ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 d1ddc310-71f5-11dc-be40-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 53
#1 alto_textblock #1
25. října 1904. Císlo 295
#2 alto_textblock #2
NÁRODNI LISTY.
#3 alto_textblock #3
Strana 5.
#4 alto_textblock #4
březen 5.22, 0.—, na březen-duben 5.23, 0.—, na duben kvělen 524, 0.—, na květen-červen 5.25, 0.—, na jerven-červenec 5.25, 0.—. Smýšlení klidné. Z Nového Yorku, 24. října. (Zvláštn felegr. »Nár. L. «) [Druhé číslice znamenají zá- žnam včerejší.] Pledinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse sotva stálé. — Znamenala: pše- nice pohotová 1221, (1231/8), na pros. 1193, (1191/2), kukuřice na prosinee 563s (561/2), enkř (Fair Muscovados) 3.75, (3 75), bavlna 9.95, (9 95). — Závěrečné smýšlení na peněžním trhu nepravidelné.
#5 alto_textblock #5
Pravda o kartelu strojíren. (Z kruhů odbozných.) Spoustami páry chvatu a kouře kadidla, jimiz provázela německá žurnalistika útok nového ředitele Škodových závodů na české strojírny, probírá se ve- řejně mínění znenáhla k jádru věci. Oslňující hesla o velkých úsporách soustředění a specialisace, třpyt prskavek c porovnávání s Amerikou a s výsledky do- mácího kartelu železářského zvábily též mnohého střízlivého pozerovatele do proudu nekritických vele- bitelů kartelů a trustů, kteří nedovedou odlou- čiti světlo od stínu. Takové obloudění smyslů netrvá na štěstí dlouho u lidí zvyklých vážným úvahám a ciferní přesné kalkulaci. Jakmile se mlhy rozptýlily, bylo ihned viděti na dno cpochální (í myšlénky páně Gůntherovy. „My, u Škodů v Plzni proděláváme, vy v Praze vyděláváte, protož dejme to dohromady a dělme se pak o saldo.“ Také úmysl skupíny železářských spekulaniů slal se zjevným. Dostala by ráda velký průmysl strojnický do svého podruží. Neboť není více žádným tajemstvím, že hlavní překážkou rozvoje strojíren velkých i malých jsou zkarielované železárny samy. Jak má soutěžili s úspěchem na př. zdejší továrna na hospodářské stroje v Rusku, když platí železo spotřebené v Če- chách o K 6.— dráže na 1 q než sousedé Němci za hranicemi? Tu ani odběratelská ochota neosvědčí se dosti silnou, aby vyvážila křiklavý rozdíl v ceně tovaru. Velké továrny vynutí ovšem někdy na kartelu železářském nepatrný ústupek v ceně železa hrozbou, že objednají za hranicemi, ale strojírny menší jsou kez milosti tlačeny ke zdi. Proto hodlají velmoži žele- zářští připoutati k sobě velké továrny, aby v bu- doucnosti více ani hroziti a tím ani továrny menšt proti monopolu popouzeli nemohly. Než analysujme střízlivě. Jednou z hlavních vý- hod bude prý centrální kancelář prodejní. Nebude prý takých výloh akvisičních jako dosud a bude lze propustiti několik inženýrů, kteří se zabývají sbírá- ním objednávek, Oproti tomu lze právem namítati, že pokud bude jakékoliv soutěže akvirující, nesejdo se nikdy v centrální kanceláři prodejní tolik zakázek dobrovolně, jako by jich byli sehnali inženýři čtyř závodů. Dopřeje snad zákazník centrální kanceláři prodejní vyšší ceny za stroje proto, že ho žádný z inženýrů sdružených strojíren nenavštiví? Toho nelze se domýšleti. Spíše bude zákazník pokládati 4 sdružené závody za jedno hospodářské těleso a vyzve proti němu k soutěži kde koho, jen aby ne- byl nucen objednávati u kartelu. V tom vězí citelná slabina sdružení několika továren proti mnohým vol- ným závodům. Ale jiné slabé stránky bude míti ještě ústřední prodejna. Není tu zboží stejnorodého, kde by se dala pouze zapsati zakázka, to není pouhé železo nebo sůl, cukr, soda atd., aby zákazník jen mohl udati typ, množství, váhu neb rozměry a tím sby byla zakázka odbyta. Stroje jsou tovarem tak mnohotvárným, při objednávce jest potřebí přítom- nosti inženýra, jenž se tou kterou specialitou zabývá. zákazník chce býti informován o posledním slově pokroku v oboru tom neb onom, tak že naprosto ne- stačí, aby někdo jen do knihy objednávek v ústřední kanceláři zakázky zapisoval. Jednoduchých objed- návek jest ve strojnictví velmi málo a složité bude i dále třeba získávati důvěrou v odbornou vyspělost Nezapomínejme dále, že zákazník nebyl posud zvy- klým vyhledávati továrnu, nýbrž že továrny vyhle- dávaly zákazníky. Zřejmým jest také, že se zákazník nedá nutiti k lásce a nebude zajisté sporu mezi námi o tom, že když kartel některého zákazníka odkáže k továrně, s níž ve styku nebyl nebo — at z jakých- koli důvodů — nechce býti, že se uhne a objedná raději za hranicemi. Soutěž zahraniční, podporována v hospodářském boji levnou cenou surovin i polo- tovarů železářských číhá beztoho na každé lepší sousto a známy jsou i značně dodávky stro- jů, které z odporu ke kartelu uzavře ny byly v poslední době v Sasku, Horním Slezsku be až i v Porýnsku. Že by tudíž centrální kancelář prodejní mohla znamenati rozmno- žení zakázek pro sdružené závody, jest naprosto vy- loučeno. Druhým, na první pohled dosti přesvědčujícím důvodem jest koncentrace výroby v jednotlivých zá- vedech. Tak prý má firma F. Ringhoffer na Smí- chově velikou slévárnu, kam by se přikázaly všechny práce slévačské. Při bližším zkoumání rozplyne se ale i tato zdánlivá výhoda v niveč. Co nastane? Stěhování dělnictva, plánů a modelů z Libněa z Plzně na Smíchov. A hned na to povážlivý zmatek. Archiv plánů a skladiště modelů čtyř továren nelze srovnati a v pořádek soustavný uvésti v několika měsících. To bude trvati léta. Mezitím se bude psáti a depešovati o každém kousku potřebné litiny z to váren na Smichov, tam odlejou nepravý model ně- které součástky a naléhavé dokončení stroje se