uznání, kterých se v nich naším českým zálož- nám za jich skutečně zdárnou a blahodárnou činnost dostalo, avšak na druhé straně poklá- dáme za nutné upozorniti veřejnost na to, že oba články, které ostatně, jak se zdá, pocházejí z téhož péra, se zakládají na úplně ne- správné informaci o pravém stavu věci. Žádouci nové, moderní úpravě právních poměrů společenstev k napomáhání živnosti a hospodář- ství by věru neprospělo, kdyby na ni mělo býti pohlíženo s nesprávných hledisek a kdyby tato veledůležitá otázka našeho hospodářského života měla býti vykořisťována jakožto agitační pro- středek té neb oné politické strany proti straně jiné a jejím příslušníkům. Proto tedy na obsnh obou článků reagujeme. K oběma článkům zavdalo očividně podněo pojednání pana efs. r. St. Netuky v Nár- Listech.« (čís. 190. a 191.: »Jak zá- ložny budou dále možny«.). Kdežto ale autor tohoto pojednání s kriti- ckým rozhledem zkušeného odborníka rozebírá jednu ze zásadních novot, které mají býti novým zákonem zavedeny, totiž určitý, předepsaný po- měr mezi jměním vlastním a jměním svěřeným, kdežto dále pisatel pojednání podepírá svůj ná- zor vývody naskrze čistě věenými (ač podle našeho mínění ne všude naprosto správnými nanejméně poněkud příliš pessimistickými), se- tkáváme se ve článcích »Českého Slova«a »Rad. Listů« s pochybenou tendenei, která beze vši pochyby má politické pozadí, a toho jest tím spíše litovali, poněvadž vývody obou článků spočívají na úplně nesprávných předpo- kladech a mohly by žádoucí reformu zákona učiniti veřejnosti zbylečně nesympatiekou. Na prvý pohled zaráží, že tendence obou článků jest namířena proti nynějši vládě, která předlohu nového zákona o společenstvech hodlá parlamentu podati, a v prvé řadě, ano vlastně jedině proti ministru oběhodu dru. Josefu Fořtovi, jenž prý jest oním členem rady korunní, který toto nadělení českým záložnám přípravuje. Aniž bychom se pouštěli do politi- ckého pozadí této okolnosti, musíme přece v zájmu pravdy konstatovati, že reform práva společenstevuího nenálež do resortu ministra obchodu, a že zejména nynější ministr obchodu dr. Fořt dosud neměl ani příležitosti do věci, o kterou jde, za- sáhnouti. Usuzovati opak z toho, že se minist obchodu dr. Fořt při kterési příležitosti vyslovil, že osnova zákona o společenatvech co nejdřive říšské radě bude podána, jest nanejméně ukva- peným, a kdyby se byli páni pisatelé obou článků jen poněkud blíže informovali, byli by se snadno dověděli, že předloha nového zákona o společenstvech byla vypracována v zákono- dárném departementu ministerstva spravedlnosti a to ještě značně, dříve, nežli nynější kabinet s drem. Jos. Fořtem nastoupil úřad. A tolik opatrnosti měli pisatelé přece osvěd- čiti, nežli přikročiti k bezdůvodnému podezírání muže, který dosud českým záložnám neuškodil a který jim naopak právě v těžké chvili, kdy se bude defimitivně jednati o novou úpravu jich právních poměrů, může podstatně prospěti. Avšak ani ve věci samě nelze nám nikterak souhlasiti s vývody článků »Česk. Slova« a »Rad. Listů«, které ličí věc tak, jakoby reforma platného společenstevního práva byla vlastně zbytečnou a vynucena toliko v zájmu arciť po- věstných fiskalistických snuh rakouské státní správy. Mluviti o »dvojsmyslně před- loze« se »zatajeným fiskálním rá- zem«, ano dokonce o »rafinovaněm návrhu fiskální mazanosti«, to věru více, nežli přehnáno. Kdo se jen poněkud zabýval otázkami družstevní organisace, ví, že účelná, mo- derní, nová úprava právních po- měrů společenstev k napomáhán živnosti a hospodářství jest nalé- havě nutnou a možno proto jen schvaln- vati, že vláda se otázky této energicky uchopila, což — o tom českou veřejnost z plného pře- svědčení ubezpečujeme — stalo se z důvodů čistě věcných a nemá ani zdaleka motivu finančně-politického a tím měně motivu fiskál- ního. V připravené předloze zákona není ani jediného ustanovení, které by k takovému mo- tivu poukazovalo a my naopak se nadějeme. že celková reforma společenstevního práva, která má ze společenstev utvořiti (alespoň podle theoretického názoru zákonodárných kruhů) skutečně svépomoené a všeužitečné podniky. poskytne nejvítanější a nejvhodnější příležitos k tomu, aby pro společenstva bylo vymoženo žádoucí zmírnění daňového břemene. Bude arciť důležito, na jakých zásadách bude nová kodifikace společenstevního práva pro- vedena. Tuto nelze se nám šířiti o veškerých vlee méně zásadních novotách, které novou úpravou právních poměrů společenstev mají býti zave- deny, a obmezujeme se proto na stručný rozbor zásady určitého, předepsaného poměru mezi jměním vlastním a jměním svěřeným u spole- čenstev úvěrních. Zásada tato prohlašována totiž pisateli článků v »Česk. Sl.« a »Rad. L. « za nebezpečí, plynoueí prý z fiskalistických snah státní správy, ano uzákoněním této zásadyse
