Strana 10.

NARODNÍ LISTY-

7. března 1909 Čislo 66

„Co to mluvíš, ach, dědo Dimitře: my již sdzku jsme vyhráli a zejtra s penězi všem vy- strojíme: „Kadajiv zijafeti“).. A vzav na sebe vážnou tvář, mírný mladík se obrátil k celému shromáždění a mluvil: „Nymí, pánové, vše vám musím vysvětlit nás je 30, hle, tu je 30 hlasovacích lístků, každý obsahuje 6 jmen, to znamená, že 30 lístků bude hlnsovati pro 30 X 6 jmen t. j. pro 180 jmen. A členů stálého komětétu má býu zvoleno 10. Počítal jsem takto: vpía-li na každý lístek jen 6 jmen, mussím je rozvrhnouti na na- šich 10 kandidátů tak, aby oni ze všech 180 hlasů, které budou obsaženy v našich lístcích, dostali po rovném počtu blasů; kolik hlasů jde tedy na každého z nich? 180 děleno 10 dává číslo 18 t. j. každý z našich kandkdátů (budou-i lístky sestaveny podle oné formule — jmén 10 kandidátů vepsány, každé 18krát do 30 líst- ků) dostane 18 hlasů, t. j. o jeden hlas více, než dostanou zejtra kandíidáti našich 17 protivnáků v „oblastno sůbranie“ Shromáždění napjatě poslouchalo, ale . . jen dva, tři věc pochoplli, že se jedná o prav- du, druzí však nerozuměli ničemu. A jeden z pochybovačů byl, jak se zdálo, sám Georgi Grujev: ostrý pohled starého soudce zejiskřil; on se vzpřímil a velitelsky, ale radostným hla- sem zvolal: „No, ukončete volbu, ať každý vidí . . A hned shromáždění se rozdělilo na shlu- ky — každý kolem člověka s papírem a tuž- kou: sčítatelé vysokým hlasem vyvolávah jména z lístku a všichni s utajeným dechem pozoro- vali vykonané tajemstvi. Protože tu všem opravdu se jednalo o ta- jemství, o jedno veliké, vítězné tajemství: s tímto recoptem volby, Bulhar, zkrácen ve své rodné zemi, se nyňí chystal vysmáti se přes hlavy svých závistníků. Srdce bušila: z hlasovacích lístků vyšla jména deseti národních kandidátů; zvoln s jemnou zápletkou se ozývala jména všech kan- didátů a... šla téměř rovně! Radost — dosud němá, ale bezkrajná — se chvěla na obličejích; oči kteréhos muže již se zalívaly slzami; dědo Panaret notrpělivě hla- dil svojí bílou bradu. A mladý mathematik — něco stranou, klidně přecházel kolem dveří salonu a občas pohlížel na shromáždění; měkký úsměv se mí- hal po jeho tváři, jakoby se chtěl ptát národnich předáků: „E, i vy jste se učili arithmetiee, ha?“ „U čerta, úplně tak to vyjde,“ náhle zvolal kdosi. „Pst, pst,“ všiehni napomínali. Mluviti nebylo lze: tu Bulharsko vrhalo svůj posměch svým vysloveným i bezděkým škůdcům. „Ale proč dosud mlčite, hle, tak je to!“ zvolal Naumov. „Buď zdráv!“, ke dveřím volal jeden stařee. „18., 18., 18.;... každý po 18 hlasech. A zvolali: „Hurá, nechť žije bulharský rod!“ A potom všichni se hrnuli k mladíkovi, kte- rý nyní byl bled a rozechvěn. Vyzdvihli ho, po- vykovali jako děti; mladí mu tiskli ruce, starei ho zasypávali tisícerým blahoslovením... Ko- nečně národní předáci, unešení radostí, se nklilnili a oavohodil; rávodee sváho nadzení. Dědo Panaret k němu přistoupil; objal ho, po- celoval ho na čelo a děl: „Toto tvé dílo, synku, půjde po tisíci ce- stách a potvrdí před celým světem, že hříchové Bulharska jsou vykoupeni a že ono již musl pýt spaseno: neschází mu ani poctivých, ani uče- ných a ami nadaných lidí... V tu chvíli i Georgi Grujev přistoupi k mladíkovi, tiskl mu ruku a řekl: „dědo vladyko. dej mu nyní vsazených pět lír: ne jenom proto že moje arthmetiko se ukázala mělkou, ale proto, že arithmetika evropskédiplo- macie není hlubokou.“ Za všeobecného smíchu dědo Panaret vztábl ruku, aby dal líry mladému mathemati. kovi. Ale ten, vzdor tomu, že byl dojat, šibal- sky zvolal na kazanlického notábla: „dědo Dpi- mitře, vezmi nyní peníze, zejíra budem na tobě požádovat „kadajií zijafeti

