#1
alto_textblock
#1
25. října 1904. Císlo 295
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNI LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
březen 5.22, 0.—, na březen-duben 5.23, 0.—, na duben
kvělen 524, 0.—, na květen-červen 5.25, 0.—, na
jerven-červenec 5.25, 0.—. Smýšlení klidné.
Z Nového Yorku, 24. října. (Zvláštn
felegr. »Nár. L. «) [Druhé číslice znamenají zá-
žnam včerejší.] Pledinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse sotva stálé. — Znamenala: pše-
nice pohotová 1221, (1231/8), na pros.
1193, (1191/2), kukuřice na prosinee
563s (561/2), enkř (Fair Muscovados)
3.75, (3 75), bavlna 9.95, (9 95). —
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
nepravidelné.
#5
alto_textblock
#5
Pravda o kartelu strojíren.
(Z kruhů odbozných.)
Spoustami páry chvatu a kouře kadidla, jimiz
provázela německá žurnalistika útok nového ředitele
Škodových závodů na české strojírny, probírá se ve-
řejně mínění znenáhla k jádru věci. Oslňující hesla
o velkých úsporách soustředění a specialisace, třpyt
prskavek c porovnávání s Amerikou a s výsledky do-
mácího kartelu železářského zvábily též mnohého
střízlivého pozerovatele do proudu nekritických vele-
bitelů kartelů a trustů, kteří nedovedou odlou-
čiti světlo od stínu. Takové obloudění smyslů
netrvá na štěstí dlouho u lidí zvyklých vážným
úvahám a ciferní přesné kalkulaci. Jakmile se mlhy
rozptýlily, bylo ihned viděti na dno cpochální (í
myšlénky páně Gůntherovy. „My, u Škodů v Plzni
proděláváme, vy v Praze vyděláváte, protož dejme
to dohromady a dělme se pak o saldo.“ Také úmysl
skupíny železářských spekulaniů slal se zjevným.
Dostala by ráda velký průmysl strojnický do svého
podruží. Neboť není více žádným tajemstvím, že
hlavní překážkou rozvoje strojíren velkých i malých
jsou zkarielované železárny samy. Jak má soutěžili
s úspěchem na př. zdejší továrna na hospodářské
stroje v Rusku, když platí železo spotřebené v Če-
chách o K 6.— dráže na 1 q než sousedé Němci
za hranicemi? Tu ani odběratelská ochota neosvědčí
se dosti silnou, aby vyvážila křiklavý rozdíl v ceně
tovaru. Velké továrny vynutí ovšem někdy na kartelu
železářském nepatrný ústupek v ceně železa hrozbou,
že objednají za hranicemi, ale strojírny menší jsou
kez milosti tlačeny ke zdi. Proto hodlají velmoži žele-
zářští připoutati k sobě velké továrny, aby v bu-
doucnosti více ani hroziti a tím ani továrny menšt
proti monopolu popouzeli nemohly.
Než analysujme střízlivě. Jednou z hlavních vý-
hod bude prý centrální kancelář prodejní. Nebude
prý takých výloh akvisičních jako dosud a bude lze
propustiti několik inženýrů, kteří se zabývají sbírá-
ním objednávek, Oproti tomu lze právem namítati,
že pokud bude jakékoliv soutěže akvirující, nesejdo se
nikdy v centrální kanceláři prodejní tolik zakázek
dobrovolně, jako by jich byli sehnali inženýři čtyř
závodů. Dopřeje snad zákazník centrální kanceláři
prodejní vyšší ceny za stroje proto, že ho žádný
z inženýrů sdružených strojíren nenavštiví? Toho
nelze se domýšleti. Spíše bude zákazník pokládati
4 sdružené závody za jedno hospodářské těleso a
vyzve proti němu k soutěži kde koho, jen aby ne-
byl nucen objednávati u kartelu. V tom vězí citelná
slabina sdružení několika továren proti mnohým vol-
ným závodům. Ale jiné slabé stránky bude míti ještě
ústřední prodejna. Není tu zboží stejnorodého, kde
by se dala pouze zapsati zakázka, to není pouhé
železo nebo sůl, cukr, soda atd., aby zákazník jen
mohl udati typ, množství, váhu neb rozměry a tím
sby byla zakázka odbyta. Stroje jsou tovarem tak
mnohotvárným, při objednávce jest potřebí přítom-
nosti inženýra, jenž se tou kterou specialitou zabývá.
zákazník chce býti informován o posledním slově
pokroku v oboru tom neb onom, tak že naprosto ne-
stačí, aby někdo jen do knihy objednávek v ústřední
kanceláři zakázky zapisoval. Jednoduchých objed-
návek jest ve strojnictví velmi málo a složité bude
i dále třeba získávati důvěrou v odbornou vyspělost
Nezapomínejme dále, že zákazník nebyl posud zvy-
klým vyhledávati továrnu, nýbrž že továrny vyhle-
dávaly zákazníky. Zřejmým jest také, že se zákazník
nedá nutiti k lásce a nebude zajisté sporu mezi námi
o tom, že když kartel některého zákazníka odkáže
k továrně, s níž ve styku nebyl nebo — at z jakých-
koli důvodů — nechce býti, že se uhne a objedná
raději za hranicemi. Soutěž zahraniční, podporována
v hospodářském boji levnou cenou surovin i polo-
tovarů železářských číhá beztoho na každé lepší
sousto a známy jsou i značně dodávky stro-
jů, které z odporu ke kartelu uzavře ny
byly v poslední době v Sasku, Horním
Slezsku be až i v Porýnsku. Že by tudíž
centrální kancelář prodejní mohla znamenati rozmno-
žení zakázek pro sdružené závody, jest naprosto vy-
loučeno.
Druhým, na první pohled dosti přesvědčujícím
důvodem jest koncentrace výroby v jednotlivých zá-
vedech. Tak prý má firma F. Ringhoffer na Smí-
chově velikou slévárnu, kam by se přikázaly všechny
práce slévačské. Při bližším zkoumání rozplyne se
ale i tato zdánlivá výhoda v niveč. Co nastane?
Stěhování dělnictva, plánů a modelů z Libněa
z Plzně na Smíchov. A hned na to povážlivý zmatek.
