2. července 1903. Císlo 185

NÁRODNÍ LISTY.

Strana 5.

Sluace v Uhrách. ch. Z Pešti, 8. července. Členové strany Košutovy, kteří nepodrobili se usne- sení její, počtem 31 posl., kromě toho pak skupina Ugronova, čítající 10 členů a 9 di- vokých poslanců, jsou lodhodláni pokra- čovati v boji proti vládě do krajnosti a chtejí zahájiti v pon- děli technickou obstrukci.

Telegramy korresp. kanceláře

Z Vídně, 8. července. (C.-B.) Císař přijel do Išlu v 1 hod. 45 min. odpol. Tam ho přivítala arcikněžna Marie Valerie, dále starosta a přednostové úřadů, s nimiž roz- mlouval. Po cestě do villy činilo mu obe- centvo ovace Ministr hr. Coluchowski navštívil rumunského min. předsedu Sturdzu, jenž jede přes Vídeň do lázní, a konferoval s ním skoro hodinu.

Uherská sněmovna. Z Pešti, 8. července. (C. B.) Než přešlo se k jednacímu pořadu posl. Polonyi (ko šutovec) prohlásil, že ministr presidentův pro- gram nesouhlasí s rozpravami, jež měl br. Khuen před sestavením ministerstva s vůdc stran. M. p. hr. Khuen opakoval zevrubně obsah oněch rozprav a prohlásil, že nepo- užije zatímného rozpočtu k rozpuštění sně- movny. Tomuto slovu dostojí. O projednání vyrovnacích předloh prohlášeno skutečně bě- hem porad, že není s ním na pilno. V roz- mluvách konstatoval pouze, že zamýšlenou cestu k obnovení ústavního pořádku schválí též opposice. Když přijel do Pešti na roz- mluvy se stranami, neplatily zřízení mini- sterstva, nýbrž pouze informacím, je-li možná obnoviti ústavní poměry. Dosáhl informací a obeznámil se se snahami a názory všech stran, vyhledal právní titul, aby mohl pře- vziti sestavení kabinetu. Stran odvolání branné předlohy užil arci nešťastného slova »zatím«, jež mohlo způsobiti nedorozumění, avšak prohlásil otevřeně, že branná předloha nebude se dále projednávati. (Všeobecná po chvala.) Revisi domácího řádu nehodlá podni- kati, neboť jeho opravy není třeba. Zavedení klotury nebude žádati nikdy (Obecná, hlučná pochvala.), myslí však, že po případě mohlo by se užíti klotury tak jak se praktikuje jiných evropských parlamentech. Ostatně on kloturu zaváděti nemůže, neboť to právo má jen parlament. Změnu garančního zá- kona nevytkl jako odstavec programu, nýbrž jen jako eventualitu k ochraně hospodářských zájmů, kdyby se nepodařilo v určité době vyříditi vyrovnání předlohy. Nezamýšlel změnu podstatné a zásadné části tohoto zá kona, v němž jsou uložena také velmi důle- žitá práva země. Drží se pevně rozprav s stranami a doufá dosáhnouti v jejich rámci žádoucího výsledku. Jednomyslné usnešení strany neodvislosti ukládá také jemu za po vinnost klásti na ni velkou váhu. Posl. Polonyi konstatuje, že v roz pravě s m. p. hr. Khuenem pravil také. přeje-li vláda klotuře, že jí odepře zatímný rozpočet a bude pokračovati v obstrukci. Posl. Košut prohlašuje, že opře se rázně zavedení klotury i změně XXX. . zá- kona. V rozpravě s hr. Khuenem konstato- valo se skutečně, že není příčiny k dalšímu obstruování zatímněho rozpočtu, branné předlohy a řádného rozpočtu. Strana neod- vislosti schválila postup svých důvěrníků jednomyslně. On sám sdělil tuto usnešení předsedovi ministerstva a odpověděl na jeho dotaz, že může se bezpečiti na usnešení strany neodvislosti. Poslanec Barabaš praví, že nedal své slovo, ale bude respektovati úmluvy nebude-li se předseda ministerstva houžev natě vzpírati národním požadavkům. Sněmovna rokovala potom dále o vlád ním program u. Poslanec Vlad (rumunský nacionalista ptá se předsedy ministerstva, chce-li provésti národnostní zákon, a prohlašuje za největší zvůli, že uherská vláda přes moc rozpustila rumunskou stranu. Miluje svou vlast, ale oddanost k jeho národu nesmí se mu při čítati za zločin. Neschvaluje obstrukci, ale nemá k vládě důvěry a její program na vě domí nebere. Zejtra se bude v rokování pokra čovati. Z Pešti, 8. července. (C. B.) Honvéd ského ministra Kolozsvára stihla dopo ledne před schůzí poslanecké sněmovny ne hoda. Sedě v lenošce, nahnul se, aby si seřízl nožem kuří oko. Lenoška smekla se na hladké podlaze, ministr upadl naznak a poranil se na noze do krve. Služebníci a na kvap povolaní vojenští lékaři zastavili krva cení, zašili ránu a přiložili obvaz. Ministrovi je zase dobře a je naděje, že nehoda nebude míti vážnějších následků. Možná, že nezúčastní se dnes schůze branného výboru. Z Pešti, 8. července. (C. B.) Branným výborem poslanecké sněmovny byla předloha o rekrutech po stránce povšechné schvá- lena. Za debaty poukázal ministr honvédů Koloszváry především na prohlášení Khuenova, dle nichž vláda pokud jde o národní poža- davky maďarské trvá na stanovisku vlády dřívější a žádal, by otázky tyto byly v zájmu brzkého vyjasnění nynější vážné situacez jednání vyloučeny. Vláda prý se bude tě mito tak důležitými otázkami pečlivě za- bývati. Pokud jde o zákon branný, přičiní se prý vláda, aby přestalo dosavadní provi sorium a přediožena byla sněmovně nová předloha na deset let. Po stránce vojenské bude prý skoncována co nevidět, čeká prý se jenom na schválení jiných rozhodujících činitelů. Vláda hodlá prý založiti novou předlohu na zásadě dvouleté činné služby vojenské, ač prý bude to spojeno se zvýšením kontingentu nováčkův a s obětmi hmotnými Osnova nového vojenského trest- ního řádu je prý už hotova a bude ještě v tomto měsíci předložena oběma vládám. Přeložení maďarských důstojníků k ma- ďarským plukům stalo prý. se již na základě

