#1
alto_textblock
#1
19. února 1900. Císlo 49
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
Strana3.
#4
alto_textblock
#4
10 Ať průběh dnešního sporu dotkne se skuli
nami-soudních stěn a dveří kohokoliv a jakkoliv
Výrokem lidových soudců stanoveno bude ko-
nečně právo a pravda, jím vržen bude světelný
jas v hustou motanici přetěžkých nařčeníl
Nechť pravý vinník je zjištěn, odsouzena
potrestán! Kéž však také konečné to slovo
soudců, jímž za 14 dní dozní tato politování-
hodná událost a za nímž snese se pak opona
posledního jednání společenského toho dramatu,
jest onou kýženou, mocnou a jistou vzpruhou
k opětnému, výdatnému a trvalému obrození
bodrého mělnického kraje, nechť v místě bývalé
spokojenosti zavládne opět klid a mír! Vždyí
málokteré zlo na světě je takovým, aby sev
následcích — naprosto zahladiti nedalo — —l
e
#6
alto_textblock
#6
Státní zastupitelství žaluje
1. Václava Nebeského, 61letého rolníka
z Brozánek pro zločin podvodu
2. Karla Nebeského, 57letého rolníka z Bro-
zánek pro zločiny podvodu a zpronevěřeni;
3. Josefa Hanka, blletého rolníka z Chorušie
pro zločiny zpronevěření, podvodu a spoluvinu n
podvodu
4. Václava Hank a 31letého rolníka z Chorušie
pro zločin podvodu;
5. Josefa Maška, 42letého rolníka z Chorušie
pro zločin podvodu;
6. Václava Kučeru, 55lelého výměnkáře ze
Střednic pro zločin podvodui
7. Františka Kožťáka, 51letého mlynáře z Ho
Přivor pro zločiny zpronevěření a podvodu
8. Antonína Kostku, 36letého řezníka z Vrábu
pro spoluvinu na zločinu podvodu a konečně
9. Františka Pokorného, 82letého výměnkáře
z Čečelic, pro zločin podvodu a pro spoluvinu na
zločinu podvodu. Tento obviněný se k soudu dostavil
až o 10. hodině, tak že zahájeno bylo líčení o celou
hodinu později, nežli pravidelně.
Obvinění Václav Hanek, Mašek a Kostka
nebyli ve správě záložny činnými, kdežto ostatní ža-
lovaní dělili se o užší ředitelství ústavu.
.
#7
alto_textblock
#7
Soudu předsedá vrchní rada pan Stolla, vo
tanty jsou radové pp. Lošan a dr. Unger, votan-
lem náhradním pan sekretář Neuhauser. Veřejná
žaloba zastoupena jest p. drem. šl. z Pohnert d
zájmy konkursní podstaty hájí pan správce Josel
Legner právně zastoupený p. drem. Javůrke m.
obhajci žalovaných jsou pánové: dr. Klumpa
(Václava Nebeského), dr. Zítek (Karla Nebeského)
dr. Vejvar (Josefa Hanka), dr. Bouček (Václava
Hanka a Maška), dr. Pospíši! (Kučery), dr. Nč-
me (Kostky a Pokorného) a dr. Sehmaus (Ko-
šťáka)
Soudní síň má vzezření nezvyklé. Obhájci zase
dají u stolů ve dvou rovnoběžných řadách postave
ných, žalovaní sedí po 3 za sebou.
Nežli soud po 10. hodině dopolední přikroči
k sestavení porotní listiny, hlásí se tři z porotců, žá
dajíce za vyloučení ze zasedání. Jsou to pánové
František Čejka, rolník ze Zelčína, František Pro-
cházka, rolník z Letek a Václav Laha, rolní
z Hlavna Sudova.
Prvý uvádí za příčinu své žádosti, že v Hospo-
dářské záložně přišel o 250 zl., druhý, že otec jeho
zkrácen byl tam o 10.000 zl. Třetí z porotců uvád
za vylučovací důvod, že je spříbuzněn s obžalova-
ným Pokorným.
Soud po kratší poradě vylučuje v základě § 67.
tr. z. oba prvně jmenované porotce ze zasedání, žá-
dosti třetího však nevyhovujei
Na to jmenem obhájců vykonává pan. dr
Klumpar právo zamitací.
Do poroty jsou vylosováni a to za hla vn
porotce pp.: František Aust, rolník z Českého
Brodu. František Choděra, majitel statkua
lomů ze Zap, Václav Traube, rolník z Pi-
kovic, Václav Chvoj, rolník z Velké Jenče, Ja-
roslav Kuchta, majitel velkostatku z Nového
Dvora, Václav Vlček, rolník z Jinočan, Vojtěch
Úrban, truhlářský mistr z Dejvic, Václav Pro-
kůpek, rolník z Nové Vsi, Frant. Kulhánek,
rolník z Hudlic, Karel Šindelář, ředitel »Orfea
na Král. Vinohradech, Václav Kocourek, ob
chodník z Prahy a Arnošt Uher, obchodník
z Prahy.
Náhradními porotci jsou pp.: František Ži-
dlický, rolník ze Záluži a František Sl a vík,
rolník ze Slivence.
O 1/411. zahajuje předseda všeobecný výslech
obviněných, načež počíná zapisovatel a auskultaní
pan Bělohlávek přednášeti žalobní spis.
