ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d1d7b470-66c4-11dc-808e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 21
#1 alto_textblock #1
1901.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý dne 29. ledna.
#3 alto_textblock #3
K číslu 29.
#4 alto_textblock #4
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Prage v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h
#5 alto_textblock #5
NARUDNÍ
#6 alto_textblock #6
LSII
#7 alto_textblock #7
Číslo v Praze za 2h
#8 alto_textblock #8
a na venkově za 3
#9 alto_textblock #9
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.
#10 alto_textblock #10
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. K poradám českého klubu. Z Vídně, 29. ledna. Včerejší porady výkonného výboru a parlamentní komise ná- rodních poslanců českých zúčastnil se také člen panské sněmovny pan Josef Wo- hanka.
#11 alto_textblock #11
Osobní. Z Vídně, 29. ledna. Rada zemského soudu v Novém Jičíně dr. Groh byl pře- sazen do Brna, rada zemského soudu a před- stavený okr. soudu v Bystřici pod Hostýnem Vojtěch Stegmann do Nového Jičína. Sociálně-demokratické schůze. Z Vídně, 29. ledna. Sociální de- mokraté uspořádají za příčinou zahájení říšské rady zejtra ve středu večer 6 val- ných schůzí. Na jedné bude se refero- vati také česky. Společný program je tento Opětné otevření parlamentu a požadavky pracovního lidu. Z Krakova, 29. ledna. Poslanec Daszyňski propuštěn byl včera z vazby Dostavil se přímo do schůze lidu, ve kteréž uspořádány pro něho ovace. Ujav se slova, pravil, že nejpilnějším a hlavním požadavkem sociální demokracie nyní bude všeobecné rovné hlasovací právo- Polské kolo — pravil dále — není dokonce silným. Při nejbližší příležitosti se shroutí Schůze německých liberálů vídeň- ských. Z Vídně, 29. ledna. Včera sešly se tu ve Vídni zbytky německoliberální strany k debatě o politické situaci po volbách. Mimo jiné ujali se slova bývalý poslanec dr- Magg a dr. Kronawetter. Po nich promluvili nynější poslanci Wrabetza Noske. Dr. Menger pravil, že nerozře- šenost národních a jazykových otázek je po- rážkou všelikého pokroku po stránce svobo- domyslné. V otazce jazykové nelze žádny národ majorisovati; proto dochází k neuvěřitelným koalicím. Zákonné spořá- dání otázky jazykové a národní je první podmínkou normálních poměrů v parlamentě. Po té stránce bude třeba, by chráněna a stanovena byla jednak práva státu, na druhé straně práva národností zvláštním státním základním zákonem. Akce učitelů německých. Z Vídné. 29. ledna. Výbor německo- rakouské jednoty učitelské jednohlasně se usnesl prostřednictvím poslanců-učitelů na říšské radě podati pilný návrh ve pří čině úpravy platů a disciplinár- ního řádu učitelstva.
#12 alto_textblock #12
Telegraflcké zprávy. Z Vídně, 29. ledna. (C.-B.) »Wienen Zeitung« oznamuje: Ministrem spravedl- nosti byli přesazeni soudní adjunkti dr. Ant. Mauritz na Smíchově k zemskému soudu v Praze, dr. Fr. Mašín v Roudnici do Karlína, Jul. Stráník v Turnově na Smíchov, Frant. Jičínský v Jablonci na Mělník, František Říha v Mimoni do Roud- nice, Viktor Scherber v Podbořanech do Chomutova a dr. Frant. Haidl v Tann- waldě do Teplic. Soudní adjunkti v obvodu pražského vrchního zemského soudu Bohu- slav Fischer a dr. Karel Goll obdrželi určitá místa, a to první ve Voticích, druhý v České Lípě. Soudními ad- junkty jmenovani byli auskultanti dr. Václav Hora pro Haidu, dr. František Kaisler pro Hořice, Václav Hagel pro Kouřim, dr. Frant. Panzner pro Náchod, Jos. Tocháček pro Mimoň, Jan Jan- dourek pro Turnov, dr. Viktor Divišek pro Roudnici, dr. Bohumil Pšenička pro Rumburk, dr. Bedřich Němec pro obvod vrchního zemského soudu pražského, Edvard
#13 alto_textblock #13
Zahrádka pro Nýdek, Ant. Novák pro Trhové Sviny, Jan Jetmar pro Bochov, Frant. Pekal pro Říčany, Viktor Jung- hans pro Ml. Vožici, Frant. Lešovsky pro Kouřim, dr. Jos. Prušák pro obvod vrchního zemského soudu pražského, dr. Jos. Cibulka pro Tannwald, Jos. Gün- tner pro Šluknov, dr. Jos. Hodík pro Podbořany, dr. Karel Černý pro Bílinu. Ant. Vlček pro Jablonec a dr. Jaroslav Zákrejs pro Hostinné. Z Vídně, 29. ledna. (C.-B.) Císař na řídil, aby majorovi plzeňského pluku zemské obrany čís. 7 Karlu Alexandrowi c zo bylo vysloveno nejvyšší uznání. Císař propůjčil odborným soudcům li kům při krajském soudu v Litoměřicích Karlu Odkolkovi a Gustavu Selikovskému titul císařského rady na dobu jich funkce Z Osborne, 28. ledna. (C.-B.) Dnes dopoledne byl německému korunnímu prin- covi králem Edvardem udělen slavnost- ním způsobem řád podvazkový.
