#1
alto_textblock
#1
aragonský generál František princ Bour-
bonský, strýc králův, dává do disponi-
bility.
Z Petrohradu, 29. ledna. (C.-B.) Př
včerejší slavnostní audienci, v níž podal ně-
mecký velevyslanec kníže Radolín svůj
odvolací list, vyslovil císař Mikuláš s uji-
štěním své blahovůle politování nad odcho-
dem velevyslance a děkoval mu za jeho při-
činění o udržení starých dobrých styků mezi
oběma sousedícími zeměmi.
#2
alto_textblock
#2
Boje v Číně.
#3
alto_textblock
#3
Z New Yorku, 29. ledna. (C.-B.) Dle
včerejší zprávy pekinské vymohli Lichun-
čan a prine Čin, aby Šen a Čuf u byl
vyzváni zúčastniti se jednání o mír. Čufu,
který byl nedávno jmenován pokladním správ-
cem provincie čilské, byl dříve čínským vyslan-
cem na Koreji.
Němci počali dnes stavěti baráky pro stráž
vyslanectví.
#4
alto_textblock
#4
Denní zprávy.
#5
alto_textblock
#5
— Nejostřejší opposice a ministerské
kanceláře. Říšská rada ještě nebyla ani za-
hájena a již již se objevily v červeném sále
budovy sněmovní páni v černých fracícha
bílých kravatách, o jejichž poslání nikdo není
v pochybnosti, kdo příležitost má do tohoto
sálu častěji zavítati. Poslanec doma ještě sva-
zuje raneček a ve výkonném výboru není roz-
hodnuta ještě otázka, jakou zaujati mají zá-
stupci národa českého v parlamentě posici a ve
Vídni čekají naň již různé deputace za tím
účelem, aby je zavedl k tomu či onomu mi-
nistru a s ním za tu či za onu věc se při-
mluvil. Kdyby to byly velké věci, ještě bychom
si dovedli vysvětlit tyto vídeňské návštěvy, však
týkají se dost často malicherností, jež za tak
dalekou výpravu vlastně ani nestojí. Vždyť do-
jíždějí sem deputanti i k vůli — státnímu telefonu.
Tážeme ce, srovnává se oto antichambrování
ministerské s nejrozhodnější opposicí, kterou
přece většina voličů na svých zástupcích žádá?
Jak má poslanec odpoledne pustiti se ve sně-
movně poslanců do ministra, u něhož byl do-
poledne s deputací a uctivou prosbou, aby to
či ono laskavě učinil? Dopoledne žádat ochoty
a odpoledne dělat opposici — k tomu věru
třeba neobyčejně elastického ducha i charakteru.
Uvažuje se to u nás náležitě? A nenahlíží se,
jak podobným jednáním se snižuje význam od-
poru a poškozuje zároveň seriosnost boje, jejž
vedeme? Řekne se: vyhověti oprávněným
přáním voličstva je vlastně ministrů po-
vinností. Dobrá, pak ale je zbytečno prosit,
nýbrž prostě žádat a k tomu není zapotřebí
deputací se suplikami a v bílých rukavičkách.
K nejdůraznějším projevům protivládním náleží
bez odporu odepření rozpočtu a tu se tážeme,
je možno užiti tohoto prostředku a potom
z toho rozpočtu, proti němuž zástupce hlasoval,
žádati příspěvky k nejrůznějším investicím ? To
vše mělo by se uvážiti, zejmena ale nemělo
by se zapomínati na to, že každá opposice spo-
jena je s obětmi a vyžaduje v mnohém ohledu
odřikání. Kdo vrhá se v zápas a bojí se rány
nebo dokonce nastuzení, je pošetilec.
Místodržitelská čeština. Z budovy
c. k. místodržitelstvi vycházejí v novější době
aktu, z nichž zřejmo, že státní úřad tento jest
pro státní němčinu již praeparován a připraven.
Ať se tam napíše cokoli, sebe větší jazykový
nesmysl, jest vše jedno, jedná-li se o jazyk
český. Chyby v češtině ve vyhláškácha
výnosech c. k. místodržitelství — a státních
úřadů vůbec — hemží se zejmena o
okamžiku, kdy úřaduje se u nich německy
v českých věcech a spisy teprve pak překlá-
dají se do češtiny. K jakým důsledkům tato
speciálně rakouská procedura může vésti, uká-
zalo se opět ve vyhlášce c. k. mistodržitelství,
uveřejněné včera v úřadním pražském listě.
