ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d6974ff0-78fa-11dc-bb8b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 28
#1 alto_textblock #1
1907
#2 alto_textblock #2
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měšíc 3 K 80 h
#3 alto_textblock #3
NARUDNÍ
#4 alto_textblock #4
V Praze, v úterý dne 16. července.
#5 alto_textblock #5
T1
#6 alto_textblock #6
K číslu 194. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 4h
#7 alto_textblock #7
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.
#8 alto_textblock #8
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#9 alto_textblock #9
Zatímní rozpočet.
#10 alto_textblock #10
Z Vídně, 16. července. O půl 10. hodině dopolední sešel se rozpočtový výbor, aby dodě- Jal zatímný rozpočet. Také minist. předseda bar. Beck, který vrátil se ráno z Karlových Varů, se dostavil. Záležeti bude nyní na státní tiskárně, kdy ve sněmovně počne druhé čtení předlohy té. Bude-li lze vytisknouti a rozdati po- slancům za dnešní schůze zprávu rozpočtového výboru o zatímním rozpočtu, bude lze položiti ji na jednací pořad zejtřejší schůze, protože dle jednacího řádu každý referát musí v rukou po slanců nalézati se 24 hodiny. »N. F. P« uveřejňuje stať nadepsanou »Wittek a Fořt«, ve kteréž ukazuje k tomu,že dr. Wittek jest jediný z bývalých ministro který veřejně posuzuje činnost nástupců svých a užívá parlamentních a koncesních svých práv zcela podle vzoru anglického. Rozpočtový výbor měl zajisté zvláštní ra- dost, vida Wittka jako kající Magdalenu. Kdo pak má tolik hřichů na právech parla- mentních, na ústavě a na státních základních zákonech na svědomí jako pan Witte k? Myslil vždycky, že stát lze ovládati psacím stro- jem, který vyrábí císařská nařízení, včera však vyzýval vládu, by nařízení o telefonních po- platcích, vydané bez parlamentu, zrušila, což jest zcela slušným radikalismem pro ministra, vládnuvšího paragrafem čtrnáctým. Bývalý ministr dr. Wittek resoluci svoj podstatně změnil. Nežádá již, aby se nařízen o poplatčích telefonních, telegrafních a poštovních zrušilo, nýbrž aby se jen ve smyslu zmírnění poplatků těch změnilo.
#11 alto_textblock #11
Státní finance.
#12 alto_textblock #12
Z Vídně, 16. července. „N. F. P.“ sděluje „V parlamentních kruzích jest rozšířena zpráva. že ministr financí překvapí poslaneckou sně- movnu za druhého čtení zatímního rozpočtu sdě- lením o skvělých cifrách státních příjmů.
#13 alto_textblock #13
Bouřlivá schůze staroruských důvěrníků. Ze Lvova, 16. července. Včera konala se v Národním domě ruském schůze důvěr- níků staroruských o postavení staro- ruských poslanců na říšské radě a platnosti staroruského jazyka jako jazyka v zemi ob-
#14 alto_textblock #14
vyklého. Poslanec dr. Korol hájil staro- ruské poslance pro jejich vstup do společného ruského klubu ve sněmovně poslanecké, pravě že poslanci jednali tak, soudíce, že zastupují ruský národ jako celek a nikoli pouze stranu ně jakou na říšské radě. Sotva tato slova pronesl, počali starorušt studenti bouřit. Nastal ohlušující lo m oz. za kterého studenti volali na poslance: „Zrád- ccvé! Hanba, že jste se vydali ukrajinským šo- vénům na milost a nemilost.“ Za tohoto hluku poházeli poslance dra. Korola a P. Davi- daka shnilými vejci. Několik jich za- sáhlo také předsedajícího dra. Dudykěvi če. Bylo by došlo k řežbě. Srážky trvaly skoro hodiny. Když pak nastal pokoj, část účast- níků odešla. Rozprava trvala celých 8 hodin. Naposledy přijata byla resoluce, jíž se tři ruští poslanci, kteří ve společném ruském klubu zůstali: dr. Korol, P. Davidak a Kury- lovič, vyzývají, by z klubu toho vystou- pili a s poslanci Glěbovickým a drem. Markovem založili zvláštní klub. Celému presidiu poslanecké sněmovny vy- slovena nedůvěra, protože odňalo dru. M ar- kovu slovo a protože odpovědělo způsobem státnímu právu odporujícím, doslo- vem poslance Glěbovického vysloveny však díky poslancům dru. Kramářovi, K lo- fáčovi, Práškovi, Hribarovi a oněm českým listům, které hájily rusky jazyk. Poslan- cům Glěbovickému a dru. Markovu, kteří vystoupili ze společného klubu ruského uspořádány byly pocty. Všech pět staroruských po slanců vrátilo se večer do Vídně.
