Vychází každý dea

■im« ▼ nedèlt a «vàtek.

fřvdpláol •• v administraci OMrm'Twi mile* «i*, «••••n. * Pra et : pětinu

»tetta* .... — al. 90 kr. ètmirtn* .. S a 70 a péUrtnf ... & , *0 , eatwočaě .. 10 . 80 .

1 al. kb kr.

Jednotlivá, ôíela po 4 кг. 1л dODitenl do doma métlčné 10 kr.

1>ОК»1Р»У trankovmii* a podrpaaBé pHJlaU r e d. a. le c • v OatrovDÍ ulici č. 1608 П. RukapisAv •ernenne ж oepodepaaojck BedbAm« KEKLA Mt А «В •MBpečetéDé poijlkoj bodtet ве1гжв- k o r i в у. lBMrat7 počítám« co b^Iotb^L

disio 106.

\ Praze, ve stredu dne 9. kvètna 1**3.

Koŕnik XV.

Svéceni či klid nedélnl. L

strák táže se: není-li Boha. k čemu třeba ва to, ie svorné hlasovali a v kritické dobi iik svécení nedile, aneb klidu nedélníbo vůbec? svůj rosrmaiti nedali. Zárovrů viak proniil své Dle toho, zdail který délník jakého Boha politování nad tím, ie našel вс v řadé pravice — K. — V minulých právě dnech roz-! uznával, či neuzaáTal, pronášeli i .experti* přece jeden mni, který* v rozhodném boji převinul­ živnostenský výbor velikou činnost, o ve Vídni své úsudky o klidu nedělním vůbee. etonpil do tábora ticb, jii na nás bann a potopa kteréž i v listu našem podrobnější správy* Jedni pravili: к rema nám chodit na kydajf. aTo< dílo převráceného, libovolného byly podány. Nemálo zajímavá byla dobro-j mše? druzí (a bylo jich více) pravili: ne tak, zdání expertů, kteříž, pokud možná, ze my chceme v neděli nejen odpočívati, ale ne- vžach živnostenských odborů a ze všech děli i světití. stavů к poradám byli povoláni. | Který dělník důstojnosti lidské, jak x ru-

libaralismn, jeji dobře známe z .Národních Lietfiv,* kterét pečlivé všecky články nčmeckých liberálů citnji, v nicbž se pano Tilirovi podkuruje­ a ostatním slovanským poslancům spilá.

Z výpovědi a úsudkův těchto bylo lze k°u božích к obrazu božíma stvořena vysi^ Nebohý je teu vavřín z roky „Nene Fr. Presse*

vyrozuméti smýšlen!, jakéž v dělnictvu o otázce sociální panuje. Myslelo se, že snad bpší stroje z kov« a dřeva považovali, jímžto

mezi lidem délniekým nalezne se klíč к tomuto­ sociálnímu Sezamu, jejž nejbystřegší hlavy ve světě učeném dosud marně hledaly. Kdož toho se nadáli, marně4 doufali. Co z úst těchto dělnických expertů vyšlo,'

vypotřebovaným lze pohoditi. Kdo vnitří motory, či pohánějící pružiny toliko za hmotné dle učení Darvina uznává, stroj těla svého v neděli neponese do sva- ! týně, aby tam tu hýbací sílu — duši — bylo sice často dobré i vhoďné^Teč jakéhos: 2 Poz,emského Prac^1 v к™ Beránka božího navedení к rozuzlení sociální motanice jimi!0^1 a na perutích modhtby ku vsemohou^ se nepodalo, spíše opáčné ukázalo se, že ze c*mu »trojmístní všehomíra povznesl: nýbrž mnohycb vynikajících socialistů mluvilo f a k-, Btr0J sv^l P°vef® raději do krčmy plné c i o s n í n o v i n á ř s t v o. Co někteří ku1 Prachu, a jedovatého dýmu, aneb do 11 n g 1 opravě společenského řádu navrhovali, již1 ta.n ?1 u- kdež ÍeJ v bahné rozkoší potápu dávno četlo se v přerůzných malinkou znalostí véci o sociálních záhadách D®délního ku svéceni, a délník, jenž se pojednávalo. Jedno však naučeni z těchto dlouhých a ' ^ podrobných porad se jeví, že kdo v iomto Jen k 8lle a hmoté v krcraé dDe nedé,nihe labyrintu sociálním nit Ariadninu nechce z rukou­ si pustili, nesmí zá-ad křes lánských se spouštéti! Jednalo se ovšem hlavně toliko o normálním dnu pracovním, o pracech dětských­ a o klidu nedělním, leč právě v tom

novinácíT I Bélník, považuje Й stroj těla svého za díle za to ale ‘ У“.кои bo*ícbi přirozenou těhou srdce použije

vede.

