#1
alto_textblock
#1
Románová příloha
#2
alto_textblock
#2
„Národních Listů“ k číslu 183. ze dne 5. července 1907
#3
alto_textblock
#3
Různé zprávy
#4
alto_textblock
#4
Ze »vznešeného« kasina v Pešti.
#5
alto_textblock
#5
V pátém okresu pešťském, t. zv. „Leopoldově“
kde sídlí zejména židovská plutokracie, nalézá se
kasino, vypravené s velkým přepychem, kdež se
každé noci velmi pilně a velmi vysoko hraje. Spo-
lečnost, jež se zde schází k baccaratu, skládá se větši-
nou z bohatých židů, kteří zde házejí tisícovkami,
aby se vyrovnali aristokracii, jejíž kasina jsou
těmto pánům nepřístupna.
Právě pod baccaratovým stolkem leopoldovského
kasina jest železná kaseta, do níž se vkládá 5 procent
z každé banky, kterou dotyčný bankéř dává a rovněž
každovečerní výtěžek z karetného. Na konci týdne
se tato kaseta vyprázdní a peníze se uloží u jedné
z místních bank. Jak mnoho a jak vysoko se zde
hraje, vysvitá nejlépe z týdenního obsahu kasety,
jenž dosahuje často výše 10—14.000 korun. To jsou,
jak řečeno, jen malá procenta z bank a karetné.
Zmíněná kaseta může se otevříti jen dvěma klíči
zároveň. Jeden z nich má pan kvestor, druhý správce
kasina. Správci bylo již po delší dobu nápadným,
že v oněch týdnech, kdy byl pan kvestor na dovolené
nebo z jiných příčin na cestách, býval obnos v kasetě
mnohem vyšší, než když byl doma. Ještě jedna okol-
nost byla správci podezřelou, že totiž pan kveston
chodíval do baccaratového pokoje právě v poledne,
kdy tam nikoho nebylo. Proto povolal nedávno do
kasina detektiva, aby pana kvestora při jeho polední
návštěvě v baccaratovém pokoji nenápadně pozo-
roval.
Detektiv skryl se v malé vedlejší místnosti a
dvěma malými, do dveří vyvrtanými otvory přehlížel
hernu. Když pak pan kvestor přišel, železnou kasetu
„dvěma“ klíči otevřel a klidně z ní vyňal větší obnos
peněz, vyřítil se detektiv z úkrytu, aby zlodějského
kvestora zatkl. Tento však se detektivu postavil ener-
gicky na odpor a chtěl jej zardousiti. Konečně však
se hrdina s nemaďarským jménem Eduard Spitz
vzaal a byl odveden na policii. Zjistilo se, že pan
Spitz tímto způsobem zpronevěřil více než 80.000 K
Zajímavo jest, že předseda kasina, bývalý mini-
sterský předseda baron Desider Banffy, aby nezpů-
sobil skandál, nepodal na pana Spitze žalobu, nýbrž
sesadil ho jen s jeho úřadu a zavázal „čestným slo-
vem“, aby Pešť ihned a navždy opustil. To si pan
Spitz ovšem nedal dvakráte říkati, nýbrž odcestoval
hned se svými „trpce vydělanými“ penězi spokojeně
do Německa, kde se zajisté brzy zotaví po námaze
kvestorského úřadu a nedobrovolném zápase s de-
žektivem.
#6
alto_textblock
#6
= 5,000.000 Horníků jest dle anglických stati-
stických dat zaměstnáno v dolech. celého světa. Ne-
smírný tento počet dokazuje nám nejlépe, jak velko-
lepě se povznesl průmysl, neboť s hornictvím sou-
visí téměř všecka jeho odvětví. V některých dobách
starověku a jmenovitě za panování makedonského
krále Filipa, pracovalo statisíce otroků v dolech, ko-
pajíce výhradně cennější kovy, ale výkonnost děl-
níků, postrádajících strojů a nástrojů, byla poměrně
malá. Mimo to bylo dobývání kovů z rudy tak ne-
#7
alto_textblock
#7
dokonalé a primitivní, že ve škvárech nebo v sko-
riích nechali tolik cenného kovu, že se moderní me-
tallurgii vyplácí dobývati zbytky ty. Toho důkazem
jsou nám světoznámé doly v Laurionu, kde dolovali
Athéňané, a méně známé, ale mnohem větší měděné
doly v Kastamunu v Malé Asii, kde leží asi deset
milionů tun skorií, obsahujících asi 21/2 % mědi. Jsou
to největší doly starověku na světě. Ze zmíněného
počtu horníků připadá v roku 1905 na Anglii 982.343.
