#1
alto_textblock
#1
Národní hospodář.
#2
alto_textblock
#2
Zemědělstvi
#3
alto_textblock
#3
Obohod
#4
alto_textblock
#4
—Prmyel
#5
alto_textblock
#5
Finančnictví
#6
alto_textblock
#6
Příloha „Národních Listů“ k číslu 213. ze dne 4. srpna 1907.
#7
alto_textblock
#7
Připravovaná osnova nového zá-
kona o společenstvech k napo-
mahání živnosti a hospodářství.
(Z kruhů záloženských.)
#8
alto_textblock
#8
O připravované nové zákono dárno
úpravě právních poměrů společen-
stev knapomáhání živnosti a ho-
spodářství, která má nastoupiti místo do-
savadního zákona o společenstvech ze dne 9
dubna 1873 čís. 70. ř. z., uveřejnilo »Čes ké
Slovo« (čís. 118.: »Dr. Fořt — přítel
záložen«) a »Radikální Listy«
(čís. 29.: »Přitahují berní šroub če-
ským záložnám«.) delší články. S díkem
kvitujeme z těchto článků zasloužená slova
uznání, kterých se v nich naším českým zálož-
nám za jich skutečně zdárnou a blahodárnou
činnost dostalo, avšak na druhé straně poklá-
dáme za nutné upozorniti veřejnost na to, že
oba články, které ostatně, jak se zdá, pocházejí
z téhož péra, se zakládají na úplně ne-
správné informaci o pravém stavu věci.
Žádouci nové, moderní úpravě právních poměrů
společenstev k napomáhání živnosti a hospodář-
ství by věru neprospělo, kdyby na ni mělo býti
pohlíženo s nesprávných hledisek a kdyby tato
veledůležitá otázka našeho hospodářského života
měla býti vykořisťována jakožto agitační pro-
středek té neb oné politické strany proti straně
jiné a jejím příslušníkům. Proto tedy na obsnh
obou článků reagujeme.
K oběma článkům zavdalo očividně podněo
pojednání pana efs. r. St. Netuky v Nár-
Listech.« (čís. 190. a 191.: »Jak zá-
ložny budou dále možny«.).
Kdežto ale autor tohoto pojednání s kriti-
ckým rozhledem zkušeného odborníka rozebírá
jednu ze zásadních novot, které mají býti novým
zákonem zavedeny, totiž určitý, předepsaný po-
měr mezi jměním vlastním a jměním svěřeným,
kdežto dále pisatel pojednání podepírá svůj ná-
zor vývody naskrze čistě věenými (ač podle
našeho mínění ne všude naprosto správnými
nanejméně poněkud příliš pessimistickými), se-
tkáváme se ve článcích »Českého Slova«a
»Rad. Listů« s pochybenou tendenei, která
beze vši pochyby má politické pozadí, a toho
jest tím spíše litovali, poněvadž vývody obou
článků spočívají na úplně nesprávných předpo-
kladech a mohly by žádoucí reformu zákona
učiniti veřejnosti zbylečně nesympatiekou.
Na prvý pohled zaráží, že tendence obou
článků jest namířena proti nynějši vládě, která
předlohu nového zákona o společenstvech hodlá
parlamentu podati, a v prvé řadě, ano vlastně
jedině proti ministru oběhodu dru. Josefu
Fořtovi, jenž prý jest oním členem rady
korunní, který toto nadělení českým záložnám
přípravuje. Aniž bychom se pouštěli do politi-
ckého pozadí této okolnosti, musíme přece
v zájmu pravdy konstatovati, že reform
práva společenstevuího nenálež
do resortu ministra obchodu, a že
zejména nynější ministr obchodu dr. Fořt dosud
neměl ani příležitosti do věci, o kterou jde, za-
sáhnouti. Usuzovati opak z toho, že se minist
obchodu dr. Fořt při kterési příležitosti vyslovil,
že osnova zákona o společenatvech co nejdřive
říšské radě bude podána, jest nanejméně ukva-
peným, a kdyby se byli páni pisatelé obou
článků jen poněkud blíže informovali, byli by
se snadno dověděli, že předloha nového zákona
o společenstvech byla vypracována v zákono-
dárném departementu ministerstva spravedlnosti
a to ještě značně, dříve, nežli nynější kabinet
s drem. Jos. Fořtem nastoupil úřad.
A tolik opatrnosti měli pisatelé přece osvěd-
čiti, nežli přikročiti k bezdůvodnému podezírání
muže, který dosud českým záložnám neuškodil
a který jim naopak právě v těžké chvili, kdy
se bude defimitivně jednati o novou úpravu jich
právních poměrů, může podstatně prospěti.
Avšak ani ve věci samě nelze nám nikterak
souhlasiti s vývody článků »Česk. Slova« a
»Rad. Listů«, které ličí věc tak, jakoby reforma
platného společenstevního práva byla vlastně
zbytečnou a vynucena toliko v zájmu arciť po-
věstných fiskalistických snuh rakouské státní
správy. Mluviti o »dvojsmyslně před-
loze« se »zatajeným fiskálním rá-
zem«, ano dokonce o »rafinovaněm
návrhu fiskální mazanosti«, to
věru více, nežli přehnáno.