#9 alto_textblock #9
prý záložny svému účelu, poskytovati co nejlev- vější úvěr, odcizí, poněvadž prý pouze vyšším úrokem závodních podilů bude možno po třebný počet podílů získávati, a to prý nutně bude míti v zápětí zdražení úvěru. A dani po- drobené úroky ze závodních podílů budou prý při tom fisku vítaným a bohatým zdrojem no- vých, dosud neplacených daní. Obavy tyto ne- jsou ale tak vážnými, jak se na první pohled zdá, a ani zásada, o kterou jde, nemůže tak šmahem býti prohlašována za naprosto zavrži- telnou. V theorii nepanuje shoda v tom, zdal určitý, nepřekročitelný poměr mezi vlastním jmě- ním a jměním svěřeným jest v povaze věci odů- vodněn čili nie, a my nenáležíme také mezi, ony, kteří jsou zásadou touto nadšeni. Prot bude naší snahou toho docíliti, aby zásada tato uzákoněna nebyla. Nepodaří-li se nám to ale, tedy nikterak nesvě- síme hlavy, poněvadž nejde o olázku tak daleko- sáhlého významu, jak se na první pohled zdá, a kromě toho možno ostatně uvésti také velmi závažné důvody ve prospěch zásady, klerá má býti ve vládní osnově uplatněna. Požadavek, aby jmění svěřené nepřekročo valo určité multiplum jmění vlastního, není v našem úvěrním zákonodárství novinkou. Setkáváme se s ním v 8 7. českého zemského zákona ze dne 30. června 1896 čís. 56 z. z. a ze dne 26. dubna 1900 čís. 32 z. z. o okres- ních záložnách hospodářských, které, vyjimaje případy zvláštního povolení, smí přijímati valady pouze do patnácteronásobné výše jmění kmeno- vého, nečitajíc v to reservní fond. Obmezení toto jest očividně stanoveno ve prospěch zájmů věřitelů okresních záložen hospodářských se zřetelem k tomu, že přirozená záruka, kterou okresní záložna hospodářská svým věřitelům může poskytnouti, totiž kmenové jmění, jest co do své absolutní výše rovněž obmezena, a zákono- dárce v zájmu majetkové bezpečnosti zamýšlel položiti hranici onomu risiku, které záleží pro věřitele v přílišném rozpjetí mezi vlastním jmě- ním a jměním svěřeným. Toť věru důvod velmi vážný, který stejnou měrou platí také pro zá- ložny občanské (společenstva), u nichž na místo jmění kmenového nastupují závodní podíly. Kdo tedy pohlíží na věc se stanovisk žádoucí ochrany nároků věřitelů, hlavně vkladatelů — a podle moder- ního nazírání skutečně jest povinnosti státní správy pokud možno nejrozsáhlejší měroua také preventivními opatřeními a třebas, aniž byla o to žádána, pečovati o bezpečnost pozemských statků — tomu areiť nezbude, nežli s projektovanou vládní předlo- hou souhlasiti zejména také, pokud se týče předepsaného poměru mezi jměním vlastníma jměním svěřeným. To platí areiť pouze o zásadě. Ve skutečnosti ale bude velmi záležeti také na tom, jak daleko půjde péče zákonodárstv o ochranu věřitelů záložen, totiž, jakou cifrou bude předepsaný pomě jmění vlastního a jmění svěře- ného vyjádřen, a v tomto směru bude arcit nutno nalézti zlatou střední cestu tak, aby jednak oehrana zájmů věřitelských byla dostalečna, jednak aby záložnám nebyly odnímány pro- středky, kterých k naplnění svého účelu ne- zbytně potřebují. Však ani v tomto směru ne- třeha chovati valných obav. Jest sice pravda, že vládou připravená osnova zákona ve své původní formě nebyla, pokud nám známo, v té příčině záložnám valně příznivou; určovalať, tušíme, maximální rozpjeli mezi jměním vlastním a jměním cizím pro záložny s ručením obmeze- ným poměrem 1:5, při čemž se ale bral zřetel pouze ku závodním podílům, nikoliv také ku reservním fondům (podobně, jak tomu jest dosud v příčině okresních záložen hospodářských v Če- chách). Není nám sice přesně známo, jak dalece byla ona původní předloha ku prospěchu záložen zlepšena, avšak vzhledem k náladě směrodat- ných kruhů lze bezpečně očekávati, že pod- statné zlepšení původní předlohy ve prospěch záložen nenarazí nikterak na nepřekonatelné obtíže.
