#1
alto_textblock
#1
2. listopadu 1904. Císlo 303.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LIST.
#3
alto_textblock
#3
Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
pullských rybářů. Věc tu není ve sbírce grošů,
jež mohou vzbuditi jen úsměšek velkobritan-
ských Kroesů, nýbrž v tom, že takovými projev
národní poníženosti jen dáváme Angličanům důvo
předpokládati, že se jich bojíme a necítíme jieh
nesmytelné viny za požár na Dálném Východě.
Koho pak vyzývají ke sbírce ve prospěch Angli-
čanů, ani dost málo toho nepotřebujících ? Ve-
zývají k tomu ten národ, čí krev širokým prou-
dem mrví Mandžurii, kam ten národ nešel do
války ze své vůle, nýbrž z vůle týchž Angličanů
a jich žlutých spojenců. Peníze, které jsme svalě
povinni dávati svým rodákům, hynoucím a strá-
dajícím pro velkobritanského Molocha a intriky
na Dálném Východě, máme obětovati Angličanům,
koupajíeím se ve zlatě! Proč? Snad proto, aby
nás považovali za nižší rasu?
#5
alto_textblock
#5
Kuropatkin vrchním velitelema
k současným událestem.
V Moskvě, 12. října.
(Pův. zpráva „Nár. Listůn)
— ič. Jak dnes dopisovatel » Ruskéh
Slova« lelegrafuje redakci, potvrzují se změny
ve velitelských kruzích na bojišti.
I mobilisace v Moskvě je v plném proudu,
vyvolenci juž nastupují ke svým částem a noví
jsou vyzýváni a Moskva chví se v zimničnějším
tom ruchu. Bystrému oku neujde v Moskvě, že
ruch uliční v posledních dobách protkán zje
častějším zjevem vojenské uniformy všech šarži
a také že červený kříž v bílém poli na ruká-
vech, obyčejně stejnokrojových, častěji lze vi-
děti. A kdo má přiležitost bývali na Kurském
nádraží, postřehne, jaký neobvykle živý ruch se
tam snuje. Nejen množství milosrdných sesten
v typickém bílém šátku na hlavě a tmavém
obleku a tlupy důstojníků proudí tu v očeká-
vání odjezdu sibiřského vlaku, než i neobyčejná
frekvence lidí všech vrstev.
Pokud tkne se nálady moskevského obyva-
telstva ke zbrojení, je různá. Avšak posledními
úspěchy a útočným postupem proti Japoncům
nálada byla velmi povznesena a ti, kdož voláni
jsou do zbraně, směle, ba radostně dostavují se
ke pluku. Ti pak, jež náhoda losem ponechala
bez přizvání, namnoze želí, že nedopřáno jim
zatím služeb pro vlast, národ a cara. Náladu
tu pak tyto dni velmi osvěžilo jmenov án
Kuropatkina vrchním velitelem.
Ačkoli se to očekávalo, přece jenom skutek
ten, který srdce lidu i vrstev intelligence velmi
přiklonil k caru, vítán všude jak v rozhovorech
tak i v tisku s nadšením — někdy až upříliš-
něným — jevicím, jakým miláčkem je generál
Kuropatkin.
Oživeně zasáhl do veřejnosti výjezd bal-
tické eskadry a ještě více udavší se právě in-
cident s anglickými loděmi. Lid v jednání Ro-
žestvenského vidí odhodlanost a ráznosť a tomu
je rád.
Můžeme pak sděliti, že otázka třetí armády
ruské v Petrohradě je již rozhodnuta a že n
podzim nebo okolo nového roku dojde na jisto
k její formaci. Za velitele vyhlédnuti — znovu
opakujeme — Grippenberg, Liněvič a Zarubajev
ačkoliv pokud se týče Liněviče, dojíti může k
#6
alto_textblock
#6
změně.
#7
alto_textblock
#7
Optimism v Petrohradě o věcech
v Mandžursku.
Dopisovatel »New York Heraldu« sděluje
z Petrohradu: Telegramy, zasílané generálem
Kuropatkinem, jsou tak uspokojivé, že
nejdůvěřivější optimism zavládl ve vysokých
kruzích zdejších. Jest zde dojem, že Japonei,
co mohli, již vykonali, a že jso
nyní do té míry vyčerpáni, že bu-
dou se musit dáti na ústup, a t
rychle. (Ovšem zůstává přece jen ještě do
jisté míry pochybno, není-li ústup, skutečně nyní
již ohlašovaný, novou nástrahou japonskou.