*
Žalobní spis, čítající hustě psaných 314 stránek
vyličuje činnost obviněných členů výboru barvami
velice pestrými a rozvádí ji do nejmenších podrob-
nosti. Při tom obírá se zločiny podvodu a zprone-
věry, na něž žalováno nejprve se stanoviska vše-
obecného, v druhém oddílu pak rozděluje přesně, co
se každému z devíti jednotliveů za vinu příčítá.
Největší váhu klade spis úřadní na parcelačnía
sekvestrační činnost bývalých ředitelů. V tomto směru
byly podvody na záložně páchány po většině tím, že
jednotlivi členové ředitelstva, hřešíce na lehkomy.
slnost členů ostatních, jakož i na nedbalé vyřizování
úřadních áležitostí, v plenárních schůzích výboru o
stavu věci buď nesprávné informace podávali, nebo
před ostatními co chtěli zamlčovali, čímž právě zužit-
kovali ku svému prospěchu evědomosti jiných. Danlo
se to hlavně při prodeji slatnu ústavu patřících.
Prant. Vinkler, bývalý účetní záložny, jejž spis
žalobní nazývá zlým démonem ústavu, vymáhal při
tom na užšír ředitelstvu povolení ku prodeji nebo
parcelaci záloženských realit obyčejně doporučová-
ním falešných návrhů, j ko na př. že pozemky za
nic nestojí nebo že jich nikdo nechce koupiti. Pro-
dejem takovým pak ověřován vždy někdo z ředitelů,
jehož úkolem bylo pečovati o to, aby ústav zcizením
pozemků škody neutrpěl. Než úloze této skoro nikdo
nedostál a pozemek z pravidla prodán buď pod sku-
lečnou cenou, nebo tajně pod rukou, aby se dostal
lomu, na kom prodávajícímu záleželo, totiž s kýmo
výdělek byl srozuměn. Zápisky Vinklerovy, nalezené
po jeho smrti, jsou důkazem nad jiné jasným, že
hospodářství v záložně bylo prapodivným.
A jmeno Vinkierovo táhne se předivem žalob-
ního materiálu, od začátku do samého konce. On
seděl by dnes na prvém místě z obžalovaných, nebol
hlavně na jeho bedrách spočívá těžiště katastrofální
afféry, jež svou obsáhlostí, ba přímou bezmezností
v ohledu materiátní ztráty, ve zkázu přivedla na
dlouhou dobu let jeden z nejpožehnanějších, nej-
krásnějších krajů vlasti . . . Fr. Vinkler, osvojiv si
routinu v provádění malversací, vychytrale a uměle
dovedl zakrývati schodek rok od roku se vzmáhající
a při tom vystupovali na venek s klidem tak despo-
tickým, že vzbuzuje to podiv a úžas. Ano, moc jeho
i troufalost sáhala do té míry, že roku 1894 — když
se mezi lidem počaly roztrušovati všeliké pověsti
záložně — žaloval původee běchto řečí.
obchodníka pana Nesvěceného z Ře-
pína pro urážku na cti a u soudu při-
nutil jej ku slavnostnímu odvolání
k zaplacení značné pokuty . . . Proto také
uměle přibývalo mu na vážnosti i v okresu a Vin-
ler nebál se ani v nejmenším jakéhos vyzrazení. Již
proto ne, že smluvení společníci jeho očividně a ná
padně bohatli, čímž boj proti všeobečné korrupcí
záloženské poměry otrávivší, stal se naprosto mar
ným a nemožným. Ano, přičiněním a vlivem Vin
klerovým se ještě v létech 1895, kdy v záloženském
jmění konstatován znalcem Trmalem první schodel
350.000 zl., staré ředitelství ve své funkci udržele
po celý rok a teprve po této době ujal se sa-
nační akce nový výbor; než základ byl otřesen, ko-
řeny dobra podťaty, pověst ústavu zkalena, jevilo se
laktem neodvratelným, že na jmění záložny nezbytně
uvalen býti musí konkurs. A to se také stalo dne
7. ledna 1898
#8
alto_textblock
#8
Vznik, účel a organisace záložn, .
V úvodu nastiňuje žaloba vznik, účel a organi
saci ústavu, jak o tom již v cívilních sporech zá-
ložny — o nichž list náš podrobné referáty přináše
— zmínka se stala. Základní jistinu její tvořily dí
lem fondy kontribučenských sýpek, dílem jmění by
valého mělnického panství
#9
alto_textblock
#9
Žáložna zřízena byla v duchu zemských zákou.
z 9. července 1863 a 6. srpna 1864. Správa ústavu
po různých předchozích změnách svěřena až do vy
dáni zákona z 30. června 1896 valné hromadě, 19
člennému ředitelství (tak zv. širšímu) a výboru revi
sorů. Z ředitelství širšího volil se 5členný výbor
užší, jenž se v duchu stanov scházeti měl každý
týden a jehož úkolem zvláště bylo řízení kasovních
a účetních záležitostí, uzavírání konečných účtů
zkoumání jích prostřednictvím tří revidentů.
Původní základní jistina záložny obnášela
38.000 zl., obnos to na poměry v letech šedesátých
velmi značný. A právě proto, že kraj mělnický byl
již tehdá hospodářsky nad jiné vyvinutý, stala se
i záložna v každém ohledu způsobilou, aby blaho-
byt v rolnictvu šířila a byla podporou potřebných
vrstev. Tomu, že jí bylo lze úkol tento vystihnouti,
nasvědčuje nenadálý její vzrůst, neboť i zvláštním
zákonem bylo ústávu dodatečně povoleno přijímání
vkladů do dvou millionů zlatých, kteráž suma
však častokráte byla překročována.