na anglické kolonie 843.736 a na ostatní státy
3,209.782. Více než polovina horníků pracuje uhel-
ných dolech a vyrobila r. 1905 přes 941 milionů
tun uhlí v ceně 305 milionů liber šterlinků, tedyo
55 mil. tun více než v roku 1904, a sice: ve Spoj.
státech severní Ameriky 856,454.000 tun, v Anglii
239,918.000 tun, v Německu 173,811.000 tun, v Ra-
kousko-Uhersku 42,454.000 tun, ve Francii 35,928.000
tun, v Belgii 21,775.000 tun. Druhé místo zaujímá
železo, kterého vyrábí severní Amerika 231/2, Ně-
mecko 6 a Anglie 434 mil, tun. Cena uhlí a železa
činila přes 700 milionů liber šterlinků nebo 16.800
milionů korun. Pozoruhodná jest úmrtnost horníků
v uhelných dolech v roku 1905; pro 1000 osob činí
v Anglii 1.35, v celé britské říši 1.34, ve Francii 1.04,
v Německu 2.05, v sev. Americe 3.45, v jiných stá-
tech 2.40. Za takých poměrů nelze se diviti, že se
mnozí odborníci obávají, že budou železné a uhelné
doly v dohledné době vyčerpány, ale obava ta jest
neoprávněna, neboť zapomínají na nesmírná ložiska
v Asii a v Africe, jež dosud jsou jen povrchně známa
#8
alto_textblock
#8
a nepřístupna
#9
alto_textblock
#9
Sportovní věstník
#10
alto_textblock
#10
Athletika a sportovní hry.
#11
alto_textblock
#11
** Chirurgie proti Medikům. Dnes se
koná na hřišti Slavie o 6. hod. odpol. odvetný zápas
těchto mužstev, k němuž jim přejeme příznivější po-
časí, než které je vítalo při matchovém jejich debutu.
** Josef Šmejkal přibyl do Prahy, by zde
ztrávil několik neděl dobře zaslouženého odpočinku.
»Velký Josef« nabyl pobytem v cizině distinguova-
ného vzezření a manýr muže velkého světa.
** Mistrovské závody Č. A. A. U. Mimo
oznámené už závodníky se hlásil známý v Praze
z několika startů i jako footballista Duncker, jehož
žádost za cestovné však pořadatelstvo odmítlo. »Bura«
láká však mistrovský titul a čestná cena Sportu
a Her (socha diskaře) v závodě na 120 yardů s pře-
kážkami tak mocně, že pravděpodobně přece přijde.
Berlínští athleti by byli povděčni za bezplatný nocleh
u členů sportovních klubů; Č. A. A. U. prosí své
příznivce, aby jí umožnili vyhověti berlínským hostům,
kteří při závodech Slavie si získali jen sympatie.
Přihlášky si vyprošuje dr. Jar. Kotting. Karlín, Krá-
lovská třída, proti občanské záložně.
Mistru Evropy Ragueneauovi a
Francie Bellin du Coteau nabídla Unie plné
cestovné, čímž možno jejich start pokládati za za-
jištěný. — Třetímu mistru Francie Choisellovi, jenž
běžel 400 m. překážky v mistrovstvích Francie
za 59 vt., nabídnuto částečné hražení cesty, stejněi
vytrvalci Raxovi. -- Bobužel nedostatek prostředků
nedovolil vyjednávati s Hervochem (mistr ve skoku
dal. 6.76) a Tissonem (disk 40 m. 42, koule 12.69).
