ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d70861b0-7af1-11dc-b4bf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 22
#1 alto_textblock #1
1905.
#2 alto_textblock #2
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
#3 alto_textblock #3
NARUDNÍ
#4 alto_textblock #4
V Praze, v úterý dne I. srpna.
#5 alto_textblock #5
K číslu 209. Čislo v Praze za 21 a na venkově za 3h
#6 alto_textblock #6
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. I a expedice.
#7 alto_textblock #7
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#8 alto_textblock #8
Baron Gautsch zase v úřadě. Z Vídně, 1. srpna. Ministerský předseda baron Gautseh vrátil se dnes do Vídně a převzal opět vedení úřadních zá- ležitostí. Zejtra odpoledne koná se mini- sterská rada. Ministr vnitra hr. Bylandt- Rheidt, který zastával bar. Gautsche po dobu jeho pobytu v Karlových Varech, odebere se v nejbližších dnech na několikatýdenní do- volenou.
#9 alto_textblock #9
Vlaští poslanci na odchodu. Z Terstu, 1. srpna. Po příkladě poslance Tambosia, který ohlásil, že se vzdá říš- ského mandátu, stoupí, jak se ve adejších spo- lečenských kruzích proslýchá, ještě jiní vlaští poslanci z politického jeviště, mezi nimi také bar. Malfatti, dosavadní předseda klubu vlašských poslanců na říšské radě.
#10 alto_textblock #10
již rozhodnuta v záporném smyslu. Nikoliv císař Vilém, nýbrž král dánský dal v té příčině několikráte podnět, posledně minulého roku při schůzce německého císafe s dánským králem v Kielu, ale myšlenka ta byla císařem Vilémem zamítnuta a od tě doby nenalézá se vůbec na diplomatickém re- pertoiru.
#11 alto_textblock #11
Telegrafické zprávy.
#12 alto_textblock #12
Uherská krise. Z Pešti, 1. srpna. Podle zpráv zdejších listů zamýšlí ministr vnitra Kristoffy, po- dati dne 15. září ve sněmovně před- lohu ohledně všeobecného práv hlasovacího. Z Pešti, 1. srpna. Výkonným výborem zvo lený subkomitét k jednotnému organisování čin- ného odporu, konal včera odpoledne schůzi. které se zúčastnil také hr. Apponyi. V této schůzi vyhotovena byla zpráva subkomitétu. která předložena bude výkonnému výboru a zá- roveň pověřen byl hr. Hadicz zastupováním před. Jul. Gulnera, který se odebral na dovolenou, ve zpravodajství. Výkonný výbor koalice svolán je na 10. srpen k poradě, které se zúčastní také František Košut, jenž se vrátí dne 5. t. m. z Herkulových Lázní do Pešti a zamýšlí odebrati se dne 12. srpna na léčení do Karlových Varů. Okolnost, že Košut sejde se v Karlových Varech s bar. Fejérvárem, zavdává podnět k různým politickým kombinacím, které označují se však při nejmenším předčasnými.
#13 alto_textblock #13
K attentátu na tureckého sultána. Z Berlína, 1. srpna. Ze Sofije oznamuje se k attentátu na tureckého sultána: Podle zpráv, došlých z Cařihradu, vnikla po- licie do budovy bulharského ex- archátu, prohlédla tam všechno a z aba- vila cenné věci sluhů a tyto od- vedla do vězení. Tři z předních úřadníků exarchátu byli předvolání k výslechu a dva z nich, Naumov a Načev, byli podrženi ve
#14 alto_textblock #14
vazbě.
