ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 d0bcd170-71ef-11dc-bdb5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
Románová příloha
#2 alto_textblock #2
„Národních Listů“ k číslu 22. ze
#3 alto_textblock #3
dne 2. ledna 1904.
#4 alto_textblock #4
Různé zprávy.
#5 alto_textblock #5
= Zachránění italští námořníci. Do námořni ckého útulku ve Whitechapelu v Londýně přijato bylo dvanáct italských plavců, kteří anglickým par- níkem »Evangeline« vyloveni byli z rozbouřeného moře v Atlantském oceáně, když je byli před tím některé jiné lodi bezcitně nechaly na lodičkách. Plavci náleželi ku posádce italské lodi »Famiglia Cavallo«, jež dne 29. prosince za prudké bouře opu- stila Port Talbot. Prudkost bouře stále se vzmahala a loď v boku proražena. Až do 5. ledna udržovala malá posádka děravou loď čerpáním vody nad hla- dinou. Když však loď již až po kraj byla potopena, plul mimo vrak osobní parník, jenž však si ani ne- povšiml poplašných signálů a plachetní loď zacho- vala se právě tak. Tři dny a tři noci plynuli ne- šťastníci v malém člunu na rozbouřeném moři. Je- diná potrava, trocha puddingu byla mořskou vodou tak zkažena, že jí nebylo lze požít. Když parník »Evangeline« nalezl trosečníky, byly nešťastníci ne- dostatkem potravy a nápoje tak vysíleni, že jen největším namáháním bylo možno dostati je ze člunu. V námořnickém útulku v Londýně byli opatřeni no- vým oděvem a pak posláni do Janova. = Frédéric Humbert malířem. »Figaro« ozna- muje: Salon společnosti francouzských umělců, jehož »zlatým hřebem« minulého roku byly znamenité umělecké padělky pana Ruchomaského, vystaví le- tos bezpochyby jako attrakci ještě větší obraz Fré- dérica Humberta. Manžel »velké Terezy« používá totiž prázdných chvil ve vězení, aby pracoval na obraze, který dosud obklopuje velké tajemství. Obraz musí býti vystaven v saloně, poněvadž medaille, jež dostal v tomto Salonu r. 1890 a 1892, učinily jej hors concours a jeho zásilky nejsou podrobeny po- sudku přijímací poroty. Jméno jeho nalezá se dosud v seznamu umělců poctěných cenou, jenž tvoří úvod ke katalogu umělecké společnosti. = Důstojník raněn od vojínů. Přítel našeho listu píše nám z Athén: Poslední dny roku slaví křesťané v Oriantě hazardními hrami v karty a tento zvyk panuje ve všech třídách. Policisté, když nemohou hráti sami, tedy nevyrušují jiné hráče a trpí veřejné herny. Z té příčiny povstalo jich v Athénách více než průmyslových závodů a všem se daří dobře. Vynášejí podnikatelům průměrně 30 až 40 procent. Rozumí se samo sebou, že ve svobodném státě ne- smí nikdo zkracovati práva na takových zábavách ani vojínům a proto hrají i ti veřejně. Na Sylvestra večer sebralo se šest dělníků a čtyři vojínové v jakés krčmě a když při víně a karbanictví se počali há- dati, chtěl je mimojdoucí policista rozptýliti. Na místo by ho uposlechli, vrhli se vojínové na něj. načež on vytáhl revolver a střelil do větru. To roz- čililo vojáky tak, že mu vyrazili z ruky revolver nemilosrdně ho bili. Náhodou šel tudy jakýs podpo- ručík a vida policistu v nebezpečí života, chtěl vo- jíny zatknouti, ti se však obrátili proti němu a ztý- rali ho, vyrazivše mu šavli a rozšlapavše mu čepici. Jeden z nich střelil po něm i z revolveru, ale na štěstí ho neporanil. Teprve když se sebralo mnoho lidí, rozutekli se vojáci, kteří byli ještě v noci za- tčeni a byly u nich nalezeny revolvery, jež měli jako soukromé zbraně pro osobní potřebu. Nemalé pohoršení vyvolali téhož dne dva důstojníci v hlavní ulici, kde se procházelo tisíce lidí, házejí
#6 alto_textblock #6