#12
alto_textblock
#12
To, co Č. A. A. U. podle dnešního stavu přihlášek
může slíbiti, vtiskuje podniku ráz závodů nejpřed-
nější třídy a významu. Dlouhé mistrovství možno
označiti za revanche za Athény, utkajíť se v něm
znovu Ragueneau, Müller a Nejedlý, k nimž se při
druží Böge, okrášlený nepovadlými dosud vavříny
švédskými a Nettelbeck. — 400 m. slibuje napínavý
závod mezi Bellin du Coteau a Čechem Cornishem.
kteří podle časů svých nejsou od sebe daleko vý-
konností.
Překážky, obor ošiřelý odchodem nezapomenu-
telného specialisty Karlínského, najdou u startu
Dunckera, Choisela, Abrahama, Kemendyho, Derya
a j. v. Výbornou početně i jakostně účast slibuje
míti i závod v chůzi, v němž vyjdou mnohoná-
sobný rekordman Wilhelm, několikanásobný mistr
Uher Stantics, Manglicz, H. Müller: v Athénách do-
minoval Stantics. Pořadatelstvo učinilo svou povin-
nost, na obecenstvu bude, aby mu četným účasten-
stvím dodalo chuti k opakování, pokračování a zdo-
konalení dalších mistrovských meetingů Č. A. A. U.
** Ze S. K. Slavi a. Přihlášky k zápasům pro
Reservu a Juniors i veškerou korespondenci, těchto
mužstev se týkající, přijímá a vyřizuje II. sekretář
S. K. S. p. Mg. V. Kužel, Praha-II., 1922.
** A. F. K. Vršovice koná nyní výborové
schůze v sobotu místo v neděli, na což členy výboru
upozorňuje. Členské schůze se konají jak obvykle.
#13
alto_textblock
#13
Z oyklistského ruchu.
** Mistrovství západních Čech po-
řádá se svolením Č. Ú. J. V. plzeňský K. C. turistů
»Český Lev« při svých V. národních závo-
dech 21. července na Sofronce u Bolevce. Pořad:
I. Jízda o mistrovství západních Čech. Vklad. 5 K.
Dráha 5000 metrů. Přístupna pouze členům Č. Ú. J. V.
II. Jízda nováčků. Vklad 2 K. Dráha 2000 metrů. III.
Jízda juniorů. Vklad 3 K. Dráha 3000 metrů. IV. Jízda
starších pánů. Vklad 2 K. Dráha 2000 metrů. V. Jízda
o přebornictví K. C. T. »Český Lev«. Vklad 4 K.
Dráha 4000 metrů (vyhražena všem členům »Českého
Lva«). Závody jsou amateurské; závodí se dle řádu
Č. Ú. J. V. Pořad přihlášek pořadem u startu. Při-
hlášky přijímá pan Josef Vápeník, říšské předměsti
č. 1171, do 18. července 1907, na přihlášky bez
vkladu nebéře se zřetele. Za nepříznivého počasí od-
kládají se závody na neděli dne 28. července 1907.
Automobilism.
** Pekin—Paříž. Barzini telegrafuje svému
listu z Irkutska: »Cesta kolem Bajkalského jezera by
se nám byla stala málem osudnou. Dřevěný most se
sřítil pod naším vozem, který sjel — na štěstí po-
malu — do řečiště, Cestující utrpěli jen nepatrné
odřeniny. Automobil mohl po tříhodinné práci ru-
ských dělníků na dráze pokračovati v cestě.«
** Automobilní polní kuchyně. Před-
seda vídeňského spolku pro lidové kuchyně vynalezl
automobilní polní kuchyni, která se tak dobře osvěd-
čila, že ji rakouská vláda zakoupila a míní zavésti
ve vojště. Vozidlo má dva kotle o 500 a 200 litrech
obsahu, v nichž může býti během sedmi čtvrtí ho-
diny bez přerušení jízdy upraven po-
krm pro 850 osob, záležející ze 187 kg. masa, po-
lévky a zeleniny. Praktický zahřívací systéma
vzduchotěsné uzavření kotlů umožňuje udržeti po-
krmy po 30 hodin náležitě teplými. — Vedle veliké
ceny vojenské má vynález nepopíratelný význam
#14
alto_textblock
#14
252
#16
alto_textblock
#16
249 —
#17
alto_textblock
#17
divými rozcuchanými kudrnami, s takovou lačností vyva-
loval oči na peníze, že nad zorničkami bylo viděti až
okraj bělma.
