8. března 190g. Císlo 67

NARODNÍ LISTY

Strana 3.

stýrském.

uhlí

ratiřikací obchodní smlouvy rakousko-srbské, je to jenom novým důkazem, že Srbsko ne- může spohéhati na žádné trvalé nne ujednámi s Rakouske m. Chystaný návrh na svolání konference. Z Vídně, 8. března. „N. F. P.“ dovídá se z pramene dobrého, že srbská o dipověd bude dnes dodána evropským kabi- netům. Srbsko vejde pak v přímé vyjednávání s Řakouskem o smlouvu obchodní a železniční. Co se dotýče mezinárodních otázek, západn velmoci a Rusko trvají na svolán evropské konference. Ještě tento týden bude vídeňskému kabinetu návrh na ni podán. Žádost o sesílení posádek v sandžaku. M. Z Kolína nad Rýnem, 8. března. »Köln. Zlg.« obdržela ze Soluna telegram, ve kterém se praví: Úřadní depeše z Nového Pa- zaru do Cařihradu zaslaná navrhuje, a by vzhledem kobecnému ozbrojen venkovského lidu srbského a vá- lečných příprav na srbské hra- nici vojenské posádky v sandžaku n byly sesíleny. Řecká četa. M. Ze Soluna, 8. března. Bývalý řecký důstojník Bolomi postupuje v čele řecké po vstalecké čety na Morihovu ve vilajetu mona

Sportovní věstník.

Athletika a sportovní hry: ** Novoměsťský S. K. hraje 14. t. m. prvý zápas v soutěži o »Charity Cups na hlavním hřišt S. K. Slavia o půl 4. b. proti S. K. Letná. Novo staví na jarní saisonu toto mužstvo: Rýša ml. Morry Lonpish, Douda-Malelský Freudenberger, Zde něk-Kocký- Beneš-Civiš Kémendy; Stein, Křivohlavý V neděli schůzka všech bráčů v klub. míst. »u Ne- jedlých« na Letné; volba kapilánů. Zapas s Vino hradským S. K. odřeknut pro nepříznivý terain. Zimníjeporty- ** Holmenkolský závod lyžařsky vyhrál podle zprávy z Kristianie Bergendahl, jenž 18 km. urazil za 1 hod. 32 min. 52 vteř. Závod ve skoku, jenž se k distančnímu družil, vyhrál ze 150 účastníků (!) Eihf Berge dvěma skoky bez pádu 29 a 31 m. dalekými. Diváka 50.000.

Věstník spolkový.

Schůze. 10. hřezna: Ústřední výbor Spolku če- ských úřadníků železničních v Praze kona schůzi o půl 8. hod. več. v místnostech spol- kových (Praha-II.. Krakovská ul. č. 9).

Národní hospodář.

