#1
alto_textblock
#1
Srtana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
31. července 1909. Císlo 209
#5
alto_textblock
#5
nilu 75.000 mužů! Vojáei jsou demoraliso-
váni a vysileni. Domorodci jsou opojeni svými
úspěchy, přepadejí přední stráže a hrozí, že
proniknou až k branám města. Obyvatelé z okolí
Melilly prchaji do města. Válečná výprava uka-
zuje, jak nedostatečná je organisace vojenské
správy.
Ministr vnitra oznámil, jak se telegrafuje
z Madridu, že Rifové následkem ohromných
ztrát, utrpěných v posledním boji, opustili své
posice na pravém křídle španělském. Velitel
Alhucemas oznamuje, že harka o 6000 muže
napadla španělské postavení.
Od bítvy 27. července je ž ele z ní čn
spojení přerušeno a tím znemožněno záso-
bování předních stráží, jež budou musit opusti
svá stanoviště.
Situace v Melille je velmi povázlivá, bojuje
se pod zdmi města. Kromě oznámených ztrát.
mezi nimi byl též generál Pintos, sděluje se, že
padlo asi 1000 vojáků a dva generálové
že byli těžce zráněni.
Soukromé zprávy, došlé ze Španělska do
Londýna, ujištují, že v bojlch u Melilly
utrpěli Španělé strašné ztráty.
Celá Melilla je přeplněna mrtvými a raněnými.
Jest veliký nedostatek lékařů, ošetřovatelů raně
ných a léčivých prostředků. Kabylové, ozbrojen
nejmadernějšími zbraněmi, jež jim dodali špa-
nělšti rovolucionáři, pronikli až k městu.
O krvavém boji 27. července oznamují se
z anglického pramene další podrobnosti. Mysli-
vecká brigáda generála Pintosa chtěla z-
drželi útok nepřítele. Kabylové zahájili vra-
žednou dělostřelbu. Nepřitel měl pate ro-
násobnou přesilu. Útok Španělů zůstal
bez účinku. Zničující střelba nepřitele působila
zmatek v řadách španělských. Byly zatlačeny
k návrší a hrozilo jim nebezpečí, že budou ob-
kličeny. V této kritické situaci přispěchaly na
pomoc brigády generála Del Rogeta a generála
Imaze. Ale též nepřitel dostal pomoc. Roz-
poutalo se strašné krveprolití. Ge-
nerál Pintos, oetnuvší se ve shluku boju-
jících, byl stržen s koně a se setníkem, chtějícím
ho brániti, byl v pravém slova smyslu provrtán
nesčelnými kulka mi.
Po třihodinném boji zatlačili Kaby
lové španělské vojsko do města.
Rychlá posila je nezbytná španělské armádě.
Vltězství Kabylů naplňuje Maročany největším
uspokojením. V Tangeru okázali domorodai
svou radost. Jsou potěšeni pohromami stihajíel
nenáviděné křesťany a jsou přesvědčeni,že
Evropané budou vypuzeni.
Vláda francouzská vzhledem ke stisněnému
položení španělských tlup v Marokku učinil
opatrení, aby alžírské hranice byly přísně stře
ženy a aby se zabránilo přeblhání tuzemců,
spějících Maročanům ku pomoci. Též se sultá-
nem Mulejem Hafidem bylo zahájeno jednání,
aby bylo nařízeno isolování kmenů rifských.
Přes všechny tyto kroky nepokládá se vítězství
Španělů za možně, poněvadž do Melilly nejsou
posílány dostatečné posily.
O ztrátách Kabylů se sděluje z Me-
lilly, že byly tak ohromné, že musili své mrtvé
po stech spalovati. Kabylové v posledních bo-
jich ztratili 4000 mužů, nepočitaje v to ne-
sčetné zraněné. Kabylové dostávají stále posily
od spřátelených kmenů a má se za to, že z
krátko budou mít armádu 50.000 mužů silnou.
»Standards píše, že španělský ministr ná-
mořnictva poslal do Londýna svého důvěrníka.
aby pro španělské vojsko zaopatřil anglické ruční
granáty, které byly v Madridu s největším úspě-
chem vyzkoušeny. Tyto granáty mohou být ruč-
nicí stříleny na vzdálenost 270 metrů, nebo
vojácí, z nichž každý dostane 6 pum. mohou
je bázet rukou. Granáty při výbuchu mají
strašný účinek.
Z Lissabonu se telegrafuje, že vzhle-
dem k situaci Španělů v Marokku dostalov
Lissabonu ležící anglické válečné loďstvo rozkaz,
aby místo do Viga vyplulo do Gibral taru.
Popírá se, že Portugalsko soustřeďuje vojsko n
španělských hranicích.
