Ročník XXXXIX.

t

iebiy sv sodenamož« zsloe

V Praze, v sobotu 18. září 1909.

du 002: piěri

s

Číslo 258.

telm ená nat

vantuzo něnír

pvoj

Naranní a večerní listy předplácí se V Prazo v administracii na měsic. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvoji donáškou: na měsle. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve filiálkách: na měsle. . . . . . 2 K 30 h Poštou na měslo, . . . . .a na čtvrt leta . . . . 9 K eoh a dvoji zásilkou na na čtvrt ieta : . . . k 9

nrne vennn vasE ssbdlevononr ot o slulueu da odlavstd ob.e. ou

o

n

aní

ne

ja

ooule

nv

V drobném prodejis ranní číslo o sobě . . za 8 h večerní . . . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10k večerni . . . . . . . . 5 h lnseráty platí se hotové napřed. Předplaceni a inserty přijímá admznistrace v Marianské ul., S. Tam nacházejí se tšš redakce. tiskárna a expedice „Národnich Listů“ Rukopisy se nevracejl.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Žádnou práci Čechům. Z Vídně, 18. září. Ze Sv. Hypolitu sdě luje se: Ve schůzi obecního zastupitelstva je dnalo se o zadání prací tesařských na nove školní budově. Nebyly zadány oferentu, který nabízel provedení za sumu nejmenší, poněvadž to byla firma česká, nýbrž tesaři německému jakkoliv žádal o 740 K více než Čech. ole Vídeň Roseggrovu fondu. Z Vídně, 18. září. Obecní zastupitelstvo vídeňské povolilo včera 20.000 K za letošek pro známý fond Roseggrův. 40.000 dětí ve Vidni hladoví — pro ty nemá o bee peněz. Jakkoli není žádného nebezpečí, že bude ve Vídni nějaké německé dítě poslovaněno, dává obec přece 20.000 K za jediný rok pro fond, o kterém se ví, že jest určen k účelům germanisačním. Sociální demokrat: Wynarskí mluvil proti povolení sumy té, pravě, že každý národ má právo žádati, aby měl pro svoj mládež veřejné školy. Většina německého Schul- vereinu, která spravovati bude fond Roseggrův, neměla dříve přízeň strany křesťansko sociálni naopak tato několikráte nazvala Schulverein spolkem, který není obranným, nýbrž národně štváčským. Nedovedeme si srovnati, jak přes toto stanovisko mohli křesťanští sociálové hla- sovali pro povolení peněz. h ve

Sanace zemských financí v Haliči. iv Ze Lvova, 18 záři. Ve dnešní schůzi zem svého sněmu podají všechny strany společný pilný návrh, kterým vláda se vyzývá, aby k sa- naci zemských financí určila dostatečný zemský fond, zvlášté pak, aby přikázala na nejměně 80 procent výnosu zvýšené daně lihové zemi. Zažshnaný strach plzeňských Němců. Z Vídně, 18 záři. Nedávno kmitla se no- vinami zpráva, že dr. Auředníčsk, který byl jmenován náměstkem ředitele státních drah v Terstu, za nedlouho dostane se v čelo státních drah v Pízni. Již byly ohlášeny německé schůze protestní, o kterých máme důvodné podezření že byly zosnovány kanceláři ministra dra. Schrei nera. Dnes vláda konejší Němce ujišťováním že nemůže býti o přesidlení dra. Auředníčka z Terstu do Plzně žádně řéči, jednak proto, že v Plzni zůstane p. Strzizek, jednak proto, že vládní rada dr. Auředníček, kdyby se i místo ředitele státních drah v Plzni uprázdnilo, vzhle- dem na svojí hodnost neměl by ještě kvalifikae dostatečnou pro toto místo.

Snížený požadavek na válečné loďstvo. Z Vídně, 18. září. »N. Fr. Pr.« dovídá se že rozpočet mariny na rok 1910 byl již umen- šen. Bylo žádáno původně 44 mil. K řádně 94 mil. K mimořádně — dobromady 138 mil K Ze sumy té slevilo se 29 mil K, takže bude nyní naléháno na obě vlády, aby povolily 109 mil. K pro marinu.

