#1
alto_textblock
#1
11. června 1905. Císlo 159.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
matickou cestou toto sdělení japonské
sruské vládě:
»Mysltm, že přišel čas, abych v zájmu
všaho lidstva přičinil se — možno-li — ukon-
čiti nynější hroznou a žalostnon vojnu. Spojené
obce jsou spojeny přálelstvím a vzájemnou bla-
hovůlí s Japonskem i Ruskem a proto se zají-
mají o ten i onen stát. Světový pokrok zdržuje
se vojnou mezi dvěma velkými národy. Prosím
nalehavě ruskou i japonskou vládu nejen v je-
jieh, ale také v zájmu celého vzdělaného světa,
aby zavedly mezi sebou přímé vyjednávání
o mír. Navrhuji, aby vyjednávání dálo
se přímo a pouze mezi válčícími
zeměmi, jinými slovy: aby ruští a japonšti
zmocněnci sešli se beze všech prostředníkůva
řekli, není-li možná, aby obě mocnosti dohodly
se o podmínkách míru. Prosím ruskou i jspon-
skou vládu opravdově, aby svolily teď k takové
sehůzce. Jsem odhodlán ke všemu možnému,
uznají-li obě moenosti za prospěšné při umlou-
vání prelimináru, pokud týká se místa a času,
také však i kdyby se tyto prelimináře mezi
oběma mocnostmi ujednaly, přímo nebo jinak.
Byl bych tomu velice povděčen, neboť je mým
jediným účelem způsobiti schůzku, aby po
upřímném přání všeho vzdělaného světa při-
nesla mír.
Z Nov. Yorku, 10. června. (C.-B.) »A sso-
ciated Press« oznamuje, dle došlé ji spo-
lehtivé prý zprávy, že Rusko a Japonsko
přijaly Rooseveltáv podnět k zahájení
přímého vyjednávání o mír; konference
plnomocníkův obou zemí je nyní za-
jištěna. (Totéž potvrzuje washingtonská depeše
»Reuterovy kanceláře«.)
Z Washingtonu, 10. června. (Reut.) Roose
velfova nota ruské a jsponské vládě byla po-
slána ve čtvrtek odpoledne na ubezpečení
z Tokia i Petrohradu, že návrh ten je vítaný
Na Rooseveltův podnét byla nota telegrafována
do obou jmenovaných měst, kdež ji američti
vyslanci Meyer resp. Griscomb odevzdali. Nota
považuje se ve zdejších diploma-
tických kruzlch za první roz-
hodný krok k míru.
Z Tokia, 10. června. (C.-B) Na zdejš
fondové burse jevila se včera odpoledne náhle
čile v zestupná tendence, jež udrželase
také dnes.
Z Londýna, 10. června. (C.-B.) Dle wa-
shingtonské depeše Reuterovy kanceláře se soudi,
že Washington, jenž není vnějším vlivům
tak dostupný jako Paříž, bude zvolen za místo
vyjednávání zmocněnců Ruska a Japonska.
Z Washingtonu, 10. června. (Reuter.) Ve
zdejších diplomatických kruzích prohlašují, že
německý vyslanec Speck-Sternberg pod-
poroval presidenta Roosevelta při vyjednáváni
předeházejícím odeslání jeho noty Rusku a Ja-
ponsku. Ubezpečoval presidenta, že také n-
mecký clsař jeho snahy upřímně podporuje.
Proslýchá se, že německý císař dovrši
Rooseveltovy snahy tím, že vešel ve styk s ca-
rem ve prospěch uzavření míru.
Mí. Z Dorlmundu, 10. června. (Zvl. tlgr.
»Národních Listů«.) »Dortm.-westf. Allg. Ztg-«,
uznaný orgán velkoprůmyslnický, dovídá se, ž
německá vláda nevěří, že by se
čekalo v brzku vážné vyjedmá vám
o míru. Také Německo učinilo u Ruska opětné
dotazy, ale car není teď k vyjednávání nakloněn
List dovídá se s dobře zpravené strany, že
v předvčerejší audienci car zmerickému vyslanci
sice prohlásil, že jest Rooseveltovi velmi po-
vděčen za dobré rady, že jich ale použije až
v daném okamžiku.
Z Petrohradu, 10. června. (Spb. Ag.) Dosu
není známo, kde sejdou se ruští a japonští vy-
jednavatelé míru. Misto má ustanovit
Japonsko. Zástupcem Ruska, jemuž
budou předloženy japonské návrhy na mír, bude
nejspíše zástupce ve státě, kde bude
se schůzka také konati.
Z Londýna, 10. června. (C.-B.) »Standards
sděluje rozmluvu s japonským vyslancem Haya-
šim, jenž prohlásil, že žádný japonský diplomat
není s to uvésti japonské podminky míru. Ty
musí býti projednány přímo mezi Ruskema
Japonskem. Úkol prostředníka nemohl by sa-
hati dále, než sděliti přání Ruska, že hodlá
přímo vyjednávati.
