#1
alto_textblock
#1
1905.
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#3
alto_textblock
#3
NARUDNÍ
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v úterý dne I. srpna.
#5
alto_textblock
#5
K číslu 209.
Čislo v Praze za 21
a na venkově za 3h
#6
alto_textblock
#6
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
I
a expedice.
#7
alto_textblock
#7
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#8
alto_textblock
#8
Baron Gautsch zase v úřadě.
Z Vídně, 1. srpna. Ministerský předseda
baron Gautseh vrátil se dnes do Vídně a
převzal opět vedení úřadních zá-
ležitostí. Zejtra odpoledne koná se mini-
sterská rada. Ministr vnitra hr. Bylandt-
Rheidt, který zastával bar. Gautsche po
dobu jeho pobytu v Karlových Varech, odebere
se v nejbližších dnech na několikatýdenní do-
volenou.
#9
alto_textblock
#9
Vlaští poslanci na odchodu.
Z Terstu, 1. srpna. Po příkladě poslance
Tambosia, který ohlásil, že se vzdá říš-
ského mandátu, stoupí, jak se ve adejších spo-
lečenských kruzích proslýchá, ještě jiní vlaští
poslanci z politického jeviště, mezi nimi také
bar. Malfatti, dosavadní předseda klubu
vlašských poslanců na říšské radě.
#10
alto_textblock
#10
již rozhodnuta v záporném smyslu.
Nikoliv císař Vilém, nýbrž král dánský
dal v té příčině několikráte podnět, posledně
minulého roku při schůzce německého císafe
s dánským králem v Kielu, ale myšlenka ta
byla císařem Vilémem zamítnuta a od tě
doby nenalézá se vůbec na diplomatickém re-
pertoiru.
#11
alto_textblock
#11
Telegrafické zprávy.
#12
alto_textblock
#12
Uherská krise.
Z Pešti, 1. srpna. Podle zpráv zdejších
listů zamýšlí ministr vnitra Kristoffy, po-
dati dne 15. září ve sněmovně před-
lohu ohledně všeobecného práv
hlasovacího.
Z Pešti, 1. srpna. Výkonným výborem zvo
lený subkomitét k jednotnému organisování čin-
ného odporu, konal včera odpoledne schůzi.
které se zúčastnil také hr. Apponyi. V této
schůzi vyhotovena byla zpráva subkomitétu.
která předložena bude výkonnému výboru a zá-
roveň pověřen byl hr. Hadicz zastupováním před.
Jul. Gulnera, který se odebral na dovolenou, ve
zpravodajství. Výkonný výbor koalice svolán je
na 10. srpen k poradě, které se zúčastní také
František Košut, jenž se vrátí dne 5. t. m.
z Herkulových Lázní do Pešti a zamýšlí odebrati
se dne 12. srpna na léčení do Karlových Varů.
Okolnost, že Košut sejde se v Karlových Varech
s bar. Fejérvárem, zavdává podnět k různým
politickým kombinacím, které označují se však
při nejmenším předčasnými.
#13
alto_textblock
#13
K attentátu na tureckého sultána.
Z Berlína, 1. srpna. Ze Sofije oznamuje se
k attentátu na tureckého sultána:
Podle zpráv, došlých z Cařihradu, vnikla po-
licie do budovy bulharského ex-
archátu, prohlédla tam všechno a z aba-
vila cenné věci sluhů a tyto od-
vedla do vězení. Tři z předních úřadníků
exarchátu byli předvolání k výslechu a dva z
nich, Naumov a Načev, byli podrženi ve
#14
alto_textblock
#14
vazbě.
#15
alto_textblock
#15
Německé námořní manévry.
Z Berlína, 1. srpna. Německé hlavní ma-
névry námořní v polovině září budou konány ve
Východním moři. Považuje se za jisté, že při
té příležitosti setká se německé lod-
stvo s anglickým kanálovým lod-
stvem na jeho cestě do Východního moře.
K návštěvě císaře Viléma v Kodani.
Z Berlína, 1. srpna. Ke kodaňské návštěvě
císaře Viléma podotýká se na kompetentním
místě, že má výhradně soukromý ráz a že odů-
vodněna jest stejně, jako nedávná návštěva cí-
saře u krále švédského Oskara přátelskými
styky císaře Viléma s králem Kristi a nem.