Německý kancléř do Vídně. Z Vídně, 18. záři. Nový, kaneléř německý Beckmann Hollweg, který zejtra večer přijede sem z Mnichova, bude v ponděli na dvoraím hradě přijat císařem ve zvláštním slyšení. Z armádního věstníku. Z Vídně, 18. záři. Dnešní armádní věstní uveřejňuje tyto změny ve vojště. První ve formě vlasinoručního listu: »Milý generále pěchoty bar. Czibulkol Sprošťuji Vas nynější hod nosti Vaší a jmenuji Vás poručikem-kapilánem v první arcierní gardě osobní. Ve Velkém Me ziřiči, 9. září. František Josef v. r. Baron Czibulka, známý z Prahy, byl po- sléz velitelem 4. armádního sboru v Pešti. Mist selnika kapilána v arcierní gardě osobní bylo neobsazeno- Druhá změna: »Milý princi Roburte Wür tenberský! Jmenuji Jeho královskou Vý sost, nadpornčíka dragounského pluku arcivé- vodu Albrechta č. 9 plukovníkem tohoto pluku. Ve Vidní, 14. září. František Josef v. r. «

Z Vídně, 18. září. Maďarský ministerský předseda dr. Wekerle měl dnes opětně slyšení u panovníka. Sděluje se, že ani v této audienc neslaly se žádné disposice. le i Dr. Wekerle ve Vídni.vssy fl i Z Vídně, 18. září. (K. k.) Uherský ministerský předseda dr. Wekerle přijel sem dnes ráno z Pešti Německý císař v Mnichově. Z Mnichova, 18. září. (K. k.) Dnes dopoledn přijel sem císař Vilém. Na nádraží byl srdečně uvl- tán princem vladařem Luitpoldem a všemi princi Dále dostavili se k uvítání: říšský kancléř šl. Deth- mann-Holweg. státní tajemník sv. p. Schoen a před seda ministerstva sv. p. Podewils. Prine vladař před stavil císaři brunšvického prince Arnošta Augusta Za bouřlivého jásotu obyvatelstva jeli císař a prin vladař v otevřeném povoze do residence.

ministerský předseda Theotokis, vzbudila u vůdeů a stoupenců vojenské strany velkou obavu, že by v parlamentě rozhodnouti mohla většina vojsku nepřátelská. Kdyby parlament Theoto- kisova prollášení skutkem učiniti chtěl, pro- pukne zcela jistě dle tureckéh vzoru velká vojenská vzpoura, jejíž následky budou nedozfrny. Úřadní kruhy anglické považují stav řeckých věcí za trvale hrozivý.

s 15nsb en

Z úřadního věstníku. Z Vídně, 18. září (K. k.) »Wiener Zeitunge oznamuje: Císař udělil podplukovníkovi Arnoštu Faningerovi u pěšího pluku čís. 92 šlechtický stav s přídomkem »šlechlie« a predikátem »Amalienheim«. — Císat jmenoval knižeciho liechlensteinského archilekta v Lednici na Mo- ravě Karla Weinbrennera řádným- pro- fesorem středověkého stavitelství na německé technické výsoké škole v Praze. Ministr kultu a vyučování jmenoval profe- sora na státní rešlné škole s německým vyučo- vacím jazykem v Čes. Budějovicích Emil Grünbergera ředitelem státní reálně školy v Plané. — Ministr kultu a vyučování schválil usnesení profesorských sborů, aby byli při- puštěni: dr. Alexandr Scheib za soukro- mého docenta pro porodnictví a gynekologiia dr. Leopold Moll za soukromého docenta pro dětské lékařství na lékařské fakultě německé university v Praze, soukromý docent a adjnnkt na české vysoké technické škole v Praze dr. lechn. Jaroslav Mühlbauer za soukro- mého docenta pro eneyklopedii anorga- nické technické chemie na filosofické. fakultě české university v Praze, profeso II německé slátní reálné školy v Praze dr. Antonin Grünwald za soukromého docenta pro geometri na německé technické vysoké škole v Praze, dále aby rozšířena byla venia legendi soukromého docenta pro vnitřní lékařství dra. Františka Procházky na obor úrazový a obor sociální mediciny na lékařské fakulté české university v Praze.enle

