#1
alto_textblock
#1
Strana 10.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
1. července 1900
#4
alto_textblock
#4
Číslo 179.
#5
alto_textblock
#5
dostalo před lety, když jsem vás ještě tak
zbožňoval.«
»Tato poznámka mne těší; kdybyste toho
nebyl doznal, věřte, nebyla bych mohla k našt
zábavě mnoho přispěti. Myslila jsem ale, že po
tolika letech jste zapomněl na mmulost, což by
bylo docela přirozené u — šťastného manžela.
»Jest snad zradou na manželce, vzpome-
ne-li muž na episodu ze svého mládí, kteráž
je ve spojení s takou ženou, jako jste vy?«
Ztlumil hlas a naklonil se ku předu, jakoby
čísti chtěl v jejích očích.
» nevyrušujte mne žádnou omluvou. Ne-
lichotím, snažím se obdiv svůj projeviti slovy
kterých Agáta před lety slyšeti nechtěla. Chtě
bych být básníkem, pak učinil bych v písn
nesmrtelnou Agátu, kterou jsem miloval a ztratil,
vlastně která mně nikdy nenáležela.«
»Ano, jste vysoce vzdělaný muž, ale jak si lze
dobyti dívčího srdce, o tom jste neměl an
tušení.«
»Přiznávám se, že byl jsem zbabělý, byla jste
ale hrda, bál jsem se k vám přiblížiti. A pak držela
jste se stále v jakési vzdálenosti, takže se má
hrdost proti tomu konečně vzbouřila a já prchl
hluboce jsa roztrpčen.«
»A klesl do náručí Mariina ?«
»Ano,« odpověděl klidně, »ta byla od po
čátku mojí přítelkyní. Ona nalezla ten pravý lél
pro mou zraněnou hrdost — a ostalní násle-
dovalo samo sebou. A přec,« pohledl na ni.
»přišly chvíle, kdy pevně jsem věřil, že — ne
jsem vám lhostejným.«
»Tím jste mí také nebyl,« odvětila prostě
»proč neměla bych býti upřímnou vůči vám ? —
Dovedo býti vůbec žena upřímnou k muži? Jak
mnoho žalu by bylo se světa odstraněno, kdyby
ženy byly upřímné.«
»Vědomí, že mne máte ráda, bylo by mne
po celý život blažilo, byť byste i nebyla mně
náležela.«
»Nemluvte, prosím,« žádala tiše, »pan
professorová Braunová nás pozoruje.«
»0, nechte ji! Agáto, já přes moře byl
bych přišel, celý svět byl bych procestoval, pro
to, co jste nyní vyslovila — že kdysi jsem vám
nebyl lhostejným.«
Mluvila klidně, bez znatelného rozčilení.
ale přece chvílemi se hlas její zachvěl.
»Jednou prosila jsem vás,« vyprávěla,
»abyste nás ještě navštívil, leč — stal jste s
mi cizím. Ano, zapudila jsem vás, ale tu právě
toužila jsem po vás. Já cítila jsem, že dlouho
dost jsem si s vámi zahrávala. Bylo to za let-
ního odpůldne, když jste ke mně přišel — pa-
malujele se ještě ?«
Přisvědčil mlčky.
Zpívala jsem všechny ty písně, které jste
měl tak rád, leč záhy jsem zpozorovala, že
navždy jste pro mne ztracen. A pak, když
jsem ukončila,« pravila tišeji, »řekl jste něeo
hrozného — vy dal jste mi cítit, že mne ne-
milujete. Činila jsem vám výčitky, že již vám
je hudba lhostejnou, a tu jste mi řekl: Na-
dšení minulo ... To bylo vše, ale stačilo to.«
»Já jsem lhal,« chvěje se, odvětil, »trpěl
jsem nevýslovně, když vy jste zpívala, leč obá-
val jsem se vašich rozmarů.«
»Vyjednáváte denní otázky?« Ozval seze
sousedství hlas paní professorové Braunové
která se v jejich rozmluvě chtěla zúčastníti,
poněvadž její soused nebyl dosti zajímavým
Agáta se otočila k ní a přisvědčila s úsměvem
»Denní otázky!« opakoval Lorenz. »Tato
jest největší otázkou mého života. Ni okamžiku
nesmíme zmařiti onou dámou. Rcete mi, smím-
se vůbec potom ptáti — kdy jsem dostal ná-
stupce ve vašem srdci ? Vím, že nejste vdána,
ale řekněte mi přece, jak dlouho jsěm panoval?
