ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d2313fd0-8fd2-11dd-8a92-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 36
#1 alto_textblock #1
Strana2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
31. srpna 1913 číslo 239.
#4 alto_textblock #4
i v zemském výboru budou zastoupení kleri- kálem, od něhož se zvláště slovinské učitel. stvo nemůže nadíti ničeho dobrého.
#5 alto_textblock #5
Za hranicemi.
#6 alto_textblock #6
Spojeni makedonské otázky s albanskou. Naši bulharští hosté, pp. Grigor Vasiljev a D. Michalčev, přijelí do Prahy z Brna a do Brna z Vídně, odkudž byla dne 23. t. m. za- slána do Sofije „Večerné Poště“ následujíce zpráva: Včera večer konala se tu schůze bulhar- ských delegátů s vídeňskými žurnalisty z tím účelem, aby obecenstvu i představitelům tisku pověděna byla pravda o položení na Balkáně. Sešlo se mnoho novinářů, ruští do- pisovatelé, hkož i Albanci. Pan Grigor Vasil- jev promluvil o válce s Turky. Přečtené do- kumenty vojenských mocností k Turecku spojencům učinily silný dojem. Závěrečná vě ta řečníkova: „Žádný bulharský vojín nepo kládá se za poražena a v tom je naše hrdost!“ byla odměněna dlouhým potleskem. D. Michalčev soustavně vyložil přípravy Srbska a Řecka k vojně proti Bulharsku, je- muž se úřadně tvářili jako spojenci a součas- ně pronásledovali Bulhary v Makedonii; od- pověděl na klevetnické srbsko-řecké obžaloby a cejchoval jednání Srbska i Řecka. A. Can- kov vypočítal oběti, Bulharskem přinesené, podmínky míru bukureštského označil jake vynucené, jež nevyhnutelně vyžadují revise smlouvy v zájmu míru. Albanec Ichsan Murad bej promluvil po- tom o bojích Makedonců za autonomii Make- donie, vyjádřil sympatie Albanců Makedon cům i Bulharům a apeloval na evropské ve řejné mínění, aby dalo podporu zákonitým požadavkům Makedonie. Georgov na to nakreslil situaci, utvoře- nou bukureštským mírem, vypočetl, co vše Srbové a Řekové učinili proti makedonskému obyvatelstvu a apeloval na evropské noviny aby vzaly v ochranu spravedlivou věc make- donskou. Odhlasována resoluce, ve které shromá- ždění vyslovilo sympatie k makedonským (ko mitským) organisacím, vytknul spáchanou Bukurešti nespravedlivost a apeloval na vel. moci, aby revidovaly bukureštský mír. Na ko- nec poslány pozdravné depeše komitétu ma- kedonských běženců v Bulharsku a dočasné vládě albanské.
#7 alto_textblock #7
Německý císař ve Vratislaví. Z Vratislavi, 30. srpna. (K. k.) Císařští man- želé přibyli o 1/411. hod. dopol. do hlavní brány stoleté výstavy, kde byli uvítáni korunním princem. princem Augustem Vilémem a jeho chotí, říšským kancléřem a četnými jinými osobnostmi. Císařšti manželé si pak velmi podrobně prohlédli výstavu, V rakouském oddělení uvítali je rakousko-uherský konsul svob. p. Pitter, polní podmaršálek Schleyer inženýr dr. John, ředitel rakouského vojenského musea ve Vídni vrchní intendant Fazekaz a malíř Holitzer. Císař Vilém bavil se delší dobu s polním podmaršálkem Schleyerem a s ostatními rakou- skými pány. Císařovna Augusta Viktorie vrátila seske 12. hod. do zámku. Čísař opustil výstavu po 1/41. hod. odpol.
#8 alto_textblock #8
Pokus otráviti čínského presidenta.
#9 alto_textblock #9
»Daily Telegraph« oznamuje, že na presidenta Yuanšikaje byl proveden atentát. Stoupenec rebelů dostal se do paláce a přimísil arsenik k pokrmům určeným presidentovi! Lékařům se však podařilo presidenta zachrániti, jenž byl tak pohněván, že nařídil okamžitý postup proti vzbouřencům.
#10 alto_textblock #10
Soudcovské jmenování v král.
#11 alto_textblock #11
Českém.
#12 alto_textblock #12
Z Vídně, 30. srpna. Mínistr práv přeložil radu zemského sou du dra. Michala Čakrta z Děčína k zemské- mu soudu v Praze a Františka Loulu v Kla- tovech do Kutné Hory. Jmenoval Emila Ottmara zemským radou a přednostou okresního soudu v Karlo- vých Varech, a okresního soudce Viléma Volkmanna ryt. Volkmara v Nové Bystři- ci okresním soudcem a přednostou okresního soudu v Nové Bystřici.