Sdělení Eukvistovo,
(Dokončení depeše obsažené ve včerejším odpoledníku.)
Z Petrohradu, 9. června. (Spb.Ag) Při druhé
srážce potopil se »Ural«. Jeho posádku zachrá-
nil dopravní parník »Anadyr«. Japonská takuika
nutila naše loďstvo pobybovati se kolem vlast-
ních dopravních lodí a minonosek, kdežto Japone
pohybovali se v kruhu vnějším. Pro skrovnou
vychlost našich lodí bylo nesnadno opustiti toto
postavení, ale proto přece podařilo se našemu
lodstvu před západem slunce dáti se zase smě-
rem severním. V tu chvíli oznamovala mino-
poska nedaleko »Kňaza Suvorova«, že admirál
Rožestvenský postupuje velení admirálu Něbo-
galovu. »Imperafor Alexandr III.« těžce porou-
chán opustil šik. »Borodino« zůstal v čele a byl
vydán soustředěnému ohni nepřátelskému. O zá-
padu slunce vystřelil »Boradino« poslední ránu
a potopil se.
Naše loďstvo spatříe více japonských mino-
nosek plulo k jihu. Tu ehvíli nebylo již lodi
„Suvorov«, »Borodino«, »Osljubja«, »Kam-
čalka«, »Ural« a »Rus«. Křižáky mého oddě-
leni ulrpěly v boji velice hrubými střelami ja-
ponských křižáků.
V noei začaly torpedové útoky. O jejieh
účinku nemohu dáti zprávu, neboť nemohl jsem
rozeznmí ruské od japonských lodí.
Pokoušel jsem se nejednou proniknouti na
sever, avšak opětně útoky nepřátelské nutily
mne plout jižním směrem. Nevěda, kde loďstve
je, odhodlal jsem se 28. kvétna plouti do Ma-
nily, protože mi hrozilo nebezpečí setkati se
s celým japonským loďstvem, moje lodi byly
velice porouchány a pociťoval se již nedosta-
kek ubli.
Mužstvo chovalo se nade vši pochvalu.
#5
alto_textblock
#5
Bilva u Cušimy.
Z Potrohradu, 10. června. (»Spb. Ag.«
V depeši kontreadmirála Reitzensteina, zaslaném
ministru námořnietva dne 30. m. m. se praví
Velitel torpedového člunu »Bodrý« oznamu je
Dne 27. května o 1 hod. odpoledne počal b j
Okolo 7. hodiny večer přiblížila se torpedoná
lodice »Bujný« ke »Kňazi Suvorovu« a pře-
vzsla admirála Rozestvenského, klerý byl raněn
#6
alto_textblock
#6
na hlavě, i generální štáb, načež dala vlajkový
signál »Admirál poraněn na lodi«. Loďstvo plulo
k severu a to v tomto pořadí: Pravá řad ;
»Nikolaj I.«, »Orel«, »Borodino«, »Alexandr III.«,
»Apraxin«, »Senjaviv«, »Ušakov«, »Sissoj Ve-
likij«, »Navarin«, »Nachimov«; levá řadai
»Světlana«, »Almaz«, »Oleg«, »Aurora«, »Dmi-
trij Donskoj« a »Vladimír Monomach«. Mezi
oběma řadami nalezaly se dopravní lodi a tor-
pedové čluny. O půl 8. hodině křižáky obrátily
se v levo. Krátce na to »Dmitrij Donskoj«,
»Vladimír Monomach«, »Izumrud«, »Almaz« a
»Světlana« zamířili k severu. »Oleg«, »Aurora«
a »»Žemčug« pluly dále jižním směrem. Tor-
pedové čluny »Bodrý« a »Blesťaščij« minuly
asi o 1 hod. v noci rychlostí 10 uzlů Cušimu.
O 5. hod. ráno potopil se »Blosťaščij«, »Bodrý«
vzal 4 důstojníky a 75 námořníků na palubu.
»Bodrý« plul dále směrem jižním, ale nemohl
křižáky dostihnouti. Spotřebovav své všecko pa-
livo, zůstal na širém moři a byl dopraven an-
glickým parníkem »Kneilinem« do Šanchaje
Dle zpráv důstojníků a námořníků torpe-
dových člunů »Bodrého« a »Breščaného«,
pak obrněně lodi »Osjabje«. Japonci ztratili
dvě obrněné lodi, jednu typu »Asaki«, dru-
hou typu »Shikisuma«, dále obrněný křižáka
tři křižáky. Číňané žádali, aby »Bodrý« opustil
během 24 hodin přístav. Večer připlulo však
oddělení Kamimurovo, k ostrovům Satileským.