Záložna mělnická byla vůbec největší záložnou v Če-
chách. Nicméně dostala se do rukou lidí, kteří do-
vedli se státi v ústavu všemocnými pány a využit
kovali ho pro vlastní zájem. To pak mělo v zápětí
že záložna, která na venek vůčihledě zkvétala a vý-
nosností přímo oslňovala, uvnitř stále hynula, až
konečáě, když už pravý stav' zatajovati se nedal.
sřítila se do naproslé zkázy. A na žebráckou hůl
připraven byl nesčetný počet lidí, kteří v důvěře
k osobám, ústav řídícím, svůj těžce vydělaný gros
si v záložně uložili. Nářek lidí těch je zoufalým.
Jsou to většinou lidě skrovným výdělkem svých
rukou se živíci, jimž pouze se zvláštním sebezapře-
ním bylo možno nepatrný kapitálek si ušetřiti. A
ubožáci tito zkráceni byli společností osob, kter
zneužily důvěry, jen aby samy zisku docílily. A
v čele jich stál právě — Frantíšek Winkler,
účetní a pokladník hospodářské záložny ...
#10
alto_textblock
#10
Vinklerovy počátky
Bylo to roku 1865, kdy Vinkler jmenován byl
tajemníkém okresního zastupitelstva mělnického.
Přišel tam z Mladé Boleslavi, kde žil v poměrech
nuzných, takže po svém odchodu zanechal tam
značně dluhů
Příjezd-jeho na-Mělnicko jest dle líčení žalob-
ního spisu pro věc charakteristickým.
Jednou z jara vzpomenutého roku vyslán byl
Václav Pátek, bývalý kočí knížete Lobkovice, z Ho-
řína do Jenšovic na nádraží, aby odtud přivezl jakés
pražské hosty do zámku. Hosté nepřijeli a z vlaku
vystoupil vůbec jediný člověk ošumělého zevnějšku
a s ranečkem pod paží. Byl to Vinkler. Pátek od-
jížděje s prázdnem, svezl ho až před Hořín, upo-
zorniv jej výslovně, že musí před Hořínem kočát
opustit, jelikož knížecí kočové nesmějí do vozů
každého bráti a . .
Když se Vinkler druhého dne šel na Mělníce
představovato čelnějším osobám, vypůjčil si kabát
později, když si zařizoval byt, vypůjčil si i nábytek
do domácnosti.
Z počátku bydlil Vinkler v Podolí, chudší čtvr
Mělníka. Platu měl 800 zlatých a některé po-
jišťovací společnosti platily mu roční provise za za-
stupování a agenturu; byly to platy celkem nepatrné
rolnický pojišťovací ústav zasílal mu ročně asi 85 zl.
Slavie 40 zl. a Fénix ještě méně.
Ko kouci roku 1866 jmenován byl Vinklen
účetním a později i pokladníkem záložny, začež bral
ročně 800 zl.
A již v létech 1870 zbudoval si týž Vinkler n
nejkrásnějším místě v Mělníce vilu v ceně 11.000 zl.
jež hotově zaplatil.
Když r. 1873 povolán byl záložnou revisor Slu-
níčko, aby knihy ústavu podrobil důkladné prohlídce
zjistil již prvé nepořádky v účtech. Následkem toho
vzdal se tehdejší předseda záložny p. Procházka sv
funkce, neboť dle jeho zdání nebyl Vinkler člověkem
poctivým.
Nicméně Vinkler dovedl se udržeti v přízni ředi-
telstva nového a nakloniv si jednotlivé členy, sta
se jich pravou rukou a prováděl s nimi — co chtěl.
Při tom vzrůstalo neustále jeho soukromé jmění
měrou netušenou. V roce 1886 zbohati, jak žaloba
vypočítává, o 4200 zl., r. 1888 o 4435 zl., r. 188
o 3150 zl. nehledě ku knihovním pohledávkám
v nichž nabyl za oné doby 800 zl., 1700 zl.
3780 zl. atd.
Při tom pěstoval Vinkler i spekulaci peněžní. Z
mnoho tisíců zlatých nakoupil si akcií různých vý-
nosných podniků a za 30.000 zl, patřilo mu uhel-
ných kuksů.
V oněch dobách vedl Vinkler skvělou domácnost
a žil s rodinou v pravém přepychu. Synové jeho
byli v Praze na studiích a dcera na vychování; to
vše stálo Vinklera veliké sumy. Roku 1891 hrnuls
ženský pražský svět obdivovat výbavu slečny Vin-
klerovy do výstavy jubilejní, kdež ve zvláštní vitrině
byla výbava ta k vidění. Stála 27.000 zl. Že vešker
jmění Vinklerovo nabyto bylo způsobem nepoctivým
a nečestným, dokázalo se v provedeném vyšetřování.
jímž přišlo se na celou řadu podvodů a zpronevě-
ření, kterých se Vinkler ve spolku s jinými dopustil.
A právě proto, že řádění Vinklerovo jest podkladem pro
posouzení trestních činů jiných osob, uznává žalob
za nutné rozebírati Vinklerovu činnost zevrubněji
A tu o příčině zjištěných zpronevěření poukazuje na
výsledek pátrání účetnických znalců, kteří prozkou-
mali stav záložny za posledních 25 roků a kteř
konstatují, že již od r. 1873 vyskytuje se v kniháeh
podniku řada nepravých zápisů, nasvědčujících tomu
že bylo jmění ústavu zpronevěřováno.
#11
alto_textblock
#11
Povéstné parcelace.