Theotokis odjede do Italie. l Z Alhen, 18. záři. (K. k.) Potvrzuje se, že deputace theotokistů přemluvila Theotokisa, aby upustil odaúmyslu vzdáti se poslaneckého mandátu a předsednictví strany nebo aby s tím aspoň počkal. Považuje se však za jisté, ž Theotokis nezúčastní se zasedání sněmovníhoa odjede do Italie.

Hrozí nová válka rusko-japonská. Z Pelrohradu, 18. září. (K. k.) „Novoje Vremja“ neustále líčí siluaci na dálném východě nejčerněj- šími barvami. V listě uveřejněný dopis z Vladivo- stoku předpovídá rusko-japonskou válku v r. 1910. Japonci prý všude zbrojí

Francouzský přímluvčí za vojenské požadavky rakousko-uherské. Z Paříže, 18. září. (K. k.) „Eclaire“ píše o ra kousko-uherských vojenských požadavcích: Při tako- vých věcech je hlavní otázkou, má-li něco národz svoje peníze. Mobilisace rakousko-uherské vlády byla dvojnásob prospěšnou. Předně byla jí zamezena vál. ka, za druhé byl to experimént, který zdvojnásobil cenu všeobecně orzanisace. Takové výsledky jsou neocenitelné. Pokud jde o námořní požadavky, které Rakousko-Uhersku dávají nadvládu na Adrii a spolu právo, rozhodovati také na Středozemním moři,j důležitost a účelnost jejich nespornou se zřételem k situaci na východě. Zkrátka, uvalí-li Rakousko- Uhersko na sebe břemeno 840 milionů, by uhájilo velikost, o níž Evropa včera ještě nevěděla a před níž dnes sklání se i největší pochybovači, je to jiz

Vzpoura ve vilajetu kosovském Ze Soluna, 17. září. (K. k.) Poslední zprávy ze severních krajů vilajetu kosovského potvrzují, že se odboj rozmáhá Ljumové, spojeni s Arna u ty podrinskými, snaži se obklíčiti vojsko Džavida paše. Vláda posílá četné vojenské oddily do horní Albanie. Dnes vytrhne prapor z Bitolje o Dibry. Také z Malé Asie je vojsko na cestě. a a Pacifikace Albánska. s vl ss Z Cařihradu, 18. září. (K. k.) Porta chystá roz- sáhlá vojenská opatření ku pacifikaci Albánska.

Ministr hr. Stůrgkh. ee Z Vídně, 18. září. (K. k.) Ministr vyučování h Stůrgkh přijel sem včera večer ze Štyrského Hradce Pro sesilení válečného loďstva rak. nherského Z Vídně, 18. září. (K. k.) Dle zpráv list zaslal rakouský lodní spolek ministru zahranič ních záležitosti hr. Aehrenthalovi dopis, v némz se praví: Dle listů setkaly prý se námořn předlohy ve společné ministerské radě se znač- ným odporem, tak že prý mají býti úvěry, po- žadované c. a k. námořním vojskem, zmenšeny Ač uznáváme, že při sestavování státního roz. počtu dlužno bráti zřetel na finanční možnost obyvatelstva, budeme přece považovati za hru- bou chybu, kdybý právě u našeho námorního loďstva mělo dojiti ku průtahu v nezbytné úpravé. Rukouský lodní spolek dovoluje si ludíz prositi Vaši Excelenci jako předsedu ve společné ministerské radě co nejuctivějí, abyste použil všeho vlivu, by c. a k. válečnému loďstvu po- voleny byly nezkráceně peněžní prostředky nutné k úpravě. Žádný sjezd rakouských katolíků. Z Vídně, 18. září. Od rakouského sjezdu katoliků bylo delinitivně upušténo následkem prohlášení slovanských katolíků, že by letos do Vídně nepřišli.

