#1
alto_textblock
#1
Strana 4.
#2
alto_textblock
#2
NARUHNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
5. listopadu 1904
#4
alto_textblock
#4
Číslo 30e.
#5
alto_textblock
#5
Z Čifu, 4. listopadu. (»Daily Ch roniele«)
Válečný zpravodaj, příchozí od oblehací armády.
sdělil, že ztráty Japonců před Port
Arturem (nejspíše se ztrátami za posledních
útoků) odhadují se na 20.000 mrtvých
a raněných. Polní nemocnice jsou přeplněny
Útoky podnikaly se opětně čer
stvým vojskem.
Zdejší japonský konsul žádal admirály vo
jenských lodí amerických a čínských před Či-
fem, aby na oslavu mikadových na-
rozenin dali stříleti z děl. Americký
admirál to odmitl, čínský vyhověl. Konsulové
referovali o tom svým vládám.
Obchodní lodi nevyjíždějí v noci z přístavu.
protože před ním plovou bludné miny.
Z Tokia, 4. listopadu. (»Daily Telegraph«.
Rusové rozmetávají od 2. t. m. tvrze a budovy
mezi hlavním opevněním a městem Port Artu-
rem. V městě je velké rozčilení. Obyvatelstvo
chystá se k útěku. Vojenské lodi ruské byly
zasaženy četnými granáty.
Dne 2. listopadu byla zničena jedna dě
lová lod.
Z Petrohradu, 4. listopadu. Syn generála
Stesselja obdržel od svého otce z konce měsíce
října zprávu, ve které tento uvádí, že pevnos
může ještě velice dlouho vzdorovati, nenasta-
nou-li výjimečné nějaké případy.
Z Londýna, 4. listopadu. „Daily Telegraph“
oznamuje: Křižáky japonské jsou zaměstnány
dopravou posil do Dálného. V tamních nemoc-
nicích vzrůstá počet ošetřovaných průměrněo
dvě stě osob více. Bombardování Port Arturu
bylo v posledních dnech tak silné, že otřásalo
se okolí až k Dálnému jako při zemětřesení.
Z Londýna, 4. listopadu. „Daily Express?
dovídá se z Tokia: Pět ruských lodí v přístavu
bylo dnes Rusy potopeno. Část jihozápadní
strany města stojí v plamenech. Při útoku
v úterý byl generál Stesselj raněn na noze. Ja-
ponci utrpěli při posledním útoku velikých
ztrát. Bojovali se zoufalým úsilím. V eísařském
parku v Tokiu očekává tisíce Japonců vítězné
zprávy z Port Arturu.
Z Londýna, 4. listopadu. V Tokiu pa-
nuje veliký zmatek. Očekávaly se
radostné zprávy o pádu Port Ar-
turu a zatím docházejí zvěsti o ve-
likých ztrátách japonských. Ge-
nerál Nogi podezřele mlčí.
Z Londýna, 4. listopadu. Zpravod j
„Morning Postu“, jenž nachází s
v hlavním stanu japonské armády
před Port Arturem, sděluje, že
vyšší štábní důstojník mu sdělil,
že ztráty Japonců před Port Arturem během po-
sledních tř! neděl činí 40.000 mužů.
Ze Šanchaje, 4. listopadu. (Reuter.) Zde
proslýchá se, že Japonci dobyli všech
hlavních postavení na severozápadní straně Port
Arturu.
Britský parník »Viktoria« pronikl
šťastně blokádou s nákladem hovězího masa.
Z Londýna, 4. listopadu. (C.-B.) Reuter.
kancel. sděluje se z Čifu: Sem přibyvší Číňané.
kteří včera Dálný opustili, sdělují, že celé zá-
stupy Japonců, raněných v poslední bitvě, pro-
cházejí Dálným a že se k frontě posílá čerstvé
vojsko.
V Dalném udává se počet Japoneů
padlých neb zraněných v posledních
3 měsících na 40.000. Trvale udržuje s
pověsť, že Japonci dobyli Erlunčan a někter
zevní tvrze kvinkvansonské, ale dobře zpravení
Japonci pokládají pověst tu za předčasnou.
Baltické loďstvo ruské.
Z Tangeru, 4. listopadu. (Havas.) Admirá
Rožestvenský navštívil velitele » Kleberae.
Vypáleny navzájem salutní výstřely
Ruský křížák, vyslaný na širé moře, osvě
tloval úžinu celou noc.
Z Tangeru, 4. listopadu. (C.-B.) Po ná-
vštěvě francouzského křižáku »Klebera« admirá.
Rožestvenský navštívil anglický křižák »Dianu«.
potom sultánova zástupce Mohameda el Torres
jeuž mu oplatil návštěvu na ruském vyslaneciví
O návštěvě vypáleny obvyklé saluty. Dle »Ag
Havas« bylo setkání Rožestvenského s Moha
medem el Torres velmi srdečné.