Kuropatkin, jenž nenásleduje jich na kvap, vy-
těžil přestávky v bojích k sesílení levého boku
svého postavení před všelikým překvapením, ne-
tpochybně již také tento úmysl japonský postřehl
Pozn. red.) Generál Kuropatkin pak j e s
s to, ujati se energicky offensivy ihned, jak-
mile deště ustanou
Potvrdil, že jest s lo, zapuditi Japonce
na západ, a otevříti cestu k Port Arturu, takže
by dostihl pevnosti do tří neděl.
Toť souhrn minění úsudkův zdejších, jež
budí skutečnou radost.
Ovšem, nebude-li úspěch v budouenost
bezprostřední odpovídati tomuto plánu Kuropat
kinovu, zklamání bude větší, nežli jaké bylo
kdy před tím. Praví se, že Japonci spalují
skladiště svá, aby mohli dáti se na ústup.
Faktum jest, že hlídka jedna ukořistila dvě
opuštěná děla japonská, což dokazuje, že
uepřílel vykonal přípravy k ústupu nejrych
#8
alto_textblock
#8
lejšímu.«
#9
alto_textblock
#9
Podružnost dělostřelectva japon-
ského.
Anglický dopisovatel, jenž sleduje operace
válečné v samém táboře japonském, píše : »Zdí
se mi, že v Evropě trvají dosud při mínění.
že japonské dělostřelectvo jest dokonalejší ru-
ského, ano že jest to nejlepší dělostřelectv
světa. Toť ale mínění absurdnl
V každém směru jest dělo japon-
ské inferiornější děla ruského
výhradou jenom jedinou. Dostřei
japonského děla jest kratší, střela
jest lehčí, dělo jest měně hybné a není to
dělo rychlopalně. Má jen jedinou přednosť před
ruským: totiž sílu třaskaviny, obsažené v oby-
čejném granátu. Pohyblivost dělostřelectva pol-
ního jest vážně stížena inferiornější přípřeží.
31. července na příklad jedna divise japonská
nemohla uvésti do akce nežli třináct kusů
bylo naprosto nemožno přivézti ostatní, ač se
použilo dvojího spřežení. Koně jsou malí
špalně vypěsténí a postup dělostřele-
etva v hornaté krajině jest tudíž
velmi pomalý. Tyto nedostatky nejsou vy-
váženy obrafností a chladnokrevností mužstva
obsluhujícího, jež si počíná důvěřivě a dovede
obdivuhodně trefovati.«
#10
alto_textblock
#10
Japouská nemoc »beri beri« a jeji
nebezpečí pro Rusko i Evropu.
Dle ruských pramenů podává A. Polák.
Nemoc »beri beri«, jež pod tímto jménem
je rozšířena také hojně v Indii a na malajském
poloostrově, nazývá se vlastně v dnešním Ja-
ponsku pravým jménem »kakke«. Kakke není
domácí nemocí Japonska, byla sem zavlečena
#11
alto_textblock
#11
z Indie. Kakke znamená v japonském jazyku
jakýsi druh mrtvice. Nemocný touto nemocí stí-
žený, nemůže se pohybovati, končetiny jeho jsou
zmrtvělé, hlava se mu točí. Nabude li nemoc
tato ostřejší formy, má to za následek zvodna-
tění noh. Japonšti medikové vysvětlují silné její
rozšíření mezi japonskými dělníky a vojáky —
slabostí a vysilením. Ve mnohých případech
»kakke« účinkuje na srdce a tu téměř vždy má
osudný následek. Obyčejný průběh nemoci trvá
několik měsíců, po uzdravení může rekonva-
lescent očekávati její návrat po 1—11% roce,
při tom pokaždé s novými variacemi; tak na př.
připojuje se k ní místná neuralgie nebo oslabení
pohlavní působnosti. Nemocí touto často one-
mocňují úplně mladí a zdraví lidé; ženy po-
měrně řídčeji a to ve většině připadů v periodě
těhotenství a hned po narození dítěte. Det
obyčejně bývají od ní ušetřeny. Nemalý vliv
na rozšíření »kakke« jeví klimatické podmínky
některých krajin Japonska, níže položených,
v nichž bují malarie, kterou dříve japonšt
medikové považovali za »kakke«. Někteří lékaři
spatřují příčinu onemocnění touto nemocí v pře-
měně výživy. Ve prospěch posledního náhledu
mluví pozorování venkovanů, kteří živíce se
pouze ječmenem, prosem, ovocem a z části
rybou, trpí »kakke« mnohem méně, nežli oby-
vatelé měst, upotřebující za pokrm pouze rýži.
rozličné druhy konserv a v ohromném množství
ryby. Druhým nejlepším potvrzením toho mohou
sloužiti bilance hlavního mořského lékařského
inspektora dra. Takatia o stavu japonského lod-
stva, ve kterém bylo ohromné procento one-
mocnění »kakke«.