Protože měli jsme jen málo naděje, že prora-
zíme si cestu a ponévadž nedostávalo se nám
uhlí k proplutí oceanem, byli bychom torpe-,
dovku ztratili, kdybychom byli přístav opustil
Rozhodl jsem se proto, zůstati zde. Ranění do-
praveni do naší nemocnice.
#7
alto_textblock
#7
Státní převrat v Norsku.
Z Kristianie, 10. června. (C.-B.) Švédský
ministr zahraničných věcí — dle večerníků —
zaslal všem konsulům, kteří dříve pracoval
společně pro Švédsko a Norsko, okružník, jímž
zakazuje jim přijímati nějaké příkazy od norské
vlády, jíž švédská neuznává. »Morgenbla-
det« soudí, že konsulové odpovědí na to tím,
že všichní konsulátní úřadníci norští i vyslanei
zadají hned za propuštěnou ze služby, která
prohlašuje se teď za čistě švédskou.
#8
alto_textblock
#8
Krise v Uhrách.
Fejérváry ministerským předsedou.
Z Pešli, 10. června. »Pesti Hirla pe
oznamuje, že člen spojené opposice dověděl se
z kruhů dvorských, že jmenování hr. Fejér-
vára ministerským předsedou je hotovou věcí
a stane se skutkem určitě 15. t. m. Fejárváry
předložil již také panovníkovi listu kabinetních
členů. Ministrem honvédů bude aktivní některý
generál, poněvadž Fejérváry vedle presidia for-
málně převezme také ministerstvo financí
vlastní jeho správu převezme státní sekretá
#9
alto_textblock
#9
Popovič.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#11
alto_textblock
#11
Situace.
#12
alto_textblock
#12
Z Vídně, 10. června. O Letnicích nalězají
se obě poloviny říše v tomže stavu nehotovosti
poměrů politických, v jakém byly o Velikono-
cích. V Uhrách formálně je v úřadě kabinet,
jenž není aktivním, jenž nikoho nezastupujea
jenž má jednu toliko touhu: býti propuštěnu
co nejdříve. V této polovině říše provisorium,
jemuž byly časově položeny hranice do konee
1. čtvrtletí t. r., prodlouženo do konce druhé
podle všech známek a podle staré zkušenosti,
že v Rakousku nejdéle trvají zatímnosti, bude
prodlouženo znova do podzimu, ne-li ješté dál
a dál.
Třetí letní kampaň za vládty bar. Gautsche,
jako jarní, bude krátkou, nejasnou. Praví se:
rekonvalescentu po těžké nemoci nemůže se dá-
vati silná strava, nemohou se však od něho
žádati také silně výkony. V životě rodinném
i politickém situace jasné jsou nejlepši. Toto
jinde a jindy dobré pravidlo se nezachovává
v Cislajtanii teď. Dává se přednost mlze, přítmi,
neurčitosti. Intermezzo protahuje se, interregnum
povyšuje se na princip a na system. Zapomíná
se ovšem, že v živoucím organismě nemůže
býti žádné zastávky, že buď roste nebo za-
krňuje. Baron Gautsch ohrozil by celé svoje
poslání, kdyby chtěl od národa českého nemož-
nosti, kdyby ukládal mu karenci, kterou ne-
snese. Žádný hladový nenasytil se ještě útěchou
nebo nadějí, že nají se později — snad.
Poslanci čeští obstrukci zaslavili. Jako se
jim říkalo koncem let sedmdesátých: »Zanechejte
abstinence a pojďte do Vídně, tam dá se vám
rovné právo,« tak se říkalo před bar. Gaut-
schem: »Zanechejle taktiky obstrukční a volte
zbraně taktiky opposiční: onou nie nevynutlte,
touto vše si vybojujete.«
Byly vzbuzovány naděje a byla chována
také naděje, že sliby a připovědi, po té stránce
udělované, budou splněny. Bylo by nebez-
pečnou hrou s ohněm, důvěru lid u
českého zase klamat. Baron Gautsch
není z dneška, by nevěděl, jaké by molily při-
jiti následky. Pro něj a pro stát. Následky ne
dvakráte, mnohonásobné povážlivější vzhledem
na krisi, v níž ocitla se monarchie krisí uher-
skou. Faktum, že v léto polovině říše vrátily se
dočasně normální řád a pořádek jedině zásluhou
Čechů, zasluhuje positivního uznání, praktického
vděku těmi, kterým na tom záležeti musí, by
celá říše nebyla v jednom ohni.