Vždyť chceme býti upřímni.«
»Přes propast, kterou manželství vaše mezi
námi utvořilo, smím se to odvážiti —«
»Nuže, mluvte přes onu propasť měho
manželství,« přerušil ji netrpělivě. »Vy jste
vším vinna. Proč nemluvila jste poctivě, jako
člověk ku člověku. Což není duše druhě duši.
kterou miluje, ničím povinna? Uznejte přece
směšnost své ženské správnosti ! Protože jsem
ženatý, chcete mi říci onu pravdu, která mi
pomoci nemůže; kdežto kdybych byl svobodný
tatáž slova učinila by mne nejšťastnějším člo-
věkem.«
»Máte pravdu,« odtušila. Pak za oka-
mžik pokračovala: »Já jsem dnes přišla sem
přesvědčiti se, zda-li jste hoden, abych na vás
ještě vzpomínala. Ano, jste toho hoden! Chci vám
tedy něco říci, o čem jste nikdy nevěděl, čeho
nikdo neví a co dnes poprvé a naposledy bude
řečeno, neboť my se již asi nikdy neshle
dáme«, — zamlčela se a sklonila hlavu. Mez
tím se zábava kolem nich hlučně rozproudila,
takže se jich nikdo nevšímal.
»Přišla jsem dnes večer, abych uviděla,
zda-li jste se stal tím, čím že se stanele jsem
doufala, a co svět o vás mluví. Milovala jsem
vás vždy. Vědomí, že jste hoden mě lásky.
blažilo mne po ta celá léta. Nebuďle sentímen-
tální,« pravila s veselým úsměvem, » nestěžujte
si na ztracený život, můj jím není a nikdy
nebude. Nechci býti nešťastna. Také dnes se
vrátím domů šťastna, že neztrácím svého
ideálu.«
»A podrží tento ideál své bývalé místo?e
»Buďte jist,« přisvědčila, »že zůsťane, ja
kým a kde byl. Vámi byl můj život šťastný
vámi též zůstane.«
Oba seděli okamžik mlčky, pak pravila
Agáta tiše: »Co myslite: nečiní nás vědomi,
že milujeme toho, kdo hoden jest naší lásky.
dosti šťastnými?«
Hlas zvonku ohlašoval nové číslo pro
gramu a zábava utichla, když sálem zazně
krásný baryton: »Jen jednou v roce kvete
máj«. Oba naslouchali mlčky. »Jen jednou
žití láska«, zpíval onen mladík tak tklivě, jako
dovede zpívati jenom člověk, který nepozna
ještě žalu.
»Myslím, že nyní můj život bude stálým
májem,« napsal dr. Lorehz na lístek papíru
podal tento Agátě mezi tím, co celý sál se
otřásal bouřlivým potleskem.
»ápáto,« zašeptal jí pak, »není žádné
překážky mezi námi: Jsem přes tři léta již
vdovcem a děkuji bohu, že vy jste o tom ne-
věděla, sice by se mi nikdy nebylo dostalo nej
vyššího štěstí mého žití.«
Právě v tom okamžiku pravila paní pro-
fessorová ku svému sousedu: »Měla jsem dra.
#6
alto_textblock
#6
Lorenza za jasnou hvězdu na poli vědeckém
ale dnes se valně nezaskvěl.«
»Nu ano,« odvětil její soused, »on jes
velmi vzdělaný muž, a nudil zajisté svou krá-
snou sousedku nějakou učenou rozprávkou.«
A pak když Agáta vstala, tichá, leč dojat
blažeností, přeslechla ještě jednu poznámku oné
dámy: »Slečna Trentenova, je krásná, ale
chladná a v každém ohledu přepjatě — sprá-
vná. «
S úsměvem pohledla Agáta na dra. Lo-
renza, s úsměvem naklonil se on k ní a z-
šeptal: »Bohu díky — ne tak docela.«
A. K.
#7
alto_textblock
#7
Různé zprávy.
#8
alto_textblock
#8
Obchodní musea a skladiště vzorků.
Nikde snad nejeví se neblahé následky
centralismu patrněji, než v oboru obchodu. Vy-
hovovati nejrůznějším potřebám podle jedné
šablony, znamená neuspokojiti nikoho To také
platí o vídeňském museu obehodním, jehož ne
dostatky vytýká autor pozoruhodného článku,
právě dokončeného v posledním červnovém
svazku »České Revue«. Ukazuje naproli tomu
názorně, jakych úspěchů ve prospěch madar
ského obchodu získalo obchodní museum pešt-
ské, vzniklé z pešťské výstavy r. 1885. Po-
jednav o založení českého obchodního „ musea.
pojednává o jeho úkolech a čákách jeho čin-
nosti a podává praktické návrhy, ktorak by
bylo lze vyvinouti intensivnější činnost ve pro-
spěch českého obchodu, tak důležitého pro roz-
množení národního jmění.