císařova vlas tnoručního dopisu z r. 1868. Od 1. ledna t. r. bylo prý vyhověno do tyčným přáním padesáti důstojníků maďar- ských a z úřadní moci bylo přeloženo do Uher 6 štábních důstojníků a 13 důstojníků. kteří jsou uherskými příslušníky. Totéž prý ovšem bude se díti i nadále. Veškeré úřadníky maďarské nelze prý najednou přeložit, protože by jednak přivo- dily zmatek, jednak že řada důstojníků sama toho sobě nepřeje a posléze proto, že by byl tímto opatřením dotčen vojenský roz- počet. Náklad na dělostřelectvo honvédské by ovšem byly nuceny hraditi Uhry samy Otázku tuto uváží prý ministr bedlivěa promluví o ní při jednání o branném zá- koně. Pokud jde o znalosť němčiny, není prý nezbytnou ve smyslu slu žebního vojenského řádu, ač prý je třeba, by důstojník ji znal aspoň potud, by srozumitelně mohl své myšlenky vyjádřiti a vyhověti požadavkům služebním. Ministr žádal posléze, by otázky, o něz jde, byly posuzovány zdrželivě a nepředpo jatě a aby předloha branná byla schválena — Řečníci strany národní a strany neodvi- slosti uznali sice loyálnost projevu ministrova, pohřešily však v něm uspokojivého vysvětlení stran požadavků národních, což prý by při spělo k rozřešení stísněné nynější situace. Podrobná debata odložena na pátek.