Archiv plánů a skladiště modelů čtyř továren nelze
srovnati a v pořádek soustavný uvésti v několika
měsících. To bude trvati léta. Mezitím se bude psáti
a depešovati o každém kousku potřebné litiny z to
váren na Smichov, tam odlejou nepravý model ně-
které součástky a naléhavé dokončení stroje se opozdí
Pochopujeme dobře, že továrna na stroje v Králové
Hradci nemůže dobře pochopiti pohodli posílání mo-
delů na Smíchov a litinových kusů nazpět. Úspora
režie bude při této centralisaci úplně vyvážena ná-
kladem transportu. Nepohodlí bude jediným výtěžken
této „geniální“ myšlenky.
Zbývá na konec otázka specialisace. Tím prý
se docílí velké úspory na režii. Dovodíme snadno.
že tomu tak nebude a že se z úspor těch nedá
zvýšiti dividenda ani o 1/4 koruny. Při tom chceme
připustiti, že se uspoří náklady na služné několike
sil technických, jakkoli se každá továrna rozmyslí pro
pustiti sílu platnou. Ale jaké to budou úspory, když
by na př. fovárna získala dodávku parní turbiny do
Břeclavy na Moravě, turbina se ulije na Smíchově
pošle se pak ku provedení do Plzně ke Škodovůn
a pak se hotová poveze na příč království českého
a markrabství moravského. K uplatnění takové mou-
drosti racionální práce nebylo věru třeba připravit
o chleba několik rodin intelligentních inženýrů. I tate
zdánlivá výhoda ukáže se při bližším ohledání pou-
hou prskavkou určenou k oslnění zraků nezasvěce-
ných v další nebezpečné plány železářské skupiny.
Porovnávání s kartelem železáren kulhá, protože že-
lezárny, obsadivše všechna známá nalezíště rudy
nemají se co obávati vzniku nové soutěže a před-
stavují opravdový monopol, kdežto strojírny sdružené
slojí proli konkurenci hospodářsky silně. A kdyby
ze jim i podařilo všechny velké závody soustředit
v kartelu, dostaly by ihned soulěž novou.
Pokládáme prolo jakýkoliv kartel strojírenz
#6
alto_textblock
#6
neúčelný a pro konsolidováné závody akciové za ne-
prospěšný, ba přímo za nebezpečný. Neboť závody
ty mají se za výhody jen zdánlivé a pouze světěl-
kující, vzdáti své individuality, svých posavadních
obchodních přátel. To by byl přece nebezpečný skok
do temnoty, z níž není návratu se zdravými údy
Ani Američané, lito mistři účelných kartelů a trustů
nenalezli posud formuli pro zdravý a všem účastníkům
stejně prospěšný kartel strojíren. Formule Günthe-
rova jest jenom závojem nouze Škodových závodů
Takový kartel byl by hrobem závodů zdravých a vý-
dělečně způsobilých. Soutěž, která povznesla závody
pražské na výši nebývalou, neublíží jim ani v bu-
doucnosti. Stojíme na prahu nové doby, obchodní
celní smlouvy se uzavírají, mrivý bod průmyslové
tísně jest šťastně překonán, zakázky se zase čelněji
scházejí a nastane nový ruch, nový a čilý život. Ado
toho by měly vstupovati závody zdravé s rukama
spoutanýma? Soutěž znamená pro ně pokrok,
kartel hnilobu, tím více ale kartel, který má pomoci
jen a jen chorému soutěžníku.
#7
alto_textblock
#7
Z trhů obilních. Počasí bylo v prvních dnec
tohoto týdne jasné, temperatura ve dne mírná, ale
noci byly citelně chladné. Později bylo počasí stří-
davě deštivé a větrné, ale teplota celkem stoupla.
Práce polní jsou většinou skončeny a osení všude
krásně vzešlo. Poměry vodní se málo změnily. V ci-
zině je počasí převážně suché a mírně. Na trzích
zahraničních se poměry cen málo změnily. Obchod
zůstává slabým a smýšlení jest spíše klidné. V Ame
rice kursy následkem místních vlivů často kolísaly
Z počátku bylo na silnější dovozy a na stoupnu
zřejmých zásob pšenice smýšlení chabé, ale pozděj
bylo následkem nepříznivějšího počasí opět pevnějšl
V Anglii byli kupei zdrželivější a obraty byly slabé
Ačkoliv jest nepopíratelná potřeba, zůstalo smýšlení
klidné při cenách nezměněných. Také ve Francii
zůstalo smýšlení klidné, ač jest jisto, že bude tam
třeba vydatného dovozu. Při nepatrných variacíei
ceny pšenice povolovaly, kdežto pro mouku byl zá-
jem lepší. V Hollandsku a v Belgii zůstal obchod
rozhodně chabým. Na trzích německých nemůže
obchod následkem zpráv z trhů ostatních nikterak
oživnouti. Obchod je těžkopádný a ač ceny pohoto-
vého zboží dodržely, lhůty pozdější zlaciněly. Na
ostatních trzích kontinentálních jest obchod rovněž
slabý, při čemž je situace přiznivou pro kupce.
V Pešti bylo smýšlení po většinu týdne dobré, ale
na konec ochablo. Obchod zůstal mírným. Pro pše-
nici byla na počátku týdne ještě dobrá koupěchlivost
se strany mlýnů, které činily větší objednávky a po-
volovaly též ceny o něco lepší. Zájem ten však už
na druhý den ochabl a smýšlení bylo v celém dalším
průběhu klidné. Nabídka byla sice mírná, ale majitelé
byli ochotní ku prodejům. Ceny proti týdnu minu-
lému o 10—121/2 hal. klesly, při čemž činily obraty
150.000 q Žito bylo z počátku pevné. Vývoz je sice
i na dále nečinným, ale místní konsum jevil lepší
zájem a povoloval při rozsáhlejších obratech plné
ceny. Placeno bylo z Pešti dle jakosti K 7.45—7.65.
ale ke konci týdne bylo smýšlení následkem mdlej-
šího trhu termínového rozhodně klidnější, při čemž
ceny o 5—10 hal. klesly. Znamenalo K 7.40—7.55.
