#1
alto_textblock
#1
Románová příloha
#2
alto_textblock
#2
„Národních Listů“ k čislu 203. ze dne 26. července 1905.
#3
alto_textblock
#3
Různé zprávy.
#4
alto_textblock
#4
= Armáda plavců. Z Paříže se oznamuje: v
měsíci srpnu uspořádány budou smělé plavecké zá-
vody ve vlnách Canal la Manche. Neméně než de-
set konkurentů chystá se podniknouti smělý a ne-
bezpečný kousek, přeplavati průplav lamanšský, který
dosud zdařil se pouze americkému kapitánu Web-
bovi, jenž nalezl později smrt v peřejích niagar-
ských. Žávodníci, zvaní »Armáda plavců«, jsou pří-
slušníky různých národů a zemí. Nacházejí se mezi
nimi mladá dáma z Australie, miss Anette Keller-
mannova a pánové Montagne Holbein, jenž již
dvakráte se o přeplavání kanálu lamanšského poku-
sil, ale těsně před cílem musil býti lodí jej doprová-
zející vytažen, pak C. Heaton, D. Wiedmann,
F. V. Mosis, C. Reyndel, F. W. Holmesa
Francouzové R. Burges a G. Lafargue. Oba
Francouzové jsou vážnými konkurenty. Burges
plul již loňského roku přes kanál z Doveru a poda-
řilo se mu dostati se k pobřeží francouzskému na vzdá-
lenost tří kilometrů. Ale tu opustily jej síly a musii
býti vytažen. Lafargue znám je jako vytrvalý
plavec, neobyčejně svalovité a mohutné postavy
Loňského roku bez úrazu proplul kanálem tak zv.
biskajským, který jest pověstný svými víry. V úterý
mají býti zahájeny závody. Prvním plavcem bude
Angličan Heaton, jenž vypluje z Doveru.
= Stávky v starověku. Při vykopávkách na půdě
staroslavného jonského města Miletu nalezen byl za-
jímavý nápis, z něhož vysvítá, že již v starověku,
za dob císařů římských Trajana a Hadriana byly
stávky dělnictva na denním pořádku. První část ná-
pisu jest otázka dělníků k Apollu v Didymu u Miletu.
mají-li staviteli Menophilovi vypověděti práci, či po-
staviti sloupy a klenutí chrámové? Druhá část ná-
pisu obsahuje odpověď Apollona (v hexametrech), který
radí dělnictvu, aby nestávkovalo a vzpomnělo ochran-
kyně práce Atheny a Heraklea, jenž tolik obtížných
prací vykonal. Rozumí se, že »Apollo« chtěl mít co
nejdříve chrám svůj postaven a proto ústy kněží dal
tuto odpověď. Vidíme, že poměry starověku a dneška
pokud stávek se týče, byly stejnými, jen s tím roz-
dílem, že dnes neobracejí se více stávkující k Apol-
lonovi o radu, protože v každém případě by jim radil.
aby nechali stávku stávkou a pracovali. Dnes Apol-
lona zastupují organisace.
= Nemocná utekla se synem ředitele sanatoria.
Nemalé vzrušení vzbudil v novoyorských kruzích
útěk hezounké sl. Wilsonovy, ošetřované v sanatoriu
dra. Langdona pro duševně choré, hysterické, ner-
vosní atd. atd., se synem doktorovým, mladým panem
Langdonem. Párek utekl se do státu Connecti-
cut, kde v jednom z předních hotelů se usadil. Ale
v patách za uprchlíky dostavil se do hotelu oteca
nalehal na syna, aby zanechal hloupostí a vrátil se
do otcovského domu a slečnu Wilsonovu vydal pří-
buzným. Ale mladý rytíř se zapřísahal, že sličnou
děvu, která není prý o nic potrhlejší než on sám,
neopustí a uzavřel se s ní v jednom pokoji. Nastalo
několikadenní oblehání a vyjednávání, jež skončilo
kapitulací mladého rytíře, ktery slíbil, že se do tří
dnů vrátí. Místo toho dopustil se však hrubého po-
rušení slibu, neboť se svou donnou z hotelu beze
stopy zmizel. Nevrátí-li se do třiceti dnů zpět, ne-
smí dle nařízení obvyklých více sličná pacientka do
#5
alto_textblock
#5
ústavu býti přijata, ač patřila by tam nyní spíše než
kdy jindy i se svým milencem, ovšem není-li
pravdivou theorie jistého amerického professora, jenž
tvrdí, že každá láska jest bláznovstvím.