Přece však domnívají se v zasvěcených kruzích,
že podobně jako schůzka s králem O skarem
a jako schůzka s carem, také kodaňská
návštěva císařova má za účel po-
jednati o otázce následnictvív
Norsku. Shledává se povážlivým v těchto
kruzích, že král Oskar se zdráhá vyhověti
přání norského národa, aby jeho nástupcem n
norský trůn stal se člen jeho rodiny a jest
obava, že Norové se konečně rozhodnou pro
republikánskou státní formu.
Německo nechce uzavřiti Východní moře.
Z Borlína, 1. srpna. Na kompotontni
místech odmítají zprávy, ve kterých se tvrdí,
že Německo chce uzavříti Východ-
ní moře cizím lodím a také »Nordd.
Allg. Zeitung« obrací se v tomto smyslu proti
»Standardu«, ve kterém obviněno bylo Německ
z různých úmyslů ohledně Východního moře.
Z Berlína, 1. srpna. Co se týče zprávy
kterou přinášejí noviny ohledně uzavřen
Východního moře, jest tato otázka dávno
#16
alto_textblock
#16
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 1. srpna. (C.-B.) Úřadní list uve-
řejňuje zákon ze dne 18. července, jímž se čá-
stečně mění a doplňuje zákon ze dne 16. ledna
1895 ř. z. č. 21. ve příčině úpravy neděl-
ního a svátečního klidu v závodech
živnostenských.
Z Vídně, 1. srpna. (C.-B.) Císař propůjčil
dvornímu maršálkovi arcivévody Ferdinanda IV.
velkovévody z Toskány majorovi Maxmilianovi
svob. pánu z Lilií hodnost tajného rady s promi-
nutím tax.
Císař propůjčil presidentovi senátu správ-
ního soudu dru. Ludvíku Habererovi, od-
cházejícímu na vyžádaný trvalý odpočinek řád
železné koruny druhé třídy s prominutím tax.
Císař jmenoval titulárního presidenta senátu
správního soudu dra. Jindřicha Reissiga se-
nátním presidentem.
Císař jmenoval rady vrchního zemského
soudu v Praze Františka Loma, Jana šl. M a-
rouschka a Františka Rinesche dvorními
rady nejvyššího a kasačního soudu.
Ministr kultu a vyučování jmenoval vrchního
inž. a náměstka řed. Elektrářské akc. společnosti
dříve Kolben a spol. v Praze Alfreda Kolbena
odborným prednostou v o. stuzebur tride na ne-
mecké státní průmyslové škole v Brně.
Ministr kultu a vyučování jmenoval suplenta
na státní reálce v Celovci Karla Kristla učite-
lem v 9. služební třídě na ústavě pro průmysl
textilní v Aši.
Ministr kultu a vyučování jmenoval dopisu-
jícím členem c. k. rakouského archaeologického
ústavu dra. Artura Steina, gymnasiálního pro-
fessora v Praze.
#17
alto_textblock
#17
FEUILLETON.
#18
alto_textblock
#18
Dvě chvíle.
Napsala Marja Wyslouchová.*) Přel. dr. B. Prusík.
Bylo to v stou ročnici povstání Košciuszko-
va, v roce 1894, kdy Poláci putovali do Lvova
na jubilejní výstavu, jako vyznavači Mohame-
dovi do Mekky, kdy společná památka, shodné
bití srdce seskupovalo všechny Poláky i jejich
drahé hosty ze zemí bratrských.
Provázela jsem tehdy na výstaviště jednoho
z takových hostí: paní Gabrielu Preissovou, če-
skou spisovatelku.
Pocestě připojily se k nám dvě mladé Li-
vínky, jež teprve nedávno přijely z Vilna, a tak
ve čtyřech chodily jsme od pavillonu ku pa-
villonu, nedavše se odstrašiti žárem červenco-
vých paprsků, které zlatým proudem lily se
s nebe ..
Malá naše výprava nalézala se právě v tak
zvaném „šlechtickém dvorci“, kde byla umí-
stěna národopisná výstavka; tam pozornost naši
na sebe obrátily hlasité výkřiky obdivu dvou
mladých Čechů — bohoslovců — kteří byli
u vytržení nad pestrotou kragovského lidového
kroje.