#13 alto_textblock #13
Propůjčil místa okresních soudců dru. Al- brechtu Schmerhovskému v obvodu pražského vrchního soudu u vrchního zem- ského soudu v Praze, Janu Knitlovi v Do- bříši u okresního soudu ve Slaném, a Adolíu Ellederovi v Nýřanech u krajského soudu v Plzni. Dále jmenoval okresními soudci ponechaje je na dosavadních služebních mí- stech, soudce: Josefa Saidla ve Vysokém Mýtě, dra. Josefa Stěhule a dra. Roberta Maršana v obvodě pražského vrchního zemského soudu, Václava Koláře v Unhošti Dobromíra Součka ve Vysokém Mýtě, dra- Františka Fialu v Chotěboři, Emila Vin- klaře v Opočně. Přeložen byl rada zemského soudu Fran- tišek Tocháček v Chrudimi k zemskému soudu v Praze. Propůjčena byla: místa radů z. s. soudních dvorů zemským radům a přednostům okresních soudů: Juliu Geishoferoviv Hartmanicích u krajského soudu v Českých Budějovicích a dru. Josefu Bufkovi v Pře- šticích u krajského soudu v Plzni, dále radovi zemského soudu Jaroslavu Pacovskému v Berouně u krajského soudu v Kutné Hoře. Jmenováni byli rady z. s. pro služební místa okresní soudcové František Kubátv Hradci Králové pro Jičín, Stanislav Pudil u zemského soudu v Praze pro tento zemský soud Josef Sturm v Hradci Králové pro Hradec Králové, dr. František Pardusv Chrudimi pro Chrudim, Štěpán Zimmer- mann v Písku pro Kutnou Horu, Matyáš Jakeš v Chrudimi pro Chrudim, Josef Cti- bor v Hradci Králové pro Tábor, Viktor Scherder v Chebu a dr. František Hai di v Liberci, oba pro Liberec. Dále náměstkem státního návladního dra. Václava Huyera v Litoměřicích pro Most. Rady zemského soudu s ponecháním n dosavadním služebním místě byli jmenováni okresní soudcové a přednostové okresních soudů: dr. Alois Kollinger v Křivoklátě. Karel Rypáček v Lomnici n. P., Jan Štěp- nička v Bechyni, konečně okresní soudcové dr. Ivan Schulz u zemského soudu v Praze. Bohuslav Doubek v Plzni, dr. Rudolí Müller a dr. Ervín Šámal rady u vrchního zemského soudu v Praze. Ministr práv jmenoval náměstkem vrch- ního státního návladního v VIII. hodnostní třídě vrchního státního návladního v Praze dra. Ant. Blaschtowiczschku stát- ním návladním, ponechav ho v dosavadní službě. Přeloženi byli: okresní soudce Rudolí Stifter v Říčanech do žižkova, Josef Cik- hart v Benešově do Jilemnice, August Blobner v Tanvaldě do České Lípy. Jmenováni byli dále soudci auskul- tanti: dr. Jaroslav Stibral pro Dobříš, Rudolf Kolanda pro Říčany. Hubert Kroutil pro Most, Jiří Prokesch pro Nýřany, Bruno Grund pro Děčín, Krištoí Mayer pro Cheb, Jan Komma pro Karlovy Vary, dr. Jan Kneissl pro Liberec, Rudolí Partusch pro Rokytnici, dr. Adolf Haa sz pro Postoloprty, Josef Oskar Steidl pro No- vou Bystřici, Felix Bauer pro Litoměřice. dr. Robert Wien pro Jablonec n. N., dr. Jindřich Lebeda pro Tanvald, dr. Emil Eisert pro Vrchlabí, Vavřinec Schimme pro Blatno (Platten) a dr. Otto Stotz ky pro Horní Litvínov. Dále byli jmenováni pro obvod vrchního zemského soudu pražského tito auskul- tanti soudci: Josef Borovec, Jan Bö h m. dr. František Havelka, dr. Jan Synáček, dr. Stanislav Čáslavský, dr. Ant. Tyk ač. dr. Josef Novák, dr. Karel Beznekr, Ja- roslav štěpán, dr. Vilém Šimon, dr. Václ. Šuler, Karel Novotný, Zdenko Ryc, Josef Jenikovský, Rudolf Kalenský, dr. Josef Wolf, dr. Karel Hagel, František Dykast, dr. Vojtěch Cmunt, dr. Joseí Dvořák, dr. Rudolf Boček, František Reif, dr. Jan Kukrál, dr. Rudolí Schrei- ber a dr. Ferd. Bořický.
#14 alto_textblock #14
Svobodomyslné mládeži!