opozdí Pochopujeme dobře, že továrna na stroje v Králové Hradci nemůže dobře pochopiti pohodli posílání mo- delů na Smíchov a litinových kusů nazpět. Úspora režie bude při této centralisaci úplně vyvážena ná- kladem transportu. Nepohodlí bude jediným výtěžken této „geniální“ myšlenky. Zbývá na konec otázka specialisace. Tím prý se docílí velké úspory na režii. Dovodíme snadno. že tomu tak nebude a že se z úspor těch nedá zvýšiti dividenda ani o 1/4 koruny. Při tom chceme připustiti, že se uspoří náklady na služné několike sil technických, jakkoli se každá továrna rozmyslí pro pustiti sílu platnou. Ale jaké to budou úspory, když by na př. fovárna získala dodávku parní turbiny do Břeclavy na Moravě, turbina se ulije na Smíchově pošle se pak ku provedení do Plzně ke Škodovůn a pak se hotová poveze na příč království českého a markrabství moravského. K uplatnění takové mou- drosti racionální práce nebylo věru třeba připravit o chleba několik rodin intelligentních inženýrů. I tate zdánlivá výhoda ukáže se při bližším ohledání pou- hou prskavkou určenou k oslnění zraků nezasvěce- ných v další nebezpečné plány železářské skupiny. Porovnávání s kartelem železáren kulhá, protože že- lezárny, obsadivše všechna známá nalezíště rudy nemají se co obávati vzniku nové soutěže a před- stavují opravdový monopol, kdežto strojírny sdružené slojí proli konkurenci hospodářsky silně. A kdyby ze jim i podařilo všechny velké závody soustředit v kartelu, dostaly by ihned soulěž novou. Pokládáme prolo jakýkoliv kartel strojírenz
#6 alto_textblock #6
neúčelný a pro konsolidováné závody akciové za ne- prospěšný, ba přímo za nebezpečný. Neboť závody ty mají se za výhody jen zdánlivé a pouze světěl- kující, vzdáti své individuality, svých posavadních obchodních přátel. To by byl přece nebezpečný skok do temnoty, z níž není návratu se zdravými údy Ani Američané, lito mistři účelných kartelů a trustů nenalezli posud formuli pro zdravý a všem účastníkům stejně prospěšný kartel strojíren. Formule Günthe- rova jest jenom závojem nouze Škodových závodů Takový kartel byl by hrobem závodů zdravých a vý- dělečně způsobilých. Soutěž, která povznesla závody pražské na výši nebývalou, neublíží jim ani v bu- doucnosti. Stojíme na prahu nové doby, obchodní celní smlouvy se uzavírají, mrivý bod průmyslové tísně jest šťastně překonán, zakázky se zase čelněji scházejí a nastane nový ruch, nový a čilý život. Ado toho by měly vstupovati závody zdravé s rukama spoutanýma? Soutěž znamená pro ně pokrok, kartel hnilobu, tím více ale kartel, který má pomoci jen a jen chorému soutěžníku.
#7 alto_textblock #7
Z trhů obilních. Počasí bylo v prvních dnec tohoto týdne jasné, temperatura ve dne mírná, ale noci byly citelně chladné. Později bylo počasí stří- davě deštivé a větrné, ale teplota celkem stoupla. Práce polní jsou většinou skončeny a osení všude krásně vzešlo. Poměry vodní se málo změnily. V ci- zině je počasí převážně suché a mírně. Na trzích zahraničních se poměry cen málo změnily. Obchod zůstává slabým a smýšlení jest spíše klidné. V Ame rice kursy následkem místních vlivů často kolísaly Z počátku bylo na silnější dovozy a na stoupnu zřejmých zásob pšenice smýšlení chabé, ale pozděj bylo následkem nepříznivějšího počasí opět pevnějšl V Anglii byli kupei zdrželivější a obraty byly slabé Ačkoliv jest nepopíratelná potřeba, zůstalo smýšlení klidné při cenách nezměněných. Také ve Francii zůstalo smýšlení klidné, ač jest jisto, že bude tam třeba vydatného dovozu. Při nepatrných variacíei ceny pšenice povolovaly, kdežto pro mouku byl zá- jem lepší. V Hollandsku a v Belgii zůstal obchod rozhodně chabým. Na trzích německých nemůže obchod následkem zpráv z trhů ostatních nikterak oživnouti. Obchod je těžkopádný a ač ceny pohoto- vého zboží dodržely, lhůty pozdější zlaciněly. Na ostatních trzích kontinentálních jest obchod rovněž slabý, při čemž je situace přiznivou pro kupce. V Pešti bylo smýšlení po většinu týdne dobré, ale na konec ochablo. Obchod zůstal mírným. Pro pše- nici byla na počátku týdne ještě dobrá koupěchlivost se strany mlýnů, které činily větší objednávky a po- volovaly též ceny o něco lepší. Zájem ten však už na druhý den ochabl a smýšlení bylo v celém dalším průběhu klidné. Nabídka byla sice mírná, ale majitelé byli ochotní ku prodejům. Ceny proti týdnu minu- lému o 10—121/2 hal. klesly, při čemž činily obraty 150.000 q Žito bylo z počátku pevné. Vývoz je sice i na dále nečinným, ale místní konsum jevil lepší zájem a povoloval při rozsáhlejších obratech plné ceny. Placeno bylo z Pešti dle jakosti K 7.45—7.65. ale ke konci týdne bylo smýšlení následkem mdlej- šího trhu termínového rozhodně klidnější, při čemž ceny o 5—10 hal. klesly. Znamenalo K 7.40—7.55. O ječmenu na kroupy a ke krmení bylo smýšlení celkem nezměněné. Nabídka byla mírná, ale poptávka pro spotřebu nebyla rovněž nikterak čilá. Dle jakosti placen byl K 7.20—7.60 z Pešti. S ječmenem pro sladovny byl obchod nepatrný při cenách nezměně- ných. Pro oves byl zájem jen v jakostech lepších. ale nabidky těchto druhů byly skrovné. Zboží mer- kantilní, jež bylo více nabízeno, šlo špatně na od- byt. Ceny zůstaly po celý týden dosti nezmněněny. ale smýšlení bylo klidné. Znamenal K 6.80—7.20 lepší jakosti až K 7.35 z Pešti. Kukuřice měla špatný odbyt a vzhledem na chabé smýšlení trhu termíno- vého dodržely jen stěží ceny K 7.35 —7.50 z Pešti. K úpadku firmy Geiringerovy. Jak jsme na tomto místě již ukázali, přivoděn úpadek firmny M Geiringera a synů a L. Geiringera přílišnými smě- nečnými