President Loubet v Anglii. Z Londýna, 7. července. (C.-B.) Dne odpoledne navštívil president Loubet ně- kolik členů královské rodiny a vrátil se pak do York Housu, odkudž odebral se na fran- couzské vyslanectví k tamějšímu přijímání. Král přibyl o půl 7. hod. večer na vysla- nectví a byl uvítán presidentem. Král Eduard opustil nejdříve vyslanecký palác a odebral se k slavnostnímu představení do divadla Covent Garden. President Loubet brzy ná- sledoval. V ulicích veliké množství lidu všude nadšeně mu holdovalo. Veškerá anglická šlechta byla přítomna slavnostnímu předsta- vení. O 9. hodině vstoupili král, královna. president Loubet a členové královské ro- diny do lože. Orchestr hrál marseillaisua anglickou národní hymnu. Ministři a dvorní hodnostové zaujali dvě lože v pravo a v levo od královské lože. Představení skončilo okolo půlnoci. Král, královna a president vrátili se pak do paláce buckinghamského, poku se týče do York-Housu. Z Londýna, 8. července. (C.-B.) Vče- rejší hostiny na francouzském vyslanectví zúčastnil se také hr. WolffMetternich. vyslanec německý. Z Londýna, 8. července. (C. B.) Pr sident Loubet odjel odtud dopoledne do Windsoru. Uveřejňují se přípitky v bucking- hamském paláci na presidentovu poctu. Kra pravil mezi jiným, že děkuje velice za uví tání, jehož zažil ve Francii, a pokračoval City, jež jsem projevil, choval jsem pro Francii vždycky a doufám, že naše země zachovají k sobě vždy nejintimnější poměr a nejhlubší přátelství. Připijím na blaho presi- denta republiky, piji na jeho zdraví z po- háru, jenž mi byl podán za návštěvy na pařížské radnici a jejž pečlivě opatruji jako upomínku na šťastnou událost. President Loubet odpověděl: Pařížská návštěva Vašeho Veličenstva bude míti nej- šťastnější následky. Přispěla k utužení svazků přátelství mezi oběma národy. Návštěva pre- sidenta v Anglii a uvítání, jehož se mu zde dostalo, utuží svazky ty ještě více. Připíjím na zdraví krále a královny, prince a prin- cezny Walesské, královské rodiny a národa anglického. Král pravil potom presidentovi: Dě kuji vám vroucně za vaše laskavá slova. Z Londýna, 8. července. (C.-B) Po sní- dani ve windsorském zámku president Loubet odebral se do královského mausolea ve Fragmoru a položil věnec na hrob krá lovny Viktorie. w. Z Londýna, 8. července. Nadšení pro Loubeta, který imponuje nejen skrom- ným, ale důstojným vystupováním, nikterak neochabuje. Také včera večer byly velk části města skvěle osvětleny a v ulicích, kterými jel Loubet a král ke slavnostnímu představení v opeře, tísnilo se všude obe censtvo. Sympatie pro presidenta přenášej se také na ostatní Francouze. Kde obyvatel stvo kterého spatří, obsypává jej ochotam a přízní.

Z Balkánu. Z Cařihradu, 8. července. (C.-B. Porta oznámila písemně vyslancům rakousko uherskému a ruskému, že dle zpráv hlavního inspektora Hilmi paše bylo dalším vyšetřo váním zjištěno, že revoluční makedonské hnutí má své kořeny v Bulbarsku. Proto žá- dala vyslance, by přiměli své vlády, aby vykonali v Sofii přiměřený vliv. V jiném sdělení Porty se praví, že bul- harská četa o 10 členech ve vsi Terenu (v okresu florinském, kraje monastýrského zabila 4 řecké obyvatele a poranila polního hlídače. Statistický výkaz oběma vyslancům Portou zaslaný vypočítává 17 takových pří padů od 18. června do 1. července. Z Cařihradu, 8. července. (C. - B, Rozhodující diplomatické kruhy nepova- žují nynější situaci za zrovna znepokojivou. K vážnějším zápletkám mohlo by snad dojíti, kdyby nynější bul- harský kabinet odstoupil a jeho místo za- ujalo ministerstvo výstředně národní. Ze Sofle, 8. července. Rakousko uherská vláda nejrozhodnějším způso- bem napomenula bulharské ministerstvo, by nepodnikalo nepředložený ch kroků a podotkla, že Turecko neprovádí na bulharských hranicích žádného přílišného soustřeďování vojska a že nemá žádných útočných záměrů. Toto velice vážné napo- menutí vídeňského kabinetu, po kterém ná- sledovalo stejné zakročení ruské vlády, učinilo prý na knížete veliký dojem. Praví se, že kníže zaslal oběma vládám problášení, že neprovede žádných dal- ších opatření vojenských a že ponechá jen dosavadní nepatrně sesílenou

genu.

pohraniční stráž. Rázné zakročení Rakousko Uherska a Ruska nezůstalo bez vlivu ani v kruzích, které naléhaly na srázku s Tu- reckem. m. Z Cařihradu, 8. července. Na zprávy o posunování tureckého vojska z Al- bánska do Makedonie zakročil bulhar- ský vyslanec u vyslanců a Porty, ale bylo mu všude řečeno, že o podobném činu není ničeho známo. f. Ze Sofie, 8. července. Kníže Fer dinand odjel dnes v noci se svými dětm a všemi ministry do Trnova na letní poby v sousedních klášteřích.