Kdo se jen poněkud zabýval otázkami
družstevní organisace, ví, že účelná, mo-
derní, nová úprava právních po-
měrů společenstev k napomáhán
živnosti a hospodářství jest nalé-
havě nutnou a možno proto jen schvaln-
vati, že vláda se otázky této energicky uchopila,
což — o tom českou veřejnost z plného pře-
svědčení ubezpečujeme — stalo se z důvodů
čistě věcných a nemá ani zdaleka motivu
finančně-politického a tím měně motivu fiskál-
ního. V připravené předloze zákona není ani
jediného ustanovení, které by k takovému mo-
tivu poukazovalo a my naopak se nadějeme.
že celková reforma společenstevního práva,
která má ze společenstev utvořiti (alespoň podle
theoretického názoru zákonodárných kruhů)
skutečně svépomoené a všeužitečné podniky.
poskytne nejvítanější a nejvhodnější příležitos
k tomu, aby pro společenstva bylo vymoženo
žádoucí zmírnění daňového břemene.
Bude arciť důležito, na jakých zásadách
bude nová kodifikace společenstevního práva pro-
vedena.
Tuto nelze se nám šířiti o veškerých vlee
méně zásadních novotách, které novou úpravou
právních poměrů společenstev mají býti zave-
deny, a obmezujeme se proto na stručný rozbor
zásady určitého, předepsaného poměru mezi
jměním vlastním a jměním svěřeným u spole-
čenstev úvěrních. Zásada tato prohlašována totiž
pisateli článků v »Česk. Sl.« a »Rad. L. « za
nebezpečí, plynoueí prý z fiskalistických snah
státní správy, ano uzákoněním této zásadyse
#9
alto_textblock
#9
prý záložny svému účelu, poskytovati co nejlev-
vější úvěr, odcizí, poněvadž prý pouze vyšším
úrokem závodních podilů bude možno po
třebný počet podílů získávati, a to prý nutně
bude míti v zápětí zdražení úvěru. A dani po-
drobené úroky ze závodních podílů budou prý
při tom fisku vítaným a bohatým zdrojem no-
vých, dosud neplacených daní. Obavy tyto ne-
jsou ale tak vážnými, jak se na první pohled
zdá, a ani zásada, o kterou jde, nemůže tak
šmahem býti prohlašována za naprosto zavrži-
telnou.
V theorii nepanuje shoda v tom, zdal
určitý, nepřekročitelný poměr mezi vlastním jmě-
ním a jměním svěřeným jest v povaze věci odů-
vodněn čili nie, a my nenáležíme také mezi, ony,
kteří jsou zásadou touto nadšeni. Prot
bude naší snahou toho docíliti,
aby zásada tato uzákoněna nebyla.
Nepodaří-li se nám to ale, tedy nikterak nesvě-
síme hlavy, poněvadž nejde o olázku tak daleko-
sáhlého významu, jak se na první pohled zdá,
a kromě toho možno ostatně uvésti také velmi
závažné důvody ve prospěch zásady, klerá má
býti ve vládní osnově uplatněna.
Požadavek, aby jmění svěřené nepřekročo
valo určité multiplum jmění vlastního, není
v našem úvěrním zákonodárství novinkou.
Setkáváme se s ním v 8 7. českého zemského
zákona ze dne 30. června 1896 čís. 56 z. z.
a ze dne 26. dubna 1900 čís. 32 z. z. o okres-
ních záložnách hospodářských, které, vyjimaje
případy zvláštního povolení, smí přijímati valady
pouze do patnácteronásobné výše jmění kmeno-
vého, nečitajíc v to reservní fond. Obmezení
toto jest očividně stanoveno ve prospěch zájmů
věřitelů okresních záložen hospodářských se
zřetelem k tomu, že přirozená záruka, kterou
okresní záložna hospodářská svým věřitelům může
poskytnouti, totiž kmenové jmění, jest co do
své absolutní výše rovněž obmezena, a zákono-
dárce v zájmu majetkové bezpečnosti zamýšlel
položiti hranici onomu risiku, které záleží pro
věřitele v přílišném rozpjetí mezi vlastním jmě-
ním a jměním svěřeným. Toť věru důvod velmi
vážný, který stejnou měrou platí také pro zá-
ložny občanské (společenstva), u nichž na místo
jmění kmenového nastupují závodní podíly.
Kdo tedy pohlíží na věc se stanovisk
žádoucí ochrany nároků věřitelů,
hlavně vkladatelů — a podle moder-
ního nazírání skutečně jest povinnosti státní
správy pokud možno nejrozsáhlejší měroua
také preventivními opatřeními a třebas, aniž
byla o to žádána, pečovati o bezpečnost
pozemských statků — tomu areiť nezbude,
nežli s projektovanou vládní předlo-
hou souhlasiti zejména také, pokud se týče
předepsaného poměru mezi jměním vlastníma
jměním svěřeným. To platí areiť pouze o zásadě.