O ječmenu na kroupy a ke krmení bylo smýšlení
celkem nezměněné. Nabídka byla mírná, ale poptávka
pro spotřebu nebyla rovněž nikterak čilá. Dle jakosti
placen byl K 7.20—7.60 z Pešti. S ječmenem pro
sladovny byl obchod nepatrný při cenách nezměně-
ných. Pro oves byl zájem jen v jakostech lepších.
ale nabidky těchto druhů byly skrovné. Zboží mer-
kantilní, jež bylo více nabízeno, šlo špatně na od-
byt. Ceny zůstaly po celý týden dosti nezmněněny.
ale smýšlení bylo klidné. Znamenal K 6.80—7.20
lepší jakosti až K 7.35 z Pešti. Kukuřice měla špatný
odbyt a vzhledem na chabé smýšlení trhu termíno-
vého dodržely jen stěží ceny K 7.35 —7.50 z Pešti.
K úpadku firmy Geiringerovy. Jak jsme na
tomto místě již ukázali, přivoděn úpadek firmny M
Geiringera a synů a L. Geiringera přílišnými smě-
nečnými závazky, přepnutím úvěrovým. Se stavem
průmyslu textilního souvislosti není, leda potud, že
některé textilní firmy — skoro veskrze vídeňské —
uvěřovaly firmě této zboží a jejím úpadkem jsou
postiženy. Úpadek Geiringerův ovšem bude míti dů-
sledky dalekosáhlejší než úpadek Taussigův. Jak
jsme v nedělním čísle uvedli, podepisovala řada
obchodních firem (skoro veskrze obchodních firem
textilních) padlé firmě směnky z ochoty (jména ně-
kterých jsme v neděli na tomto místě uvedli). Jest
pochopitelno, že následky toho nenechávají na s
čekati: větší počet těchto firem ohlašuje úpadek . .
Tyto úpadky ovšem přinesou i některým textilním
továrním podnikům ztráty, čímž ovšem budou ná-
sledky pronikavějšími. Dosud oznámilo 8 vídeňských
a 1 brněnská firma zastavení platů. Není pochyby.
že další úpadky budou následovati. Ve Vídni jsou
úpadkovými firmy: Karel Schulhof v I. okresu
s eskomptními dluhy 110.000 K a závazky žirovými
57.000 K; dluhy za zboží budou asi stejně vysoké.
Firma žádá moratorium do 15. listopadu; Q. M.
Kohn v I. okresu s většími, dosud nezjištěnými
passivy; Vilém Balassa, obchodník s modním
zbožím v I. okresu s úhrnnými dluhy 70.000 k.
konečně pak Haas a Waktor, obchod s krejčov-
skými potřebami v I. okresu s passivy 70.000 až
100.000 K. Tato firma žádá moratorium do konce
listopadu. V Brně ohlásila zastavení platů firma
Bratři Schwarzové. Firma tato podpisovala
ve spojení s Geiringerem směnky z ochoty a jest
u padlé firmy zúčastněna 100.000 K. Passiva činí
asi 300.000 K. Firma usiluje o mimosoudní vy-
rovnání. Dalších úpadků možno se nadíti, čímá
ovšem nabývá situace velice vážného rázu.
Jednání o obchodní smlouvě německo-rakouské.
Z Vídně se oznamuje (24. t. m.): Berlínský vyslane
rakouský Szögyeny odjel do Pešti. Účelem jeho cesty
jest upraviti půdu pro nastávající vyjednávání s Ně
meckem. Jest známo, že bude lze některé základní
otázky nové smlouvy řešiti jen s velikými obtížemi.
Otázka nového cla na ječmen bude jen zvolna
stěží překonána; totéž platí i o otázce vývozu do
bytka do Německa a úpravy veterinářských po
měrů. Někteří ze zmocněnců přimlouvají se za to.
aby nejoblížnější hody byly zatím pominuty. aby
zbytečně nebylo plýtváno časem. Jednalo by se tedy
pouze o méně obtížných otázkách. Rozřešení olázky
cla na ječmen a cel dobytčích bylo by ponecháno
až na konec. Kde jednání se bude konati, zda v Ber-
líně či Drážďanech, není dosud známo. Porady celní
konference pokračují hladce. Zmocněnci rakouští od
cestují dle všeho brzy po 1. listopadu do Německa
Malou poznámku: bude li otázka nového cla na ječ
men a cel na dobytek ponechána až po vyřízení
ostatního materiálu, jak zajistí si rakouští vyjedna
vači kompensační objekty pro případ, že Německo
zůslane na stanovisku svého nového autonomního
celního tarifu
Vývoz pícnin v hraničních okresech. Jak se
z Vídně oznamuje, dostalo se celním úřadům pokynu,
že vývoz píenin z Rakouska do Německa povolen
pod lou podmínkou, že pícniny kupují v Německu
usedlí rolníci nebydlící od hranice dále než 10 km
z místa rakouského, které není rovněž ví ce než 10 km
vzdáleno od hranie.
Rozpory v kartelu jatařském. Zmínili jsme se již
o rozporech, které propukly v kartelu jutařském a jež
ohrožují další trvání sdružení tohoto. Jest přirozeno.
že se vyskytly proudy, které se snaží vyrovnati roz-
pory a zajistiti existenci kartelu i na dále. Dosu
však úspěchu docíleno nebylo. Kartel sjednán roku
1901 na osm let a měl tedy platiti do roku 1908.v
kartelu jsou sdruženi jak tkalci tak přádláci a jisté
úmluvy týkají se i obchodníků, takže konvence sou-
střeďuje pracně rozporné zájmy. Možnost rozport
byla tím pravděpodobnější, že četní tkalci jsou sou
časně i majiteli přádelen a případně i obchodníky
Situace v kartelu zostřena v dané chvíli rozpornými
požadavky tkalců a přadláků. Onino nechtějí uznat
zvýšené ceny příze a žádají modifikaci ustanoven
#8
alto_textblock
#8
Zástavní listy české hyp. banky 50%
4%
» » » 31/29
Základní úpisy české zem. banky 40%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4%
» » » » » (v K) 49
Mel. úpisy , » » (ve zl.) 49%
„ . „ (v K) 400
Žel. , » »
40%
Dlužní úpisy České prům. banky 412
Zástavní listy mor. hyp. banky 5%
„ ,
40%
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4%
Želez. úpisy
4%
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/.0
»
4%
„ » hal. zem. banky 41/29
»
40
Kom. dl. úpisy » » . 400
40%
Železnič.