Z Londýna, 4. listopadu. (Reuter.) Zahra
ničný úřad odpověděl rejdařské firmě na pří
slušný dotaz, že majitelé lodí nes měj
pronajímati lodi k zásobování ru
ského loďstva uhlim.
K příhodě baltického loďstva.
Z Alžíru, 4. listopadu. (C.-B.) Ruští torpédo
borci »Blestaščí« a »Bezuprečný« opět odpluly
Z Paříže, 4. listopadu. (Havas.) Dle lon
dýnské depeše docíleno mezi Ruskem a Angli
úplné shody o složení a činnost
rozhodčí komise, jež bude vyšetřovati
hullskou afféru. Komise sejde se v Paříži.
Z Pelrchradu, 4. listopadu. (C.-B.) Dnes
sem přibyli důstojníci z Viga.
K otázee válečného kontrabandu.
Z Londýna, 4. listopadu. (C.-B.) Zdejši
obchodní komora dostala od ministra železnič-
ných věcí zprávu v záležitosti válečného kontra-
bandu, v níž se praví, že britská vláda podala
v Petrohradě rozklad, aby bavlna, uhli a potra-
viny nepovažovaly se za válečný kontraband.
Po tomto rozkladu dostaly ruské lodi rozkaz,
aby budoucně nepoužívaly tak přísně svého
práva válčící strany. V Lansdownově listě pravl
se dál, že vzdor zevrubnému vyšetřování neshle-
dalo se, že by ruské úřady — jak se opětně
tvrdilo — bývaly nadržovaly německým lodem
před anglickými. Ke konci zprávy praví se, ž
žádná vláda, jak se samo sebou rozumi, není
s to udati, je-li některý náklad určitého druhu
zabezpečen před zabavením.
#6
alto_textblock
#6
Zemské sněmy.
Sněm markrabství meravského.
(II. zasedání schůze 24.)
V Bzně, 4. listopadu 1904.
(Zvl. tel. »Národních Listů«.)
V dnešní schůzi provedeny byly doplňovae
volby do odvolací komise pro osobní daň z příjmů,
do zemské železniční rady a přísedícího zemského
výboru z kurie velkostatku. Delší debala byla při
jednání o vodních stavbách.
#7
alto_textblock
#7
Zemský hejtman hr. Vetter zahajuje schůzio
11.15 mod.
Posl. dr. Perek a sp. podali návrh stran nahra-
žení vyučování řečtiny na gymnasiích vyučovánín
jiného jazyka.
Suěm přechází k jednacímu pořadu.
#8
alto_textblock
#8
Za zpravodajství posl. dra. bar. Kübecka jed-
náno o návrhu posl. dra. Šíleného v příčině ná-
ležitého podporování komunikačních potřeb markrab
ství mor. ze státních prostředků a schválena dotyčné
osnova zákona.
Návrh se přijímá
Do odvolací komise pro osobní daň z pří
jmů zvoleni: 1. z kurieměst: dr. Karel Reissig ml.
advokát v Brně, jako člen, Hynek Fleischer, ředite
filiálky kreditního ústavu v Brně, jako náhradník
2. celým sněmem: Max Hrdliczka, lesník a ředite
panství ve Strážnici, jako člen, Frant. Krätzl, lesmist
v Uh. Ostroze, jako náhradník.
Do zemské železniční rady zvolen posl. Albert
hr. Herberstein.
Přísedícím zemského výboru z kurie velkostatku
zvolen posl. dr. Richard bar. Baratta. Náhradníkem
přísedícího zem. výboru dra. ryt. Mannera, celým
sněmem zvolen dr. Štěp. bar. Haupt.
Posl. Primavesi podal zprávu o pilném ná-
vrhu posl. dra. Šíleného stran urychlení stavby prů-
plavu dunajsko-oderského a regulace řek moravských.
Bylo usneseno resolucí vyzvati vládu, aby tomuto
požadavku vyhověla a na jisto r. 1905 se stavbou za-
počala. Druhou resolucí vyzývá se vláda, aby s pru-
skou vládou se dohodla a zajistila připojení průplavu
dunajsko-oderského k dalšímu toku Odry v Prusku
Dále žádá se vláda, aby se postarala o připojení prů-
plavu dunajsko-oderského k hořejšímu Labi, jež má
se celé kanalisovati.
Zpráva o stavbách při Úpravě řek, jež provést
se mají dle usnesení sněmu ze dne 10. února 1903
vzata na vědomí.
Posl. šl. Skene praví, že regulace řek nestoj
za nic a k průplavům nechová žádné důvěry. Žádá
zem. výbor, aby na regulace a vodní stavby tolik ne-
vynakládal a zemi neukládal takových břemen.
Posl. Rozkošný polemisuje s vývody posl. šl.