napolo darováno, žlaniezosžos a vol

Arcikněz Džurič proti princi Jiřímu. men Z Bělehradu, 18. září. Ve staroradikálním klubu měl předseda arcikněz Džurič prudkou řeč proti princi Jiřímu a navrhl, aby klub v nejblížším zasedání skupšliny učinil návrh, aby prine Jiří byl zbaven hodností člena královské“ rodinya byl ze Srbska vyobcován. a O králi Petrovi pravil pak: »Král Petr a se má na pozoru, aby se neznepřátelil s nejčel- nější stranou v zemi pro svého nezvedeného syna, jinak také jeho dnové budou sečteni?« Tato mluva arcikněze Džuriče, který pro svoji příchylnost k dynaslii Karaďordávičů za Obrenovičů mnohoslet pýkal v žaláři, způsobila v zemi ohromnou sensaci.

K jazykové praxi v chebském kraji pot. okrese království českého. Dr. Sýkora, advokát v Písku, vedl jménem M. H. proti 7J. A. v Chebu od roku 1905 exe- kuci k dobyti vykonatelného pohledávání 384 korun s přísl. Exekuce zůstávala bezvýslednou a musila k zamezení promičení úroků býti opa- kována. Na české žádosti exekuční v té věci v r. 1905 a 1907 podané vydal c. k. okresní soud chebský česká usnesení povolovací (ze 59/1 dne 3./1. 1905 č. j. C. II. a ze dne 14./1. 1907 C. II. ). Také soud ašský a kynž- vartský, jež v té věci v té době jako soudy vý- konu exekuce pracovaly, vydaly tehdy usnesení svá v českém jazyku. Na letos podanou českou žádost exekuční vydal však e. k. okresní soud chebský usne- sení povolujicí v jazyku německém (z 30 /4. 1909 C. II. a na další žádost (zastavujíeí exekuci) rovněž německé usnesení ze dne 19./6. 1591 1909 C. II.12). Po stránce jazykové vzata obě usnesení drem. Sýkorou v zast. v odpor i měly stížnosti tento výsledek: Krajský soud chebský stižnostem nevy hověl; sám naopak na české stížnosti ty vy dal rozhodnuti svá výhradně v německém ja- zyku. V odůvodnění dovolal se známého ne- správného výkladu § 13. star. soud. řádu a vy- slovil, že prý u krajského soudu v Chebuje výhradná obvyklost němčiny u okresního soudu v Chebu věci soudně známou. To i při faktu, že v samých spisech téže věci týž krajský soud viděti musil, že ještě před dvěma lety okresní soud chebský česká vyřízení vydával! Za- jimavo, jak rychle se tu ona domnělá výhradná obvyklost němčiny utvořila. Nařízení Stremayerovo uznal krajský soud v Chebu neplatným (!) z ohledu udánlivého roz- poru s citovaným v § 13. star. soudního řádu Pokud se týče § 19. stát. zákl, zákona z roku 1867 č. 142 a nejv. kabinet. listu z 8 dubna 1848 postavil se soud rekursní na stanovisko.

e

Boj o rozpočet v Anglii Z Birminghamu, 18. září. (K. k.) Včera byla zde uspořádána velká demonstrace pro rozpočet, při čemž sedělo u předsednického stolku 70 členů parlamentu. Předseda ministerstva Asquith prohlásil, ž shromáždění musí žádati stejnoměrné rozdělení bo hatství. Zvolení zástupci národa musí v tom míti poslední slovo. Uznává výrok státníka Roseberryho za správný, že vždy vracející se návrhy o pozem- kové dani, ačkoliv jsou spřízněny se socialismem nej- mladšího data, mají přece jen již úctyhodné stári Asquith skončil prohlášením, že liberálově zinužile půjdou do boje proti lordům. Odpor lordů prot rozpočtu je neslýchanou revolucí no- vější doby a její následky jsou mnohem hlubší a dalekosáhlejší, než pouhé pra- vo lordů, vměšovati se do státních fi- nancí.

