Číslo 82.

v

Praze, dne 24. března 1902.

Ročník

VI.

Boáskce, adrinistrace oxpedice: Przha, Pštrossova ulice, číslo 200—II. Refrankované dopisy se nopřijímají, rukopisy se nevracejí Bszapečetěnéreklamace jsou porta prosty. tnserty účtujeme levně a při častější inserci po- akytujeme výhody. Vycházejí denné o šestá hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy o dvanácté po dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h. Telefnu rodakcs č. li26.

NAl

ULKt

rn

Ll

rrana rodpiktna pr 1omvn: r donáškou do měsičně. . . .. X 2-80 čtvrtletně ... K 8.40 celoročně. ... K 83.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně. .... 3.— štvrtletně ... K 9.— celoročně.. . . K 36.— Předplatné do cizozem- skz: Německa a Srbeka: štvruletně ... K 12.— celoročné. . . . K 48.— Předplatné do Ameriky, Francio. Švýcarska, Ita- 1s, Belgie a Anglie: čtvrtlotné . . K 18.20 celoročné .. . K 52.80 Tetet administrans li26-

Slunce vychází v 5 hodin 58 minut ráno. Slunce zapadá v 6 hodin 16 minut večer.

Pondělí: Sv. Gabriela.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páné u Milosrdných bratří od 23. až do 25. t. m.

Telegramy tiskové kanceláře.

Koloman Tisza mrtev. Z Pešti, 23. března. Koloman Tisza dnes ráno v 7. hodin zemřel. (Koloman Tisza narodil se dne 16. pro- since 1830 v Gesztu ve stolici biharské, stuďoval práva a vstoupil r. 1848 do ministerstva vyučo- vání. Za dob revoluce byl podřízeným úředníkem. R. 1855 stal se pomocníkem kurátora obvodu re- formované církve nagyszalontské, r. 1859 pak stavěl se ostře proti patentu o protestantech, který vydal hr. Lev Thun. Do sněmovny vstoupil roku 1861 a po smrti hr. Telekiho stal se náčelníkem levého centra. V postavení tomto byl velikým od- půrcem Deáka, ale r. 1875 obrátil a stal se nej- prve ministrem vnitra v kabinetu Wenkheimově a potom sám ministerským předsedou. R. 1878 odstoupil k vůli bosenské okkupaci, ale když politika hraběte Andrássyho v delegacích zvítě- zila, převzal vládu opět. R. 1887 převzal také ministerstvo financí, za to však odevzdal minister- stvo vnitra prozatímně bar. Orczymu, ale záhy na to složil oba tyto úřady a zůstal jen ministerským předsedou. Konečně povstal proti němu veliký od- por pro domovský zákon, mocí kterého by byl Košut býval zbaven svého uherského státního ob- čanství a Tisza musil 13. března 1890 odstoupiti. Od té doby byl jen členem sněmovny, ale při tom vždy vůdčím duchem liberální strany. Za jeho vlády provedeno bylo mnoho krutých opatření proti nemaďarským národnostem) Z Pešti, 23. března. Hr. Stěpán Tis za oznámil císaři ihned úmrtí svého otce. Několik časopis rozšířilo zprávu o smrti Tiszově zvláštním vydáním. Sněmovna poslanecká, sněmovna magnátů a národní kasino, pak všecky veřejné budovy vzty- čily smuteční prapory. Předseda ministerstva Széll dojel do domu smutku, vyslovil rodině svou nejhlubší soustrast a navrhl, aby mrtvola byla vystavena v Národním museu. Předseda Aka- demie věd nabídl k tomu palác Akademie. Než rodina se usnesla, aby mrtvola byla vystavena v domě smutku, později pak dopravena do Gesztu. Delegace poslanecké sněmovny doprovodí mrtvolu po vykropení jejím, kteréž v domě smutku vy- konáno bude v úterý odpoledne, do Gesztu. Pokud se týče smutečného projevu národa, učiní zákono-

dárný sbor své usnesení zítra. Do kondolenčních, v domě smutku vyložených archů zanášejí bez ustání rozličné notability svá jména. Nová děla ve společném rozpočtu. Z Pešti, 23. března. (Tel.) Za příčinou po- rad, jež těchto dnů budou zahájeny za účelem se- stavení společného rozpočtu, oznamuje »Pest. Ll.«, že na uhražení nákladu na nová polní děla poža- dována bude nanejvyš eventuelní úvěr až do určité výše, aby v daném okamžiku nebylo pro nedosta- tek peněz zdrženo opatřování nových děl. Nová polní děla nejsou prý ještě dostatečně vyzkoušena, i zdá se býti více nežli pravděpodobno, že směro- datné kruhy budou nuceny, rozšířiti pokusy ony ještě přes zimu r. 1902 do r. 1903. Jinak má se věc ohledně horských děl, na které jest pomýšleno. V ohledu tom vedly již praktické zkoušky a po- kusy k rozhodujícímu výsledku, takže s technického stanoviska může otázka tato považována býti za rozluštěnu. Jako suroviny použito bude kujného bronzu Následkem toho budou také roury pro nová horská děla vyráběny ve vídeňském arsenále. Společný rozpočet bude tedy každým řádem vyka- zovati nutnou položku, vypočtenou na opatření no- vých horských děl.