Události v Srbsku. Z Bělehradu, 8. července. (C.-B. Demisse státních radů dra. Vujiče a Pa šiče byla přijata. Ruský vyslanec Čarykov odevzdal králi své pověřovací listiny. Nepokoje v Řecku. Z Athén, 8. července. (C.-B.) V Elidě ozbrojení sedláci zadrželi různé vlaky, chtě jíce jimi dojeti do Athén a manifestovat tam proti osnově zákona o monopolu korin- tek. Když jim to bylo zabráněno, zničili že lezniční trať na několika místech. V Pyr gosu pořádána také včera osvědčení V Cargaliani byl státní zástupce donu- cen postaviti se v čelo manifestantů. Z Athén, 7. července. (C.-B.) Ve sněmovně ohlásil m.-p. Theotoki s, že ministerstvo zadalo za propuštěnou a král ji přijal. Vláda stojí před strašným povstáním obyvatelstva, jež oklamáno oppo sicí, žádá něco nemožného. Předseda prohlásíl potom schůzi za skončenu, proti čemuž opposi c hlučně protestovala. Strhla se vřava rvačka mezi jednotlivými po slanci. Galerie hvízdaly a posmívaly se. Španělská sněmovna. Z Madridu, 8. července. (C.-B.) Ve sněmovně kritisoval Horet prudce zahra- niční politiku ministerstva a pravil, že president Loubet cestoval do Alžírska, ve Španělsku ani se nezastaviv a že král Eduard navštívil pobřeží poloostrova, aniž spatřil krále Alfonsa. Jediným francouzským osvědčením byl líčený útok na Karta-

Z asijského východu. Z Pekina, 8. července. (C. B.) Japon ská vláda požádala officiálně za vyrovnání splátky na odškodnou, učiněné 1. července, ve stříbře na základě zlata.

Telegrafické zprávy hospodářské. st. Z Pešti, 8. července. (Zvl. tlgr. » Nár- Listů«.) Na trhu prodalo se 31.000 metr. centů až o 7.5 hal. dráže. Platila: pšenice tissk 82 kg K 7.971, 80 kg K 7.90, 79.8 k K 7.824, mezöheděšská 80 kg K 7.971%, stolno bělehradská 79.5 kg K 7.70, 77.5 kg K 7.50. kaločská 77.5 kg K 7 70, peštská 79.5 k K 7.70, 78.5 kg K 7.65, bačská 77.5 k K 7.75, bečkerecká 787 kg K 7.65, podunaj ská 76 kg K 7.421, pšenice nová na srp. mezo turská 80 kg K 7.65; žito K 6.05 až 6.10 oves K 5.50 až 5.80, ječmen K 5.75 kukuřice K 6.30 až 6.40. Terminový obchod s obilím by pevný na vysoké záznamy americké a nepříznive zprávy o žitné žni. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 7.29, žito na říjen K 6.24, oves na říjen K 5.35, kukuřice na červenec K 6 35 na srpen K 6 34, na květen 1904 K 5 22 řepka na srpen K 11.50. Sádlo smlouváno po K 66.—; za švestky žádány vyšší ceny; jiné zboží byl bez odbytu. Počasí: pochmurno. Z Pešti, 8. července. (C.- B. uh.) Skore ze všech částí země docházeji zprávy o bou řích, hojných deštích a Hiromobiti. Částečně rozpuštění buštěhradsko- kladenskéko družstva uhelného. Z Vídně, 8. července. Dávno předpoví dané rozpuštění kameno-uhelného družstva bu štěhradsko-kladenského stalo se nyní částečno skutkem. Pražská železářská společnost vystou pila z prodejného družstva. V cirkuláři zasl ném zákazníkům sděluje společnost, že viděla se nucenu prodej kladenského kamenného uhlí který vykonávala dosud společně se společnost rakousko-uherských státních dráh a buštěhradské dráhy, konati samostalně, a že tudíž dotazy nadále zasílati se mají centrální prodejné kan celáři pražské železářské společnosti v Praze »Fremdenblatt« dodává, že vystoupení to možno pokládati definitivním.

Plodinová bursa vídeňská. Z Vídně, 8. července. (C.-B.) Včera ustavil se rozhodči soud a komora plodinové bursy vídeňské. Rozhodčí sbor o 48 členech zvolil za předsedu místo odstoupivšího Reika dosavadního náměstka komorního radu Bertolda Schwitzera. Bursovní komora, jež sestává teď ze 24 volených členů bursy a 12 vládou jmenovaných bursovních radů, zvolila před- sedou člena panské sněmovny ryt. Pavla Schöllera, náměstky I. cís. r. Weila, II. komerč. r. Liebschera, radu ústředního výboru zemědělské společnosti. Nově zvolený předseda poděkovav za osvědčenou důvěru- vytkl zevrubně úkoly bursovní správy. Potom schválen nový jednací řád a zřízení zvláštního výboru pro vývoj bursy v obecnou bursu plodi- novou a zjištění nedostatků, jež jsou na újmu obratu a zužitkování zemědělských plodin jejich výrobků.