Uhierská krise.

Z Pešti, 18. záři. (Uh. tel. kor. kanc.) „Peste Lloyd“ praví ku politické situaci m. j.: Není tě chvíl možno učiniti si úsudek o příštím vývoji, neboť aní zúčastněné osoby nemají ponětí o tom, co bude. Jen tolik možno říci, že uherský ministerský předseda se snaží zavésti trvalý pořádek. Resoluce, usnesená včera křesťanskosociálním sdružením, je neklamnou znám kou, že v těchto kruzích a v kruzích osob jim podléhajíních vynaloží se vše, aby plán minister- ského předsedy byl zmařen. na „Budapesti Hirlap“ praví: Máme dojem že hr. Apponyi, kdyby vláda nebo rozhodující činitele považovali působnost kabinetu jíž za definitivně skončenu, nebyl by zajisté povolán k císaři proto aby podával zprávu o otázce kongruy „Budapest“ prohlašuje, že Košut zajisté v zásadě podporoval by snahy po definitivním rozře- šení, že však v ně nevěří. Uznal ovšem, že proviso- rium pro nesmírně požadavky vojenské správyje skoro nemožností, „A z Ujszag“ sděluje, že národní konc se budou uděleny, byť i v nepatrné míře, Stejně soudí „A l ko tma n y“.

Anglická velká národní obrana. Z Nového Yorku, 18. září. (K. k.) Anglický admi rál lord Beresford prohlásil na hostině, že se zřete- lem k evropské situaci nezbývá Anglii, leč připra- vovati velký národní obrann, plán. Anglie chcesi zachovati co má a převaha na moři znamená pron zivot nebo smrt. Kdyby nastala doba, že by se sem- kly národnosti anglicky mluvící, nebylo by žádné

války.

Hrozivý stav věcí v Řecku. Z Londýna, 18. záři. Zdejší noviny uve- řejňují velmi nepříznivě zprávy z Athěn. M e z důstojnictvem řecké armády a ci- vilními úřady propukl prý vel m vázný spor. Prohlášení, jež učinil bývalý