#15 alto_textblock #15
Dvacátýčtvrtý a dvacátýpátý říjen le- tošní mají býti dny manifestace naší sebe- vědomé účasti a zájmu na politickém žití myšlení přítomnosti. Stupňované obtíže so- ciální i politické situace doby vyžadují časné a důkladné přípravy, pilného vzdělání úsilné výchovy vůle pro všechny ty, kteři chtějí býti plnoprávnými občany moderního státu. Je-li však politické uvědomění a po- litická kultura nejširších vrstev — a přede- vším již mládeže — dnes aktuálním problé- mem evropským, je desetkráte aktuálnějším problémem rakouským a — českým. Stačí vzpomenouti jen velikých událostí posled- ních dnů a všímnouti si stínů, jež vrhají ku předu, abychom pochopili všechnu vážnost našeho úkolu. Jen národ opravdově politi- cky vzdělaný a vychovaný uhájí a zlepší svou posici v Evropě, jen tenkrát pochopí národnosti rakouské smysl svého státu a dobrý svůj prospěch, stanou-li se politicky kulturními. Svobodomyslná mládež česká ne- smí osvědčiti lhostejnost a neporozumění po- vinnostem, jež se ji ukládají. Čtvrtý náš sjezd bude zabývatí se otáz- kami, které dotýkají se zajisté blízko mysl Vás všech, proto očekáváme, že sejdeme se dne 24. a 25. října 1913 v Plzni všichni. Ústřední výbor organisací svobodo- myslné mládeže. Studentská organisace národní strany vobodomyslné.
#16 alto_textblock #16
Program sjezdu V sobotu dne 25. října 1913 o 8. hod. večerní v Měšťanské besedě: Veřejná schůze za protektorátu rady král. města Plzně, na níž promluví o otázkách politických posl. dr. Karel Kramář, o kulturní práci mládeže poslanec dr. F. Lukav- ský a o politických tendencích svobo- myslné mládeže PhC. Rudoli Pro- cházka. dne 26. říina 1913 o 9. hod. dopolední v Měšťanské besedě: Pracovní jednání Referáty: 1. Dr. Vladimír Slavik Náš poměr ke státu. 2. Vladi- mir Frumar: K sociálnímu pro- gramu. Debata. — O 5. hod. odpo- lední v Měšťanské besedě: Zemská konference delegátů organisací svobodo- myslné mládeže. — O 8. hodině večerní tamtéž: Přátelský večer.
#17 alto_textblock #17
V neděl
#18 alto_textblock #18
Lide český!
#19 alto_textblock #19
S důtklivou žádostí obracíme se k Tobě lide český!
#20 alto_textblock #20
Zatím co vším možným úsilím a terorem v mistech zněmčených brání se českým rodi- čům, aby své dítky dali do školy české, za- tím co hrozbami a násilím útlá mládež česká proti vůli rodičů na škodu její vhání se do škol německých, plní v samém ústředí národ- ního života českého, královské Praze a okoli na sta dítek českých, němčiny neznalých, ško- ly německé. Nechceme zkoumati důvody, pro které mnozí rodičové tak činí. Ať důvody ty jsou jakékoliv, smutný zjev tento svědčí nejeno neuvědomělosti národní, o nelásce k rodnému jazyku, ale i o naprostém nedostatku správ- ného pojímání základů školského vychování. které se zdarem se setkati může jen tehdy koná-li se v jazyce mateřském. Vůči tomuto kormutlivému zjevu jest po- vinností každého věrného Čecha a Češky, aby radou a poučením zakročili, kde toho třeba a aby každý se přičinil všemožně o to, aby toto zanedbávání zájmů národa, aby toto po- škozování národní výchovy českých dětí vlastního jejich prospěchu se strany mnohých rodičů a pěstounů nebylo nadále možno. Nedopusťme, aby nadále trvaly poměry které nás tak hluboce pokořují! Co nejdříve otevrou se zase školy naše a tu voláme k Tobě, lide český: Koncj každý svou národní povinnost!
#21 alto_textblock #21
V král. hlav. městě Praze v srpnu 1913.
#22 alto_textblock #22
Národní rada česká.
#23 alto_textblock #23
Denní zpravy.
