Číslo 73.

V Praze, dne 16. března 1900.

Ročník IV.

Bedakce, administrace expedice Praha, Pštrossova ulice číslo 200—II. gefrunkovaré dopisy se nepřijímsjí, rukopisy se nevracejí Hezapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za g Telefon redakce č. 1126.

KAl

UILKt Li

Předplatné pro Prahu s donáškou do domu měsíčně . . . .. 2.80 g.40 čtvrtletně . .. celoročně . . .. K 38.60 Pro tuzemsko oštou: měsíčně . . . .. 3.— čtvrtletně ... K 9.— celoročně.. . . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. 12.— celoročně.... K 48.— Do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bel- e, Anglie a Ruska: Štvrtletně ... K 19.20 eloročně ... K 52.80 Telefon redakce č. 1126.

Slunce vychází v 6 hodin 14 minut ráno. Slunce zapadá v 6 hodin 5 minut odpol.

Pátek:

Sv. Heribert. — Sv. Eusebius. — Sv. Julian.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně V c. k. dv. kapli na hradě Praž. od 12.—16. t.m.

Vládní pomoc průmyslu, ale rolnictvu nie. —a. Mezi předlohami hospodářskými, kter ministerstvo Körbrovo oznámilo sněmovně posla- necké, nalézáme také předlohu, která pojednává o pomoci, jaká se má poskytnouti průmyslu z pro- středků státních. Nemáme nic proti tomu, že ve vídeňských ministerstvech cítí se veliké nebezpečí vzrůstající konkurence maďarské v oboru průmyslu. Maďaři, vlastně židé v Pešti vzali si do hlavy, že v Uhrách se má všecko vyráběti, co se doma na výrobcích průmyslových spotřebuje. Výhody, které uherské ministerstvo obchodu poskytuje novým továrnám v Uhrách, jsou ohromné. Z pravidla dávají se nové továrně zdarma po- zemky ke stavbě, povolují se dlouholeté slevy na daních a dávají se k tomu ještě peněžité podpor z vládních peněz. Mnoho židovských továrníků, kteří mají ve- liké závody v Čechách neb na Moravě, pospíšilo si a zřídili filiálky v Uhrách. Kdo by nebral, když se tak rozdává. Za to však rolnický lid v Uhrách bídou hyne, srdcelomné jsou přímo výpisky vládního komisaře Egana o hrozné bídě rusínského a rumunského lidu v severovýchodních Uhrách. Buď jak buď, sou- stava ta dlouho v Uhrách vládnouti nebude, na- stane nutně všeobecný a hrozný hospodářský úpa- dek. Jestliže tedy naši páni ve Vídni připadli pa myšlénku napodobiti uherské ministry obchodu, pak moudrosti jejich věru litujeme. My jsme ná- zoru, že židovští milionáři Kubinzky, Perutzové, Mautnerové, Austerlitzové, Oberläudři a Moravcové a jak jinak boháči se jmenují, mají milionů až na zbyt, aby sami o sebe se starali, a hříchem do nebe volajícím by bylo, aby se těmto lidem, kteří hromadí do roka miliony z potu a mozolů tisíců bídně placeného dělnictva, mělo se ještě pomáhati slevováním daní, poskytováním různých výhod aneb dokonce udělováním peněžitých podpor z ber- ních pokladen. Náš stát jest v přední řadě státem zeměděl- ským. Zemědělství v Rakousku živí 13 milionů lidí, kdežto továrníků máme sotva 13 tisíc, kterým za bídný proš pracuje na—800 tisíc dělnického proletariátu. Neměli bychom nic proti státní podpoře prů- myslu, kdyby jen dělnictvo z toho mělo nějaké přilepšení, aby mohlo více kupovati a vydati na své životní potřeby. Nemáme bohužel po ruce vý- kazů ročních příjmů našich průmyslníků.