#12
alto_textblock
#12
Nejvýnosnějším zdrojem příjmů stalo se od roku
1878 Vinklerovi a jeho družině provádění pověst-
ných parcelací. Chtěl-li rolník prodati usedlost č
třeba jen její část, obrátil se na Vinklera nebo ně
kterého člena ředitelstva se žádostí, aby záložna par
celaci provedla, totiž aby trhové ceny od kupujících
na sebe převzala a prodávajícímu je vyplatila. Pr
těchto jednáních kupující mohli na trhovou cenu
složiti jen nepatrnou část, obyčjně 10%, ale i to
bylo možná platiti směnkou. A právě v tom, že se
jim s ostatními penězi čekalo, spočíval základ trest-
ných kousků.
Dle výše kupních cen řídily se totiž provise
ředitelů, ač vlastně poplatky tyto patřiti měly ústavu.
Vinkler však se prostě o ně se svými společníky
dětil, čímž záložna utrpěla hrozných ztrát. Proto že
se totiž kupní cena nemusila skládati hotově, hřešili
na to nemajetní lidé, kteří věděli, že si záložna pro
případ zahájení procesu na ních ničeho nevezme,
leda zase onen kus půdy, který od ní převzali.
A právě z důvodu, že neplatili a že jim trhová
cena naprosto byla lhostejnou, prodávala záložna
pozemky za sumy nejvyšší, tak že provise, kterou
záložna ředitelům platila v hotovosti, byla vždy
velikou.
Když kupci neplatili, vedla záložna exekuce, při
nichž předražené pozemky byly druhým kupcům pře-
nechávány pod cenou, tak že záložna ošizena byla
nejen o dobírku a úrok z kapitálu, nýbrž skoro vždy
musila platiti báječné sumy na útratách právního
zastupování. A nejlépe se při tom vyjímalo, že
právě členové ředilelstva sami s
exekučních dražeb těchto jakožt
kupci zúčastnili, čímž se na účet záložny
obohacovali obrovskými sumami tisíců.
Žalobní spis specifikuje tu 24 případů, při nichž
záložna dodalečným exekučním prodejem se svým
pohledávkami dílem na prázdno vyšla, dílem původ-
ních trhových cen nedocílila, tak že škoda její ob-
nášela sumy nesmírné.
Tak na př. koupili manželé Urbanovi z rozpro-
dané usedlosti č. p. 17 v Chrastu jakési role za
3150 zl. Když do určité lhůty ani haléře nesložili
přišel pozemek do exekuční dražby, v níž vydražen
byl za 1330 zl. Dražební prodej řídil člen ředitelstva
Pokorný, ale role koupil — — pro sebe. Ještě téhož
dne prodal Pokorný totéž pole z volné ruky Barboře
Salátové za 1950 zl., čímž vyzískal 650 zl. Za to
však záložna ztratila kapitál a úrok
a na vzešlé útraty (smlouvy, žaloby, prodej
atd.) doplatiti musila ještě 7 zl. 47 kr., tak
že obnášela celková škoda v tomto
jediném případě maličkost 3157 zl.
47 kr.
Celková újma záložny se určitou cifrou z
řadu let, kdy podvratná činnost jednollivců trvala
vůbec ani označili nedá, neboť většina parcelačních
podníků z let 1878 a 1879 vůbec do knih
#13
alto_textblock
#13
úřadních zanešena nebyla. Vedení tak
zvané »knihy parcelační«, jež Vinklerovi jedinému
byla svěřena, bylo nedbalé, kusé, takže spolehlivých
podkladů pro kontrolu vůbec nebylo i nedalo se dle
úsudku odborných znaleů konstatovati zcelá přesně.
jakou měrou a výší hraničily ztráty z účetního ne-
pořádku na zločiny podvodů a zpronevěry. Toliko
okrouhle dalo se zjistiti, že záložna již v prvých
letech parcelací (roku 1880) přišla o 79.231 zl. 82 kr
a (roku 1881) o 31.243 zl. 18 kr.
#14
alto_textblock
#14
Vinklerovo účtování a základní
příčiny zkázy ústavu.
Další činnost Vinklerova, jež vynášela mu ne
málo tisíců, záležela v tom, že si při sčítání poklad-
ního denníku liboval ve značných součetních chybách
tak že buď vypočítával stále vyšší hotovost, než
jaká v pokladně skutečně byla, nebo fingoval jedno-
tlivé položky ve vydáních a dotyčné obnosy za sebou
zadržoval. Jsou to trestní zločiny samozřejmé a jest
jich nepřehledná řada.
Žaloba v tom směru na prvém místě poukazuje
k pokladní směnečné knize z r. 1890, ve které účtuje
Vinkler mimo jiné, že prý u Zemské banky složil
50.000 zl. Ale Zemská banka přijala od něho jen
30.000, kdežto za zbývající částku nakoupil Vinklen
dvacet pokladních poukázek po 1000 zlatých, z nichž
9 vyúčtoval a 11 zpronevěřil i s úrokovým výnosem
v částce 458 zl. 54 kr.
Na jiném místě — z účetní knihy pro rok 1891
— zmízelo pod datem 23. března 20.000 zl. tím, že
na směnečním účín lužeckého cukrovaru nveden
zápůjčka 50 000 zl., ač cukrovar dostal 30.000 zl.
V témže roce úplně beze stopy zmizelo ve zálo-
ženských účtech 22.000 zl. pod datem z 23. února
Summu tu vyplatila k poukazu záložny Živnostenská
banka firmě J. Machalický v Ústí n. L. Zároveň při-
pravena záložna v tě době o 8000 zl., za něž na-
koupil Vinkler zástavních listů Hypoteční banky
obojí částkou 30.000 zl. hradil koupi svých
kuksd.