cích po sobě na drobné kousky rozstříhaný papír, jak v Italii házejí v masopustě cukrovinkami nebo kvě- tinami. Oba důstojníci pronásledovali dvě dívky ze řádných rodin, znepokojujíce je drzým a nestydatým způsobem, tak že se utekly do jakéhos obchodu. Ale i tam je následovali kavalíři a tropili sprosté žerty. Následkem toho majitel krámu ukázal jim dveře a dal jim na srozuměnou, že je dá vyhoditi, neodej- dou-li dobrovolně. Vidouce, že personál krámu jest četný a že by se jim mohlo zle vésti, opustili ko- nečně krám, ale majitel neuspokojil se tím a udal je u ministeria. Poznamenati třeba, že důstojníci nebyli opilí, nýbrž vyvedli sprostotu tuto z pouhé drzosti. = Požáry v Tokiu. Z Tokia se oznamuje: Na- stala zima a s ní doba požárů. »Kadživa Jedo ga hana«, požár jest květem Tokia, praví staré žapon- ské přísloví. Není to již ovšem tak zlé od té doby, co opatřeny moderní stříkačky a řebříky a ředitel tokijských hasičů vycvičil se v Evropě. Přece však lze slyšeti takřka každé noci požární poplach. Při lehké stavbě žaponských bytů nebývají úrazya ztráty lidských životů vzácností. Tak uhořeli as před 14 dny tři studenti v jednom zdejším pensionátě. Jakýs nemocný horečkou oběsil se při požáru před očima zděšených diváků v hořícím domě. Číňané zde usedlí, kteří zvlášť obratně dovedou »napomáhat štěstí«, dovedou využitkovati ohně, potřebují-li honem peněz neb jdou-li obchody špatně. V Yokohamě v li- stopadu vyhořel jakýs Číňan; bylo to po páté, co dům jeho s veškerým inventářem lehl popelem. Roz- umí se, že byl pokaždé pojištěn na značné sumy. Poznámky časopisů možno si domyslit, ale usvědčit někoho ze žhářství, jest, jak známo, velmi těžko. = Že s ním nechtěla tančit. Greensboro, Sev. Kar., 3. ledna. Během taneční zábavy blíže Mayoden zastřelena byla slečna M. Martinova jistým Johnem Gansem pouze z té příčiny, že s ním nechtěla tančit. Gans byl opilým a proto Martinova obrátila se k němu zády, když ji o tanec žádal. Beze slova vy- ňal na to Gans revolver a vystřeliv na dívku. smrtelně ji poranil. — Kule projela jí prsoma a ne- bohá za hodinu skonala. Gans dopraven byl do vě- zení ve Wenthwort, avšak odtamtud dopraven byl zase sem, ježto panovaly oprávněné obavy, že bude lynčován. = Kterak Ize dostat muže. Pěkný výsledek měla slavnost, jež uspořádána byla v obci Ecaussines, jižně od Brusselu. V obci bylo velmi málo sňatkůa děvčata, jež by nerada byla zůstala svobodna, po- čala se radit, co podniknout. Uznáno jednohlasně, že nejlepší cestou k srdci venkovských mladíků jest cesta žaludkem. Děvčata uspořádala tudíž snídani,k níž pozváni všichni svobodní mužští v obci. Myšlenka měla rozhodný úspěch, mužští dostavili se ve znač- ném počtu. Tak velké slavnosti v Ecaussines nikdo nepamatoval a hoši dali se s velkou chutí častovat. Po snídani odebrali se hoši s děvčaty na loukua rozumí se, že se také tančilo. Mladíci záhy jevili zvláštní oblibu v určitých děvčatech. Avšak tato jednodenní zábava byla pouhý počátek. Teď teprve počalo dvoření, došlo k zasnubování a šťastný konec jest, že 14 z děvčat, jež uspořádala snídani, bude míti o svatodušní pondělí svatbu. Ostatní děvčata pak, jichž snahy, ulovit muže, zůstaly prozatím bez úspěchu, nepozbyla nikterak mysli. Jsou odhodlána uspořádati novou snídani.
#7 alto_textblock #7
Zemřelí v Praze.
#8 alto_textblock #8
Dne 15. ledna 1904: Karnetová Tekla; vdova po obuvníku, 55 roků, 504—I. Freundová Karla, pro- davačka, 36 roků, 589—I. Tůmová Alžběta, chovanka v chorobinci, 80 roků, 453—II. Knopová Kateřina, žebračka, 92 roky, 1180—II. Telschová Karolina, po- sluhovačka, 68 roků, 248—V. Růžička Jan, bandažista, 57 roků, 128—VI. Rockenbauer Josef, 1 hod., 218—VII. Dědina Josef, syn pekaře, 8 roků, 714—VII. — Ve všeobecné nemocnici: Hořický Václav, dělník, 17 roků. Matějka Antonín, obuvník, 43 roky. Mikš Alois, krejčí, 65 roků. Pihrtova Josefa, služka, 24 roky. Tvrdková Anna, manželka krejčího, 36 roků. —u Milosrdných sester: Vlček Josef, pekařský po- mocník, 30 roků. Dne 16. ledna 1904: Pospíšilova Antonie, dcer řezníka, 9 měsíců, 110—I. Kožíšková Kateřina, sou- kromnice, 85 roků, 529—II. Bergmannova Anna, dcera majitele obchodní školy, 11/2 roku, 743—I. Arnstein Emil, kupec, 34 roky, 1638—II. Komárek Jan, syn do- zorce v donucovací pracovně, 22 dní, 156—IV. — Ve všeobecné nemocnici: Dacko Pavel, c. k. poštovní expedient v. v., 66 roků. Panenková Marie, manželka hlídače, 56 roků. Tomášek Jan, kupec, 56 roků. Kozáková Marie, služka, 28 roků.