Červnové a červencové sněmování vídeňské
představuje si vláda jako přechod. Aby nebylo
zase jen moslem k novému interim, nýbrž aby
zjednána byla již v něm situace jasná a aby
zjednalo se rozhodnutí, bude úkolem poslanců
českých. Půl roku po nastolení svém má do-
jista bar. Gautsch o tom určitou představu
vědomost, co chce a co zamýšlí. Český náro
pak podle disposic jeho učiní svoje, podl
akutků jeho zařidi svoje počinání, poslanei
čeští taktiku svoji urči podle větru, do Čech
z Vídně vanoucího. Je čas, aby bur. Gautseh
vkročil na osvětlenou plochu konkretní poli
tiky. Slov již je vyměněno dost.
Moravské smiřovačky.
Z Brna, 10. června. (Zvl. telegrem »Ná-
rodních Listů«.) Včera večer sešli se zde
v plném počtu čeští členové stálého vyrov-
nacího výboru, aby vyslechli koreferát dr
#13
alto_textblock
#13
Stránského v otázce kuriátního
veta. Koreferát byl jednohlasně přijat.
Jazyková otázka v Dalmacii.
Ze Zadru, 10. června. Bývalý ministerský
předseda dr. Körber svého času projevil vůči
chorvatským poslancům v Dalmacii ochotu,
upraviti užívání chorvatského jazyka při úřa-
dech v Dalmacii, kteroužto otázkou již po delší
dobu zabývala se říšská rada a zaderský sněm.
Skutečně také konaly se u tehdejšího místo-
držitele bar. Handla konference, které proto
neměly konečného výsledku, jelikož dr. Körber
trval na požadavku, aby styky vrchních úřadů
konaly se v německé řeči. Jak nyní oznamuje
„Narodni List“ v Zadru, přijal těchtc dnu
ministr vnitra hr. Bysnit-Rheidt posl.
dvor. radu Vukoviče a Biankina, kteří
mezi jiným stěžovali si také na to, že se stále
protahuje rozřešení jazykové otázky v Dalmacii,
které dle daných poměrů je zeela jasné. Prů-
tahy mají v zápěti stupňovanou nespokojenost
obyvatelstva. Konference poslanců s ministrem
trvala hodinu a ministr se v ní opětně odvolával
na poměry v Haliči. Posl. Biankini projevil ná-
hled, že Dalmatinci spokojili by se, kdyby vláda
jazykovou otázku v Dalmacii upravila po halič-
ském způsobu. List oznamuje dále, že ministe
projevil ochotu, v nejbližších dnech svolati ku
poradě všecky dalmatské poslance, aby jim sdě-
lil své záměry v jazykové otázce.
#14
alto_textblock
#14
Kvotová deputace.
Z Vidně, 10. června. Ve „Fremden-
blattu“ projevuje „člen říšské rady
názor, zdali říšská rada má provésti volbu kvo-
tové deputace s ohledem na Uhry. „Parlamen
táři, kteří si přejí úplnou revisi vyrovnání, za-
stávají stanovisko, že velba kvotové deputace
má býti odložena až do rozřešení všech obtíží
platného právě vyrovnání. Naproti tomu se po-
ukazuj k tomu, že parlament jest povinen kvo-
tovou deputaci voliti. I kdyby Uhry svou depu-
taci nezvolili, musí cislajtánská deputace kvotu
projodnat a o ní se usnésti. Kdyby nebylo
mežno sděliti tolo usnesení uherské Jeputaci,
pak by bylo předloženo vládou koruně, která
případu, že by nebylo souhlasného usnesení
obou parlamentů, samostatně by kvotu stanovila.
Koruna v tomto případě by byla oprávněna opl-
rati se o votum, které by měla k disposici. Jest
věcí uherského parlamentu, postarati se o te.
aby na jeho votum byl brán stejný ohled.
Také cislajtánský parlament musil si v ob-
strukčních listech dáti líbit, že kvota byla ko-
runou — tehdy ve prospěch Uher — usku-
tečněna.“
Rakonský rozpočet končí přebylkem.
Z Vídně, 10. června. (N. F. P'resse). R -
kouský rozpočet za r. 1904 končí přebytkem.
Pokládá se to za zlepšení hospodářských poměrů,
poněvadž původně se myslilo, že skončí deficitem
#15
alto_textblock
#15
Steinbach na odpočinek.
Z Vídně, 10. června. První president nej
vyššího soudu dr. Emil Steinbach na svou
vlastní žádost sproštěn úřadu náměstka presi
denta říšského soudu. Při té příležitosti vyslo-
veno mu zvláštní uznání. Náměstskem presi
denta řišského soudu byl jmenován říšský po-
slanec dr. Karel Grab ma yr.
#16
alto_textblock
#16
Německá nenasylnost.