České obchodní museum vzniklo podivu-
hodně opět s použitím sbírek národopisných.
kupeckého krámu národopisné výstavy. Spolek
tento mezi jiným pojal do svého programu
především »uzdravení« domácího trhu, to jest
obmezování importu. Tím způsobem měla býti
podporována snaha podnikavosti v oborech do-
sud u nás nezastoupených a teprve v druhé
řadě měla i příslušná pozornost věnována být
našemu vývozu. Prostředkem k dosažení tohoto
cile měly býti sbírky vzorků zboží k nám do
váženého, jakož i vzorky zboží vývozného.
Tedy činnost, která nezbytně vyvolává ony
úkony, jež zovou se obchodně informační služ-
bou a bez níž ani nelze si představiti opatření
takovýchto vzorků, nehledě ani k obtížím s tln
spojeným.
Aby vyvarováno bylo vší soutěži vzhledem
k této okolnosti, pokud vývozního spolku a vý
vozní kanceláře obchodní a živnostenské ko-
mory se týče, nedali zakladatelé tuto působnos
českému obchodnímu museu, ačkoliv obava
konkurence v té příčině se strany vývozní
kanceláře komorní úplně byla zbytečnou,
když zakladatelům musea netanulo na mysli
vyvolati v život ústav veřejný se stejným po-
sláním, jaké mají vývozní kanceláře s tím, že
činnost jeho měla býti doplněna zmíněnými
sbírkami a další řadou úkolů, jimiž mělo se
více opět působiti ku povznesení intellektuální
úrovně stavu obchodnického. Působnost Českého
obchodního musea v tomto směru záleží v po-
řizování zbožíznaleckých sbírek kupeckým po
kračovacím školám, jakož i vedení čítárny, kde
by ku volnému použití byly vyloženy adresáře
knihy a časopisy pro obchodníky důležité. Před
pokládá celá zpravodajská činnost a z ní vy
plývající pro obchod nutná informační, poku
zakládá se v užívání úřadů konsulátních, orga-
nisaci, jež nadána jest tím vším, co žádá po-
platkový zákon, k tomu účelu, aby vzájemn
korrespondence s ostatními úřady byla kolku
prosta a aby tak v této činnosti mohla se pro
vésti zásada bezplatnosti, t. j. podávání všech
zpráv interessentům úplně zdarma, neb jenom
za náhradu hotových výloh. Zásadu tu přijaly
namnoze vývozní kanceláře obchodních komor
jakož i c. k. rakouské obchodní museu vídeň-
ské. Této vlastnosti České obchodní museum
přirozeně jako pouhý spolek nemá.
Tyto okolnosti přivodily, že není v jeho
statutární působnosti nutné organické souvislosti.
kterýžto nedostatek byl příčinou, že nemůže s
České obchodnické museum i v tom směru vy-
kázati činností, kterou si vytklo, a nehledě an
k tomu, že občasné pořádání výstavek vzork
zboží na cizích trzích běžného vytkla si také
vývozní kancelář pražské obchodní a živnosten-
ské komory, která k tomu jako ostatní komory
v prvé řadě byla by povolána, kdyby důleži-
tost a prospěšnost toho byla patrna.
Z uvedeného až dosud plynulo by, že
České obchodní museum u nás nevzniklo z na-
lehavé potřeby, což odůvodňují také výsledky
šetření, které podnikl zemský výbor již v roce
1888, zda-li doporučuje se, aby zřizovány byly
v král. českém sklady vzorků surovin a vývoz-
ního zboží. Vyslovila již tenkráte obchodní ko
mora firmy z příčin konkurenčních. Budějovick
komora přímo odmilala podobný úmysl z dů
vodů, že nestačí prostředky země k vydržování
takových skladišť, vyslovila se však pro zřizo
vání skladů takových na cizích trzích pro český
vývoz důležitých.
Pokud další působnosti Českého obchod
ního musea se týče a která záleží v pořizování
zbožíznaleckých sbírek kupeckých pokračova-
cím školám a šíření zbožíznaleckých vědomost
u interessentů a dorostu obchodního, příslušelo
by spíše technologicko-průmyslovému museu
Vše ostatní, co zbývá ze statutární činnosti Če-
ského obchodního musea, jako jest čítárna, ve
které vyloženy býti mají k volnému použit
adresáře, knihy a časopisy pro obchodníky dů
ležité, byl by obor působnosti příliš omezený
který snadno mohl by býti pojat v program ji-
ných a již existujících sdružení obchodních.