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/2
„ » 40%
„ » Rak.uherské banky 49%.
„ „ Dolnorak. byp. ústavu 400
„ .,
„ 31/s
Kom. dl. úp. . . . 40%
„ » » 31/2
Zástavní listy Rak. byp. banky 4%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39%
Únorová spol. renta (v pap.) 4.29%
Dubnová » » (ve stř.) 4.290
Květnová » » (v pap) 490
Červencová spol. renta (ve stř.) 40
Rakouská zlatá renta . . . . 4%
» korunová renta . . 4%
» investiční . . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .»
Česká průmyslová banka . . .»
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská akc. hypoteční banka . a
Hospodářská úvěrní banka . .»
Moravská eskontní banka . .»
Pražská úvěrní banka . . . .»
Rakousko-uherská banka . . .»
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka
. . .
Českomoravská strojírna . . .,
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .»
Česká báňsků společnost . . .»
Česká společnost cukerní
Český pivovar v Č. Budějovicích,
Kolinská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . . »
. . .
Poldina hut
Pražská železářská společnost
První česká raf. v Modřanech
»
» tov. orient. cukrov.
#9
alto_textblock
#9
konvence, pokud se týkají stanovení cen příze.
K sporům dává podnět i chování některých obchod-
níků, kteří snižují soutěžné ceny. Dosavadní jednáni
povede — ovsem dopracuje li se vůbec úspěchu —
k reorganisaci kartelu. Jak nedávno oznámeno, chtěly
některé továrny se podejmouti plné výroby. Zhor-
šený stav trhu — speciálně nevalně pěkné vyhlídky
kampaně eukerní — plán tento zvrátily.
Německý průmysl báňský. Dle dat sdružení ně-
meckých železářských a ocelářských průmyslníků
bylo v Německu vyrobeno surového železa
v září t. r. celkem 833.578 tun proti 848.889 tunám
v tomže měsíci loni. Od počátku ledna do konce
září vyrobeno o 6000 tun více než loni. Pokles vý-
robní učinil v září opět značné pokroky. — V prvých
devíti měsících 1904 vytěženo v Německu celkem
88 9 (proti 86 tunám loni), hnědého uhlí 34.9 (32.7),
koksu 9.1 (8.4) tun, briket 8.3 (7.5) mill. tun. —
V září klesla těžba kamenného uhlí s 10.1 loňských
na 9.7 mill. tun letošních, naproti tomu výroba koksu
na dále stoupala. V prvých devíti měsících t. r. do-
praveno do Německa kamenného uhlí 5.1 mill. tun
(4.9). hnědého 5.5 (59) mill. tun, koksu 381. 919
(321.350) tun, vyvezeno pak kamenného uhlí 13
(12.7) mill. tun, koksu 2 (1.8) mill. tun.
Z Obchodnické jednoly pro Moravu a Slezsko
v Brně, V neděli dne 6. listopadu t. r. o půl 3. hod.
odpolední konati se bude v Třebíči veřejná organi-
sační schůze českého kupectva třebíčského kraje
s pořadem: a) Význam organisace pro obchodnictvo.
b) Požadavky obchodnictva. c) Volná rozprava.
Schůze s tímže pořadem konati se bude v neděli
dne 13. listopadu t. r. v Mor. Krumlově.
Dodávka pro dráhu. Ředitelství priv. společnosti
rakousko-uherských státních dráh zadá dodávku zboží
provaznického na dobu od 1. ledna do 31. prosince
1905 veřejnou soutěží. Bližší podmínky obsaženy
jsou v úřadním listě vídeňském ze dne 22. října t. r.
Výroční a spolu dobytčí trh v Červené ŘRReči i
koná se na den sv. Šimona a Judy v pátek dne 28.
října t.r
Insolvence. Adolf Vocásek, obchodník v Praze.
Štupartská ulice. D. Zoltán, obchodník v Pešti. Josel
Hastrdlo syn v Žižkově, Karlova ulice č. 312. Adol
Gurawski, obchodnice ve Stanislavově. — Bralii
Schvarzové v Brně (dluhy as 300.000 korun).
Konkuzs byl prohlášen včera zemským soudem
v Praze na jmění Irmy Pollatschkové, neprot.
damské krejčové v Praze, Na příkopě č. 16. Konkursní
komisař rada p. dr. Pradl, správce p. dr. Schari,
advokát v Praze. Schůze věřitelů 5. listopadu, při-
hlášky do 25. listopadu, rok likvidační 2. prosince.
#10
alto_textblock
#10
Banky, záložny a spořitelny.
Stav rakousko-uherského banku ze dne
23. řijna t. r. Oběh bankovek 1.693,144.000K
(— 19,876.000 K), poklad kovový 1.507,178.000
K (— 938.000 K), portef. směn. 418,723.000
K (— 1,317.000 K), lombard 43,516.000 K
— 1,117.000 K), záloha bankovek prostých
daní 211,286.000 K (++ 18,940.000 K).
#11
alto_textblock
#11
Trhy poněžní.
#12
alto_textblock
#12
Pražská bursa.
#13
alto_textblock
#13
V Praze, 24. října. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.
Při klidném trhu jednány na dnešní burse kom
dlužní úpisy české zemské banky za K 99.75, 4proe
zástavní listy české hyp. banky za K 100.30, 41/2%
zástavní listy hal. akc. hyp. banky za K 101.60
akcie České průmyslové banky za K 412.—.
Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky
K 249.—, České banky »Union« K 249.25, strojírny
Daňkovy K 372.50, rak.-uherské hanky K 1642.—
a První českomoravské strojírny 525.— peníze.
Jiné papíry znamenány nebyly.
Ořficiální záznamy zněji;
#14
alto_textblock
#14
x. Z Vídně, 24. října. (Telefgram. »Nár. Listů«.)