Téže hodiny ještě Iv. Ev. Gešev odspěcha do ruského konsulátu; vzbudil kunsula, který telegrafoval do Petrohradu, že zejtra do stálého komitétu Východní Rumelie budou zvoleni je- nom Bulhaři. Současně i dr. Válkovič byl u telegrafu a oznamoval baronovi Kalayovi do Vídně, že plány evropské komise jsou zmařeny a že do stálého komitétu budou zvoleni jen Bul- haři .. Druhého dne, 15. říjma, mathematik opako- val noční recept již na díle „oblastno sůbranie“ A na večer dědo Panaret sezval bulharské po- slance na „kadajif zijafeti“; obvoselení bez vína, jenom s cukrovinkami — nejlepšími caři hradskými cukrovinkami. Obveselení dával nejmladší člen z deset zvolených do stálého komitétu Východní Rume lie. Tento nejmladší člen, který v případě zn chránil věc bulbarštiny, byl 25letý mathematik pazdější finanční ministr sjednoceného Bulhar ska — Ivan Salabašev.9) (Přeložil Vladislav Šak.)

Různě zprávy.

= Náčelník Avnšů Geronimo, jeden z posled- ních oněch rudochů, jejichž divokost a krutost po- skytla pisa telům indiánských knížek tolik látky, ze- mřel v těchto dnech. Dosáhl věku asi 90 let a celých 50 let válčil s bělochy, až byl před 23 lety spolkovou vládou poslán doživotně „na povnost“. Geronimo náležel k. nejodhodlanějším, nejschopnějším a nej- úskočnějším Indlánům, s nímiž se běloší kdy setkali. Třikrál nebo čtyřikrát byl zajat a pokaždé dopraven do vojenské reservace daleko od sidel svého kmene až konečně po jeho posledním zajelí učinila spolkevá vláda opatření, jež mu znemožnila uniknutí. Pokaždé když se vrátil de svého domova, bylo jislo, že dejde k povstání Apašů. Dovedl svou velkou výmiuvnoslí poštvati příslušníky svého kmene, kleří by byli raději zůstali doma, k boji proti nenáviděným bělochům Pro své oběti vymýšlel přímo dábeiská muka. Jedacu podla mu do rukou bilá žena se čtyřmi dětmni. Dal všechny děli po sobě umučiti před očima matky, ale s delšími přeslávkami, aby se matka domnivala, že jí některý miláček zůslane zachován. Na konec přišla žena sama na mučednický kůl. Kdyby býval Gerd- nima padl do rukou osadníkům, byli by mu splatili stejným, ale spolková vláda, klerá s Indiány důsledně *) Pan Salabašev i dnes je ministrem finane v Bulbarsku. Co nás však nejvice zajímá, je ckolnost že byl českým vychovancem. Stedoval na malostran- ské reálce v Praze a mathematiku (již tak š ťastně v Rumeliji uplatni!) skončil s vyznamenáním př stální zkoušce na české universitě. ) „Kadijií zíjafet“ = pohoštění po tureckém způsobu.

na kůži.

jednala jako s „válčícím národem“, nechtěla jej ani odsouditi k smrti, nýbrž podržela jej jako válečného zajatce. Byl pod přísným dozorem, ale za dvacet tři roky byl by přece mohl uniknouti, kdyby byl chtěl. Vzdal se však úmyslu vkročiti opět na váleč- nou stezku, ne že by se bál početné převahy bělo- chů, ale generál Miles, jemuž se v poslední vále vzdal, ukázal mu některé válečné pomůcky bělcchů které jej přesvědčily o marnosti dalších bojů. Zvláště heliograí uvedl starého Indiána v úžas. Geronime stal se také křesťanem, ale, jak sám misi nář, který jej křtil, později podotkl, uvázlo mu křesťanství jen

Lékařská hlidka.