Zemský sněm král. českého při rozhodo-
vání o žádosti Českého obchodního musea
povolení zemské subvence jeho zvláštní posta-
vení proti jiným obchodním museím postřehl
v domněnce, že činnost jeho kolliduje s Vývoz-
ním spolkem pro Čechy, Moravu a Slezsko, vy-
zval České obchodní museum r. 1898, aby se
s ním sloučilo ve spolek jediný.
Toto vyzvání opětoval pak z usnesení roz
počtové komise sněmu král. českého také roku
loňského, uváděje za důvod stejné eíle zmíně
ných korporací, jako i moment úsporný a roz-
šířil toto přání fuse též na Stálou výstavu
tržnici řemeslných výrobků.
Jakkoliv zde nelze naprosto mluviti o ně
jaké soutěži mezi zmíněnými korporacemi, přece
#9
alto_textblock
#9
zdá se přání zemského výboru král. českého
pokud českého obchodního musea se týče.
oprávněným, nehledě ani k úspoře, kterou přán
své odůvodňuje, neboť dle našeho názoru při
slušelo by v prvé řadě pořádání exportníeh
vzorků Vývoznímu spolku, kdyby účelnost
prospěšnost zařízení takových nebyla podmíněna
místem.
Znamená-li tedy v tomto ohledu hlavní
jádro působnosti českého obchodního musea ku
půdy méně plodné a práce nevděčné, doporu
čovalo by se dle našeho skromného názoru tím
více sloučení s Vývozním spolkem a to v zájmu
cíle, který oběma korporaeím přece jest spo-
lečný — to jest povznesení českého obchodu.
Ba více, my považujeme soustředění sil
systematický postup v provádění úkolů vytknu
tých a v ostatních směrech za žádoucí a nezbytné
má-li nákladná a obětavá práce těšiti se těm vý-
sledkům, kterých je hodna a které může oče
kávati.
Pokud tato fusse týkala se také Stálé vý-
stavy a tržnice řemeslných výrobků, dlužno jen
poukázati na obtíže, jež by povstaly, kdybyi
lato korporace, která jest utvořena na základě
zákona o společenstvech z r. 1873, měla se
sloučiti s korporacemi, o něž se jedná a jež
z právního hlediska jsou pouhými spolky. Ale
ani jinak nebylo by zde sloučení prospěšným
vzhledem k zvláštnímu postavení, které zaujímá
Stálá výstava a tržnice řemeslných výrobků
nyní za vyvíjejícího se ruchu svépomocného,
který bude ji zajisté ukládati stále nové povin
nosti vůči maloživnostnictvu, v jehož prospěch
pracovati jest přece jejím předním úkolem.
#11
alto_textblock
#11
= Pomník Washingtonův v Paříži. Jez-
decká socha Washingtonova, dar to amerických ob
čanů Francii, přibyla těchto dnů do Paříže. Jest to
bronzová socha zvýší 3 metrů, dílo amerických so
chařů Daniela Frencha a Edwarda C. Pottera.
Washington znázorněn, kterak před bitvou pozvedá
meč a vzývá boha o pomoc. Socha bude státi na
podstavci z americké žuly, zvýší 4 metrů. Doprav
sochy z Ameriky do Paříže byla velmi obtížná.
Socha koně, vážící 3971 kilogr. a socha jezdce, vá-
žící 1666 kilogr., musily býti uloženy každá zvlášt
do velkých beden. Následkem velikosti beden,z
nichž jedna měla délku 40 metrů, nebylo možno,
dopraviti je po dráze, celá doprava až do Paříže
děla se cestou vodní. Bedny, jakmile přibyly do
Paříže, dopraveny na místo svého určení a ihned
počato s montováním sochy na podstavci. Socha
odhalena bude dne 3. července, v předvečer národ-
ního svátku amerického, u přítomnosti nejčelnějších
členů americké osady v Paříži.