závazky, přepnutím úvěrovým. Se stavem průmyslu textilního souvislosti není, leda potud, že některé textilní firmy — skoro veskrze vídeňské — uvěřovaly firmě této zboží a jejím úpadkem jsou postiženy. Úpadek Geiringerův ovšem bude míti dů- sledky dalekosáhlejší než úpadek Taussigův. Jak jsme v nedělním čísle uvedli, podepisovala řada obchodních firem (skoro veskrze obchodních firem textilních) padlé firmě směnky z ochoty (jména ně- kterých jsme v neděli na tomto místě uvedli). Jest pochopitelno, že následky toho nenechávají na s čekati: větší počet těchto firem ohlašuje úpadek . . Tyto úpadky ovšem přinesou i některým textilním továrním podnikům ztráty, čímž ovšem budou ná- sledky pronikavějšími. Dosud oznámilo 8 vídeňských a 1 brněnská firma zastavení platů. Není pochyby. že další úpadky budou následovati. Ve Vídni jsou úpadkovými firmy: Karel Schulhof v I. okresu s eskomptními dluhy 110.000 K a závazky žirovými 57.000 K; dluhy za zboží budou asi stejně vysoké. Firma žádá moratorium do 15. listopadu; Q. M. Kohn v I. okresu s většími, dosud nezjištěnými passivy; Vilém Balassa, obchodník s modním zbožím v I. okresu s úhrnnými dluhy 70.000 k. konečně pak Haas a Waktor, obchod s krejčov- skými potřebami v I. okresu s passivy 70.000 až 100.000 K. Tato firma žádá moratorium do konce listopadu. V Brně ohlásila zastavení platů firma Bratři Schwarzové. Firma tato podpisovala ve spojení s Geiringerem směnky z ochoty a jest u padlé firmy zúčastněna 100.000 K. Passiva činí asi 300.000 K. Firma usiluje o mimosoudní vy- rovnání. Dalších úpadků možno se nadíti, čímá ovšem nabývá situace velice vážného rázu. Jednání o obchodní smlouvě německo-rakouské. Z Vídně se oznamuje (24. t. m.): Berlínský vyslane rakouský Szögyeny odjel do Pešti. Účelem jeho cesty jest upraviti půdu pro nastávající vyjednávání s Ně meckem. Jest známo, že bude lze některé základní otázky nové smlouvy řešiti jen s velikými obtížemi. Otázka nového cla na ječmen bude jen zvolna stěží překonána; totéž platí i o otázce vývozu do bytka do Německa a úpravy veterinářských po měrů. Někteří ze zmocněnců přimlouvají se za to. aby nejoblížnější hody byly zatím pominuty. aby zbytečně nebylo plýtváno časem. Jednalo by se tedy pouze o méně obtížných otázkách. Rozřešení olázky cla na ječmen a cel dobytčích bylo by ponecháno až na konec. Kde jednání se bude konati, zda v Ber- líně či Drážďanech, není dosud známo. Porady celní konference pokračují hladce. Zmocněnci rakouští od cestují dle všeho brzy po 1. listopadu do Německa Malou poznámku: bude li otázka nového cla na ječ men a cel na dobytek ponechána až po vyřízení ostatního materiálu, jak zajistí si rakouští vyjedna vači kompensační objekty pro případ, že Německo zůslane na stanovisku svého nového autonomního celního tarifu Vývoz pícnin v hraničních okresech. Jak se z Vídně oznamuje, dostalo se celním úřadům pokynu, že vývoz píenin z Rakouska do Německa povolen pod lou podmínkou, že pícniny kupují v Německu usedlí rolníci nebydlící od hranice dále než 10 km z místa rakouského, které není rovněž ví ce než 10 km vzdáleno od hranie. Rozpory v kartelu jatařském. Zmínili jsme se již o rozporech, které propukly v kartelu jutařském a jež ohrožují další trvání sdružení tohoto. Jest přirozeno. že se vyskytly proudy, které se snaží vyrovnati roz- pory a zajistiti existenci kartelu i na dále. Dosu však úspěchu docíleno nebylo. Kartel sjednán roku 1901 na osm let a měl tedy platiti do roku 1908.v kartelu jsou sdruženi jak tkalci tak přádláci a jisté úmluvy týkají se i obchodníků, takže konvence sou- střeďuje pracně rozporné zájmy. Možnost rozport byla tím pravděpodobnější, že četní tkalci jsou sou časně i majiteli přádelen a případně i obchodníky Situace v kartelu zostřena v dané chvíli rozpornými požadavky tkalců a přadláků. Onino nechtějí uznat zvýšené ceny příze a žádají modifikaci ustanoven
#8 alto_textblock #8
Zástavní listy české hyp. banky 50% 4% » » » 31/29 Základní úpisy české zem. banky 40% Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4% » » » » » (v K) 49 Mel. úpisy , » » (ve zl.) 49% „ . „ (v K) 400 Žel. , » » 40% Dlužní úpisy České prům. banky 412 Zástavní listy mor. hyp. banky 5% „ , 40% Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4% Želez. úpisy 4% Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/.0 » 4% „ » hal. zem. banky 41/29 » 40 Kom. dl. úpisy » » . 400 40% Železnič. Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/2 „ » 40% „ » Rak.uherské banky 49%. „ „ Dolnorak. byp. ústavu 400 „ ., „ 31/s Kom. dl. úp. . . . 40% „ » » 31/2 Zástavní listy Rak. byp. banky 4% Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39% Únorová spol. renta (v pap.) 4.29% Dubnová » » (ve stř.) 4.290 Květnová » » (v pap) 490 Červencová spol. renta (ve stř.) 40 Rakouská zlatá renta . . . . 4% » korunová renta . . 4% » investiční . . . 31/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . .» Česká průmyslová banka . . .» Česká zajišťovací banka . . . Haličská akc. hypoteční banka . a Hospodářská úvěrní banka . .» Moravská eskontní banka . .» Pražská úvěrní banka . . . .» Rakousko-uherská banka . . .» Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . Českomoravská strojírna . . ., Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . .» Česká báňsků společnost . . .» Česká společnost cukerní Český pivovar v Č. Budějovicích, Kolinská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . » . . . Poldina hut Pražská železářská společnost První česká raf. v Modřanech » » tov. orient. cukrov.