Dále uvedena ve směnečném denníku pod datem
28. února 1891 položka 15.000 zl., při níž Vinklero-
vou rukou jest poznamenáno: »Vloženo do Z.b.
(N. N. a V.)« Položka tato byla fingována, nebot
peněžní ústav, do něhož by bývaly peníze ty opravdu
uloženy, vůbec se nenašel.
V květnu r. 1892 připravena byla záložn
o 10.000 zl. na směnečném účtu firmy »J. Macha-
lickýv Ústí nad La«, neboť prolongovaná směnka n
tento obnos byla zařaděna jen do vydání a ne do
příjm.
Živnostenská banka poskytla v červenci r. 1892
záložně úvěr na 200 kusů svých deponovaných akcií
Vinkler obnos tento přijal, ale do příjmu pokladního
nezanesl.
Později opět zadržel Vinkler úroky z přebytk
asi v částce 12.771 zl., jakož i úroky z cenných pa-
pírů v summě 18.564 zl.
Než, nebyly to pouze zpronevěry obnosů závratné
výše, jež záložně smrtelnou ránu zadaly, nýbrž vy-
stupovaly v tom směru do popředí i jiné podloudné
machinace Vinklerovy, v nichž ho ovšem podpořila
jeho družina. Žalobní spis roztřiďuje činnost tuto v
trojí skupiny, a to na ztráty a) u zápůjče
hypotekárních, jež od let 1885 do 1897 výpo-
čtěny na kapitále cifrou 102.234 zl. a na úrocích
61.426 zl. a b) u zápůjček směnečných za
tutéž dobu na kapitále 87.373 zl. a na úrocích
23.319 zl. Obojí zápůjčky tyto byly ředitelstvem —
ovšem k radě Vinklerově — lehkomyslně povolovány
a nepořádně vymáhány, takže nezbývalo záložně
nežli vésti časté exekuce. Většina těchto zakročeni
zůstala vůbec bezvýslednou, ač jen na právních ná-
kladech vyžadovala do r. 1897 palmáru 29.123 zl.
Za druhou příčinu vlastní zkázy ústavu ozna-
čuje žalobní spis přemrštěné vyplácení di-
videndy pödílníkům, jimž se za týž čas do-
stalo celkem 54.323 zlatých. A konečně náleží sem
udílení nádherných a drahocenných
darů různým osobnostem.
Vše to byly — dle vývodů žalobních — dů
vody a příčiny obrovské katastrofy.
jež koncem roku 1897 zjištěna celko-
vým schodkem v částce 808.282 zl.
#15
alto_textblock
#15
Vinkler v poměru k ředitelstvu
ústavu.
Suma deficitní, rok od roku rapidně vzrůstající.
musíla ovšem veřejnosti uměle býti zakrývána, čehož
právě docílil Vinkler podáváním falešných billaneí
a účtů. Díferencemi fingovaných vydání a příjmů
vždy se schodek úplně kryl. Pouhá jednička, posta-
vená na místo statisíců, pomohla Vinklerovi z ne-
snází a získala mu velkolepých sum. Ovšem, že
manipulace tato osvědčovala se jen u položek méně
nápadných, jež kontrole šiřší veřejnosti naprosto se
vymykaly.
Jest ovšem pradivné, že se úřadník podřízený
kontrole širšího ředitelství a revidujících výborů po
dobu celého čtvrt století udržeti mohl v čele záložny
ve které po celý ten čas tak hrozně hospodařil.
Žaloba vysvětluje záhadu onu, prostě tím, že právě
ani členové ředitelstva, ani revidující výboři či
stých rukou neměli. Proto také žili s Vin-
klerem ve shodě nadmíru přátelské, chránili jej na
venek roznášením nepoctivé chvály a mrzce mu
podkuřovali, jakoby byl nedotknutelným poctivcema
jakoby jeho zásluhy o záložnu byly neocenitelné
V šalbě této znamenitě se jim dařilo a protože kapsy
jich byly přímo bezedné, lnusiit býti členové ředi-
telstea začasto na obě oči slepí.
Páni ředitelé vypůjčovali si prostřednictvím Vin-
klerovým ze záložny značné sumy buď na poubé
stvrzenky, nebo na směnky, na nichž nebylo žád-
ných ručitelů, nebo jimiž ručil jeden člen ředitelstva
za druhého, ač se to právě příčilo stanovám.
Vinkler ovšem s radostí členstvu ředitelstva vy-
pomáhal, čímž sobě jednotlivce tím více zavazoval
A to byla také jedna z příčin, že jakožto úřad-
ník okresního zastupitelstva proti výslovném
znění zemského zákona ze dne 14. břez-
na 1890 mohl býti takovou řadu let pokladníkem
účetním peněžního ústavu!
#16
alto_textblock
#16
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes
se dává Hauptmannovo pohádkové drama »Poto-
pený zvon« (1. čtvrt. předpl.) s pí. Benoniovou
(Routička), pí. Matějovskou (Magda), pp. Seifertem
(zvonař), Sedláčkem (vodník), Radou (farář) a Muškem
(Skřet). — Zejtra jest Goldmarkova opera »Sá b ská
královna«, ve středu odpoledne jako lidové před-
stavení Štěpánkova fraška »Čech a Něme c«, večer
Suppéova operetta »Fatinica«, ve čtvrtek poprvé
Shakespearova hra »Jak se vám 1íb í«.