Ve skutečnosti ale bude velmi záležeti také na
tom, jak daleko půjde péče zákonodárstv
o ochranu věřitelů záložen, totiž, jakou
cifrou bude předepsaný pomě
jmění vlastního a jmění svěře-
ného vyjádřen, a v tomto směru bude arcit
nutno nalézti zlatou střední cestu tak, aby jednak
oehrana zájmů věřitelských byla dostalečna,
jednak aby záložnám nebyly odnímány pro-
středky, kterých k naplnění svého účelu ne-
zbytně potřebují. Však ani v tomto směru ne-
třeha chovati valných obav.
Jest sice pravda, že vládou připravená
osnova zákona ve své původní formě nebyla,
pokud nám známo, v té příčině záložnám
valně příznivou; určovalať, tušíme, maximální
rozpjeli mezi jměním vlastním a jměním
cizím pro záložny s ručením obmeze-
ným poměrem 1:5, při čemž se ale bral zřetel
pouze ku závodním podílům, nikoliv také ku
reservním fondům (podobně, jak tomu jest dosud
v příčině okresních záložen hospodářských v Če-
chách). Není nám sice přesně známo, jak dalece
byla ona původní předloha ku prospěchu záložen
zlepšena, avšak vzhledem k náladě směrodat-
ných kruhů lze bezpečně očekávati, že pod-
statné zlepšení původní předlohy ve prospěch
záložen nenarazí nikterak na nepřekonatelné
obtíže.
#10
alto_textblock
#10
Tak v jiné řadě bude beze vší pochyby
toho docíleno, že do vlastního jmění, které bude
měřítkem maximální výše dovolených závazků,
budou pojímány také zárukové fondy záložen.
Uplatnění této zásady bude ale pro české ob-
čanské záložny nepopíratelným prospěchem,
uváží-li se, že reservní fondy jejich přesahují
40 mil. K, což by tedy při předepsaném po-
měru mezi jměním vlastním a cizím 1: 10 maxi-
mální cifru jmění cizího zvyšovalo o více, nežli
400 mil. K.
Pokud se týče ciferního poměru mezi jmě-
ním vlastním a jměním cizím, mluví se již nyní
o poměru 1: 10, ano, snad bude tento poměr
pro záložny s ručením neobmezeným a s více-
násobným ručením obmezeným ještě přiměřeně
uvolněn. V zájmu záložen bude snahou naší
i snahou ostatních zúčastněných kruhů docíliti
pro záložny poměrnu co nejpříznivějšího, Avšak
dejme tomu, že zůstane při poměru 1: 10.
zdaž bylo by to — předpokládaje arciť, že do
jmění svěřeného budou pojímány také reservní
fondy — tak značným nebezpečím, jak se pl-
satelé článků v »Čes. Sl.« a »Rad. L.« obá-
vají? My těchto obav nesdilíme, alespoň ne
v té míře.
Vždyť statistika, kterou ostatně i zmínění
pisatelé berou za základ, nás poučuje o tom,
ze průměrný poměr jmění vlast-
niho k jmění svěřenému obnáši
u českých občanských záložen
pouze 1:9.47 (podle statistiky za rok 1905),
že tedy jest ještě příznivějším, nežli
maximální poměr, který zákonem
má býti stanoven. Ano v pesledních le-
tech možno sledovat pravidelné klesání tohoto
poměru, které pravděpodobně bude konstantním,
poněvadž podle zkušeností posledních let nelze
očekávati, že by jmění svěřené vzrůstalo v témže
#11
alto_textblock
#11
poměru, jako jmění vlastní. Za tohoto stavu
věci by tedy projektovaný poměr 1:10 nehrozil
valným nebezpečím pro české občanské záložny
(Dokončení.)
#12
alto_textblock
#12
Z vídeňské bursy.
Z Vídně, 3. srpna.
(Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Každým dnem chvějeme se více o (rvání nynějši
konjunktury. Jak bude dále? Jak dlouho potrvá?
Bojácně nyní pokaždé béřeme do rukou nejrůznější
výkazy o situaci hospodářské i finanční, abychom
z nich vyčetli známky obratu. „Nedaří se nám zle“ —
abychom parafrasovali výrok p. finančního ministra
— to si uvědomujeme sice stále ještě, ale spolu mu-
síme již zaháněti tesknou předtuchu o nejbližší příští.
V posledním týdnu zažili jsme opět, jak citlivy jsou
nyní bursy na každou sebo monší a zastřenější znám-
ku poklesu konjunkturního. U nás dosud, pokud
jde o průmysl, nemusíme chovati obav. Také obzor
mezinárodníhu trhu — pokud jej nejstručněji lze
stovovati z dat o pracovním trhu — je v celku jasný.
byť třeba již ne naprosto bez obláčku. Ale jsou to
zatím jen zcela lehké stíny, jež dosud tak skvělý
obraz rozmachu poněkud začínají kaliti, a mohou
prasnadno zmizeli, je však dobře, registrovati malé
seslabení dosavadní příznivé situace, jež přinesl
v datech o nezaměstnanosti již měsíc červen. Ne-
hledíc k Německu ve všech důležilých státech průmy-
slových, pokud se u nich dá stopovati pohyb neza-
měslnanosti, procento nezaměstnaných v červnu
vzrosllo. Arci v červnu loňském bylo také pozorovat
přírost nezaměslnaných, byť ne v takové míře jako
letos, a naopak opět v roce 1905 poměr ten v červnu
se opět zmenšil. Naproli tomu nízké nezaměstnanosti
let 1897—1901 v období červnovém dosud vůbec
ještě nebylo dosaženo. Úlěchou zůstává však vždy.