Úřadně se oznamuje z Melilly do Madridu,
že při boji 29. července bylo z nepřátelské
harky usmreeno 100 mužů a velký počet pora-
něno. Mnozí válčicí Kabylové vrátili se do svých
vesnic. Mistní velitel v Alhucemasu vyrozuměl
okolní kmeny, že dělostřelectvo opětně zahájilo
#6
alto_textblock
#6
palbu proti pobřeží, poněvadž nebyl omluven
ostrý útok.
Křižák »Numantia« zahájil palbu na výšin
gurugusské, obsazené Maury.
#7
alto_textblock
#7
Telegramy
Z Londýna, 30. července. Dle zpráv ze San
Sebastianu měl dnes král Alfons delší poradu
s generálem Weylerem a jinými vynikajícími ge-
nerály. Po této poradě bylo sděleno, že dojde
asi k utvoření vojenského kabinetu.
Z Londýna, 30. července. „Morn. Leader“
popisuje poslední krvavé boje v Barceloně. Vlá
da dala všude proti revolucionářům stříleti z děl
jež způsobila hroznou krvavou lázeň. Povstalei
bránili se tvrdošíjně na barikádách, takže ulice
byly posety mrtvolami vojáků.
Z Londýna, 30. července. Zprávy o španěl-
ských ztrátách u Melilly zanechávají všude hlu-
boký dojem. Všeobecně se myslí, až se ve
Španělsku prohlásí opravdová číslice ztrát, že
vypuknou ještě horší nepokoje v celém Španěl-
sku. Dnes zprávy znova dosvědčují, že španěl-
ské vojsko skutečně mnoho trpí. Den ze dne
jest znepokojováno Kabyly. Ve středu bývalo by
bylo dobyto snad celé město, kdyby křižák „Nu-
mancia“ a velký dělový člun v přístavě nebyly
zahájily prudkou palbu na nepřitele, který na
město útočil. Jenom překvapující, toto zakročení
válečných lodí zachránilo město. Generál Ma-
rina, který ještě před několika dny myslil, že
bude moci ukončiti válečné tažení se 40.000
muži, žádá nyní, jak se oznamuje, mnohem
více.
Z Madridu, 30. července. Celá královsk
rodina se sem vrátila. Infant don Carlos z Bour-
bonů, švakr králův, bude postaven v čelo druhé
brigády jízdy a odjede do Afriky.
#8
alto_textblock
#8
Politické zprávy domácl.
V Praze, 30. července. (Svaz ji ho
slovanských poslaneckých klub ů.)
Oba poslanecké jihoslovanské kluby, kleri káln
»slovinský klub« a »jihoslovanský svaz«, v
němž jsou spojeni Chorvatě, Srbové a liberální
Slovinci, měly společnou parlamentní organisaci;
»Národní svaz«, v níž předsedali střídavě před-
sedové obou klubů. Když za příčinou obstrukce,
jíž se »jihoslovanský svaz« neúčastnil, vznikla
polemika mezi orgány obou klubů, dostaly se do
novin zprávy, že »národní svaz« přestal existo-
vati. Tvrdil to mimo jiné i »Slov. Narod«. Posl.
dr. Rybář popírá však v »Edinosti«, žes
stalo nějské formální usnesení, které by bylo
možno pokládati za roztržení dosavadní spo-
lečné organisace obou jihoslovanských klubů.
Byl přítomen v posledních schůzích »jihoslovan-
ského svazu« před uzavřením říšské rady, ale
v žádné z nich se nejednalo o roztržení spolku
se »slovinským klubem« a také žádné podobné
usnesení neučiněno. Ostatně zdá se, že roz-
mrzelost, která vznikla ve »Slovanské jednotě«
pro slovinsko klerikální a česko-agrárnickou ob-
strukci, přea prázdniny zmizí a také oba jiho-
slovanské kluby podrží nadále svou společnou
organisaci, která je slovanské věci na jihu říše
jen na prospěch.
V Praze, 30. července. (Snahy o sm i
chorvatsko-maďarský.) Nový bánův ná-
městek, Cuvaj, zajel si schválně do Oseka,
aby se tam dal uvítati úřadnictvem a mohl pro-
sloviti řeč, v níž vykládal program příští unio-
nistické strany, kterou bar. Rauch už zakládá
půldrubého roku, ale která dosud neexistuje.
Unionistická strana má býti pokračováním bj-
valé maďaronské »národní« strany chorvatské
jejím účelem má býti dohoda s Maďary. Uherská
vláda dle mínění Cuvajova ráda výhoví hospo-
dářským potřebám Chorvatska a v otázce jazy.
kové na státních železnicích, pokud probíhají
územím chorvatským, jest prý také možna do
hoda, když Chorvaté uznají, že úřadníci želez-
niční jsou povinni vedle jazyka chorvatského
znáti také maďarštinu. Úřadníky na chorvatských
železnicích mají býti buď Chorvaté, kteří uměj
nebo se nančí maďarsky, nebo uherští poddaní.
kteří umějí nebo se naučí chorvatsky. Ovšem do-
hodu s Maďary nemůže prý provésti nynějši
chorvatsko-srbská koalice, nýbrž nová vládní
strana unionistická, kterou pan Cuvaj bude nyn
zakládati s bar. Rauchem.
