ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 d0518c80-71ef-11dc-b17e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 11
#1 alto_textblock #1
Románová příloha „Národnich Listü“ k číslu 7. ze dne 7. ledna 1904.
#2 alto_textblock #2
Různé zprávy. = Dobrodružství v železničním kupé, jež počalo jako drama a skončilo jako veselohra, odehrálo se onehdy v předměstském vlaku mezi Paříží a Nogen- tem sur Marne. Elegantně oděný starší pán usedl v kupé první třídy vedle mladé dámy a když se vlak hnul, snažila se dáma připomenout mu, že sedí na jejích šatech. Pán si toho nikterak nevší mal a zůstal též nepohnutý a němý, když dáma snažila se povstat a důtklivě mu domlouvala. To konečně dámu rozlítilo tou měrou, že vyskočila nedbajíc, že by si mohla potrhat šaty a vyťala pánovi několik políčků. Pán přijal první s největším úžasem, ná- sledující políčky však také jeho rozčilily a odstrčil ráznou dámu tak důrazně, že odletěla na druhý konec kupé. Dáma volala o pomoc a poněvadž vlak právě vjížděl do nádraží ve Fontenay, dala pána za- tknout. Oba předvedeni komisaři ve Vincennes, je- muž dáma nanejvýš rozčilena vykládala, že muž ten zajisté jest zločincem a že patrně výstup úmyslně vyvolal. Pán se dosud nehýbal, ale když zpozoroval posuňky a výraz tváře komisařovy — poznal, že věc pro něj vezme špatný obrat a pravil konečně: »Prosím, promiňte! Ale nerozuměl jsem jediného slova, co tato dáma vypravovala. Jsem totiž hluchý jako pařez a vím toliko, že jsem dostal několik po- líčků — proč? jest mi naprosto neznámo. Bránil jsem se poněkud prudce a prosím tudíž, aby mi bylo prominuto!« — Tvář dámy při těchto slovech se vy- jasnila; podala pánovi ruku na smířenou, načež oba pospolu opustili komisařství. = Zavražděný poslanec. Z Pešti se oznamuje V parlamentárních kruzích způsobuje značnou sensac zpráva o zavraždění poslance Pavla Emeritsa ve Velké Kikindě. Poslanec tento, jenž od r. 1901 byi členem říšského sněmu uherského, náležel ke straně liberální. Byl advokátem ve Velké Kikindě a kdyžv úterý dopoledne opustil soudní budovu, počíhali si na něj bratři Vladan a Džura Sibrulovi, s nimiž po 12 neb 15 let měl proces o peněžní záležitosti a vy- střelili na něj pětkrát z revolverů. Emerits chtěl se utéci do krámu, jenž se nalézá v tak zvaném »Ka- tolickém domě«, avšak útočníci strhli jej nazpět na ulici a povalili jej. Jeden z nich bušil do něho že- leznou holí, druhý tloukl ho do hlavy revolverem. Emerits byl v pravém slova smyslu ubit na veřejné ulici a klesl mrtev. Policie zatkla oba bratry a bě- hem odpoledne je vyslechla. Vyznali se z cela zřejmě. že chtěli zabít Emeritsa, poněvadž prý je podvedl a hmotně poškodil. Oba vrahové budou odevzdáni soudu. O příčinách vraždy oznamuje »Magyar Ország«. Po- čátkem let osmdesátých byl otec bratří Sibrulových, zámožný muž, těžce skličován svými věřiteli. Aby se jich zbavil, uzavřel s Emeritsem, jenž tehdáž byl ředitelem spořitelny, líčenou smlouvu, ve které mu postoupil svůj statek, odhadnutý as na 80.000 zl. Během následujícího roku Emerits ponenáhlu splatil dluhy, váznoucí na postoupené usedlosti, as 30.000 zlatých. Když později starý Sibrul žádal, aby mu byl statek vrácen, byl Emerits k tomu ochoten jen za podmínkou, zaplatf-li mu sumu, kterou vydal na uhražení dluhů, o čemž však Sibru! nechtěl ani slyšet. Došlo k řadě procesů mezi Emeritsem a Si brulem. Mimo jiné byl Emerits obviněn z podvodu a padělání veřejných listin a ve druhé instanci od sobzen též na dvě léta do žaláře, avšak vel třetí in
#3 alto_textblock #3