zavádí se výroba piva, a všechny státy snaží se do- mácí pivovarství co možno nejvíce chrániti proti za- hraniční konkurenci. Zejména jest tomu tak v Německu, na něi plzeňské pivo při svém vývozu zvláště jest odkázáno a které celní svou politikou stěžuje víc a více dovoz plzeňského. K tomu se v Německu pojí ještě hnui boykotové, i působností některých nerozvážných kruhů u nás podněcované, a hnutí toto snaží se ta- mější pivovary co nejvíce proti plzeňskému pivu vy- užitkovati, takže udržení odbytu do Německa spojeno jest s největšími oblížemi a obětmi. Jest naprosto vyloučeno, že by pivovary mohly zvýšili ceny piva na úhradu zvýšeni výrobních nákladů nastalého zvýšením dopravních sazeb hnědouhel ných. Správa železniční neměla by tudiž zvyšováním dopravních sazeb užládati pivovarskému průmyslu nová, nesn esitelná břemena. L. Brumi, majitel parní pily a chemické to- várny v Klatovech, jakož i A. Drechsler, mají tel továrny na glasury a mlýna na živec a křemen v Plzni, ohražovali se proti zamýšlenému zvýšení tarifů se stanoviska svých oborů průmyslových. Komerční rada Emil Fürth, továrník papíru v Plzní připomenul, že ministr zabraničních záleti- tostí baron Aehrenihai k deputaci plzeňské komory která dne 3. prosince 1908 u něho intervenovala v záležitosti tureckého boykotu, s pochvalou vyslovil se o klidu, s jakým rakouský průmysl snášel těžké oběti, jež vyžádaly si od něho politické poměry na Balkaně; zamýšlené zvýšení dopravních tarifů je snad projevem díků za tyto oběti. Průmysl, na něji v poslední době ustavičně uvalují se nová břemenu, musí se proti zamýšlenému zvýšení tarifů rozbodně opříti. Po skončené rozpravě předseda plzeňského o- boru Srazu rakouských průmyslníků Lud. z Pieťto a cís. r. J. Rudolf, továrník v Plzni, přečetli reso- luci, pro kterou Ludvík z Piettů žádal Jos. Čiper jako poslance řišského o podporu na přislušných místech. Poslanec Ciperá slibil tak učiniti a žadal, aby pelice zaslána byla klubům postaneckým, jak českým tak německým. Navržená resoluce byla pak jednomyslně schvá- lena. Komerční rada Emil Fürth žádal, aby komora svolala také anketu, jež by se zabývala otázkou zvýšení jiných tarifů a aby připravila maternál pro ni potřebný. Když Ludvik z Piettů jměnem plzeňského odboru Svazu rakouských průmyslníků a jménem shromáždění poděkovaí obchodní a živnostenské ko- moře za svolaní schůze a místopresidentu J. Faustu- sovi za její řízení, ukončil předsedající schůzi, sli- buje, že komora ochotně vyhoví přání obsaženému v resoluci i žádosti komorč. r. E. Fürtha. Jednomyslně přijata resoluce zní: V plzeňské obchodní a živnostenské komoře dne 5. března 1909 shromá ždění velkoprůmyslníci a jině na zamýšleném zrušení výjimečných sazeb pre do- pravu hnědého uhlí do Plzně a okolí interesované kruhy podávají tímto následující resoluci: „Uváživše, že dokázaný sestup obchodní kon- junktury vylučuje přesunutí zvýšením hnědochel ných sazeb způsobeného obližení na cenu hotového zbo ží, uváživše, že většina závodů průmyslových okresu plzeňské komory jsou závody vývozními, kte- ré o svůj odbyt v cizině za stále těžších pomérů kru- tě musí zápasiti (bovkot, válečné nebezpeči, zachninu- řené politické poměry významných odbytišť, stup- ňovaná cizí konkurence, tamními vládami podpo- rovaná abd.), uvázivše dále, že vláda samu projevila ocholu ku podporování vývozu užiti všech prostředků mož- ných a tím důležitost vývozních zájmů uznévá, kdež: to vývoz nevyžaduje pouze laciých vývozních teriíů pro hotové zboží, ale také přiměřeně levné sazby pro sureviny a látky přípravnié, poněvadž jinak každli akce, směřující ke snížení vývozních sazeb pro ho- tové zboží byla by ilusorní následkem zvýšení sazeb pro látky pomocné. uváživše dále, že mnoho závodů v okresu plzeň- ské komery zvýšením výrobního nákladu stalo by s i doma neschopnými soulěže, uváživše smutný stav, ve kterám se průmyel starými i novými břemeny bez tak přelížený vůbee nalězá, takže nemůže vzíti pro se ani sebe menší další zalížení, uváživše také, že od zvýšení sazeb očekávaný větší výnos následkem omezení, ano částečně i úpl- ného zastavení výroby by se nedoslavil, uváživše, že očekávaný účinek nemůže nastati i proto, poněvadž ta část velkoprůmyslu plzeňského a okolního, která by živola schopna zůstala, musila by se vrátili opět blízko se nacházejícímu ublí kamen- nému, čímž by nejenom dovezné za hnědé uhlí, ale i dovoz kamenného uhlí z plzeňské pánve na větší vzdálenosti poklesl, poněvadž by pak větší díl kamen- ného uhlí spotřebován byl v nejbližším okoll, uváživše, že při větší výhřevnosti kamenného uhlí vůbec spotřeba uhli a tedy i množství dováže- ného uhli a tím i suma dovozného klesne, že tedy průmysl by byl těžce poškozen, aniž by měl z toho železniční erár jakéhokoli užitku, ba právě naopak, že by tím jistě sám ve svých přijmech byl zkrácen, ohražují se shromá ždění interesenti co nejroz- hodněji proti zrušení výjimečných sazeb pro dovoz hnědého uhli do Plzně a okolí dle tarifu č. 66 K dí II. sešit 2. a vůbec proti jakémukoli zvýšení nynějších sazeb pro dopravu uhlí, protože by tím průmysl co nejvážněji ve své existenci byl ohrožen a žádají slavnou obchodní a živnostenskou komoru v Plzni. aby podnikla co nejrychleji všecky vhodné kroky k odvrácení tohoto nebezpečí pro průmysl v okresu plzeňské komory, a žádají zvláště, aby dnešní re- soluce a opis stenografického protokolu dnešní schů- ze předložen byl ministerstvu obchodu, železnie financí, a apelují konečně na pana zástupce obchodni a živnestenské komory ve státní radě železniční, aby v tomto sboru ve smyslu dnešní resoluce působil.