#14 alto_textblock #14
Verdi.
#15 alto_textblock #15
Z Milána, 29. ledna. Verdi zůstavil cel- kem 13 millionů lir. Z těch je věnováno 6—7 millionů závětí na dobročinné účelv. — Městská rada římská usnesla se ve vče rejší své schůzi pojmenovati jednu třídu města Verdiovou, postaviti sochu Verdiovu na Kapi- tolu a na Promenade di Pincio a na dům, němž Verdi v r. 1859 bydlel, zasaditi pamětní desku. Schůze byla potom na znamení smutku skončena.
#16 alto_textblock #16
lak Němci v Plzni věc navlékli aby jich bylo více.
#17 alto_textblock #17
V Plzni, 28. ledna.
#18 alto_textblock #18
Zajímavo jest, jak v Plzni, kde Něme tvoří nepatrnou minoritu, vedení strany německé si počínalo, aby docililo při sčítání lidu většího počtu Němců a tak mohlo dokazo v ati že Plzeň není městem ryze če- ským, nýbrž národnostně smíše- ným. Toho potřebuje pan dr. Schreiner pro svoji parlamentární agitaci v případě, že by šlo o úpravu jazykových poměrů. Ústanovili se na tom, že provedou v Plzni soukromé sčítání Němců a k provedení toho zvolili dra. Gutwil- liga, advokáta v Plzni. Sčítání toto prováděli tím způsobem, že rozeslali dotazníky plzeňským Němcům a židům se žádostí, aby tito vyplnili je jmeny takových obyvatelů a jich rodin, kteří prý jsou nuceni v povolání svém neb v společenském styku uží- vati jazyka německého. Rozumí se samo sebou, že při této věci šlo zvláště o služky, dělníkya jiné osoby, od Němců plzeňských hmotně od- vislé. Okresní hejtmanství plzeňské, upozorněno byvši, že toto pokoutní sčítání, prováděné sou- časně s veřejným sčítáním lidu, bude uváděti obecenstvo v omyl a jest s to rušiti úřadní výkon, zapovědělo dru. Gutwilligovi provádění převzaté akce. Ale vedení strany německé, ne- dbajíc této zápovědi, vydalo ihned obrovské plakáty, ve kterých vyzývalo německé obecen- stvo, aby pokračovalo přes úřadní zákaz ve sčítání soukromém. Okresní hejtmanství na to ani nereagovalo. Vedle toho byli němečtí stu denti na středních ústavech vyzváni, aby své vánoční prázdniny zkrátili a dne 31. prosince do Plzně se dostavili, by tu pomáhali rozmno- žiti počet přítomných Němců. Tohoto vyzvání pak většina studentů ně- meckých uposlechla, kdežto čeští studenti po nejvíce v den sčítání meškali na prázdninách ve svých domovech. Konečně agitováno nená- padně k tomu, aby z okolních německých měst a míst, kde nebylo žádného nebezpeči, přijelo na den sv. Sylvestra do Plzně hodně hostů ti aby byli tu v německých rodinách počítáni jako »na čas přítomní«.