cké

Od Prsou Matky Boží. Čím dál více zadlužené usedlosti rolai- přicházejí do veřejné dražby a židé je

obyčejný stroj ze železa a dřeva a jak dlouho smí denně a kolik dnů v témdnu jím se pracovali,­ aby uvnitř škodu nevzalo? Obyčejný stroj z kovu a dřeva, sotva že v dílné se vyhotoví, podstoupiv svoji zkoušku na tolik a tolik koůských sil, odváží se za dozorem svého „mašinwärtra“ do práce. Naproti tomu stroj lidský roste a dospívá v rodině, z prsů mateřských ssaje svaly, anglického ocele pružnější, ssaje údy, kteréž hory a skály mají přenášeti; z očí pak oteckýeh a mateřských,­ vlastné z jich duší čerpá tu podivu hodnou, neviditelnou sílu, kteráž stroj ten padesáte plných let к tuhé práci popohání, z jich otužilých myslí bére odvahu a vytrvalost,­ a z jich srdcí ssaje zbožnost, poctivost, slřídmost, pilnost a mnohé jiné cnosti, kteréž učí jej ani v dobách nejtrudnějších nezoufuti. Stroj z kovu a dřeva porouchaný,1 přetížený, neb přepjatý, roztrhne, rozstříkne se; stroj lidsky hmotné a duševně přepjatý bud hyne předčasnou smrtí, aneb, což bývá osudnějším ro/létá se v sociální revoluci. O tento stro, lidský, bez něhož žádný stroj z kovu ani ob stáli, ani pracovali nemůže, jedná se, aby bud přílišnou, neb příliš časnou prací neby zneužíván. Tomuto stroji má vedle nového zákona po boku postaven býti dozorce, zvaný i n- špektorem práce Oba stroje: z kovu i stroj lidský potřebují­ svého klidu. Onen, vykonav denní službu svoji, musí se cídili a vždy znova mazali,­ šrouby a šroubky delším otřásáním rozviklané na něm přitahovati, klíny a klínky připevňovali a mnohé jiné opravy před se bráti. Stroj lidsky — tak aspoň bylo od po- čátkův světa — vyžaduje dvojího klidu denního a nedělního. O tento dvojí klid děly se delší rozhovory Kolik hodin klidu stroji lidskému denně třeba, a zdaž mu třeba i klidu nedělního, aby na svých údech škody nevzal ? O klidu každodenním téměř všichni „experti* se srovnávali,­ jinak ovšem bylo stran klidu nedělního.­ Klid nedělní dle původu svého, dvojí má úéel jednak klid od práce, jednak i svécení, povznášení se stroje — co tvora

povznášení ke tvůrci svému. Ku podivu, všichni národové světa, pokud jakousi vzdělaností smí se honosili,­ klid nedělní nejen co odpočinek od práce, ale i co svěcení považovali a považují. Teprv ve století filosofů, v 18 a ve století darvinismu, 19 , totiž vede se tuhý spor o svécení klidu nedělního. A to naskrz důsledné. Moderní véda Boha upírá. Není Boha, к čemu tedy svécení­ dne sobotního? Jakmile véda první přikázaní z desatera vyškrtne, musí nutně i druhá dvě škrtnouti. Moderní filosofie, či lépe védy přírodofiloso- ncké, Darvinův descendentismus Boha neznají, protož i naskrz důsledně v parlamentě anglickém Bradlaugh a premier Gladstone *e tážou: к čemu tedy přísaha na Boha živého?­ Na skrz důsledné továrnický mance­