Skladatel Massenet vyznamenán. Z Vídně, 23. března. Lokální korrespondence oznamuje, že císař propůjčil skladateli Massenetovi čestný odznak pro vědu a umění, kterýž odevzdán byl Massenetovi před dnešním provozováním ora- toria »Maria Magdalena«.

Sjezd balneologů. Z Vídně, 23. března. Sjezd balneologů byl dnes po vyřízení jednacího pořádku ukončen Rakousko-uherské loďstvo v Barceloně. Z Barcelony, 21. března. Hostina, již uspo- řádalo obecní zastupitelstvo na počest důstojníků rakousko-uherského loďstva, byla o 140 příborech. Hostiny súčastnili se starosta, monarchističtí čle- nové obecního zastupitelstva, senátoři a zástupci úřadů. Starosta pronesl zdravici, platící císaři Fran- tišku Josefovi, rakousko-uherskému loďstvu a mu- nicipalitám ve Vídni a v Pešti. Contreadmirál Ripper odpověděl přípitkem, platícím královně- vladařce a Barceloně. Odpoledne konán bude na palubě válečného korábu ples.

Italská sněmovna. Z Říma, 23. března. Sněmovna schválila 186 proti 50 hlasům osnovu zákona, týkající se práce žen a dítek, načež odročila se až do 15. dubna.

Pro všeobecné hlasovací právo. Z Bruselu, 23. března. Odpoledne uspořádán byl zde projev na prospěch všeobecného hlasova- cího práva a volební poměrné soustavy. Průvodu súčastnilo se na 300 socia istických, liberálnícha křesťansko demokratických spolků, pak mnoho li- berálních a socialistických poslanců. Průvod ubíral se hlavními ulicemi a zastavil se před městskou radnicí, kdež po zvláštní deputaci odevzdal purk- mistovi petici s prosbou, aby ji doručil parlamentu. Purkmistr prohlásil, že odevzdá petici tím raději, an dnešní projev měl průběh klidný a důstojný,a prosil delegáty, aby vynaložili všechen svůj vliv, by klid a pořádek nebyly porušeny. Krvavé dělnické výtržuosti v Batumu. Z Tiflisu, 23. března. Uřední list »Kavkaz« oznamuje: Podle zpráv z Batumu zastavili dělníci Rothsehildovských podniků dne 17. t. m. práci, protožs byly zamítnuty jejich úplně nezákonité po- žadavky. Dne 21. t. m. shromáždilo se 300 děl- níků před policejním úřadem a žádali za propu- štění oněch účastníků hnutí, kteří byli zatčeni dne 29. t. m. Poněvadž shromáždění neuposlechli vy- zvání policie, aby se rozešli, zatkla tato více osob. Dne 22. t. m. pokusil se lid o osvobození těchto zatčených, udeřil na vězení, jakož také na rozesta- venou setuinu, při čemž bylo na vojáky střílenoa házeno kamením. Vojsko vystřelilo jen pro nutnou obranu. Jeden volák byl raněn. Třieet rušitelů po- koje bylo usmrceno.

Anglieko-perská smlouva. Z Londýna, 23. března. Dnes byla uve- řejněno znění anglicko-perské smlouvy. Persie za- vazuje se v ní, že pod vrchním dozorem britským zřídí trojnásobnou telegrafickou linii z Kašanu přes Yesd a Kerman ku hranicím Beludžistanu. Tím bude pořízena nová cesta pro průchodnou dopravu z Indie do Evropy. Persie pronajme tuto linii indoevropské telegrafické společnosti. Velká Britanie opatří stavební náklad bez úroků. Záruku tvoří tři čtvrtiny výnosu nájemného telegrafické spolecnosti. Velká Britanie bude udržovati linii

FEUILLETON.

Vlk. Ze života pravoslavného duchovenstva v Rusku. Napsal Al. Izmajlov. Přeložil A. G. Stín. (Pokračování.)

III.