Skena. Co v regulaci řek bylo vykonáno, má tak
svoji cenu. Obhajuje bývalého přednostu stavebního
úřadu p. Noska, za něhož se regulační práce prová-
děly, přimlouvá se se stanoviska rolníka spíše z
regulace řek, než za stavbu průplavů.
Místodržitel hr. Zierotin prohlašuje, že dle
sdělení ministerstva obchodu nelze mluviti o bez-
prostředním počátku stavby dunajsko-oderského prů-
plavu vzhledem k souvislosti s úpravou Moravy. Zá-
kon také neurčuje, ve které zemi má se počíti se
stavbou. Vláda však učinila opatření, by ona zařízení.
která mohou zemi prospěti, nejspíše byla provedena,
by plány, týkající se opatřování vody v údolí Bečvy.
místodržitelství byly zaslány a aby dotyčná komise
na den 15. t. m. byla svolána.
Posl. Kulp přeje si prohloubení řečiště Moravy
u Kroměříže.
Po řeči dra. ryt. Mannera a posl. Samohý
la, který s povděkem vítá regulaci Moravy, posl. dra
Stojana a po doslovu zpravodaje posl. Prima-
vesa se návrh odboru pro vodní cesty přijímá.
Osnově zákona o úpravě řeky Moravya
zřízení hrází v říční trati od Rohatce až k zem. hra-
nicím dolnorakouským uděleno ústavní schvá-
lení.
Za zpravodajství dra. Parmy přikázáno bylo
zem. výboru, aby při opravě obecního volebního řádu
pro Moravu měl zřtele na návrh dra. Parmy stran
zřízení IV. volebního sboru ve větších městech a ob-
cích, v nichž současně má se zavést tajně hlasování
lístky.
Za téhož zpravodaje vyřízen byl zákon
úpravě právních a hmotných poměrů
obecních úřadníků.
Za zpravodajství posl. Pokorného odkázána
zemskému výboru žádost za zřízení druhé česke
hospodyňské školy v Místku.
Za zpravodajství posl. Hulky odkázány zem-
skému výboru petice za úpravu pensijních
poměrů učitelů na školách hospodář-
ských a petice stran zrušení školného.
Za zpravodajství posl. kan. dra. Jos. Fospíšila
jednalo se o pelicích několika obcí z nejbližšího okolí
brněnského za příspěvky na zaplacení školního pau-
šálu a věcných potřeb pro děti dělníků.
Bylo usneseno všecky tyto petice přiděliti zem-
skému výboru, aby věc vyšetřil a zprávu sněmu podal.
Podobně přidělena byla mor. zemskému výboru
za zpravodajství posl. Fritsché pelice za zřízení
hospodářské a lnářské zimní školy v Šilperku. Stejně
naloženo se žádostí za zřízení německé měšťanské
a odborné školy pro zpracování dřeva v Úsové a stran
zřízení německé měšťanské školy ve St. Městě. Zpra-
vodajem byl o tom dr. Homma.
Schůze skončena o 2 hod. 40 min.
Příští zejtra o 9. hod. dopel.
#9
alto_textblock
#9
Z Vídně, 4. listopadu. (C.- B.)
Štyrský sněm vyřídiv několik menších před
loh rokoval o rozpočtu na r. 1905.
Posl. Robič navzhl, aby se tato předloha od
volala z jednacího pořadu, protože třeba vyřídit
předlohy, jež působí na upravení rozpočtu. Mimo to
sluší vyříditi také mnoho olázek důležitých pro slo-
vinské obyvatelstvo v ohledu kulturním i hospo-
dářském.
Posl. Resel vzhledem k politickému programu
své strany prohlásil se proti rozpočtu.
Hagendorfer je pro odročení rozpočtu z
týchž důvodů jako Robič; — hr. Kottulinsk
dovozoval, že jinými předlohami se rozpočet ne-
změní.
Návrh na odročení rozpočtu propadl 32 proi
28 hlasům a hr. Kottulinski zavedl debatuo
rozpočtu.
Při I. kap. (Zemské zastupitelstvo) rozpředla
se obstrukční debata, již vedli slovinští poslanci.
Návrh na konec debaty přijat jmenovitým hla-
sováním,
Posl. bar. Rokitansky prohlásil, že členové
selského svazu neúčastní se obstrukce, ale budou
hlasovali proti návrhům — na úhradu, nevyřídí-l
se dříve zákon honební.
Kap. I. přijata po čiverém hlasování dle jmen
K II. kap. (Zemská správa) slovinští poslane
podali 9 návrhů na změny, žádajíce o každém hla-
sování dle jmen.
Celkem hlasováno dle jmen 11krát a II. kap
přijata 49 proti 11 blasům.
O 2. hod. byla schůze až do 4 hod. přerušena.
načež rokovalo se dál o rozpočtu. Slovinci pokra
čovali v obstrukci, navrbujíce četné změny
hlasování o nich dle jmen.