#24 alto_textblock #24
— Radikální koalice neexistuje? Včerejší „Čas“ vyvrací tvrzení „Prager Tagblattu“o přípravách radikálních stran (nár. sociálů, státoprávních pokrokářů a realistů) k volbám a tvrdí, že neexistuje ani koalice, ani volební pakt realistů s ostatními stranami radikálními. „Právo Lidu“ zaznamenává tvrzení „Času jako zřeknutí se strany realistické koalice s národními sociály a dokládá: „Je to známka procitání nyní, kdy je patrno, že národní so- ciálové stejně s německými nacionály jen a jen o to usilují, zmařit dělnickou kurii a prosadit kurii všeobecnou?“ — Dle našeho názoru ne- stojí tvrzení „Času“ za mnoho víry, jak nás o tom přesvědčuje způsob, jakým „Čas“ usi- luje „dovoditi“, že zpráva v „Prager Tag- blattu“ vyšla prý z naší redakce! To může tvrdit jen špatné svědomíl — Protest českých zemských organisací učitelských proti stanovísku vlády. Společný permanentní výbor českých zemských organi- sací učitelských zaslal dne 30. srpna minister- skému předsedovi hr. Stürgkhovi tento te- legrafický protest: „Jménem krutě strádají- cího a nanejvýš rozrušeného učitelstva v Če- chách projevuje permanentní výbor českých zemských organisací učitelských veliký podiv nad tím, že přese všecka ujišťování i pro rok 1913 má býti učitelstvo zůstaveno bez úpravy platů ve své bídě, ač zvýšené dávky a při- rážky, které pro učitelstvo permanentní fi- nanční komisi byly navrhovány, již byly zave- deny. Na základě dnešních zpráv časopise- ckých, té věci se týkajících, vidí se perma- nentní výbor povinen proti takovým úmyslům protestovati a žádá Vaši Excelenci, aby správ- ní komisi nařídila, by pro rok 1913 bylo při nejmenším učitelstvu pomoženo takovým způ- sobem a takovou měrou, jak bylo permanentn školskou komisí proponováno již pro r. 1912 aby se však tak stalo s platností od 1. červen- ce 1913. Za společný permanentní výbor če- ských zemských organisací učitelských: Smrt- ka, Skála, Skalický.“ — Český úspěch v „německém“ Jablonci. Ně- mecké časopisy bědují — v Jablonci zvítězili při volbě představenstva pomocnické hromady př živnosti pekařské čeští kandidáti sociál- ně-demokratičti 90 hlasy proti 48 německým. Německé listy vyvozují z této porážky jen to, že Němci nemají dosti řemeslnického dorostu. Mají ovšem pravdu, ale my máme rovněž pravdu, tvrdí- me-li, že s „ryzím němectvím“ města Jablonce se něco děje. To „něco“ je také obsaženo ve „sdě- lenf“ „Ortsrátu“ v Jablonci, uveřejněném v „Ga- blonzer Tagblattu“: sdělení lamentuje, že přes ve- škeré jisili „Ortsrátu“ podařilo se dvěma Čechům v Jablonci zakoupiti dům a stavební místo, n němž vystaví nový „český dům“. Vídno, že všechno pronásledování Čechů v uzavíraném území má opačné účinkyl — Národně-sociálně-klerikální kompromis k obecním volbám v Kutné Hoře. Po „Právu Lidu“ potvrzuje i svobodomyslný týdenník kutnohorský „Podvysocké Listy“, že k nastávajícím obecním volbám v Kutné Hoře spojily se strany národně- sociální a klerikální do boje proti národní straně svobodomyslné. „Podvysocké Listy“ neprorokují sice tomuto spojenectví úspěchu, charakterisují je však výstižně takto: „Ale to stojí k zapamatování pro vždy, že u nás, v městě Havlíčkově, je to strana národně-sociální, která prvá v dějinách tohoto vždy svobodomyslného města pomáhá klerikálům na radnici.“ Jsme zvědavi, co řekne „Čas“ tomuto paktu svých spojenců... — Stoletého výročí porážky Francouzů a Chlumu použil včera večer úřadní „Prager Abend- blatt“ k oslavnému článku, při němž osedlal do únavy sedřeného oficiosního Pegasa, kterýžto chu- dinka musí vydat ze sebe nejméně 12krát do roka nějaký slavnostní nebo jubilejní článek myšlenkově jednoho a téhož obsahu. Tak také včera skončil úřadní list svůj jubilejní článek takto: „Zde n hranicích Čech splnilo Rakousko ve spolku se svým spojencem (rozuměj: Pruskemi Pozn. redakce) svůj nejkrásnější úkol na světě tím, ž lidstvu vrátilo uloupený mír a v naší zemi zahá-