#15 alto_textblock #15
Německé námořní manévry. Z Berlína, 1. srpna. Německé hlavní ma- névry námořní v polovině září budou konány ve Východním moři. Považuje se za jisté, že při té příležitosti setká se německé lod- stvo s anglickým kanálovým lod- stvem na jeho cestě do Východního moře. K návštěvě císaře Viléma v Kodani. Z Berlína, 1. srpna. Ke kodaňské návštěvě císaře Viléma podotýká se na kompetentním místě, že má výhradně soukromý ráz a že odů- vodněna jest stejně, jako nedávná návštěva cí- saře u krále švédského Oskara přátelskými styky císaře Viléma s králem Kristi a nem. Přece však domnívají se v zasvěcených kruzích, že podobně jako schůzka s králem O skarem a jako schůzka s carem, také kodaňská návštěva císařova má za účel po- jednati o otázce následnictvív Norsku. Shledává se povážlivým v těchto kruzích, že král Oskar se zdráhá vyhověti přání norského národa, aby jeho nástupcem n norský trůn stal se člen jeho rodiny a jest obava, že Norové se konečně rozhodnou pro republikánskou státní formu. Německo nechce uzavřiti Východní moře. Z Borlína, 1. srpna. Na kompotontni místech odmítají zprávy, ve kterých se tvrdí, že Německo chce uzavříti Východ- ní moře cizím lodím a také »Nordd. Allg. Zeitung« obrací se v tomto smyslu proti »Standardu«, ve kterém obviněno bylo Německ z různých úmyslů ohledně Východního moře. Z Berlína, 1. srpna. Co se týče zprávy kterou přinášejí noviny ohledně uzavřen Východního moře, jest tato otázka dávno
#16 alto_textblock #16
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 1. srpna. (C.-B.) Úřadní list uve- řejňuje zákon ze dne 18. července, jímž se čá- stečně mění a doplňuje zákon ze dne 16. ledna 1895 ř. z. č. 21. ve příčině úpravy neděl- ního a svátečního klidu v závodech živnostenských. Z Vídně, 1. srpna. (C.-B.) Císař propůjčil dvornímu maršálkovi arcivévody Ferdinanda IV. velkovévody z Toskány majorovi Maxmilianovi svob. pánu z Lilií hodnost tajného rady s promi- nutím tax. Císař propůjčil presidentovi senátu správ- ního soudu dru. Ludvíku Habererovi, od- cházejícímu na vyžádaný trvalý odpočinek řád železné koruny druhé třídy s prominutím tax. Císař jmenoval titulárního presidenta senátu správního soudu dra. Jindřicha Reissiga se- nátním presidentem. Císař jmenoval rady vrchního zemského soudu v Praze Františka Loma, Jana šl. M a- rouschka a Františka Rinesche dvorními rady nejvyššího a kasačního soudu. Ministr kultu a vyučování jmenoval vrchního inž. a náměstka řed. Elektrářské akc. společnosti dříve Kolben a spol. v Praze Alfreda Kolbena odborným prednostou v o. stuzebur tride na ne- mecké státní průmyslové škole v Brně. Ministr kultu a vyučování jmenoval suplenta na státní reálce v Celovci Karla Kristla učite- lem v 9. služební třídě na ústavě pro průmysl textilní v Aši. Ministr kultu a vyučování jmenoval dopisu- jícím členem c. k. rakouského archaeologického ústavu dra. Artura Steina, gymnasiálního pro- fessora v Praze.
#17 alto_textblock #17
FEUILLETON.
#18 alto_textblock #18
Dvě chvíle. Napsala Marja Wyslouchová.*) Přel. dr. B. Prusík. Bylo to v stou ročnici povstání Košciuszko- va, v roce 1894, kdy Poláci putovali do Lvova na jubilejní výstavu, jako vyznavači Mohame- dovi do Mekky, kdy společná památka, shodné bití srdce seskupovalo všechny Poláky i jejich drahé hosty ze zemí bratrských. Provázela jsem tehdy na výstaviště jednoho z takových hostí: paní Gabrielu Preissovou, če- skou spisovatelku. Pocestě připojily se k nám dvě mladé Li- vínky, jež teprve nedávno přijely z Vilna, a tak ve čtyřech chodily jsme od pavillonu ku pa- villonu, nedavše se odstrašiti žárem červenco- vých paprsků, které zlatým proudem lily se s nebe .. Malá naše výprava nalézala se právě v tak zvaném „šlechtickém dvorci“, kde byla umí- stěna národopisná výstavka; tam pozornost naši na sebe obrátily hlasité výkřiky obdivu dvou mladých Čechů — bohoslovců — kteří byli u vytržení nad pestrotou kragovského lidového kroje. Ha! Toť to s námi ještě není tak zlé, když v jediném pavillonku můžeme najíti najednoa tři Čechy a jednu Češku! — zvolal náhle za námi čístou polštinou veselý, mile znějící hlas. Ohlédly jsme e. Na prahu, na pozadí zlatomodrém, u po- otevřených dveří rýsovala se vzpřímená postava muže štíhlého, souměrně rostlého.