Uherské listy přijaly Cuvajův program ve
#9
alto_textblock
#9
lice přátelsky. Andrássův »Budap. Tagbl.« píše.
že plán bánova náměstka zasluhuje největší po-
zornosti všech politických kruhů; Maďařisi
přejí žíti v přátelském poměru se sesterskými
zeměmi a za vzájemné ústupnosti jest prý na-
děje, že smiřovací politika, jejíž plán nakreslií
Cuvaj, stane se v brzku skutkem.
S názorem takovým souhlasí i chorvatský
ministr Josipovič. Mluvě o Cuvajově řeči,
pravil, že pro Chorvatsko je vlastně výhodou (l)
že jazyková otázka při železnicích, jež se dřive
řešila jen nařízeními, byla upravena pevným zá-
konem. Řešení, navržené Cuvajem, vyhovuje prý
všem oprávněným požadavkům chorvatským.
Uhry a Chorvatsko musejí se ve vlastním zájmu
co nejďřive zase smiřiti. Ale hlavní překážkou
smíru je chorvatská koalice, ve kterou v Uhrách
nikdo prý nemá důvěry. Jen nová, unionistická
strana v Chorvatsku, do které by mohli vstou-
piti i někteři členové nynější koalice, může pro-
vésti želaný smír.
Chorvatské koaliční listy odmitají však Cu-
vajovy plány a limine. Pro Uhry stejně jako pro
Chorvatsko je závazným vyrovnání z r. 1868.
jehož články 57—59 prohlašují chorvatštinu z
jediný úřadní jazyk ve všech úřadsch na území
chorvatském, tedy i v úřadech železničních.
Jestliže uherská vláda nedbá platných zákono
a zavádí v Chorvatsku maďarskou úřadní řeč
dopoušií se násilí, jež nikdy nemůže nabýti moei
práva. Kdyby však Chorvaté násilí toto u zn a li
sami by se dobravolně vzdali svých práv a jen
hy ukázali Maďarům ceslu k novému zkraco-
vání práv království chorvatského.
Z Pešti, 29. července. (Činnost spol ku
»Juliana« v Chorvatsku.) »Julian«
spolek pro zakládání madarských škol v Chor
vatsku, měl tyto dní výroční schůzi. Dle vydané
spolkové zprávy účelem spolku je podporovat
madarský živel na území, které spojuje Ubry
s »uherským« mořem. Spolek sbírá spolkové
zprávy o všech v Chorvataku usedlých Maďárech
a snaží se podporovati je v jich potřebách bimot-
ných i kulturných. V Slavonií (Tam je patrne
nejbližší cesta k »uherskému« moři!) vydržuje
38 maďarských škol s 65 učiteli, kteří v uply-
nulém skolním roce vyučováli 2498 záků a 2131
žákyň. Dle jazyka bylo z těchto školních dět
3972 Maďarů, 527 Němců, 75 Chorvatů neb
Srbů a 55 jiné národnosti. Ponévadž ve školním
roce 1907—8 madairské školy »Juliana « v Chor-
vatsku navštévovalo 2241 déti, stoupla ná-
vštěva těchto škol v minulém roce (za vlády
Rauchovy !) o 106 procent! Ke zprávě této
nutno dodati, že také ministerstvo železniční
vydržuje v Chorvatsku více než 40 madan
ských skol.
#10
alto_textblock
#10
náky« za jich pobytu v Oděse a pravil mimo
jiné: Přejeme si, aby se všichní slovanští náro-
dové rozvijeli ve své rodné zemi volně, jaksi
sami přejí. Přejeme si též, a směr sokolských
jednot mne opravňuje, abych v to věřil, aby
všichni slovanští národové, až nadejde rozhodný
okamžik v obraně slovanských zájmů, vystoupili
svorně, jako jeden muž, na bojiště za svatá
práva slovanstva. Sokolské jednoty pěstují eit
slovanské vzájemnosti a slovanské jednoty.
A jako se Sokolové na cvičišti bez reptání
podrobují povelu, tak jsem přesvědčen, že i ná-
rodové slovansti dostoji v osudnou chvíli svému
úkolu a postaví se čelem proti společnému ne-
#11
alto_textblock
#11
příteli.
#14
alto_textblock
#14
Němečli osadníci stěhují se z Polska.
Dle varšavských listů evangeličtí pasto
z německých kolonil v království pojském měl
nedávno poradu, jež se týkala vystěhování ně
meckých kolonistů z království. Má, se za to.