#25 alto_textblock #25
jilo periodu vývoje, otevřelo říši ideí, uměnía věd na pokojném pracovním poli.“ Velmi krásně řečeno, jak však vyhlíží to u nás ve skutečnosti? Náš spojenec pruský z r. 1813 na účet dynastie habsburské postavil si na hlavu německou cisař- skou korunu ve Versaillu, k němuž vedla cesta přes Hradec Králové. Je zajímavo, že úřadní liet ani slovem se nezmiňuje o tom historickém faklu, že r. 1813 bylo i Rusko naším spojencem. — Pan Klofáč mravokárce a pan Klofáč hlavi redaktor. Jsou to, jak se zdá, dvě docela rék- né osobnosti. Pan Klofáč mravokárce napsa ve večerníku „Českého Slova“ 29. srpna v odpo věď „Pr. Lidu“ na jeho různé výtky: „Musím poni- kud se zamyslit o sesurovění, jaké je pořád u ná možné, kde sprostota a surovost často ještě stotožňují se s demokracií.“ — Pan Klofáč, hlavní redaktor téhož „Č. Slova“, ve večerníku z 30. srpna napsal, anebo dovolil na- psati proti „Národním Listům“ a jejich redakci zase jeden, již obligátní, sprostý a surový útok, kde s mluví o podkupnosti a prodejnosti, až se hory ze- lenají... Pan Klofáč těsně před svým odjezdem do Ameriky požádal ve vší formě dra. Kramáře za prominutí surových utoků proti „Národním Listům“, jichž se dopouštěl sám, a jichž se dopouštěla redakee „Českého Slova“, jehož jest on hlav- ním redaktorem, a prohlásil, že jich lituje, že sám osobně zná celou řadu členů redakce, že si jich velice váží... Toto odprošení se stal v Národní radě, a výjevu tomu byla přítomni řada vážných mužů, vesměs veřejných pracovník českého národa, byl mu přítomen i jeden z red- aktorů „Národních Listů“. Dr. Kramář tenkrál přijal ruku nabídnutou k smíru, maje za to, že mi co činiti s mužem čestným a vážným. Pan Klofáč po svém návratu z Ameriky poprvé osob- ně promluvil ve svém listě v podepsaném zaslánu, a projevil politování nad sesurověním v českém tisku, které se stotožňuje s demokracil . A v zápětí na to, druhého dne, týž list, jehož je pan Klofáč hlavním redaktorem, v těch sprostotách surovostech, v nichž má už rekord, pokračuje .. Není vyhnutí: pan Klofáč buď odsoudí zcela ote- vřeně a bezohledně svůj vlastní list, anebo dá kaž- dému právo, aby ho považoval za docela oby- čejného žvanila a člověka ve své vlastní redakci naprosto bezmocného proti sprostotě a surovosti, která tam řádí. — Oslava stého výročí bitvy u Chlumu. Slav- nost zahájil předseda slavnostního výboru pro oslavu stého výročí v Chlumu a protektor spolku pro zřízení chlumského pomníku Otakar hrabě Westphalen projevem loyality, načež mu odpově- děl pan arcivévoda. Po polní mši, kterou slouži pak litoměřický biskup dr. Gross, a při níž baterie 26. pluku pol. dělostřelectva vypálila 24 pozdrav- ných výstřelů, pronesl univ. prof. dr. O. Weberz Prahy slavnostní řeč, v níž vzpomněl do podrob- ností hrdinných bojů spojených armád a výsledků jimi dobytého vítězství. Dále promluvil předsed spolku pro zřízení pomníku padlým rakouským bo- jovníkům v roce 1813 v Chlumu p. Václav Ha as načež byl odhalen nápis pomníku a pan arci- vévoda, dále zástupce německého císaře ge- nerál-plukovník šl. Kessel a všechny důstojnické deputace položili věnce na podstavec pomníku. Pak si pan arcivévoda s ostatními slavnostními hosty prohlédl síň a odebral se k pomníku Collo- reda-Mannsfelda ve Varvažově, kde potomci pol. podmaršálka Colloreda-Mannsfelda uspořádali slav- nost, při níž pan arcivévoda položil u pomníku věnec. Pruská důstojnická delegace navštívila pru- ský pomník a prodlela tam až do příjezdu pana