#9 alto_textblock #9
konvence, pokud se týkají stanovení cen příze. K sporům dává podnět i chování některých obchod- níků, kteří snižují soutěžné ceny. Dosavadní jednáni povede — ovsem dopracuje li se vůbec úspěchu — k reorganisaci kartelu. Jak nedávno oznámeno, chtěly některé továrny se podejmouti plné výroby. Zhor- šený stav trhu — speciálně nevalně pěkné vyhlídky kampaně eukerní — plán tento zvrátily. Německý průmysl báňský. Dle dat sdružení ně- meckých železářských a ocelářských průmyslníků bylo v Německu vyrobeno surového železa v září t. r. celkem 833.578 tun proti 848.889 tunám v tomže měsíci loni. Od počátku ledna do konce září vyrobeno o 6000 tun více než loni. Pokles vý- robní učinil v září opět značné pokroky. — V prvých devíti měsících 1904 vytěženo v Německu celkem 88 9 (proti 86 tunám loni), hnědého uhlí 34.9 (32.7), koksu 9.1 (8.4) tun, briket 8.3 (7.5) mill. tun. — V září klesla těžba kamenného uhlí s 10.1 loňských na 9.7 mill. tun letošních, naproti tomu výroba koksu na dále stoupala. V prvých devíti měsících t. r. do- praveno do Německa kamenného uhlí 5.1 mill. tun (4.9). hnědého 5.5 (59) mill. tun, koksu 381. 919 (321.350) tun, vyvezeno pak kamenného uhlí 13 (12.7) mill. tun, koksu 2 (1.8) mill. tun. Z Obchodnické jednoly pro Moravu a Slezsko v Brně, V neděli dne 6. listopadu t. r. o půl 3. hod. odpolední konati se bude v Třebíči veřejná organi- sační schůze českého kupectva třebíčského kraje s pořadem: a) Význam organisace pro obchodnictvo. b) Požadavky obchodnictva. c) Volná rozprava. Schůze s tímže pořadem konati se bude v neděli dne 13. listopadu t. r. v Mor. Krumlově. Dodávka pro dráhu. Ředitelství priv. společnosti rakousko-uherských státních dráh zadá dodávku zboží provaznického na dobu od 1. ledna do 31. prosince 1905 veřejnou soutěží. Bližší podmínky obsaženy jsou v úřadním listě vídeňském ze dne 22. října t. r. Výroční a spolu dobytčí trh v Červené ŘRReči i koná se na den sv. Šimona a Judy v pátek dne 28. října t.r Insolvence. Adolf Vocásek, obchodník v Praze. Štupartská ulice. D. Zoltán, obchodník v Pešti. Josel Hastrdlo syn v Žižkově, Karlova ulice č. 312. Adol Gurawski, obchodnice ve Stanislavově. — Bralii Schvarzové v Brně (dluhy as 300.000 korun). Konkuzs byl prohlášen včera zemským soudem v Praze na jmění Irmy Pollatschkové, neprot. damské krejčové v Praze, Na příkopě č. 16. Konkursní komisař rada p. dr. Pradl, správce p. dr. Schari, advokát v Praze. Schůze věřitelů 5. listopadu, při- hlášky do 25. listopadu, rok likvidační 2. prosince.
#10 alto_textblock #10
Banky, záložny a spořitelny. Stav rakousko-uherského banku ze dne 23. řijna t. r. Oběh bankovek 1.693,144.000K (— 19,876.000 K), poklad kovový 1.507,178.000 K (— 938.000 K), portef. směn. 418,723.000 K (— 1,317.000 K), lombard 43,516.000 K — 1,117.000 K), záloha bankovek prostých daní 211,286.000 K (++ 18,940.000 K).
#11 alto_textblock #11
Trhy poněžní.
#12 alto_textblock #12
Pražská bursa.