Denní bursa. Spekulace počínala si zdrželivě.
což účinkovalo na smýšlení. Reserva měla několik
příčin: srážku rusko-anglickou, která měla v Lon-
dýně zlacinění konsolu a také v Berlíně způsobil
malý rozlad, ultimovou likvidaci, kterou zde i v Ber-
líně utlumována podnikavost, konečně pak nejistotu
dalšího rozvoje parlamentní siluace cislajtánské, která
vznikla zvláště následkem včerejší řeči dra. Pacáka
v Čáslavi. Ceikový klid však nevztahoval se na pa
píry železářské, ve kterých kupováno. Byly také je
diným oborem, ve kterém dosaženo dnes positivních
výsledků, kdežlo ostatní obory trpěly tlakem klidu
zhoršily se. Obě kreditky, akcie bankvereinu a länder
banka málem klesly. Akeie státní dráhy ztratily pro-
deji, tolikéž pak akcie obou dráh severozápadních.
Jinak dlužno na trhu dopravním zaznamenati po-
ptávku, které těšily se akcie dráhy severní. Akcilm
české báňské, jakož i alpinkám přískočilo. Akcie ra-
kouské zbrojovky klesly. Poptávka byla po akcileh
cementářských a stavebních. Na trhu rentovém bylo
smýšlení příznivé. Devisy a valuty nezměněny. Na
eskomplním trhu stav peněz týž, 31/1a90.
x. Z Vídně, 24. října. (Teligrm. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 669.25, po —.—, —
uherské kreditky 783.—, anglobanka 282.50, bankovn
jednota 150.50, unionka 544.50, länderbanka 453.50
státní dr. 650.75, —.—, jižní dráha 85.75, polab. dr
419.—, severozápadní dráha 416.—, turecké tabákove
340.75, rýmavsko muráňské 529.50, alpinky 485 25
#15
alto_textblock
#15
Peníze] Zboží
#16
alto_textblock
#16
104.25
#17
alto_textblock
#17
105 25
100 6
94 80
102 25
100.10
100.10
100.10
100.10
100.10
101.75
#18
alto_textblock
#18
100.—
93.80
101.25
99.60
99.60
99 60
99.60
99.60
—
#19
alto_textblock
#19
100.75
#20
alto_textblock
#20
99 50
100.50
100.20
99.25
99.20
100.20
102.—
101. 85
100.50
99.50
102. 40
101.40
99.60
99.—
98.80
99.80
99.75
98.75
101.50 102.50
98.90
99 90
100.25 100.50
99.90 100-90
93.75
94.25
99.80 100.80
93.90
94.90
100.80
83.—
82.—
100.35
100.55
100 3
100 55
99.90
100.10
100.05
99 85
119.95
119 75
99.90
100.10
91.35
91.55
#21
alto_textblock
#21
99 80
#22
alto_textblock
#22
249.25
#23
alto_textblock
#23
249 50
414.—
678 25
380.—
57.
1646
250.—
540.—
376.—
1425
—
600.—
340.—
—
438.—
2433
—.—
#24
alto_textblock
#24
412.—
#25
alto_textblock
#25
677. 25
—
#26
alto_textblock
#26
376.——
#27
alto_textblock
#27
249.—
#28
alto_textblock
#28
372 .5
#29
alto_textblock
#29
570.—
330.—
434.—
2423
#30
alto_textblock
#30
224.-
#31
alto_textblock
#31
—.—
#32
alto_textblock
#32
—.—
#33
alto_textblock
#33
květnová renta 99.90, uherská korunová 97 90.
turecké losy 131.75, marky za hotové 117 61, ultimo
—.—. Smýšlení klidné.
x. Z Vídně, 22. října. (Telfgrm. »Nár. Listů«.
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K. 198 40
198.55, Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—
Brusel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—
Brusosl na delší lh. —.—. —.—, Německo šeka
kr. lh. za 100 mk. 117.35, 117.75, Německo na
delší lhůly 117.55, 117.85. Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib. st. 239 15, 239.40, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.-
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.20,
95.321/2, Italie deiší thůty —.—. —.—, Petrohrada
ruská města šek a kr. Ih. za 100 rublů —.—
—.—, Petrohrad dolší lh. —— — —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 Ir. 95.221/a, 95 35, Paříž delší lh.
—.—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty
95.071/2. 95.20, na delši lhůty —.—, —.—. Švýcary
šek a kr. ih. 95.071/2, 95.20, na delší lhůty —.—
Z Vídně, 24. října.
kursy.)
Ivovskočernovická 579.—
Únorová renta.
spol. st. dr. rak.uh. 649 75
květnová»
červenc. »
jižní dráha
85.20
—.—
říjnová ,
štyrsko hr. -köfl.
severní dráha . 5570.—
rakouská » zlatá
416.—
» » kor.
rak. severozáp. dr.
uherská » zlatá
pardubická dráha
„ kor.
418.50
polabská dráha
rak. invest. renla
česká sev. dráha
—. —
uber. »»
buštěhradská A
1057.—
4% zást. listy Hyp.
B
—.—
banky král. č..
pražsko - duchcov
—.—
31/29% zást. 1. Hyp.
duchcov. podmok
—.——
banky král č.
ústecko-tepl. dr.
860.—
4% kom. dluhop.
dunaj. paroplaveb
718.—
Zem. banky kr. č.
rakouský Lloyd
340.50
4% žel. dl. úpisy
turecká tabák. rež.
527.—
Zem. banky kr.č.
rak. zbrojovka
——.—
státní losy 1860
Rudolfova hut
484. 25
po 500 zl. ..
alpská montan. sp.
po 100 zl..
526 75
rým.-muráň. spol.
435.——
státní losy 1864
Poldina huť ..
479 —
2423.—
losy úvěrního úst.
praž. želez. sp.
1415.—
vídeň. 1. komun.
česká montan. sp.
372.—
tisské losy . ..
Daněk
.
131.35
turecké losy ..
západočeská ubl
—
1638
rak. ub. banka.
severočeská ubl.
668.—
657.—
rak. úvěrní ústav
mostecká uhl. sp.
—.—
282 —
b. anglo- rakouská
vídeň. stavební sp
703.—
544.25
vídeňská unionka
Schodnica ..
452.50
1102 —
b. pro země rak.
haličsko-karpatské
782.25
uh. úvěrní banka
peštská vagonka
117. 62
bank. jednota ..
550.—
devisa německá
» pařížská . 95.25
r. úst. pro úv. poz
965.—
„ curyšská . 95..0
Česká průmyslová
» londýnská 239.2
banka. . . . 412 —
19.07
roln. úvěr. banka 376.—
dvacetifrank
česká b. Union . 249.25 marka papírová . 117.62
. 253.25
Živnost. banka . —.— rub
»
Eskontní sazby 31/2—334 procenla.