Léčení modlením. Kapitola z pojednání „O lěčení fušerském“.*) I. Paní Eddyová, její „křesťanská věda“ a léčeni modlení m. Přímo královnou léčících fušerů, to jese lidí, kteří nemohouce se vykázati potřebnými vědomostmi a zkušenostmi, snaží se přes to ne- svědomitě kořistiti materiálně z provozování umění lékařského mezi lehkověrným obecen- stvem, možno nazvati emerickou fušerku paní Eddyovou a to tím spíše, že ji fušerství vyneslo i královské jměni několika milionů korun. Paní Eddyová, které jest skorem devadesáo let, byla třikrát vdána (naposledy se vdávala v „útlém věku 61 let) a nyní žije již přes 20 le opět jako vdova v ústrani. Zprvu jéčila homoco- pathií a při své praxi, nebo, jak jiní vypravují, při vlastném úraze svém, který utrpěla r. 1866 vynašla nynější novou methodu léčebnou (lé čení modlením) a sice prý se náhle uzdravila z těžkého vnitřního poranění tím, že četla za- slíbení evangelia, ačkoli lékaři prý ji prohlá- sili dříve za ztracenou. Tuto metafysickou methodu léčebnou provozovala zprvu v Lynnu (Massachussets) a pak v Bostonu, kde založila metafysiekou kolej (Christian seience church) vycvičila četné žáky ve své „křesťanské vědě“ Název „křesťanská věda“ (Christian scien ce) paní Eddyové a jejich přívrženců mohl by snadno vésti ke klamným představám o těchto zázračných léčitelfeh, neboť v učení tom nelze hledati ani vědu ani křesťanský smysl, takže paní Eddyová jest nejen fušerkou v léčení, ný- brž i kaciřkou ve víře. Podle jeji „křesťanské vědy“ byl Kristus jen jakýmsi léčícím prorokem. který přišel na svět, aby lidi zbavil nemocí tě- lesných, a učil, jak lze nemoci léčiti působením ducha. Tato věda přišla opět v zapoménutía teprve po mnohých staletích podařilo se paní Eddyové tajemství toopět objoviti; proto platí paní Eddyová také mezi svými přívrženci, jichž jest v Americe na dva miliony, za prorokynia staví se na roveň Kristu. Paní Eddyová sepsala také novou bibli, totiž „Věda a zdraví s kličem ke svatému písmu“ (Scionce and health, key to the Seriptures), která v roce 1899 vyšla již v 175. vydání. Podle této knihy má jen duch skutečnou existenci, nikoli však hmota. Nemoci těla spočívají jen na představě ducha a jakmile nemocný přijde ku přesvědčení o této pravdě, bude se cítiti zdravým. Podle toho názoru se také léčí a sice ja- kýmsi modlením. Není to vlastně léčení modle- ním v pravém smyslu slova, jaké již dříve různé osoby prováděly, posledně v Německu jistý fušen S., který při všech nemocech léčení své počina skutečným modlením od rána až do půl jede- nácté hodiny dopoledne, pak přišla lázeň na nohy nebo něco podobného a pak opět modleni až do slunce západu; za tato léčení modlením dostal fušer ten od nemocného 8 marek a o soudu — měsíc vězení. O takové modlení při „vědě křesťanské“ neběží, nýbrž výkon léčebný spočívá v tom, že nemocný nebo nemocná se pesadí a svou mysl soustředí na nějakou my- šlenku, na příklad: nemoc má je následek hři- ohu, bůh nechce hříchu, bůh mne uzdraví, je- dině v něho mám důvěřovati. Léčitel „křesťan- sko-vědecký“ posadí se naproti nemocnému soustředí svou mysl na stejnou myšlenku, že bůh nemocného uzdraví. Není to tedy vlastní modlení, nýbrž soustředění mysli na myšlenky zmíněné. Mimo to léčitel vykládá při tom ne- mocnému zásady „křesťanské vědy“ a připo- míná, že se nemá věřiti, že bůh nemoci seslal trestem za vlastní hřich, neboť bůh nechce ne- moc, tím méně hřich, to jest nemá se mysliti, že nemoc je následkem vlastníbo hříchu, nýbrž hřichu celého lídstvu. Toto „léčení modlením“ provádí se s kaž- dým zvláště, trvá různě dlouho, podle výsledku se opakuje denně nebo po delší době. Na otáz- ku, proč nestačí „modlení“ o samotě, nýbrž je k léčení třeba druhé osoby, odpovídá se, že duše jedné osoby působí na drubou, ale že vši- chni se k tomu nehodí, nýbrž někdo více, jiný méně, třetí pak třebas vůbec není s to působit duševně na jiné. Léčení se děje také do dálky telograficky, při čemž prý vzniká jakýsi „proud do dálky mezi léčeným a léčitelem. Takové proudy vůbec jsou velmi účinné pro léčení. I když vlastní víra nemocného v „křesťanskou vědu“ jest žádoucna pro dobrý výsledek léčení, nemusí nemocný sám nezbytně věřiti v „křesťanskou vědu“ a přece není vylou- čeno zhojení, jest-li okoli nemocného (rodiče sestry a bratří, příbuzní nebo přátelé) příznivé, to jest věří v „křesťanskou vědu“, neboť tak směřuje na nemocného mnoho proudů, které příznivě působí. Takovým způsobem možno lé- čiti zvláště děti, duševně choré i — zvířata! Při léčení modlením hraje důležitou úlohu víra jiných a sice nejen víra nejbližšího okolí, nýbrž i víra jiných, cizích lidí. Tak tvrdí paní Eddyová ve své knize, když se vezme dávka jedu a nemocný zemře, ačkoliv léčitel, nemocný a nejbližší okolí jeho očekávali příznivý výsle- dek, že smrť tu lze vyložiti tím, že v takovém případě věří sice několik málo lidí, že požitá látka jest neškodnou, ale většina lidí, ač o tomto zvláštním případě ničeho neví, věří, že otrušík. strychnin a podobné látky jsou jedovaté. Násle- dek toho jest, že výsledek požšití takové látky jest určen většinou zevnějšího obecenstva, n- koli menšinou přitomnou v pokoji nemocného. Tedy umře-li někdo po požití otrušíku nebo strychninu, ačkoli věří, že se uzdraví, je toho přičinou ta okolrost, že většina lidí myslí, že strychnin jest jedovatý. Zdali nějaký jed účin- kuje smrtelně čili nie, to nezávisí tedy na dávce a jakosti jedovaté látky, jak učí pravá věda lé- kařská, nýbrž dle „křesťanské vědy“' paní Eddy- ové a jejích učenníků rozhoduje o tom proste názor většiny obec enstva. Na otázku, které nemaci lze modlením zhojiti, odpovídají přivrženci „křesťanské vědy“ *) Viz též článek „Léčení pověrami“ v „Národ ních Listech“ ze dne 8. března 1908.

