ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 d6ee7110-7af1-11dc-b84f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 16
#1 alto_textblock #1
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 204. ze dne 27. července 1905.
#2 alto_textblock #2
Různé zprávy.
#3 alto_textblock #3
= Nový „hrahě Monte Christo“ na útěku z trest- nice v Subenu. Skoro příliš romantická a fantastická zpráva, upomínající na útěk la hrabě Monte Christo, oznamuje se z trestnice v Subenu. Trestník Lang, který odpykává si tam trest čtrnáctiletého vězení za pokus vraždy, jest hrdinou této příhody. Továrna na modlitební knihy J. Pasteta zaměstnává v trestnici značný počet vězňů výrobou modlitebních knížek Každé soboty za přítomnosti několika dozorců na- kládají se v počtu mnoha set modlitby do velikých beden, v nichž pak povozem se odvážejí do skladu ve městě. Také dno 22. t. m. konala se obvyklá expedice. Několik trestníků smluvilo se s La.gem, že mu pomohou k útěku a také skutečně v nestřeženém okamžiku Langa do jedné bedny vstrčili. Bedna byla k usnadnění útěku zvlášť připravena. Jedna její stěna dala se otevírati a mohla býti držena jen pomocí pro- vazu, který uvnitř byl upevněn. Jakmile Lang v útrobách její zmizel, táhl za provaz seč síly měl. Bedna s ním vynesena na dvůr a naložena mezi ostatní na vůz. V tom však jeden trestanec zpozo- roval, že „dvířka“ bedny trochu se pootvírají i chtěl je nepozorovaně přivříti, aby „kollega“ Lang se ne- prozradil. Ale špatně mu posloužil. Dozorce v dom- nění, že chce propašovati nějaký list z trestnice, po- drobil bednu bližší prohlíoce a tu nalezl k nesmír- nému svému úžasu v bedně místo modlitebních kní- žek — trestníka Langa... Pasažér, který chtěl do- stati se inkognito z kriminálu, byl z bedny vytažen a zjištěno, že uchystal si již pro pobyt na svobodě civilní šat, který ukradl dílovedoucímu Hahnovi a pak lisované zlato na ořízky modliteb v ceně 100 K. Kromě potravy pro první čas nalazena u něho dýka a dláto. Rozsáhlé vyšetřování v trestnici bylo zavedeno. = Král Leopold belgický — hotelierem v Pa- říži! Z 365 dnů, jež čítá rok, stráví belgický král Leopold II. nejméně 200 dnů mimo obvod své říše. Není snad jediného měsíce, aniž by král, provázen svým sekretářem a pobočníkem, nepodnikl malý vý- let do Paříže. Také obyvatelé Babylonu nad Seinou jsou zvyklí vídati jej na závodištích, v divadlech,v nádherných restauracích boulevardů anebo setkati se s ním v háji boulogneském. Také ve foyeru Velké Opery, kde dovoleno jest v meziaktí starým abonen- tům baviti se a flirtovati s baletkami, jest Leopold osobností často vídanou a váženou. Avšak Leopold II. nevstupuje pouze do rychlíků k Paříži výhradně za zábavou. Jak známo, jest výborným finaněníkem a spekulantem a téměř bez ustání hraje na pařížské burse ... Téměř současně, když druhá jeho dcera hraběnka Štěpánka Lonyayová byla nucena klenoty své veřejně vydražiti, vyhrál na burse bá- ječné sumy peněz. Když zemřela exkrálovna Isabella španělská, královna, jejíž život snad ještě celé gene- raci dramatických spisovatelů poskytne bohaté látky k sepsání rozmarných operett, ukázalo se, že v její pozůstalosti passiva značně převyšují aktiva. Jmění mladého krále španělského Alfonsa XIII. nestačilo ni- kterak k zjednání rovnováhy finančních poměrůa tak nezbývalo než z pozůstalosti rozmařilé krá- lovny prodati, co právě v této cenného zbylo. V prvé řadě byl to její dům v avenue Kléber, s hrdým nápisem »Palais de Castille«, který obývala, zbavena byvši trůnu a kde pařížští lokálkáři tolikráte měli příležitost zaměstnávati se románovitými episo-
#4 alto_textblock #4