Slabší záznamy londýnské tísnily. Posléze na
zotavené kursy zahraniční smýšlení klidné. Dodatečná
bursa: Kroditky 669.—, státní dráha 650.50, Rima
529.—.
Z Petrohradn, 24 října. (Zpráva Živnost. banky.
Diskontní 394. Ruská banka pro vnější obchod 308
Mezinárodní banka 388. Volžsko-kamská banka 378.
Baku 474. Mantašev 244.50. Caspienne 5500. Sormovo
119.50. Putilovské železo 123.50. Hartmannské lokomo
tivy 160.50. Petrohradské metallurgircké 148. Baltické
vagonky 1000. Brijanské uhlí 148.
Berlinská bursa, 24. října. (Zvl. telel. zpráva
»Národ. Listů«.) Přihoda s anglickými rybáři tísnila
poněkud hodnoty ruské, jinak byla však bursa pevná.
Přednost byla dávána Lauřiným na ruskou potřebu
železa a na výrok železničního ministra v komis
kanálové, že se má dostati slezskému uhlí kompen-
sace ve snížených tarifech. Dále byly hledány vše-
obecné elektrářské na kolující pověsti o 9% divi-
dendě. „Také kanadské byly na Nový York značně
lepší. Slabší byly kreditky a rýnské ocelářské. V dal-
ším průběhu byl obchod zdrželivý následkem stoup-
nutí soukromého diskonta na 41/290.
První cifry znamenají začáteční, druhé konečne
kursy: Rakonské kreditky 210.25. 210.12, Diskonto
191.50, 191 37, Německá banka 223.30, 228.50, Ob
chodní společnost 161.20, 161.—, Drážďanská banka
154 20, 154 12, Bochumské ocelárny 215.—, 215.—
Lauřina huť 253 50, 252 50, Dortmund. Union lit. C
84.50, 82.62, Harpenská uhl. spol. 217 50, 216.87.
Hibernia —.—, —.—, Consolidace 444.—, 443 50
Severoněmecký Lloyd 107 20, 107.37, Packet 120. 90
121.50, Kanada —.—, —.—, turecké losy 127.80,
127. 75.
Z kasovních papírů: Concordia 302.80, Esch-
weilské 253.—, Geisweidské 148 75, Hochdah
118.—, Katovické 204.—, Wilhelm 255.50, Phönix
163.—, Rh. Stahl 186.25, Schalker Gr. 553.50,
Westfalia —.—, Orenstein 163.—, Rh. Metail
65 50, Hasper 190.75, Donnersmark 266.25, Huld-
schinský 129.75, Vulean 289.—, Bismark 285.50
Caro 108.—, Hoesch 220.—, Georg Marie 114. 25.
Königsb. 153.60, Nordsteru 291.—
Z Berlina, 24. října. (O 1 hod. 15 min. odpol.
Kreditky 21010, státní dráha 139 60, lombardy 17.40
Smýšlení klidné.
Z Berlína. 24. října. (C.-B.) Kreditky 210.25
státní dráha 139.40, jižní dráha 17.40, diskonto 191.40
německá banka 228 50, obchodní b. 161.—, dráž
ďanská b. 154.—. darmštadtská banka 141.—, ná-
rodní banka 128.75, dráha Henri 108.90, Transvaa
—.—, Kanada 135.60, Gotthard —.—, Lloyd 107.50
Packet 121.60. — Za hotové: Lauřina huť 252.—
dortmundské 82 60, bochumské 215.—, gelsenlir-
chenské 228.50, Hibernia —.—, harpenské 217.—
Consolidace —.—. Smýšlení pevnější.
Z Frankfurtu, 24. října. (Telegr. závěr. kursy.)
Úvěrní akcie 209.90, akcie společnosti státní dráhy
139.70, lombardy 17.30, papírová renta —.—, stří-
brná renta 100.30, zlatá renta 101.80, uherská zlatá
renta 100.10, uh. korunová renta 98 05. 4% rak
korun. renta 100.—. Smýšlení klidné.
Z Frankfurtu, 24. října. (Dod. bursa.) Úvěrn
akcie 209 90, státní dráha 139.70, lombardy 17.30.
Z Paříže, 24. října. (Počáteční bursa.) Bpro.
renta 98.10, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení pevné.
Z Paříže, 24 října. (Telegr. závěrečné kursy.
Bproc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 98.07
31/zproc. renta —.—, italská renta —.—, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1328, státní dráha 705.—
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.11, rakou-
ská zlatá renta 101.—, uherská zlatá renta 101.50
otomanská banka 364.—, tabáková režie 592 —, tu-
recké losy 126.25. Smýšlení mdlé.
#34
alto_textblock
#34
100.35
99.90
99.85
100.35
119 75
99 9
118 95
97 95
#35
alto_textblock
#35
91.35
#36
alto_textblock
#36
89 10
#37
alto_textblock
#37
100.—
#38
alto_textblock
#38
93.80
#39
alto_textblock
#39
99.60
#40
alto_textblock
#40
99.60
#41
alto_textblock
#41
154.50
#42
alto_textblock
#42
185.—
#43
alto_textblock
#43
265
#44
alto_textblock
#44
527.—
#45
alto_textblock
#45
162. —
#46
alto_textblock
#46
Trhy na zbokí.
#47
alto_textblock
#47
Pražská plodinová bursa, 24. října.
ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pšenice
česká 1904 79—83 kilogramů K 10.90, 11..35, uherská
moravská —, 0.—. 0.—, rakouská
— kg —.—
jakonť — kg 11.—, 11.10, vadné jakosti 10..20, 11°. 40
nová česká —.— kg —.—, —.—, cizozemská
—.— kg —.—, —.—; žito české 1903 —
až — kg 0.—, 0.—, nové 1904 74—77 kg 8.15 až
8.35; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až
0.—; ječmen výběr 9.40, 9.60, první jakosti
8 80, 9 —, střední 8.55, 8.60, merkantilní 8.35, 8.45,
ječmen k selí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry-
chlik 1903 7 25, 730, prima 1903 7.15, 7.20, merkantilní
7.05, 7 10, k seti 0.—, 0.—, oves 1904 0 —. 0.—
kukuřice uher. 1903 8.40. 8.50, cizozem. 7..85 7 95.
cinguant. 1903 K 9.25 9.35: vikev česká 9 50, 9.75,
haličská 9 25, 9.50, uher. K 0.—, 0.—, pohanka
0.—, 0.—. proso 0.—, 0.-
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná monka č. 0 K 35—, 36.—, č. 1 34.—, 35.—
č. 2 33.—, 34.—, č. 3 31.50, 32 50, č. 4 29.50, 30 50
č. 5 27 50, 28.50, č. 6 25.50, 26.50, č. 7 23.—, 24.—
č. 8 16 50, 17.—. Žitná mouka č. I. 23.50, 24.—, č. Il.