#15 alto_textblock #15
Telegrafické zprávy.
#16 alto_textblock #16
Z úřadního věstníku.
#17 alto_textblock #17
Z Vídně, 16. července. (K. k.) »W. Ztg.« oznamuje: Císař udělil rozhodnutím z 10. čer vence státnímu zástupci v VI. hodnostní třídě v Praze Adolfu Morstadtovi titul a cha- rakter dvorního rady s prominutím poplatků. Z Vídně, 16. července. (K. k.) »W. Ztg. oznamuje; Ministr obchodu jmenoval poštovní správce Jana Šestá ka v Lounech, Bedřicha Kaldaraze v Mělníce, Antonína Stingla v Horním Litvínově, Václava A lbre chitla v Rychnově n. Kněžnou, Václava Patzaka v Plzni, Karla Tomšova ve Vysokém Mýtě, Františka Procházku v Čáslavi, Maxe Gös chu ve
#18 alto_textblock #18
Frýdlandě, Emanuela Karasa v Rumburce. Antonína Schütze v Králové Dvoře, Jindř. Zappa v Trutnově, Václava Raucha v Praze, Antonína Mencla v Mostě vrchními poštovními správci. Ministr obchodu jmenoval poštovního správce Josefa Saala v Nym- burce vrchním poštovním správcem v Trutnově.
#19 alto_textblock #19
Schůzka sv. p. Aehrenthala s Tittonem.
#20 alto_textblock #20
Z Desia, 15. července. (K. k.) O 4. hod odpol. přijal sv. p. Aehrenthal zde prodlévající žurna- listy, kteří byli mu představeni ministrem zahra- ničních záležitostí Tittonem. Svob. p. Aehrenthal projevil svoji rádost nad uvítáním, jehož se mu do- stalo a prohlásil, že jest šťasten, že u příležitosti svojí návštěvy může projeviti svoje přátelství a sympatie pro Italii, jakož i svoji úctu vůči králi. Sv. p. Aehren- thal vyslovil svoje uspokojení nad tím, že dostalo se mnu příležitosti stisknouti ruku svěmu příteli a ko- legovi Tittonimu. Žurnalista Vettori děkoval sv. p. Aehrenthalovi jménem svých kolegů. Ministři odebrali se na to se svými tajemníky povozem do radnice. Cestou byli hlučně pozdravování velikými zástupy lidu. Mnoho balkonů bylo okrášleno pra- pory. O, 9. hodině bude nastoupena cesta do Tu- z Říma, 15. července. (K. k.) Jihoitalské časopisy uvažují co nejpřátelštěji o schůzce v Desiu, o níž uveřejňují obšírné depeše. Z Říma, 15. července. (K k) Pojednávaje schůzce v Desiu, vyslovuje „Gicrnale ď Italia přesvědčení, že důvěrná výměna myšlenek, k níž tam došlo, bude míti blahodárné následky. Dohoda mezi RakouskoUherskem a Italií poskytuje takové záruky míru, že oba státy stejně jako mocnosti ostatní přijmou s uspokojením tuto dohodu. „Italia“ praví: Rozhovory obou ministrů byly naplněny největší srdečnosti. Oba vědí, že jednají v dohodě a že mohou spoléhati na vzájemnou loyalitu. Porady mohou tedy míti jenom prospěšný výsledek pro Italii. „Tribuna“ píše: Komuníké o poradách obou ministrů dokazuje, že chtěli oznámiti veřejnému mí- nění obou slátů, že úplná dohoda není jenom ná- hodnou nebo okamžitou, ani že se nevíže na osoby obou ministrů, nýbrž že obsahuje všecky praktické možnosti budoucnosti a všecky eventuality, na nichž by mohla Italie nebo Rakousko-Uhersko míti zájem. Země zajisté bude sdileti uspokojení obou ministrů a schválí jejich dílo, jestliže výsledek porad se pro- jevi v oboru mezinárodních událostí.