viny.

léčiti.

ukládá.

cemi

s pravou domýšlivostí fušerskou, že lze zhojiti všechny nemoci bez rozdílu. Pouze v jednom případě přiznávají se přivrženci „Křesťanské vědy“ čili zkrátka zvaní scientisté, že jest třeb ještě jiné pomoci, totiž při zlomeninách kost- ních, které se musí dříve napraviti, to jest uči- niti nehybnými, a sice dle výkladu scientista proto, že by jinak nemocný zlomenou kostí libo- volně pohyboval, což by rušilo pochod hojení. Výklad ten však není správným, neboť pohyby údu se zlomenou kostí nejsou libovolné, nýbrž naopak, nemocný jest spiše rád, nepotřebuje-li údem tím pohybovatí; jsou te právě bezděčné stahy svalstva, které při zlomienině pošinují konce zlomenné kosti. Také připouštějí seien- tisté z opatrnosti, že přes to, že- všecky nemoci jsou zhojitelné modením, nemohou snad všichni nemocní býti zhojeni. Tak u nemoených, kteří dlouho léky užívali a jsou sešlí, nutno býti dle seientistů velmi opatrným, néž se lék vy- nechá, nýbrž nutno se spíše píáti, zdali to ne- moený vydrží. U jiných nemocných jest prý již „hmota“ příliš rozrušena, než aby mohla býti působeníi ducl opět sprävena, ale i tu kze modlením aspoň oblíže zmírniti, na př. u rako- Rozpoznáním (diegnosou) nemoci, což jest právě největším uměním vysokoškolsky vzděla- ného lékaře a čím se právě učený lékař líší o každého fušera, scientisté ovšemi si hlavy nelá- mou, noboť to by odporovalo hlavní zásadě „křesťanské vědy“, která každou nemoc pova- žuje za následek hřichu lidstva a prostředek proti každé nemoci spatřuje ve víře v boba. Ale nemocnemu nezabraňují seientisté, aby se obrá- til na lékaře za účelem zjištění, jalou nemocí vlastně stižen jest, nikoli snad proto, že by věřili, že vzdělaný lékař nemocnému pomůže, nýbrž proto, že přehnaná bázeň úzkostlivých ne- mocných zmenšuje účinnost léčení modlením. Léčení modlením neprevozují scientiste zdarma, nýbrž dávají si zcelu podobně jako lé- kaři od každého nemoeného zaplatiti, na př. v Německu, kam fušerství to také již před lety proniklo, 2—3 marky za jednu ordinaci. Chud jsou léčeni zdarma, ale z vděčnasti prý sami většinou dobrovolně zaplntí. Aby se někdo mohl státí lečítelem křesťan- sko-vědeckým, nepotřebuje k tomu žádných zvláštních škol, nýbrž ať je jakéhokoli povolán nebo vzdělání, může se přihlásiti za posluchnč do zvláštního kursu, který trvá jen 8—10 nedě a stojí asi 400 morek. Seientisté se odvolávají v příčině oprávně- nosti své methody léčebné neprávem na bibl Tam jest sice ve starém zákoně několikrát uve- deno, že nemoci jsou následkem hříchu (na př černé neštovice v Egyptě, mor mezi lsraelským za čusu krále Davida, uschnutí ruky Jeroboama) laké v novém záloně označuje Kristus nemo 38 let nemocného za následek jehe hříchů, ale ne vždy, jak svědčí příběh o slepém od naro- zení. Když totiž Ježíš šel jednoho dne z chrá- mu, uzřel člověka slepého od narození. 1 otázali se bo učenníci: „Mistře, kdo jest zhřešil, tento-i čili jeho rodičové, že se slepý narodil? Ježíš od- pověděl: „Ani on toho nezavinil, ani jeho r- dičové. Stalo se to, aby zjevení byli skutkové Dr. Ant. Wiesner. boží na něm.