Posl. Schacheri prohlásil, že sociální demo
kraté zamita,í rozpočet, ale obstrukci podporovat
nebudou.
v
#10
alto_textblock
#10
Dolnorakouský sněm začal rokoval
rozpočtu na r. 1905 (rel. Porzer)
Posl. Seitz kritisoval finanční hospodářství
sněmovní většiny křesťansko sociální.
Za řeči posl. Bielohlavka svedena pak
prudká hádka mezi Seitzem a Schneidrem. Tento
rozběhl se s pozdviženon pěstí proti
Seitzovi, byl ale poslanci okolo stojí
cími zadržen. Proti Seitzovi voláno
hlučné »Fuje s galerie. Zemský maršálel
dává ji na to vykliditi.
Za účelem porady kárného výboru o afféře
Seitze se Schneiderem bylo sezení sněmu přerušeno
po obnově jeho byli dle usnešení kárného výboru
Seitz a Schneider z dnešní schůze vyloučeni.
Schueider opustil klidně síň. Seitz volá, že
každého zastřelí, kdo by na něj skut-
kem útočil. Pro výrok ten svolán znovu kárný
výbor, v němž usneseno, vyloučiti posl. Seitze i ze
schůze zejtřejší. Na to skončeno povšechné rokování
o rozpočiu a schůze uhončena.
#11
alto_textblock
#11
Istrijský sněm přijal jednohlasně Bartolův
pilný návrh, v němž vzhledem k inšpruckým
událoslem protestuje se opět proti postupu vlády, jež
nutí Vlachy dobyti si uznání jejich státními základ-
ními zákony zaručených práv obětmi, ponížením
krveprolitím.
Příšti schůze bude zejtra
#12
alto_textblock
#12
Balkán.
#13
alto_textblock
#13
Z Cařihradu, 3. listopadu. (C.-B.) Včera
zde zatkli inspektora bulharských škol Nau-
mova, ač exarchát zakročil a zaručoval se za
ného. Proti bulharským učitelům
zavádějí se také jiná přísná opatření, protože
— dle spolehlivých zpráv — bulharské výbory
#14
alto_textblock
#14
povstalecké leceos chystají zde v Cařihradě i na
jiných místech. Mnohé z těchto zpráv zdají se
býti bezpodstatny.
Z Bělehradu, 4. listopadu. (C.-B.) Prohlá
šení »Večerní Pošty«, že srbsko bulharská
svornost jest utopií, protože Srbsko úřadně ještě
neuznalo zásadu makedonské samosprávy, dojalo
zde trapně. Noviny dovozují, že toto jednání
orgánu blízkého bulharské vládě svědčí, že
Bulharsko chová se neupřímně k dosavadním
sbližovacím snahám Srbska. »Malý Journal-
není překvapen prohlášením »Več. Pošty« proto
že německý prine nemůže přáti Srbsku nic do-
#15
alto_textblock
#15
brého.
#16
alto_textblock
#16
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#17
alto_textblock
#17
Říšská rada.
Z Vidně, 4. listopadu. Předsednictvo po-
slanecké sněmovny rozesílá jednací pořad první
schůze podzimního zasedání Na pořadu je prvn
čtení řádného rozpočtu na rok 1904.
#18
alto_textblock
#18
Floridsdorfský zločin.
Z Vídně, 4. listopadu. Jménem všeněme
ckých poslanců dr. Schalk odebral se dnes
v záležitosti českého líčení soudního ve Florids-
dorfu k vrchnímu zemskému soudu a stěžoval
si tam důtklivě, žádaje, aby tento zlořád (1) byí
uklizen a potrostán (l).
Dostalo se mu tam nejurčitějšího, nejzá
važnějšího — patrně známým panem Kallinou
— ujištění, že vrchní soud již zakročil prot
dru. Mraszovi a učinil opatření, aby se víc ne-
opakoval jeho politováníhodný, nadevší pochybu
nezákonný postup (! l).
Dr. Schalk blahosklonně vzal vyjádření to
k vědomosti a dodal, že kdyby se provokace
opakovaly, bude rozhodně jim čeleno nejen politi-
ckými faktory, nýbrž obyvatelstvo
samo zjedná si nápravu.
#19
alto_textblock
#19
Krise v Cařihradě.
n. Z Cařihradu, 3. listopadu. Zde koluje
pověst, dosud nepotvrzená, o krisi velvez ír
ské a ministerské. Jen ministři vnějšíeh
věcí a vyučování míní prý setrvati.
#20
alto_textblock
#20
Německé pletky.
R. Z Paříže, 4. listopadu. »Echo de Paris«
tvrdí, že Německo snaží se všemožně Angliia
Rusko rozeštvati. Petrohradský dopisovatel listu
tvrdí, že v zástupu, jenž nedávno pokoušel se
insultovati ruského vyslance v Londýně, nalezali
se zvláště Němci, kteří doufali tak přiostřiti
konflikt anglo-ruský.