že německé kolonisty z Polska láká pruská ko
lonisační komise pro Poznaňsko, a že běží
zejména o kolonisty z cholmského kraje, kteř
by mohli své pozemky výhodně prodati Rusům
a sami se usaditi na pozemcích, jež budou po-
znaňským Polákům úřadně vyvlastněny.
Schůzka mezi německým císařem a rakouským
následníkem.
Německé manévry podzimní konati se budou
v okoli lázni Mergenthejmu. V lázeňském domě
bude přebývati císař Vilém společně s násled-
níkem rakouským. K manevrům přijedou též
virtemberský a saský král.
#17
alto_textblock
#17
Nová konservalivní strana v Německu.
Dvazdvacet předních spolků konservativn ieb
v Berlíně konalo schůzi a rozhodlo se, zalo žil
novou stranu konservativní na podkladě lidovém-
Také mírně konservativní posl. Zedtwitz kár
v listech své přátele, že se poddali přílis středu.
Střed však vydal brožurku, v níž dovozuje, že
nucen byl povaliti kaneléře Bülowa, který byl
svou vehikášskou politikou svělovou velikým
nebezpečím pro finance říšské. Vždyť jen
říšský dluh za jeho vlády zvýšíl se ze 2 1/1
miliardy marek na 44 millardy
#18
alto_textblock
#18
Pohraniční spor švédsko-norský.
Dle smlouvy z roku 1751 reviduje zvláštn
komise (2 Švědové a 2 Norové) vždy švédsko
norskou hranici. Nyní mezi dotyčnou komi
vznikl prudký spor, poněvadz Švědově tvrdí, že
na rozhraní švédského kraje Jenite a norského
kraje tromhejmského vede norská hranice ne-
právem v délce 30 km přes značný kus svéd-
ského územi. Norští členové komise odepřeli ale
rozhodně uznati švédský nárok na toto území
Štokholmský list »Dagens Nybeler« poukazuje
nyní k tomu, že takové důležité spory, poku
jich nelze rozřešiti vlastní diplomaetí, nutno od
kázati podle smlouvy z roku 1905 hasgskému
soudu smírčimu. Kristianský »Aflenposten« do
kládá, že běží o území pro Norsko důležité.
jelikož jest kraj onen úrodný i hustě o sidlený
#19
alto_textblock
#19
Politické zprávy zahraničné.
#20
alto_textblock
#20
V Praze, 30. července.
#21
alto_textblock
#21
bv
#22
alto_textblock
#22
Školství v Rusku.
Ústřední statistická komise ruská vydala
právě svou výroční zprávu za r. 1908, jež s
podrobně zabývá také osvětou na Rusi. Rusko
co do gramotnosti je skoro poslední v Evropě.
Horší poměry jsou jen v Portugalsku a Rumun
sku. V Rusku je poměrně pouze 21 prec. gra
motných občanů. Tbto procento stoupá na zá-
padě (v Polsku 30.5 proc.) a klesá na východě
(ve střední Asii 5.3 proc.). Na Kavkaze a na
Sibiři je 12 proc. gramotných. Dle pohlaví bez-
gramotných žen je dvakrát tolik, jako mužd.
Nízký stupeň gramotnosti zaviněn v Rusku ne-
dostatkem škol. V svropském Rusku připadá
jedná národní škola na 52 čtverečních kilom.a
1295 obyvatel. V Sibiři jsou poměry ovšem
ještě nepoměrně horší. V evropském Rusku po-
lovina všech národních škol nachází se ve
správě eírkve (sv. synodu). Jedna státní ná-
rodní škola stojí ročně průměrně 817 rublů.
jedna církevní škola pouze 390 rublů. Dle toho
jsou také výsledky církevních škol; jen nepatrné
procento dětí, navštévujících tyto školy, obdrží
vysvědčení, že s úspěchem vychodily školu.
#24
alto_textblock
#24
Rozmluva s novým perským šachem.
Dopisovatel »Ruského Slova« navštívil no-
vého perského šacha v jeho paláci v Teheraně.
Mladý panovník učinil na zpravodaje velice
dobrý dojem. V rozmluvě pravil šach: »Miluji
svůj národ, ale myslím, že otec nebyl vším tak
vinen, jak se tvrdl, spiše — rádeové jehole
Pochlubil se také, že dekrst o rychlém avolání
sněmu jest jeho dílem. Zpravodaj pak odevzdal
šachu dar »Ruského Slova« — spisy Puškinovy,
za něž mladý panovník poděkoval redakci te-
,Bře
legraňieky.