V německém jejím textu — rozumí se, že autenti-
ckém a na prvém místě uveřejněném — mluví se
o potvrzení konservatora III. odboru v politických
okresích: »Laun, Podersam, Rakonitz« atd.,
kdežto v českém překladu se praví: ... »v poli-
tických okresech Louny, Podbořany, Rako-
nice« atd. U c. k. místodržitelství jsou tedy
dnes úřadníci, kteří znají českou topografii —
a nejedná se snad o vesnici, nýbrž o město —
tak dokonale, že název města Rakovníka jest
jim »španělskou vesnicí«. Za těchto poměrůu
nejvyššího politického úřaduv
zejni nelze se ani diviti, když dostane Čech
od podřizeného státního úřadu následujíci vo-
#6
alto_textblock
#6
lapůk: »Žadost vymahajicího veřitele a povo-
leni příkazani pod II. b a c shoru uvedenem
usnešením poznačených se odvrhuje pondevač
vymahaji vyřitel sam ne tvrdy že nebezpeči
k tomahaný techto pohledavek a neb s trátá
regresnich prav proti třeti osobem stavá § 174
ex. ř.«
— Proč nesmí být zřízen v Praze ruský
konsulát? Mluvili jsme o této aktuální otázce
s velice váženým Rusem a stěžovali si na to,
že téměř všechny větší i některé menší státy
mají v Praze své zástupce, jediné Rusko že
činí výjimku, jakkoli jsou naše obchodní styky
se slovanskou veleříší dosti značné. Jaké dostalo
se nám odpovědi? — »Loni byl napa-
den německý konsul baron Seckendorf, poně-
vadž vyhověl příkazu internacionální zdvořilosti
a objevil se na »Národní besedě«. Letos strhán
byl v těchže listech konsul francouzský, poně-
vadž navštívil dýchánek jisté společnosti české. Po-
važte, jakou by měl posici u vás konsul ruský. Byl
by stíhán krok za krokem a každé sebe ne-
vinnější hnuti podezřívalo by se jako urážka
němectví a jako panslavská agitace. Konsul
Němec by vám vhod nebyl a konsul Slovan by
byl u vás nemožným. Nepřestávaly by útoky
a velevyslanectvo vídeňské by nepřestalo ne-
shody a nedorozumění vysvětlovat. Potřeba
konsulátu ruského uznává se na Rusi nejen v
příslušných kruzích, ale všeobecně, avšak věč-
ného toho škorpení se bojíme. — Máme za to,
že ruský klid by stačil, případné šťvanice
o nichž tu řeč, v nedlouhé době usaditi.
— Bída! Ještě nikdy snad nepotulovalo
se po ulicích pražských tolik žebráků chudáků
i nechudáků — neboť jsou mezi nimi i lidé
zvrhlí, spekulující na soucit spolubližních, jimž
žebrota je výnosným zaměstnáním — jako nyní.
Je ovšem zima a když vrabec z kraje uchyluje
se do města, aby nalezl zde zrnéčko, proč by-
chom to vytýkali ubožáku, jenž nemůže noco-
vati pod širým nebem a hledati sousta u těch,
kteří ho sami nemají. Však nehledě k tomu, je
to přece jen zvláštní úkaz, že bída u nás tak
okázale se na odiv staví a že do nejživějších
ulic derou se muži a ženy v hadrech, vychrtléa
hladové děti. Je to nejvýmluvnější doklad k tomu, jak
opatřeno je u nás chudinství, je to ale doklad
též ku »blahobytu«, jenž přes to, že u nás
každý v potu tváří se dře a namáhá, je v této
zemi domovem. V zástupech těch bědných lidí
obrazí se ne pouze státní pořádek, nýbrž i jeho
hospodářské poměry. Při našem zákoně o chu-
dinství ovšem nemožno aby bylo jinak. Dozná-
váme, že dokud nebyl změněn zákon o přísluš-
nosti domovské, nebylo možno přikročiti k dů-
kladnější reformě v tomto směru, dnes ale je nový
zákon o příslušností již v platnosti a tu čas,
aby pomýšlelo se konečně v důsledcích toho též
na úpravu chudinství. Je to jeden z nejnaleha-
vějších požadavků sociálních a povolaní činitelé
se mu nevyhnou. Bude to sice opět tvrdý oří-
šek, ale nic platno, nějak se k jeho jádru do-
stati musíme. Bude to povinností sněmu, aby
ujal se této otázky, jež v řetězu oprav sociálních
je jedním z nejdůležitějších článků.