Povslání v německé osadě.
w. Z Londýna, 4. listopadu Dle zpráv
z Kapského města zavraždili Vitbojové na svém
pochodu proti Vormbadu několik německých
farmářů. Domorodci se stále sesilují.
Z Berlína, 4. listopadu. (C.-B.) Dle zprávy
německého gen. konsulátu v Kapském městě
sdělil anglický resident v Mafekingu, že 400
Herorů, namnoze neozbrojených, překročilo hra-
nice hečuanské. Byly již učiněny kroky, aby
ozbrojenci byli odzbrojeni. Náčelníků mezi tě-
mito nebylo. Do Kapska z osady německé domo-
rodci v poslední době nepřeběhli.
#21
alto_textblock
#21
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 4. listopadu. (C. B) Císa ř byl
dnes v Medliku, kde prohlédl si novou budovu
vojensko technické akademie, novou kanalisacia
různé místní ústavy. O 1. hod. odpolední odje
panovník z Medlika do Vídně.
V rytířské síni dvorního zámku představi
se nově jmenovaný kapitán osobní stráže tra
bantské hr. Alois Paar a setnina pěší osobní
gardy.
O včerejší hostině na oslavu otevření nové
budovy konsulátní akademie ministr hr. Golu-
chowski ve svém přípitku vyslovil přání, by
v ústavě zanikly všeliké sváry, úzkoprsosta
malomyslnost ustoupila širokému rozhledu
ožilo vědomí úzké přislušnosti a pevné solida
rity obou států říše.
#22
alto_textblock
#22
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 4. listopadu. (C.-B.) Sněmovna
poslanecká jest velmi dobře navštivena. Před
seda Perezel zahajuje schůzi o 411. hod
Přechází se k jednacímu pořadu. Předseda
uděluje slovo m. p. hr. Tiszovi. (Veliký hluk na
nejkrajnější levici. Posl. Polonyi: Co pak
nám vzkazují z Vídně ?)
M.-p. hr. Tisza: Ctěný sněme! (Veliký
hluk na nejkrajnější levici. Předseda: Prosím,
by bylo ticho.)
Je to opravdu velikou pozorností pánů po-
slanců, že přejí si podporovati můj návrh no-
vými důvody. (Souhlas a pochvala v pravo
hlučný odpor v levo.) Ostatně myslím, že ne
potřebuje dalšího odůvodnění. (Hlasy na nej
krajnější levici: To jest pravda! Hluk. Předseda
zvoní. Posl. Kubík: Tak hanebný návrh ne-
byl parlamentu ještě nikdy podán! Pohnuti
v pravo.) Mohu ponechati s uspokojením odů.
vodnění pánům poslancům, jejichž všecko cho-
vání po několik let mohlo každého přesvědčiti.
kdo má na srdci důstojnost, slušnost .. . (Ve-
liký hluk na nejkrajnější levici) . . délnosta
mravní váhu uherského parlamentu (Hlučná
pochvala v pravo, veliký hluk v levo), že se
stanoviska maďarské národní politiky je taková
změna jednacího řádu politickou nutností prvého
řádu, která bez porušení volnosti slova (Pohnutí
na nejkrajnější levici, souhlas v pravo) bez
omezení diskuse o předlohách (Tak jest! Ve-
liký hluk, pohnutí na nejkrajnější levici)
vymýtí z uherského parlamentu abnormní zjevy,
které ve svém konečném výsledku působí ze-
surovění a zvrhlost uherských parlamentních
poměrů (Souhlas v pravo, hluk v levo.
Poslanec Polezner: Předseda ministerstva
sám jest první!) a znamenají ztenčení mravních
základů uherského parlamentu a tím politické
váhy a síly maďarského národa. Chci posloužit
těmto cílům, podávaje návrh, aby sněm do-
sadil výbor k prozkoumání jednacího řádua
ku projednání návrhu na jeho změnu. (Hlučná
pochvala v pravo.) Nepřeji si předbihati pracím
výboru a proto prosím prostě, aby sněmovna
schválila můj návrh a dosadila výbor. (Dlouho-
trvající pochvala a potlesk v pravo. Hluk a po-
supné volání Hoch ! v levo.)
Předseda Perezel: Jednací řád káže,
že v takové otázce nemá býti věeného jednání.