#10 alto_textblock #10
Tak v jiné řadě bude beze vší pochyby toho docíleno, že do vlastního jmění, které bude měřítkem maximální výše dovolených závazků, budou pojímány také zárukové fondy záložen. Uplatnění této zásady bude ale pro české ob- čanské záložny nepopíratelným prospěchem, uváží-li se, že reservní fondy jejich přesahují 40 mil. K, což by tedy při předepsaném po- měru mezi jměním vlastním a cizím 1: 10 maxi- mální cifru jmění cizího zvyšovalo o více, nežli 400 mil. K. Pokud se týče ciferního poměru mezi jmě- ním vlastním a jměním cizím, mluví se již nyní o poměru 1: 10, ano, snad bude tento poměr pro záložny s ručením neobmezeným a s více- násobným ručením obmezeným ještě přiměřeně uvolněn. V zájmu záložen bude snahou naší i snahou ostatních zúčastněných kruhů docíliti pro záložny poměrnu co nejpříznivějšího, Avšak dejme tomu, že zůstane při poměru 1: 10. zdaž bylo by to — předpokládaje arciť, že do jmění svěřeného budou pojímány také reservní fondy — tak značným nebezpečím, jak se pl- satelé článků v »Čes. Sl.« a »Rad. L.« obá- vají? My těchto obav nesdilíme, alespoň ne v té míře. Vždyť statistika, kterou ostatně i zmínění pisatelé berou za základ, nás poučuje o tom, ze průměrný poměr jmění vlast- niho k jmění svěřenému obnáši u českých občanských záložen pouze 1:9.47 (podle statistiky za rok 1905), že tedy jest ještě příznivějším, nežli maximální poměr, který zákonem má býti stanoven. Ano v pesledních le- tech možno sledovat pravidelné klesání tohoto poměru, které pravděpodobně bude konstantním, poněvadž podle zkušeností posledních let nelze očekávati, že by jmění svěřené vzrůstalo v témže
#11 alto_textblock #11
poměru, jako jmění vlastní. Za tohoto stavu věci by tedy projektovaný poměr 1:10 nehrozil valným nebezpečím pro české občanské záložny (Dokončení.)
#12 alto_textblock #12
Z vídeňské bursy. Z Vídně, 3. srpna. (Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Každým dnem chvějeme se více o (rvání nynějši konjunktury. Jak bude dále? Jak dlouho potrvá? Bojácně nyní pokaždé béřeme do rukou nejrůznější výkazy o situaci hospodářské i finanční, abychom z nich vyčetli známky obratu. „Nedaří se nám zle“ — abychom parafrasovali výrok p. finančního ministra — to si uvědomujeme sice stále ještě, ale spolu mu- síme již zaháněti tesknou předtuchu o nejbližší příští. V posledním týdnu zažili jsme opět, jak citlivy jsou nyní bursy na každou sebo monší a zastřenější znám- ku poklesu konjunkturního. U nás dosud, pokud jde o průmysl, nemusíme chovati obav. Také obzor mezinárodníhu trhu — pokud jej nejstručněji lze stovovati z dat o pracovním trhu — je v celku jasný. byť třeba již ne naprosto bez obláčku. Ale jsou to zatím jen zcela lehké stíny, jež dosud tak skvělý obraz rozmachu poněkud začínají kaliti, a mohou prasnadno zmizeli, je však dobře, registrovati malé seslabení dosavadní příznivé situace, jež přinesl v datech o nezaměstnanosti již měsíc červen. Ne- hledíc k Německu ve všech důležilých státech průmy- slových, pokud se u nich dá stopovati pohyb neza- měslnanosti, procento nezaměstnaných v červnu vzrosllo. Arci v červnu loňském bylo také pozorovat přírost nezaměslnaných, byť ne v takové míře jako letos, a naopak opět v roce 1905 poměr ten v červnu se opět zmenšil. Naproli tomu nízké nezaměstnanosti let 1897—1901 v období červnovém dosud vůbec ještě nebylo dosaženo. Úlěchou zůstává však vždy. jak právě z červnového výkazu vyplývá, že porucha. nebo — snad je to výraz příliš silný — lépe zkalení situace, tu a tam se vyskylnuvší, má v prvé řadě ráz jen místní, vyplývá patrně ze zcela zvláštních důvodů místních, je jen parcielní a na všeobecný vývoj. z takových zjevů ojedinělých naprosto usu- zovati nelze. To platí nejen o různých státech, nýbrž uvnitř těchto opět o jednotlivých odvětvích průmy- slových. Ani u hlavních, ton udávajících industrií nejsou poměry jednotny a vývoj