jak právě z červnového výkazu vyplývá, že porucha.
nebo — snad je to výraz příliš silný — lépe zkalení
situace, tu a tam se vyskylnuvší, má v prvé řadě
ráz jen místní, vyplývá patrně ze zcela zvláštních
důvodů místních, je jen parcielní a na všeobecný
vývoj. z takových zjevů ojedinělých naprosto usu-
zovati nelze. To platí nejen o různých státech, nýbrž
uvnitř těchto opět o jednotlivých odvětvích průmy-
slových. Ani u hlavních, ton udávajících industrií
nejsou poměry jednotny a vývoj všude slejný, jak
vidno z červnových dat o průmyslu železářském
a strojnickém, textilním a konečně i tak charakteri-
stickém barometru hospodářského rozkvětu, jako jsou
živnosti stavební. Náhlé využitkování ojedinělých ta-
kových, poněkud méně příznivých zpráv konjunktur-
ních dlužno tedy vyložiti v prvé řadě tendenčním
výbojem spekulace. Poměry na peněžním trhu, kde
začíná býti již rozhodně nevolno, ilustruje u nás nej-
lépe právě uveřejněný výkaz Rakousko-uher-
ské banky k ultimu čefvencovému. Jak bylo před-
vídáno, ocitla se naše cedulová banka ce do oběhu
bankovek opěť v povinnosti daňové. Vzrůst v obou
hlavních odvětvích půjčkových obchodů činil v po-
sledním týdnu 106.16 mil. K, z čehož připadají 102.92
mil. K na eskont směnečný a 3.23 mil. K na lombar-
dy. Poněvadž splatně směnky činily okrouhle 110
mil. K, obnášel eskont směnečný v jediném tomto
týdnu více než 217 mil. K. Číslice taková vykázána
u naší banky vůbec jen dvakrát a ovšem nikdy v tulo
roční dobu. V jak rychlé progresi nalézá se obchod
oskontní, vidno z toho, že dnes eskont jediného týdne
není o mnoho menší než před několika málo lety celý
portefeuille směnečný. Kdežto koncem července 1904
slav směnek u banky činil jen 303.16 mil, a v témž
období 1905 ne více než 348.48 mil. K, zvýšil se
portefeuille koncem července loňského roku na 543.90
mil. a letos dokonce na 686.04 mil. K, tedy stupňo-
vání proti r. 1904 o více než 1269%. Lombardy sloup-
ly v týchž letech ze 40.89 v r. 1904 na 62.39 mil. K
čili téměř o 53%. Oběh zdaněných bankovek dosáhl
výše 35.103 mil. K, kdežto před týdnem vykázána
ještě daně prostá zásoba 76.19: stav banky zhoršil
se tedy v minulém týdnu o 111.29 mil. K. U srovnání
s obdobným týdnem loňska arci přírost portefeuillu
i oběhu bankovek je téměř týž; zásoba nezdaněných
bankovek byla vyčerpána lelos prolo, že vlečeme
s sebou siále plus oběhu asi 100 mil. K již po několik
měsíců, čímž zaviněn dnešní neutěšený slav. Lze
však z toho se domnívati, že relativně nepatrné zlep-
šení chekového řízení a techniky oběhu značně by
peněžní trh uvolnilo. Zdaněné bankovky zmizí asi
již přištím týdnem z oběhu, aby se koncem srpna
opět vrátily a pak staly se palrně pravidelným úka-
zem. Počítá se na podzim s možností až přes 300
mil. zdaněných bankovek a velmi pravděpodobným
zvýšením diskontu na 51/4 až 6
Nejvýznačnější finanční událostí v minulém tý-
dnu byl přístup Vídeňské bankovní jednoty
jež až dosud stála při skupině všeobecné elektrické
společnosti „Union“, ke skupině rakouských továren
Siemens-Schuckertových. V kroku tom
dlužno spatřovati veliký úspěch skupiny posléz ře-
čené. Evropský trh eleklřinový, jak známo, ovládán
je dvěma velkými skupinami, t. zv. Rathenauským
koncernem, jenž vznikl z evropského podniku ame-
rické Edisonové skupiny, Všeobecné elektr. společ-
nosti v Berlíně splynutím se společností „Union“a
skupinou Siemens-Schuckertovou, jež opět vznikla
ze splynutí německých podniků Slemensových s to
várnami Schuckertovými. Za oběma těmilo skupinam
slojí konsorcia vlivných bank, tak za Siemens
Schuckertem Banka pro země rakouské, „Merkur“
Česká Union, Německá banka a Kontinentální spo
lečnost pro eloktrické podniky v Norimberce. Vídeň
ská bankovní jednota, která, jak známo, je v úzkých
stycích s berlínskou Německou bankou, byla až do-
sud v obchodě elektřinovém angažována na opačné
straně a zastoupena ve správě rak, všeob. společnost
„Union“. Zevním podnětem nynějšího obratu, který
bez odporu znamená posílení posice skupiny Sie-
mens-Schuckertovy, bylo zakoupení kabelové továrny
v Leopoldově, na jejíž připojení se pomýšlelo hne
při první reorganisaci Siemens-Schuckertově.