kc

o

šarna

K obchodu s Eanárskými ostrovy. Pan Franlišel Lopata, obchodní zssstupce t. č. v Las Pzšmas (ka- nárské ostrovy), sděluje obchodní al živnostenské komoře pražské, že své spojení s porem E. Franzem naprosto přerušil a že proto za jmenovaného nepři- jímá žádné závazky Vývezcům do Rumunska sděluje vývozní kan celář obchodní a živnostenské komory pražské, žee rumunská obchední komora v Jassech na záklaei rozhodnutí ze dne 30. ledna dle st. letop. t. r. odňala majiteli tamější obchodní zpravodajské a inkasní kanceláře „Merkur“ M. Soenblumovi oprávnění věsti svoji kancelář pod jejím dohledem. Západečeské továrny kaolinové a šamolové. V schůzi správní rady, včera konané, předloženya schváleny byly závěrečné účty za rok 1908. Čistý získ činí K 526.996 91 (za r. 1907 K 501.954.446). K tomuto převod z r. 1907 K 264.280.70, tak že úhrnný čistý zisk jest vykázán obnosem K 791.277.6 (loni K 700.336 84). Zúdtované amortisace činí K 178.243.37 (K 183.183.21). Řádná valná hromada svolána bude na den 24. března 1909 v paláci Živno- stenské banky. — Správní rada navrhuje vyplácení 81% dividendy, t. j. K 34.— na akcii (za r. 1907 8%, t. j. K 32.—) Podvodné firmy ve Smyrně. Pražské obchední a živnostenské komoře se sděluje s důvěryhodné streny, že ve Smyrně zahájilo družstvé 13 oseb jež nedávno si odpykato zalářní tresty pro podvod- né přečiny, opět svou nekatou činnost, kterou již jistá domácí firma byla poškozena. Legilimovaní infer- esenti obdrží seznam řečených osob ve vývozní kan- celáři jmenované obchodní a živnostenské komory. Petrohradská bursa. Z Peirohradu, 8 března. (Zpráva Živnost. banky.) 8. března 6. března Diskontní . . . . . . . . . 391.— 394.— Baku . . . . . . . . . . . 317.— 315.— Caspienne . . . . . . . . . 3800.— 3800.— Sormovo . . . . . . . . . 93 75 92 50 rusko čínská banka. . . . . . 182— 182.— Ruská průmyslová banka . . . 294 — 294.— Petrohradské metallurgické . . . 110.— 110.— Kolomna . . . . . . . . 139.— 139 50 Putilovské železo . . . . . . 77.50 77.50 160.— Féniz. . . . . . . . . . . 160.—

rhy na zbokí, Plodinové bursy. Obilí. Z Vídně, 8. března. (K. k.) (Zahájení plod. bursy Bez javéhokoliv zvláštního podnětu žádali vlastníc za pšenici o 5 až 10 h více než v sobotu, ale re- flektanti odmitají z tohoto důvodu každou koupi. Ceny kukuřice, žita a ovsa se nezměnily. Z Vídně, 8. března. (Telefon. zpráva »Nár. L e) Následkem nepříznivé polstické situace upevnilo se smýšlení. Pšenice podražila o 5 h, ostatní druby zboží zachovaly si ceny pevné. Smýšlení bylo na konec trvale chabě.

Úhrady, čeky, valuty, akredltivy, peuikáusky.

Ve Vídni, 8. března.

Banky.

s.

břazna. 6. března 204.— 297.7 518.90 s19. — 1070.— 1072.— 418.— 410.— 3322 . — 3322. — 626 25 528.— 726.75 7ar-50 447. 50 447.50 581.— 684.— 475.— 475.— 410.— 433.— 408.— 650.— 783.— 536.— 246.— 340.— 943.— 610.—

Angle rakonská Videňská bankovní jednota Všeob. rak. poz. úvěrní ústav Čoská průmyslová Rskpuské čváraí stt. . Uherská všsobecná divrůrul Všeoh. dopovitní Banoka Dolnarakouská askonini ubrsk eskontnl . . . Banka pro země rak. . . Hospod, úvěrní pro Čecby „Merkur“. směn. aka. spol. Rakousko -uherská Videdská haska „Unlon“ Česká „Unlen? Všecbecná dopravní bnnka Živnostenská banka . . . Pražská dvěrni . . .

420.—

433 40

293.50 240.— 349.— 510.-

500.—

526.—

242 .50

Dopravní hodnoty

388.—

392.—

Ústecko-teplická dráha Česků severní dráha Buštěhradsků dráha lit. A p Dunajská paroplav. spolet Duchcov.-podmoksl. dráha Eerdinandova sev. dráha Štyrsko-hrad. köflnšsků ur Košlcká drák Lvovsko-černovická dráku Rakonský Lloyd Rak. zev.-západní drška Polahská dráiha Praž.-duchcov. dráha kimen. prier. LiŠarecko-Jablenocká, prinr- štátní dráha liiní dr. ama:, .. liho-sev.-něm. (par dubickáj Jižní dráha červenc. prior. dubnev. Pož. Ilaty st. dráhy

2240.— 401-50 725.— 008.— 910.— 550.— 5180.— 490.— 356.— 551.— 417.— 445.50 443.50 210.50 280.— 314.— 672.25 102.00 394.— 65.35 .90 193.—

Filálka c-

k.

priv

Vklady peněžní (na vkladní knížky) nyní c0 44 % zúročením.