V Teheraně zatím přikročeno ku popravám
přívržencův bývalého šacha, kteří odsouzeni byli
vojenským soudem. Tak Saniel Avazah před
budovou ministerstva vojenstvi oběšen, Amzafer
Muelk zastřelan. Nová vláda perská vymlouvá
se ale, že ku popravám musilo se přistoupiti,
jelikož sí toho žádai všechen lid, ano že pro
popravu tu řečněno bylo i s balkonů domů
zeela veřejné.
Rusové poslali do Persie opět nový, již
třetí oddil vojenský, neboť prý Saševané pře-
padli jistou vesniei, Rusy obydlenou.
#25
alto_textblock
#25
Řeč generála Kanlbarsa k bulharským
junákům.
Vrchní velitel oděsský, generál K a uk
bars, jenž býval před lety ministrem vojenství
v Bulharsku a má velikou zásluhu o řádný
rozvoj bulharské armády, oslovil bulhařské »ju-
#26
alto_textblock
#26
Ljachov prý v době nejbližší opustí Tehe-
ran. Jinak se v celé zemi jeví opětné kvašení
hnutí pro starého, svrženého šacha.
#28
alto_textblock
#28
Denní zprávy.
#29
alto_textblock
#29
— V berlinské německo-nacionální „Tšgl.
Rundschau“ uveřejněn byl včera na úvodním
místě videňský dopis; protičeský. Ale nejen
protičeský, také do krajnosti štvavý, psaný nad-
sázkami přímo nesmyslnými a stejně nestoudně
jako nemravně obelhávající Berlížany, kteří ne-
znajíce ani českých ani vídeňských poměrů,
chtěli by se o nich poučiti z vídeňského článku
v denníku, který prý pravidelně čte císař ně-
mecký. Čechové chtějí prý Vídni a Dolním Ra-
kousům vtisknouti pečeť dvoujazyčnosti a tak
kmenové zemi monarchie uloupiti německýl char-
akter. Proto se národně organisují a zápasi o če-
ské školy. Tak žaluje Vídeňan do Berlína. Že
v Předlitavsku jsou každému národu všude za-
ručeny školy jeho jazyka již státním základním
zákonem a že se tohoto zákona nedbá všude,
kde jen je možno nadbati ho, ovšem vídeňský
informátor berlínského listu zamlčel. Za to od-
vážil se dále tvrditi, že za dalšího rozvoje ny-
nějšího směru nastane prý doba, kdy Němci
v Praze, poživající zde práva historického, bu-
dou mezi Čechy přímo bez domova, kdežto Češi
si ve Vídni získají právo občanské, ač prý tam
dle nálezu říšského soudu dosud nemají ani
práva obývacího. Tyto ukázky agitačního pod-
vodu německého snad stačí. A že se tul podvodu
nedopustil člověk neinteligentní, skutečnost ne-
znající, je vidno z tohoto jeho výroku o vídeň-
ských Češích: „ovšem také mnozí z českých
přistěhovalců se ve Vídni ve druhém nebo v tře-
tím pokolení poněměují, ale tomu zabrániti je
právě účelem české agitace.“ Z tohoto výroku
vídeňského informátora listu berlínského je pa-
trno, že mravní a ideové pohnutky národní prá-
ce videňských Čechů dobře a správně pochopuje
a vystihuje. Ano, tak tomu jest; ale tímto způ-
sobem vídeňští Čoši konaji svou největší po-
vinnost a plní nejdůležitější svoje posláni, zdů-
vodněné nejenom příkazem národního sebe-
zachování, tedy ideje každému národu nyní nej-
dražší, nýbrž plynouci zároveň také ze státních
základních zákonů. Kdo tomu brání, dopouští
se hnusného vandalství a nemá dobré a čisté
svědomí. Toho dokladem, jedním z nesčetných,
je citovaný vídeňský dopis berlinské „Tägliche
Rundschau“
— Jubilejní slavnosti lipské university po-
užili češti Němci k celé řadě velkoněmeckých
a protičeských demonstrací na německé půdě.
V Předlitavsku představují hlavní pilíř státu
habsbursko-lotrinského, ale doma jsou — za
jeho hranicemi. A Sasové stejné oplácejí stej-
ným, neoficiálně i oficiálně. Tuto negaci hranic
mezi dvěma suverenními říšemi na vrchol lip-
ské jubilejní slávy postavil rektor lípské uni-
versity, tajný rada Binding. Na sklonku slav-
nosti, po blahopřání, jež lipské universitě k ju-
bileu pětistoletého trvání pronesli saský král,
knížata a zástupcové cizozemských universit,
rektor Binding děkoval za účastenství a za
blahopřání také pražským Němcům, jichž uni-
versita, máti university lipské, nyní prý se pro-
bojovávati musí tězkými zápasy. i volal na praž-
ské kommilitony: „Stůjte pevně a s hrdým
opovržením nechte vlny zášti a fanatismu mí-
jeti dál! Německá láska vždy vás drží, a vítězi
budete a musíte býti ve svém boji. Nikdy nesmí
vyschnouti pramen, z něhož vzniklo tolik ně-
meckého žití. Ve zlaté německé věrnosti, která
vždy na novo budíž ukována, chdeme býti při
vás a vás podporovati, dnes i vždycky.“ Bouřii-
vou pochvalou byla odměněna tato slova rektora
Bindinga, ve skutečnosti toto zpupné, fana-
tické vměšování se do cizích záležitostí, tato
mezinárodní nepravda a hrubá nepřístojnost, tato
oficiální říšsko-německá urážka českého národa.