22.—, 23.——, č. III. 19.—, 20.—, č. IV. 15.50, 16.50
Pšeničné otruby jemné 13.—, 1340. hrubé 13.—
13.40, otruby žitné 13.— 13.40, krupice 35.—, 36.—
prach 13.—, 14.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0
37.—, 38.50, čís. 3/0 37.—, 38.50, čís. 2/0 36.——, 37..50.
čís. 0 35.—, 36 50, čís. 1 33.—, 34.50, čís. 2 32.—
33.50, čís. 3 31.—, 33.50, čís. 4 30.—, 30.50, čís.
#48
alto_textblock
#48
(Závěrečně úřadn
#50
alto_textblock
#50
29.—, 29.50. čís. 6A —.—, čís. 7A —.—, č. 8A
—, čís. 9A —.—, zlom 20.—, 21..50.
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
ření K —.—. —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.
—.—, hrách Viktoria 0.—, —.—, k vaření žlutý
0.—, —.—, k vaření zelený 12.—, 13.—, ke krmení
0.—, 0.—, čočka 1904 17..50, 24.—.
Semena. Ceny za 50 kg.: mák modrý český 29. —,
30—, modrý ruský 27 50, 28.50, kmín český 23 50,
24 50, holandský 24.50, 26.—, jetel bílý 48.—, 63 —,
červený 1904 49.50, 76.—, růžák —.—, konopná
semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —.—
lněná semena haličská —.—, —.—, víčenec (ligrus)
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li-
sované K 480, 5.—, nelisované 480, 5.—, cizí 0.—
6.—, sláma cepy mlácená 2.10, 2.20), ke krmení 1.90,
2.—, ke stlaní 1.90, 2.—, cizí 0.—, 0.—
Sušené ovocs. Ceny za 50 kg: Svestky české
—, merkantilní 9.—, 9.50, hosenské 110/120
10.75, 11.50, 95/100 15.50, 16.—, 80/85 24.50, 25.—,
70/75 —.—, —.—, srbské —.—. —.—, višné —.—
—, třešně —.—, —.—, hrušky 15.—, 38.—, kří-
žaly —.—
Zeměata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu K 3.75,
4.—, k jídlu cizí —.—. —.—, k pálení lihu 0.—, 0.—.
Zvížecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh.
73.50. 74.50, sádlo amer. —.—, —.—, lůj —.—, —. —
#51
alto_textblock
#51
ObIli.
T. Z Vídně, 24. října. (Telel. »Nár. Listů«.)
Plodin ová bursa. Smýšlení bylo dnes roz-
hodně chabé. Nezhoršily se sice poměry odbytové
také nabídky v pšenicích a žitech nestaly se hojnější
a pilnější, ale derouta na burse pešlské stlačila
kursy. Omezení výroby peštských mlýnů tísnilo
haussisty. Pšenice zlaciněla o 10 hal., žito o 5 hal.
Chabé smýšlení bylo také v ječmenech, ve kterých
obchod byl mdlý. Baissa účinkovala také na kukuřici,
která zlaciněla o 5 až 10 a na ovsy, které kleslyo
5 hal. Také moučné výrobky zlevnily o 20 haléřů,
otruby o 5 až 10 b.
Znamenaly: Pšenice tisská nová 9.70, 10. 25,
stará —.—, —.—, slovácká nová 10.25, 10.60, stará
0.—, 0.—, z Moravského pole nová 10.25, 10 50,
rumunská 10.35, 10.70. Žito slovácké nové 7.90,
805, z okoli Pešti nové 7.95, 8.10, z jižní dráhy
nové 7.70, 7.95, dolno-rakouské 7.85, 7.95, české
0.—, 0.—. Ječmen moravský 8..80, 9 50, slovácký
3.—, 9.10, z Moravského pole 7.80, 8.75, severo-
uherský 0.—, 0.—, ze stanic 0.—, 0.—, tisský 0.—,
pro pivovary 7.10, 7.75, ke krmení 7.10, 7.70.
Kukuřice uherská 7.65, 7.85, cinquantinská 8.25,
8.75. Oves uherský špatnější 7. 15, 7.30, prostřední
0.—, 0.—, prima 7.35, 8.05, český a moravský 7.40,
7.65. Řepka pohotová 11.75, 12.25, uherská —.—.
Mouka vídeňská pšeničná č. 0 K 16.50—16.80, č.3
K 14.90—15.20, č. 5 K 12.60 až 13.40, č. 7 K 11.40
až 12.40, ke krmení K 6.80 až 7.30. Vídeňská žitná
č. 1 K 11.30—11.80, č. 3 K 8.30—8.80. Otruby
pšeničné K 5.60 až 5.95, žitné K 5.50 až 5.70.
Z Vídně, 24. října. (Telge.) Pšenice tisská 10.70,
11 20, pšenice banátská 10.55, 10.90, pšenice sio-
vácká 10.25, 10 60, smýšlení mdlé. Žito slovácké
7.90, 8.05, peštské 7.95, 8 10, smýšlení mdlé.
Ječmen moravský 8.80, 9.50, smýšlení klidně. —
Kukuřice uherská 775, 7.90, cinquant. 8.25, 8.75,
smýšlení mdlé. Oves uherský, střední 7. 25, 7.45,
prima 7.35, 7.65, rychlik —, —, smýšlení mdlé.
Repka pchotová 11.75, 12 25, smýšlení bez obchodu.
Počasí zamračené.