že § 19. zákl. zák. st. z r. 1867 č. 142 ř. z. je zákon rámcový, jenž ke své účinnosti vý- kladu dalším zákonem polřebuje, nej- vyšší resoluci z 8. dubna 1848 upírá pak pro nedostatečnou publikaci platnost normy zákonné. Na další dvě stížnosti, jež z ohledu vy- loučení pořadu, rekursního proti meritu obou rozhodnuti krajského soudu v Chebu jen v pří- čině vydání rozhodnutí těch v jazyku německém podány býti mohly k nejvyššímu soudu, nej- vyšší soud částečně vyhověl (rozhodnutí z 22. června 1909 R II. 588/9 a z 2. srpna 1909 R II. 712/9) a sice v ten smysl, že se rozhodnuti rekursního soudu, že vyřízení jeho vydáno býti má jen v jazyku německém, zrušuje — z důvodů následujících: »Zmíněný výrok neodpovídá zákonným předpisům a prováděcím nařizením, o ně se opí- rajícím: Neboť čl. 19. odst. 2. státního základního zákona ze dne 21. prosince 1867 f. z. č. 142, uznává v souhlasu se zásadou, jež vyslovena jest pro soudy v § 13. všeob. soudního řádu, rovnoprávnost všech jazyků v zemi obvyklých ve škole, v úřadě a veřejném životě. Toto zá- konné ustanovení má, jak vyslovil říš- ský soud již rozhodnutím ze dne 15. dubna 1905 č. 115 ř. s., pro krá- lovství české význam ten, že každý z jazyků v této zemi obvyklých je stejně o právněn netoliko ve svém obvodu, nýbrž v celé ze m i.l Tato norma, klerá především váže úřady této země, totiž přijímati a vyříditi podání sepsaná v jednom z obou zemských ja- zyků, bez rozdílu, je-li dotyčný jazyk v části země, ve kleré má úřad své sídlo, obvyklým čili nie, obdržela pro zeměpanské úřady v Če- chách nařízením ze dne 19. dubna 1880 zem. zák. pro Čechy čís. 14, jež obnoveno bylo na- řízením ze dne 14. října 1899 zem. zák. pro Čechy čís. 59 a které, jak to opět a o pět vyslovil nejvyšší soud a také říš- ský soud ve zmíněném rozhodnu tí, pokládati dlužno za jeden z možných způsobů provedení uvedeného státního základního zákona pro Čechy — bližší ustanovení, že jsou podle vytkauté zásady o jazykové rovnoprávnosti všichni političtí, soudní úřadově a státni zastupitelstva v zemi po- vinni, vyhotoriti vyřízení, jež se stranám. k jejich ústní žádosti aneb písemnému podání vydali mají, v tom z obou zemských jazyků, v kterémž ústní žádost se přednesla, aneb v němž podání sepsáno jest (§ 1. nařízení ze dne 19. dubna 1880, zem. zákona pro Čechy čis. 14). Z řečeného vysvitá, že krajský soud, poněvadž rekurs vymahající věřitelky sepsán byl v jazyku českém, byl povinen, vyho- toviti také vyřízení o něm v ja- zyku české m. V tomto směru slušelo tudíž rekursu vyho- věti a dotyčný výrok zrušiti.« Nárok na přírok útrat proti krajskému soudu jako soudu rekursnímu nejvyšším soudem zamítnut s odůvodněním, že na straně kraj- ského soudu v Chebu zřejmého hrubého zavi- nění není. Žádost, aby nařízeno bylo krajskému soudu v Chebu vyhotovení jeho vlastního rozhodnutí i doručení v českém jazyku, uznána byla nej- vyšším soudem za bezpředmětnou, ježlo prý »opatření krajského soudu v Chebu se již stalo a s úspěchem v odpor vzato bylo.«

Syndikát českého novinářstva. K podnětu Spolku českých žurnalistů v Praze byl zřízen Syndikát českého novinářstva, v němž zastoupeny jsou netoliko novinářské organisace, ale i vydavatelstva listů a jehož pů- sobení týká se zejména hájení zájmů přislušníků stavu novinářského. Dle statutu, schváleného Spolkem če- ských žurnalistů a Jednotou českých novinářů, jest úkolem syndikátu: 1. Hájiti svobody novinářské proti útokům na ně podnikaným.

Z kulturní ciziny.

Divadla a města v Prusku. Ze všech států německé říše stojí dne- v ohledu divadelnictví Prusko dalsko v po- předí. Nehledie ani k Berlinu, který jako hlavní a sídelní město říše v posledních deseti- letích soustavnou a cilevědomou často hodně sobeckou, politikou německých císařů (hlavně nynějšího) vůbec vykazuje obrovský rozkvěta pokrok hospodářský i kulturní, a je dnes uznaně »nejdivadelnějším« měslem Evropy, mají velmi četná města pruská svoje stálá divadia, dobře pro sperující a na dobré úrovni umělecké stojící. Per- centuálně je tento poměr nejpřiznivější z celé říše, a sotva asi v kterém jiném státě evropském bude přiznivější. V čislicích vyjádřen vypadá tento poměr tak, že z 243 měst království pru- ského, jejichž počet obyvatel převyšuje 10 000 má 58, tedy bezmála plná čtvrtina nejméně jedno samoslatné a stálé divadlo. Berlín sám má divadel činoherních a operních i operefníeh 28. kromě podniků varietních, kabaretních s po- dobných. V německé žurnalistice, hlavně mimopruské. která dávno již a často oprávněně žehrá na silný vzrůst najvětšího a nejbohatšího pruského státu podporovaný přímo i nepřímo celou polili kou říšskou, v poslední době objevily se porůznu některé zajímavé články posozujicí s různýeh stanovisek tento soustavný rozkvět div a del nictví v Prusku.