V r. 1883 nemocných »kake« bylo 231
osob, z nichž 44 smrtelné případy; r. 189
nemocných bylo 87 osob, z nichž ani jediná
nezemřela.
Dr. Takati objasňuje toto snížení procent
onemocnění změnou výživy japonského námo-
níka. Podle jeho návrhu totiž bylo zaveden
maso a pečený chleb.
Každodenní porce japonského námořník
od těch dob sestává z 1/2 libry chleba, 3/s lib.
masa, 1/2 lib. rýže a 5/16 lib. ovoce. Ješt
z menšího procenta živé ryby, čaje, bobů
cukru.
Podle pozorování tohoto lékaře, dík po-
dobné výživě, kakke téměř úplně vymizela
lidem přibylo na váze. Jinak však hledí na vše
známý v Japonsku professor tokijské university
dr. Skriba. Tento vidí příčinu onemocňován
kakke a jejího epidemického charakteru v pře-
plňování místností lidmi, špatné ventilaci, v ne-
užívání desinfekčních prostředků a nevyvětrá-
vání postelních přikrývek, které podle jeho slo
přenášejí nemoc od jednoho nemocného na
druhého. Příčinu zničení této nemoci v japonském
loďstvu vidí tento lékař ne v přeměně výživy,
ale v zlepšení života námořníků a větší pozo-
nosti v lodní hygieně. Tlm způsobem, srovná-
vajíce tyto dva náhledy, můžeme říci, že nemo
kakke jeví se resultátem buď přenáhlé přeměny
výživy, nebo špatných sanitárných podmínek
Podle slov druhého japonského lékaře, kde s
zahnízdilo kakke, tam především je nutno spá-
liti, nebo při nejmenším podrobiti týdenní des-
infekci, pomocí odpovídajících nemoci té plynů
všechny místnosti nemocných, jinak tato nemoe
kazí mnoho mladých životů. Teprve potom je
možno působiti proti télo nemoci. V Japonsku
tato nemoc poprvé objevila se před dvěma sty
lety a nenabývala až do roku 1860 epidemi-
ckého charakteru. Asi v té době neočekávaně
objevila se v japonských přístavech, pak se roz-
štřila do mnohých nízko položených krajů, kde
se stala velice nakažlivou. V tu dobu nijaké
radikálné prostředky v boji proti této nemoe
japonští patriarchální medikové vystaviti nemohl
i doporučovali nemocným přestěhovati se na vy-
výšená místa.
Výsledkem této šalomounské rady bylo, ž
se nemoc ta rozšířila po celé zemi ; kakke stala
se bičem národa. Až do naší doby japonští lé-
kaři marně se brání a ještě nenašli prostředky
proti této nemoci, jednomyslně však souhlasí
s tím, že při zlepšení hyg enických podmínek
procento onemocňování poznenáhla se zmenšuje
Jak někteří zpravodajové váleční potvrzuji
zuří tato nemoc dosti silně v japonské armádě.
odkud přešla i do ruských řad. Z té příčiny
radi mnozi ruští lékaři lékařům v mandžurské
armádě, aby zdvojili svoji pozornosť a byl ve
lice opatrnými s podobnými nemoenými, jinak
Rusku a odtud i celé Evropě hrozí nová dosud
zde neznámá nemoc, která bude každoročně
mrznčiti a usmrcovati tisíce Evropanů.
Nebezpečí čínskému copu,
Čínské obyvatelstvo je pobouřeno císařským
rozkazem, že si všichni příslušníci čínské armády.
od prostého mužstva do nejvyšších generálů.
mají ustříhati copy. Číňané to pokládají jen za
počátek hrůz, které se na ně hrnou; vypravuj
si, že po vojácích přijdou na řadu úřadníci,
po úřadnících kupci. Kdyby zůstalo při vojsku,
čínské obyvatelstvo ještě by se upokojilo, nebo
voják je v Čině opovrženým člověkem, nehod-
ným, aby se s ním a o něm mluvilo. Lepsí
vojáci, nemohouce toho snésti, raději se dávají
k chunchuzům, jež Číňané pokládají za něco
lepšího než vojáky.
Číňané kladou za vinu vlivu japonskému
že budou zkráceni o copy. Připouští se možnost
že následkem toho bude vzniknuti nepokojů
v čínském vojště i obyvatelstvé.