Posl. Košut prohlašuje: Vím dobře, ž
#23
alto_textblock
#23
ve smyslu jednacího řádu nesmím se pouštěti
do rozpravy o této věci, ale musím učiniti pro-
hlášení a to jménem své strany. Jest odhodlána
brániti silnou zbraň národa, záležící v jednacím
řádu (Hlučná pochvala na nejkrajnější levici),
s největší rázností. (Opětná pochvala na nej
krajnější levici.) Nesmíme nikdy zapomínati, že
v Úhrách nejsou jen různosti názorů mezi jed-
notlivými stranami, nýbrž že, bohužel, musíme
velmi často hájiti uherských práv (Pochvalaa
potlesk v levo) proti útokům, které třebas neza-
kládají se na přesvědčení strany protivné, přece
pocházejí odtud, že strana ta je příliš slabá
aby jim odolala. (Eljen ! a potlesk na nejkraj-
nější levici. Hlučný odpor v pravo.)
Předseda oznamuje, že přikročí k hla
sování a oznamuje, že více než 20 poslanců
žádá hlasování dle jmen. (Ironická pochvala
v pravo.)
Návrh předsedy ministerstva schvaluje se
216 hlasy proti 104. (Hlučné volání Eljen
v pravo. Dlouhotrvající posměšné volání Hoch
v levo.)
Posl. Polonyi oznamuje, že učiní návrh
až dojde na věené jednání. (Velký hluk v levo.
Navrhuje, aby se rokovalo o Tizsově návrhu
v pondělí. (Velký hluk v levo.)
M. p. hr. Tisza odporuje a chce, aby
se jeho návrh projednal ve schůzi zejtřejší.
(Velká veselost. Bravo! a potlesk v pravo.)
Posl. Polonyi: Ministerský předseda
odůvodnil svůj návrh tak skvěle, že svůj odvo
lávám a souhlasím s návrhem jeho.
Předseda prohlašuje tedy — prý n
obecné přání sněmovny — že dává Tiszův ná
vrh na pořad zejtřejší schůze. (Velký nepokoj
v levo. Hlasy: Teď připadl se svou zmocňovae
předlohou !)
Rozčilení ve sněmovně trvalo ještě chvíli
načež rokovala dál o úpravě řeky Rábu
Po Molnarově doslovu hlasovalo se: nejprv
o resolučním návrhu Rakovského, jenž propadí
jmenovitým hlasováním 161 proti 49 hlasům
Ostatní resoluční návrhy zamítnuty prostým hla
sováním a předloha přijata za základ rokování
zevrubného.
V něm přijat titul a debata přerušena.
Přiští schůze bude zejtra a na programu
je další zevrubná debata o úpravě řeky Rábu
a debata o Tiszově návrhu.
Ke konci schůze vylosována jury pro in
kompatibilitní afféru posl. Vasztera.
Z Pešti, 4. listopadu. (C.-B.) Košuto v
strana rokovala v dnešní konferenci o Ti
szově návrhu na revisi jednacího řádu. Před
seda Košut prohlásil, že strana se již usnesla
odporovati onomu návrhu co nejdůrazněji
nemá proč, toto své usnešení měniti.
Po vývodech posl. Polonya a Barty
prohlásil posl. Košut, že všichni členové strany
jsou za jedno nepřijmouti žádnou změnu jedna-
cího řádu a očekává od každého člena, žes
boje zúčastní.
Szederkenyova frakce usnesla se
podat za rokování o Tiszově návrhu resoluční
návrh, v němž budou vytčeny její požadavky
o parlamentní reformě.
Národni strana usnesla se odporo
vati rázně revisi jednacího řádu.
Jury inkompatibilitního výboru rozhodla
11 proti 1 hlasu, že posl. Veszder neporušii
inkompatibilitu vyjednáním koupě dříví mez
princem Hohenlohem a městem Spiží.
Francouzská sněmovna o udavačství v armádě
Z Paříže, 4. listopadu. (C.-B.) Zasedací sir
i tribuny poslanecké sněmovny jsou hustě ob-
sazeny.
Počíná se rokovati o udavačství v ar-
mádě.
Poslanec Guyot de Villeneuve
činí ministra vojenství zodpovědným za uda-
vačství to, protože události, jež řečník minulého
pátku ve sněmovně uvedl, shledány byly prav-
divými a protože ministr André ni
proti vinníkům neučinil. Řečník do-
dává, že jest dokázáno, že minist
v pátek nemluvíl pravdu. (Projevy
pochvala na pravici.)
Ministr vojenství André vzpomíná vojen-
ských událostí za Dreyfusovy afféry a nepřátel
ských projevů proti presidentovi republiky, jichž
zúčastnili se důstojníci. Uvádí další fakta n
důkaz, že ve vojště jevily se znepokojivé pří
znaky. (Pohnutí a časté přerušování v pravo.