Kdyby vůdčí státníci vídeňští byli si vědomi —
třeba ne spravedlnosti k českému národu —
ale vážnosti říše a svých povinností k její su-
verenitě, našli by způsob, kterým by pangermán-
ský vzdor lipského universitního rektora odká-
zali tam, kam náleží: odmítli by jej jménem
státu, jehož vládu nyní mají v rukou.
— Z české techníky. Pan inž. chemie Rudol
Tauímann byl v pátek 30. t. m. na české vysoké
škole technické v Praze za doktora věd technických ve
řejně prohlášen.
#30
alto_textblock
#30
Dramatické umění.
Městské divadlo na Král. Vinohradech.
„O stříž“. Detektivní drama o 3 dějstvích.
Napsal G. Esmann. Přeložil R. Šíma. Režisén
E. Hlavatý. Premiéra 29. července.
Jsou autoři, kteří při svých nepopíratel-
ných uměleckých kvalitách občas překvapí ve-
řejnost produktem, jímž zřejmě dělají koncese
převládající módě: překvapení má svoji stránku
příjemnou i nepříjemnou, ale rozhodující při
něm bývá patrně — úspěch v massách. Toho
bychom se byli vskutku nenadáli, že jemný dán-
ský dramatik G. Esmann, jehož hlavní foree
ve Vdovcích“, ve „Starém domově
i v „Otci a synu“ záležela právě v psycho-
logické drobnokresbě divadelních figurek v umě-
ní silné náladovosti dramatických seén, dovede
se natolik umělecky zapříti, aby šel v pohodlných
stopách řemeslných vyráběčů detektivní a sen-
sační literatury. Po stránce umělecké je to zkla-
mání naprosté. Ale co je při tom nemilejší (pro
autora i divadlo, které ho hraje), že ani o ně-
jakém eklatantním úspěchu u divadelního obe-
censtva v tomto případě sotva může býti řeči.
Jeť dánský dramatik přílišný literát, než aby
v tomto ohledu dovedl předstihnouti všelijaké
Arseny Lupiny a dramatické řemeslníky, kteře
divadelním spracováním třebas „Psa Baskerwill-
ského“ dosáhli světového rekordu, špatné slávy
a dobrých peněz.
Svému „Ostříži“ spřelámal G. Esmann
už napřed perutě tím, že chtěl zabiti jednou
ranou dvě mouchy. Vystavěl první 2 akty (s pro-
měnou) docela ve slohu laciné a otřepané detek-
tivní novely, v níž neschází ani jediný detail
ze známého obehraného aparátu. Viděli jsme
v hledišti „znalce“ detektivní literatury ve věku
od 12—60 let, kteří se na tento upurát pousmí-
vali s počátku jenom se shovívavou ironií, po-
zději však už s pohrdáním, a na konec se zjev-
ným opovržením pro naprosto „odbornickou
nevzdělanost a naivnost autorovu. Hle, oč jde
je tu skvělý mezinárodní podvodník William
Borthig (p. Dobrovolný), přezvaný „bludný
#31
alto_textblock
#31
ostríž“, který právě v Petrohradě spáchal smě-
lou loupež briliantů v ceně půl milionu, jeho
milenka Alma (slč. Veverkova), která mu po-
máhá v útěku, ruský policejní agent s falešným
plnovousem (p. Hlavatý), žvanivý novinář Jen-
sen (p. Charvát), specialista v kriminálních sen-
sacích a policejní náhončí v jedné osobě, a pak
ještě personál kodaňské kavárny a varietního
podniku, kde je dějiště slídění za stopou mezi-
národního lupiče. Do toho všeho přidán jakýsi
omezený obchodní cestující Brandt (p. Pražský),
který si dá každého bulíka pověsit na nos, dá
se opít šampaňským, dělá nápadné kravaly,
na konee usne, jak toho autor potřebuje, aby
sloužil pohodlným pláštíkem mezinárodnímu lu-
piči a v příhodné chvíli uvalil na sebe podezřen
a zmátl tak stopu smečce pronásledovatelů.
