#1
alto_textblock
#1
1901.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý dne 29. ledna.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 29.
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Prage
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
#5
alto_textblock
#5
NARUDNÍ
#6
alto_textblock
#6
LSII
#7
alto_textblock
#7
Číslo v Praze za 2h
#8
alto_textblock
#8
a na venkově za 3
#9
alto_textblock
#9
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
K poradám českého klubu.
Z Vídně, 29. ledna. Včerejší porady
výkonného výboru a parlamentní komise ná-
rodních poslanců českých zúčastnil se také
člen panské sněmovny pan Josef Wo-
hanka.
#11
alto_textblock
#11
Osobní.
Z Vídně, 29. ledna. Rada zemského
soudu v Novém Jičíně dr. Groh byl pře-
sazen do Brna, rada zemského soudu a před-
stavený okr. soudu v Bystřici pod Hostýnem
Vojtěch Stegmann do Nového Jičína.
Sociálně-demokratické schůze.
Z Vídně, 29. ledna. Sociální de-
mokraté uspořádají za příčinou zahájení
říšské rady zejtra ve středu večer 6 val-
ných schůzí. Na jedné bude se refero-
vati také česky. Společný program je tento
Opětné otevření parlamentu a požadavky
pracovního lidu.
Z Krakova, 29. ledna. Poslanec
Daszyňski propuštěn byl včera z vazby
Dostavil se přímo do schůze lidu, ve kteréž
uspořádány pro něho ovace. Ujav
se slova, pravil, že nejpilnějším a hlavním
požadavkem sociální demokracie nyní bude
všeobecné rovné hlasovací právo-
Polské kolo — pravil dále — není dokonce
silným. Při nejbližší příležitosti se shroutí
Schůze německých liberálů vídeň-
ských.
Z Vídně, 29. ledna. Včera sešly se
tu ve Vídni zbytky německoliberální strany
k debatě o politické situaci po volbách.
Mimo jiné ujali se slova bývalý poslanec dr-
Magg a dr. Kronawetter. Po nich
promluvili nynější poslanci Wrabetza
Noske. Dr. Menger pravil, že nerozře-
šenost národních a jazykových otázek je po-
rážkou všelikého pokroku po stránce svobo-
domyslné. V otazce jazykové nelze žádny
národ majorisovati; proto dochází
k neuvěřitelným koalicím. Zákonné spořá-
dání otázky jazykové a národní je první
podmínkou normálních poměrů v parlamentě.
Po té stránce bude třeba, by chráněna a
stanovena byla jednak práva státu, na druhé
straně práva národností zvláštním státním
základním zákonem.
Akce učitelů německých.
Z Vídné. 29. ledna. Výbor německo-
rakouské jednoty učitelské jednohlasně se
usnesl prostřednictvím poslanců-učitelů na
říšské radě podati pilný návrh ve pří
čině úpravy platů a disciplinár-
ního řádu učitelstva.
#12
alto_textblock
#12
Telegraflcké zprávy.
Z Vídně, 29. ledna. (C.-B.) »Wienen
Zeitung« oznamuje: Ministrem spravedl-
nosti byli přesazeni soudní adjunkti dr.
Ant. Mauritz na Smíchově k zemskému
soudu v Praze, dr. Fr. Mašín v Roudnici
do Karlína, Jul. Stráník v Turnově na
Smíchov, Frant. Jičínský v Jablonci na
Mělník, František Říha v Mimoni do Roud-
nice, Viktor Scherber v Podbořanech do
Chomutova a dr. Frant. Haidl v Tann-
waldě do Teplic. Soudní adjunkti v obvodu
pražského vrchního zemského soudu Bohu-
slav Fischer a dr. Karel Goll obdrželi
určitá místa, a to první ve Voticích,
druhý v České Lípě. Soudními ad-
junkty jmenovani byli auskultanti
dr. Václav Hora pro Haidu, dr. František
Kaisler pro Hořice, Václav Hagel pro
Kouřim, dr. Frant. Panzner pro Náchod,
Jos. Tocháček pro Mimoň, Jan Jan-
dourek pro Turnov, dr. Viktor Divišek
pro Roudnici, dr. Bohumil Pšenička pro
Rumburk, dr. Bedřich Němec pro obvod
vrchního zemského soudu pražského, Edvard
#13
alto_textblock
#13
Zahrádka pro Nýdek, Ant. Novák pro
Trhové Sviny, Jan Jetmar pro Bochov,
Frant. Pekal pro Říčany, Viktor Jung-
hans pro Ml. Vožici, Frant. Lešovsky
pro Kouřim, dr. Jos. Prušák pro obvod
vrchního zemského soudu pražského, dr.