arcivévody, jenž také zde uctil památku padlých německých druhů ve zbrani položením věnce. Př zpáteční jízdě konala se před obcí Chlumem před panem arcivévodou přehlídka vojska, dostavivšího se k slavnosti, dále spolků, jakož i korporací. — Americký konsulát v Praze. V pondělí 1. září jest americký národní svátek, tak zvaný Labor Day čili Dělnický den; v ten den zůstane úřadov- na tohoto konsulátu zavřena. — Pohřbu p. MUDra. Antonína Steidla zúčast- nil se za Hypoteční banku král. Českého, v jejímž ředitelství zesnulý zasedal, p. J. Doležal, úřa- dující náměstek generálního ředitele, a členové ředitelstva pp. JJÚDr. rytít z Pergrů a JUDr. R. Lindner, kteří položili na rakev nádherný věnee. — Schůze obecního výboru na Smíchově koná se ve čtvrtek dne 4. září o 4. hod. odpol. v zase- dací síni městské radnice. — Pokrokové učitelstvo slovinské, sdružené Zaveze avstrijskih jugoslovanskih učiteljskih dru- štev, koná ve dnech 6.—8. září t. r. v Lublani oslavu 20letého trvání této organisace. Plníce usnesení výboru Svazu slovanského učitelstva, vy- bízíme ony učitele a učitelky, kteří buď se vraceií z pobytu na jihu nebo se tam ubírají, aby program své cesty tak přizpůsobili, by se mohli v tyto dny onoho jubilca zúčastniti. Četná přítomnost českého učitelstva velmi by potěšila slovinské učitelstvo, které zejména v Kraňsku krutě je pronásledováno panující stranou politickou. Společný permanentní výbor českých zemských organisací učitelských. — Návštěva sládků v zemské komisi. Čeští sládci ze sdružených okresů kladenského a kralup-
#26 alto_textblock #26
bátky z imitovaného astrachanu, který přijde na trh v různých barvách. Pokud se týče ba- rev, jsou jako vždy na podzim v oblibě barvy připomínající barvy podzimní přírody. Nej- méně modrá, za to však u velkém množství všecky odstíny zelené a hnědé barvy. K trotérovým kostýmům budou klo- boučky z měkké plsti, nepatrně zdobené stu- hou, takže budou dělat dojem klobouků spor- tovních. K oděvům promenádním budou tma- vé, většinou černé sametové klobouky tvarů nejrůznějších, zdobené prostými ozdobami z per volavčích, rajčích nebo pštrosích. Péří se nebude klásti kolem dýnka, jako bylo v obli- bě v létě, ale budou z něho ozdoby, které vždy v páru, jako tykadla nebo dvojité ocasy budou trčet na straně skoro vodorovně nebo šikmo. Příliš hezké to není, ale z toho množ- ství, co se nabízí, si budeme moci přece něco vkusného vybrati. Kromě tmavohnědé barvy „téte de negre“ přichází do mody také barv bronze a proto se uplatňují všecka péra, jimž příroda tuto barvu uštědřila. Jsou to především maličtí kolibříci, pak péra z kohoutích ocasů která dosud paradovala jen na hlavách stráž- níků a konečně páví péra, kterým však ne- bude ponechán jejich přírodní tvar. Péro se tak ostříhá, že zbude jen modrozelené oko na dlouhém brku. To je všecko pro podzim, ale zatím mäme ještě léto, které v posledních dnech svého ži- vota chce — jak se zdá — nahraditi, co je nám letos dlužno. Máme nyní krásné slunečné dny a do těch se nehodí ani klobouky z lako- vané kůže a voskovaného plátna, uchysfané pro deštivé podzímní dny, ani na pohled těžké pláště z tlustých anglických látek. Třeba užíti ještě lehoučkých toilett, které tak dlouho vi- sely nečinně v šatnících a kloboučků, zdobe- ných illusionem a tylem. Z těchto lehoučkých mlhavých látek dělají se motýli, jako jediná hezoučká ozdoba přechodních kloboučků. Je to snad symbolické. Prchavá krása. Memento, jež nás nutí aspoň ještě v těchto posledních dnech vykoupati v slunečních paprscích těla oděná lehoučkými rozkošnými letními šaty nežli oblékneme na několik dlouhých zimních Heda. měsíců teplé pláště a kožešiny. o
#27 alto_textblock #27
Týdenní táčky.