#19 alto_textblock #19
Nyní, kdy rovnání sčítacích papírů a se- stavování statistických přehledů je v plném proudu, teprve se vidí, jak směle si páni Němci počínali při své agitační práci a jak němečtí majitelé domů a zaměstnavatelé samovolně škrtali obcovací řeč českou v arších svých ná- jemníků a nahražovali ji zápisem obcovací řeči německé. Bude nyní na správě obecní, která provádí sčítací výkon, aby všecky tyto přechmaty k potrestání oznámila politickému úřadu a tento snad konečně vzchopí se k větší energii, než jakou osvědčil vůči německé sčítací kanceláři. Vždyť vůči Čechům, českým obecním správám i jiným korporacím dovede býti velmi energi- ckým. Jenom ještě budiž připomenuto, že ně- mečtí emissaři chodili také po domech a nabí- zeli se k vyplňování sčítacích archů.
#20 alto_textblock #20
Julius Zeyer mrtev.
#21 alto_textblock #21
Zpráva o úmrtí Julia Zeyera, jež dnes roz- létla se po Praze, způsobila všude bolestné vzrušení. Vědělo se sice, že katastrofa je blíz- kou, vždyť bylo známo, že básník již dlouhou dobu churavěl, že choroba mysli jeho vnuco- vala začasté melancholickou náladu, ale zvěst katastrofy dokonané přes to zachvěla každým, komu dáno lidsky cítiti. Širší veřejnosti byl místr Zeyer osobně málo znám, neboť se jí vy- hýbal. Žil v pozdějších létech svého věku, když z cest po evropských a asijských zemích se vracival, a často také delší dobu nepřetržitě lve Vodňanech v ústraní při tiché, plodné práci. Zeyerovu naturellu odpovídalo vše, cov domě, jejž ve Vodňanech obýval, stavbě velmi staré, nalezl mysteriosního. Tam dumal, tam spřádal a krystalisoval svoji snivou poesii, tam budoval svoje básnické světy. Ve Vodňanech našel Zeyer nejužší lite- rární kroužek, kollegium tří básnických indi- vidualit, z nichž nyní žije jediný: Františe k He- rites. První odešel Otakar Mokrý, nyní druhý, Julius Zeyer. Jak asi snášela kontemplativní jeho povaha to tajné, pozvolné, ale neodvratné umí- rání, jemuž znenáhla podléhalo tělo chorob- ných srdečních vláken! Nyní, kdy už není grandiosního Julia Zeyera, nýbrž jen v myslích našich úctyplná naň pa- mátka a v kulturním majetku českého národa jeho plody, vzpomínáme úvahy, kterou Juliu Zeverovi věnoval Jan Neruda, uváděje ve svých »Poetických Besedách« na literární trh Zeyerovu »Griseldu«. Tehdy, v r. 1883 Jak Neruda napsal: »Julius Zeyer náleží do tak zvaného »Lumírova kruhu« českých literátů, totiž mezi ony, kteří po vzkřísení »Lumíru« Nerudou a Hálkem prvotiny své literární zvláště do jmeno- vaného časopisu vkládali. Zeyer začal již jako třicetiletý muž, tedy celkem později psát, než bývá u nás a také jinde obyčejem; ale jmeno jeho označovalo ihned spisovatele zralého, mnoho- stranného a veskrze samostatného. Dnes pak jej počítáme k nejlepším literárním silám svým. Julius Zeyer narodil se 26. dubna 1841 v Praze. Studoval nejprv na reálce, pak na gymnasiu, konečně na filosofii. Konal velké a úrodné cesty po Německu, Francii, severní Italii, Švýcarsku a Skandinavii. Dvakráte pobyl také delší dobu v Rusku a sice v Petrohradu a na Krymu. První prací jeho byla povídka »Duhový pták« v »Lumíru« (r. 1873) a od té doby sle- dovalo jedno pozoruhodné dílo za druhým. Převážnou většinou obohacoval Zeyer pra- cemi svými českou prózu. Uvádíme o sobě vydané jeho »Novelly«, výtečný román »Černy- šev«, »Amis a Amil«, »Dobrodružství Madrány«, »Báje Šošany«, »Fantastické povídky«. Velká část prací těch byla Sládkovou péčí otištěna v »Lumíru« a tamtéž nalézáme ještě novelly: »Teréza Manfredi«, »Donato a Sismonda«, »Darja«, »Zrada v domě Han«, »Blaho v za- hradě květoucích broskví«.