Jos. Cibulka pro Tannwald, Jos. Gün-
tner pro Šluknov, dr. Jos. Hodík pro
Podbořany, dr. Karel Černý pro Bílinu.
Ant. Vlček pro Jablonec a dr. Jaroslav
Zákrejs pro Hostinné.
Z Vídně, 29. ledna. (C.-B.) Císař na
řídil, aby majorovi plzeňského pluku zemské
obrany čís. 7 Karlu Alexandrowi c zo
bylo vysloveno nejvyšší uznání.
Císař propůjčil odborným soudcům li
kům při krajském soudu v Litoměřicích Karlu
Odkolkovi a Gustavu Selikovskému
titul císařského rady na dobu jich funkce
Z Osborne, 28. ledna. (C.-B.) Dnes
dopoledne byl německému korunnímu prin-
covi králem Edvardem udělen slavnost-
ním způsobem řád podvazkový.
#14
alto_textblock
#14
Verdi.
#15
alto_textblock
#15
Z Milána, 29. ledna. Verdi zůstavil cel-
kem 13 millionů lir. Z těch je věnováno 6—7
millionů závětí na dobročinné účelv.
— Městská rada římská usnesla se ve vče
rejší své schůzi pojmenovati jednu třídu města
Verdiovou, postaviti sochu Verdiovu na Kapi-
tolu a na Promenade di Pincio a na dům,
němž Verdi v r. 1859 bydlel, zasaditi pamětní
desku. Schůze byla potom na znamení smutku
skončena.
#16
alto_textblock
#16
lak Němci v Plzni věc navlékli
aby jich bylo více.
#17
alto_textblock
#17
V Plzni, 28. ledna.
#18
alto_textblock
#18
Zajímavo jest, jak v Plzni, kde Něme
tvoří nepatrnou minoritu, vedení strany německé
si počínalo, aby docililo při sčítání lidu většího
počtu Němců a tak mohlo dokazo v ati
že Plzeň není městem ryze če-
ským, nýbrž národnostně smíše-
ným. Toho potřebuje pan dr. Schreiner pro
svoji parlamentární agitaci v případě, že by šlo
o úpravu jazykových poměrů. Ústanovili se na
tom, že provedou v Plzni soukromé sčítání
Němců a k provedení toho zvolili dra. Gutwil-
liga, advokáta v Plzni.
Sčítání toto prováděli tím způsobem, že
rozeslali dotazníky plzeňským Němcům a židům
se žádostí, aby tito vyplnili je jmeny takových
obyvatelů a jich rodin, kteří prý jsou nuceni
v povolání svém neb v společenském styku uží-
vati jazyka německého. Rozumí se samo sebou,
že při této věci šlo zvláště o služky, dělníkya
jiné osoby, od Němců plzeňských hmotně od-
vislé. Okresní hejtmanství plzeňské, upozorněno
byvši, že toto pokoutní sčítání, prováděné sou-
časně s veřejným sčítáním lidu, bude uváděti
obecenstvo v omyl a jest s to rušiti úřadní
výkon, zapovědělo dru. Gutwilligovi provádění
převzaté akce. Ale vedení strany německé, ne-
dbajíc této zápovědi, vydalo ihned obrovské
plakáty, ve kterých vyzývalo německé obecen-
stvo, aby pokračovalo přes úřadní zákaz ve
sčítání soukromém. Okresní hejtmanství na to
ani nereagovalo. Vedle toho byli němečtí stu
denti na středních ústavech vyzváni, aby své
vánoční prázdniny zkrátili a dne 31. prosince
do Plzně se dostavili, by tu pomáhali rozmno-
žiti počet přítomných Němců.
Tohoto vyzvání pak většina studentů ně-
meckých uposlechla, kdežto čeští studenti po
nejvíce v den sčítání meškali na prázdninách
ve svých domovech. Konečně agitováno nená-
padně k tomu, aby z okolních německých měst
a míst, kde nebylo žádného nebezpeči, přijelo
na den sv. Sylvestra do Plzně hodně hostů
ti aby byli tu v německých rodinách počítáni
jako »na čas přítomní«.