Škadovy závody Feřten n Cuiile sume . . . Brovilljer šroubárna . . Brnénská strojirsn. . . Všaobeená stavební . . . Mostacká uhlářská. . . . Brunnský pivovar . . . Drnamit Nobel Iiljské (Enydy) žnlez, a penl. Rzk. ústav pro čopr. želenn Sp. pro půjě. vaponůl . Elbemek Všenbecná slektrická Mazinárodní elektricků . Videáská elsktrická . s Uhorská slektrická . . Enderlin . . . . Továrny jazš . . . 760.— Halě.karp. potrol. . . . a Chsský pivovar . . . Hirtaniberská . . . . Kralodvor. cement. . . Leykam-Josefodol . . . Lissina. plvovar . . a Sipl strajirna . . . . . Dankovka . . . . .. . Held strojlrna . . . . Hutter E Schrantz . . . Mlpská bánsk . . Kopřivnická vozuvka . . . 240.— Severučesků uhelná . .. 401s0 Soverouherzká uhelná . 720.— Hornouher. hutní . 005.— Perimoosská cament. . . 17. — Plzsáský akc. pivovar . . 550.— Poldina hut . 175. — Pražská želerářská . . 400. — Rýmavsko-muráňská . . a 356.— Rosická bornická . . . 551.— Balgo-uhelná . . . . . 417.— Sobodnica . . . . 445.50 Simmerinská vozovka . . 445 — Steyrermiihl . . Naas kuberce 219.50 . . . . 81.50 Trebovijenská uhl. . . 10. — Tabákové nkcie . . . . 67140 Uh. všooh. uhulná . . . . 02.00 Union stavobní . . 304.—- Unšon, stuv. matorlál . . 268.75 Vareské žslozárny . .- 7.70 Veltsch mapnesi! . . 191.50 Zbrojovka . . . . .. .

Průmyslové hodnoty 8. března. 6. 271-50 1015— 960-50 44.— 173.— 600.— 124.— 530. — p.— do8-no 201 — 77.— 309.— —.—

319.—— 658.— 536.— 555.— 517.—. 1035 — 930.— 453.— 215.— 270.— 406.— 206.— oj-. 628-29 960.— 420.— 78. — 520.— 457. — 2190.— 410.— 235 4 . — 523.25 430.— 656.— 395.— 247. — 425.— 230.— 267 .— 344.— 609.— 15.— 7.— 825.— 816.—

Z Vidně, 8. března. (K. k.) Zahájení. Pšenke tisská 14.50, 1485, pšenice lanátská 14.20, 14.65 pšenice slováčha 13.70, 14.05. Smýšlení pevné Žzto slovácké 1020, 10.90, žito v okolí Pešti 10.85 11.—. Smýšlení: dobře ubáj. Ječmen moravský —. Smýšlení: ceny udrž. Kukuřice oherská 7.95 820, cingnant. —.—, —.—. Smýšlení příznivější Oves uherský prostřední 9.50, 9.70 I. jakosti 9.30, 9.65, vybraný —.—, —.—. Smýšlení: pevnější. Počasí: krásně. Z Pešti, 8. března. (K. k.) Pšenice na duben 13 68, 13 69, na květen 13.39, 13.40, na říjen 11.39 11.40, žito na duben 10.45 10.46, na říjen 9.54, 9 55 oves na duben 8.80, 8.81, na říjen —.—, — kukuřice na květen 7.55, 7.56, na červenec 7.68 7.69. Nabídky pšenice mírné, koupěchtivost mírná smýšlení pevné. Obrat 10.000 q, ceny nezměněny Ceny pšenice o 5 až 10 h vyšší, žito, oves, kukuřice a ječmen o 5 h vyšší. Lhůty byly na zprávy amer a na úhrady, jakož i na zprávy o nočním mrazu psvné. Počasí krásné, ale zima. Z Pošti, 8. března. (C.-T.-B.) Závěrka. Pšeniee napjatá, na duben 13.75, 13.76, na květen 13.56 13.57, na říjen 11.45, 11.46, žito napjalé, na duben 10.54, 10.55, na říjen 9.58, 9.60, oves napjatý, na duben 8.89, 8.90, na říjen —.—, —.—, kukuřice pevná, na květen 7.55, 7.56, na červenec 0,— 0.— Počasí: krásně. Z Berlína, 8. března. (C.- T.-B.) 2 bod. Závěr. Pše- nice napjatá, na květen 227.—, na červenec 227.— na září 211.25, žito pevné, na květen 176.— na červenec 180..50, —.—, na září 179 —, oves pevný, na květen 170.—, na červensc —.—, kuku- řice pesná, na květen 157.25, na červenec — — Počasí: krásně a studeno.

Cukr. —n— V Praze, 8. března. (3 hod. 50 m.) Na zprávu z Kuby, že tam vypukla stávka děl- níků přístavních, zpevnily se trhy evropské Zde při pevném smýšlení zachovány ceny K 23 35 resp. K 22 20 franko Ústí penize. Po- lední Magdeburk zněl klidně a v záznamech ustoupil o 10 feniků. Odpolední Hamburk při ustáleném smýšlení polevil o 5 feniků. Rafinády mají dosti čilý odbyt při ceně K 72.75 ze sta nie továrních.

veap

.