Zmíniv se o skutcích politické nebo nábožensk
nesnášelivosti, prohlásil, že může konstatovati
že, stav se ministrem, pozoroval všude projevy
klerikální nesnášelivosti. (Odpor v pravo a hlasy
Jména! Velký nepokoj. Generál Jacquet vin
ministra ze lži. Hluk a ruch zmáhá se.) P
čtytletém vynasnažení nezjednal mezi důstoj
nictvem platnost snášelivosti. Ví, že konal svou
povinnost a proto reakce brojí proti němu. Aby
vykonal svou úlohu jako republikánský ministr,
je nucen všelijak vyzvídati. Nesmí dopustit, aby
republikánští důstojníci ničeho nedosáhli. (Velký
hluk na pravici. Předseda Brisson hrozí pře-
rušiti schůzi.) Ministr praví, že byl služebně jen
nedostatečně informován o politickém chování se
důstojnietva, pročež ve srozumění s Waldeck-
Rousseauem obrátil se na ministerstvo vnitraa
parlamentáře. Musť sbírati své informace ze
všech pramenů, ale používati pouze zpráv, jež
byly náležitě prozkoumány. (Pohnutí na různých
stranách.) Ospravedlňuje zavedení dotazníků, jež
umožnily napraviti bezpráví, jež stalo se někte-
rým republikánským důstojníkům. Setník Mollin
mél právo žádati a přijímati zprávy, ale neměl
práva dávati někomu zprávy, jaké jsou obsaženy
v předčítaných listech. Ministr popírá pravost
těchto listů a brojí proti rejdům, jež se proti
němu osnují. Pokud týká se jiných uvedených
důstojníků, již zprávy podávali, dávali je svým
ložím bez prostředníků. Těmto důstojníkům se
nenadržovalo. Konečně prohlašuje, že nelpí na
svém portefeuillu, ale za nynější kampaně
zůstane na svém místé k obraně republiky.
(Dlouhotrvající pochvala v levo, hluk v pravo.)
Poslanec Bertaux žádá zprávu o spisech
založených v ministerstvu vojenství o politicíeh
a žurnalistech. Gratuluje ministrovi, že odstranil
tento zlořád, jenž svědčil o smýšlení důstojníků
a jejich spolcích s klerikalismem a reakcí a pro-
hlásil, že třeba vzbuditi v republikánském dů-
stojníku cit, že je chráněn a v jiných přesvěd-
čení, že nesmějí pokračovati ve svých rejdech.
(Pochvala v levo.)
Posl. Jaurěs prohlašuje, že nesmí se
pochybovati, že renkee zaměnila role. Republi
#24
alto_textblock
#24
kánští důstojnfci musili trpěti neustále udavačstvt.
Uvádí jména některých důstojníků, kteří v opaku
k citovaným listinám byli povýšeni.
Republika má právo i povinnost zjistiti
chování se důstojníků a vykonati potřebná opa-
tření, poněvadž jde o lidi, kteří veleti mají
dětem národa. (Hluk v pravo.) V armádě jest
11 proc. šlechtických poručíků a 29 proe. šlech-
tických generálů. Byla-liž šlechta statečnou, bli
jimi i plebejci, kteří nad to mají vědomostia
zdatnost.
Řečník protestuje proti chifrovaným notám
a čte psaní vévody Aumalského divisnímu gen-
rálu, v němž se praví, že tento by mohl, kdyby
nebylo možno některé republikánské důstojníky
odvolati pro jich republikánské smýšlení, žádati
aby byli odvoláni pro nezpůsobilost. (Velký hluk
v pravo.)
Aby se zlo zamezilo, musí se sesíliti kon-
trola vlády nad armádou, (aniž by pak kontrola
týkala se soukromého života důstojníkův. Posl.
Leygnes prohlašuje, že běží jen o to, zvě-
děti, má-li se udavačství státi pravi-
delným zařízením. Jaurěsem na-
vrhovaný systém jest nanejvýše
demoralisující a nebezpečný. Ro-
kování bylo pak ukončeno.
Navrženo několik resolucí.
Posl. Ribot žádal přednost pro resoluei
jím navrženou a potíral systém Jaurěsův, který
by vedl k utvoř ní armády pretorianů, jež činí
pronunciement. Vláda má právo a povinnos
politické chování se generálů zkoumati,
republikáni ale nesmějí připustiti, aby v mini-
sterstvu vojenství byla tajná organisace, vy-
cházející ze sdružení, jež řečník nechce jme-
novati.
Ministr vojenství sice slibil, že přednesené
zlořády prozkoumá a potřebná opatření vykoná,
ale nedostál slovu svému.
Návrh na prostý přechod k jednacímu po-
řadu byl pak 279 hlasy proti 277 zamítnut.
Sněmovna přijala pak resoluci, n
kterouž byl přistoupil ministerský přeďseda
Combes, kterýž postavil otázku kabinetní.
V resoluci té vyslovuje se důvěra vládě.
Přijata byla 343 hlasy proti 276.
Během závěrečné debaty napadl
nacionalistický poslanee Syveton mi-
nistra vojenství generála Andréa a
zpoličkoval ho. Došlo ke rvačce mezi
poslanci. Schůze byla přerušenaa
poslanee Syveton vyveden byl ozbro-
jenou mocí ze síně.