#12
alto_textblock
#12
Ruské náhrady maudžurskému
obyvatelstvu.
Rusové správně platí mandžurskému oby
telstvu škody, způsobené vojskem, kdežto J
ponci je odkazují až na válečnou náhradu.
Škody vyšetřuje zvláštní komise, jejímž před-
sedou je kapitán Sapožnikov. Náhradu dostávají
i za každé poškození chat a jiných budov
Komiseři, vrátivše se do Mukdena, vypravovali.
že vesničané před nimi padají na kolena a slzavě
#13
alto_textblock
#13
jim děkují.
#14
alto_textblock
#14
Telegrany.
#15
alto_textblock
#15
Zápas o Port Artur
Z Londýna, 1. listopadu. (C.-B.) V Čifn
proslýchá se die depeše »Daily Telegraphu« —
že japonská řadová loď »Jašima« ztracena
již před delší dobou.
Týž list oznamuje dále, že asi před týdnem
dostaly se do Port Arturu dva male
parníky se střelivem a potravi
nam i pod francouzskou vlajkou.
#16
alto_textblock
#16
Z mandžurského bojiště.
Z Mukdenu, 1. listopadu. (»Birž. Vědo-
mosti«.) Japonci udržovali včera celý den prud-
kou dělostřelbu beze všeho výsledku. Na něko-
lika místech napadli naše postavení, ale byli
odraženi s velkými ztrátami. Naše
ztráty jsou skrovné. Japonci byli šťastnější —
pokud o ztráty jde — při svém útoku na jedno
návrší. Tam bojovalo šest ruských s etnín
s dvěma japonskými pluky. Útok byl
připraven strašnou dělostřelbou. Naše setniny
ztratily polovici svého mužstva,
avšak uhájily svá postavení a od-
razily Japonce.
Z Londýna, 1. listopadu. (C.-B.) Dle fu-
zanské nedatované, dne 31. října odeslané
depeše dopisovatele Reuterovy kanceláře v hlav-
ním stavu Kurokiově, Rusové za jedné z po-
sledních měsičních nocí zahájili dělostřelbu
na japonské postavení levého
křídla střední armády, byli však po
několikahodinném boji odraženi. Pěchota a dělo-
střelectvo střilelo prudce a stále až do úsvitu.
Dozvuky hullské afféry.
Z Lorientu, 1. listopadu. (C.-B.) Kapitán
dánské brygy »Anne« opakoval na konsulátě
prohlášení, uveřejněné v jedněch ranních novi-
nách včerejších, že několik z jeho lidí vidělo,
jak anglické šalupy a minonosky ne-
známého příslušenství na šírém moři
překládaly nějaké věcl.
Z Londýna, 1. listopadu. (C.-B.) Výbor
ustanovený zahraničným úřadem k vyšetřen
škody, způsobené rybářskému loďstvu hullskému.
konstatoval — dle »Standardu« — že několik
lodí bylo více anebo méně poroucháno granáty
a kulometovými střelami. Také rybářské náčin
bylo zkaženo. Tyto podrobnosti prý svědčí, že
Rusové stříleli z rychlostřelných děl.
Z Gibraltaru, 1. listopadu. (C.-B.) Vojenské
lodi anglické dostaly prý zase rozkaz, aby byly
pohotově a mohly ihned vyplouti
Koluje pověsť, že posádka je připra-
vena shromážditi se na Rockgunu.
Z Londýna, 1. listopadu. (C.-B.) Noviny
oznamují z Gibraltaru, že posádka byl
o 10. hod. rauní mobilisována a dělo-
střelci odebrali se na svá postaveni
k rockgunským batteriím.
Ruský vyslanec Benkendorf měl v po-
ledne audienci u krále.
Z Londýna, 1. listopadu. (C.-B.) Večerníky
oznamují z Gibraltaru: Anglické vojenské lodi
vyzvedly kotvy. Guvernér svolal ve-
litele pozemního vojska do vládní
budovy.
Reuterova kancelář oznamuje z Gibraltaru
ve 2 hod. 15 min. odp.: S admirálské lodi
»Cesar« právě v y střeleno; svolávají se ná-
mořní důstojníci. Všecky lodi chy s ťaji
se jako do boje.
Z Villy Gercia, 1. listopadu. (C.- B.) Angli
cký obrněnec »Bacchante« s vlajkou admi-
rála Walkera, chefa středomořského loďstva,
zakotvil ve zdejším přístavu. Křižák »D a i se
přivezl kotvícím zde vojenským lodím za-
pečetěné rozkalzy a večer zase odplul.