Boj a číselnými daty přírodních lékalů je velk Aby dohásal přírodní lékař jakýsi, že „noži chírurga velmi zřídka uzdravuje, za to velini často přivádí zmrzačení a škodu na těle, neskoná-li uhchá trpitelka přímo pod vraže ým nástrojem“ („Přírodn Lékař“ 1909 č. 2.) a dále, že žena z nemocnice pro- puštěná je často bídnější a chorobnější než dřive. uvádí slatisliku cbirurgů a lékařů chorob ženských. týkající se rakoviny (l), jež je — jak známo — velmi nepříznivá. Naproti tomu postaví pr' statistika cho- rob ženských (!), léčených přirodním léčením: „ze 100 nemocných chorobami ženskými lze vyléčiti 9u bez operace. — Chytrost velmi průhledná: proč ne- uvede pisatel, kolik rakovin vylěčil přírodním léče- ním, anebo kolik připadů ženských chorob ze 100 vyléčí vyškolený lékař bez operace? Poněvadž by kontrast tak nekřičel. Myslí autor zmíněného čló nku, že takovou taktikou oslní čtenáře? Či věří snad sku- tečně velkohubé přednášce amerického majitele sa- natoria Lusta, jehož barnumské reklamě se číslo 2 „Přír. Lékaře“ propůjčilo? Týž pán totiž uvedi prý v přednášce o svém sanatoriu věty: „Vodou lze v- léčiti všechny (l) známé nemoce na světě“. — „Bu- dou-li choditi do sanatoria lidé zdraví, nebude na světě nemoci.“ — Nuže, věřite-li těmto Lustovým objevům, zkuste přirodní léčbu u karcinomů (rake- viny); dojdete-li lepších výsledků, než školní medi- cina, slanu se sám přírodním lékařem a spálím n- čemné knížky, kterými jsem se 5 roků mořil. Nedc- vedete-li loho lépe než lékaří, neklamte lidu. Ostatně nedovede nelékař ani rozpoznati rakovinu, natož pok Výhodné opalení v průmyslové hygieně mají v Miáně. Je tu zřízen zvlášiní konsultační ústav pro dělníky: v něm dostává se jim bezplatně na základě lékařského vyšelření jejich zdravelního stavu po- rady, bodí-li se k povolání, jež si zvolili, po případ pokynů, jaké povolání jest jim voliti, aby nebylo na ujmu jejich zdravi; dále dostává se jim tu před- plsu a pokynů hyglenických, jichž jest šetřili v tom kterém povolání; provádí se tu periodická kontrol zdravetního stavu dělnictva, aby, pokud možno, v čas a záhy zjistil se počátek choroby z povolání, po p choroby infekční s povoláním souvisíci. Dostává se jim tu vysvědčení lékařského o způsobilosti k urči- tému povolání, o slávajícím onemocnění, rekonvales- cenci a uzdravení, jehož použiti může dělník pro své předslavené a službodárce, po případě k účelům soukromým. — Také u nás měla by v télo věci na- stati náprava; o volbě povolání rozhodují dnes r- diče, po př. dítky, nemající správných předslav tom, jaká břemena a nebezpečí to které povoláni přináší; otec doporučuje teliž z pravidla jiné řemeslo než které sám provozuje, domníveje se začasté myl- ně, že jině povolání je snažší, než jeho. Pokud vím. ze slávajících pokladen a společenstev jedině poklad- na plynárenská, maliřská a společenstvo sazečů žádí od svého dělnictva lékařskou prohlídku a vysvědčení. stvrzující, že zdravolní slav hocha nebo dělníka vy- hovuje podmínkám, jež zvolený obor působnost