= Smutný konec řeckého zbrojení. Po dlouhých
a zcela zbytečných zkouškách různých vojenských
pušek a jmenovitě Mauserových a Manlicherových,
rozhodla se k účelu tomu naznačená komise pro po-
slední. Sněm za souhlasu celého národa povolil pro
nakoupení jejich nutné peníze a nové daně, z nichž
příjmy měly sloužiti výhradně k tomu. Tak sebralo
ministerstvo více než čtyry milliony drachem, které
by dostačily pro první objednávku. Než mezi tím
nastaly tak smutné a špatné časy pro státní pokladnu,
že ministerstvo nebylo s to platiti ani úřadníkům
ani důstojníkům měsíční platy a tito počali reptati,
jelikož v Řecku jim nedá nikdo na úvěr. Nezbylo
ministerstvu tedy nic jiného, než vypůjčiti si peníze,
určené pro vyzbrojení vojska, tak že z nich zbylo
toliko asi 800.000 drachem. Jelikož pak schodek
z předešlých tří let obnáší asi 14 millionů drachem
(určitý jeho obnos nezná nikdo) a ministerstvo neví,
jak by ho krylo, jest jen přirozeno, že půjčku tu
nikdy nesplatí a že vojsko zůstane bez pušek.
Proto odjeli zástupcové zbrojovky z Athén, nahléd-
nuvše, že by zde marně čekali na objednání zbraní
Náhody té používají ale Němci, by prosadili
přijetí Mauserových pušek a nepřekvapilo by.
kdyby se jim to konečně podařilo, neboť je pod-
porují nejmocnější německé osobnosti nesvědomitým
způsobem jako v Turecku. Již se vypravuje, že se
budou dělati nové zkoušky s puškami a obecenstvo
se připravuje na nějaké orientálské překvapení. Tak
smutným způsobem skončilo velké zbrojení, které
mělo za účel zastrašiti všecky velmoci a dopomoci
Řecku k Makedonii, Epiru a Albanii. Pro Řecko jest
to vlastně štěstí, neboť kdyby mělo moderní pušky
pustilo by se zase do nějaké války a dostalo by ve-
liký výprask. Jest se ale obávati, že zůstanou vojáci
vůbec bez pušek, neboť vláda je dává tajně povstal-
cům a loupežníkům, kteří podnikají výpravy do Ma-
kedonie za velení důstojníků a vraždí tak hrozným
způsobem obyvatelstvo jiných národností, které se
nepřiznává k panhellenské věci. Nejlíp to stojí s vy-
zbrojením námořnictva, s kterého úplně sešlo. Všechny
světové loděnice posílají ministerstvu plány a dělají
velké výlohy, ale toto se nemůže pro žádný druh
lodí rozhodnouti, jelikož nemá peněz a musí hledět
uspokojiti jiné zájmy.
#6
alto_textblock
#6
= Fidelní vězení měli do nedávna, jak z Nového
Yorku se sděluje, v Jacksonu. Ředitel věznice byl
přívržencem učení, že »polepšení zločinců může se
státi jedině cestou vlídného a laskavého zacházení«
a proto choval se nadmíru shovívavě ke vzácné spo-
lečnosti, která byla shromážděna za mřížemi. Udělo-
val zlodějům a vrahům několikadenní dovolené. »Pen-
sisté státu« navštěvovali cirkusy, zábavné místnosti
a vedli si zcela nenuceně. Ve vězení samém byl ja-
kýsi druh republiky, jejíž president byl — vrahem.