Z Magdeburku, 8. března. Ve 12 hodin. (K. k (První číslice týkají se kuped, druhé prodavačů Na březen 20.70. 20.80, na duben 20.75. 20.80, na květen 20.85, 20.90, na červen 20.95. 21.—, na srpen 21.15, 21.20, na říjen- prosinec 19.60, 19.65 Smýšlení klidné. Počasí: chladno a jasno. Z Hamburku. 8. března. 2.30 hodin (C T. B) Na březen 20.75, 20.75, na duben 20.75, 20.80, na květen 20.90, 20.95, na červen 21.—, 21.05, na čer venec 21.10, 21.15, na srpen 21.20, 21.25, na záře 20 90, 20.95, na říjen 19.75, 19.80, na listopad 19.55, 19.60, na prosinec 19.65. 19.70, na leden

Vklaty na iky ČESKÁ BANKA Kori a prolej ených parri V PRAZE, VÁCLAVSKÉ NÁMI. 3e.

Vídeňská a berlínská bursa ze dne 3. března 1909.

8. března 6. březnu 124. — 124.— 414.— 417.— 140.— 149.— 694.—— 685.— 157.— 188 5 s9 1895.—

bhřoznu

Walchelm

275.50 628. — 980 . — 448. — 173.—

Západočeská uhslná a Videňská stavshní . . . Wienerberské . . . . . Česká cukarni . . . Uhurská cukarní . . .

501.—

Renty:

124.—

560. — 210.— 408.— 203.— 7.— 389.— —.—

94.30 94-30 14.5 94.35 84.25 10.85 1.35 35.2s

94-9 94.3 94.35 84.40 91 45 82.— 96 3

4pruc. papirová květnová 4proe. střibrná červencov proc. ziatá rakoli san 4prno, korunovů rakouská 3proc. korunová (lnvest.) 4prou. zlatá uherská 4proc. korunová uher ská aproc. kor. (Invest.) uher. Ruská půjčka (ID00)

—

319. — 555. — 517.— 038.— 934.— 455.— 18.— 271.— 403. — 288.— 90.— 532.— 980.— 420. — 276.— 520.— 458.— 2210.— 410.— 2370.— 525.25 430.— 555.— 395. — 247. — 425.— 231. — 267.— 344.— 10.— 05.— 77.— 825.— 819.—

čšB.—

536.—

Losy Celé státní z r. 1860. Po tiny . Statl zr 164 . . . . Videňiské komunální . . Tisské . . . . Terscké . . . . .

154.85 209.50 266.— 264.— 489.— 143 2 1837

154.8r

200.20

267.—

465..

488-

143.

183 9

Devisy a valnty 95-1 . Curvch . . . . . . . . 95-20 Řlšské marky v paplrech . 110 .9e Dvace tifrank Run Papir . . . . . . 252.9 Soukr. sazby ezkontní . 2 4

9n- 95.0 230 0e 116.95 19.0 252.5 94.6

Pařiž

Londýn

Úřadní peněžní kursy

(o 2. hod. odpol.)

Uher. invest. Rak.-uh. bank Úvěrní ústnv Londjn šlš. marky 20marky Napeleond'u Htal. bankovky

94.30 4papír kvšt. 4 „ loda 94.30 97-95 4.2 4. papir. 97 p5 4.2 střibrná 14.90 Rak. zl. ronta 4.31 kor. 84.2 Rak. imvest 10-8 Uh. L. rentaá , 4. sber. kor. 97.35

82- 1763.— 629.2 39.s0 16-90. 23. 43 19.02. 94.00- 252 25

Rubl

rakouského úvěrního ústavue

v Praze, Na příkopě č. 10.

19 80, 19.85, na únor 19.90, 19.95. Počasí: krásně. Smýšlení stálé. Z Londýnn. 8. března, 11.30 hodin. (C.- T. -B.) Na březen 10.31/4 10.31/2, na květen 104/4 10.0 na srpen 10.63/ 10.7, na říjen-prosinec 9.84/4 9.914. Smýšlení stálé. Obrat 7000.

Káva Z Terstu, 8. března. (Sděluje Jindřich Weiner v Praze, zástupce terstské obchodní akciové společ- nosti.) — Tendence stálá. Na březen 43.75 zboží. 43.50 peníze, na květen 43.75 zboží, 43.50 peníze, na červenec 43 50 zboží, 43.25 peníze, na září 40.50 zboží, 40.25 peníze, na listopad 39.25 zboží, 39.— peníze. Dovozy: Rio 32.000, Santos 11.000, Sao Paolo 11.0n0 pytla. Z Hamburku, 8. března, 10 hod. — m (Telegr.) Na březen 34.—, na květen 33.75, na září 31.50, na prosinec 31.—. Smýšlení vleklé. Z Hamburku, 8. března. 2 hod. 30 min. (Telegr.) Káva na březen 34.—, na květen 34.—, na září 31.75, na prosinsc 31.—. Smýšlení stálé. Z Havru, 8. března, 12 hod. — min. Telegr.) Káva na hfezen 44.25, na květen 44.—, na září 41.50, na prosinec 40.25, Smýšlení upevněné. Lilr. Z Vídně, 8. března. (Telefonogr. »Nár. Listů «.) Ceny opětně klesly. 300 hl pohotového kontingento- vaného lihu prodáváno za K 51..60. Naposled zůstalo K 51.40 peníze. 51 80 zboží. Repka. Z Pešti, 8. března. (K. k.) Řepka na srpen 14. 40 14.50. Repkový olej. Z Berlína, B. brezna. (C T.B.) 2 hod. Závěr. Na březen —.—, na květen 55.—, na řijen 53.70. Smýšlení mdlé. Vepřový trh. Z Vídně, 8. března. (Žvl. telef. zpráva »N. L.- Na zejtřejší vepřový trh jest ohlášeno 5800 kusů na tuk a 480O podsvinčst.