dami, jež se tu sběhly. Ale všechny pokusy španěl- ské vlády dům ten dobře prodati se ztroskotalya nezbylo než sáhnouti k poslednímu prostředku — prodati palác ve veřejné dražbě. Stalo se tak těchto dnů a kupcem jeho byl právě v Paříži prodlévající správce perského šacha. Pařížanům od prvního okamžiku kupec tento byl ná- padným, ale záhy hádanka byla rozřešena: Král Le- opold II. to byl, jenž koupí získal Palais de Castille. Okolnost ta zavdala podnět k různým kombinacíma pověstem, z nichž neposlední byla verse, že hodlá vzdáti se trůnu ve prospěch svého synovce prince Alberta. Jak se však zdá, ani v nejmenším nepo- mýšlí ctihodný monarcha na odložení žezla vladař- ského, nýbrž dle zpráv nejnovějších zakoupil býva- lou residenci veselé královny španělské ze spekulace. Hodlá prý tu zříditi hotel a restaur ant prvního řádu... Při jeho podnikavosti a štěstí v ob- chodech jest pravděpodobno, že královský hotelier rozmnoží jenom tím způsobem svoje soukromé příjmy. = Útrapy velikých zpěváků a zpěvaček. Druhá strana lesklé oné medaille života slavných zpěváků a zpěvaček, o jichž štěstí, slávě a zlaté odměně často noviny se rozepisují, není nikterak záviděníhodna, jak v anglickém listu jednom se sděluje. Údělem téměř všech těchto zbožňovaných pěvců jest zakou- šeti pravá muka nervů. »Toto nervové rozechvěnía utrpení,« pravila Marcellina Sembrichova, »jest ve skutečnosti opravdovou chorobou; každoročně do- stavuje se nejen u mně, nýbrž i u mých kollegyů a kollegů. Předovším už myšlenka, že musím večer zpívati, jest takovou duševní tíhou, že žádný potlesk ani sláva nemohou ony trapné hodiny před vystou- pením nahraditi. Z pravidla trpívám velice a okolnost tato donutí mne asi dříve nebo později, že z jeviště ustoupím úplně do ústraní.« Primadonna tato hle- dala pomoci u všech lékařů evropských, prodělala všemožné kury, počínajíc studenou vodou a končíc hypnosou, ale zcela bez výsledku. Jediné úlevy nachází prý v dlouhých procházkách. Také Emma Calvéova od nějaké doby pronásledována jest nervosou před vystoupením a nucena byla ve dnech, kdy večer zpí- vala, odříci všechna pozvání do společnosti a přijí- mati návštěvy, jež vyžadovaly více času než několik minut. Příčinu tohoto chorobného stavu shledává jak Sembrichova, tak Calvéova v tísnivé obavě, že večer připraví ji o přízeň obecenstva a o světovou pověst. Oddech a zotavení dostaví se, jakmile opona posledního jednání spadne a umělkyně octne se v záhonech podaných jí věnců a kytie. Slečna!Bauermeisterova tvrdí, že u ní vzbu- zeno bylo toto rozechvění obavou, že některá její riválka zpívati bude snad stejně dobře, anebo snad ještě lépe nežli ona. »Nevěřte nikdy žádnému umělci« pravila Kristina Nilsse nova, »když vy- chloubá se, že nezná trémy, nebo že nikdy nebyla není rozčilen před svým vystoupením. Zapírá toho.« Aby tomuto nervosnímu rozechvění se ubránila, po tvrzení jistého anglického listu přestala Lilli Le h- manova jísti úplně maso a střežila se pití všech rozčilujících nápojů, čaje i kávy, tak že mluvilo se až o její spartánské střídmosti. Ale přece ozvaly se její nervy, ač prý v míře mnohem menší nežli kdy dříve. Madame Nordica byla »pravou mučennicí svých nervů«. — »Nemohu ani vylíčiti, jak velice jsem zkoušela ve chvílích, kdy oblékala a líčíla jsem
#5 alto_textblock #5
se v garderobě. Šla jsem na jeviště jako ve snách a brzy projížděla celým mým tělem zima, brzy horko. Utišení nervů se dostavilo u ní, když mezi představením napila se — šampaňského. Ovšem, že v míře nejmenší. Adéla Pattiová, Melba, Tu- rolla — všechny mohou vyprávěti o svých zkouš- kách, jež ztrpčovaly jim život. Avšak nejen dámy znají tyto bolesti a svízele s nervy. Sám Eduard de Reske, ačkoliv jest zosobněné zdraví a nejméně tisíckráte veřejně vystoupil, vždy jest velmi nervos- ním, má-li zpívati večer. Celou hodinu přechází z místa na místo a nepostojí ani dvě minuty klidně. »Když jsem poprvé na jeviště vkročil«, pravil, »byl jsem klidnějším u porovnání k stavu, ve kterém se nyní nacházím. A každým rokem jest hůř a hůře.« Bratr jeho Jean de Reske jest ještě dráždivějším. V dnech, kdy zpívá, nevydrží ve svém pokoji a utíká ven do přírody.