Knihy redakci rubriky této zaslané: Prof. dr. J. Thomayera: Pathologie a the- rapie nemocí vnitřních. Nákladem knihkupecíví Bur- síka a Kohouta. Cena K 29.60. Potěšitelnou měrou vzrůstá naše bibliografie lé- kařská, takže za krátkou dobu bude míli český medik po ruce české knihy příruční a to některé i v dupli- kátech. Poslední dobou registrovali jsme několik ne- vých učebnic. Kniha Thomayerova patří však také ke knikám, které se kupují a čtou, neboť vyšlo zna- menitébo toho díla již III. vydáníl Fakt tenlo vynikne tím více, připomeneme-li, že je to pryní česká publikace lékařská, klerá vyšla již ve III. vydání. První vydání vyšlo před 11 lety. Aulor doplnil různé stati (celkem má kniha 10 oddílů)a rozšířil zejména nemoci infekční a opatřil ilustra- Jednu však nepravdu autorovi přece jenom trou- fám si vytknouti, a to v předmluvě k třetímu vy- dání, kde praví, „při tomto — asi již posledním — větším díle mém!“ Jsme plně přesvědčeni, že svěží duch Thomayerův něbude odpočívat, ale že naši literaturu lékařskou obohati ještě mnohým do- brým dílem vědeckým „Živa“, roč. XIX. č. 3. Redaktor prof. dr. B Raýman. Nakladalel J. Ollo. Předplatné na celý rok 10 K. Původní zajímavý článek je k pěra J. Ko řenského. Bohaté rozhledly a zprávr.

Číslo 278. 191/,0e SACHY. Všechny dopisy, šachové rubriky se týkajicí, buďftež adresovány: Redakoe „Mlárodnich Ljsta“ Praha-ll., Marianská ula s poznámkou: ,Šach“

Úloha čís. 448. (Originák.) Ladislav Vetešafk v Osikách

v

Mat ve 3 tazích.

Končící hra č. 53. V partii Vidmar—Rubinstein brané ve 4. utkán mezinárodního mist ovského turnje v Potrohrade dašlo po 59. tahu bílého (Sb8—g3) k násl. postavení

Černý táhl 59..Ke4—f5 a vyhrál v 78. tahu mohl však násl. pokračováním dříve vyhráti : 59.. Vb3g3+II, 60. Kg2xg3 Kel e3, 61. Kg3—g2 Ke3—11, 62. Kg2—h3 Kf4—f3, 63. Kh3—g2 Kf3—g4 a vyhraje.

Partie čís. 389. Hrána v mistr. turnají v Petrohradě 20. února 1909. Černý: Mieses Bílý: Schlechiter. Jf6—g4 1. e2——e4 d7— d5. 15. a2—n9 Ddsxcd5 16. Víl—fa Da5—g5 2. e4x4d5 Dg5—da Dd5 —a5 17. Je3—dí 3. Jb1 —e3 Dd8 —go 18. Jdi—e3 4. d2—d4 Jg8—fe 19. Je3—dí Dg5—de 5. Sf1 —c4 Jb8 —ca Dd8—g5 Sr8—et 20. Jd1— ce 6. Jg! — ez Sf8—de 0—0—o 21. Je3—dl 7. Se4 — d3 . Se6— fo 22. e1—e57 Sd6xe5l 8. 0—0 Dg5—ha 23. dt xKe5 9. Se1—e3 Stöxg Dh4xh2- 24. Ví8——g3 Je6—b 10. Ddux«ds Vd7xe di- 25. Kgt—fi Jb4xe 11. Dd3—c4 Dh2 « g3l 26. Vetxkdi Je2 xkkes 12. Va1 —ct a bilý se vzdal. 67—e0 13. f2xxKes Vds— dz 14. e3—64

Partie č. 390.