#9 alto_textblock #9
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. 84. hra v předpl. V pátek 22. ledna. (4. čtvrtka.) Pohádka o Honzovi. Začátek o 7. hod.
#10 alto_textblock #10
Konec po 1/210. hod.
#11 alto_textblock #11
Lidové divadlo,, Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. V pátek, 22. ledna. Začátek o 7. hod. 24. hra v předplacení. Pohostinská hra slč. M. Jandovy, žákyně operní školy páně Walersteinovy Po čtvrté: Krásná Galathea. Komická opereta o 1 jednání. Napsal Poly Henrion. Hudbu složil F. šl. ze Suppé. Režisér F. Šípek. Dirigent E. Starý. Na to po šesté: »Přástky.« Hanácký prostonárodní zvyk lidový od F. S. Pro- cházky. Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý
#12 alto_textblock #12
Švandovo divadlo na Smíchově. V pátek, 22. ledna. Začátek o 7. hod 39. hra v předplacení (páteční). Příšery. Drama o 3 jednáních. Napsal I. Ibsen. Režisér Ant. Jiřikovský.
#13 alto_textblock #13
na Král Pištěkovo lidové divadlo vaehradeo V pátek, 22. ledna. Začátek o 7. hod- Lidové představení za poloviční ceny. V srdci Chicaga. Činohra o 4 jedn. s předehrou. Napsal R. Alvín.
#14 alto_textblock #14
100 —
#15 alto_textblock #15
97
#16 alto_textblock #16
Budeme míti v rukou i vašeho kočího, jenž umí tak znamenitě zacházeti s revolverem, i vašeho přítele Heř- mana z mileauxských dílen. Jest snad denuncovaný po- lapen, zvíme to v každém případě . . . A polapíme brzy ještě i celou řadu jiných. Poněvadž však nechcete zapřísti hovor se mnou dnes, vrátíme se k věci ještě později. Nyní ale prohléd- neme si malý onen vak, kterýž vám sloužil za polštář.« Při slovech těch vězeň pohledl na vak zmíněný, jenž byl zůstal ležeti v zásuvce. Pan Cochebois, jenž zrakem svým sledoval zrak vězňův, prohodil: »Zajisté jest as zajímavé vše to, co vak ten obsa-
#17 alto_textblock #17
huje.«
#18 alto_textblock #18
Tardin otevřel vak. Nalezli v něm různé plány pevností, korrespondenei dosti objemnou a fotografické snímky, uzavřené ve zvláštní schránce. Přiblíživ se k plameni jednoho ze světel, koman- dant Tardin vzkřikl radostně. Se srdce jakoby mu byl kámen spadl. »Ejhle zde ty plány! Ejhle zde akta číslo 96 Máme je opět — konečně !« Náčelník služby bezpečnostní přerušil jej: »Vidíte tedy, komandante! Neměl-liž jsem pravdu, když jsem vám říkal: Jen trpělivost! Nyní tedy můžete býti spokojen!« »Ano, ano, jsem spokojen! Doufám totiž, že ne- měli ještě času, poříditi si snímky další.« Čacký komandant Tardin slzel radostí. Otřev si rukou zrak, pokračoval
#19 alto_textblock #19
Prohlídka sklepa způsobila ale důstojníku rovněž úplné zklamání. Tardin, úřadníci a policisté vystoupili tudíž opět do přízemí a potom do prvního poschodí, ve kterémž nale- zaly se tři komnaty. První dvě byly prázdny V třetí nalezalo se lože bez peřin a slamníku, skřín zasklená, malý stůl psací, křeslo i stolice. Z komnaty této vcházelo se do malé toaletní síňky, kdež zavěšeno bylo několik šatů, aniž ale tyto měly ozna- čení firmy krejčovy. Policisté prohledali dále nábytek; nenalezli v něm než několik kusů prádla, neoznačených však začátečními písmeny nositele jich. Náčelník služby bezpečnostní chystal se sestoupiti opět již do přízemí, když tu připadl na jakousi myšlenku. Velel agentům: »Odtáhněte lože do prostředka pokoje a rozdělejte je — prohlédneme si je dobře !« Agent jeden nachýlil se a chytil za spodní čásť lože. K velikému překvapení všech přítomných otevřel se spodek ten! Spodní čásť lože obsahovala prostornou skrýš na způsob tajné zásůvkyl Uvnitř její objevil se člověk, držící v ruce revolver Pod hlavou měl položený malý vak. Skokem vrhl se pan Cochebois na něj a chytil ho za ruce. Mezi tím chopili se ho také již agenti a komisař za hlavu a nohy a docílili tak, že přes zoufalé a prudké 25 Zaprodáni nopřiteli.
#20 alto_textblock #20
nabitý