Vězňové pořádali divadelní představení a zahradní
slavnosti, jež byly tak hlučnými, že sousedé si na
»distinguovanou« společnost vedli stížnosti. Došlok
vysvětlování, při němž jeden z trestníků prohlásil,
že nikdy žádného z vězněných nenapadlo utéci, pro-
tože na svobodě nemohlo se žádnému z nich tak vý-
borně dařiti.
#7
alto_textblock
#7
Zemřelí v Praze.
Dne 19. červance 1905: Vejrostkova Marie,
dcera zřízence potravní daně, 13 roků, 187—III. No-
votná Terezie, prodavačka ovoce, 75 roků, 299—V.
Zelenka Jindřich, syn dělníka, 4 dni, 323—VIII. Von-
dráčkova Marie, dcera dělnice, 3 měs., 336—VIII.
Mičan Alois, slévač, 55 roků, 417—VIII. Kukla Vilém,
dělník, 17 roků, 463—VIII. Čermákova Marie, dcera
dílovedoucího, 7 neděl, 512—VIII. — U Alžběti-
nek: Bohatova Marie, tovární dělnice, 23 roky. — U
Milosrdných sester: Chvojka Josef, nádenník,
43 roky. — V městském chorobinci: Dvořák
Antonín, řezník, 65 roků. — Ve všeobecné ne-
mocnici: Hartmannová Anna, manželka onatrov-
níka, 37 roků. Reizlová Amalie, nanželka obchodního
cestujícího, 33 roky. Schudová Marie, manželka děl-
níka, 39 roků. Valečka Eduard, býv. knihkupec, 64r.
Vojáčková Anna, posluhovačka, 47 roků.
Dne 20. července 1905: Haecklová Hermína,
komptoiristka, 18 roků, 23—III. Skála Karel, syn
kupce, 5 měs., 879—VII. Krejčík Ladislav, syn dělnice,
3 měs., 29—VIII. Vinecká Marie, dcera sluhy, 11/2 r.,
235—VIII. — U Alžbětinek: Pleskotová Kateřina,
služka, 68 roků. Urbanová Alžběta, vdova po sládku,
60 roků. — U Milosrdných bratří: Kleiner
Václav, dělník, 64 roky. — U Milosrdných se-
ster: Šleisová Františka, vdova po zedníku, 67 roků.
— V kupecké nemocnici: Ornst Jaroslav,
komptoirista, 18 roků. — Ve všeobecné nemoc-
nici: Hrubý Jan, čeledín, 46 roků. Kowalovská
Marie, posluhovačka, 59 roků. Kozel Jan, cvočkář,
56 roků. Křapáčková Marie, manželka poštovního zří-
zence, 33 roky
#8
alto_textblock
#8
Lldové divadlo ,Urania“ v VII. části Prahy.
#9
alto_textblock
#9
V zabradě I. pražského měšť. pivovaru.
Ve středu 26. července.
Začátek o 7. hod.
Novinka: Naši žebráci.
Lldová hra se zpěvy a tanci o 5 obrazech. Napsal
A. Neidhart. Hudba od K. J. Fromma. Přeložila (.
Fastrová. Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý.
#10
alto_textblock
#10
(blíže Palackého
Aréna na Smíchově
mostu)
Ve středu 26. července.
Začátek o 7. hod
Cyklus her ve prospěch českých žurnalistů.
Večer XI. — Novinka.
Neviděli jste Bobeše?
Vaudeville o 3 jednáních. Dle Anatota Felixe a H.
de Quidueaua »Cacbé-Caché« pro české divadlo
upravil V. Táborský. Hudbu složil R. Piskáček. Re-
žisér Josef Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
v Praze, vedle Národního divadla a v trafice proti
zimnímu divadlu na Smíchově.
16058
#11
alto_textblock
#11
na Král.
Pištěkovo lidové divadlo vnehradeeh
Ve středu 26. července.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení při malých cenách.
Pražské švadlenky.
Fraška se zpěvy o 5 jednáních. Hudba i slova na-
psal O. Faster.
1605
#12
alto_textblock
#12
Zejtra pohostinská hra Bernardiho.
#13
alto_textblock
#13
112
#14
alto_textblock
#14
109 —
#15
alto_textblock
#15
»To jsou dvojčata strýčka Hugheye,« řekl.