— Zeyerovo úmrtí na fllosofické fa-
kultě c. k. české university. Zvadnutí
vzácné a velebné orchideje našeho básnického
sadu naplnilo žalem i síně staroslavného učení
Karlo-Ferdinandova. Zenith bolesti nastal, když
v úterní večer přišel král Parnassu professor
dr. Vrchlický a před přednáškou o Byronovi
s očima uslzenýma vzpomínal velké duše
Zeyerovy. Zlomen bolem, hlasem rozechvělým
naříkal nad ztrátou nenahraditelnou. Povzdechl,
že ten XX. věk divně začíná . . . Böcklin —
Verdi — Zeyer, ti velcí evokatéři snů, proroci
velební — — mrtvi, osudem vyklizeni. Slovy
procítěnými nastínil základní linie tvorby zemře-
lého básníka a věštil mu nesmrtelnost. A lkaje
nad osiřelým trůnem Parnassu, nad skonem
člena zářivého našeho básnického trojhvězdí,
vybízel přítomné posluchače k vzletu v ide-
ální sféry a ke snaze nahraditi tu velkou
trhlinu, již nám osud v poesii krutě učinil.
Vzpomínku tu, jejíž každé slovo slzou bylo
oroseno a z hlubin duše rozbolněné váženo,
vyslechli posluchači stojíce, a mocné pohnutí
jich nejlépe illustrovalo, jak drahy jim byly ty
exotické květy Musy Zeyerovy, jak dovedou
chápat a ocenit tak genialní a křišťálovou duši,
jakou byl — Julius Zeyer.
— Z Plzně. Želím ztráty velkého poety, —
poety, který nahradit se nedá. Byl jsem při-
praven, že nám odejde, věda, že jest nemocen,
avšak náhlý odchod jeho přec působí veliký
smutek a tím větší, kdo zemřelého znal. Z těch
nejlepších si smrt vybrala svou kořist — hned
#7
alto_textblock
#7
na počátku roku. Znamenám se v úctě S.
#8
alto_textblock
#8
Amort.
— Pohřeb Julia Zeyera koná se zejtra
dne 31. ledna o 3. hodině odpolední z kostela
sv. Štěpána na hřbitov olšanský a nikoli z domu
smutku, jak v ranním čísle uveřejněno.
— Komité pro úpravu a splavnění střed-
ního Labe pořádá v sobotu 2. února dopoledne
o 10. hodině ve velkém sále sobolovry v k ál.
městě Nymburce velkou manifestační schůzi
celého Polabí od Jaroměře k Mělníku. Prograc:
1. Uvítání přibylých hosti a účastníků panem
Karlem Fitschem, starostou král. města Nym-
burka. 2. O splavnění a upravení Labe v ohledu
národohospodářském referuje říšs ý a zemský
poslanec pan JUDr. Josef Fořt, tajemník obch odní
a živnostenské komory pražské. 3. Finanční
otázka úpravy a splavnění středního Labe referuje
pan JUDr. Jan Lošťáv, ředitel zems é banky krá-
lovství českého v Praze. 4. Volný rozhovor. Po
schůzi jest banket v hotelu okresní hospodářské
záložny »Na knížecí«, ku kterémuž přihlášky
včetně do 1. února přijímá pan Frant. Dlabač,
městský radní v Nymburce.
— Rodinné zprávy. Na zámku v Chotovinách
povila dne 29. t. m. Dinka baronka z Nádherných
dcerušku. — Sl. Olga Miloslava Špinarova, dcera
advokáta v Čáslavi a pan Mg. pharm. Josef Dla-
bola, lékárník v Benešově, slaví sňatek svůj v pon-
dělí 11. února t. r. po 4. hod. odpol. v chrámu u sv.
Jindřicha v Praze.
— Úmrtí. V Náchodě zesnula dne 28. ledna
t. r. slečna Ema Wellnerova, dcera tamějšího
notáře pana JUDra. Wellnera, v 21. roce věku svého.
Pochována bude dnes odpoledne na hřbitově ná-
chodském.
— K akcí auskultantů. Na počátku nového
období parlamentního obracejí se opět auskultanti
k zástupcům lidu s prosbou o přispění v jich spra-
vedlivém boji za zlepšení sociálního postavení soud-
covského dorostu. Až dosud na plano vyzněla všecka
ta volání o rychlou a bezodkladnou pomoc, neosly-
šenými zůstaly všechny appelly, jež vznášel soud-
covský dorost k povolaným činitelům, — zůstalo vše
při starém, hmotné postavení auskultantů nezlepšeno!