#13 alto_textblock #13
V Praze, 24. října. (Pův. zpráva »Nár. Listů«. Při klidném trhu jednány na dnešní burse kom dlužní úpisy české zemské banky za K 99.75, 4proe zástavní listy české hyp. banky za K 100.30, 41/2% zástavní listy hal. akc. hyp. banky za K 101.60 akcie České průmyslové banky za K 412.—. Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky K 249.—, České banky »Union« K 249.25, strojírny Daňkovy K 372.50, rak.-uherské hanky K 1642.— a První českomoravské strojírny 525.— peníze. Jiné papíry znamenány nebyly. Ořficiální záznamy zněji;
#14 alto_textblock #14
x. Z Vídně, 24. října. (Telefgram. »Nár. Listů«.) Denní bursa. Spekulace počínala si zdrželivě. což účinkovalo na smýšlení. Reserva měla několik příčin: srážku rusko-anglickou, která měla v Lon- dýně zlacinění konsolu a také v Berlíně způsobil malý rozlad, ultimovou likvidaci, kterou zde i v Ber- líně utlumována podnikavost, konečně pak nejistotu dalšího rozvoje parlamentní siluace cislajtánské, která vznikla zvláště následkem včerejší řeči dra. Pacáka v Čáslavi. Ceikový klid však nevztahoval se na pa píry železářské, ve kterých kupováno. Byly také je diným oborem, ve kterém dosaženo dnes positivních výsledků, kdežlo ostatní obory trpěly tlakem klidu zhoršily se. Obě kreditky, akcie bankvereinu a länder banka málem klesly. Akeie státní dráhy ztratily pro- deji, tolikéž pak akcie obou dráh severozápadních. Jinak dlužno na trhu dopravním zaznamenati po- ptávku, které těšily se akcie dráhy severní. Akcilm české báňské, jakož i alpinkám přískočilo. Akcie ra- kouské zbrojovky klesly. Poptávka byla po akcileh cementářských a stavebních. Na trhu rentovém bylo smýšlení příznivé. Devisy a valuty nezměněny. Na eskomplním trhu stav peněz týž, 31/1a90. x. Z Vídně, 24. října. (Teligrm. »Nár. Listů«.) Večerní bursa. Kreditky 669.25, po —.—, — uherské kreditky 783.—, anglobanka 282.50, bankovn jednota 150.50, unionka 544.50, länderbanka 453.50 státní dr. 650.75, —.—, jižní dráha 85.75, polab. dr 419.—, severozápadní dráha 416.—, turecké tabákove 340.75, rýmavsko muráňské 529.50, alpinky 485 25
#15 alto_textblock #15
Peníze] Zboží
#16 alto_textblock #16
104.25
#17 alto_textblock #17
105 25 100 6 94 80 102 25 100.10 100.10 100.10 100.10 100.10 101.75
#18 alto_textblock #18
100.— 93.80 101.25 99.60 99.60 99 60 99.60 99.60 —
#19 alto_textblock #19
100.75
#20 alto_textblock #20
99 50 100.50 100.20 99.25 99.20 100.20 102.— 101. 85 100.50 99.50 102. 40 101.40 99.60 99.— 98.80 99.80 99.75 98.75 101.50 102.50 98.90 99 90 100.25 100.50 99.90 100-90 93.75 94.25 99.80 100.80 93.90 94.90 100.80 83.— 82.— 100.35 100.55 100 3 100 55 99.90 100.10 100.05 99 85 119.95 119 75 99.90 100.10 91.35 91.55
#21 alto_textblock #21
99 80
#22 alto_textblock #22
249.25
#23 alto_textblock #23
249 50 414.— 678 25 380.— 57. 1646 250.— 540.— 376.— 1425 — 600.— 340.— — 438.— 2433 —.—
#24 alto_textblock #24
412.—
#25 alto_textblock #25
677. 25 —
#26 alto_textblock #26
376.——
#27 alto_textblock #27
249.—
#28 alto_textblock #28
372 .5
#29 alto_textblock #29
570.— 330.— 434.— 2423
#30 alto_textblock #30
224.-
#31 alto_textblock #31
—.—
#32 alto_textblock #32
—.—
#33 alto_textblock #33
květnová renta 99.90, uherská korunová 97 90. turecké losy 131.75, marky za hotové 117 61, ultimo —.—. Smýšlení klidné. x. Z Vídně, 22. října. (Telfgrm. »Nár. Listů«. Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží. Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K. 198 40 198.55, Amsterodam na delší lhůty —.—, —.— Brusel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.— Brusosl na delší lh. —.—. —.—, Německo šeka kr. lh. za 100 mk. 117.35, 117.75, Německo na delší lhůly 117.55, 117.85. Londýn šek a kr. lh. za 10 lib. st. 239 15, 239.40, Londýn na delší lh. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.- —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.20, 95.321/2, Italie deiší thůty —.—. —.—, Petrohrada ruská města šek a kr. Ih. za 100 rublů —.— —.—, Petrohrad dolší lh. —— — —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 Ir. 95.221/a, 95 35, Paříž delší lh. —.—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty 95.071/2. 95.20, na delši lhůty —.—, —.—. Švýcary šek a kr. ih. 95.071/2, 95.20, na delší lhůty —.— Z Vídně, 24. října. kursy.) Ivovskočernovická 579.— Únorová renta. spol. st. dr. rak.uh. 649 75 květnová» červenc. » jižní dráha 85.20 —.— říjnová , štyrsko hr. -köfl. severní dráha . 5570.— rakouská » zlatá 416.— » » kor. rak. severozáp. dr. uherská » zlatá pardubická dráha „ kor. 418.50 polabská dráha rak. invest. renla česká sev. dráha —. — uber. »» buštěhradská A 1057.— 4% zást. listy Hyp. B —.— banky král. č.. pražsko - duchcov —.— 31/29% zást. 1. Hyp. duchcov. podmok —.—— banky král č. ústecko-tepl. dr. 860.— 4% kom. dluhop. dunaj. paroplaveb 718.— Zem. banky kr. č. rakouský Lloyd 340.50 4% žel. dl. úpisy turecká tabák. rež. 527.