všude slejný, jak vidno z červnových dat o průmyslu železářském a strojnickém, textilním a konečně i tak charakteri- stickém barometru hospodářského rozkvětu, jako jsou živnosti stavební. Náhlé využitkování ojedinělých ta- kových, poněkud méně příznivých zpráv konjunktur- ních dlužno tedy vyložiti v prvé řadě tendenčním výbojem spekulace. Poměry na peněžním trhu, kde začíná býti již rozhodně nevolno, ilustruje u nás nej- lépe právě uveřejněný výkaz Rakousko-uher- ské banky k ultimu čefvencovému. Jak bylo před- vídáno, ocitla se naše cedulová banka ce do oběhu bankovek opěť v povinnosti daňové. Vzrůst v obou hlavních odvětvích půjčkových obchodů činil v po- sledním týdnu 106.16 mil. K, z čehož připadají 102.92 mil. K na eskont směnečný a 3.23 mil. K na lombar- dy. Poněvadž splatně směnky činily okrouhle 110 mil. K, obnášel eskont směnečný v jediném tomto týdnu více než 217 mil. K. Číslice taková vykázána u naší banky vůbec jen dvakrát a ovšem nikdy v tulo roční dobu. V jak rychlé progresi nalézá se obchod oskontní, vidno z toho, že dnes eskont jediného týdne není o mnoho menší než před několika málo lety celý portefeuille směnečný. Kdežto koncem července 1904 slav směnek u banky činil jen 303.16 mil, a v témž období 1905 ne více než 348.48 mil. K, zvýšil se portefeuille koncem července loňského roku na 543.90 mil. a letos dokonce na 686.04 mil. K, tedy stupňo- vání proti r. 1904 o více než 1269%. Lombardy sloup- ly v týchž letech ze 40.89 v r. 1904 na 62.39 mil. K čili téměř o 53%. Oběh zdaněných bankovek dosáhl výše 35.103 mil. K, kdežto před týdnem vykázána ještě daně prostá zásoba 76.19: stav banky zhoršil se tedy v minulém týdnu o 111.29 mil. K. U srovnání s obdobným týdnem loňska arci přírost portefeuillu i oběhu bankovek je téměř týž; zásoba nezdaněných bankovek byla vyčerpána lelos prolo, že vlečeme s sebou siále plus oběhu asi 100 mil. K již po několik měsíců, čímž zaviněn dnešní neutěšený slav. Lze však z toho se domnívati, že relativně nepatrné zlep- šení chekového řízení a techniky oběhu značně by peněžní trh uvolnilo. Zdaněné bankovky zmizí asi již přištím týdnem z oběhu, aby se koncem srpna opět vrátily a pak staly se palrně pravidelným úka- zem. Počítá se na podzim s možností až přes 300 mil. zdaněných bankovek a velmi pravděpodobným zvýšením diskontu na 51/4 až 6 Nejvýznačnější finanční událostí v minulém tý- dnu byl přístup Vídeňské bankovní jednoty jež až dosud stála při skupině všeobecné elektrické společnosti „Union“, ke skupině rakouských továren Siemens-Schuckertových. V kroku tom dlužno spatřovati veliký úspěch skupiny posléz ře- čené. Evropský trh eleklřinový, jak známo, ovládán je dvěma velkými skupinami, t. zv. Rathenauským koncernem, jenž vznikl z evropského podniku ame- rické Edisonové skupiny, Všeobecné elektr. společ- nosti v Berlíně splynutím se společností „Union“a skupinou Siemens-Schuckertovou, jež opět vznikla ze splynutí německých podniků Slemensových s to várnami Schuckertovými. Za oběma těmilo skupinam slojí konsorcia vlivných bank, tak za Siemens Schuckertem Banka pro země rakouské, „Merkur“ Česká Union, Německá banka a Kontinentální spo lečnost pro eloktrické podniky v Norimberce. Vídeň ská bankovní jednota, která, jak známo, je v úzkých stycích s berlínskou Německou bankou, byla až do- sud v obchodě elektřinovém angažována na opačné straně a zastoupena ve správě rak, všeob. společnost „Union“. Zevním podnětem nynějšího obratu, který bez odporu znamená posílení posice skupiny Sie- mens-Schuckertovy, bylo zakoupení kabelové továrny v Leopoldově, na jejíž připojení se pomýšlelo hne při první reorganisaci Siemens-Schuckertově. Dnešní rákouské továrny Siemens-Schuckertovy vznikly totiž 1. ledna 1904 ze spojení rak. továren Schuckertových a dvou podniků akc. společnosti Siemens Halské (totiž leopoldovské strojírny a vi- deňského oddělení pro silně proudy), i