Ha! Toť to s námi ještě není tak zlé, když
v jediném pavillonku můžeme najíti najednoa
tři Čechy a jednu Češku! — zvolal náhle za
námi čístou polštinou veselý, mile znějící hlas.
Ohlédly jsme e.
Na prahu, na pozadí zlatomodrém, u po-
otevřených dveří rýsovala se vzpřímená postava
muže štíhlého, souměrně rostlého.
#19
alto_textblock
#19
Byl to muž nezvykle sympatický.
Bujný vlas stříbřitý obepínal čelo nezná-
mého, krásné čelo myslitele a básníka a v čer-
ných jeho zřítelnicích svítil mladický oheň a
mladicky též, jako v jaru života, smály se jeho
rty, příliš energicky rýsované, aby je mohl ukrýti
hustý, černý knír . ..
— Jelínek! — šeptla mi paní Preissová.
Při tom jménu byly už obě Litvínky u dveří
a tam ruměníce se radostí, začaly vítati se srdeč-
ným vzrušením slavného Čecha.
— Jelínek! Znalec dějin polských, litera-
tury i života polského... znalec tak důkladný
že neměla mu Polska rovna za hranicemi vlasti
ba že se mu ani mnohý Polák v důkladnosti vě-
domostí nevyrovnal.
— Jelínek! autor tolika knih o Polsce v ja-
zyce českém, knih, psaných s takovým poroz-
uměním minulosti i přítomnosti našeho národa,
jeho snah a ideálů, nadějí i jeho utrpení...
— Jelínek! Apoštol velké myšlenky sbli-
žení dvou bratrských národů, apoštol nadšený
a výmluvný, jehož plamenné srdce a jasná mysl
byly po mnoho let pochodní, rozptylující mraky
které černou záclonou oddělovaly od sebe národ
český a polský . ..
— Jelínek!
Ach, věru, že povinni jsme mu velkou, vel
kou vděčností, řečníku, nadšenému pro naši věc
ve světě slovanském.
Takové myšlenky a takové pocity zrychlo-
valy tehdy tlukot srdcí našich při prvním se-
tkání se s ním ...
Nedovedli jsme říci, co námi zmítalo, ale
on snad vyčetl nám to ze zraku, snad postřehl
te v tónu hlasu našeho ... on, jehož láska
k nám shasla teprve s posledním vydechnu-
#20
alto_textblock
#20
Minulo někoiik let.
A znovu byl červenec!
Slunce znovu zalévalo svět zlatem paprsků.
Ale žár jeho už neseslaboval, nedusil, jsa
zmírňován širokým dechem hor.
A ani hlučný hovor lidský nezněl tu ko-
lem... jenom potok, zalévající pohyblivým stří-
brem dno doliny, bublal cosi, stěžoval sia
plakal.
A náhle vítr udeřil silněji svými křídly a
v pláč potoku vpadl jiný tón.. . šelesť vlajících
stuh hedvábných ...
— Kde se vzaly zde, uprostřed skalních
velikánů?
— Tam, vysoko... na stráni granitové,
tam upevněna smuteční deska, obklopená kvítím
a smutečními stuhami . .
Celý nápis na desce nelze přečísti.
Jen jméno jeho vidím většími písmenami
vyryté: „Eduard Jelínek . ..
Žel bohu!
Přestalo bíti vřelé, šlechetné srdce jeho,
shasla mysl jeho, jež hledala pravdu, jež pravdu
milovala láskou nejvyšší.
Umřel... a ruce vděčných Poláků umístily
na věčnou památku nápis zde, v Tatrách, v Za-
kopaném, v nejrozkošnějším koutku země pol-
ské ..
V Zakopaném, které tak miloval, kde tak
často pro churavá prsa hledal ulehčení . ..
Žel, že no nezachránilo . .
Umřel... ale velká jeho myšlenka: sbra-
tření se Čechů a Poláků žije dál, žije a roz-
víjí se ...
Símě Jelínkovo nepadlo na skálu, ale na
půdu žírnou, jež dnes nebo zejtra vydá užitek
desateronásobný ...
#21
alto_textblock
#21
*) Črtu tuto zaslala nedávno zesnulá spisovatelk
polská zdejšímu „Ognisku Polskému“ k oslavě Edu
arda Jelínka, pořádané r. 1904.
#22
alto_textblock
#22
tím...