Z Londýna, 1. listopadu. (Reuter.) Zdes
myslí, že anglo ruské vyjednávání nemá zcela
hladký průběh. Jaké jsou vyskytnuvší se ne-
snáze, neproslýchá se, ale soudí se, že
souvisí s výjezdem ruského loďst v
z Viga a okolnosti, že ve Vigu zůstali j e
čtyři námořní důstojníci ruští.
Z Londýna, 1. listopadu. (C.-B.) Ruský
vyslanec hrabě Benkendorí dostavil se od-
poledne do zahraničného úřadu na rozmluvu
s markýzem Lansdowne m.
Premier Balfour, jenž měl již rozmluv
s I. lordem admirality Selbornem, přijal
ještě jednou jeho návštěvu. Selborna provázel
admirál Fisher.
Z Gibraltaru, 1. listopadu. (Reuter.) Zdejš
přípravy způsobily znepokojení, protože lodní
manevry byly ukončeny v neděli odpoledne
Všecky rychlostřelné batterie
byly odpoledne obsazeny a pěš
oddíly komandovány do služby
na nábřežích. Reflektory jso
přísně střeženy.
Z Londýna, 1. listopadu. (C.-B.) Zejtra
bude kabinetní porada v zahraničném
úřadě.
O zprávách večerních novin o vypluti pr-
plavního loďstva a svolání důstojnictva v Gibral-
taru telegrafují Reuterově kanceláři z Gibraltaru,
že loďstvo o 5. hod. odpol. stál
ještě na kotvách, ale bylo připraveno
k výjezdu. Guvernér svolává důstoj-
níky každý den do vládní budo vy
Z Gibralfaru, 1. listopadu. (C.- B) 50. sel
nína posádkového dělostřelectva, jež sem přibyl
ze Sierry Leone na cestě do Anglie, dostal
rozkaz, aby zatím zůstala zde.
Z Londýna, 1. listopadu. (C B.) Zahra-
ničný úřad uveřejnil večer toto commu-
niqué: Než ruské loďstvo vyplulo z Viga.
ruský admirál dostal rozkaz, že ruské loďstv
na své cestě do východní Asie nesmí omezo-
vati ani obtěžovati neutrální obchod. Dle zá
vazků Ruskem převzatých zůstali ve Vigu čtyr
důstojníci. Obě vlády vyjednávají teď o podmín-
kách, za jakých záležitost předloží se mezi-
národní komisi, jíž se svěří zamýšlené vyše-
třování.
Z Palmy, 1. listopadu. (C. B.) Anglický
obrněnee »Irresistible« s pěti mino-
nosci přibyl sem dnes odpoledne a salutoval
s přístavními batferiemi.
z Villy Garcia, 1. listopadu. (C.-B.) An-
glické loďstvo v yplu lo.
Napjetí se zmírnilo.
Z Londýna, 1. listopadu. (Zvl. telegram.)
Situace se nyní poněkud opět vyjasnila. Sděluje
se nyní, že ruské loďstvo bylo opráv-
něno z Viga vyplouti a že nebylo t
nijak porušením úmlnvy anglo ruské,
nedávno učiněné.
Doznává se tak i v eommunique, vydaném
dnes zahraničným úřadem anglickým. (Viz de-
peši výše. Pozn. red.) Jeví se tudiž dnešní po-
buřlivé zprávy jen anglickým ohňostrojem, na
slepo vypáleným. Ovšem že mnozí kladousi
otázku, proč pobuřlivé zprávy o opětné mobili-
saci anglického vojska byly anglickými úřady.
zvláště z Gibraltaru, rozesílány?
V každém případě není ale té
chvíle situace již tak hrozivou, jako
byla ještě před několika hodinami.
#17
alto_textblock
#17
Baltické loďstvo ruské.
Z Viga, 1. listopadu. (C.-B.) Ruské loďstvo
vyplulo ráno v 8 hod. na širé moře, sledováno
španělským křižákem » Estremadurou«.
Z Vina, 1. listopadu. (C.-B.) Dopoledne
bylo slyšeti s moře prudkou dělostřelbu, jež
považuje se za střelecké evičení.
Z Madridu, 1. listopadu. (C.-B.) Další zprávy
potvrzují, že kanonáda, jež byla slvšena na po-
břeží Galicie, pochází od cvičné střelby nějakého
loďstva.
Z Corcubionu, 1. listopadu. (C. B.) Oddě-
lení lodí, o němž mysli se, že patří k baltické
flotě, minulo předhoří finisterreské a cvičilo s
ve střelbě.