— Zem. banky kr.č. rak. zbrojovka ——.— státní losy 1860 Rudolfova hut 484. 25 po 500 zl. .. alpská montan. sp. po 100 zl.. 526 75 rým.-muráň. spol. 435.—— státní losy 1864 Poldina huť .. 479 — 2423.— losy úvěrního úst. praž. želez. sp. 1415.— vídeň. 1. komun. česká montan. sp. 372.— tisské losy . .. Daněk . 131.35 turecké losy .. západočeská ubl — 1638 rak. ub. banka. severočeská ubl. 668.— 657.— rak. úvěrní ústav mostecká uhl. sp. —.— 282 — b. anglo- rakouská vídeň. stavební sp 703.— 544.25 vídeňská unionka Schodnica .. 452.50 1102 — b. pro země rak. haličsko-karpatské 782.25 uh. úvěrní banka peštská vagonka 117. 62 bank. jednota .. 550.— devisa německá » pařížská . 95.25 r. úst. pro úv. poz 965.— „ curyšská . 95..0 Česká průmyslová » londýnská 239.2 banka. . . . 412 — 19.07 roln. úvěr. banka 376.— dvacetifrank česká b. Union . 249.25 marka papírová . 117.62 . 253.25 Živnost. banka . —.— rub » Eskontní sazby 31/2—334 procenla. Slabší záznamy londýnské tísnily. Posléze na zotavené kursy zahraniční smýšlení klidné. Dodatečná bursa: Kroditky 669.—, státní dráha 650.50, Rima 529.—. Z Petrohradn, 24 října. (Zpráva Živnost. banky. Diskontní 394. Ruská banka pro vnější obchod 308 Mezinárodní banka 388. Volžsko-kamská banka 378. Baku 474. Mantašev 244.50. Caspienne 5500. Sormovo 119.50. Putilovské železo 123.50. Hartmannské lokomo tivy 160.50. Petrohradské metallurgircké 148. Baltické vagonky 1000. Brijanské uhlí 148. Berlinská bursa, 24. října. (Zvl. telel. zpráva »Národ. Listů«.) Přihoda s anglickými rybáři tísnila poněkud hodnoty ruské, jinak byla však bursa pevná. Přednost byla dávána Lauřiným na ruskou potřebu železa a na výrok železničního ministra v komis kanálové, že se má dostati slezskému uhlí kompen- sace ve snížených tarifech. Dále byly hledány vše- obecné elektrářské na kolující pověsti o 9% divi- dendě. „Také kanadské byly na Nový York značně lepší. Slabší byly kreditky a rýnské ocelářské. V dal- ším průběhu byl obchod zdrželivý následkem stoup- nutí soukromého diskonta na 41/290. První cifry znamenají začáteční, druhé konečne kursy: Rakonské kreditky 210.25. 210.12, Diskonto 191.50, 191 37, Německá banka 223.30, 228.50, Ob chodní společnost 161.20, 161.—, Drážďanská banka 154 20, 154 12, Bochumské ocelárny 215.—, 215.— Lauřina huť 253 50, 252 50, Dortmund. Union lit. C 84.50, 82.62, Harpenská uhl. spol. 217 50, 216.87. Hibernia —.—, —.—, Consolidace 444.—, 443 50 Severoněmecký Lloyd 107 20, 107.37, Packet 120. 90 121.50, Kanada —.—, —.—, turecké losy 127.80, 127. 75. Z kasovních papírů: Concordia 302.80, Esch- weilské 253.—, Geisweidské 148 75, Hochdah 118.—, Katovické 204.—, Wilhelm 255.50, Phönix 163.—, Rh. Stahl 186.25, Schalker Gr. 553.50, Westfalia —.—, Orenstein 163.—, Rh. Metail 65 50, Hasper 190.75, Donnersmark 266.25, Huld- schinský 129.75, Vulean 289.—, Bismark 285.50 Caro 108.—, Hoesch 220.—, Georg Marie 114. 25. Königsb. 153.60, Nordsteru 291.— Z Berlina, 24. října. (O 1 hod. 15 min. odpol. Kreditky 21010, státní dráha 139 60, lombardy 17.40 Smýšlení klidné. Z Berlína. 24. října. (C.-B.) Kreditky 210.25 státní dráha 139.40, jižní dráha 17.40, diskonto 191.40 německá banka 228 50, obchodní b. 161.—, dráž ďanská b. 154.—. darmštadtská banka 141.—, ná- rodní banka 128.75, dráha Henri 108.90, Transvaa —.—, Kanada 135.60, Gotthard —.—, Lloyd 107.50 Packet 121.60. — Za hotové: Lauřina huť 252.— dortmundské 82 60, bochumské 215.—, gelsenlir- chenské 228.50, Hibernia —.—, harpenské 217.— Consolidace —.—. Smýšlení pevnější. Z Frankfurtu, 24. října. (Telegr. závěr. kursy.) Úvěrní akcie 209.90, akcie společnosti státní dráhy 139.70, lombardy 17.30, papírová renta —.—, stří- brná renta 100.30, zlatá renta 101.80, uherská zlatá renta 100.10, uh. korunová renta 98 05. 4% rak korun. renta 100.—. Smýšlení klidné. Z Frankfurtu, 24. října. (Dod. bursa.) Úvěrn akcie 209 90, státní dráha 139.70, lombardy 17.30. Z Paříže, 24. října. (Počáteční bursa.) Bpro. renta 98.10, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení pevné. Z Paříže, 24 října. (Telegr. závěrečné kursy. Bproc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 98.07 31/zproc. renta —.—, italská renta —.—, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1328, státní dráha 705.— lombardy —.—, směnky na Londýn 25.11, rakou- ská zlatá renta 101.—, uherská zlatá renta 101.50 otomanská banka 364.—, tabáková režie 592 —, tu- recké losy 126.25. Smýšlení mdlé.
#34 alto_textblock #34
100.35 99.90 99.85 100.35 119 75 99 9 118 95 97 95
#35 alto_textblock #35
91.35
#36 alto_textblock #36
89 10
#37 alto_textblock #37
100.—
#38 alto_textblock #38
93.80
#39 alto_textblock #39
99.60
#40 alto_textblock #40
99.60
#41 alto_textblock #41
154.50
#42 alto_textblock #42
185.—
#43 alto_textblock #43
265
#44 alto_textblock #44
527.—
#45 alto_textblock #45
162. —
#46 alto_textblock #46
Trhy na zbokí.