Dnešní rákouské továrny Siemens-Schuckertovy
vznikly totiž 1. ledna 1904 ze spojení rak. továren
Schuckertových a dvou podniků akc. společnosti
Siemens Halské (totiž leopoldovské strojírny a vi-
deňského oddělení pro silně proudy), i počaly s akc.
kapitálem 18 mil. K. Po 3 letech dochází nyní i na
další čásť vídeňských závodů berlínské akc. spo-
lečnosti Siemens Halsko, která dosud měla továrnu
na kábly, oddělení pro bezpečnostní zařízení želez-
niční a oddělení pro slabě proudy. Původní dolace
těchto podniků obnášela 20 mil. K, které v r. 1905—
1906 redukovány na 15 mil. Kolik z toho připadá na
jednotlivé části a zejména na továrnu káblů, není
známo; tato je však technicky dobře zařízenaa
pracuje s pěknými výsledky, zejména co od 2 let
umluven cenový kartel mezi rak. výrobci káblů.
Dle poslední bilance k 31. červenci 1906 vykazují
videňské továrny akc. spol. Siemens 4 Halské celkem
aktiva 18.2 mil. proti 22.4 a 36.1 mil. K v letech
předchozích. Mezi pasivy kromě základní dolace 2
mil. figurují 1.96 mil. věřitelé a 1.24 mil. čistý zisk.
Kdežto v letech předchozích zisk obnášel jen něco
přes 800.000 (1905: 810.530 K, 1904: 834.160), stoupi
v posledním roce o 50% a značí dnes zúročení zákl
kapitálu něco přes 6%. Za jaký obnos převezmou
nyní Siemens-Schuckertovy továrny zmíněný podnik
na káhly, není přesně známo, zdá se však, že
pohltí z největší části oněch 8 mil. K, jež si Siemens-
Schuekertova společnost cestou 412% priorit opatř
a pro něž sjednána účast Vídeňské bankovní jednoly.
Zbytku má se použiti k redukci běžného dluhu spo-
lečnosti, který jako u všech elekirotechnických spo-
lečností je ještě velmi značný a dle bilance 1900
obnášel přes 16 mil. K, 1906 pak 17.9 mil. K. Sle-
mens-Schukertova společnost pracovala dosud s ma-
lým úspěchem finančním; za 9 měsíců r. 1903, které
již šly na účet společnosti, neplacena žádná divi-
denda, v r. 1904 21/4%, 1905 opět níc a teprve
loni 4. Příčinou toho je ostrý boj konkul enční
#13
alto_textblock
#13
ze
#14
alto_textblock
#14
který u nás v oboru elektrofechnickém panuje a
k jehož odstranění vedena již častěji jednání o do-
hodu mezi oběma řečenými skupinami, dosud však
vždy bez výsledku. Jak již řečeno, v zápasu obou
skupin znamená nový krok Bankovní jednoty pro
spěch pro skupinu Šiemens-Schukertovu, ježto př
sjednávání zákazek dovedou již banky vykonati ná-
ležitý vliv na četné průmyslové podniky u nich in-
teresované. Bankovní jednota zůčastní se nejen na
svrchu zmíněných prioritách, nýbrž i na akciovém
kapitálu Siemens-Schuckertovy společnosti, v jejíž
správní radě jí vyhraženo nové místo.
Pololetní bilance Rakouského úvěrníh
ústavu, o niž již nyní jeví se právem živý zá-
jem, dosud uveřejněna nebyla; stane se tak přístí
týden, na který je svolána schůze správní rady
Příznivých odhadů v té příčině nedotýká se okolnost
že reserva 3 mil. K, původně pro engagement ve
Škodovkách určená a nyní uvolněná, má nyní obrá-
cena býti na obchody petrolejové.
Na burse vídeňské, panovalo z počátku týdne
smýšlení pevné, později na nepříznivé zprávy za-
hraniční poněkud ochahlo, načež koncem týdne na-
stalo poněkud zolavení. Na trhu hodnot bankovních
vyvolán mírný vzestup následkem příznivých od-
hadů výsledků prvního pololetí. Kreditky zdvihly se
na 651.50, aby koncem týdne ustoupily na 649.25
Uberské kreditky končí po přechodném vzestupu na
754.— kursem 750.50. Akcie Vídeňské bankovní jed-
noty zlepšily o K 2.50 a znamenají 535.— resp
534.25. Akcie rakousko-uherské banky stouply o 4 K
na 1809.—, naproti tomu Pozemkový úvěrní ústav
zaznamenává ochabnutí o 7 K na 1016.—.