v témž turnaji due 26. února 1909. Hrána Černý: Salre Bílý: Dr. Lasker Jf7—he 31. Dře -hi e7— e0 1. e2- -et 36. Vg4—f4 Jh6—17 2. Jgl—f Jb8 — ce 36. Kh1—h2 VgR—es d7—d 3. Sf1 —b5. 37. Dh4—g3 Ve8—g8 Se8—dT 4. d2 — d4 38. Vf1—ht Jgs—f 5. Jb1—e g7—g5 Sf8 —e7 39. 5Xg5 Vg8g5 6. 0—0 40. Ds—.1e— —e5«d4 Jn5—f1 Ygů ie o—0 42. Jf4—2Des—ba b7xcce Ví8—cs 43. Vd1 —ds Db2—at c6—c5 44. Je2—g3 Kf8 —gs Jf6—g4 45. e4x« f5 Sd7x« l5 46. Jf8— d4l a8xce7 c5xKd4 Va8—bs 47. Jg3xf Kg8 —fs 48. DF X«da Dal xkdá Jgi—h6 17—fen 49. Jí5xke dá Jf7—05 Ve7—ei Ve7—fn 50. Vh4 —h5 Jh6—fr 51. c4—05 d6xcc5 V e8—e5 c5x«d4 52. Vh5xe5 c7—c6 53. Vd2xkda Vf6—f2 54. Vd4 — ds Kf8—g7 Dd8—be Vb8—es 55. V e5— a5 Vf2—ce c6—c5 56. a2— a3 Kg8— hs Ve8—gs 57. V ds — cs Ve2—be 58. Va5— b5. Ví7—fe Db6—ds Ve5—e7 59. Vb5—b7- Kg7—g6 Vf2—fe Dd8—es 60. Ve8 — c6- Vf6—a Vg8— fs 61. Ve6xk«kcch Va6—fe Di8—hs 62. a3— at a7—at 63. Ve5—es Vf8—es Kg? —he 64. Ve3—g3 Ve8—g Dlg —54 a černý se 65. Vg3 —37 vzdal. Db4— cs

-

—z

8. Jí3 « d4 9 Sb5 xk«kc ce 10. Ddl—a3 11. Val—e1. 12. Jd4—l 13. Sg5xe7 14. 12—f4 15. h2—ha 16. f1—f5 17. Je3 — d5 18. c2—c4 19. Dds—ca 20. Jb3—d2 21. Jd5—fk 22. b2—b3 23. De3— g3 24. Jf4—h5 25. Vf1—f4 26. Jd2—fs 27. Ví4—h4 28. Dga—f 29. Dí2 — dz. 30. Kg1—hl. 31. Vh4—gt 32. Ver—di 33. Ddlz—f

Partie č. 391. dne 26. února 1909. témž turnaji Černý: Vidmar Vís —ds 16. Va1—et 17. c4—05 b6 xcch Se7—de 18. Jad xcr5 e6— e5 19. De2—ce Sc8—gt 40. a3—al Va8—cs 21. Je5—h3 22. De2—bí e5—c4 23. Sd3 —ce Sg4—e? Sd6xh2- 24. Vf1 —ei Jí6—gt- 25. KgtXh2 Vds—d6 26. Ka2—h3 Vd6—h6- 27. Sc2xcet 28. Kh3—g3 De7—h:- Dh4.—h2— 29. Kg3—fi a bílý se vzdal.

Hránav Bilý: Salve. d2—d4 2. c2—c4 3. Jb1 —cs 4. ez—e3. 5. Jgt — f 6. a2—a3 7. d4xk ch 8. b2— b4 9. Se1—bs 10. Sť1—da 11. b4—rb5 12. Jf3xe5 13. Dd1—ee 14. 0—0 15. Je3—a4

dy—d5 e7—e6 c7—e5 Jg8—fe Jh8—ce 8í8 de Sd6xkceh Sc5—de 0—0 a7—a5 Jc6—e5 Sd6xKe5 Dd8—e7 b7—be Se5—c7