#21 alto_textblock #21
rinu.
#22 alto_textblock #22
FEUILLETON.
#23 alto_textblock #23
Krádeže klenotů.
#24 alto_textblock #24
V poslední době způsobily značnou pozornos velké krádeže klenotů a při tom se připomínají různé praktiky, jakých zloději klenotů užívají. Tak vycvičila elegantní pařížská dáma z polosvěta svého psíka, aby spolknul drahokamy, které jeho krásná velitelk v nestřeženém okamžiku v klenotnickém krámě obrat- ným pohybem ruky shodila na zem. Doma byl pak chytrému Jollyovi dán silný počišťovací prostředek a zlodějka zmocnila se touto poněkud neobvyklou cestou vžácných kamenů. Jiná její kolegyně opero- vala následujícím způsobem: Vyhloubila vysoké pod- patky svých elegantních botek a vyplnila je smolou. Když pak se jí podařilo některý z kamenů, předlože- ných k výběru, nepozorovaně shoditi na zem, šlápla na něj, vtlačila jej do podpatku a hleděla se pod vhod- nou záminkou vzdáliti. Dříve nebo později bývají však nejobratnější zloději klenotů dopadeni. Nejvíce štěstí měl mezi elegantními zloději ne- pravý „kníže Lahovary“, jinak Georges Manolescu. Tisícerými otázkami učinil klenotníka, jenž cizince bystře pozoroval, nervosním, dal mu hned vážiti ká- men, hned zase hledati k němu pendant, žádal bílý kámen a hned na to barevný, až obchodníka tak pomátl, že nedovedl rozeznati bílé od černého. Pak přišel vhodný okamžik, aby dal zmizeti kamenu, který si znaleckým okem vyhlédl. S cynickou ote- vřeností líčí ve svých memoirech svůj system. Jak vypravuje a jak také ukázal kriminalistům, kteří byli jeho obratností uvedeni v úžas, vzal Manolescu ká- men palcem a ukazováčkem a zkoušel jej, současně však držel třetím prstem na dolejší části palce jiný kámen. Viditelný kámen přiblížil pak nenápadně k ústům, aby jej, jak se zdálo, zkoušel dechem, při tom však nechal skrytý drahokam spadnouti do úst
#25 alto_textblock #25
a později, předstíraje nával kašle, skryl jej do ka-
#26 alto_textblock #26
pesníku. Kameny, jichž se takto zmocnil, prodával Mano- lescu předním firmám v Německu a také dvorním klenotníkům, kterým asi původ drahokamů nebyi vždy neznámý. Tak se zjistilo, že jistý dvorní klenot- ník skvosty od Manolesca koupené úplně přepracova a kameny vyměnil. Charakteristickým jest také ná- sledující případ, jejž Manolescu vyprávěl. V obchodě velké německé firmy byl zhurta odbyt, když nabíze klenoty na prodej, sotva však vyšel z domu, dohoni jej majitel firmy a pravil mu důvěrně: „Tak se po- dobné obchody nedělají, mladý příteli, v přítomnosti personálu.“ V tiché kavárně byl pak obchod uzavřen ke vzájemné spokojenosti. Tak odvážně a rafinovaně jednají však jen nej- větší výtečníci, obyčejně však pracují zloději klenotů s pomocníky, kteří mají za úkol odvrátiti pozornost obchodníkovu. Bývá to buď domnělý zákazník,s nímž se zloděj dostane do hádky, nebo dáma, které ustoupí, aby byla napřed obsloužena, začasté i při vedený sluha, nebo vstoupivší žebrák, kteří ve vhod- ném okamžiku dovedou obchodnika tak zaměstnati aby krádež nezpozoroval.