se zříká, musí nutně stroj těla svého o málo a jejich companonů ! — U náa naopak Hbf se poslanec teprv tehdl, psk-li vídeňskými pláty pronásledován a topen jest; čím vlče potopy, Uns výbodnéjil jest naše postaveni; tot neklamné, mathematicky aajiitěné kritériom. — Bobatei přispíšili si i liberálové od historického ftlpa «e svým osvědčením nedůvěry posi. Tonnerovi, •by tak přiznali barvu svou výstředně svobodář- skon; zspomněli, ie levičáci, kdyby se jim podařilo­ vesla se ebopiti, všem navzdor at ji* Mlado- aebo Staročecbům, liberálům nebo konser- vativcům anebo radikálům hlasovali by vidy pro denní pořádek.* — Tolik „Slovenski Národ * Významný to hlas národa naiebo pobratim ského, nám nejbližilho, kterýž mlnvl z trpké zkušenosti. i stroj tento za dílo pouze hmoty, neb matky! * Reformator reformovaných — i země považuje, přirozenou těhou hmoty opět jesoltožrout. Není nad kazatele Klappa. To je človíček přeroatomilý a velemoudrý! Onehdy kázal v postě v Brémách 4000 posluchačům o protestantské církvi a o jesuitech. Ten tam řá dill Kdo to neslyšel, ten to prý nemůže ani pochopit. Církev protestantská je dle klapačky Klappovy skrz na skrz samý obvazek. Ty obrázky,­ to jsou církevní předpisy a pravidla Mimo to má té* církev protestantská bobáka, kolosální strašidlo, které prý ji drží na provaze a v pontech. To strašidlo leze a* na trůn nej- vyiil — a jmenoje se — orthodoxie. Dvojcti- bodný pan Klapp afe ty obv&zadla prý rozváže a na to strašidlo půjde s klackem, aby prote stanUtvl bylo svobodné a mohlo se do jinověrců náležitě pustit; vždyť prý úkolem jeho je veškerou­ neprotestantský konfeseionalismns, všecku orthodoxii a všecky hierarchické církevní regi menty na capart rozsekali. Jaký to rytiř 19. století! Škoda, že se dříve nenarodil, mohlo být po SOtileté válce dřiv! On by se byl roz přáhl a — všecko by byl rozdrtil. ▲ což teprv, když se spustil na jesnity ! Až prý vlasy na hlavě stály. Oni naváděli krále a císaře, štvali je do válek, měli mnoho peněz a těmi všecko oplatili. Oni byli původci války třieltileté. Papežové se kolem jejich generála točili jako naše matička země kolem sluníčka. Oni vytkli si za cil: vybnbiti protestanty, vy- f chovat! národ dle svých chontek, vydresslrcvati I členy svého řádn, a délati intriky i vladnonti mocí neobmezenoo. O nich lze říci, že páchali vraždo na svých členech ráda, domáhajíce se n nich neobmezené poslninoiti. (Pokr.)

vězí jádro celé tvrdé slupiny, jež naznačiti iza fatku kupují a zase mezi lid za drahý lze slovy: má to podivuhodné lidské ústrojí j peníz rozprodávají. Kromě toho zařizují zde v době naší vyššího významu i účelu, nežli j šulvereinské školy. Y krajině naší, kde sotva

3 dítky ku škole schopné mají, veřejnou školu přece miti chtějí. Vábí lid křesťanský, aby do jejich školy dítky křesťanské posýlal, aby měli veřejnou školu a přec když se jim to veřejné vytkne, lživé to upírají a proti tomu se ohražují. Není na tom dosti. V P. prý, jak pověst mezi lidem praví — a ano otec dítěte a dívka sama vypravuje, chtěl sprznili košerák děvče pětileté, které к němu co sousedu na návštěvu chodilo — o hanebném­ tomto činu veřejně v celé krajině naší se vypravuje. Soudní přelíčení snad ukáže, zdaž pověst ta pravdivá jest. V S. židáček H. nadlužil se u okolního lidu křesťanského peněz od samých to dobráckých rolníků, vzal od nich na dluh dobytek, obilí, a když to dělalo asi na 4000 zl. — udělal bankrot — a náš ubohý bez toho nad míru chudý lid přišel tak o poslední své úspory, a o svůj výtěžek z polí svých, že bude nyní v bídě veliké živ, než li se mu zase co urodí 1 Mnoho vdov půjčilo mu sirotčí peníze a přijdou o ně — a tak i někteří přijdou o dětské podíly,­ které byli mu zapůjčili. Jest nyní v krajině­ naší plač a nářek veliký. Druhý žid v naší vesnici, který má kořalnu a při ní kuželnu hned u kostela, dovoluje mládeži, kterou rodičové do kostela ve svátek na služby Boží pošlou, aby u něho místo služeb Božích hrála v kuželky a pila kořalku, tak; že hluk a křik a tlučení koulí až do kostela našeho jest slyšeli. Syčáci běhají od domu к domu jako po exekucí, sbírají almužny, brambory, mouku, a kde mohou co se jim hodí, vezmou — a vše to u žida prodají za' kořalku — mládež se tam schází, mluví oplzlé řeči a tak se tam docela kazí. Tak zkázonosné působí putykárství. Z vyšších míst mělo by se zakázali, aby lid náš a zvláště mládež v kořalnách se nekazila. Kéž by se ještě na říšské radě poměry tyto lépe upravily, aby lid náš bodrý a neuvědomělý tak ničen jak na jmění tak i na duši od podobných­ lidí nebyl V krajině naší pomalu