Jeho tvář byla tak strašná v té chvíli, že Péťovi pře-
běhl po zádech mráz.
Bezděčná hrůza, již nemohli si dobře vysvětliti, po-
jala oba hochy; rychle přitiskli se ke zdi a co nejrychleji
vrátili se na dřívější své místo, čemuž byli nesmírně rádi,
neboť hned, jak usedli, ozval se za rohem hlas Versta-
nův; po nějaké chvili přišel k nim o poručil jim sebrat
pytle a chopit se holl.
Když oba hoši stáli již na místě, zvoleném žebráky
k oddechu, streje Mizgir se ještě neukazoval.
»Tak vstávej, otřepej se, dost už toho mazlení;
je čas, abychom šli!« ozval se Verstan, strkaje do
Fufajeva.
Fufajev otevřel oči, kroutil bělmem v pravo iv
levo, opět je otevřel a sladce se pousmáv, převalil se na
druhou stranu.
»I helejme, mrcha, jak se rozespal ! není možná ho
zbudit! Hybaj, hybaj !« zahřměl Verstan, kutáleje s Fu-
fajevem se strany na stranu jako s klubkem.
»U—á—á!« zabručel Fufajev, dal ruce za krka
protáhl se, otevřel oči, kýchl a řka: »Pozdrav Pánbu«,
usedl do trávy.
V téže chvíli objevil se streje Mizgir, jenž byl scho-
ván za rohem a v jeho tváři zračil se ještě více než kdy-
koli jindy, žalostný nešťastný, pokorný výraz.
»Kde's byl? Toulal se's někde po vesnici?« otázal
se Verstan, provázeje svá slova takovým pohledem, že
Péta s Míšou na sebe pohlédli.
#18
alto_textblock
#18
obličeje zádumčivé oči hochovy zdály se nyní dvakrát tak
velké, temný pruh vroubil jeho řasy.
»Šli jsme tuze daleko, příliš jsem se unavil; to je
jen tím . . .« pravil, sotva dýchaje a pohlížeje na dlaň,
již tiskl ke rtům a na níž byly kapky krve.
»Poprosíme je, aby se tu trochu zdrželi; je hrozné
vedro,« pravil Péta.
»Jestli ale poslechnou! Starají se jen sami o sebe,
jen když dojdou na jarmark . . ., co myslíš, že nás po-
litují? . . .«
»Máš pravdu, nejsme jejich vlastní, ale přece by
mohli mít z toho rozum . . . O mne tu nejde — jsem
zdráv, ačkoli taky je mně obtížno v takovém horku jít,
ale že jim tebe není líto . . . Míšo, víš co, až půjdeme,
dej mně tvůj pytel, ponesu ho . . .«
»Neuneseš ho; dyť i se svým sotva lezeš . . . Víš
co, Pěto,« dodal průvodce Fufajevův: »když jsme šli
sem, kdyby to ještě trvalo verstu — byla by to moje
smrt; tak mne na prsou rozbolelo . . . že jsem byl už
všecek zmořen . . .«
»Míšo, měj ještě strpení,« přerušil jej Péťa, pohléd-
nuv za roh a ztlumiv hlas: »jen co trochu vyrosteme ..
teď je léto . . . pak bude zima, potom zase léto, noa
to už budeme velcí,« dodal živě: »pamatuješ se, o čem
jsme si povídali . . . uděláme to tak; oni nás pak nedo-
honí. Budeme se všude ptát; já si přec naši vesnici pa-
matuji — jmenuje se Mariinské . . . Přijdeme domů . ..
já mám maminku takovou hodnou . . . no a budeme žít
pohromadě . . . Vydrž to aspoň do druhého léta !«
Míša smutně svěsil hlavu a přejel si několikrát
rukou po čele, pokrytém velikými krůpějemi potu.
„Přestšhovalal .
#19
alto_textblock
#19
63