Z Vídně, 10. června. Německo-nacionáln
korrespondence píše: V německých kruzíei
slezských panuje slále rostoucí roztrpčení nad
tím, že vláda nedostála svému slibu, že z Opavy
a Těšína budou odstraněny parallelky slovanské
na učitelských ústavech. Roztrpčení je uím
větší, že letos nebyl svolán zemský sněm, což
vyvolalo dojem, jako by sněm nebyl býval
svolán jen k vůli slovanským parallelkám. Ostři
německo-nacionálního hnuti směřuje proti zem-
skému presidentu hr. Thunovi, jehož odvolán
bylo opětovně žádáno. Radikální strana vydala
heslo: žádné zemské sněmování, dokud bude
hr. Thun zemským presidentem ! Oni němečt
říšští poslanci, kteří nepřistoupí na toto stano-
visko, mají býti ve voličských schůzích vyzváni
aby složili mandát. V tomto znamení kanati s
budou demonstrační schůze, pořádané dne 18
#17
alto_textblock
#17
srpna.
#18
alto_textblock
#18
Ze Srbska.
Sp. Z Bělehradu, 10. června. (Zvl. tel
»N. L.) S pochopitelným napjetím očekává se
zde odpověď turecké vlády na srbskou notu
prohlídce bytu tajemníka srbského konsulátu
v Bitoljí. Srbská vláda žádala, jak známo,
zadostučinění sesazením bitoljského policejního
prefekta a komisaře a za omluvení se srbskému
konsulu. — 13. červen jest poslední den pro
odpověd.
Bělehradské listy vyzývají vládu, aby ener-
gicky žádala od Porty uznání srbské národnost
v Turecku, jako uznala Porla i hrsťku Cincarů
za národnost.
Listy doporučují dorozumění Srbska s Ru-
munskem a svorný jich postup oproti Turecku
#19
alto_textblock
#19
Tolegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 10. června. (C.-B.) Přiští plná
schůze panské sněmovny bude 21. a po
případě bude se v ní pokračovati 23. června.
Na jednacím pořadu budou prý zákon o celním
tarifu a obecný celní tarif.
#20
alto_textblock
#20
Kníže Ilikola
Z Terstu, 10. června. (C. B.) Černohorský
kníže odplul odtud ráno s jachtou »Zaza«.
Španělský král na cestách.
Z Londýna, 10. června. (C.-B.) Španělský
král Alfons dnes odjel. Na nádraží rozloučil se
s ním král Eduard, prine Walesský a vévoda
z Conaughlu.
Z Calaisu, 10. června. (C.-B) Král Alfons
přibyl sem o 1.30 hod. odpol. a po krátkém
pobytu odjel zvláštním vlakem dál.
#21
alto_textblock
#21
Leon Bourgenin.
Z Pařiže, 10. června. (C.-B.) Ve sněmov-
ních kuloarech proslýchá se, že Leon Bour-
geois, považuje-li vláda jeho spolupůsobeni za
prospěžně, jest ochoten převzíti berlinské vysla-
nectví, kde by zůstal až do rozřešení nynějších
#22
alto_textblock
#22
nesnázl.
#23
alto_textblock
#23
Národní hospodář.
Rakonští vinaři pro celní rozluku.
Z Vídně, 10. června. Spolek na ochranu
rakouského vinařství měl schůzi, na které ro-
koval o eventuální celní rozluce s Uhrami. Při-
jsta resoluce, ve které se rozluka vitá, poněvadž
#24
alto_textblock
#24
rakouská obchodní vinná bilance oproti Uhrám
jevila minulého roku schodek 20 mill. K.
Úprava Dunaje a Moravy.
Z Vídně, 10. června. (C.-B.) Císař přibyl
o 310. hod. do Hofu, shládnout dokončení
ochranných hrází na řece. Místodržitel hrabě
Kielmansegg oslovil eísaře delší řečí, v níž uka-
zoval k velikému významu ochranných hrází
pro Moravské pole a pro Vídeň. Odpovídaje
císař vyslovil veliké uspokojení nad dokončením
těchto hrází, čímž byla zakončena důležitá část
úpravy Dunaje. Císař dal si představiti různé
osobnosti. Na to vsedl do vozu a jel do záme-
ckého dvora prohlédnout si tamní vojenskou
jízdárnu. Potom odehral se vozmo do March-
eggu a vrátil se o 12. hod. 10 m. do Vídně.
Anketa o zákonné úpravě vystěhovalectví.
Z Vídně, 10. června. Dne 26. t. m. počne
anketa, připravovaná subkomitétem pro vystěho-
valeckou otázku, která bude jednati o zákonné
úpravě vystěhovalectví. Trvati bude 3 dny. Po-
zváni jsou zástupci veškerých korporací na této
otázce zúčastněných a zástupci dopravních pod-
niků. Následkem toho jsou pozvány také vy-
stěhovalecké spolky a železnice a námořské do-
pravní společnosti v Torstu, Hamburku a Bre
mách.
#25
alto_textblock
#25
Protest proti nestejným objednávkám.