Z Alžíru, 1. listopadu. (C.-B.) Dnes dopo-
ledne sem přibyl ruský parník »Kitaj«
s uhlím pro ruské vojenské lodi.
Z Tangeru, 1. listopadu. (C.-B.) Ruské loi
zásobí se dál. Tangerské krámy jsou prázdny.
Také jatečný dobytek dopravuje se na lodě.
Přibyly další lodě s uhlí m.
Duchovní ruského křižáku »Aurora« ze-
mřel pro pozdní amputaci ruky. Dnešního jeho
pohřbu zúčastnil se personál ruského vyslanectv
a francouzský konsul. Z eizích námořníků ne-
dostavil se nikdo.
#18
alto_textblock
#18
Čína a nentralita.
Z Tjencina, 31. října. (»Daily Telegraph«.
Činská vláda usnesla se poslati vojsko d
Šanchajkvanu (na ljaodunském zálivu)
aby neporušovala se dálo neutralita dodávkami
válčícím stranám.
#19
alto_textblock
#19
Generál Sacharov.
Z Petrohradu, 31. října. (C.-B.) Generál
Sacharov, dosavadní šef hlavního štábu I.
mandžurské armády, jmenován náčelní kem
stábu vrchního velitele vojska ve
východní Asii.
#20
alto_textblock
#20
Výtržností záložníků.
Z Petrohradu, 1. listopadu. (C.-B.) » Ruská
telegrafni kancelář« sděluje z Kyjeva ze dneška:
V kraji kanevském v gubernii kyjevské došlo
dne 23. října za mobilisace zahájené n
několika místech, jako v Kanevu, Boguslavi.
Steponcích a Mironovu k výtržnostem záložníků.
při čemž asi 20 státních prodejů pálenky a jiné
krámy i četné domy židovské byly spustošeny.
V Boguslavi měly nepokoje ráz výtržností
opilců. V Kanevi dalo místní velitelství na vý-
tržníky vystřeliti, při čemž 3 lidé zraněni. Na ceste
z Radomyšle do Kyjeva zpustošili železnici, ně-
které krámy a vytloukli okna v některých leto-
hrádcích u Kyjeva.
Nepokoje mimo v Kanevi přestaly samy
sebou. Povolané oddily vojenské dostavily se,
když už zavládl klid.
Z Kazaně sděluje se téže teleg. kanceláři,
že tam záložníci na nádraží dopustili se výtrž-
ností, poněvadž jim bylo odepřeno podávání
pálenky. Vojsko obnovilo pořádek.
#21
alto_textblock
#21
Balkán.
#22
alto_textblock
#22
Z Londýna, 1. listopadu. (C.-B.) Dnes vy-
dána »modrá kniha« o záleži tostech
jihovýchodní Evropy. Jedná zvláště
reorganisaci četnictva a reformním projektu pro
Makedonii. Korrespondence sahá od 15. pro-
since 1903 až do 10. srpna t. r. Mezi posled-
ními listinami je depeše ministra zahraničních
věcí Lansdowna petrohradskému vyslanci Har-
dingovi. V ní oznamuje ministr, že 6. srpna
vyjádřil se před ruským vyslancem v Londýně
hr. Benkendorfem, že v horní sněmovně dota-
zovali se ho po zamýšleném rozmnožení počtu
rakouských a ruských četnických důstojníkův
On vyslovil naději, že obě vlády budou se va-
rovat pečlivě všeliké akce, z níž by se mohlo
souditi, že hodlají vyříditi tuto otázku bez
ohledu na citlivost jiných mocností. Lansdowne
zmiňuje se dále, že rakousko-uherský vyslanee
v Londýně, hr. Mensdorff, s nímž mluvil, ubez-
pečoval ho, že nehodlá se nic takového činiti.
Ruský vyslanec hr. Benkendorf neměl tehda
náležité informace.
Ze Skopije, 1. listopadu. (C.-B.) Dne 29
října otevřena zde poddůstojn i c ká
škola četnická pod správou rak. -uher
důstojníků.
#23
alto_textblock
#23
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů.
#24
alto_textblock
#24
Slezský mandát Haasův.
Z Vídně, 1. listopadu. Všeněmecká korre-
spondence oznamuje z Bílska: Starostové Bí-
ska, Jablunkova, Skočova a Černé Vody dosta-
vili se k poslanci těchto měst na říšské radě, dru.
Theodoru Haasovi, aby ho požádali, by svu
mandát, jehož složení před třemi měsíci ohlásil,
si podržel, protože nelze tou dobou docíli
shody o vhodném kandidátu a jest tedy nebez-
pečí, že tento mandát bude ztracen na
prospěch slovanského kandidáta.