Z říšské rady. (Sněmovna poslanců. — Schůze 314.) Panská sněmovna oznamuje, na čem včera se usnesla. -• Poslanec dr. Foregger a sondrnzi interpeluj! ministra vyučování a kolta, zdali jaon mn známy přecbmaty kněžstva v DA nim Štýrsko, zefmena v Lažské proti národní ikole. Knéil v Lažské vyietřovali prý ve škole, jakých nčebnich knih a prostředků učitelé nžl- ivaji, vynčnje-li se po většině jazykem slovin- {ským a zakazovali prý dokonce dětem mlaviti mimo školu německy, ač obyvatelstvo nechce, aby z jeho détl stali se Sloviaci. (?) Interpe- lojicí tážou se, co hodlá ministr vůči torna oriniti ? Na dotaz poslance Fttrnkranze ohledně osada poplatkové novelly odpovídá předseda poplatkového­ výborn hrabě Jindřich C1 a m, že j zprá

bude jarní práce ukončena, ale bohužel sucha !zprftva ^e8t dávno hotova, ale že předseda za nedají vzejiti jarnímu osení. Ozimy jsou bídné i0“®®4*0' pekli Beb)la dána ješte na denní a skorém třetina se musí jich zaorati. Stromy t P0™1®*1 sněmovny. ukazují hojnost poupat, ale ještě nekvetouj Předseda poslanecké sněmovny praví.

Díky steré vzdáváme našemu nejmilostivěj-!*0 neb,110 to ш0*пс Šímu císaři pánu, že ráčil tak brzo školní * , F ü r n k r a n z táže ae pak před novellu potvrdili, neb nyní bude velmi ule-;8edjř nietřovaelho výborn v záleíitosti Kamiň- veno dítkám našim, že jich při práci zase:ekého' proč nepodal vyhoř již v tomto zasedaní budeme moci upotřebili, neb není v krajině 0 zmlnřnd záležitosti zprávu ? naší žádného pracujícího lidu, vše odešlo na* , Pred,eda vyšetřovacího výboru hrabě Jindř. práci do Vídně a do Ameriky. Za to zase^1““ praT,> íe ,>'bpr odbýTal 16 ^h4*1.' yudeme pilné posýlati dítky naše do školy, i kter^cb ’У8'60*1! zástupce víády, žalobce, jtho až jarní práce bude skončena. Tak smutný ! *4*topf** lal,ovaDdho a jebo Uzence, a ie ко- conec pro fakciosy německé i české vzal bojlae4né vy*4d,l 8i od 80“<iu vyšetřovací akta, až bode vyšetřování skinčeno. Poněvadž dosnd skončeno není, nebyla akta výborn ještě doro

iroti školní novelle.

Paběrky. — k.— Slovenci o Mladočešlch. Kterak na Slovenska o výstřední nsit straně 1 beráiní smýslt, vysvitá s čDnkn o školní novelle­ p‘aném v lista „Slovenskí národ.* Týž list vyilovnje českým a všem slovanským jakož i německým­ к nservativním poslancům asošci a dik

čena. Poslanec rytíř Schönerer táže se předsedy­ o stava vyšetřováni, které bylo zavedeno | proti némo t asnešent většiny ? Předseda praví, že není o tom zpraven. Sněmovna přechází pak к denníma po-| řádko. Zákony o směné či. 74. a 75. vše obecného knihovního zákona, o dočasném pře-|