#27 alto_textblock #27
= Upomínka na české bratry v Berlíně. »Ber- liner Börsen-Courier« píše: »České Valašsko, jak lid posud jmenuje jižní čásť Wilhelmstrasse, pozbylo skoro úplně svého starého charakteristického rázu a jen několik domů připomíná ještě dobu, když před 175 lety se zde usídlilo asi 2000 z Čech vypuzených protestantů. Bedřich Vilém I., vojenský král, daroval těmto lidem, ponejvíce tkalcům a soukenníkům, nejen stavební místa, ale i stavební materiál, z něhož si zbudovali domy velmi jednoduchého slohu, které dříve této části jinak tak vznešené a světoznámé Wilhelmstrasse dodávaly zvláštního rázu. Jeden z těchto domů, jenž má číslo 37, byl nedávno zbořen, aby učinil místo novostavbě hotelu. Určitě se za- chovaly z oné doby ještě domy č. 103/4, 107, 113,
#28 alto_textblock #28
115, 136 a 142, jakož i na protější straně dům č. 4, v němž se nalezá ústav slepců a jenž má prastarý, travou zarostlý dvůr. Z těchto budov zůstane asi ještě na dlouhou dobu zachován na pozemku č. 136 stojící »společný dům evangelicko-české bratrské církve«, jejíž kostel, zvaný betlemský, se nalezá na Maurerstrasse a jenž více než vše ostatní upomíná na onu dobu. Také dům č. 103/4, jenž náleží k pa- láci prince Albrechta, nezmizí tak brzy, poněvadž se nyní důkladně opravuje. Některé z těchto domů nalezaly se skoro celé století v majetku českých při- stěhovalců, neboť problížíme-li berlinské seznamy bytů z prvních desetiletí 19. stolelí, nalezáme stále ještě česká rodová jména, jako Chmelík, Potoček, Kropáček, jejichž nositelé byli majiteli onéch domů. = Hudba a láska. V Paříži se nedávno rozšířila zpráva, že známý dramatický spisovatel se rozešel se svou přítelkyní a dáma ze msty zničila cenný rukopis, poslední dílo spisovatelovo. Případ nebyl by ničím novým. Podobná nehoda stala se skladateli „Fausta“. Charles Gounod zapředl kdysi důvěrný poměr s jistou Angličankou, a opustiv práci i přátele, žil u milenky v Londýně v sladké nečinnosti po ně- kolik měsíců. Jednoho dne však se s damou svého srdce nepohodl a vrátil se náhle do Paříže. Ve chvatu, s jakým odejel, zapomněl v Londýně rukopis parti- tury opery „Polyeucte“. Bylo to nepříjemné, nebot opera měla se za krátko v Paříži provozovati, čekali na ni a byly již ustanoveny zkoušky. Gounod psal a telegrafoval opuštěné milence, ta však ho neuznala ani hodným odpovědi. V zoufalství poslal k dámě svého libretistu Julesa Barbiera, Barbier nebyl příliš dobře přijat. „Vím,“ pravila Angličanka, „že se Charles ke mně již nevrátí, proto jsem partituru spálila. To jest má pomsta!“ Jules Barbier div ne- padl do mdlob a Gounod rovněž, když o tom zvěděl. Musil celou operu komponovati znova. „Polyeucte“ dostala úplně novou hudbu a byla pak s opozděním několika měsíců v Opeře provedena. Den před pre- mierou došla z Londýna zásilka — první partitura, Nebyla totiž spálena,. s.