Dr. Haase prohlásil, že vzhledem na tento stav
věcí svůj říšský mandát podrží.
#25
alto_textblock
#25
Posadowsky vo Vidni.
Z Vídně, 1. listopadu. Státní tajemník h.
dr. Posadowsky sem přibyl. Zejtra počnou me-
ritorní porady o celně-obchodní smlouvě ra-
kousko-německé. Dnes hr. Posadowsky navštívil
ministra zahraničních záležitosti hr. Goluchow-
ského a všechny rakouské ministry při jednání
tom zúčastněné. Vlastní ministerské porady se
státním tajemníkem Posadowským zahájeny bu-
dou zejtra o 1/43. hod. odpol. v zahraničním mi-
nisteriu za předsednictví hr. Goluchowského.
Konferenci těch zúčastní se ministr zahranič-
ních záležitostí, oba minist. předsedové, dr. Kör-
ber a hr. Tisza a zůčastnění ministři ressortní
jak z Cislajtanie, tak i z Uherska; činnost vlast-
ních vyjednavačů, komisařů rakouských a uher-
ských a tolikéž německých, zůstane vyhražena
jednání podrobnému. Souhlasně předpokládá se,
že ministerské porady a porady v komisích se
budou střídati v ten rozum, že jakmile pora-
dami zjednán bude ve velkých ressortech žá-
doucí podklad, začne podrobné jednání v ko-
misích, potom pak sejdou se opět ministři k vy-
řízení sporných, nevyřízených ještě hlavníeh
záležitostí. Předměty, o kterých bude nutno jed-
nati, jsou ještě tak četné, že dlužno se připra-
viti na dlouhé porady ministerské a na ještě
delší jednání v komisích. Státní tajemník hrabě
Posadowsky bude zejtra odpoledne císařem při-
jat ve zvláštní audienci.
#26
alto_textblock
#26
Z Vídně, 1. listopadu. (C.-B.) Hr. P o sa-
dowsky přijel sem ráno z Berliná s tajným
legačním radou drem. Liehmannem, taj.
vl. radou drem. Kautzem, vl. r. drem.
Schönbeckem, účetním radou Zirkne-
rem a šiffrerem zahraničného úřadu Sau-
#27
alto_textblock
#27
e r e m.
#28
alto_textblock
#28
Návrat krále Petra ze Sofie.
Sp. Z Bělehradu, 1. listopadu. Král Peir
s ministry a družinou vrátil se včera večer ze
Sofie do Bělehradu. Z hranice srbské král
telegramem vyslovil knížeti bulharskému a ná-
rodu upřímný dík za vřelé uvítání.
Dnešní bělehradské listy publikují text so-
fijských zdravic v úplném znění. Královaa
knížecí zdravice jednomyslně vyzdvihuji nutnost
úplného zblížení a bratrské shody za účelem
kulturního, hospodářského a politického pro-
spěchu i pokroku obou národů a zabezpečení
jejich lepší budoucnosti. Král Petr řekl, že je.
to tradice jeho předků, přesvědčení jeho národa
i jeho osobní princip, aby Srbové a Bulhař
žili v bratrství a spojenství.
Ze Sofie, 1. listopadu. (C.-B.) Obecný do-
jem návštěvy srbského krále ve veřejnosti i no-
vinách je ten, že upevněny přátelské poměry
mezi oběma zeměmi, leč v ohledu politickém
neměla návštěva positivného výsledku, jehož si
s jisté strany přáli. Vládní »Nový V ě ke
praví, že návštěva zůstane památnou událostív
dějinách obou zemí, až srbský král a jeho rádci.
přesvědčí se ještě víc, že spása obou národů
záleží v jejich sblížení, a toto přesvědčení od-
straní všeliké protivně proudy. List troufá, že
se bude pokračovati na této dráze a nynějš
návštěva nebude posledním krokem za sblížením
obou zemí.
z Cetyně, 1. listopadu. (C.B.) Král Pete
srbský a kníže Ferdinand bulharský zaslali kní-
žeti Nikolovi společný telegram, v něma
plní bratrské upřímnosti ve svém a jménem
svých národů pozdravují ho, kladouce důraz
na nezvratné přátelství Bulharska, Černé Hory
a Srbska. Kníže Nikola odpověděl v podobnem
#29
alto_textblock
#29
smyslu.
#30
alto_textblock
#30
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 1. listopadu. (C.-B.) Ministr orby
hr. Buquoy, přejímaje dnes úřadnictvo svého
odboru, odpověděl na proslov odb. chefa bar.