Velmi zajimavý a zároveň poučný přispěvek k této otázce přinesl nedávno berlinský »B ör- sen-Courier«, dokazující čislicemi z komu- nálních rozpočtů pruských měst, že největší zá- sluhu o stabilisování a rozkvět divadel v Prusku maji — městské správy samotné, které na- mnoze velmi štědře buď divadla městská vy- držují, anebo značnými subvencemi podporují- Citovaný list pořidil si názornou statisliku, uka- zující, že ze zmíněných 58 měst pruských plných 39 měst buď má v lastní divad lo. anebo přední takový ústav svůjf- nančně podepirá. Tyto subvence divadelní podle městských rozpočtů kolisají arci podle velikosti a finančnich prostředků jednotlivých obcí a dosahují až pů milionu marek ročně. Nejmenší subvenci ročne — 1000 marek — dává svému divadlu vest- fálské město Siegen, mající 22.000 obyvatel. Největší — 497.700 marek — Koli ní n. R. který vydržuje Hmto obnosem obě svoje měst ská divadla, operní a činoherní, která má od r. 1902 ve vlastní správě. Po Kolinu nejbohalši město pruské Frankfurt n. M. dává dvěma svým divadlům městským podle rozpočtu na r. 1908 273000 marek. Přes sto tisic vykazují ve svých rozpočlech ještě dvě jiná města: Bar- men (119.000) a Dortmund, nejprů- myslnější město Vestfálska (124.850). Ze značných subvencí dalších měst přesné číslice uvádí eitovaný článek ještě tyto: E s s en (78 900), Elberfeld (76.590), Cáchy (69.092), Düsseldorf (51.130), Magde- burk (50.347). Velmi pozoruhodno jest, ž

i královské dvorní divadlo ve Wiesba denu požívá značné subvence městské: dle rozpočtu na rok 1908 — 87 049 marek, ještě v roce předcházejícím (1907) vsak — 157. 726 Ve východním Prusku, méně průmyslném a tedy méně zámožném, je méně divadel měst- ských nebo městy subvencovaných. Tak Vra- tislav, hlavní město pruského Slezska, po Berlinu největší město království, přispivá na divadelnictví 62 655 mk. Proti tomu městské divadlo v Poznani, které tu má ovšem pře- devším cil poněmčovací, dostává značnou sub- venci od správy městské v obnos 35-600 mk- Z poučné statistiky vyplývá, že skutečně komunální správy pruských měst jeví značné porozumění pro kulturní úkoly obcj. Nebylo by nezajímavo srovnati s lěmito daty, jak česká města starají se o divadelní umění.

Lublaň, hlavní město a kulturní stře- disko slovinské, má od někobika let německý divadelní spolek, který se nyní usnesl vystavili zde — německé divadlo! Vídeňský architekt Alex. Graf pořídil jim už plánya brzy přikroči ke stavbě. V Lublani je asi 6000 Němců, čítaje v to i vojenskou posádku — kdo do toho divadla bude chodit ? V Paříží bylo otevřeno v těchto dnec museum Sarasateovo, chovající četné památky na osobu slavného zesnulého virluosa. Budova musea postavena jest na pozemku uměl- cem věnovaném a spojena jest s nevejkou, ale velmi vkusně a účelně vybudovanou koncertní