Dle šetření berních orgánů v příčině uložení osobní daně z příjmů, máme před sebou dvě ru- briky, které nám skytají obraz příjmů výrobních dvou skupin, rolnictva a živnostnictva. Příjmy rolníků a samostatných živnostníků kteří podléhají osobní dani z příjmů jsou následující příjmy rolnictva živnostnictva v celém Rakousku 110,677.362 zl. 383,888.231 zl. Z toho připadá na Čechy 32,639.385 zl. 90,142.365 zl Moravu 14,988.590 zl. 25,150.180 zl Slezsko 1,856.093 zl. 8,167.939 zl V rubrice, která nám uvádí příjmy samostat- ných živnostníků, máme zahrnuty naše továrníky Lze s jistotou tvrditi, že lví podíl z těchto příjmů náleží na vrub továrníků. Který pak chu- dák řemeslník má dnes ročně čistý příjem 600 zl. aby platil osobní daň z příjmů? Berní orgány vyšetřily, že příjmy továrníků v Rakousku činí okrouhle ročně 400 mil. zl, při- padá na každého továrníka průměrně roční příjem 30.000 zl. A tak tomu také jest. Znalci dokonce tvrdí, že průmyslníci mají v Rakousku roční pří- jem přes 500 mil. zl. Pohleďme však na rolnictvo. Skorem 3 miliony samostatných hospodářů má roční příjem pouze 110 milionů zl, pokud právě platí osobní daň z příjmů; kolik je asi hospodářů, kteří tuto daň platí? To hned poznáme z těchto čísel. Hrubý příjem osobní daně z příjmů, jak jej r. 1898 měly berní pokladny, roztříděn jest takto: na samostatné průmyslové na rolnictvo a živnostní podniky v Čechách 10.75 proc. 29 69 proc. 25.13 na Moravě 1498, ve Slezsku 7.02» 30 92 » Čísla ta nám dokazují, že samy berní orgány vyšetřily, že příjmy hrstky komínových velmožů v českých zemích jsou třikráte větší než příjmy rolníků. Kdyby vláda měla zdravý smysl pro sociální spravedlnost, na základě těchto číslic, které přece sama sestavila, měla by se v přední řadě starati o vládní pomoc stavu zemědělskému. Ale do toho poznání máme ještě daleko. Továrny, jak dnes jsou, nejsou žádným požehnáním pro lid, ale spíše kletbou, mravní a hmotnou zkázou celých krajin. Jestliže vládní orgánové mají otevřené smysle pro zdravou společenskou politiku, pak by v první řadě pečovaly o státní podporu nejpřednějšího a počtem největšího stavu zemědělského.

Z říšské rady. Z Vídně, 15. března. (Tel.) Vláda přišla přání levice o prodloužení schůzí říšské rady tak dalece vstříc, že se bude odbývati ještě jedna schůze poslanecké sněmovny v sobotu, v pondělí pak se sejde vyrovnávací konference. Před schůzí odprošoval Lueger Pradeho za Gre- goriga, který ho, jak známo, káral za to, že urážky člena císařské rodiny mlčky trpěl, ale hned zakro- čil, když se někdo dotknul židů. Zdali odprosí za sprosťáctví, jehož se dopustil včera ve výboru živnostenském podnapilý posl. Schneider proti cí- saři, není známo. Že by v sobotní schůzi novela v příčině po- domního obchodu, kterou vláda teprve dnes po- dala, byla vyřízena, jest více než pochybno, ale levice, jež po tři roky zmařila všelikou nápravu, chce zase jednou skvíti se v lesku strany pečlivé o zájmy živnostnictva a tomu ovšem vláda musila přijíti vstříc. Na začátku schůze odpovydali ministři na roz- ličné interpelace, což trvalo přes hodinu. Na to následovala dlouhá debata o návrhu posl. barona Skrbenského na změnu ustanovení pro dopravu dobytka z Uher. Také této otázky chopili se poslanci levice, aby svou péči o blaho rolnictva ukázali v nej- krásnějším světle. Ač se žádné strany ani sebe menší námitka proti návrhu učiněna nebyla a vše- obecně se uznává potřeba ochrany proti zavlečení dobytčího moru z Uher, což zase má za následek, že se německé hranice uzavírají pro dovoz dobytka z Rakouska, dalo se z tohoto tábora 15 řečníků zapsati, aby dokázali, o čem nikdo nepochyboval. Výborem navrhovaná resoluce, kterou se vláda vyzývá, aby bez odkladu vstoupila ve vyjednávání s uherskou vládou o této otázce, aby napraveny byly veliké škody, jež rakouskému hospodářství z dosavadních poměrů vznikají, byla jednohlasně přijata. Návrh v sociálně-politickém výboru nahodilou většinou přijatý, aby tento výbor podle přání so- cialistů byl prohlášen za stálý, byl zamítnut. Těmito dvěma záležitostmi byl dnešní »denní pořádek« úplně vyčerpán, důkaz to, že sněmovna dosud není valně ku práci spůsobilou a že by tedy splnění přání levice, aby zasedání trvalo dále, mnoho dosaženo nebylo. V sobotní schůzi má býti učiněn pokus s vyřízením návrhů v příčině 9hodinné pracovní doby v dolech. Z odpovědí na interpelace třeba zvláště uvésti

FEUILLETON.