K životní mizerii přidružily se mimo to ještě smutné
poměry postupové, jak tomu nasvědčuje nejlépe jme-
nování pouze 15 auskultantů (z 250) v roce přede-
slém adjunkty. A tak jsou dnes auskultanti vedle
učitelů nejhůře placení intelligenti, odsouzení jen
k tomu, by po dlouhou řadu let třeli bídu a nouzí.
Proto jsou zcela oprávněny a odůvodněny kroky, jež
auskultanti nyní opět podnikli ve své akci, požá-
davše poslance dra. Dyka a dra. Síleného, by
v říšské radě podali nový návrh na upravení hmot-
ných poměrů auskultantů a právních praktikantů. Je
jisto, že všichni poslanci bez rozdílu stran návrh
tento budou podporovati.
— Přednášky. Z Ústředního spolku
českých žen. Druhá přednáška univ. docenta p.
dr. Fr. Čády »O psychologii dítěte,« měla — možno-li
ještě větší úspěch nežli prvá. Paedopsychologická
věda poskytuje zajímavá data biografická i statistická,
která poutala posluchačstvo valnou měrou. Výbor
spolku zve důtklivě své členy ku třetí a poslední
přednášce tohoto cyklu, která koná se ve čtvrtek dne
31. ledna o 5. hod. odpol. v sále »Typografické be-
sedy«. Hosté jsou vítáni, vstup volný
— Z činnosti akademické mládeže. Spo-
lek posluchačů inženýrství pořádá v pátek
dne 1. února o 7. hod. večerní týdenní schůzi s roz-
hovorem o návrzích na Husův pomník. Schůze koná
se v hostinci vedle kavárny »u Karla IV.« na Kar-
lově náměstí. — V cyklu bezplatných lidových před-
nášek, pořádaných spolkem »Akademikové
Menšího města pražského« koná se dnes ve
středu 30. ledna o půl 8. hod. večer v malostranské
Sokolovně (pod Nebozízkem) čtvrtá přednáška doc.
dra. Bohumila Matějky »O plastické výzdobě praž-
ských staveb monumentálních« (s demonstracemi).
Pátou přednášku má doc. dr. Cyrill Horáček »O or-
ganisaci úvěru«, šestou doc. dr. Čeněk Zíbrt »O králi
Václavu IV. a lazebnici Zuzaně« (výzdoba mostecké
věže staroměstské.)
— Sjezd poštovních expeditorů v Ra-
kousku konati se bude ve Vídni ve dnech 9., 10.a
11. února s tímto programem: V sobotu 9. února
večer: Schůzka kollegů v místnosti: Vídeň I., Reichs-
rathstrasse, 3. V neděli 10. února: O 9. hod: dopol.
zahájení sjezdu v místnostech: Vídeň I., Reichsrath-
strasse, 3.: 1. Volby funkcionářů. 2. O otázce expedi-
torské vůbec. 3. Naše dosavadní úspěchy. 4. Naše
organisace, 5. Požadavky a volné návrhy. V pondělí
11. února: O 10. hod. dopol. odebéře se zvolená de-
putace do budovy říšské rady, kde všem ministrům,
předsedům poslaneckých klubů a zároveň poslancům
požadavky ve formě petice odevzdá. Kancelář po dobu
sjezdu nalezá se v místnostech sjezdových.
— Dobročinnost. »Lidumi!«, spolek pro
podoporování chudé školní mládeže v Nuslích a
Pankráci, rozdal ve 4. roce svého trvání 360 párů
bot, 8 šaty. Spolek vydržuje svým nákladem dvě
kuchyně, ve kterých poděluje se chudá školní mládež
polévkou a chlebem. Denně poděluje spolek »Lidumil«
500 dítek obědem. Letošního roku dostalo se spolku
hojně darů jak na ošacení i pro polévkové kuchyně.
Město Nusle darovalo 1200 K, místodržitelství a místo-
držitel po 100 K, správa akciového pivovaru v Nu-
slích 50 K, dědicové Procházkovi 50 K a spolky
místní a občanstvo členské příspěvky. Obě kuchyně
těší se přízni občanstva nuselského. Mezi dárci,
kteří podporují hojně obě kuchyně, sluší tjmenovati
dále: Fr. Holoubka, továrníka a Ant. Jelínka, kteří
dodávají o 1/4 laciněji chléb, jehož se spotřebuje
denně kol 30 bochníků, Fr. Procházku, hostinského
v Nuslích na Pankráci, jenž dvakrát týdně daruje
2. kuchyní veškeru masitou polévku; dále dafovali