#28 alto_textblock #28
Tuhle ve čtvrtek ráno, když najednou celá Praha ocitla se bez vody, hrklo asi dů- kladně v slovutných obhájcích jednotného vodovodu! V domácnostech nebylo z čeho va- řít, kde ženské praly, byly zoufalé, v továr- nách neměli vody do kotlů, na ulicích nebylo čím kropit — ještě štěstí, že nevypukl nikde požár! Dostavilo se a velmi záhy — požehnání jednotného vodovodu! Malá porucha v Kára- ném stačila, aby celé dopoledne nebylov Praze kapky vody a současně stačila, aby ukázala, jak pro takové případy je postaráno o reservu. Kde ta zůstala? Nehoda způsobila nesmírný, ale také oprávněný rozruch, neboť na ráz exemplárně ukázány tu slabiny jednotného vodovodu, proti němuž všechny rozumové důvody tři- štily se o brilantní výpočty odborníků a znal- ců. Ti změřili její tvrdost, provedli analysu jejího složení, vypočetli báječné množství spodních vod a dokazovali, že celá Praha bude vydatně vodou zásobena. Ale šedivá theorie a skutečnost je rozdilí Dnes víme všichni, že káranská voda je tak tvrdá, že nelze z ni dobře vařit ani prát, ale zase není tak tvrdá, aby se dala pít. Dnes víme všichni, že po čertech draze nám příšla tato polonepotřebná voda. Je skoro dvakrát tak dražší jako byla vltavská a poněvadž ovšem žádný domácí pán platit ji nemíní, do- stali jsme my nájemníci ještě k té dobré vodě přirážku na činži. Teď ale ke všemu můžeme míti ještě tu nadějí, že každé chvíle tato drahá voda nepoteče... Stačí, jak jsme se dočtli aby někde mizerné „šoupě“ prasklo a — krá- lovské hlavní město Praha je hotovo. Řekne se ovšem, že takový malér by se mohl také státi, kdyby voda místo z Káraného šla z Vlta- vy. Budiž — mohl by se státi, ač za všechna ta dlouhá leta, co voda z Vltavy probíhala potrubím, nestalo se, aby celá Praha byla bez vody. Ale i kdyby — je velký rozdíl najít závadu na trati mezi Vltavou a vodárnami mezi Káraným a Prahou .. Horší a povážlivější věcí však je, že od té doby, co tlačí se do potrubí voda z Kára-
#29 alto_textblock #29
ného, řada výše položených domů, třetích a čtvrtých pater velmi často ocitá se bez vody. Voda buď jen teče z vodovodu crčkem nebo kape — poněvadž vodojem u Olšan není tak vysoko položen, aby do vyšších poloh mohla býti voda tlačena. Šlo prý by to násilím, ale zase by pod tlakem popraskaly roury. Z dří- vějších vodáren to ovšem šlo a dobře — — Teď ke všemu jsme ještě slyšeli tuhle ra- dostnou zprávu: Když ondyno v Pojizeří byly povodně, najednou se objevila ve vodovodu, byť na dobu zcela krátkou, kalná voda. Do- kud to byla zkalená vltavská, tedy měkká voda, nikdo ji nepil — dnes však už přese všechno zakazování nedá se bránit, zvláště ne služebným duchům v domácnostech, aby ji nepily. A druhá zpráva sděluje, že prý padla na radnici, když o maléru debatováno, slova, že prý nesmí se zapomínat na to, že velmi mnoho obecenstva se již do Prahy vrátiloa že tedy spotřeba vody je větší — čímž mělo se asi vysvětlovati, že nebyla žádná zásoba pohotově. I to je velmi špatná reklama vodo- vodu káranskému. Je přece známo, že za po- sledních deset let letošní rok byl nejbohatší deštěm a že spadlo tolik vody, až byly obavy před povodní. Když tedy v tak mokrém roce a v době, kdy Praha ještě z poloviny není ve svém „normálním“ stavu, zásobování káran- ským vodovodem nestačí, jak bude, až přijde suché leto a Praha bude plná? Co teď dělat? Zdá se, že nejmoudřejším bude, když vrá- tíme se ke staré vltavské vodě, kterou zase pustíme do vodovodu, káranskou zavedeme do stojanů na ulicích pro vaření, a pitnou bude- me rozvážet a brát ze studen, které byly dávno dobré a nescházelo jim nic než je dát vyčistit. Tak bychom se aspoň mohli pochlubit že máme v Praze trojí vodu a nemuseli se bát, když to jedna náhle vypoví ...
#30 alto_textblock #30
Na novoměstské radniční věži do daleku na všechny čtyři světové strany svítí obrov- ské bílé rafije hodin. Člověk, který tudy den- ně spěchá za svou prací, mechanicky srovnal si svoje hodinky a pochvaloval si, že tyto věžní hodiny dobře jdou. šly skutečně také
#31 alto_textblock #31
pěkně a přesně bily a opakovaly — ale tomu již je dávno. Tak asi před osmi týdny přestaly opako- vat. Zdvořilé upozornění na to v novinách jim však nenapravilo hlavu. Krátce po té pře- staly bít čtvrti a tloukly jen celé. Pak, když pořád si jich nikdo nevšímal, přestaly bít celé hodiny, ale šly. Chtěly patrně zkoušet jak dlouho to v Praze trvá, než si někdo zá- vady povšimne. Když si jich ale pořád ještě nikdo z po- volaných odborníků nepovšiml, dopálily se provedly včera malou demonstraci. Zůstaly stát a sice tak, že na každém orloji ukazovaly jinak. — Teď snad konečně si jich někdo po- všimne a podívá se, zdali si vrány v kolečkách neudělaly hnízdo.
#32 alto_textblock #32
Zevlou.