Z Vídně, 10. června. (C.-B.) Stálý výbor
ústředního svazu průmyslníků tři ústředních jed-
not lituje velice, že vojenská správa postavila
se odmítavě k požadavkům rakouského průmyslu
a rakouské delegace a ondy zase při zadávání
dodávek pro vojenské námořnictvo nadržovala
Uhrám. Stálý výbor žádá proto ještě jednou,
aby armádní a námořní dodávky nerozdělovaly
se jako dosud, tak aby jen celková hodnot
zboží dodávaného rakouským a uheským prů-
myslem byla v kvotovém poměru, ale aby každé
zboží děleno bylo zásadně dle kvoty. Nemůže-i
nebo nechce-li jedna z obou částí říše dodávati
zboží vůbec, nebo v kvotovém poměru, ať ne-
vyrovnává se vznikající tím úbytek v kvotě
hojnějším přidělením zboží jiného. Dodávky ra-
kouskému a uherskému průmyslu buďte zadá-
vány zásadně ve stejných cenách.
Čím se pomoci má zakouskému vývozu?
Z Vídně, 10. června. (Tifgr. »Národníeh
Listů«.) Živou agitaci způsobila zde otázka, zdal
k zvýšení exportu založena má býti e xportn
banka se základním kapitálem 35—40 mill
korun anebo obchodní společnost pro obchod
v zámořských krajinách. Úvěrní ústav rakouský
je pro poslední modalitu, jiné ústavy, jmenovite
banka »Union«, pro první.
#26
alto_textblock
#26
Obec vídeňská a mezinárodní sloktrická
společnost.
Z Vídně, 10. června. (Neue Freie Presse.
Příští týden bude konference zástupců obce ví
deňské se zástupci mezinárodní elektrické spo-
lečnosti, ve které asi skončeno bude jednání
o výkupné.
#27
alto_textblock
#27
Investice státních drah.
Z Vídně, 10. června. (»N. Freie Presse«.
Pro podniky státních drah zřízuje se investičn
program na několik let. Bude obsahovati pro
středky dopravní, koleje a mosty.
#28
alto_textblock
#28
Dodávka kolejnie.
Z Vídně, 10. června. (»N. Freie Presse«.
Kartel kolejničný obdrží v červenci dodávku
kolejnic pro dráhy 40.000q-
Dividenda labákové společnosti turecké.
Z Vídně, 10. června. (»N. Freie Presse«.
Dividenda turecké společnosti tabákové za mi
nulý rok obnáší 19 marek.
#30
alto_textblock
#30
Z Vídně, 10. června. Ústřední trh
dobytčí ve Sv. Marxu. (Původní zpráva
»Nár. Listů«.) Kontumační trh. Přihnáno
bylo na trh 19 kusů, mezi nimi 11 krav.
Následkem malého příhonu byl obchod ne-
valný. — Znamenali: němečtí krmní vol
I. jskosti od — do —, výjimečně —, voli pro-
střední jakosti 78 až 82, uherští voli krmnt
— až —, býci — až —, krávy 64 až 68 z
100 kg. živé váhy kromě daně potravní. P -
něvadž příšti trh teprve v úlerý se koná, ne-
možno dnes již rozsah přihonu k trhu tomu
i jen příbližně stanoviti.
st. Z Pešti, 10. června. (Zvt. telegr. »Nár,
Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 metr
centů beze změny. Platila za 100 kg.
pšenice tisská 80 kg K 18.20, 77 kg k
17.35, pešťská 80 kg K 17.60, zemunská 76k
K 16.80; žito K 14.10, oves K 13.30
až 13.—; ječmen 13.40; kukuřicek
15 80—15 60.
Terminový obchod byl klidný, od-
byt skrovný.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 16.10, žito na říjen K 13.08, ove s na
říjen K 11.18, kukuřice na červenee
K 15.—, na květen 1906 K 11.34, řepka n
srpen K 24.20.
Sádlo smlouváno po K 140.—; jine
zboží beze změny.
Pochmurno.
#31
alto_textblock
#31
Z Nověho Yorku, 10. června. (Zvláštn
telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenají zá
znam poslední.] Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo stálé. Znamenala: pše-
nice na červenec 911/4 (911/8), na září
861/4 (853/s), kukuřice na červenee
561/8 (57.—), cukr (Fair Muscovados)
311/16 (311/1c), bavlna 8.70 (8.70). — Zá-
věrečné smýšlení na peněžním trhu
#32
alto_textblock
#32
napjaté.
#33
alto_textblock
#33
Metsorologická pozorování na rozhledně na Petřině
325 metrů nad mořem.
Dne 9. a 10. června 1905.
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp.