»Jak pak tohle víš?« vyptával se Virgiňan, jevě
náhlý zájem.
»Viděl jsem, když je jeho žena dávala pod židli,
aby je hned našla, až půjde domů.«
»Ach,« řekl Virgiňan zamyšleně. »Oh, aby je hned
našla. Ano. Dvojčata, dvojčata strýčka Hugheye.« Kráčel
k onomu místu, z něhož mohl přehlédnouti tanec. »Nu,«
pokračoval, vrátiv se, »učitelka zrovna nějak béře na
strýčka Hugheye. Dostal ji opět na čtverylku.« Virgiňan
mluvil nyní bez hněvu; avšak slova jeho se nesla, lehce
prodlouženě se protahujíce, což bývalo u něho často zlým
znamením. Obrátil nyní zrak ku přítomným děckům, za-
baleným do různobarevných šálů a pletených šatů. »Devět,
deset, jedenáct krásně spících cizinečků,« počítal jemným
hlasem. »Je některý z nich tvůj, Line?«
»Ne, pokud vím,« zubil se Mr. MeLean.
»Jedenáct, dvanáct. To zde je malý Krištůfek, v té
modře pruhované přikrývce — anebo je to ten druhý
žlutohlávek. Podél Medvědí říčky na nás počínají pěkně
slétati andílkové, Line.«
»Ale jaké hlouposti to mluvíš ?«
»Když jsou si tak báječně podobni v nebeské za-
hradě,« pokračoval něžný Jižan. »Ani bych nechtěl býti
z těch lidí, kteří je odtrhávají ze společného stádce. A to
je věru chytrý nápad,« dodal tiše. »Povídal's, že ty pod
židlí jsou strýčka Hugheye, viď?« A sehnuv se, pozvedl
nevědomá robátka a položil je pod stůl. »Ne, to není
úplné,« mumlal. S podivuhodnou zručnosti a opatrností, aby
jim neublízil, rozbalil šály, v nichž byla zabalena a tím
#16
alto_textblock
#16
vody, již dal přiněsti slečně Woodově a poprosiv ji o ta-
nec, velmi milostivě jej obdržel. Odtančila pryč ze situace,
kde pociťovala, že počíná býti na tom hůře. Virgiňan
koukal chvíli ztrnule za svou dámou, jak lehoučce vířila
a potom odešla ven.
Nechala ho k vůli strýčku Hugheyovi. Žárlivost jest
hlubokou a delikátní věcí a řídí svůj vzdor různým způso-
bem. Virgiňan byl již připraven, pohlížeti na Lin MeLeana
nepřátelským okem; avšak naleznuv jej nyní u sudu, po-
cítil bratrství mezi ním a sebou a nepřátelství jeho přijalo
jiný rozmarný směr.
»Tukněme si,« řekl MeLeanovi. A přiťukli si cíno-
vými kofliky.
»Dostal jsi lekci?« řekl MeLean, zubě se. »Zdá se
mi, že jsem tě viděl oknem, jak jsi se učil dělat
kroky.«
»Na tvé zdraví,« řekl Jižan. A opět si pěkně
»Nazvala tě také kuriositou nebo něčím takovým ?«
řekl Lin.
»Nu, dalo by se to zařadit hnedle do sousedství.«
»Tedy na zdraví!« zvolal rozveselený Lin nad svým
koflíkem.
»Proto, že náhodou přicházíš z Vermontu,« pokra-
čoval MeLean, »není to ještě příčina k nějaké obzvláštní
pýše. Kša! Já sám jsem byl vychován v Masachusettsia
tam byli taky vychováni velcí mužové — Daniel Webster
a Israel Putnam a houf takových politiků.«
»Virginia je pořádně starý stát,« poznamenal Jižan.
»Oba předstihnou o hodně Vermont. Řeklá mi, že
jsem prvá kuriosita, na kterou narazila.«
»Co pak jsi tehdy prováděl, Line ?s
#17
alto_textblock
#17
připili.
#18
alto_textblock
#18
Víratňan.-
#19
alto_textblock
#19
28