Jateční trh. Z Vídně, 8. března. Jateční trh. Na dnešní trh přihnáno bylo 2905 volů uherských, 636 hakič- ských a 1386 německých. Proti minulému týdnu byl příhon pravidslného zboží menší o 60 kusů dobytka. Příhon však úplně dostačii pro potřebu, následkem toho bylo smýšlení všeobecně chabé a ceny klesly. Voli vybraní ztěží zachovali ceny pevné. Voli prima klesli o 1—2 K, ve všech ostatních druzích byla poptávka velmi skrovná a ceny klesly o 2— 4 K. Smýšlení v býcích bylo chabé, ceny se zhoršily o 2—3 K. Znamenáno bylo: uherský krmný dobytek I. jak. 70 až 76 K, výjimečně — až — K, II. 62 až 68 K, III. 46 až 60 K, haličský I. 76 až 80 K. výjimečně 82—86 K, II. 68 až 74 K, III. 60 až 66 K, německý L. 84 až 91 K, výjimečně 92—98 K, II. 70 až 82 H, III. 62 až 68 K, špatnější dobytek krmný a selský 46 až 56 K, býci 50 až 64 K (výjimečně 66 at 70 K), vše za 100 kg živé váhy.

Uschova a kontrola papírů. Inkaso kupeno

Ruské papíry v Berlíně. Z Beriina. 8. března. (Zpráva živnesť. hanky.) 8. března 6. hřezna 98 .40 1/2proc. ruská renta 1905 84.30 pronentní ruská renia 1902 84 — Petrohrad. diskontní banka —— 143.40 Petrohr. mazinárodní banka 140.— 130.25 Huská banka pro vnější obch. Berlínská bursa. Z Berlina, 8. března. (Pův. zpráva „Nár. p. Zaháj. Závěr c. přazna 198.50 198.— Rakouské kreditky . . 198 2 124 50 1414 25 Státní dráha . . . . 144.25 17 4 7-3 Lombarsy 186.75 186 9 piskonto . . . . . 187.— 245 .25 245.2n 2.3 172.2 72.50 Barl. obch. spol o- 50 — v Dráždfanská banku 217.40 217.37. Bochumské ocelárny 191-37 2 .2 Lauřina bul 56- s .50 8 187.25 Herpenská vhl. spol. . 18 2.so 183.87 183.3 382.50 Kanselidace 87.— 87.— Soveroněmscký Uloyd . 87 .25 110.— 109.62 Panuel. . . . . 110.75 146.— 15.50 Tarocké losy . . . . 145. 75 170.— 170.— 170.40 Z kasovních papirů 8. března . břenna 263 00 262. 10 so-7 171 .60 170 .50 82.50 82.25 51 231 .se 243.75 139.90 165.50 138.30 3.75 .50 1.25 191.29 57.80 144.— 223.20 40 s.— 222.25 221 50 .4 68— 168.60 148.— 148.

Kanada

Concor dla Eschweil zké Gslvw sidsne Hochdašl Katuvic ke wilneln Phonin ah. Stabl Wastphalla Drenstel Rh. Mllatall Hasper Donnersmark Vulca Blsmark Care slpesel Georg Mlaria KSni gsborn Homnache

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . s . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . .. . . . . . . . .

pro obchod a průmysl

uschování Koupě, prodej, cenných papírů.