#33 alto_textblock #33
Různé zprávy. Cholera ve Vídni. Z Vídně, 30. srpna. Zdravotní departe- ment ministerstva vnitra oznamuje, že ob- chodník Aron Pardo, který sem přibyl 26. t. m. ze Soluna a onemocněl za podezřelých příznaků, byl dopraven do nemocnice císaře Františka Josefa. Tam byla u něho zjištěna asijská cholera. Nemoc má dosud klid- ný průběh. Obchodník Pardo nakazil se tedy v Srbsku.
#34 alto_textblock #34
= Socinlistický poslanec za Ivry Jules Con- tant zemřel = Malý hrdina. Nový York má sensaci, která zaujala vrstvy dělnické právě tak, jako nejhořejší čtyři sta. Hrdinou dne a příčinou sensace je 13letý Josef Perry, chudičký hoch, o němž do nedávna nikdo nevěděl. Noviny přinášejí jeho fotografie, objevuje se na filmech a bude prý odměněn zá- služnou medailí města a to vše proto, že se zastal své matky a chtěl ji ochránit. Josef Berry na- rodil se v největší novoyorské tmě. Otce ztratil a s matkou protloukali živobytí jak to šlo. Když jednoho večera hoch, který, jako i ostatní děti chudých rodičů, vydělával si denní svůj chlé posilkami, přišel domů hladov a unaven, našel matku zoufale zápasíci s podomním obchodníkem Josefem Murphym, s nímž se dostala do hádky. »Nech mou matku!« křičel ustrašený hoch, ale Murphy odpověděl ranami pádnějšími. Nyní však hoch přiskočil a pokoušel se silného muže od-
#35 alto_textblock #35
trhnouti od své matky. Leč Murphy mu zasadi důkladnou ránu, chytil starou ženu za vlasya vlékl ji po podlaze. Hoch, chvěje se rozčilením, šel do vedlejší světnice a vytáhl odkudsi jediné dědictví po zemřelém otci, zachovaný, dobře na- bitý revolver. Když se vrátil, našel svou matku s krvácejícím nosem a naběhlým okem. »Pust mou matku, nebo střelíml« vzkřikl na surovce, ale odpovědí mu bylo jen divoké zaklení. Na to hoch vypálil na tyrana své matky čtyři rány. Dvě chybily, třetí zasáhla Murphyho do ruky a čtvrtá přímo do srdce. Formálně musil býti ovšem hoch zatčen a předveden na policii. Vyšetřující úřadník, k němuž byl hoc nejprve předveden, ptal se ho: »Proč jsi zastřelil onoho muže?« Načež hoch klidně odpověděl, »Tloukl mou matku a nadával jí. Má matk stojí ve světě sama a já ji musím chránit, jako by ji byl chránil můj otec.« Soudce políbil hoch na čelo a osvobodil ho. »Hořejší čtyři sta« z Nov. Yorku se o malého hrdinu neobyčejně zajímají. Dámy se dávají vytahovati do několikátého po- schodí, v němž hoch bydlí, a přinášejí jeho matce peníze a jemu pamlsky. Několik milionářů se již nabídlo, že se postarají o vzdělání malého hrdiny.
#36 alto_textblock #36
= Balonem přes Alpy. Z Inšpruku, 30. srpna. Balon »Tirol«, patřicí vzduchoplaveckému spolku v Inšpruku, přelétnuv střední Alpy, přistál dnes hladce u Sillianu v Bystřické Dolině. = Nové mince ve Francií. Drobnou měnou francouzskou byly dosud niklové 25centimya bronzové 10- a 5centimy, známé pod jménem sou. gros sou a petit sou, čili v českém žargonu »vel- kého a malého sováku«, kteréžto jméno zajisté zasluhuje, aby bylo zachováno pro nějaký slovnií zahraniční češtiny. Záhy budou nahraženy tyh mince novými a to vesměs niklovými s kulatí- otvorem uprostřed. »Úřadní denník« vypisuje práí konkurs na návrh jednotné formy pro všechny t druhy, a jmenuje členy jury z odborníků men umělci a správci musef. Definitivnímu návrha s dostane ceny 20 tisíc franků. = Legionář Tremel propuštěn. Z BBerlína 30. srpna. (K. k.) „Berliner Zeitung am Mitlag oznamuje ze Saidahu (Oran): Bývalý starostat Uznojma Tremel byl konečně před dvěma týday propuštěn z cizinecké legie. Té doby nalézá se lidumilném ústavu v Oranu, aby se zotavil. — K defraudaci v Peští. Z Pešti, 30. srpna. (Uh. tel. kor. kanc.) V záležitosti defraudace, kterí byla spáchána u plovdivské filiálky generální ban- ky bulharské, byl v Pešti zatčený vrchní účetní Szegefy podroben zevrubnému výsledku. Přiznl, že dostal 20.000 korun od pokladny na základě falešných poukázek, které pak nemohl vyplatiti.