Na trhu hodnot dopravních stouply akcie jižní
dráhy následkem povoleného zvýšení tarifů až n
157.25. Akcie společnosti státm dráhy stouply pře-
chodně na 659— a končí 657.75. Severozá padní
lit. A zlepšila kurs o K 2.25 na 428.25. Také buště-
hrodská lit. B zaznamenává vzrůst na 1068.—. Na
průmyslovém trhu papíry železářské z počátku uhá-
jily kurs, později však ochably. Tak Alpinky po-
klesly o 7 K vlivem pověstí o stávce v Donavicí. což
však v zápěti dementováno, tak že se zotavily na
593.50. Pražská železářská slepšila se o 8 K na
2605.— a končí 2600.—, Rýmavsko-muráňské slouply
z 542.50 na 544.—, poklesly však opět na 540. —.
Akcie rak. zbrojovky vlivem zpráv o nižší dividendě
končí o 13 K níže kursem 487.—. Rovněž zlevnily
akcie Hirtenberské tov. na patrony na 1066.—. Uhlár-
ské hodnoty podržely pevné smýšlení, kursy změnily
se jen nepatrně. Z petrolejářských stouply Schod-
nica na 508.— a haličskokarpatské na 535.—, načež
ochably koncem týdne až na 526.—. Stavební hod-
noty byly klidny. Akcie králodvorské cementárny
stouply o K 17.50 na 905.— a končí 902 50. Akcie
české cukerní společností zlepšily svůj kurs o K 2.50
na 140.50. furecké losy zlevnily o K 1.— na 182.50
a končí 181.55.
Trh důchodových papírů Byl dosti povný zá
kursů mírně stoupajících; ve druhé polovině do-
stavilo se v rentách zboží a kursy poněkud zlevnily.
Důležitější kursové Variace v minulém týdnu se-
znati lze z tohoto sestavení:
3. srpna 27. července
Rak. korunová renta . . .
96 60
96.90
Rak. zlatá renta . . . . . 115.10 115.10
Uherská zlatá renta . . . . 110.40 110.50
Uherská korunová renta . . 9215 92.45
Turecké losy . . . . . . 181.55 183 10
Rak, kreditky . . . . . .
650.—
645.7
Banka pro země rakouské .
433. —
431.-75
Uherské kraditky . . . . .
750.50
748.—
Bankovní jednota
534 25
. .
532.50
Pozemkový úvěrní ústav . .
1016.—
1020
Živnostenská banka . . . .
240.50
241.—
Společnost státní dráhy ..
657 75
653.75
Jižní dráha . . . . . . .
157. 25
147 50
Polabská dráha
423.—
420.—
Buštěhradská dráha lit. B. .
1066.—
1068.—
Dunajská paroplavební spol.
988.—
930.—
Rakouská továrna na zbroj.
487.—
500.—
Alpinky
593.50
593. 90
Rým.muráňská společnost
542 —
540-
Pražská železářská společnost
2600.—
2593.—
Mostecká uhlářská společnost
732.—
735.—
Schodnica
508.—
595.—
Londýnská devisa .
240.47
240 55
117.55
Říšské marky . . . . . .
11758
#15
alto_textblock
#15
Z trhů peněžních. 3. srpna. Praha. Na dnešní
burse nedošlo v žádném oboru k závěrkám, takže
minula zcela bez obchodu a při celkem nezměně-
ných kursech podáváno za akcie: Kolinské továrny
na kávové náhražky K 610.—, První české továrny
orient, cukrovinek K 260.—. První prážské zasta-
várny K 420.—, České průmyslové banky K 41 4.—,
Živnostenské banky K 241.50. České banky Union
K 241.50. Strojliny Daňkovy K 455.—. »Merkur-
směn. akciové společnosti K 604.—, Pražské úvěrní
banky K 524.—. Hospodářské úvěrní banky korun
K 382.—. První českomoravské strojírny K 845.—.
Králohradeckého úvěrního ústavu K 445.—. První
české akciové společnosti na život korun 260.—
peníze.
Vídeň. Lepší záznamy z ciziny způsobily
příznivější náladu na začáteční burse. Obchod však
byl skrovný. V popředí byly báňské papiry, které
se upevnily. V akcifch stálni dráhy, které byly ku-
povány, nastalo rovněž zvýšení kursů. Na polední
burse přívětivá nálada potrrala, zvláště proto, že
v Berlíně bylo klidno, Akcie slální dráhy znovu byly
kupovány. Přálelská nálada potrvala až do konce.
Bankovní akcie, zvláště kreditky stouply. Lombardky
se zlepšily. Železářské papíry byly pevné. Zbrojovky
byly stísněny. Trh k ukládání byl slabší. Renty se
upevnily. Na eskomptním trhu stav peněz nezměněn
47/2—417/12 0.
Berlín. Na dnešní burse převládala nálad
mnohem příznivější než včera. Německá banka svými
intervenčními koupěmi přispěla nemálo ku zlepšen
celkové situace a k zolavení kursů železářskýcha
uhelnodolných papírů. Rovněž se strany kontreminérů
podnikány úhradní koupě v hodnotách trhu kasov
ního i v ostatních akciích průmyslových podniků
volného obchodu. Zlepšené kursy vykazují mimo to
akcie domácích bank i dopravních podní ků. Poslední
pevné kursy bursy londýnské vbudily nový zájem
pro akcie amerických drah, jež dnes dráže placeny.