#19
alto_textblock
#19
Nyní, kdy rovnání sčítacích papírů a se-
stavování statistických přehledů je v plném
proudu, teprve se vidí, jak směle si páni Němci
počínali při své agitační práci a jak němečtí
majitelé domů a zaměstnavatelé samovolně
škrtali obcovací řeč českou v arších svých ná-
jemníků a nahražovali ji zápisem obcovací řeči
německé. Bude nyní na správě obecní, která
provádí sčítací výkon, aby všecky tyto přechmaty
k potrestání oznámila politickému úřadu a tento
snad konečně vzchopí se k větší energii, než
jakou osvědčil vůči německé sčítací kanceláři.
Vždyť vůči Čechům, českým obecním správám
i jiným korporacím dovede býti velmi energi-
ckým. Jenom ještě budiž připomenuto, že ně-
mečtí emissaři chodili také po domech a nabí-
zeli se k vyplňování sčítacích archů.
#20
alto_textblock
#20
Julius Zeyer mrtev.
#21
alto_textblock
#21
Zpráva o úmrtí Julia Zeyera, jež dnes roz-
létla se po Praze, způsobila všude bolestné
vzrušení. Vědělo se sice, že katastrofa je blíz-
kou, vždyť bylo známo, že básník již dlouhou
dobu churavěl, že choroba mysli jeho vnuco-
vala začasté melancholickou náladu, ale zvěst
katastrofy dokonané přes to zachvěla každým,
komu dáno lidsky cítiti. Širší veřejnosti byl
místr Zeyer osobně málo znám, neboť se jí vy-
hýbal.
Žil v pozdějších létech svého věku, když
z cest po evropských a asijských zemích se
vracival, a často také delší dobu nepřetržitě lve
Vodňanech v ústraní při tiché, plodné práci.
Zeyerovu naturellu odpovídalo vše, cov
domě, jejž ve Vodňanech obýval, stavbě velmi
staré, nalezl mysteriosního.
Tam dumal, tam spřádal a krystalisoval
svoji snivou poesii, tam budoval svoje básnické
světy. Ve Vodňanech našel Zeyer nejužší lite-
rární kroužek, kollegium tří básnických indi-
vidualit, z nichž nyní žije jediný: Františe k He-
rites. První odešel Otakar Mokrý, nyní druhý,
Julius Zeyer. Jak asi snášela kontemplativní jeho
povaha to tajné, pozvolné, ale neodvratné umí-
rání, jemuž znenáhla podléhalo tělo chorob-
ných srdečních vláken!
Nyní, kdy už není grandiosního Julia Zeyera,
nýbrž jen v myslích našich úctyplná naň pa-
mátka a v kulturním majetku českého národa
jeho plody, vzpomínáme úvahy, kterou Juliu
Zeverovi věnoval Jan Neruda, uváděje ve svých
»Poetických Besedách« na literární trh Zeyerovu
»Griseldu«.
Tehdy, v r. 1883 Jak Neruda napsal:
»Julius Zeyer náleží do tak zvaného
»Lumírova kruhu« českých literátů, totiž mezi
ony, kteří po vzkřísení »Lumíru« Nerudou a
Hálkem prvotiny své literární zvláště do jmeno-
vaného časopisu vkládali. Zeyer začal již jako
třicetiletý muž, tedy celkem později psát, než
bývá u nás a také jinde obyčejem; ale jmeno
jeho označovalo ihned spisovatele zralého, mnoho-
stranného a veskrze samostatného. Dnes pak jej
počítáme k nejlepším literárním silám svým.
Julius Zeyer narodil se 26. dubna 1841
v Praze. Studoval nejprv na reálce, pak na
gymnasiu, konečně na filosofii. Konal velké a
úrodné cesty po Německu, Francii, severní
Italii, Švýcarsku a Skandinavii. Dvakráte pobyl
také delší dobu v Rusku a sice v Petrohradu
a na Krymu.
První prací jeho byla povídka »Duhový
pták« v »Lumíru« (r. 1873) a od té doby sle-
dovalo jedno pozoruhodné dílo za druhým.
Převážnou většinou obohacoval Zeyer pra-
cemi svými českou prózu. Uvádíme o sobě
vydané jeho »Novelly«, výtečný román »Černy-
šev«, »Amis a Amil«, »Dobrodružství Madrány«,
»Báje Šošany«, »Fantastické povídky«. Velká
část prací těch byla Sládkovou péčí otištěna
v »Lumíru« a tamtéž nalézáme ještě novelly:
»Teréza Manfredi«, »Donato a Sismonda«,
»Darja«, »Zrada v domě Han«, »Blaho v za-
hradě květoucích broskví«.