roteai působnosti porotnleh soodů v obvode krajského sondo kotorského, o dodatečném dvěra na stavba budovy pro stááal průmyslovou­ školo, ústov očitelek a průpravna pro amélecko-průmyslovoa školo ve Yldni, o směné čl. 14 soudního řádn, platného pro Dalmácii a Istrii, jakoi i o přivtélenl nemovitosti к ověřen- ským statkům knliat Švareenberků schvaluji se v třetím čteni. — Zákon ohledně nšlváni dílčích­ dluhopisů dalmatiaské semské půjčky к ukládáni­ peněz na pnpilárnl jistota schvalaje se va drahém čteni. Dodatečný úvěr к rospočto ministerstva zemské obrany na rok 1883 schvaloje se ve drahém čteni. Zpravodaj brabě Richard С 1 a m navrhuje, aby zákon byl schválen hned také v třetím čteni. Předseda dává o tom blasovati. Návrh se zamítá, ponévadš nehlasojl pro něj potřebné dvě třetiny poslanců. Levice hlasovala proti návrhn. Předseda oznamuje, ie dá třetí čteni tohoto zákona na deanl pořádek dnešní večeral schůze. Dodatečný úvěr na lešeci pro splitskoa zvonici schválen. Při drnbém čteni zákona o vystavěni drábý ze Stryje do Beskidn prohlašuje dr. Herbst, že spojená levice bude blasovati proti zákona, poknd Uhry se nezavážon, že vystaví trať další. Ministr obchodu baron Pino pravi, i» vláda vystaví zminénon dráha Jen tehdáž, ai bade připojeni ze strany nberaké zabezpečeno. Na to se zákon schvaloje. — Zákon ко- masačnl a zákon ohledně nstanoveoi proti mařeni­ nocených prodejů schvaluji se v drahém a třetím čteni. — Resoluce výborn pro opravení­ kongrny ohledně zlepšení platů kněií deficientů schválena. Příslušný návrh poslance Granitech e, aby vláda byla vyzvána, by požádala o povoleni dodatečného úvéro na podporo kněii v duchovní­ správě, byl zamítnut 143 hlasy proti 117 hlasům. Návrh petičního výborn, aby výborem vyřízené­ petice byly odstoupeny ve smyslň nsne- šenl výborn vládě, nedochází dvoutřetinové většiny. Na to konají se volby do delegací. Poněvadž­ při volbě delegátů za Čechy objevila se po třikráte rovnost blasů, vylosováni z českých poslanců­ za delegáty S t ô h r, brabč Jindřich Olam, dr. Matta š, Streerawitz, Žák, Schier, kníže Jiří Lobkovic, Niteche, Trojan a Klier. Volba prvního náhradníka rozhodnnta taktéž losem, který padl na Múllera (z Čepiroh). Při volbě drahého náhradníka odevzdán­ se strany levice jeden neplatný hlasovací listek a proto zvolen již při prvni volbě poslanec­ Kvičala 46 hlasy. Do delegace byli dále zvoleni : Za Dalmácii: dr. Klaič, za ná hradnika Borelli. Za Halič: Chrzanowski, Czujkiwski, Ensebins Czerk&wski, Grocbolski, Hansaor, Jaworshi a Šmolka ; za náhradníky : Madejshi a Dziednszycki. Za Dolní Ruko­ o s у : Doblhcff, Edvard Snese, Schöffel ; za náhradníka: Wiesenbnrg. Za Horní Ruko­ n s у : PfiUgl a Brandis ; za náhradníka : Zebetmeier. Za Solnohrady a za náhradníka Fachs. Z а Pauer a Sprang; za náhradníka : Za Korutany: Dischelwitzer : nika : Moro. Za Krajinn: Hohenwart ; za náhradníka : Kljnn. Za Bukovina: Mitro- fmovič ; za náhradníka : Grigorcia. Z a Mora­ v n : Anspitz, Chlnmecký, Dubský a Storm ; za náhradníky: Promber a S:hm:dt. Za Slezsko:­ Demel; za náhradníka: Bees Za Tyro­ I у : Hippolyti a Sternbach ; za náhradníka : Jan Giovanelli. Za Vorarlberk: Oe!z ; za náhradníka: Tcrnher. Za Istrii: Vidu- lič ; za náhradníka: Franceschi. Za G о ri ci: Coronini ; za náhradníka : Pajer Za Terst: Vnčetič; ra náhradníka: Borgitaller. Po té prohlásil předseda schůzi za (končenou­ a oznámil, že příští schůze odbývá se sa půl hodiny. V odpoledni schůzi vyřídila poslanecká sněmovna v třetím čteol dodatečný úvěr pro ministerstvo­ zemské obrany a na lešeni pro ironici­ ve Splitn, jakož i zákon obtedné dráhy se Stryje do Beskidn. Když poslanec R n c z к a jménem petičního výborn podaný návrh odmítl, prohlásil předseda schůzi za skončenon a projevil přáni, ahy se poslanci prátehky a v dobré mysli opět в šli. Politický přehled domácí. V Prase, dne V. května. Z Vídně Včera rosicatili ae veikeH poslanci­ se sini parlamenti,! ta ikonkou branca dnes rotjedoa se z hlavního métta Mše do svých domovů. Ve včerejší poelednl schůzi

: Lienbacfcer Štýrsko: Schmiederer. > náhrad-