#17
alto_textblock
#17
Věstník spolkový,
#18
alto_textblock
#18
Schůze.
Dne 19. února: Z Umělecké besedy
Schůze správního výboru koná se o půl 8. hod
večer. — Z Hlaholu pražského. Dne
určítě o půl 6. hod. več. jest zkouška damského od-
boru a o 7. hod. večer společná zkouška s mužským
sborem ku koncertu, na den 11. března t. r. v Ru-
dolfíně ustanovenému.
Dne 22. ú nora: Výherní spolek »Rade-
cký« koná o 8. hod. več. členskou schůzi. Valná
hromada koná se dne 7. března o 8. hod. večer
místnostech pana Šťovíčka na Kostnickém náměst
v Žižkově.
#19
alto_textblock
#19
Národní hospodář.
#20
alto_textblock
#20
Stav rakousko-uherského banku ze dne
15. února 1900. Oběh bankovek 1.277,035.000
K (— 43,391.000 K), poklad kov. 1.180,947.000
K (+ 6,615.000 K), portefeuille 286,578.000
K (— 34,888.000 K), lombard 51,367.000 K
(— 2,093.000 K), záloha bankovek prostých
daní 227,142.000 K (+ 51,437.000 K).
Občanská záložna na Smíchově konala
včera o půl 10. hod. dopol. za přítomnosti 66 členů
svou výroční valnou hromadu, kterou srdečným
oslovením zahájil starosta cís. rada p. Dimmer.
Po přečtení protokolu z lonské schůze schválena
zpráva o působnosti výboru v roce 1899, jejíž důle-
#21
alto_textblock
#21
žitější části jsme již uveřejnili v jednom z přede
šlých čísel. Po té referoval prof. p. J. Nov ák
o stavu záložny a o revisi účlů, uvedl zejmena, že
se výbor na tom usnesl, aby záložna každoročně
revidována byla také ještě revisorem Jednoty zá-
ložen, což se i letos stalo a navrhl, aby výboru
bylo uděleno absolutorium. Pan prof. Jos. V čel ák
vítá s povděkem toto usnesení a spatřuje v zavedené
odborné revisi veledůležité opatření, které důvěru
k záložně ještě více utvrdí i přeje si, aby také jiné
záložny dle příkladu toho se řídily. Na to schvá-
leny výroční účty jednomyslně a uděleno výbor
absolutorium. Dále jednáno o zřízení podpůrnéhoa
pensijního fondu úřadníků a sluhů, jehož stanovy
schváleny a odevzdán fondu do vlastnictví kapitál
K 113.000, k účelu tomu již nastřádaný, čímž hu-
manní podnik ten v život uveden. Z čistého vý-
těžku 80.073 K 76 h přiděleno: 40 proc. 32.029 k
50 h. reservnímu fondu záložny. 15 proc. 12.011 k
6 h. podpůrnému a pensijnímu fondu, 396 K 85h.
reserv. fondu zastavárny, na dividendu ze záv. po-
dílů 5726 K 40 h., tantiéma výboru a revisorům
12.011 K6 h., remunerace úřadníkům 2300 K, vý-
služné úřadníku 1200 K, odměna za revisi 1000
po odečtení pak darů 874 K mezi rokem již
uštědřených věnován zbytek 12.524 K 89 h. na další
dary a příspěvky, které uvádíme na místě jiném. Př
volných návrzích ujal se slova prof. p. Nováka
poukázav na skvělý stav záložny vylíčil, že hlavní
zásluhu o rozvoj její má stárosta cís. rada pan
Dimmer. Poukázav hlavně na sumy, jež záložna
za jeho starostenství k účelům národním i dobro-
činným věnovati mohla, na stavební rozvoj měst
Smíchova, kde pomocí peněz záloženských téměř
půl města postaveno bylo — dále na zřízení pen-
sijního fondu pro úřadníky záložny atd. připomenul,
že starosta právě letos dokonal 25 let svého staro
stenství v záložně a končil návrhem, aby zřízeno
bylo v uznání zásluh jeho v tento jubilejní den při
městském siratčinci nadání pro sirotky po zemřelých
členech záložny, kteréžto nadání má nésti pro vždy
jmeno »nadání Dimmrovo«. Návrh ten
schválen byl nadšeně vcelým shromážděním a
oslavenci projevena srdečná blahopřání. Do výboru
zvoleni byli na tři roky ppí: dr. J. Fleischma nn,
Jan Regner, Josef Kozlík, Josef Váňa
Edvard Plck a za revisora p. Karel Taubenek.
Tím schůze skončena.
Ruský obchod zahraničný e produkty
drůbeže dle zprávy komitétu výstavy drůbeže r. 189
pořádané tvoři velmi důležitou část ruského vývozu
V r. 1875 vyvezeno bylo pouze 3 mill. vajec v ceně
374.000 rublů, v r. 1886 již 333 mill. vajec v ceně
5.4 mill, rub., v r. 1896 pak 1475 mill. vajec v ceně
22 mill. rublů. Z toho vyvezeno bylo do Německ
37%, do Rakousko Uherska 36%, do Anglie 219%
Žloutků a bílků vyvezeno bylo v r. 1896 pudů 83.000
drůbeže a zvěřiny 2.3 mill. kusů za 1.2 mill. ruhlu
většinou do Anglie (71%) a do Německa (229%). V
1898 dosáhl vývoz vajec a drůbeže ceny 43 mill
rub.) z toho za vejce 32 mill. rub. průměrná cena
za 100 vajec byla 1 rubl 70 kop. Anglie platila za
nejlepší druh až 2 rub. 50 kop. Z vajec do Německa
a Rakousko-Uherska prodaných jde většína rovněi
do Anglie. Anglie zaplatila za vejce v r. 1898
Rusku 996.129 lib st., Dánsku 685.447, Německu
788.844. Belgii 729.876, Francii 817.376, Kanadě
251.710, ostatním státům 216.781 lib. st.