V době, kdy každý čiperný lokálkář dovede
si pro letní sezónu vymysliti historii mnohem
složitější, efektnější a dramatičtější, zabuví
ukrutně chudě všední zápletka několika ošumě-
lých triků z působnosti „bludného ostříže“. Pro-
to si autor pro třetí akt pořídil také kus literár-
ního dekora. Tam jeho detektivní hrdina domní-
vá se už býti v bezpeči v podkrovním bytě svoji
oddané milenky. Spí na pohovce, zmítán děsný-
mi obrazy zlého svědomí, a když se z nich pro-
budí, vypráví Almě sentimentální historii svých
začátků v „mezinárodním umění“: to je kapi-
tola, která by se sie dobře vyjímala ve výstřiž-
kovém románě odpoledníku, ale na solidní lite
rární pozadí kriminálního dramatu je příliš všed
ní a neoriginální, „Neznámý“ anglický gentle-
man ujal se chudého obchodního příručího, při-
šedšího do Londýna bez krejcaru v kapse a ne-
vědomého, kam hlavu sklonit. Prodělal s ním
vysokou školu „umění dlouhoprsťáckého“,
nadchnul jej tak pro své řemeslo, v němž je-
dině možno se cítit volným, svobodným ...
Ubohá milenka je zdrcena, ohromena, ale
láska její je tak oddaná a vroucí, že je ochotna
následovati svého ostříže na kraj světa, bude-li
se od nynějška poctivě živiti. Proč ne? Vždyo
poslední loupež za půl milionu — to je už do-
statečný mravní důvod, aby člověk od nynějška
#32
alto_textblock
#32
se stal zase dokonalým šosákem, a zanechal
všech bláhových snův o volném, svobodném ži-
votě dobrodruha. Bezděky se vám srdce sevře
úzkosti, že taková krásná historie, tak slibně
započatá, skončí docela ostudně, ba hůr než
ostudně: mravně. Že třebas znamenitý William
Borthig se docela—šosácky ožení s Almou,a
na usmiřenou starých hříchů že z nastřádaných
peněz dá nějaký pakatel třebas na nějakou klá-
šterní fundaci, a že budete musit jíti z divadla
k večeři s trapným pocitem, jak i ta pokroková
dánská literatura z nejsmělejších, nejnadějněj-
ších svých hrdin dovede nadělat ubohých, staro-
modních šosáků!
Ale bohudíky — tak daleko nešel nevkus
Esmannův. Co detektivně slibně začalo, ať také
detektivně skončí. Do mansardy dobrodružných
milenců vnikne policie, bludný ostříž prchá
oknem, policejní agent po něm střelí, ale —
ouvej! — tak nešikovně, že zasáhne jenom
ctnostnou Almu, a náš ostříž je zachráněn . .
upláchne. Opona padá, a tak náš milý titulní
hrdina je jediný, který při télo novince Vino-
hradského divadla pochodil dobře.
vě.
Líp, než obecenstvo, režie i herci.
#33
alto_textblock
#33
Z kulturni ciziny.
#34
alto_textblock
#34
Kongres o právu autorském v Kodani
Obvyklý výroční kongres k ochraně práv majet-
ku literárního a vůbec uměleckého, organisovaný
svolávaný mezinárodní nssociací, konal se letos
Kodani v Dánsku. Kongresu předsedal pařížský
advokat George Mayard. Delegáti associace byl
spolu s předsednictvem kongresu přijati v audienc
dánským králem, který ve zcela výminečně krásn
řeči uznal autoritu mezinárodního sjezdu, snažicího
se, aby vyrovnal mezery a zákonné nedostatky
různých státech, vyslovuje naději, že není již daleko
doba, kdy pracovníci ducha a myšlenky budou v
všem civilisovaném světě chráněni před vykořisto-
váním, jehož obětmi vlastně až doposud namnoz
Kongres letos může se vykázati značnou pra
covitostí. Přiiato bylo po důkladných debatách muot
#35
alto_textblock
#35
jsou.
#36
alto_textblock
#36
siví iniciativních návrhů, směřujících zviáště k jea
notné úpravě doby trvání posmrtného práv
a utorského a k otázkám, vyvolaným různým
okolnostmi, v posledních lotech vzniklými, o nich
autorské zákonodárství žádného státu ovšem ne-
mluví: je to vykořisťování hudebníků, výtvarníko
literátův a v neposlední řadě i herců (ačkoliv ti jsou
za to konečně nejlépe placeni!) různými kinemato-
grafy, gramofony a módními podniky, kombinujícím
požitky zrakové i sluchové. Ve zvláštní resoluci, jed-
nomyslně přijaté a velmi čelnými i přesvědčujícími
důvody podepřené, bylo zvlášť zdůrazněno, že vo-
bec ve všech státech kulturních není ani jedi-
ného, jehož autorský zákon by plně vyhovoval zá-
kladním principům stavu tak důležitého, pokud tu
o stavu může býti řeči, anebo aspoň objímal dost
prozíravě a důrazně všecky zjevy kulturního života
souvislé s pojmem takové kulturní váhy a význam-
nosti, jako je majetek duševního díla, lid
ská myšlenka, umění.