#47 alto_textblock #47
Pražská plodinová bursa, 24. října. ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pšenice česká 1904 79—83 kilogramů K 10.90, 11..35, uherská moravská —, 0.—. 0.—, rakouská — kg —.— jakonť — kg 11.—, 11.10, vadné jakosti 10..20, 11°. 40 nová česká —.— kg —.—, —.—, cizozemská —.— kg —.—, —.—; žito české 1903 — až — kg 0.—, 0.—, nové 1904 74—77 kg 8.15 až 8.35; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až 0.—; ječmen výběr 9.40, 9.60, první jakosti 8 80, 9 —, střední 8.55, 8.60, merkantilní 8.35, 8.45, ječmen k selí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry- chlik 1903 7 25, 730, prima 1903 7.15, 7.20, merkantilní 7.05, 7 10, k seti 0.—, 0.—, oves 1904 0 —. 0.— kukuřice uher. 1903 8.40. 8.50, cizozem. 7..85 7 95. cinguant. 1903 K 9.25 9.35: vikev česká 9 50, 9.75, haličská 9 25, 9.50, uher. K 0.—, 0.—, pohanka 0.—, 0.—. proso 0.—, 0.- Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše- ničná monka č. 0 K 35—, 36.—, č. 1 34.—, 35.— č. 2 33.—, 34.—, č. 3 31.50, 32 50, č. 4 29.50, 30 50 č. 5 27 50, 28.50, č. 6 25.50, 26.50, č. 7 23.—, 24.— č. 8 16 50, 17.—. Žitná mouka č. I. 23.50, 24.—, č. Il. 22.—, 23.——, č. III. 19.—, 20.—, č. IV. 15.50, 16.50 Pšeničné otruby jemné 13.—, 1340. hrubé 13.— 13.40, otruby žitné 13.— 13.40, krupice 35.—, 36.— prach 13.—, 14.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0 37.—, 38.50, čís. 3/0 37.—, 38.50, čís. 2/0 36.——, 37..50. čís. 0 35.—, 36 50, čís. 1 33.—, 34.50, čís. 2 32.— 33.50, čís. 3 31.—, 33.50, čís. 4 30.—, 30.50, čís.
#48 alto_textblock #48
(Závěrečně úřadn
#49 alto_textblock #49
—
#50 alto_textblock #50
29.—, 29.50. čís. 6A —.—, čís. 7A —.—, č. 8A —, čís. 9A —.—, zlom 20.—, 21..50. Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va- ření K —.—. —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —. —.—, hrách Viktoria 0.—, —.—, k vaření žlutý 0.—, —.—, k vaření zelený 12.—, 13.—, ke krmení 0.—, 0.—, čočka 1904 17..50, 24.—. Semena. Ceny za 50 kg.: mák modrý český 29. —, 30—, modrý ruský 27 50, 28.50, kmín český 23 50, 24 50, holandský 24.50, 26.—, jetel bílý 48.—, 63 —, červený 1904 49.50, 76.—, růžák —.—, konopná semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —.— lněná semena haličská —.—, —.—, víčenec (ligrus) Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li- sované K 480, 5.—, nelisované 480, 5.—, cizí 0.— 6.—, sláma cepy mlácená 2.10, 2.20), ke krmení 1.90, 2.—, ke stlaní 1.90, 2.—, cizí 0.—, 0.— Sušené ovocs. Ceny za 50 kg: Svestky české —, merkantilní 9.—, 9.50, hosenské 110/120 10.75, 11.50, 95/100 15.50, 16.—, 80/85 24.50, 25.—, 70/75 —.—, —.—, srbské —.—. —.—, višné —.— —, třešně —.—, —.—, hrušky 15.—, 38.—, kří- žaly —.— Zeměata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu K 3.75, 4.—, k jídlu cizí —.—. —.—, k pálení lihu 0.—, 0.—. Zvížecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh. 73.50. 74.50, sádlo amer. —.—, —.—, lůj —.—, —. —
#51 alto_textblock #51
ObIli. T. Z Vídně, 24. října. (Telel. »Nár. Listů«.) Plodin ová bursa. Smýšlení bylo dnes roz- hodně chabé. Nezhoršily se sice poměry odbytové také nabídky v pšenicích a žitech nestaly se hojnější a pilnější, ale derouta na burse pešlské stlačila kursy. Omezení výroby peštských mlýnů tísnilo haussisty. Pšenice zlaciněla o 10 hal., žito o 5 hal. Chabé smýšlení bylo také v ječmenech, ve kterých obchod byl mdlý. Baissa účinkovala také na kukuřici, která zlaciněla o 5 až 10 a na ovsy, které kleslyo 5 hal. Také moučné výrobky zlevnily o 20 haléřů, otruby o 5 až 10 b. Znamenaly: Pšenice tisská nová 9.70, 10. 25, stará —.—, —.—, slovácká nová 10.25, 10.60, stará 0.—, 0.—, z Moravského pole nová 10.25, 10 50, rumunská 10.35, 10.70. Žito slovácké nové 7.90, 805, z okoli Pešti nové 7.95, 8.10, z jižní dráhy nové 7.70, 7.95, dolno-rakouské 7.85, 7.95, české 0.—, 0.—. Ječmen moravský 8..80, 9 50, slovácký 3.—, 9.10, z Moravského pole 7.80, 8.75, severo- uherský 0.—, 0.—, ze stanic 0.—, 0.—, tisský 0.—, pro pivovary 7.10, 7.75, ke krmení 7.10, 7.70. Kukuřice uherská 7.65, 7.85, cinquantinská 8.25, 8.75. Oves uherský špatnější 7. 15, 7.30, prostřední 0.—, 0.—, prima 7.35, 8.05, český a moravský 7.40, 7.65. Řepka pohotová 11.75, 12.25, uherská —.—. Mouka vídeňská pšeničná č. 0 K 16.50—16.80, č.3 K 14.90—15.20, č. 5 K 12.60 až 13.40, č. 7 K 11.40 až 12.40, ke krmení K 6.80 až 7.30. Vídeňská žitná č. 1 K 11.30—11.80, č. 3 K 8.30—8.80. Otruby pšeničné K 5.60 až 5.95, žitné K 5.50 až 5.70. Z Vídně, 24. října. (Telge.) Pšenice tisská 10.70, 11 20, pšenice banátská 10.55, 10.90, pšenice sio- vácká 10.25, 10 60, smýšlení mdlé. Žito slovácké 7.90, 8.05, peštské 7.95, 8 10, smýšlení mdlé. Ječmen moravský 8.80, 9.50, smýšlení klidně. — Kukuřice uherská 775, 7.90, cinquant. 