Spolek ku ochraně pohledávek při inso
vencích v Praze koná v neděli odpoledne valnou
hromadu.
Z Tunisu, 18. února. (C. B.) Vládním výnosen
byl zakázán dovoz koní, hovězího dobytka, ovcí, ko
a vepřů bez zdravotního vysvědčení a dokladů o pů-
vodu. Průvodní tyto listiny nesmějí býti starší než
pět dní.
#22
alto_textblock
#22
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Dnes v pondělí 19. února.
145. hra v předpl
1. čtvrtka.
#23
alto_textblock
#23
Po sedmé
Potopený zvon.
Pohádkové drama o pěti jednáních. Napsal Gerhart
Hauptmann. Rozměrem a rytmy originálu přeložil
Fr. S. Procházka. Vypravil režisér pan Edmund
Chvalovský.
Po druhém jednání delší přestávka
Začátek o 7. hodině.
Konec o 10. hod
#24
alto_textblock
#24
Švandovo divadlo na Smichově.
V pondělí 19. února.
Začátek o 1/48 hod.
34. dělnické předetavení.
Pavlína.
Komedie o 4 dějstvích. Napsal Jiří Hirschfeld. Přel
Josef Kubík ml. (Režisér p. J. Kubík.) 4085
#25
alto_textblock
#25
Reinhardova sodovka,
#26
alto_textblock
#26
nejvýtečnější alkal.-murlat. stolní voda.
S desdil. vodou.
Praha, Truhlářská ul.
#27
alto_textblock
#27
Hornoslezské
#28
alto_textblock
#28
Ima. kamenné uhlí,
#29
alto_textblock
#29
denně do Prahy docházející zásilky, nabízejí v ce-
lých vagonech i v jednotlivých povozech
#30
alto_textblock
#30
S. L. REIMANN SYNOVÉ,
velkoobekod s uhlím v Praze.
#31
alto_textblock
#31
Zdarma
rozesítám Právě VYdane
#32
alto_textblock
#32
OKYN
těm, kdo chtějí učlti se řečem cizím.
Zdarma!
#33
alto_textblock
#33
tedlaseni
#34
alto_textblock
#34
p
Dr. Frant. Bačkovský,
knihkupectví, obchod a hudebninami a uměleckými vý-
robky, antikvariát a nakladatelství 3273
v Praze, žitná ulice čís. 55 n.
#35
alto_textblock
#35
Oblíbené směsi pro piano:
#36
alto_textblock
#36
Frohmann K., Hlasy z luhů českých. Směs českých
písní. K 2.40. — Hanušová Aug., Pomněnky Krko-
nošské. Směs z českých nár. písní. K 2.40. — Horný
E., Praha v písní a tanci. Velká směs nejoblíbenějších
úryvků z českých oper, národních písní, tanců a po-
chodů. K 3.60. — Pražské povidky. Velká směs nej-
oblíbenějších úryvků z českých oper, nár. pisní, tanců,
pochodů a pražských populárních popěvků. K 3.60. —
Illner J., op. 70. Čechův sen. Směs z písní českoslo-
vanských. K 3.60. — Pozděna Adelf, op. 13. Věnec.
Směs českých národních písní. K 3.60.
3559
Jana Hoffmanna vdova,
c. a k. dvorní a komorní obchod s hudebninamiv
Praze, I., Malá Karlova ul. č. 29n.
#37
alto_textblock
#37
Konkursy.
Konkurs prohlášen byl krajským soudem v Král
Hradci na jmění Pavlíny Pollákové, majit. firmy
M. Pollák a syn, obchod s plátnem a přízí v Česk
Skalici. Konkursní komisař přednosta okresního soudu
v České Skalici, správce dr. Václav Jadrný, advoká
tamtéž. Schůze věřitelů 26. února, přihlášky do 15.
dubna, stání likvidační 1. května. — Dále byl pro
hlášen konkurs krajským soudem v Plzni na jmění
pozůstalosti Václava Prusíka, rolníka v Chrašto
vicích, dne 9. října 1899 zemřelého. Konkursní ko
misař přednosta okresního soudu v Manětíně, správ
cem pan Josef Koral, notář tamtéž. Schůze věřitelu
28. února, přihlášky do 30. března, stání likvidační
9. dubna.
#38
alto_textblock
#38
0.0000000
#39
alto_textblock
#39
Koncerty a záhavy
#40
alto_textblock
#40
Tržní zprávy z venkova
V Roudnici, 16. února. 1 hekt. pšenice K
—.— až K 0.—, žita K 10.22 až K 0.—, ječmene
K 10.64 až K 0.—, ovsa K 0.— až K 0.—, hráchu
K 0.— až K 0.—, čočky K —.— až K —.—, víkev
100 kg K 15.30 až K 0.—, brambor K 0.— až K 0.—
kopa vajec K 4.60, 1 kg másla K 1.20.
#41
alto_textblock
#41
dne 19. února.
#42
alto_textblock
#42
I. Orfeun-Variété, Kr. Vinohrady.
Dnes a každé pondělí „Lidové představeníl
Vstupné pouze 10 kr.! Nový programí
#43
alto_textblock
#43
Cukr.
vealo
(Poslední zpráva.)