#37
alto_textblock
#37
Administrátor ruských baletních a oper-
ních představení v Paříži na scéně divadla
Chatelet oznámil ve francouzských listech, ž
vedle uspěchu uměleckého byl i effekt finanční znač-
ný, jakého v samotné Pařiži málokdy bývá docileno.
Čistý výnos oněch dvaceti představení činil
522.075 franků, tedy okrouhle 32.048 franků za jed-
no představení. Takové cifry bylo v divadle Chateleí
dostiženo před tím jen jedenkráte, loni, když dávána
Gkrát za sobou Rich. Straussova opera „Sa-
lome“ a výnos činil 192.291 fr.
Do letošního podzimu spadá 50. výročí založen
carského ruského hudebního spolk u. Osnují
se jubilejní slavnosti na konservatoři petrohradské.
Dvoustoleté výročí slavné bitvy polta v ske
zanechalo silné stopy i na literárním trhu: objevilo
se množství větších i menších prací o významu ví-
tězství u Poltavy, o Petru Velikém a jeho epoše
Úvahy čistě historické jsou rázu většinou kompilač-
ního. Nejdůkladnější z praci tohoto druhu je pěkná
a obšírná monografie o 700 str., vyšlá u Sytina v
Moskvě z péra S. Kňazkova „Očeski iz istoriji
Petra Velikago i jego vremeni“ (Obrázky z dějin
Potra Velikěho a jeho doby). Kniha mná mnoho cen
#38
alto_textblock
#38
ných illustrací, reprodukce starých rytin, i několik
portrétův a autograf Petrův.
Ve Vilně v Rusku začala vycházeti poznovu
v hebrejském jazyce (v žargoně) básnická díla
Heinricha HIeine.
Známý mnichovský literát a dramatik Frank
Wedekind odhodlal se, jak svěřil svým přáte-
lům, aspoň na delší dobu nechat vůbec literaturya
odebrat se na venek. Chce zatím hráti třeba sám di-
vadlo jako herec. Z Mnichova vyhání jej náhlý úpa-
dok populárnosti, výsledek soudů, které měl v po-
#39
alto_textblock
#39
slední době.
#40
alto_textblock
#40
Různé zprávy.
= Jubilenm lipské university. Z LIpska, 30.
července. (K. k.) Král Bedřich August věnoval svou
sochu z mramoru universitě na důkaz své přízně.
Rektor poděkoval princi Augustu Vilémovi za jeho
přítomnost a králi za jeho dar. Na to vykonána
byla imatrikulace následníka Jiří a prince Bedřicha
Kristiana. Prof. dr. Wund měl slavnostní proslov,
načež vykonány čestné promoce na všech čtyřech
fakpltách. Česinými doktory mezi jinými jmenováni
na právnické fakultě král Saský, velkovévodové
Badenský a Hessenský jako býv. lipští studenti.
Th Roosevelt a hr. Zeppelin; na lékařské fakultě
knihkupec Jiří Hirzl (Lipsko) a malfř Otto Greinee
(Řím); na filosofické princ Jan Jiří, Gerhard Haupt-
mann a nakladatel Bedřich Bädeker a na boho-
slovecké malíř šl. Uhde (Mnichov). Po ukončení
slavnosti účastníci dívali se s tribun před museema
universitou na slavnostní průvod. Byl rozdělen na
14 skupin a jeho výprava byla skvělá. Zvlášť živě
pozdravena byla skupina pražských studentů (buršů),
skupina wirtemberských studentů s Lutherem a Me-
lanchtonem za lipské disputace, skupina kurfirsta
Mořice saského, skupina z doby Lessingovýcha
Göthových studif, výjev v Auerbachově sklepě
z »Fansta«, dále humoristický výjev z karcerua
skupina všech přednostů studentských sdružení
s universitním praporem.
= Lvav je prost cholery. Ze Lvova, 30. čer-
vence. (K. k.) Opětné zpravy novin o domnělých
případech cholery ve Lvově prohlašují se z kompe-
tentního místa za zcela bezdůvodné.
= Smrt z rozčilení. Ze Rěky, 30. července.
Hotelier Olschbauer z Kraljevice u Rěky vyplul si
na svém člunu na moře. Tu spatřil z Rěky přijíždě-
jící parník a chtěl se pustiti s ním o závod. Napnul
všechny plachty a poněvadž měl příznivý vítr, brzy
parník předjel. Náhle však jeho člun sa obránla
jel ke břehu. Rozčilením byl Olschbauer raněn
#41
alto_textblock
#41
mrtvieí.