počaly s akc. kapitálem 18 mil. K. Po 3 letech dochází nyní i na další čásť vídeňských závodů berlínské akc. spo- lečnosti Siemens Halsko, která dosud měla továrnu na kábly, oddělení pro bezpečnostní zařízení želez- niční a oddělení pro slabě proudy. Původní dolace těchto podniků obnášela 20 mil. K, které v r. 1905— 1906 redukovány na 15 mil. Kolik z toho připadá na jednotlivé části a zejména na továrnu káblů, není známo; tato je však technicky dobře zařízenaa pracuje s pěknými výsledky, zejména co od 2 let umluven cenový kartel mezi rak. výrobci káblů. Dle poslední bilance k 31. červenci 1906 vykazují videňské továrny akc. spol. Siemens 4 Halské celkem aktiva 18.2 mil. proti 22.4 a 36.1 mil. K v letech předchozích. Mezi pasivy kromě základní dolace 2 mil. figurují 1.96 mil. věřitelé a 1.24 mil. čistý zisk. Kdežto v letech předchozích zisk obnášel jen něco přes 800.000 (1905: 810.530 K, 1904: 834.160), stoupi v posledním roce o 50% a značí dnes zúročení zákl kapitálu něco přes 6%. Za jaký obnos převezmou nyní Siemens-Schuckertovy továrny zmíněný podnik na káhly, není přesně známo, zdá se však, že pohltí z největší části oněch 8 mil. K, jež si Siemens- Schuekertova společnost cestou 412% priorit opatř a pro něž sjednána účast Vídeňské bankovní jednoly. Zbytku má se použiti k redukci běžného dluhu spo- lečnosti, který jako u všech elekirotechnických spo- lečností je ještě velmi značný a dle bilance 1900 obnášel přes 16 mil. K, 1906 pak 17.9 mil. K. Sle- mens-Schukertova společnost pracovala dosud s ma- lým úspěchem finančním; za 9 měsíců r. 1903, které již šly na účet společnosti, neplacena žádná divi- denda, v r. 1904 21/4%, 1905 opět níc a teprve loni 4. Příčinou toho je ostrý boj konkul enční
#13 alto_textblock #13
ze
#14 alto_textblock #14
který u nás v oboru elektrofechnickém panuje a k jehož odstranění vedena již častěji jednání o do- hodu mezi oběma řečenými skupinami, dosud však vždy bez výsledku. Jak již řečeno, v zápasu obou skupin znamená nový krok Bankovní jednoty pro spěch pro skupinu Šiemens-Schukertovu, ježto př sjednávání zákazek dovedou již banky vykonati ná- ležitý vliv na četné průmyslové podniky u nich in- teresované. Bankovní jednota zůčastní se nejen na svrchu zmíněných prioritách, nýbrž i na akciovém kapitálu Siemens-Schuckertovy společnosti, v jejíž správní radě jí vyhraženo nové místo. Pololetní bilance Rakouského úvěrníh ústavu, o niž již nyní jeví se právem živý zá- jem, dosud uveřejněna nebyla; stane se tak přístí týden, na který je svolána schůze správní rady Příznivých odhadů v té příčině nedotýká se okolnost že reserva 3 mil. K, původně pro engagement ve Škodovkách určená a nyní uvolněná, má nyní obrá- cena býti na obchody petrolejové. Na burse vídeňské, panovalo z počátku týdne smýšlení pevné, později na nepříznivé zprávy za- hraniční poněkud ochahlo, načež koncem týdne na- stalo poněkud zolavení. Na trhu hodnot bankovních vyvolán mírný vzestup následkem příznivých od- hadů výsledků prvního pololetí. Kreditky zdvihly se na 651.50, aby koncem týdne ustoupily na 649.25 Uberské kreditky končí po přechodném vzestupu na 754.— kursem 750.50. Akcie Vídeňské bankovní jed- noty zlepšily o K 2.50 a znamenají 535.— resp 534.25. Akcie rakousko-uherské banky stouply o 4 K na 1809.—, naproti tomu Pozemkový úvěrní ústav zaznamenává ochabnutí o 7 K na 1016.—. Na trhu hodnot dopravních stouply akcie jižní dráhy následkem povoleného zvýšení tarifů až n 157.25. Akcie společnosti státm dráhy stouply pře- chodně na 659— a končí 657.75. Severozá padní lit. A zlepšila kurs o K 2.25 na 428.25. Také buště- hrodská lit. B zaznamenává vzrůst na 1068.—. Na průmyslovém trhu papíry železářské z počátku uhá- jily kurs, později však ochably. Tak Alpinky po- klesly o 7 K vlivem pověstí o stávce v Donavicí. což však v zápěti dementováno, tak že se zotavily na 593.50. Pražská železářská slepšila se o 8 K na 2605.