—n— V Praze, 19. února. (10 hodin
30 minut dopoledne.) Obchod se surovi-
nou velice chabý. Kupci zdrženliví.
Pohotové franko Ústí a na březen
K 25.70, až 25.75, n duben K 25.80
až 25.35. Ceny nominální. Raffinád
nezměněna K 84.— až 85.— ze sta
#44
alto_textblock
#44
406
#45
alto_textblock
#45
Šmídova zpěvní sín
(maté Ntaroměstské náměstí.)
Jen stly neposlednějšího řádu.
Bližší vývěsky
Nový program.
346e
#47
alto_textblock
#47
Hartmanové „U Stajgrů“
Každodenně představ. s nor. progr. Niová scéna
#48
alto_textblock
#48
nice.
#49
alto_textblock
#49
000000.000000
#50
alto_textblock
#50
M. Z Vídně, 19. února. (Počát. bursa.
Záznamy procent. Znamenaly: marky 118 20
20franky 19.26, květnová renta 99.80, rak.
renta korunová —.—, stříbrná renta —.—
rakouská zlatá renta —.—, uher. zlatá renta
——, uher. korun. 94.25, kreditky 236.25
uherské kreditky 187.50, anglobanka 124. 25.
unionky 155.50, bankovní jednota 136.50.
länderbanka 119.—, státní dráha 137.50
jižní dr. 26.90 (—), dr. Karla Ludv. —.-
polabská dráha 125.50, rak. zbrojovka —.—
turecké tabák. režie —.—, alpinky 273.50,
rým.-muráňské 324.—, pražské želez. společ
nosti —.—, turecké losy 125.50, mostecké
uhlářské společnosti —.—, pozomkové —.—
paroplavební —.—, buštěhradské A. ——.—
buštěhradské B. —.—, západočeské uhelné
společnosti —.—, tramway a) —.—, tramway
b) —.—, Lloyd —.—, Poldina huť —.-
české báňské —.—, montanní —.—, uherské
cihlářské —.—, hirtenberské —.—, silniční
A. —.—, B. —.—. Smýšlení klidné.
Z Nového Yorku. 17. února. (Telegram »Nár.
Listů«.) Pšenice na místě 781/2, na březen 761/2, na
květen 743/4, na červenec 741/2. Kukuřice na květen 40°/4
na červenec 411/6. Mouka 2.75. Dovozné za obilí
Cukr 4. Káva 83/4. Směnky na Londýn 4.84114
Stříbro 60. Bavlna pohotová 81/2, na prosinec 8.67.
na leden 8.65. Nový Orleans 83/8. Dovezen
bylo 22.000, žoků
#51
alto_textblock
#51
Divadlo Variété.
#52
alto_textblock
#52
Nový skvělý program.
40nn
#53
alto_textblock
#53
Pohostinské vystoupen
#54
alto_textblock
#54
BERNARDIHO
#55
alto_textblock
#55
10 atrakoi.
#56
alto_textblock
#56
Obyčejné ceny mist. — Bližší vývěsky-
#57
alto_textblock
#57
Restaurace c. a k. dvor. pivovaru
Štěpánslá ulice.
4089
Dnes velké elitní představení
mezinárodní společnosti „Orfea“.
Jen ještě několik dní nynější ensemble.
Rodinám přístupný program
#58
alto_textblock
#58
Začátek o 8. hod
#59
alto_textblock
#59
Vstupně 40 kr.
#60
alto_textblock
#60
„OLYMPIA
#61
alto_textblock
#61
ve Ferdinandově třídě.
#62
alto_textblock
#62
Dnes a denně úplně nový program. Nově enga-
žované krásky, slečny: Rosa Belimout, Laur
Leonis, Elsa Rhéder, Olga Berger, Linn
Rosé, Anna Rakova, Krista Rakova, pravé
franc. duet. Manninas, 8 dam, 4 páni. Denně 94
skvostných variemních čísel
#63
alto_textblock
#63
405
#64
alto_textblock
#64
al
#65
alto_textblock
#65
Poslední zprávy.
Z Vídně, 19. února. O 10. hod. dop
sešli se v ministrpresidiu všichni němečtí dů-
věrníci z království s ministry dr. Körbrem
a dr. Hartlem. Chef kabinetu přied-
ložil jim zásady pro úpra v
vnitřního úřadování v králov-
ství českém.
baslvile noe z
Z Londýna, 19. února. (C.-B.) Maedo-
naldova jizda, podporována dělostřelectvem
a pěchotou, vzala útokem Husarský kopee.
Brigáda Lyttletonova obešla pravé křídle
Burů a generál Warren napadl levé křídl
nepřítele.
V pátek stříleli Burové granáty na Husa
ský kopec, kde jest hlavní tábor Buller ů
Boj dělostřelectva trval po celý den.
#66
alto_textblock
#66
hříchu, nejlepší pokání
Čavrhní zrnkovou kávu a pij
pravou Vydrovu
Balení 5, 10 a 24 kr., na skladě u každého kupce.
Vydrova továrna na žitnou kávu, Praha- Liben.
#67
alto_textblock
#67
Ddvykati
#68
alto_textblock
#68
Hornoslezské
#69
alto_textblock
#69
kamenné uhlí
#70
alto_textblock
#70
z těch nejlepších dolů jest na vagony na rak.-uk.
stáním a českém severním nádraží denně promptné
k dostání. Karel Pollak v Marianské ulici č. 43