Denunciace v armádě francouzské.
Z Paříže, 4. listopadu. (C -B.) Rada lože
zednářské »Grand Orient de France« vydala
manifest ke svobodným zednářům, ve kterém
ohražuje se proti útokům, jichž účelem jest
zkroutiti činy, jimiž svobodní zednáři mohou
se honositi a které přispěly prý k tomu zachrá-
niti republiku před tajnými úklady jejich věč-
ných nepřátel. V provolání praví se dále:
»Zrádce, nový Jidáš vydal za peníze spisy svě-
řené naší mlčelivosti našim nesmiřitelným ne-
přátelům, což sdělujeme všem svobodným ze-
dnářům světa. Prohlašujeme tímto slavně, že.
»Grand Orieni« podávaje minister-
stvu vojenství informace o věrný ch
služebnících republiky a její ch ne-
přátelích, vykonával jen své dobré právo (e)
a svou povinnost.« Manifest ospravedlňuje dál
zevrubně jednání lože, které bylo vylíčeno jako
ošklivé udavačství. Ale bez něho by republiky
již nebylo. (?) Řehole měly by Francii ve svých
rukou a Pius X. byl by vládcem v zemi. Mani-
fest zatracuje nacionalistické a klerikální ob-
žalobce, kteří řízeni jsouce cizí duchovní mocí,
dosáhli vrchole nespravedlivosti v procesu Drey-
fusově, neučinili nijakého usnesení, pokud by si
nevyžádali instrukeí jezuity Dulota nebo zástupeů
italského papeže, kteři, jak odhaluje případ
d'Autrichův, v ministerstvu vojenství zřídili si
agenturu a zabývali se sbíráním utrhačných listů.
A takovým lidem prodali se (!) poslanci, kteří
jsou také svobodnými zednáři. Všem svobodným
zednářům dáváme vědomost o zbabělém hlaso-
vání republikánů. Ale republika přes to trium-
fovala. Až nadejde chvíle zúčtování, tito repu-
blikáni nesmí se diviti, budou-li zrazeni, jako
chtěli zraditi ty, při nichž ve svém zájmu
z vděčnosti měli věrně setrvati.
Z Pařížo, 4. listopadu. (Havas.) Soud prý
nepřipustí žalobu tajemníka zednářské lože
Grand Orientu, Vadecarda proti posl. Guyolovi
de Villeneuve, protože vydání listin II. tajemnl-
kem Bidegainem není krádeži, nýbrž prostým
zneužitím důvěry.
Z Paříže, 4. listopadu. (C. B.) Následkem
publikací »Figara« o udavačství v armádě konal
se dnes dopoledne souboj na pistole mezi ředi-
telem »Figara« Calmellem a rytmistrem Bremon-
dem d'Ars. Po dvojnásobném výstřelu sokové,
z nichž nikdo nebyl zraněn, rozloučilis
usmířeni.
Z Paříže, 4. listopadu. (C.B.) »Humanitáe,
orgán socialistického poslance Jaurěsa, otiskuje
dopis gen. Percina z r. 1902 hlavnímu tajem-
níku lože »Grand Orientu«, jakož i dopis setníka
Molina, jímž chce dovoditi, že i generál Percin
s hlavním tajemníkem Vadecordem byl v dobrých
stycích a že od něho žádal zprávy o jistých
důstojnících.
#25
alto_textblock
#25
Tibelská olázka.
Z Lendýna, 4. listopadu. (C.- B.) »Standardue
sděluje se ze Šanchaje, že dle soukromé zprávy
z Pekina dalaj-lama tam přibyl.
#26
alto_textblock
#26
Brodrickova řeč.
Z Londýna, 4. listopadu. (C B.) Při bankelu
u starosty v Milfordu státní tajemník pro Indi
Brodrick dovozoval, že doufá, že lid nepo-
zbude rozvahy. Anglická vláda vyjednává s ruskou
a není příčin, souditi, že poplašné zprávy ze
dne 1. listopadu byly nějak oprávněny. V drubé
řeči své pravil Brodriek, že situace jest nynl
lepší nežli před týdnem; ale přece stále
ještě ne takovou, aby byla vylou-
čena každá obava. Možno doufati, že na-
jde se cesta, aby byly uspokojeny oprávněné (9)
požadavky Anglie, aniž by při tom vykonával s
příliš silný nátisk na národní citlivost poddaných
ruského cisaře.
Státní tajemník pro zemědělství earl
Onslow pravil, že anglo ruská krise překročila
sice již akutní období své, že ale nesmí se
věřiti, že by věc byla tim už zeela
vyřízena. Tomu nebude tak, dokud nebude
zjištěno, že ponechaní v Evropě důstojníci ba-