= Drahé vejce. V dražební místnosti Steven-
sově v Londýně bylo těchto dnů prodáno vejce velké
alky za cenu, jaká dosud nikdy nebyla placena. Nej-
nižší nabídka byla 161 I. št. 5 sh., poslední nabídka
pak 331 1. št. Ba i menší exemplář, jenž současně
prodáván, docílil 193 l. št. 10 sb., o 5 l. št. 5 sh.
více než r. 1894. Tato vejce byla před šesti lety ob-
jevena podivným způsobem. Jakýs mladík byl pří-
tomen dražbě nábytku v Kentu, kamž se byl odebral
na kole. Mimo jiné podivné přírodniny zpozoroval
dvě velká vejce. Za obyčejných okolností byl by je
mohl dostat za 8 sb., ale jakýs muž, jenž chtěl mit
všechny přírodniny, počal přihazovat a dohnal jej až
na 36 sh. Zavázal si je do šátku a přivázav si uzlik
na kolo, jel domů. Později shledáno, že to jsou vejce
velké alky, druhu již vymřelého a jedno z nich bylo.
ačkoli mělo puklinu, prodáno r. 1894 za 279 I. št.
10 sh. Ceny za vejce vyhynulých pláků v posledních
letech značně stouply. R. 1856 prodáno u Stevensa
jedno vejce za 21 l. st. 30 sh. Čtyři duplikaty, jež
byly majetkem Royal College of Surgeons, prodány
po 30 l. st.; jedno z těchto vajec roku 1887 docílilo
168 1. st. Řok po té jiný exemplář, jená roku 1852
koupen byl za 18 I. st., prodán za 230 1. st. Roku
1890 musil sir Vauncey Crewe za jedno vejce za-
platit 322 1. st. 10 sb.; za dvojnásobnou cenu bylo
tehda lze dostat vycpanou velkou alku a její vejce-
= Výprava k soverní točně. Ze Št. Johns,
N. F., se oznamuje: Parník »Windward«, v bouřia
mezi ledovci osvědčená to loď amerického cestovatele
k severní točně, poručíka Pearyho, vyzbrojuje se zde
pro novou výpravu. Parník byl pět měsíců v suchém
doku a byl důkladně opraven. Byl nasazen nový
šroub i s hřídelem a stroje zlepšeny, takže parník
může o 11/2 uzlu více uraziti v hodíně nežli dosud
Tentokráte popluje parník »Windward« k severní
točně jako americká loď, neboť kongres dovolil, aby
byl zapsán do amerického lodního registru. Parník.
za velení kapitána Samuela Barletta, odebéře se
odtud do Sidneve, B. C., kde bude zásoben uhlím-
Dne 1. července vydá se výprava na cestu do Etaba.
na severním pobřeží Gronska, kde se nalezá zimní
stan Pearyho. Tam obdrží kapitán Barlett instrukc
pro další cestu.
= Předchůdci Babyloňanů. Na staro
babylonských nápisech vyskytují se častěji nápisy
v řečí, lišící se naprosto od se citské babylonštiny,
spolu s bahylonskými překlady. Ve dvou případech
označena tato nesemitská řeč výslovně jako sumer-
ština (nazývají ji také akkadštinou). Zesnulý Terrien
de Lacouperie a zcela neodvisle od něho rev. C. J.
Ball již dříve vyslovili názor, že dřevní Sumerové
byli v úzkých stycích s dřevními Číňany. Byli ve-
deni k tomu momenty linguistickými, paleografickými
a historickými. K týmž výsledkům dospívá T. G.
Pinches v posledním svazku »Journal of the Roval
Asiatic Society«. Přináší jakožto nový materiál vy-
obrazení z de Sarzee-ových »Découvertes en
Chaldée« a sice sumerské basreliefy, jichž hlavy
mají šikmé oči čínské. Pinches pravl: »Nečetné so-
chařské práce, na nichž se jeví více méně typ
šikmých očí, potvrzují závěry Lacouperie-ovy a J. C.
Ballovy. Proto ještě není nutno předpokládat, že Čí-
ňané jsou nezbytně potomky starých Sumerů, aneb
že staří Sumerové přistěhovali se do Babylonska z Číny.
Je-li vskutku, jak se zdá, souvislost mezi kulturou
předsemitsko-babylonskou, tak zvanou sumerskou
čínskou, dlužno předpokládat, že oba národové ze
společného střediska se přistěhovali do Babylonska.
jednak do Číny, bezpochyby ze země východně neb
severovýchodně od Babylonska a západně od Číny
Sumerské nápisy kladou se do třetího tisíciletí před
Kristem. Jak prastarou i vůči kultuře sumerské musí
býti kultura činská, když ve fysiognomiích vyobra
zení z tehdejší doby jeví se ještě mongolský ráz a
byl-li tento ráz tak značný, že řeč zemí mezi Eu-
fratem a Tigrisem byla řečí plemene mongolského
Když Semilé ve třetím tisícileli př. Kristem panovali
v Babylonsku, byly ještě hymny, žalmy, kouzla a
pod., ale i královská nařízení a zákony psány řečí,
jakou učenci považují za čínsko-mongolskou.