8.25, 8.75, smýšlení mdlé. Oves uherský, střední 7. 25, 7.45, prima 7.35, 7.65, rychlik —, —, smýšlení mdlé. Repka pchotová 11.75, 12 25, smýšlení bez obchodu. Počasí zamračené. Z Pešti, 24. října. (Tlgr.) Pšenice na říjen 10 02, 10.03, na duben 10.33, 10.34, žito na říjen 7.50, 7.55, na duben 7.85, 7.86, oves na říjen 6 92, 6.91, na duben 7.20, 7.21, kukuřice na říjen 0.—, 0.—, na květen 7.32, 7.34. — Nabídky pšenice byly mírně, koupěchtivost slabá, smýšlení mdlé. Obraty či- nily několik tisíc q při cenách o 10 až 15 h levněj- ších. Žito zlacinělo o 71/2 h, kukuřice o 71/2—10 h. Trh terminový zahájen byl smýšlením mdlým. — V dalším průběhu kursy následkem silných koupía realisací silně klesaly. Počasí: zamračené. Z Pešti, 24. října. (C.-T.-B.) Závěrečné kursy. Pšenice, smýšlení chabě, na říjen 9 98, 9.99, na duben 10.28, 10.29, žito, smýšlení chabé, na říjen 7.53, 7.55, na duben 7.85, 7.86, oves, smýšlení chabé, na říjen 6.85, 6..90, na duben 7.17, 7.18, kukuřice, smýšlení chabé, na říjen 7.35, 0.—, na květen 7.32, 7.33, řepka, smýšlení vleklé, na srpen 1905 11.30, 11.40. Počasí: zamračeno Z Hamburku, 24. října. (Telgr.) Pšenice lenivá, holštýnská 174.—, 176.—, žito lenivé, meklenburské 140.—, 143.—, žilo ruské lenivé, 101.—, 102.—. Počasí : dešt. Z Berlina, 24. října. (Telegr.) Pšenice klidná, n říjen 179.—, na prosinec 17875, na květen 184.25, žito klidné, na říjen 138 75, na prosinec 140.25, na květen 145.50, oves klidný, na říjen 137.50, na pro- sinec 137.25, na květen 139.25, kukuřice klidná, na říjen 120 50, na prosinec 118.25, na květen 118.50. Počasí: zamračené. Z Paříže, 24 října. (Telegr.) Závěrečné kursy. Žito klidné, na říjen 16.—, na listopad 15.90, na listopad-únor 16.40, na leden-duben 16.75, pšenice klidná, na říjen 23.35, na listopad 23.50, na listopad- únor 23.85, na leden-duben 24.50, mouka klidná, na říjen 30 95, na listopad 31.—, na listopad-únor 31.35, na leden-duben 32.20. Počasí: pěkné. Z Paříže, 24. října. 315 hod. Závěr. (C.- T.- B.y Oves, smýšlení klidné, na říjen 15.75, na listopad 15.70, na listopad-únor 16.05, na leden duben 16.55, žito, smýšlení klidné, na říjen 16.—, na listopad 15.90, na listopadúnor 16.40, na leden-duben 16.75, pšenice, smýšlení klidné, na říjen 23 35, na listopad 23.50, na listopad-únor 23.85, na leden duben 24.50, mouka, smýšlení klidné, na říjen 30 95, na listopad 31.—, na listopad-únor 31.35, na leden-duben 32.20. Počasí: krásně.
#52 alto_textblock #52
Cukr. —n.— V Praze, 24. října. (Pův. zpráva »Nár. Lístů«.) Surovina. Dnešní trh, jak v ponděli obvyklo, zahájen smýšlením vyčká- vacím a cenou sobotní. Na první zprávy z hlav- ních trhů německých podáváno při klidném smýšlení za pohotové Ústí a říjen- prosinec k 26.25, kterážto cena zůstala v platnosti až do odpoledne. Londýn zněl chabě. Odpolední Ham- burk při klidném směru zůstal v záznamech skoro nezměněn. Na naší burse při klidném smýšlení udržela se cena sobotní a náš trh končí tudíž cenou K 26.30 za říjen i řijen- prosinec v paritě ústecké. V souhlase s klidným trhem se surovinou převládá na trhu s bílým zbožím též klidný směr a ceny K 70.25 až K 70.75 na dodávku listopad-srpen jsou nezměněny. Úřadní záznamy pražské bursy oukerní. A. Su- rovina. I. výrobek basis 88 procent rend. za 100 kg. pohotového zboží k dodání z Ústí nad Labem ze stanice K 26.30, 26 50, z Ústí nad Lahem přístaviště 26.30, 26 50, z Prahy 25.80, 26.—, z Prahy- Karifna překladiště —.—, —.—, z Kolína 25.50, 25.70, z Pardubic 25.30, 25.50, z Kralup 25.70, 26 90. — Dodávky na lhůty: z Ústí nad Labem stanice na říjen-prosinec —.—, —.—, z Ústí z přístaviště na II. pol. října —.—, na říjen prosinec 26. 30, 26.50, na říjen —.—, —.—. Z Hamburku na listopad —.—. Zadní výrobek z Ústí nad Labem basis 82 procent —.—, —.—, basis 88 pro- cent —.—, —.—. B. Cukr pro konsum za 100 kg: pohotové zboží: rafináda I. 70.50, 71.—, rafi- náda II. —.—, —.—, pilé centrifugální 69 75, 70.25, cukr kostkový v bednách I. 72.—, 72.50, cukr kost- kový v bednách II. —.—, —.—, cukrová moučka v pytlích —.—, —.—, centrifugální pilé transito k do- dání z Terstu 31.25, 31.75; zboží lhůtové: rafináda (na listop.-srpen 1905) 70 50, 71.—, surový cukr pro potřebu maloživnostníků z Prahy —.—, —.—
#53 alto_textblock #53
Poslední telegramy První číslice peníze a druhá z bo žl. Z Hamburku, 24. října. 5 hod. 45 min. (Com.- T.-B.) Smýšlení klidné, na říjen 21.80, 21.95, na listopad 21.90, 21.95, na prosinec 22 —, 22.05, na leden 22.15, 22.20, na únor 22.25, 22.35, na březen 22.35, 22.45, na duben 22.45, 22.55, na květen 22.65, 22.70, na červen 22.70, 22.80, na červenec 22.80, 22.90, na srpen 22.95, 22.95, na září 22.25, 22.30. Počasí: déšt.