#6 alto_textblock #6
Zemřelí v Praze. Dne 21. července 1905: Chlumská Marie, manželka krejčovského mistra, 47 roků, 1769—II. Veselý Oldřich, syn dělnice, 11/2 měs., 1177—II. Brendlova Frant., dcera zámečníka, 1 hod., 292—VII. Riss Antonin, syn dcery cestmistra, 1/4 hod., 774—VII. Riss Frant., syn dcery cestmistra 1/4 hod., 774——VII. Rozkošný Václav, pokladník, 71 rok, 504—VII. Šeb- kova Anna, dělnice, 26 roků, 622—VII. Klouda Emil, dělník, 20 roků, 283—VIII. Luštincová Anna, man- želka zámečníka, 26 roku, 509—VIII. Mattauschova Vilemína, dcera továrního mistra, 10 měs., 388—VIII — U Milosrdnýcn sester: Homolová Terezie, švadlena, 69 roků. Štěpánková Petronila, vdova po sekerníku, 41 rok. — V židovské nemocnici: Hrdina Václ., zedník 48 r. — Ve všeob. nemocni- ci: Formánková Marie, manželka dělníka, 61 r. Hla- váčková Anna, manželka zedníka, 79 roků. Novák Antonín, pýv. sladovní, 38 roků. Rathouská Marie, manželka rukavičkáře, 32 roky. Sýkorová Františka, manželka učitele, 38 roků. Tádrová Anna, tovární dělnice, 24 roky.
#7 alto_textblock #7
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Ve čtvrtek 27. července. Začátek o 7. hod. Poprvé: Zbloudilá ovečka. Fraška o 4 jednáních. Napsali E. Grangé a V. Ber nard. Z frančiny přeložil J. Kühnl. Režisér V. Spurný.
#8 alto_textblock #8
Aréna na Smichově (bliže Palaokého mostu) Ve čtvrtek 27. července. Začátek o 7. hod. Neviděli jste Bobeše? Vaudeville o 3 jednáních. Dle Anatola Felixe a H. de Quidueaua »Caché-Caché« pro české divadlo upravil V. Táborský. Hudbu složil R. Piskáček. Re- žisér Josef Kubík.
#9 alto_textblock #9
na Král. ištěkovo lidové divadlo vinehradech. Ve čtvrtek 27. července. Začátek o 7. hod. Pohostinská hra A. Bernardiho, umělce proměn. Před tím: Boža. Veselohra od L. Archleba. Ke konci: Krasojezdkyně. Veselohra od A. Pohla. 1610
#10 alto_textblock #10
116
#11 alto_textblock #11
113
#12 alto_textblock #12
od slečny Woodovy, že tady bylo rozbaleno dítě, ktere vůbec nemohl nikdo poznati a Mr. Taylor s paní jsou již daleko na cestě k Swintonovům, práskl James Westfall do koní a práhl již skoro tak po pomstě jako jeho žena.
#13 alto_textblock #13
rychle provedl spletitou záměnu. Mr. MeLean se díval chvíli udiveně ve zmatku na Virgiňana. Potom, když se mu rozbřesklo, zavýskl vesele a skočil, aby mu po- máhal. A co takto oba horlivě byli zaměstnáni šálya přikrývkami, tančili netušící rodiče vesele dále a sla- boučké nahodilé výkřiky jejich dětí k nim nezalétly.
#14 alto_textblock #14
Tam, kde se pekl býk na rožni, byl nyní rozprá- šený popel chladný a bílý a MeLean, ucítiv ze spaní změnu svítání ve vzduchu, usedl opatrně mezi spáči pod širým nebem a budil svého souseda. »Bude brzy den«, šeptal, »a musíme se odtud ztra- titi. Nikdy dříve jsem netušil, že je v tobě skryt takový dábel.s »Někteří chlapíci budou asi zle vyvádět,« bručel Virgiňan zálibně v teple svých houní. »Povídám ti, že musíme upláchnouti,« řekl Lin podruhé; a drbal Virgiňanovu černou hlavu, jež jedině vykukovala. »Pláchni si tedy,« zabručelo to ze vnitř »a drž se pěkně za větrem, dokud nedovedou oceniti naše čtve- ráctví,s Jižan se zatáhl hlouběji do svého lůžka a Mr. Mc. Lean, ujistiv jej, že je blázen, vstal a osedlal svého koně. Z vaku u sedla přinesl balíček a položiv jej ti- chounce vedle Holé Dýně, vsedl na kůň a byl ten tam. Když Holý později se probudil, našel v tom balíčku pár kvítkovaných pantoflíčků. Počastovav nehybného Virgiňana názvem blázen, ne- jednal MeLean sám věru chytře; vždyť nepřítomný bývá vždy vinen. Sotva mohl býti Lin asi míli na útěku, když je všechny probudilo hrčení kol a již přijížděli Taylorovie.
#15 alto_textblock #15
-Virgiňan“.
#16 alto_textblock #16
29