stanci uznán úplně nevinným. Také v civilních pro- cesech, jež proti němu zahájeny, Emerits vyhrál. Po- zději došlo ke smírnému vyrovnání a Emerits plati starému Sibrulovi až do jeho smrti malou rentu Pak vystoupili oba synové Sibrulovi s novými poža- davky proti Emeritsovi a nastalo zdlouhavé vyjedná- vání, jež nemělo nijakého výsledku. Příčinou vraždy byla tudíž pomsta. = Markýz divadelním ředitelem. Markýz of An- glesey již často vzbuzoval pozornost svojí výstřed- ností. V poslední době zřídil si na svém venkovském sídle divadlo, v němž vystupoval za hlučné pochvalv svých nájemců v kostýmech, pokrytých šperky. Nejsa spokojen tímto úspěchem zřídil si nyní společnosta vystoupil v divadle v Boscombe a sice v titulní roli kusu »Ideální manže!«. Onehdy přibyl markýz zvlášt- ním vlakem do Bournemouthu. V komonstvu jeho nalezalo se neméně než 46 osob, 2 automobily a za- milovaný jeho psík. Markýz měl k obsluze 2 sluhy v livrejích, 3 tělesné lokaje, vlásenkáře a 2 řidiče motorových vozů. Průvod cirku se slony a velbloudy byl by sotva vzbudil větší sensaci, než příjezd mar- kýzův, jenž ve svrchníku barvy levandulové vystou pil ze salonního vagonu, vzal psíka pod paži a za prudkého lijáku vstoupil na automobil, jenž byl již pro něj připraven. Úloha lehkomyslného lorda Go- ringa jest jakoby schválně psána pro lorda of - An- glesey. Ovšem neposkytuje tato role příležitosti sta- věti na odiv drahocenné šperky. Vystoupil na jeviště toliko v obvyklém obleku ranním a pak v obleku salonním. Toliko závěsek k hodinkám, do něhož za- sazen diamant v ceně 3000 1. st. a knoflíčky z dia- mantů a perlí uspokojovaly jakž takž zvědavost obecenstva. = Důmyslný autor. »Figaro« vypravuje o jednom z nejčelnějších spisovatelů francouzských, že vyna lezl nový prostředek, upozorniti nejširší veřejnost na svoje díla, aniž by při tom vydal jediného centimu. Jakmile totiž vydal jeho nakladatel nejnovější z jeho prací, rozdal knihu některým svým přátelům, ne aby ji přečetli, nýbrž aby ji nechali ležet na různých nádražích pařížských. Byla by prapodivná náhoda, aby se nenašel někdo, kdo by knihu neodevzdalv kanceláři pro ztracené věci. Odtud dostane se kniha do státního depotu nalezených věcí a když se opráv- něný majitel o ni nehlásí, stane se po určité lhůtě majetkem státu, jenž spolu s ostatními věcmi, nale zenými na policejní prefektuře, v soudním paláci atd. dá ji do dražby, kterou ohlásí plakáty na náro- žích s podrobným seznamem věcí, jež budou prodá- vány. Jde-li o knihu, udá se též titul a autor její. Poněvadž pak tu jde o prospěch státu jakožto pro- dávajícího, vychválí se kniha co nejlépe. A tak do- stane se autorovi za několik ochotně »ztracených« exemplářů zdarma velkolepé reklamy. = Záhadný zločin. Onehdy nalezli rybáři neda- leko obce Pakostane v Dalmacii, blíže sluje u skály Veliki Bakuljaš mrtvolu, plynoucí na moři. Vytáhli ji na břeh. Byla to mrtvola muže 40—50letého, snad i staršího. Nebožtík byl silného těla, měl širokou tvář zdravé barvy, světle hnědý vlas a rudohnědý knír. Na sobě měl zimní oděv ještě zánovní. Zji- štěno, že tu byla spáchána vražda. Lékaři nalezli na hlavě dvě smrtelná zranění, způsobená několika nárazy těžkým předmětem, mimo to měl nebožtík podřezané brdlo. Všechny ostatní okolnosti zločinu jsou nevysvětleny. V kapse u vesty nalezeny dvě
#4 alto_textblock #4
desítikorunové bankovky a v kapse spodků drobn y Na spodkách nad kotníky jevily se známky, že byly sevřeny provazem, na němž bezpochyby byl při- pevněn kámen. Znalci prohlašují, že mrtvola ležela v moři as dva dny. Někteří se domnívají, že zavra- žděný byl obchodní pomocník z Vídně. = Král jedů. V Kansas City zemřel těchto dnu Harry Beno, jenž byl po celé Americe znám pod jménem »Král jedů«, poněvadž snesl zdánlivě beze vší pohromy značné dávky strychninu, rulíku, otru- šíku atd. Podivný tento dar jeho vyšel na jevo teprve před šesti lety v Richmondu, Indiana, když beze vší pohromy požil kusu chleba, prosyceného strychninem, jenž byl položen do sklepa proti krysám. Později po- řáda! pak veřejná představení v polykání jedůa mimo to dával si zatloukati do lebky břebíky a za- bodávati do těla jehly, aniž to mělo pro něj zlé následky. Lékařům, kteří pozorovali Benovu tepnua temperaturu po polykání jedů, byl »Král jedů« po- vždy hádankou. Konečně však stal se Beno předce jen obětí svého nebezpečného povolání, neboť smrt jeho způsobena byla tím, že si dal do lebky vbod- nout ševcovské šídlo. Zranění tím způsobené mělov zápětí ochrnutí mozku. = Madridští zloději. Z Madridu se oznamuje: Zdejším zlodějům není již pranic svato. Ode dávna byly jejich hrdinské činy dost nápadné. Tak na př. před nějakou dobou, aniž byli dopadeni, ukradli ně- kolik kilometrů drátu státního telegrafu v bezpro- střední blízkosti hlavního