Z ruských bank hledána mezinárodní a ruská, renty
nezměněny. Soukromý diskont setrval na 41/2 proe.
Denní peníze 43/4%.
Anglie a bruzselská konvencs. Státní sekrelář
Grey naznačil anglické dolní sněmovně obsah doda-
tečné akty k brusselské cukerní konvenci. Tato akla
musí býti schválena smluvními státy, jimž dána
lhůta do 1. února 1908. Konvence sama byla svého
času předložena parlamentům ke schválení a to
stane se i s dodatečnou aktou. Grey prohlásil, že se
Anglie namahá doefliti takové dohody, jež by Anglií
umožnila setrvati nadále v konvenci. Dle mínění
státního sekretáře nebude konvence vypo-
vězena. Co do obsahu dodatečné akty naznačil Grey
že návrh hájí zájmy Anglie při co nejmenším ru-
šení zájmů jiných států. Tento výrok potvrzuje dle
»U. W. T.« jen původní domněnky, že Anglie zu-
stane věrna konvenci jen, jestliže bude - připu
štěn na anglický trh premovaný cukr také be
#16
alto_textblock
#16
uvalení trestních cel. To bylo to »minimum ru-
šení« pro cizí moci, jichž vývoz cukru do
Anglie narazil by na soutěž premiového eukru.
Z toho usuzuje zmíněný vídeňský list, že ohlášený
přístup Ruska ke konvenci neprovede se na stejné
basi, jaká je dána pro ostatní státy smluvní a že
tyto zvláštní podmínky budou právě značiti to nej-
menší rušení zájmů ostatních států. Větším ruše-
ním bylo by rozhodně zrušení smlouvy, jímž by
opět byly přivoděny zcela neupravené poměry, kdežto
v trvání konvence spočívá záruka, že státy neupad-
nou zpět v politiku premiovou. »N. W. T.« má za
to, že rakouskému parlamentu budou předložena do-
datečná akta teprve tehdy, až se obě vlády dohod-
nou v otázce surtaxy, tedy po definitivním vyřízení
porad vyrovnacích.
Chmel. (Zpráva firmy Kratochy., a spol. v Praze-
Žatci.) Jest srpen. Nové období chmelového trhu po-
číná. S potěšením podáváme svou první zprávu,
neboť sdělení naše jest příjemné. Vyhlídky na
žeň chmele jsou více než uspokojivé, následkem
čehož lze očekával ceny velmi mírné. Zpráva tato,
ktorá dojista přijde pivovarům vhod, jest zvláště ra-
dostná, poněvodž překvapuje. Počasí letošního jarai
léta, až do konce měsíce července bylo pravým
opakem pohody, jaké si pěstitelé chmele přáv jí ke
zdárnému vývoji rostliny. Bylo deštivo, větrno
chladno a myslilo se všeobecně, že chmel zhyne. Ne-
zhynul. Opozdil se sice pončkud ve vzrůstu, nasadil
poněkud méně výhonků než jiná léla, ale zůstal
zdravý a slibuje všude, ne-li plnou, tož dobrou
prostřední sklizeň! Všude, nejen v Če-
chách. Dosud ani z jednoho produkčního místa no-
dochází zpráva o nějakém nebezpečí neúrody. Nena-
stane-li během měsíce srpna zcela zvláštní výminečná
pohroma, bude světová sklizeň chmele nejméně
průměrná t. j. pro světovou potřebu plně do-
stačující. A možno proto už dnes, jakkoliv všecky
ciferní odhady jsou dosud předčasny, téměř s určitostí
tvrditi, že ceny chmele budou se pohybovali mezi zá-
znamy loňskými a předloňskými, spíše k těmto po-
sledním se schylujíce. Přesvědčení toto ujímá se téměř
všeobecně, nejen na trzích chmelových, ale i mezi
pěstiteli chmele a projevuje se i ve značném a vy-
trvalém poklesu cen loňského zboží i v tom, že od-
nikud neděje se pokus vyhnati ceny uměle do výšky.
S výminečnou jednomyslností očekávají se kde kým
nízké ceny. Očekáváme je rovněž. Aby však
jásavá zpráva naše nezůstala boz trošky pelyňku,
chceme na konec na jedno upozorniti: není-li téměř
žádné pochyby o tom, že kvantitativně příští
sklizeň plně uspokojí, nelze totéž pověděti o k va-
litě příštího zboží. Rostlina vyvinovala se nesou-
měrně, lakže dnes některá tyčka má už plnou hlávku,
jiná sotva nasazený květ, následkem čehož sklidí se
mnoho chmele buď přezrálého nebo nedozrálého.
Kromě toho byly v době květu takové zimy, že na-
mnoze nemohl chmel dobře odkvésti a-hlávky řádně
se vyvinouti. Bude tedy chmele hodně, ale bude různé
jakosti.
C. k. poštovní úřad v Koslelci n. L. byl zmoc-
něn, aby známky kolkové na směnkách, kupeckých
poukázkách a tak zvaných nevlastních šekách pře-
kolkovával.