Můj otec byl přesazen do nové vesnice. Zvěděl, že v blízké výnosné farnosti je uprázdněné místo, i jel do konsistoře. Nuže, prosím, přijede tam. Hledí na desku, kde obyčejně ukazují se uprázdněná místa, ale onoho místa, o nějž chtěl se ucházet, tam nebylo. Vlk pak, musím vám říci, měl ve zvyku zatajovat u sebe dobrá místa, a prozrazovat je teprve po ma- zání. Ohlášení míst těch vyvěšoval teprve tehdy, kdy již bylo místo jiným obsazeno, i psal na všech žádostech jednu odpověď: »Misto již není prázdno.« Otec zavolal Vlka, i ohl ašuje: »Přijměte mou žádost o uprázdněné místo kněze v Příbuží.« »Odpusťte,« odpovídá sekretář, »ale my nemáme dosad žádných zpráv o uprázdnění místa toho. Vám oznámili, nám pak dosud žádná zpráva nedošla . .. Neobyčejně vám děkuji za tu novinku . . .« »Smím vás ujistit, že je to factum ... Přicházím právě z oněch krajin.« »Nevím o tom ničeho, a žádostl přijati nemohu dokud nedostanu úřední zprávy.« Tu již otec nemohl se přemoci a vzkypěl. Byl to člověk prchlivý. »Ay vás das vzal,« povídá, »a je-li tomu tak, ůjlu k samému vladykovi a budu si na vás stěžo- vati. Vladyka je spravedliv!«

Vlk rozevřel ruce a pokrčil rameny. »Račte být tak laskav,« povídá. »Vladykaje skutečně spravedliv. Ale na vaší žádosti napíše jen resoluci: „Domluvit se a konsistoří!“ My pak mu od- povíme tak, jak jsem vám nyní řekl: ,O uprázdnění místa konsistoř nemá vědomostí.“ Vy pak tím nepo- řídíte nic. A zlého ducha, povídá, nevzpom ínejte zde, protože to není žádný zájezdný hostinec, ani krčma, nýbrž posvátné místo soudní.- Otec úžasem nevěděl, kam se obrátit. Všecky mocné lidi, jaké mohl, vyburcoval, i vidí, že zrovna ničeho se nedomohl. Vzal pětadvacetírublovou ban- kovku do obálky, otevřel ji, by bylo viděti bankovku, a vstoupil před zrak Vikův. Vlk v minutě zpozoroval, čeho třeba, 1 povídá: »A,« povídá, »síla mocných ochabla . . . . Jsem k vašim službám. Neustále etran místa v Příbuží ? A co pak to je?« ukazuje na obálku. »Žádost? . Dejte ji sem.« Otec chtěl již mluvit, že to není žádost, ale se- kretář vpadne mu do řeči: »Inu, ano, ano . . .. Rozumím .... úřední zpráva! Dovolte, sem s ní, sám pak račte za mnou.« Sekretář přivedl ho do svého kabinetu, — byla tmavá, špinavá cela — peníze vstrčil do kapsy, sám pak v minutě otevřel knihu, i ukazuje mu celé množství uprázdněných míst. Ihned vybledal Příbuží a povídá: »Pomyslete si! Máte přece pravdu, jak se uká- zalo: místo uprázdněno smrtí otce Preobraženského. Nyní i my jsme dostali zprávy .... Vždy, víte, tak se opozdívají . .. Napište co nejrychleji malou žádost, a místo bude vaše. Já pak místo to podržím asi týden

v tajnosti, by se vám nevyskytl konkurrent a napřed neuchvátil vašeho místa.«

Iv.

Ve hněvu Vlk byl pravým divokým zvířetem. Přihodila se mu taková historie. Přijel do konsi- stoře z jakéhosi odlehlého místa ďjaček ucházet seo jáhenství. Nuže, ovšem přeptal se na pořádky, vzal modřoučkou bankovku do obálky, i šel. Vlk uzřel balík, a jakož byl před lidmi poněkud nesmělý, praví: »Račte mi dát balíček, a následujte mae do kabinetu« Djaček vešel a položil obálku na stůl, Vlk pak už ji spatřil mžiknutím oka, a hned jako maně při- kryl ji »Golosem«, *) jenž ležel na stole. Prosťáček můj se zarazil. »A co, myslí si, nezpozoroval-li sku- tečně obálky?« Vyndal obálku z pod novin a opět položil ji na viditelné místo. Sekretář zatím shazoval se stolu všeliké ne- potřebné listiny do košíku. Mačká je, víte, a odba- zuje. Hledí zpěvák žalmů, sekretář 1 jeho obálku chytil, zmačkal a pod stůl s ní. Tentokrát ďaček už docela pozbyl duchapřítomnosti. »Co pak je to, myslí si, nemůže přece být, by to bylo úmyslně.« Nahnul se a opět položil peníze na stůl. Vlk zčervená, i začne, víte, hulákat: »A co, hrajeme si s tebou snad na schová- vanou? . . . Co děláš okolky se svým papírkem, — či myslís, že mě podplatíš? Kam pak jsi se dostal, — do potravní komise, či v duchovní zřízení? . .. Té chvíle ať po tobě není ani slechu, ani vidu !«

) Noviny.

(Pokračování.)