Z Pešti, 24. října. (Tlgr.) Pšenice na říjen 10 02,
10.03, na duben 10.33, 10.34, žito na říjen 7.50, 7.55,
na duben 7.85, 7.86, oves na říjen 6 92, 6.91, na
duben 7.20, 7.21, kukuřice na říjen 0.—, 0.—, na
květen 7.32, 7.34. — Nabídky pšenice byly mírně,
koupěchtivost slabá, smýšlení mdlé. Obraty či-
nily několik tisíc q při cenách o 10 až 15 h levněj-
ších. Žito zlacinělo o 71/2 h, kukuřice o 71/2—10 h.
Trh terminový zahájen byl smýšlením mdlým. —
V dalším průběhu kursy následkem silných koupía
realisací silně klesaly. Počasí: zamračené.
Z Pešti, 24. října. (C.-T.-B.) Závěrečné kursy.
Pšenice, smýšlení chabě, na říjen 9 98, 9.99, na
duben 10.28, 10.29, žito, smýšlení chabé, na říjen
7.53, 7.55, na duben 7.85, 7.86, oves, smýšlení
chabé, na říjen 6.85, 6..90, na duben 7.17, 7.18,
kukuřice, smýšlení chabé, na říjen 7.35, 0.—, na
květen 7.32, 7.33, řepka, smýšlení vleklé, na srpen
1905 11.30, 11.40. Počasí: zamračeno
Z Hamburku, 24. října. (Telgr.) Pšenice lenivá,
holštýnská 174.—, 176.—, žito lenivé, meklenburské
140.—, 143.—, žilo ruské lenivé, 101.—, 102.—.
Počasí : dešt.
Z Berlina, 24. října. (Telegr.) Pšenice klidná, n
říjen 179.—, na prosinec 17875, na květen 184.25,
žito klidné, na říjen 138 75, na prosinec 140.25, na
květen 145.50, oves klidný, na říjen 137.50, na pro-
sinec 137.25, na květen 139.25, kukuřice klidná, na
říjen 120 50, na prosinec 118.25, na květen 118.50.
Počasí: zamračené.
Z Paříže, 24 října. (Telegr.) Závěrečné kursy.
Žito klidné, na říjen 16.—, na listopad 15.90, na
listopad-únor 16.40, na leden-duben 16.75, pšenice
klidná, na říjen 23.35, na listopad 23.50, na listopad-
únor 23.85, na leden-duben 24.50, mouka klidná, na
říjen 30 95, na listopad 31.—, na listopad-únor 31.35,
na leden-duben 32.20. Počasí: pěkné.
Z Paříže, 24. října. 315 hod. Závěr. (C.- T.- B.y
Oves, smýšlení klidné, na říjen 15.75, na listopad
15.70, na listopad-únor 16.05, na leden duben 16.55,
žito, smýšlení klidné, na říjen 16.—, na listopad
15.90, na listopadúnor 16.40, na leden-duben 16.75,
pšenice, smýšlení klidné, na říjen 23 35, na listopad
23.50, na listopad-únor 23.85, na leden duben 24.50,
mouka, smýšlení klidné, na říjen 30 95, na listopad
31.—, na listopad-únor 31.35, na leden-duben 32.20.
Počasí: krásně.
#52
alto_textblock
#52
Cukr.
—n.— V Praze, 24. října. (Pův. zpráva
»Nár. Lístů«.) Surovina. Dnešní trh, jak
v ponděli obvyklo, zahájen smýšlením vyčká-
vacím a cenou sobotní. Na první zprávy z hlav-
ních trhů německých podáváno při klidném
smýšlení za pohotové Ústí a říjen- prosinec k
26.25, kterážto cena zůstala v platnosti až do
odpoledne. Londýn zněl chabě. Odpolední Ham-
burk při klidném směru zůstal v záznamech
skoro nezměněn. Na naší burse při klidném
smýšlení udržela se cena sobotní a náš trh
končí tudíž cenou K 26.30 za říjen i řijen-
prosinec v paritě ústecké.
V souhlase s klidným trhem se surovinou
převládá na trhu s bílým zbožím též klidný
směr a ceny K 70.25 až K 70.75 na dodávku
listopad-srpen jsou nezměněny.
Úřadní záznamy pražské bursy oukerní. A. Su-
rovina. I. výrobek basis 88 procent rend. za
100 kg. pohotového zboží k dodání z Ústí nad
Labem ze stanice K 26.30, 26 50, z Ústí nad Lahem
přístaviště 26.30, 26 50, z Prahy 25.80, 26.—, z Prahy-
Karifna překladiště —.—, —.—, z Kolína 25.50, 25.70,
z Pardubic 25.30, 25.50, z Kralup 25.70, 26 90. —
Dodávky na lhůty: z Ústí nad Labem stanice
na říjen-prosinec —.—, —.—, z Ústí z přístaviště
na II. pol. října —.—, na říjen prosinec 26. 30, 26.50,
na říjen —.—, —.—. Z Hamburku na listopad
—.—. Zadní výrobek z Ústí nad
Labem basis 82 procent —.—, —.—, basis 88 pro-
cent —.—, —.—. B. Cukr pro konsum za 100 kg:
pohotové zboží: rafináda I. 70.50, 71.—, rafi-
náda II. —.—, —.—, pilé centrifugální 69 75, 70.25,
cukr kostkový v bednách I. 72.—, 72.50, cukr kost-
kový v bednách II. —.—, —.—, cukrová moučka
v pytlích —.—, —.—, centrifugální pilé transito k do-
dání z Terstu 31.25, 31.75; zboží lhůtové:
rafináda (na listop.-srpen 1905) 70 50, 71.—, surový
cukr pro potřebu maloživnostníků z Prahy —.—,
—.—
#53
alto_textblock
#53
Poslední telegramy
První číslice peníze a druhá z bo žl.
Z Hamburku, 24. října. 5 hod. 45 min. (Com.-
T.-B.) Smýšlení klidné, na říjen 21.80, 21.95, na
listopad 21.90, 21.95, na prosinec 22 —, 22.05, na
leden 22.15, 22.20, na únor 22.25, 22.35, na březen
22.35, 22.45, na duben 22.45, 22.55, na květen 22.65,
22.70, na červen 22.70, 22.80, na červenec 22.80,
22.90, na srpen 22.95, 22.95, na září 22.25, 22.30.
Počasí: déšt.