— a končí 2600.—, Rýmavsko-muráňské slouply z 542.50 na 544.—, poklesly však opět na 540. —. Akcie rak. zbrojovky vlivem zpráv o nižší dividendě končí o 13 K níže kursem 487.—. Rovněž zlevnily akcie Hirtenberské tov. na patrony na 1066.—. Uhlár- ské hodnoty podržely pevné smýšlení, kursy změnily se jen nepatrně. Z petrolejářských stouply Schod- nica na 508.— a haličskokarpatské na 535.—, načež ochably koncem týdne až na 526.—. Stavební hod- noty byly klidny. Akcie králodvorské cementárny stouply o K 17.50 na 905.— a končí 902 50. Akcie české cukerní společností zlepšily svůj kurs o K 2.50 na 140.50. furecké losy zlevnily o K 1.— na 182.50 a končí 181.55. Trh důchodových papírů Byl dosti povný zá kursů mírně stoupajících; ve druhé polovině do- stavilo se v rentách zboží a kursy poněkud zlevnily. Důležitější kursové Variace v minulém týdnu se- znati lze z tohoto sestavení: 3. srpna 27. července Rak. korunová renta . . . 96 60 96.90 Rak. zlatá renta . . . . . 115.10 115.10 Uherská zlatá renta . . . . 110.40 110.50 Uherská korunová renta . . 9215 92.45 Turecké losy . . . . . . 181.55 183 10 Rak, kreditky . . . . . . 650.— 645.7 Banka pro země rakouské . 433. — 431.-75 Uherské kraditky . . . . . 750.50 748.— Bankovní jednota 534 25 . . 532.50 Pozemkový úvěrní ústav . . 1016.— 1020 Živnostenská banka . . . . 240.50 241.— Společnost státní dráhy .. 657 75 653.75 Jižní dráha . . . . . . . 157. 25 147 50 Polabská dráha 423.— 420.— Buštěhradská dráha lit. B. . 1066.— 1068.— Dunajská paroplavební spol. 988.— 930.— Rakouská továrna na zbroj. 487.— 500.— Alpinky 593.50 593. 90 Rým.muráňská společnost 542 — 540- Pražská železářská společnost 2600.— 2593.— Mostecká uhlářská společnost 732.— 735.— Schodnica 508.— 595.— Londýnská devisa . 240.47 240 55 117.55 Říšské marky . . . . . . 11758
#15 alto_textblock #15
Z trhů peněžních. 3. srpna. Praha. Na dnešní burse nedošlo v žádném oboru k závěrkám, takže minula zcela bez obchodu a při celkem nezměně- ných kursech podáváno za akcie: Kolinské továrny na kávové náhražky K 610.—, První české továrny orient, cukrovinek K 260.—. První prážské zasta- várny K 420.—, České průmyslové banky K 41 4.—, Živnostenské banky K 241.50. České banky Union K 241.50. Strojliny Daňkovy K 455.—. »Merkur- směn. akciové společnosti K 604.—, Pražské úvěrní banky K 524.—. Hospodářské úvěrní banky korun K 382.—. První českomoravské strojírny K 845.—. Králohradeckého úvěrního ústavu K 445.—. První české akciové společnosti na život korun 260.— peníze. Vídeň. Lepší záznamy z ciziny způsobily příznivější náladu na začáteční burse. Obchod však byl skrovný. V popředí byly báňské papiry, které se upevnily. V akcifch stálni dráhy, které byly ku- povány, nastalo rovněž zvýšení kursů. Na polední burse přívětivá nálada potrrala, zvláště proto, že v Berlíně bylo klidno, Akcie slální dráhy znovu byly kupovány. Přálelská nálada potrvala až do konce. Bankovní akcie, zvláště kreditky stouply. Lombardky se zlepšily. Železářské papíry byly pevné. Zbrojovky byly stísněny. Trh k ukládání byl slabší. Renty se upevnily. Na eskomptním trhu stav peněz nezměněn 47/2—417/12 0. Berlín. Na dnešní burse převládala nálad mnohem příznivější než včera. Německá banka svými intervenčními koupěmi přispěla nemálo ku zlepšen celkové situace a k zolavení kursů železářskýcha uhelnodolných papírů. Rovněž se strany kontreminérů podnikány úhradní koupě v hodnotách trhu kasov ního i v ostatních akciích průmyslových podniků volného obchodu. Zlepšené kursy vykazují mimo to akcie domácích bank i dopravních podní ků. Poslední pevné kursy bursy londýnské vbudily nový zájem pro akcie amerických drah, jež dnes dráže placeny. Z ruských bank hledána mezinárodní a ruská, renty nezměněny. Soukromý diskont setrval na 41/2 proe. Denní peníze 43/4%. Anglie a bruzselská konvencs. Státní sekrelář Grey naznačil