AanEk aMin

n

a opráva

852

Průmyslníci z Plzeňska proti zvý- šení sazeb hnědouhelných. V pátek 5. t. m. konala se v zasedací síni ob- chodní a řivnostenské komory v Plzni schůze prů- myslníků z obvodu Obchodní a živnostenské komory plzeňské, svolána komorou na žádost, plzeňského odboru Svazu rakonských průmyslníků. Úkolem schů ze velmi četně navšlívené zástupci všech odborů prů- myslových z celého obvodu komory, byfa rozprava o zamýšleném zvýšení dopravních sazeb pro bnědé Schůze sůčastnil se také jako zástepce okrešního výboru v Plzni starosta jeho, říšský poslanec Jos. Čipera, a za městskou radu plzeňskou komisař Fr Pavlík. Za churavého presidenta zahájil sehůzi místo president komory Jiří Faustus. Poukázal na vzušení, jež v kruzích průmysiových a obchodních vůbec a zejména v obvodu plzeňské komory vyvo- laly zprávy o zamýšleném zvýšení dopravních sazeb c. k. státních drah, a zejména o zamýšleném zrušení zvláště snížených tarifů pro dopravu hnědého uhlí. Již v r. 1934 a v r. 1907 bylo obmýšleno zvýšiti tyto sazby, avšak jednomyslnému odporu interesento a příslusných korporací, zejména též komory pražské a plzeňské podařilo se však tehdy zvýšení toto od- vratiti. Komora plzeňská opfrajíc se o výsledky nynější schůze i zahájeného šetření se vším úsilím se vyna- snaží, aby projektovanou úpravou tanfů nebyly ohro ženy podmínky zdátné existence a rozvoje průmyslu. obchodu i hornictví; při snaze těto dojde zajisté pod pory všech příslušných korporací. Inž. Bernard Říha, místopředseda plzeňského odboru Svazu rakouských průmyslníků podal ob- sažný referát, v němž na základě stalistických dat prokázal, jak velikým zatížením by pro průmysl obvodu komory plzeňské bylo zamýšiené zrušení nynějších sazeb hnědouhelných; některé obory prů- myslové byly by jím postiženy tak, že mnohé pod- niky byly by dokonce nuceny provozování své za- staviti; vždyť mnohé závody průmyslov přímo vznikly na základě levných sa- zeb pro dopravu hnědébo ublí, neb aspoň byl jim tím umožněn nynější jejich rozvoj. Zdraže- ním dopravy hnědého uhlí byly by mnohé závody nuceny zaříditi se na spolřebu vydatnějšího kamen ného uhlí; zdražením tímto nastal by značný úbytek dopravy hnědého uhlí a tím, že by část kamenného uhlí, z pánve plzeňské dosud na větší vzdálenosti dopravovaná, pak byla spotřebována v kraji plzeň- ském, vz nikl by i úbytek dopravy kamenného ublí. takže by zvýšení tarifů hnědouhelných nepřineslo správě železniční žádného užitku. Cis. rada V. Vlček, ředitel západočeské to- várny na kaolinové a šamotové zboží v Horní. Bříze dovozo val, že zamýšleně zvýšení sazeb při nynější poklesl konjunktuře mělo by nedozfrné zhoubné ná- sledky pro průmysl kaolinový a keramický, který již nyní nejen při vývozu, na nějž ze značné částí jest odkázán, ale i při domácí spotřebě těžce musí bojovati s cizí konkurencí. Na doklad toho uvedl některá slatistická data o vývozu a dovoru výrobků oboru toho. Tim tíže byl by tento průmysl postižen, kdyby při všeobecném zvýšení tarifů zru- šeny byly nejenom nynější dopravní sazby bnědo- ubelné, ale i výminečné tarify, pro výrobky jeho dosud poskylované, protože jen za těchto poměrů mohl se tento průmysl v západních Čechäch usaditi a rozvinouti. Bedř Heller, ředilel průmyslových závodů dřiva firmy J. D. Slarck v Kazňově, poukázal na ny- nější nepříznivou situaci při výrobě tabuluvého skla i v průmyslu chemickém. Výroba tabulového skla následkem pokleslého stavebního ruchu u nás a následkem obtíží v poslední době, s nimiž setkává se naš vývoz do zemí balkánských, nachází sev úplné stagnaci, továrny již nyní jsou nuceny zastavovati na čas výrobu, a kdyby mělo nastati ještě tak značné zvýšení výrobních nákladů, jaké by zrušení nynějších hnědoubelných tarifů mělo v zápětí. byla by firma jeho nucena zavříti sklárny úplně což stihlo by ovšem nejen závod sám, ale zejmena i dělnictvo. Také poměry v průmyslu chemickém jsou následkem konkurence zahraniční takové, že průmysl ten naprosto nesnese zvýšení výrobních nákladů, jež by — jak číselnými doklady prokázal — nastalo zru- šením nynějších sazeb hnědouhelných. Ludvik šl. z Piettů ličil poměry při průmy- slové výrobě papíru, jejíž prosperita, ba snad i exi- stence byla by ohrožena zamýšleným opatřením státní správy železniční. VI. rada dr. K. Vogel, míslopresident Společen- ského pivovaru v Plzni, poukázal na nepříznivé po- měry pivovarství v západních Čechách a na obtíž- nou situaci zejmena pivovarství plzeňského, jež od- kázáno je zvláště na export a které v zemích, do nichž vyváží, vždy více tísněno je domácí konku- zenci, neboť i v zemích, kde dříve pivovarství nebylo

Vídeňská bursa. (Zvláštní jelef. zpr. »Nár. Listů«.) Z Vídně, 8. března. Nehledě k tomu, že odpověď srbská na rakouský dotaz ještě ne- došla, zvláště bělehradské zprávy o trvalém zbrojení Srbska a válečné výklady »Glasu Crno- gorce« účinkovaly nepříznivě na připravnou bursu. Spokulace chovala se reservované vzhle- dem k pozejířejšímu zahájení říšské rady. Po- zoruhodného rozsahu nabyly prodeje v alpin- kách, kteréž motivovány špatným obehodem průmyslu železářského. Kreditky, jakož i akcie státní dráhy po nedlouhém kolísání zachovaly si kurs sobotní. Ve šraňkách byly obraty je- nom ojedinělé. Akcie západočeské uhelnodolné společnosti, jakož i akciu Východní dráhy stouply, poslední následkem uspokojivých vý- sledků bilančních. Celkem byl obchod klidný. Uherská korunová renta poněkud klesla. Polední obchod zahájen za smýšlení reservovaného. (K. k) Následkem politické nevyjasněnosti smýšlení chabé. Slátní dráha pevná.