= Automobilismus, jenž, jak se z počátku
zdálo, kvapem se blížil »době bez koní«, tak že
i mnozí hospodáři a pěstitelé koní s nedůvěrou hle-
děli vstříc jeho vývoji, nejeví v poslední době nikterak
takovéto hrozné účinky. Statistika počtu koňstva
v Paříži, kde užívání automobil neobyčejně rychle
zdomácnělo, ukazuje, že navzdor četným automo-
bilám vzrostl počet koní za rok skorem o 5000. Toho
času nalezá se v Paříži 98.284 koní, kdežto dle sčí-
tání v roce předešlém bylo jich pouze 93.652. Z pří-
růstku 4682 připadá na společnosti omnibusů 1005
jichž koňstvo z 15.833 vzrostlo na 16.838. V doprav-
nictví vzrůstá stále potřeba koní, neboť rychlý vzrůst
obratu zboží nabývá ve městě takových rozměrů, ž
vývoj automobil mu nemůže stačit. Také to nemá
nijakého vlivu na zámožné majitele koní, kteří, byt
i koupili automobilu, přece proto nezmenší počel
svých koní. Mimo to jest přeměna drožek v auto-
mobily ještě dosti vzdálena, neboť všechny pokusy
ve větších rozměrech v tomto směru setkaly se dosud
s nezdarem.
= Žaponské lakované práce. Šanghajský
jeden časopis oznamuje: Parádní kus- žaponské
práce ve zlatém laku byl onehdy prodán firmou
Kuhn Komor v Jokohamě. Je to skříň pouze 50
palců vysoká a 37 palců široká, za niž zaplaceno
#12
alto_textblock
#12
10.000 jenů (1 jen = 1 zl. 32 kr.). Řezby a malby
jsou dílem předních uměleů a zlacení jest tak silné
že se zdá, jakoby skříň byla vykládána zlatými de-
skami. Takovéto parádní kusy uměleckého průmyslu
žaponského jsou neobyčejně vzácné, neboť se nyní
skorem ani nehotoví. Nalezají se výhradně v soukro-
mém majetku starých, bohatých rodin žaponských
Také tato skříň, jež prodána jakémusi Angličanu
v Bradfordu, pocházela ze soukromé sbírky žaponské
jež musela býti prodána pro finanční nesnáze maji-
telovy. Takovéto kusy dostávají se málokdy do ob
chodu. Před pěti lety prodána touže firmou skříř
zdobená zlatým lakem za 7500 doll, do Filadelfie.
brzy na to jiná za 8000 doll. bankéři Reckettovi do
Londýna. Jmenovaná firma má nyní ve svých boha-
tých sbírkách ještě jednu podobnou skříň, rovněž
velmi krásnou, jež svou bohatou ozdobou vzbuzuje
všeobecný obdiv-
#13
alto_textblock
#13
Zahradníkn a majitelům zahrad dllo dáležite
#14
alto_textblock
#14
Vytrvalé květiny.
#15
alto_textblock
#15
Výběr nejlepších a nejvhodnějších druhů ku pě-
stování v zahradě a k pracím vazačským
Napsal Václav Gottwrall.
#16
alto_textblock
#16
Se 48 nádhernými přílohami.
Vycházl v sešitech (asi 20) po 30 kr.
Stále více přichází do módy pěstování rostlin ví-
celetých, nejen k vůli značné úspoře, ale i také, ž
přicházejí ve známost skvostné odrůdy vytr-
valých květin, které znamenitě zdobí zahradu při
nákladu nepatrném. Při dnešním rozvětveném ob-
chodu semenáiském je nutno dbáti toho, abychom
zvolili skutečné druh krásný a vděčný, kterým nebu-
dem po dlouhém čekání zklamáni. Dílo naše přináší
akvostný výběr těchto květin s pečlivým ná-
vodem ku jich pěstění a s ohledem na naše klíma.
Nádherné obrazy budou nejen ozdobou díla, ale 1 střn
zahradních budov a verand.
15192
#17
alto_textblock
#17
K sezoně cestovní
#18
alto_textblock
#18
Mezinárodní svaz pro dopravu zavazade,
zastoupený ve všech městech a lázeňských mi
stech Evropy.
14569
Úspora a pohodli.
Prospekty zdarma zasílají
jedině členové svazu
vrze,
Erben Gerstenberger,
Petrské nám,z.
#19
alto_textblock
#19
Nakladatel I. L. KOBER v Praze, Vodičkova ullc
#20
alto_textblock
#20
Studentstvu
#21
alto_textblock
#21
Telofon 22i.