anglické dolní sněmovně obsah doda- tečné akty k brusselské cukerní konvenci. Tato akla musí býti schválena smluvními státy, jimž dána lhůta do 1. února 1908. Konvence sama byla svého času předložena parlamentům ke schválení a to stane se i s dodatečnou aktou. Grey prohlásil, že se Anglie namahá doefliti takové dohody, jež by Anglií umožnila setrvati nadále v konvenci. Dle mínění státního sekretáře nebude konvence vypo- vězena. Co do obsahu dodatečné akty naznačil Grey že návrh hájí zájmy Anglie při co nejmenším ru- šení zájmů jiných států. Tento výrok potvrzuje dle »U. W. T.« jen původní domněnky, že Anglie zu- stane věrna konvenci jen, jestliže bude - připu štěn na anglický trh premovaný cukr také be
#16 alto_textblock #16
uvalení trestních cel. To bylo to »minimum ru- šení« pro cizí moci, jichž vývoz cukru do Anglie narazil by na soutěž premiového eukru. Z toho usuzuje zmíněný vídeňský list, že ohlášený přístup Ruska ke konvenci neprovede se na stejné basi, jaká je dána pro ostatní státy smluvní a že tyto zvláštní podmínky budou právě značiti to nej- menší rušení zájmů ostatních států. Větším ruše- ním bylo by rozhodně zrušení smlouvy, jímž by opět byly přivoděny zcela neupravené poměry, kdežto v trvání konvence spočívá záruka, že státy neupad- nou zpět v politiku premiovou. »N. W. T.« má za to, že rakouskému parlamentu budou předložena do- datečná akta teprve tehdy, až se obě vlády dohod- nou v otázce surtaxy, tedy po definitivním vyřízení porad vyrovnacích. Chmel. (Zpráva firmy Kratochy., a spol. v Praze- Žatci.) Jest srpen. Nové období chmelového trhu po- číná. S potěšením podáváme svou první zprávu, neboť sdělení naše jest příjemné. Vyhlídky na žeň chmele jsou více než uspokojivé, následkem čehož lze očekával ceny velmi mírné. Zpráva tato, ktorá dojista přijde pivovarům vhod, jest zvláště ra- dostná, poněvodž překvapuje. Počasí letošního jarai léta, až do konce měsíce července bylo pravým opakem pohody, jaké si pěstitelé chmele přáv jí ke zdárnému vývoji rostliny. Bylo deštivo, větrno chladno a myslilo se všeobecně, že chmel zhyne. Ne- zhynul. Opozdil se sice pončkud ve vzrůstu, nasadil poněkud méně výhonků než jiná léla, ale zůstal zdravý a slibuje všude, ne-li plnou, tož dobrou prostřední sklizeň! Všude, nejen v Če- chách. Dosud ani z jednoho produkčního místa no- dochází zpráva o nějakém nebezpečí neúrody. Nena- stane-li během měsíce srpna zcela zvláštní výminečná pohroma, bude světová sklizeň chmele nejméně průměrná t. j. pro světovou potřebu plně do- stačující. A možno proto už dnes, jakkoliv všecky ciferní odhady jsou dosud předčasny, téměř s určitostí tvrditi, že ceny chmele budou se pohybovali mezi zá- znamy loňskými a předloňskými, spíše k těmto po- sledním se schylujíce. Přesvědčení toto ujímá se téměř všeobecně, nejen na trzích chmelových, ale i mezi pěstiteli chmele a projevuje se i ve značném a vy- trvalém poklesu cen loňského zboží i v tom, že od- nikud neděje se pokus vyhnati ceny uměle do výšky. S výminečnou jednomyslností očekávají se kde kým nízké ceny. Očekáváme je rovněž. Aby však jásavá zpráva naše nezůstala boz trošky pelyňku, chceme na konec na jedno upozorniti: není-li téměř žádné pochyby o tom, že kvantitativně příští sklizeň plně uspokojí, nelze totéž pověděti o k va- litě příštího zboží. Rostlina vyvinovala se nesou- měrně, lakže dnes některá tyčka má už plnou hlávku, jiná sotva nasazený květ, následkem čehož sklidí se mnoho chmele buď přezrálého nebo nedozrálého. Kromě toho byly v době květu takové zimy, že na- mnoze nemohl chmel dobře odkvésti a-hlávky řádně se vyvinouti. Bude tedy chmele hodně, ale bude různé jakosti. C. k. poštovní úřad v Koslelci n. L. byl zmoc- něn, aby známky kolkové na směnkách, kupeckých poukázkách a tak zvaných nevlastních šekách pře- kolkovával. Pokles cen mědi. (Frmdbl.) Základní cena mědě- ného plechu byla v Německu snížena