Berlínská bursa. Z Berlína, 8. března. (K. k.) Se zřelelem na časo- písecké zprávy o otázce balkánské bylo smýšlení na burse co nejzdrželivější. Obchod pohyboval se v nej- skrovnějších mezích. Pohyb kursů byl proto skrovný, klonil se však, zvláště za pozdějšího průběhu, ko- slabení. Značněji tísněny, totiž přes 19%, byly akcie Lauřiny huti. Pevným byl všeobecně trh rentový. Tříprocentní německá říšská půjčka byla znamenána dokonce poněkud výše, kdežto ruská půjčka z r. 190e nebyla zcela uhájena. Denní peníze 21/4%. V třet bursovní hodině bylo smýšlení klidně. Z Berlina, 8. března. (Zvl. tel. zpráva „Nár. L.- Na dnešní burse byly znamenány: Auerovky po 499.50, Panzerovky po 231.—, Edisonky po 226.—a tříprocentní říšská půjčka po 86.80 markách. = Sou- kromý diskont zvýšen o 1% na 21/49%. Ceny provaznického zboží se snižují. Z Vídně, 8. března. Továrny rakousko uherské na výrobu zboží provaznického usnesly se snížiti ceny o 10 proe.

stráži.

— 384 —

advokáta a plukovnika*) Merrimana, ač-li výborný muž tento, díky hojným douškům whisky, jichž si dopřával v pokročilém věku svém, dočká se ještě doby, kdy bude lze bližších zpráv o domnělém dědictví podati. »Výborně!« zvolal Seth Wise, když podilníci novo- vorské banky seděli opět pospolu. »Ale nyní, můj milý Waltare, přečtěte si toto vše.« A starý pán podal společníku svému telegrama dopis a dodal: »Jest to dopis od našeho Haggertyho.« Toulavý novinář tento a jeho bystrozraká manželka prodlévali stále ještě ve Francii a byli zde bedlivě na

Depoše kabelová zněla:

»Viděl jsem dámu dotyčnou zde samotnou v jedné směnárně americké a stopoval jsem ji. Byla ubytována zde v hotelu pod jménem: »Paní Eleonora Laurencová«. Odjela včera marlseilským vlakem. Telegrafujte mi další rozkazy. Dopis následuje nejbližším parníkem.

»Zde jest meje odpověď,« prohodil starý Seth Wise, když Maxwell dočetl kabelogram, i podal společníku opis této depeše: »Počkejte v Paříži, až Vás dojdou dalšl moje písemné pokyny.

»Tento dopia, došel včera,« pokračoval starý bankéř potom klidně. »Čekali jsme jenom na vás, až se navrátite

*) Ve Spojených státech lze si zjednati oprávnění k praxi právnické daleko snáze nežli v Evropě.

anav ě

Haggerty.«

Seth Wise.«

— 381 —

»Zdá se tedy, že Tom ji přímo zbožňoval,« dovolil si Maxwell podotknouti.« »Tak tomu také bylo. Když. Overtonovi. podařilo se několik znamenitých operací finančních, vrátil se s paní Wallonovou do Denveru. Dámička ta osvojila si teď jméno paní Marie Ashtonové. Overton hrál nyní na burse a stal se mužem skutečně zámožným. On měl ale pověst muže vášnivého a odvážného, kterýž vládne znamenitě střelnou zbraní, lidé mají se na pozoru před ním. A paní Marie Ashtonová zdomácněla brzy v roztomilé společnosti, kterou máme zde v našem báňském městě — nu, však to dobře znáte.« Spoluhráči usmáli se jen a zamžourali očima po sobě: rozuměli dobře. »Jest Marie Ashtonová nyní zde?« tázal se Max- well společníků svých, ale hlasem tak klidným, jakoby jinak věc byla mu zcela lhostejnou. e »Není zde teď, ale slyšel jsem od některých ob- chodníků, kteři dojíždějí do východních států Unie, že žije teď v Novém Yorku a to v přepychu a nádheře. A jest prý tam všeobecně zvána »kráskou z Kolorada«, »A což zraněný manžel její?« tázal se Maxwell opětně tónem, kterýž svědčil jen jakoby o obyčejné spo- lečenské zvědavosti. »Když Walton se pozdravil«, odpověděl ochotně den- verský advokát, »oddal se kouření opla jako dřiv. Přišel jednoho dne ke mně a přál si, abych toho doeilil, by se- odloučila od Tomáše Overtona. Předložil mi svatební po- tvrzení i ostatní všechny možné doklady. Odvážil jsem se tedy v zájmu jeho Overtona vyhledati v jeho bytu. Ne- zapomenu ale, co živ budu, této návštěvy svojí.« Carodijka-

96