města, pak zinek se střechy jednoho zdejšího divadla a konečně bronzovou sochu markýza de Pontejos, jež stála ve středu města na- proti ministeriu vnitra. Těchto dnů byl vypleněn hřbitov, nazvaný Cementario Patrircale na calle Magellanes na předměstí Vallehermoso. Železná zábradlí, rakve, mramorové desky, kříže, věnce, vásy, svícny, sochy atd. ukradeny. Náhrobek slavného básníka Ouintana, jenž se nalezá na tomto hřbitově, byl rovněž obrán a bronzová socha básníkova a zlaté litery nápisu pod ní byly ukradeny. Policii se podařilo zatknouti hřbitovní zloděje. Jsou to pověstní tři lupiči z ře- mesla, kteří se již ze svého zločinu vyznali. = Vzpoura na ostrově Samos. Přítel našeho li- stu píše nám z Athén: Jak známo, stojí bohatý ostrov Samos jen podle jména pod tureckou vládou, která tam ve zvláštním táboře udržuje malou vojen- skou posádku. V čele vlády stojí tak zvaný kníže se svými ministry a sněmem, zvoleným na základě vše- obecného volebního práva. Avšak, jak ze všeho vy- svítá, nejde tato samostatnost obyvatelům k duhu a dokazují každou chvíli, jako jejich bratři v Řecku, že jsou k samosprávě neschopni. Každý z nich chce býti ministrem, nebo alespoň poslancem a využitko- vati svého postavení v osobní prospěch na útraty trpasličího státu, při čemž od sultána jmenovaný kníže i na své osobní prospěchy, jako dobrý vlastenec, neza- pomíná a hledí co nejrychleji se obohatiti a pro případ, že ho věrní poddaní z ostrova vyhodí, svou existenci tak řečenými »úsporami« pojistiti. S tím jest vládnoucí strana srozuměna vždy, ale za to opposice dělá tím větší křik a dovolává se pomoci sultánovy. Tento- kráte volala již dlouho marně o pomoc a proto orga- nisovala na celém ostrově demonstrace, v jejichž čele stojí tři poslanci, kteří několik let v tureckých žalářích si odsloužili, poněvadž nečinili rozdílu mezi vlastním a cizím majetkem, takže nabyli pro ministerskou hodnost všelikých potřebných a žá-
#5 alto_textblock #5
— 56
#6 alto_textblock #6
—
#7 alto_textblock #7
— 53 —
#8 alto_textblock #8
»Doufám, pane komandante, že nebudete musit če- kati dlouho... Zažil jsem již horší přihody, nežli tu, již včera jsem prožil.« Komandant Tardin, stisknuv ještě jednou ruku agen- tovu, vyšel z pokoje jeho. Odcházeje vložil paní Rochemondové do ruky pět set franků, aby mohla postarati se o nejlepší ošetřování manžela svého. Potom vskočiv do prvního povozu, kterýž venku zastihl, dal se dovézti v největším trysku do ministerstva vojenství. Sotva že vstoupil opět do kanceláře svojí, tajemník jeho Heugg již vyřizoval mu vzkaz načelníka generálního štábu, generála Vinira. Několik okamžiků na to uveden byl komandant Tardin do pracovny generálovy, kdež dleli už plukovník de Riverolles, prefekt policejní a náčelník služby bezpeč-
#9 alto_textblock #9
nostní.
#10 alto_textblock #10
Na štěstí zeď byla také uvnitř schátralá a tvořila přirozené tak schůdky také pro sestup dolů. Slezl jsem tedy po ní. Avšak v okamžiku tom zaslechl jsem slabý lomoz s druhé strany obydlí. Kdosi otevřel dvéře, vedoucí směrem k cestě. Měl jsem nejvyšší čas položiti se podél zdi a viděl jsem pana Siegfrieda, jak vstupuje do usedlosti. Otevřel dvéře na perron a zavřel je za sebou. Řekl jsem si: »Dobrá! Jeden jest tu již! Přijdou tedy také ostatní.« I učinil jsem nové rozhodnutí. Přelezl jsem opět zeď zevnitř ven a vzdálil jsem se. Spěchal jsem plání až do Courbevoie; potřeboval jsem k tomu deset minut pochodu. Koupil jsem si pár bačkor, obul jsem si je n botky své i zaujal jsem pozorovací místo zrovna naproti usedlosti v příkopu. Kolem čtvrt na devět přijel před usedlost kočárek velmi elegantní; vrata otevřela se jakoby sama seboua kočárek vjel dovnitř, aniž jsem mohl tak kohokoliv spatřiti. To mne velice mrzelo a sice vzhledem na kočího, poněvadž pomyslil jsem, že kdybych znovu vlezl přes zed dovnitř, kočí by mohl, prodlévaje na dvoře, spatřiti mne a způsobiti poplach. Přemýšlel jsem tedy o novém nějakém prostředku, když nová osobnosť objevila se na cestě. Nesla jakýsi cestovní vak kožený Límec měla ohrnutý tak, že zakrýval jí obličej Muž ten pe olížil se ke brance. Zaprodáni nepřit
#11 alto_textblock #11
14