Cukerní konference. Z Brusselu, 8. čerrence. (Havas Reuter. Zástupci eukrovarství belgického, francouzského, holandského, německého, rakousko-uherského ruského učinili dnes v konferenci usnesení, jak zameziti zaplavení anglického trhu. Vývoz omezl se na polovici posledních let a každá signatární moc uslanoví svůj konligent. Smlouva bude trvati tak dlouho jako mezinárodní smlouva brusselská. Timto kartelem, jenž vyžaduje schvá- lení interessovaných zemí, cukrovarnici doufaji zachovati nynější ceny v Evropě a ceny na an- glickém trhu zvýšiti o 1—2 franky

Národní hospodář. Hoj o českého zástupce v generální radě rakou- sko-uherské banky. Žádost českých zástupců na po- slední valné hromadě rakousko-uherské banky, aby vzhledem k značným posicím akcií, nalézajícím sev českých rukou a vzhledem k postavení rakousko- uher- ské banky, jakožto střední banky státní dostalo se českému národu zastoupení v generální radě její, žá- dost skrz na skrz spravedlivá narazila, jak známo, n značný a silný odpor Němců, kteří považovali polo- vinu generální rady Předlitavska volenou za svoji „državu“. Ukázalo se opět, jako v jiných a jiných případech, že bude nutno zastoupení českému národu teprve vybojovati Proto zvětšovaly české peněžní ústavy svou držbu akcií banky a dávaly je připisovati na svoji firmu. Německé peněžní ústavy však také nelenily. Ústřední bankou německých spořitelen organisována protiakce německých ústavů peněžních. Dle stanov musí býti jména akcionářů, kteří se chtějl účastniti nejbližší valné hromady, do 1. července za- nesena. Přesné zprávy o stavu držby akcií zatím ne- došly, „W. W. C.“ sděluje však, že dle dobrých in- formací jest německá držba akcií větší české. Snad potvrdí se tato zpráva — jak ale omluví potom své jednání ony ústavy české, které k akci vyzvány ani ne- odpověděly, nebo, ač měly akcie banky, nenechaly je na své jméno přepsati, litujíce několika korun ná- kladů? Či snad se domnívají, že poskytnutím ně- kolika korun příspěvků některým místním spolkům, jest jich povinnost jako českého úslavu splněna? Obchodní smlouvy. Zprávy, které jsme na tomto mrístě uvedli o jednání o obchodní smlouvě něme- cko-ruské, se potvrzují. Obě vlády — německá i ruská — vyměnily si spisy, obírající se požadavky té které strany co do celního tarifu. Ruské požadavky žádají v prvé řadě, aby sníženo bylo minimální clo na žito a pšenici, jak stanoveno novým německým celním tarifem. Vláda ruská nemůže prý akceptovati toto zvýšení, které činí 60% oproti sazbám dosavad- ním a ohrožuje dosavadní vývoz ruského zemědělství do Německa. Chce-li Německo olevříti cestu do Ruska svým průmyslovým tovarům, nesmí zavírati své hra- nice dovozu ruského zemědělství. Další přání ruská týkají se ostatních druhů obilí, masa, drůbeže a p Dle exposicí obou stran bude nutno projednati tolik požadavků, že jednání bude vyžadovali dosti dlouhou dobu. Ale ani z ruské strany se prý nepochybuje o tom, že se zdaří smlouvy sjednati. — O obchodní smlouvě s Italií oznamuje se „Fremdenblattu“ z Pešti: Prohlášení ministra Khuena-Hedervára o obnově smlouvy obchodní s Italií vzbudilo zde značnou po- zornost. Otázka italské obchodní smlouvy a vinného dovětku musí býti nějak do konce měsíce rozřešena. V zdejších obchodně-politických kruzích převládá vzhledem k středoevropským ochranářským tendencím názor, že sjednání definitivní, dlouhodobé smlouvy obchodní s Italií narazí na značné obuíže, nebudeli jednáno současně s ostatními státy. Protože však k jednání s ostatními státy dojde asi teprve v příštím roce, namítá se myšlénka, že Rakousko dá pa- trně přednost krátkodobému přechod- nímu provisoriu. V toto provisorium by přiro- zeně nebyl vinný dovětek ve své tradicionální formě vzbledem k francouzským požadavkům pojat. Bude-li možno uchýliti se k východisku kvalitativní, na ob- sahu alkoholovém a výtažkovém založeně celní vý- hody, jest tím více pochybno, protože této výhody se mohly rovněž jiné státy dovolávati. K sjednání uve- deného provisoria nebylo by třeba dlouhé doby. Otázka cukerní. Zatím co u nás naráží jednání o cukerním kartelu na odpor surovaren, které se ne- chtějí vzdáti práva vyráběti bílé zboží pro domácí konsum (ovšem v rámci kartelní kontingentace), do- cházejí z Brusselu zajímavé zprávy o snahách upraviti mezinárodně otázku cuker- ního vývozu. V Brusselu zasedá totiž — jak oznámeno — mezinárodní konference cukrovarníků německých, ruských, francouzských, hollandskýcha belgických. Zástupci rakousko uherského cukerního průmyslu nepřibyli v čas, čehož všemi cstatními li- továno. Přes značné oblíže