Becka, že nehodlá vyličovati svůj program,
ten jest obsažen v jeho minulosti. Doufá učiniti
společné spolupůsobení ministerstva orby stráž-
cem a domovem agrární myšlenky. Hlavně vy-
nasnaží se o ochranu zájmu domácího země-
dělství a v první řadě o selský stav, zápolicí o
svou existenci. Potom představováni jednotliví
úřadníci.
Za přítomnosti účastníků ze všech korun-
ních zemí, zástupeů ministerstva vyučovánía
několika říšských poslanců zahájen dnes VI.
sjezd měšťanských škol rakou-
ských. Po uvítání předsedou, ob. r. Hohen-
sinnerem, usnešen holdovací telegram císaři a
pozdravná depeše mínistru dru. Hartlovi. Sjezd
přijal resoluci, v níž vyslovuje se mínistru vy-
učování dík za dosavadní reformy, a vyslovil
politování nad odporem městké rady vídeňiské
proti zřízení IV. třídy měšťanských škol a dík
obeím, jež IV. tř. zřídily. Za debaty všichni
řečníci vyslovili se proti školské předloze, schvá-
lené dolnorakouským sněmem. Po projednání
několika jiných předmětův a vykonaných vol-
bách byl sjezd ukončen provoláním slávy mě-
šťanské škole.
#31
alto_textblock
#31
Tisza ve Vídni.
Z Pešti, 1. listopadu. (C.-B.) Mlinisterský
předseda hr. Tisza odjel dnes večer do Vídné.
#32
alto_textblock
#32
Papež.
Z Říma, 1. listopadu. (»Tribuna«.) Papež
churaví následkem dny, nepřijímá návštév a ne-
chodi na procházku do vatikánských zahrad,
ale dnes sloužil mši.
Z Říma, 1. listopadu. (C.-B.) Tělesný léka
papežův dr. Lapponi prohlásil v jednom roz-
hovoru, že papež následkem lehkých bo-
lestí, dnou v palci levé nohy způsobených,
od dvou dnů pociťoval nevolnost, neleží však,
ač mu Lapponi předepsal naprostý klid. Dnes
vedlo se papeži značně lépe i přijal některé
osobnosti svého okoll.
Směna italských vyslanců v Tokiu.
Z Tokia, 1. listopadu (Slefani.) Nový italský
vyslanec hrabě Vinci sem přibyl a dosavadní
vyslanec Melegari, jenž bude přeložen do.
Petrohradu, odplul odtud v sobotu.
Rozhodčí smlouva franko-americká.
Z Washingtonu, 1. listopadu. (C.-B. ) St.
taj. Hay a francouzský vyslanec Jusserand po-
depsali smlouvu, dle níž každý možný spor
mezi Spojenými státy a Francií rozřeší se
smírčím soudem. Smlouva ta jest osnována dle
podobné smlouvy anglo-francouzské.
Lippská otázka vladařská.
Z Berlína, 1. listopadu. (C.-B.) „Vossische
Ztg.“, „Berliner Tagblatt“ a „Tägliche Rund-
schau“ oznamují: Ve sporu o následnictví na
lippském trůnu, rozhodla spolková rada, že
1. vladařství hraběte Leopolda vyhovuje právu
i zákonu, a 2. že ostatní spory mají býti před-
loženy k rozhodnutí zvláštnímu rozhodčímu
soudu, sestávajícímu z členů říšského soudu, za
předsednictví některého panovníka.
Naproti těmto zprávám oznamuje se však
— prý — s kompetentní strany, že všeliké
zprávy orozhodnutíspolkové rady
v této otázce jsou předčasny a ne-
zaručeny.
Anglie a Unie.
Z Washingtonu, 31. října. (Reuter.) Ta-
jemník společnosti míru v Londýně odevzdal
presidentu Rooseveltovi pamětní spis této spo-
lečnosti, v němž vřelými slovy se doporučuje,
aby mezi Anglií a Spojenými státy americkými
uzavřena byla smlouva o rozhodčím soudě. Pre-
sident Roosevelt odvětil, že chová největší sym-
patie vůči této snaze a dodal, že stane se pokus,
aby zahájeno bylo jednání za účelem této do-
Presidentská volba v Unii.
Z Nového Yorku, 31. října. (Zvl. telegr.)
Dle novějších zpráv výsledky volby v městě
Novém Yorku slibují tak značnou většinu pro
Parkera, že výsledek volitelských voleb ve
státě Novém Yorku, kterýž zdál se býti repu-
blikánům již uplně pojistén, stává se opět po-
#33
alto_textblock
#33
hody.