o dalších 7 mk. — Na celé pevnině byl obchod a mědí v mi- nulén týdnu menší než kdykoli před tím a nedo- stává se ani známek pro návrat důvěry v nejbližší době, ježto pověst, jakoby mezi velikými americkými výrobci bylo došlo k dohodě, cenu již nesnižovati, uká- zala se bezpodstatnou. Přírozené také vysoká pre- mie na pozdější dodávku ochromuje jakýkoli nový obchod, ať již na účet spekulace, ať na účet kon- sumu. Kromé toho jedním z nejnepříznivějších mo- mentů obtíž, stále se vyskytující vůdčímu výrobci evropskému, totiž společnosti Rio Tinto, aby obdržela přijatelné nabídky pro zboží, jež nedávno v očeká- vání opětného vzestupu cen bylo nashromážděno. Tato nahromaděná množství, pro něž bude nutno na- jíti odběratele prve, než bude možno pomýšleti na ozdravění trhu, jsou velmi značná. Imvestice textilního průmyslu. Konjunktura, jíz se těší rakouský průmysl textilní, dochází svého vý- razu m. j. i v rozsáhlých objednávkách strojů za účelem rozšíření nynějších neb vyzbrojení nových továren. Tylo objednávky přicházejí u nás stále ještě v prvé řadě cizině k dobru, ježto v témto oboru zvláště následkem nedostatečné ochrany celní jsme vždy ještě odkázáni na výrobek zahraniční. Příslušná číslice dovozu textilních strojů do Rakousko-Uherska dosáhla za prvý semestr letošního roku nezvyklé výše 79.947 q v hodnotě 8,114.613 K, kdežto vývoz náš činil jen 6478 q v hodnotě 651.249 K. Dodavateli našimi jsou zvláště Německo (37.135 ), Vel. Britanie (29.591 a Švýcary (11.673 d). Dovoz vzlahoval se dle rozsahu svého v prvé řadě na stroje vyšívaci (1.829.900 K), přípravné a zpracevaci stroj na bavlníu (859.840 K), stavy stávkové (810.550 K), přádelné stroje na bavlnu (709.360 K), připravné a zpracovací stroje pro přádelny odpadků a mykané příze (633 900 K), stavy na hedvábí (309.605 K), stavy na krajky 235.800 K), jiné slavy tkalcovské (491.950 K), po- mocné stroje tkalcovské (344.800 K), přípravněa zpraeovací stroje na len, česanou vlnu a hedvábí (639.500 K) atd. Poradní orgány společenslevní při živnostenských úřadech. Min. nař. z 20. března 1897 č. 83. ř. z. vymezilo kompetenci živnostenských poradních sborů politických úřadů I. stolice. Novela živnostenská při- znala totiž výborům jednot, jež vztahovaly se na všechna živnostenská společenstva v politickém okresu, funkci poradních sborů živn. úřadů I. instance. Nyní vydáno bylo nař. min obchodu ze dne 19. července t. r. č. 179. ř. z., kterým se instituce tato nově upra- vuje na základě poslední novely živnost. z 5. února t. r. č. 26. ř. z. Zřizování takových poradních sborá bude nyní vázáno na snazší podmínky a kompetence jejich značně rozšířena. Ku podrobnému obsahu se vrátíme. Výkazy drahi. Značná doprava uhlí v červencí přivodila u ústecko-teplircké dráhy téměř 15% zvýšení príjmu na staré síti. Dopravenc bylo na hlavní trati 260.788 (+ 393) osob a 968.019 ( 136.136) tun zboží. Přijato celkem v červenci 1,439.655 K (+ 213.548). Od 1. ledna t. r. obná sí celkový příjem 8.953 607 K a značí proti témuž ob- dobí loňskému zvýšení o 458.148 K. Místní dráha Teplice-l.iberec dopravila 131.184 (— 33.479) osob, 76.515 (+ 14.833) tun zboží a přijala 275.450 K (— 11.771), od 1. ledna t. r. celkem 1,636.923 K + 73.859 K). Dodávka pro dráhu. Ředitelství c. k. priv. rak. severo-západní dráhy a jiho-severoněmecké spojo- vací dráhy ve Vídni zadá na rok 1908 dodávku tvrdého a měkkého dříví pro dílny. Bližší sdělí ře- ditelství a přijímá plsemné oferty do 30. t. m. do 12 hodin v poledne. (Sdělení Obchodní a živnostenské komory v Praze). Kůže. Jistá pirotská firma mohla by dodávati as 800 vydělaných ovčích koží měsíčně. Adresa a vzorek k volnému nahlédnutí jest ve Vývozním spolku, Pra- ha II., Palackého ulice 1. Koupě velkostatku. Krásný velkostatek jest na prodej. Koupě má důležitý národní význam. Blizší sdělí na požádání Vývozní spolek, Praha II., Pala- ckébo ulicel.