zdařilo se prý dosíci skoro úplné shody o otázce zásad dohody a jednohlasně přijat prozatímní projekt úpravy cukerního vývozu. Dohoda cukrovarníků platila by po stej- nou dobu jako konvence brusselská t. j. po 5 let Usnesení brusselské cukrovarnické mezinárodní kon- ference budou projednávána odbornými organisacemi všech evropských cukerních zemí vývozních, načež bude vvolána opělná konference, na které bude defini- tivně rozhodneto. — Současně, co cukrovarníci jednají o úpravě vývozu, obírá se komise návrhem Ně- mecka, aby vyrovnací cla, stanovená zeměmi kon- vepčními na ruský cukr byla snížena. Zástupci jedno- tlivých států prohlásili, že jsou ochotni o návrhu tomto jednati a užiti ustanovení čl. IV. ve smyslu podnětu německého. Na dnešní schůzi komise bude rozhod- nuto, o jaký opnos má býti vyrovnací clo na ruský cukr sníženo. Rakonsko a unifikační přojekt tuřecký. Píše s nám z Vídně: Zatím co anglický a francouzský syn- dikát přenechai rozhodnutí o unifikačním projeklu tureckém majitelům tureckých hodnot a je svolal k valné schůzi, zalím co německý alespoň rozeslal oběžník o věci této, není po rakouském syndikátu, který tvoří vídeňská kreditka, ústav pro úvěr pozem- kový a anglobanka, ani vidu ani slechu. Syndikát zdůvodňuje své jednání tím, že jsou turecké hodnoty mezi širokým obecenstvem málo rozšířeny. Také držení tureckých losů soustředěno na několik málo rukou (spekulantů, bank a bankéřů). Jako na důkaz malé popularity tureckých losů v Rakousku se uvádí, že kurs jich jest v Berlíně o 30 K vyšší než u nás. Majitelé losů by také proti unifikaci námitek nečinili. Rakouský syndikát vyčká usnesení zahraničních a pak svoli k unifikaci. Zmar newyorského bavlnářského korneru? Přee Berlín přichází následující zpráva: V New-Yorku po- ražena haussovní spekulace bavlnářská. Její hlavní vůdce Brown a jeho družina utrpěli však patrně menší ztráty než dřívější baissovní spekulanti. Ceny klesly o 60—70 bodů na červenec. Bavlna na srpen nabízen na 1 bal. o 10 doll. levněji. Na trhu vládne úplná derouta, Včerejší predeje odhadují se na 1 mill. balíků. Sta menších spekulantů jest zničeno. Co chvíli vrhány na trh tisíce balíků všech druhů. — Potvrdí-li se tato zpráva, nastane na bavlnářském trhu a v bavlnářském průmyslu konečné vyjasnění. Do té chvíle nalézal se trh a průmysl v podruží spekulace, která bezohledně využitkovala svého monopolistního postavení. Ba tak daleko dospěly nepřirozené poměry trhu bavlnářského, že bavlna z Ameriky vyvezená, vracela se z Evropy zpět, aby rozmnožila zásoby haussy. V Evropě iv Americe vedlo řádění haussy k pronikavému obme- zení výrobnímu. V něm zřeli speciálně angličtí prů- myslnici nejlepší zbraň proti machinacím spekulace Zmarem posledního korneru Brownova, o jehož vývoji jsme na tomto místě již psali, stlačena by byla cena bavlny opětně na normální úroveň, takže by nebylo třeba obávati se všestranně ohlašovaného zmenšení výrobního u nás, jež by citelně postihlo dělnictvo, i zvýšení cen tovarů bavlněných, jež by těžce do- pedlo na široké massy spotřebitelů. Nutno tedy če- kati s napjetím další zprávy o dějích new-yorských Stav německého průmyslu textilního. Dobrá za- městnanost většiny okresů textilních jest lak trvalá, že nelze v tomto roce vlastně mluviti o tiché saisoně. Skoro veskrze pracuje se nezmenšeně Nedostatku práce báti se netřeba. Také domácí průmysl a většina přádelen jsou letos lépe zaměstnány než v tutéž dobu jindy. Tiskárny, barvírny a apreturny mají také hoj- nost cizích zákazek. Uspckojivě zaměstnán také prů- mysl suken. Továrníci stěžují si však veskrze na ceny Není prý možno za dnešních vysokých cen suroviny prodávati tak lacino tovary. Budou-li ale ceny zvý- šeny, bojí se továrníci zdrželivosti zákaznictva. Kame- nický průmysl punčochářský však zvýšil ceny, aniž tím zákazky utrpěly. Za to stav krefeldského průmyslu hedvábnického neuspokojuje. Z berní praxe německé. Dle německého zákona o dani příjmové, dostává se osobám s příjmem men- ším 3000 mk. snížení dani podléhajícího obnosu o 50 márek za každé dítě a v případu, že mají více dětí než 3, snížení daně o jeden stupeň zdaňovací. Zároveň má býti při výměře daně do 9500 mk. brán zřetel na počet k výdělku neschopných osob, jež jest plátce daně povinen živiti. Na základě tohoto ustanovení bylo v roce 1901 269.000 otců rodiny úplně osvobozeno od daně, a 835.000 dostalo se slevy. Byla tedy daň sle- vena celkem 1,110.000 censistům s příjmem menším 3000 mk. Co se týče osob s příjmem do 9500 slevena daň 139.000 censistům. Celkem činily tyto slevy 6.531.000 marck.

Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 Č. Budějovic 1893 » Plzně r. 1886 „ » Teplice r. 1887 „ » Smíchova r. 1888. Zástavní listy české hyp. banky „ , , Zemská b. král. čes. zákl. úpisy , , » kom. dl. úp. „ „ , » mel. úpisy „ , , » želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové . . Buštěhradská dráha . „ 1872 dto. Místní dráha Německý Brod- Humpolec . . . Česká montanní Em. 1896 . Česká eskomptní banka . . . » banka »Union« . . . Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy. Moravská eskomptní banka. Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechy a Moravu . . . Ústecko-teplická dráha . . .. Česká severní dráha . .. Buštěhradská dráha . (lit. A.) . (lit. B.) Duchcovsko-podmokelská dráha Pražská spol. paroplav. po Vltavě a Labi . . Akc. tov. na um. hnojiva v Kolíně Podolská cementárna. Česká spol. pro prům. cukerní. Český akc. pív. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajisť. banka Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Pražská železářská společnost stroj. spol. (dř. Ruston)o První českomorav. tov. na stroje

92 85

90.90

99 80

94.—

996

99.60 165.—

154—

183.—

246 —

430—

448.—

Revise mezinárodní železniční konvence. V uher ském ministerstvu obchodním jednalo se před několika dny za přítomnosti předlilavských vládních delegálů o dodatcích, které mají býti navrženy nejbližší konfe renci, věnované revisi bernské, mezinárodní želez niční dohody. Předmětem diskuse byly návrhy před- litavské železniční rady i uherského ministerstva ob chodu. Po delší debatě docíleno o všech návrzích — uherských i předlitavských — dohody. Budou tedy delegáti obou říšských polovin na konferenci postu povati souhlasně. Zvýšení cen niti v Německu. Z Berlína se ozna- muje: Němečtí továrníci mtí zvýšili následkem zdra- žení surovin prodejní ceny o 10% Různé zprávy. Jednání o obnově rýnsko-west- fálského syndikátu uhelného mělo dosud sice hladký průběh, ale nezúčastnilo se ho sedm ve- likých těžařstev, jichž opposici bude lze jen stíží pře- konati. Největší oblíže nastanou, až bude jednáno o přístupu firem dosud se syndikátem soutěžicích. — Licht píše ve své poslední zprávě, že následkem vlivů povětrnostních rozvijí se stav řepy uspokojivě. Cukernatosti valně přibývá. Nutno si přáti další deště. — Čistý zisk amerického ocelářského trustu v posledním čtvrtletí klesl oproti lonskua 1,160.000 doll Na tzh v Počálkách dne 7. t. m. pořádaný pří- hnáno bylo celkem 297 kusů hovězího dobytka. Trh byl velmi čilý, byloť prodáno celkem 98 kusů. Příšu trh koná se dne 4. srpna. Konkurs prohlášen byl krajským soudem v Hoře Kutné na jmění Karla Klempery, kramářev Sedlci. Konkursním komisařem rada p. IIlavín v Hoř Kutné, správce p. dr. Koniček, advokát tamtéž. Schůze věřitelů 13. července, přihlášky do 5. srpna, rok li kvidační 18. srpna.

Trhy peněžní.

V Praze, 8. července. (Pův. zpráva »Nár. Listů«. Na dnešní burse nedošlo k žádným obratům a podá- váno pouze za akcie: Živnostenské banky K 251.50, České banky »Union« K 245.50, České společnosti pro průmysl cukerní K 147.—, Hospodářské úvěrní banky K 320.—, Zajišťovací banky K 194.— peněz. Jiné papíry jmenovány nebyly- Otniciální záznamy zněji