#22
alto_textblock
#22
na
#23
alto_textblock
#23
Jlžní Tyroly
#24
alto_textblock
#24
v Rakousku.
#25
alto_textblock
#25
Levic
#26
alto_textblock
#26
nala
Veerioio
#27
alto_textblock
#27
rázdni
#28
alto_textblock
#28
(500 metrů)
#29
alto_textblock
#29
(1500 metrů)
#30
alto_textblock
#30
(hornoalpin. lázeňská místa). Čelný léčebn
závod prvého řádu. Celoročně v létě i v zimě
otevřeno.
Od 1. ledna 1900 v řízení nové
správy-
První léčebná doba za řízení nové správy
započne dne 15. května 1900.
Arsenová voda „Levico“ ve všech lé-
kárnách k dostání.
Silná voda „Levico“ a alabá voda
„Levico“,
Železniční stanice dráhy valsuganské, jedna ho-
dina od Tridentu. — Severojižní brennerský
expresní vlak až do Tridentu. — Přímé spo-
jení rychlovlakem ze všech a všemi směry
Prospekty, popisy, obšírné vysvětlivky sdělí ve-
škeré uznané „cestovní kanceláře“, jakož i ře-
ditelská kancelář v Charlottenburgu (Berliner-
strasse 33) a v Levico, jižní Tyroly.
Generální ředitel lázeňského
města Levico-Vetriolo
Dr. A. Polly-Pollacsek.
5497
#31
alto_textblock
#31
doporučujeme co nejvřeleji
#32
alto_textblock
#32
Slovanské hymny.
#33
alto_textblock
#33
Sešitek obsahující melodie, původní
texty a čenké překlady národních
hymen: ruské, maloruské, polských, české,
sfovenské, chorvatské, srbské a černohor-
ské, bulharské, slovinské a lužicko- srhských,
stojí pouze
#34
alto_textblock
#34
20 h, poštou 23 h.
#35
alto_textblock
#35
Adresa telegramů: Polly-Levlco.
#36
alto_textblock
#36
Při 10 výtiscích 11. vý-
tisk nádavkem zdarma a zásil-
ka franko.
#37
alto_textblock
#37
Objednávky na Slovanské hym-
ny příjímá a vyřizuje každé řádné knih-
kupectvi, neb přímo
#38
alto_textblock
#38
nakladatelství F. Šimáčka
#39
alto_textblock
#39
K oslavám panátky Ensovy!
#40
alto_textblock
#40
1527
#41
alto_textblock
#41
11, Jeruzalemská ul., Praha
#42
alto_textblock
#42
doporoněí podepsané knkupectví vyalý prvnálí a
#43
alto_textblock
#43
Vybraných spisů
#44
alto_textblock
#44
Všechny
#45
alto_textblock
#45
Mistra Jana Husi.
Cena 1 zl, vázané 1 zl. 50 kr., poštou o 10 k
více. Na druhý díl lze předplatiti 1 zl. 10 kr.
K rozdělování mezi členstvem
spolků a mezi účastníky slavnosts
15. 654
hodí se spisek
#46
alto_textblock
#46
školní knih
#47
alto_textblock
#47
za ceny co možná nejvyšší kupuje
#48
alto_textblock
#48
Dr. Frant. Bačkovský,
knihkupectví, obchod s hudebninamí a uméleckými
výrobky, antikvariát a nakladatelství v Praze, Žitní
ullce čís. 55 nové.
Z venkova bud poslán nejdříve seznam na prodej
jsoucích knich.
14997
#49
alto_textblock
#49
Jeho doba, život, činnost, povaha a význam. Cen
10 kr. Objednávky vyřídí každé knihkupectví, zvláště
A1. Neubert,
nakladatelství v Jilemnici
Čtitelé Husovl mají nejlepší příležl-
tost osvědčiti svou lásku k nému tím,
budou-li pilně čisti jeho spisy : O po-
znání cesty pravé ku spasení („Dcerka“). ..
Provázek třípramenný . . . O svato-
kupectví... Zrcadlo člověka hříšného
... Zrcadlo hříšníka meněí. . . O šesti
bludích.... Devět kusův zlatých . . .
O sedmi smrtelných hříších.. . O man-
želství... Jádro učení křesťanského . .
Výklad písniček Šalomounových .. . Ká-
zání dvoje... — jinak všechna láska
k němu jest planou fráz t.