Tlakoměr.. 729.9 730 3 730.5
Teploměr C. + 132 + 11.4 + 164
Vlhko. .. . 72 85
68
Obloha . . . mrakem čená mrakem
sv
Slla větru . čerstvý ostrý ostrý
Teplota nejvyšší ve stlnu . . + 18.9
Tepiola nejvyšší na slunci . . + 41.2
Teplota nejnižší ve stínu . . + 10.1°
Teplota nejižší oři zemi . . + 84
Slance svítilo 23/4 hod.
Prům. rychlost větru v km za hod. 22.5.
Srasky v mimn oo.
#34
alto_textblock
#34
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
O 1/23. hod. odpol
V neděli 11. června.
Ve prospěch chudinského ústavu král. hlavn. měst
Prahy.
ZAZ A.
Komedie o pěti dějstvích. Napsali Berton a Charlen
Simon. Přeložil František Šimák. Režisér Florentin
Steinsberg.
OSOBY: Bernard Dufresne, Karel Hašler. Paní Du-
fresnová, Ludmila Matějovská. Toto, jejich dceruška.
Zofie Bouškova. Zaza, chansonetka, Hanna Beno-
niová. Anais, její matka, Marie Pštrosová. Melardot,
ředitel Variété, Jindřich Mošna. Dubuison, továrník,
Rudolf Inneman. Michelin, redaktor, Alois Snopek
Cascart, zpěvní komik, Aleis Sediáček. Lartignon.
deklamator, Pravoslav Řada. Bussy, spisovatel, Karei
Mušek. Camus. Emil Focht. Courtois, Josef Karásek.
Martin, Karel Želenský. Simona, Clairetta, Floriana.
Lauretta, zpěvačky. Růžena Kolárová, Amalie Blá-
hová, Marie Hübnerová, Berta Tippnerova. První sa-
lonní komik, Antonín Hlaváček. První a druhý clown
Josef Loos, Karel Váňa. Duclon, režisér, Florentin
Steinsberg. První a druhá solová tanečnice, Karla
Popetkova, Marie Roreitnerova. Dáma, Berta Forma-
nová. Prodavačka květin, Karla Horníkova. Julie, ko-
morná, Hel. z Towarnických. Natalie, služka Zazina.
Anna Červená. Melanie, kuchařka, Anežka Archle-
bová. Julius, Adolf, pouliční obchodníci, Eugen Vies-
ner, Josef Havelský. Josef, sklepník, Rudolf Kafka
Penad, taneční mistr, Jaroslav Petrus.
Mimo předplacení
V neděli 11. června.
Ve prospěch výpomocného fondu čienů Národního
divadla.
Pohostinsku vystoupí
Janina Korolewiczova Waydová od
císařské opery ve Varšavě a divadla Čovenigarden
v Londýně.
Lohengrin.
Romantická zpěvohra o třech dějstvích. Složi! Rich
Wagner. Text přeložil V. J. Novotný. Dirtgent Karel
Kovařovic. Režisér Robert Polák.
OSOBY: Jindřich Ptáčník, německý král, V. Klíment,
Lohengrin, Otakar Mařák. Elsa z Brabant, J. Korole-
wiczova-Waydová j. h. Telramund, brabantský kníže,
Boh. Benoni. Ortruda, jeho choť, G. Horvátova. Hl-
satel královský, E. Poliert. Čtyři šlechtici, HHI. Švejda,
B Bohuslav. Jos. Žižka, K. Kindl. — Saské a duryá-
ské panstvo. Brabantské panstvo. Páni, pážata, ma-
nové, lid. Děj v Antverpách v první polovici desátého
stolelí.
Po prvním i druhém dějství přestávka.
Konec po půl 11. hod
Začátek o 7. hod.
O 3. hod. odpol.
V pondělí 12. června.
#35
alto_textblock
#35
Po 25.
Hořská panna.
Žert o třech dějstvích. Napsal Josef Štolba. Režisé
Josef Šmnaha.
OSOBY: Hrdý, statkář, Jindřich Mošna. Hrdá, jebo
choť, Ludmila Danzerová. Macháč, stafkař, Josel
Smaha. Sojka, továrník, Alois Sedláček. Salepník na
rýnském perníku, Rudoif Kafka. První a druhý velo-
cipedista, František Matějovský, Antonín Hlaváček.
Mladý manžel, Emil Focht. Mladá paní, Anna Čen
vená. Cizí pán, Florentin Steinsberg. První, druhá.
třetí, čtvrtá jeho dcera, Hel. z Towarnických, Alex
z Towarnických. Berta Tipnerova, Marie Papírníkova
Edmund, Pravoslav Řada. Alma, jeho choť, Marie
Pstrosová. Cizí dáma, lsa Grégrova. Pán v cylindru,
Rudolí Inneman. Jean, vrchní sklepník hoteluv
Ostende, Karel Mušek. Charles, sluha v hotelu, Josel
Havelský. Sluha u modistky, Václav Zintl. První
druhá panská, Marie Hübnerová, Růžena Kolárová.