#19 alto_textblock #19
Byl to muž nezvykle sympatický. Bujný vlas stříbřitý obepínal čelo nezná- mého, krásné čelo myslitele a básníka a v čer- ných jeho zřítelnicích svítil mladický oheň a mladicky též, jako v jaru života, smály se jeho rty, příliš energicky rýsované, aby je mohl ukrýti hustý, černý knír . .. — Jelínek! — šeptla mi paní Preissová. Při tom jménu byly už obě Litvínky u dveří a tam ruměníce se radostí, začaly vítati se srdeč- ným vzrušením slavného Čecha. — Jelínek! Znalec dějin polských, litera- tury i života polského... znalec tak důkladný že neměla mu Polska rovna za hranicemi vlasti ba že se mu ani mnohý Polák v důkladnosti vě- domostí nevyrovnal. — Jelínek! autor tolika knih o Polsce v ja- zyce českém, knih, psaných s takovým poroz- uměním minulosti i přítomnosti našeho národa, jeho snah a ideálů, nadějí i jeho utrpení... — Jelínek! Apoštol velké myšlenky sbli- žení dvou bratrských národů, apoštol nadšený a výmluvný, jehož plamenné srdce a jasná mysl byly po mnoho let pochodní, rozptylující mraky které černou záclonou oddělovaly od sebe národ český a polský . .. — Jelínek! Ach, věru, že povinni jsme mu velkou, vel kou vděčností, řečníku, nadšenému pro naši věc ve světě slovanském. Takové myšlenky a takové pocity zrychlo- valy tehdy tlukot srdcí našich při prvním se- tkání se s ním ... Nedovedli jsme říci, co námi zmítalo, ale on snad vyčetl nám to ze zraku, snad postřehl te v tónu hlasu našeho ... on, jehož láska k nám shasla teprve s posledním vydechnu-
#20 alto_textblock #20
Minulo někoiik let. A znovu byl červenec! Slunce znovu zalévalo svět zlatem paprsků. Ale žár jeho už neseslaboval, nedusil, jsa zmírňován širokým dechem hor. A ani hlučný hovor lidský nezněl tu ko- lem... jenom potok, zalévající pohyblivým stří- brem dno doliny, bublal cosi, stěžoval sia plakal. A náhle vítr udeřil silněji svými křídly a v pláč potoku vpadl jiný tón.. . šelesť vlajících stuh hedvábných ... — Kde se vzaly zde, uprostřed skalních velikánů? — Tam, vysoko... na stráni granitové, tam upevněna smuteční deska, obklopená kvítím a smutečními stuhami . . Celý nápis na desce nelze přečísti. Jen jméno jeho vidím většími písmenami vyryté: „Eduard Jelínek . .. Žel bohu! Přestalo bíti vřelé, šlechetné srdce jeho, shasla mysl jeho, jež hledala pravdu, jež pravdu milovala láskou nejvyšší. Umřel... a ruce vděčných Poláků umístily na věčnou památku nápis zde, v Tatrách, v Za- kopaném, v nejrozkošnějším koutku země pol- ské .. V Zakopaném, které tak miloval, kde tak často pro churavá prsa hledal ulehčení . .. Žel, že no nezachránilo . . Umřel... ale velká jeho myšlenka: sbra- tření se Čechů a Poláků žije dál, žije a roz- víjí se ... Símě Jelínkovo nepadlo na skálu, ale na půdu žírnou, jež dnes nebo zejtra vydá užitek desateronásobný ...
#21 alto_textblock #21
*) Črtu tuto zaslala nedávno zesnulá spisovatelk polská zdejšímu „Ognisku Polskému“ k oslavě Edu arda Jelínka, pořádané r. 1904.
#22 alto_textblock #22
tím...