#50
alto_textblock
#50
K většímu uctění památky
#51
alto_textblock
#51
mučednické smrt
#52
alto_textblock
#52
Mistra JANA TUSh
#53
alto_textblock
#53
dočasně snížíme cenu obrazu
#54
alto_textblock
#54
15095
#55
alto_textblock
#55
Věnceslava Černého
#56
alto_textblock
#56
„Ejhle kacíř jíe
a sice: cbraz bez rámu místo 8 zl. na 6 l
obraz zarámov. I. druh místo 12 zl. na 10 zl.
II. druh místo 15 zl. na 12 zl.
„
. Výhodu tuto poskytneme jen při ho-
tovém placení a pouze od dnešního dne do
6. Července.
Illustrov. prospekt zašle se na požádání
obratem. Obraz koupiti lze ve všech knih-
kupectvích nebo přímo v nakladatelstuí
GROSMAN A SVOBOD
v Praze, Ferdinandová tř. č. 40.
#57
alto_textblock
#57
Návštěvníkům
#58
alto_textblock
#58
Světové výstavy v Paříž
#59
alto_textblock
#59
doporučujemé:
Paříž a okolí. Praktický průvodce. Sestavi
prof. J. Hantich. (S vel-
kým, kolorovaným plánem Paříže.) Nepostrá-
datelná rukovět. Cena váz. výt. zl. 1. 40.
Průvodce po výstavě. Sestavil proí
J. Han ti ch.
#60
alto_textblock
#60
NAKLADATELSTVÍ F. ŠIMÁÁČKA V PRAZ
#61
alto_textblock
#61
Cena kart. výt. 60 k -
#62
alto_textblock
#62
Osm dní v Paříži, Rozpravy francouzsko
české. Sestavil prof
J. Hantich. Cena váz. výt. 50 kr.
Paris et Ses princinaux monumajs. Cen
30 k
#64
alto_textblock
#64
oje
#65
alto_textblock
#65
Estnl 100 (IIr.)-
Čía. 4.222. 0. Červini
Roj e kapltálém
Čís. 8. Edv. Jelinek
Bepátské zreadlo
Čís. 4. J. Arbest
Aspož se pousmeji
Čís. 5. Pelix Táver:
Jeji mladMí bratr.
Čía. 8. J. D. Kanrád-
Mčlch.
#66
alto_textblock
#66
Konversační učebnice jazyka frančouzského.
#67
alto_textblock
#67
ne
#68
alto_textblock
#68
Bestavil prof. J. Hantic h. (Se slovníčkem.
Cena váz. výt. zl. 1 40.
Podrobné programy o českých
společných výpravách do Paříže roze-
siláme zdarma.
#69
alto_textblock
#69
Nakladatel F. TOPIČ, knihkupe
v Praze, Ferdinandova třída o.
#70
alto_textblock
#70
U všech knihkupsů?
#71
alto_textblock
#71
1900
#72
alto_textblock
#72
Novotiny
#73
alto_textblock
#73
Na počest J. Arhesa
#74
alto_textblock
#74
damských modních látek ještě před
#75
alto_textblock
#75
zvýšením cen objednané doporučuje
pokud zásoba stačí za nezvýšené ceny
firma
J. NOvák v Praze,
ve Vodlčkově ulici, v Kolíně, v Ra-
15594
bešově ulicl.
#76
alto_textblock
#76
snižuji cenu jeho nejdůležitějšího spisu
„Pláč koruny české“ neboli „Persekuce lidu českéh
v letech 1868—1873“ na
#77
alto_textblock
#77
cenu polovični
#78
alto_textblock
#78
Račte si výkladce prohlédnouti.
#79
alto_textblock
#79
a prodávám jej tedy za 7 K 20 hal. místo 14K
40 hal., a platí anížená cena ta tio konce
srpna 1900. Spis ten obisahuje vypsání politických
bojů národa našeho za samostatnost a svéprávnoue
v letech 1868—1873 a tehdejší doba vzhledem k ny
nějším poměrům má v sobě mnoho podobného. Obsta-
14268
rati jej může každé knihkupectvi.
#80
alto_textblock
#80
Do Ameriky
#81
alto_textblock
#81
(plavba oceanem 5—6 dnt
aostatnich dilů svvěta.
O bližší podmínky dopište si na adresu
Onef Ledviina
v Praze, Hybernská ul. č. 8.
Hlavní jednatelství Severoněmeckého Lloydu, paro-
1561
plavební společnost v Brémách.
(Výpravy na pařížskou výstavu).
#82
alto_textblock
#82
Dr. Frant. Bačkovský,
knihkupectví, obchod s hudebninami a uměleckým
výrobky, antikvariát a nakladatelství v Praze (Žitna
ulice č. 55 n.).