Neznámý pán, Karel Želenský. Květinářka, Anna
Sedlačkova. Modistka, Ludmila Matějovská. Pradlena,
Anežka Archlebová.
210. hra v předpl
(2. čtvrtka.)
#36
alto_textblock
#36
V pondělí 12. června.
#37
alto_textblock
#37
Excelsior.
Velký balet o třech odděleních a 12 obrazech. Složi
Luigi Manzotti. Hudbu složil Romuatd Marenco. Cho-
reograf Achille Viseusi. Dirigent Rudol! Zamrzla.
OSOBY: Duch tmy, Florentin Steinsberg. Duch světla,
Leopolda Dostalova. Civilisace, Anna Korecká. Jirka,
hospodský, Karel Váňa. Jeho žena, Vilemína Hlájková.
Valentin, jejich syn, Achille Viscusi. Fany, jeho ne-
věsta, Anna Havličkova. Fric, veslař, Emil Focht.
Vilém, veslař druhý, František Gerlický. Papin Dio-
nisio, Josef Havelský. A. Volta, Karel Mušek. Otrok,
Achille Viscusi. Hindu, Anna Havlíčkova. Kupe
s otroky, Rudolí Inneman. Černoška, Berta Forma-
nová. Její syn. Mařenka Dobromilova. Arabský kupce,
Václav Žintl. Jeho dcera, Hel. z Towarnických. Turek
Robert Polák. Číňan, Lev Pirník. Mexikán, Jaroslava
Loosova. Aogličan, Josef Loos. Inženýr vlašský.
František Matějovský. Assistent, Emi! Focht. Assistent
druhý, Váci. Zintl. Dělník první, Josef Loos. Inženýz
francouzský. Josef Karásek. Asststent, Karel Pule.
Jiný assistent, František Gerlický.
Po druhém, čtvrtém a osmém obraze přestávky.
Konec po 9. hod.
Začátek o 7. hod.
#38
alto_textblock
#38
Lidevé divadlo „Urania“ v Vil. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o půl 4. hod.
V neděli 11. června.
Jako host vystoupí Arturo Bernardi, proslulý
umělec v proměnách.
K tomu: Babí léto.
Veselohra o 1 jednání. Napsali J. Meilhac a L. Ha-
levy. Přeložii J. D. Kühni. Režisér Fr. Hlavatý.
Podezřelá osoba
Veselohra o 1 jednání od St. Dobrzanského. Přeloži
K. Kafka. Režisér Fr. Hlavatý
Začátek o 7. hod.
V neděli 11. června.
Jako host vystoupí Arturo Bernardi, proslulý
umělee v proměnách.
Babí léto
Podezřelá osoba
Zejtra o půl 4. hod. odpol. a o 7. hod. več.
Jako host vystoupí Arturo Bernardi, proslul,
umělec v proměnách.
K tomu veselohry: Babí lěto a Podezřelá
osoba.
#39
alto_textblock
#39
(bliže Palackéhe
Aréna na Šmíchově
mostuj.
Začálek o půl 4. hod
V neděli 11. června.
Novinka. K dobročinným účelům.
Jockey. (Le Jockey matgre lui.)
Vandeville-operetta o 3 jednáních. Napsali M. Orda-
neau a P. Gavanit. Přeložila Olga Nápravníková.
Hudbu složil Viktor Roger. Režisér Josef Kubík.
Začátek o 7. hod
V neděli 11. června.
Novinka.
Jockey. (Le Jockey malgre lni.)
Začátek o půl 4. hod.
V pondělí 12. června.
Jako host vystoupí paní Ml. Rysková.
Netopýr.
Komická operelta o 3 jeananích. Český text od E. z
Hudbu složil Jan Straus. Rožisér Josef Kubik.
Začátek o 7. hod.
V pondeli 12. června.
Novinka.
Jeckey. (Le Jockey malgre lus.)
Denní prodej lístků u pokladny zimního divadla o
1325s
9—12 hodin.
#40
alto_textblock
#40
na Kral
Pištěkovo lidové divadlo vna
Začátek o půl 4. hod
V neděli 11. června.
Ve prospěch chudých.
Majitel hutí
Drama o 5 jednáních. Napsal Jiří Ohnet.
Zacátuk o 7 hod
V neděli 11. června.
Ve prospěch chudých.
Anežka z Meranu.
Drama o pěti jednáních. Dle Gustava Pavikovského
13157
volně vzdělal J. V. H.
Začálek o půl 4. hod.
V pondělí 12. června.
Po třelí: Anežka z Meranu.
Začátek o 7. hod
V pondělí 12. června.
Cikánský baron aneb Zakopaný poklad
Sensační hra o 6 jednáních, dle M. Jusaje pro české
divadlo napsali A. Kantor a V. Houška. Melodram
hudba J. Arneta.