80leté narozeniny Beneše Methoda Kuldy. Ž. — Jen sevšednět mi nedej, Bože! Toto ne- zapomenutelné heslo Vítězoslava Hálka tane mi dnešního dne na mysli, když zalétám v myšlénkách na staroslavný Vyšehrad, kde vidím stříbrovlasého kmeta, kterak vítá hojně gratulantů a děkuje jim za jejich účast za příčinou vzácné slavnosti 80tiletých narozenin. 80 let! Skoro celé století odehrávalo svoje dě- jiny před tváří našeho jubilára, krajana moravského Beneše Methoda Kuldy. V písmě sv. čteme: Život lidský jest 50, 60 a je-li mnoho, 70 let. Míra tato již tu překročena. Avšak velmi šťastně! Kdo bysi nepřál dožíti se vysokého věku. Nemocný na lůžku se těší, že ještě dlouho bude užívati svého života, ač mnohdy jest úplně vysílen a smrt by byla proň pouhým vysvobozením. »Naděje jest poslední, co s člověkem umírá,« tvrdí právem světa zkušený Gosthe. Ačkoli si však každý člověk přeje, aby se dočkal vysokého věku, přece se mnozí opět obávají stáří, neboť podle latinského přísloví: »Senectus ipsa est morbus« — stáří samo jest nemoc — není vy- soký věk lákavým pro každého člověka. Toho všeho nenacházíme u našeho jubilára. Ten si vyprosil v plné míře daru: Jen sevšednět mi nedej, Bože. Nesevšedněl, naopak zachoval do svého pozdního věku hojně síly a kyprosti, svěžesti a by-

strosti duševní. To jest zajisté řídká ukázka. Ale v poslední době jsme slavili dvě význačné podobné slavnosti, 80leté narozeniny dra. Aloise barona Pra- žáka a tento měsíc 90leté narozeniny našeho papeže Lva XIII. — oba se dočkali vysokého věku a za- chovali svěžest až do poslední doby. Poukazujeme tu dále na vůdce českého národa na dra. Františka La- dislava barona Riegra, který ve svých letech ještě koná řeči v panské sněmovně, které vynikají jednot- ností, mohutností a přesvědčivostí i bohatostí myšlé- nek. Uvádíme dále příklad Gladstonův. Přední státník anglický pracoval až do nejposlednější chvíle politicky. Žub času, který tak krutě hlodá na duchu většiny lidstva, nedotýká se nečetných jednotlivců. To jest zajisté umění, zachovati si svěžest du- ševní až do nejvyššího věku. Řecká nymfa přála si býti nesmrtelnou. Vševládnoucí a všemocný Zeus vy- plnil jí toto podivuhodné přání. Ale co vidíme? Ta- táž nymfa přála si pak umříti! Je to skutečně velmi divno. Zapomnělať si žádati věčného mládí, stálé svě- žesti tělesné i duševní, a když pak dostoupila vyso- kého věku a stáří ji skličovalo, přála si býti s tohoto světa povolána. Proto — jen sevšednět mi nedej, Bože. Svěžest duševní jest zajisté největší předností obtížného stáří — »molesta senectus«. A tuto přednost zachovati sobě jest dáno kaž- dému člověku. Kde je ten recept, abychom nesevšed- něli až do smrti? Synu, uč se moudrým býti, napo- míná nás básník Jablonský. Příklad máme na slavně panujícím dělnickém papeži. Schiller tvrdí: »Die

Genügsamkeit lebt lange, die Unmässigkeit führt zu weissen Haaren« — střídmost žije dlouho a nestříd- most vede k bílým vlasům. Ovšem že Schiller si ne- přikládal neomylnosti. Já bych na sebe sám nechtěl vztahovati tato slova, poněvadž mně začínají vlasy šedivěti v mém mládí, neboť dosud o stáří nemohu mluviti. Ale — žádné pravidlo bez výjimky! Stříd- most v jídle a pití i — spánku jest oním receptem, kterým možno zachovati čilost nejen tělesnou, nýbrž i duševní. O papeži se tvrdí, že pravidělně spí pouze tři hodiny za celých 24 hodin. Brzo vstává a pozdě . jde na lože. Pravidelný život k tomu velmi napomáhá. Též práce tělesná jest v té věci velikou podporou. Gladstone každého dne podťal ve svém parku strom, rozřezal jej a rozsekal, tak že dříví bylo třeba dáti jen do kamen. Že Angličané jako specialisté v té věci draze platili podobný kousek dřeva předním stát- níkem upraveného, jest u nich zcela pochopitelno. A proč bychom chodili do Anglie? Nebožtik svato- štěpánský farář Nykles v Praze každého dne pra- coval do únavy ve své zahradě — a byl při tom stále čilým a svěžím. A ostatně, pohleďme na náš venkovský, hlavně rolnický lid. 80 let jest u něho pravidlem. A o marasmu čili sešlosti věkem se dočí- táme pouze na ohledacím lékařském úmrtním lístku. Lid tohoto výrazu nezná. Avšak na něco bych byl málem zapomněl! Náš vyšehradský jubilár zachoval si až do svého 80. roku výborný zrak! Nevěříte? Dlužno rozeznávati zajisté též zrak duševní, který se nazývá bystrozrakem po-