síní Slavnostní olevření musea spojeno bylo také s koncertem tam uspořádaným. Ředitelství novovorské opery Metropo litan-House uveřejnilo již seznam umělců získaných definitivně pro letošní sezónu. Jsou to v první řadě Destinnova, Farraro vá. Nordica, Lipkowská, Caruso, Bu- rian (vlastně: Burrian), Slezak, Sco tti, Didar, Sormer a j., z dirigentů Tosca- nini a Mahler, pro balet ziskána pelrohrad- ská prima balerina Anna Pavlova, která v posledních dvou letech tolik slávy v Evropě dobyla. Favorit mezi operetními skladateli L eo Fall přihlásil se k začinající sezóně novou praci a sice vaudevillem »Das Puppenmädel«, který je prý hodně veselý a bude míti premtéru ve vídeňském Straussově divadle. Hermann Sudermann napsal nové drama, které bude v zimě provozováno, nejdřive v Berlině. Má název »Děti z pobřežíe (Strandkinder) a hraje v okoli Gdanska v době největšího květu rylířského řádu německého.

Jindy a nyní.

X Výčitky pannám a paním, které na listy ne- odpisují. V knize Nová kratochvíle, s kterouž bohyně Venus na svět vyšla, r. 1598 vedle jiných upravil si Paprocký tyto vyčítavé listy veršované: Marně vidím lamenty i fresuňky moje. Marné vedu, milosti, s te- bou nuzník boje. Nechce nelitostivá srozumět těž- kému naříkání a pláči právě srdečnému. Zavedli jste bohové v těžkej kraj bídníka, dopustivši hroz- ného na mne ukrutníka, jenž svým zvyklým forle-

lem srdce mé zbojoval, jakého na Priamském před tím dokazoval. By mně ne sama pěknost ctné panny těšila, však by mne žalost velká hnedky umořila. Ale doufám dobrotě tak pěkného těla, že jest litost nade mnou její neminula. — Jiný list: Překrásná Káčo, bude-li za co, slouhu věrného a povolného, ty máš ze mne vždy. To na čas každý chciť uka- zoval, chceš-li zkoštovat, rozkaž, když ráčíš, sama to uzříš, žeť neomejlí na každou chvíli. — Jiný list: Dlouholiž chceš poslouchat pláčů, ciná paní, mých? Proč tak dlouho neskloníš převděčných očí svých a neuzříš, že krví jsou zmáčená slova, kteréž ze srdce vynímá přesmutná má hlava. Pro nic jiného nejsouc tak velice smutná, jedno že v potěšení jsi mi tak ukrutná. — Jiný list: Tvrdčí jsi, nežli opuky, kterýchž jest pln svět široký; nechceš slyšet mé ža- losti, nepomníš na povolnosti. Snižujiť pokorně hla- vy, krotím tě, jak mohu, slovy: Nežádám od tebe více, jedno potěš v brzce srdce! — Jiný list: Sama se potěšíš, jestli s tím pospíšíš, oč mé srdee stojí. Však jest to v moci tvojí. Ochlada srdečná, v tom důvěrnost věčná z lásky tvé nechť bude, neb jsem tvým vězněm zde! — Jiný list: Přešťastná paní, kte- réž péro moje spomínat bude vždy silné boje, že se bez braně mužněji stavěla a nežli jest kdy ona Jola byla, jenž Herkulesa zmámila čarami, ty jedny svými posuňky pěknými a svou spanilou a pěknou ouro- dou, v kteréž Danae nesrovná se s tebou, tím, jemuž Turek nemůže odolat, ty sama jako volem můžeš orat; ne pro strach střely, ani před železem, padne ti k nohám, když ty kážeš, na zem! — Jiný list: Čekajíc tvé odpovědi, divné mysli ve mně srdce žádajíc jí slyšet, chce vyskočit ze mne. Za kterýmž jak smutná duše ode mne vypadne, překaž tomu. jak nejspíše, bez ní jest být škodně. Zdaž může bejt větší ohyzda, nevládnoucí tělo články, na kterýchž náleží, k čemu by již bylo? Protož o překrásná paní, měj na to své zření, nebo mne smrt ze světa vy- koření. Jaké budeš polěšení mít z měho zkažení? Doufám, že tě tvá krása přivede k usmyšlení Bi Č. Zíbrt

o