Z Vídně, 7. července. (Závěrečné úřadn kursy.) —.— 100 60, Ivovskočernovická Únorová renta. spol. st.dro rak. ub. 667.75 100. 40 květnová . . jižní dráha . . 82.50 100 30 červenc. , —.— 100.60 štyrsko hr.-köfl. říjnová. severní dráha . 5415.— 120 95 rakouská » zlatá rak, severozáp. dr. 418 20 100 65 » » kor. pardubická dráha 410.50 120 85 uherská » zlatá polabská dráha . 411. 75. 99 35 „ » kor. česká sev. dráha . 365.— rak. invest. renta buštěhradská A . —.— uher. , B . 980.— 4% zást. listy Hyp. pražsko - duchcov. —.— banky král. č. duchcov. podmok. —.— 31/20 zást. I. Hyp. ústecko tepl. dr. . 2200.— banky král č.. dunaj. paroplaveb. 893.— 4% kom. dluhop. rakouský Lloyd . —.— Zem. banky kr. č. turecká tabák. rež. 354.50 4% žel. dl. úpisy rak. zbrojovka . 350.— Zem. banky kr.č. Rudolfova huť . —.— státní losy 1854 alpská montan. sp. 370.— » » 1860 rým.-muráň. spol. 464.— po 500 zl. . . Poldina huť . . 278.— po 100 zl. praž. želez. sp. . 1635.— státní losy 1864 česká moutan. sp. 1085.— losy úvěrního úst. Daněk . . . . 319.— vídeň l. komun. západočeská uhl. 210.50 155.75 tisské losy . .. severočeská uhl. —.— 120.— turecké losy .. mostecká uhl. sp. 651.— 1605.— rak. uh. banka. vídeň. stavební sp. —.— 661.— rak. úvěrní ústav Schodnica . . . 750. — 275.— b. anglo-rakouská 522. — peštská vagonka. —.— vídeňská unionka 411.50 devisa německá . 117.45 b. pro země rak. » pařížská . 95.35 733 — uh. úvěrní banka » curyšská . 95 30 484 50 bank. jednota.. » londýnská 239. 40 925.— r. úst. pro úv. poz dvacelifrank . . 19.08 — česká b. Union. marka papírová . 117.45 Živnost. banka . —.— » . 253.— rubl roln. úvěr. banka 363.— Eskontní zazby 21/2- 33/4 procent Po pevném zahájení ochablo smýšlení násloš- kem trvalého obchodního klidu. x. Z Vídně, 8. července. (Teifgr. »Nár. Listů«.) Denní bursa. Zatímní rozřešení krise minister- ské v Rakousku způsobilo z počátku obchodu lepší smýšlení, které však později bylo zkaleno, protože z burs zahraničních, zejmena pak z Berlína, ozná- meno, že obchod tam vázne. Smýšlení proto povo- lilo. Potože však na druhé straně nebylo také vel- kých prodejů, nelze konstatovati proti včerejšku vel- kých ztrát. Na trhu bankovním kromě obou kreditek zejmena länderbanka a některé jiné papíry se zhor- šily. Akcie státní dráhy, jižní a ohě severozápadní zlevněly. Paroplavební naposledy podlehly reakci. Největší ruch byl na trhu průmyslovém s papíry haličsko-karpatskými, které klesly při skrovné reali- saci Tolikéž zlevněly akcie Schodnice. Na trhu že- lezářském nestaly se žádné změny. Akcie plzeňského pivovaru opět stouply. Devisy a valuty pevnější. Na eskomptním trhu peníze nezměněny 21/2—27/2a proc. x. Z Vídně, 8. července. (Telfgrm. »Nár. Listd«.) (Večerní bursa.) Kreditky 661.75 (po —.—) uherské kreditky 731.50, anglobanka 276.——, bankovní jednota 485.—, unionka 523.—, länderbanka 411.50, státní dráha 668.25, jižní dráha 83.—, polabská dr. 41225, severozápadní dráha 419 25, turecké tabákové 355.—, rýmavsko muráňské 465 —, alpinky 370.50, květnová renta 100.40, uherská korunová 99.35, turecké losy 120.—, marky za hotové 117.51, na ultimo 117.35. Smýšlení se zlepšilo. Devizy. (První číslo značí peníze, druhě zboží.y Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.20, 198 40, Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—,

gi

4

4

4

psala

98.20

96.——

97.—

96.65

97.40 105.— 100.— 94.— 101.2 99.60 99.60

99.60

100.—

100.—

100.50

100.50

98.— 96.70 —.— 245.50 403.— 320.— —.—

560.—

251.50 2200 365.— 2320 980.— —.—

—.—

—.—

—

147.—

194.—

163

—.—

sbsl

—.

96.75

—.—

—.—

—.—

106.—

101.—

95.—

102.25

100.60

100.60

100.60

101.—

—.—

101.50

101.50

99.50

97..70

—.—

246.50

405.—

322.—

—.—

580.—

253.— 2220 369.— 2330 984.—

—.—

—.—

—.—

—.—

152.—

—.— 203.—

1638

—.—