Pokles cen mědi. (Frmdbl.) Základní cena mědě-
ného plechu byla v Německu snížena o dalších
7 mk. — Na celé pevnině byl obchod a mědí v mi-
nulén týdnu menší než kdykoli před tím a nedo-
stává se ani známek pro návrat důvěry v nejbližší
době, ježto pověst, jakoby mezi velikými americkými
výrobci bylo došlo k dohodě, cenu již nesnižovati, uká-
zala se bezpodstatnou. Přírozené také vysoká pre-
mie na pozdější dodávku ochromuje jakýkoli nový
obchod, ať již na účet spekulace, ať na účet kon-
sumu. Kromé toho jedním z nejnepříznivějších mo-
mentů obtíž, stále se vyskytující vůdčímu výrobci
evropskému, totiž společnosti Rio Tinto, aby obdržela
přijatelné nabídky pro zboží, jež nedávno v očeká-
vání opětného vzestupu cen bylo nashromážděno.
Tato nahromaděná množství, pro něž bude nutno na-
jíti odběratele prve, než bude možno pomýšleti na
ozdravění trhu, jsou velmi značná.
Imvestice textilního průmyslu. Konjunktura, jíz
se těší rakouský průmysl textilní, dochází svého vý-
razu m. j. i v rozsáhlých objednávkách strojů za
účelem rozšíření nynějších neb vyzbrojení nových
továren. Tylo objednávky přicházejí u nás stále ještě
v prvé řadě cizině k dobru, ježto v témto oboru
zvláště následkem nedostatečné ochrany celní jsme
vždy ještě odkázáni na výrobek zahraniční. Příslušná
číslice dovozu textilních strojů do Rakousko-Uherska
dosáhla za prvý semestr letošního roku nezvyklé
výše 79.947 q v hodnotě 8,114.613 K, kdežto vývoz
náš činil jen 6478 q v hodnotě 651.249 K. Dodavateli
našimi jsou zvláště Německo (37.135 ), Vel. Britanie
(29.591 a Švýcary (11.673 d). Dovoz vzlahoval
se dle rozsahu svého v prvé řadě na stroje vyšívaci
(1.829.900 K), přípravné a zpracevaci stroj na bavlníu
(859.840 K), stavy stávkové (810.550 K), přádelné
stroje na bavlnu (709.360 K), připravné a zpracovací
stroje pro přádelny odpadků a mykané příze (633 900
K), stavy na hedvábí (309.605 K), stavy na krajky
235.800 K), jiné slavy tkalcovské (491.950 K), po-
mocné stroje tkalcovské (344.800 K), přípravněa
zpraeovací stroje na len, česanou vlnu a hedvábí
(639.500 K) atd.
Poradní orgány společenslevní při živnostenských
úřadech. Min. nař. z 20. března 1897 č. 83. ř. z.
vymezilo kompetenci živnostenských poradních sborů
politických úřadů I. stolice. Novela živnostenská při-
znala totiž výborům jednot, jež vztahovaly se na
všechna živnostenská společenstva v politickém okresu,
funkci poradních sborů živn. úřadů I. instance. Nyní
vydáno bylo nař. min obchodu ze dne 19. července
t. r. č. 179. ř. z., kterým se instituce tato nově upra-
vuje na základě poslední novely živnost. z 5. února
t. r. č. 26. ř. z. Zřizování takových poradních sborá
bude nyní vázáno na snazší podmínky a kompetence
jejich značně rozšířena. Ku podrobnému obsahu se
vrátíme.
Výkazy drahi. Značná doprava uhlí v červencí
přivodila u ústecko-teplircké dráhy téměř
15% zvýšení príjmu na staré síti. Dopravenc bylo
na hlavní trati 260.788 (+ 393) osob a 968.019
( 136.136) tun zboží. Přijato celkem v červenci
1,439.655 K (+ 213.548). Od 1. ledna t. r. obná sí
celkový příjem 8.953 607 K a značí proti témuž ob-
dobí loňskému zvýšení o 458.148 K. Místní dráha
Teplice-l.iberec dopravila 131.184 (— 33.479) osob,
76.515 (+ 14.833) tun zboží a přijala 275.450 K
(— 11.771), od 1. ledna t. r. celkem 1,636.923 K
+ 73.859 K).
Dodávka pro dráhu. Ředitelství c. k. priv. rak.
severo-západní dráhy a jiho-severoněmecké spojo-
vací dráhy ve Vídni zadá na rok 1908 dodávku
tvrdého a měkkého dříví pro dílny. Bližší sdělí ře-
ditelství a přijímá plsemné oferty do 30. t. m. do
12 hodin v poledne. (Sdělení Obchodní a živnostenské
komory v Praze).
Kůže. Jistá pirotská firma mohla by dodávati as
800 vydělaných ovčích koží měsíčně. Adresa a vzorek
k volnému nahlédnutí jest ve Vývozním spolku, Pra-
ha II., Palackého ulice 1.
Koupě velkostatku. Krásný velkostatek jest na
prodej. Koupě má důležitý národní význam. Blizší
sdělí na požádání Vývozní spolek, Praha II., Pala-
ckébo ulicel.