Zprávy šachové. Mezinárodní turnaj v Petrohrad vstupuje do posledního stadia. Možno oče kávati zají- mavý boj mezi drem. Laskerem, championem světa Rubinstelnem, nejvýznamnějším zástupcem generaee nejmladších mistrů. Oběma těsně v patách jest Spiel- mann, jenž dosud bez prohry) obsadí asi třetí místo ježto nejbližší jeho konkurenti jsou o celé dva body za ním. Důras, Schlechter a Villmar, vítězové v tur- naji pražském, již asi definitivně jsou odkázáni na n kterou z menších cen. O postupu turnaje zpravujeme čtenáře denně v hlavním listě. Praha. Šachovní klub „Dobruský“ vybo joval dne 27. a 28. února opět dva zápasy meziklu- bovní. Prvý dne 27. února s Klubem šachistů na Král. Vinohradech není definitivně rozhodnut, ježto nutno partii F. Treybal—Kerner předložiti k rozhodnut zvláštní komisi. „Dobruský“ postavil nejlepší team, jaký mohl postaviti, dosavadní výsledek 6: 3, proš. „Dobruský“ jest pro sílu klubu vinohradskéh dobrým měřitkem. Ústřední jednota českých šachi sti koná dne 12. dubna 1909 v Praze mimořádnou valnou schůzi za účelem doplnění výboru.

Hlasy z obecenstva. Hygien. výst. Vídeň. 1906 Stát.cena a čest dipl. k zl.medailli chlnové vino se žele- zem. Ke koupi v léke. v lahv. 1/2 litr. pon 2 60 a 1lit. po K 4.80.

SERRAVALLO

—

Českým rodinám by různé druhy látek na damské šaty, doporučujeme, sukné a bluzy hedvábné, vlněné a praci, též plátna. damašky, ručníky a jiné bílé zboží, divadelní šály, růz. šátky a plaidy, zístěrky a spodní sukně nakoupily Václav Vik v Praze, Příkop, 13n. naší české fy.

4627

Vznešené občanské umělecké

zařízení bytů

ORo

Centrála

Vídeň III., Ungarg. 59-61

nle

rád ve své praxi před- pisuje, zae

derme léčivy, xtars lékař

Muiracithin

nervy sílící

předni zisto. Nervové nemoci jsou nyní stře- dem lékařského bádáni; zvláště přeslčasná sla- host nervů neb neurasthonie u pánů. která znamená nikoliv podcenitelné nebezpeči. Předbasn saslabeni narvů vyskytuje se následkem přemáháni, pře- prncování, výstředností atd. a trpi jii oslá tělo: proto Jsou i mensi sla. jako neehuí k jtdln, naapo- muětlivost, třesení, úzkost, rosréonost vel- mi často stálými průvodil přosčasné norvové sluhosti Nechť tudlž nikdo neomešká dáti so v takový ch připadoch zuvěna ošntřovati lékařem, ktevémnu, jnl již sděleno, jest Muáranithin velmi vynikajicím podplrným prostředken. Přečtéte lékařská dobrozdáni která se interesentům jako brožura zadilaji zdar- 447 ma a franko

Kontor chemických preparátů, Berlin c. ne lkatský přeápla k dostaní v všech lékárnácl. Hlav. sklad pre Hakousko-Uher.: lékárun „U jelena“ ve Vídní VIl., Westbahnstr., P9.

Mutracltlln jest

Cirkvenica Therapia.

Palace hotel a sanatorium, klimatické zimní místo na Adrii u Rěky. 120 pokojů s moderním kom- fortem. Prospekty zasílá ředitelství Therapie- 3491

IS ŠECH VEr EME

ELK

Napsal Jos. Basl. Vychází v sešitech skvostně illu- strovaných po 50 h. Dosud vyšly úplné: S 203 obrazy a přílohami. Cena 8 K 40h 4630 ASn

3-203 obrazy a přílohamí. Cena 7 K, AFRIRA. váz. 8 K 60 k. Se 148 obrazy a přílohami AUSIRALIL. Cena 7 K, váz. K 8 60. Vřelé posudky ljstů denních i odborných: Re- daktor NAR. LlSTů p. J. Pachmayer píše: „Norý zeměpis Váš je skutečně velmi pékně uspořádán a ve svém oboru v české literatuře zajisté bez konku- rence“. — ČESKÝ UČITEL píše: „Není to suchopárně rozčlenéný text, nýbrž populární líčení, kte- ré rázem zajímá svým slohem belletristicko-vědeckým“. žádejte illustr, seznam zdarma.

Nakladatel I. L. KOBER v Praze, Vodičkovaul.

4978

objednati si ješté dnes vzorky eleantních látek které zasílá zdarma=

SKORKOVSK vývoz suken vHumpolci

e

Kupujte přímo u výrobee

Přímidla a šněrovačky pro zkřivené páteře praktické, pohodlnét průtržní pasy pro kýly tříselní i pupeční pasy břišní pro dámy, puněochy a obpínadla pro kře- 50g5 čové žily, unělé části těla doporučuje B. PECKA, banda- žista, Praha- II., Jungmannova tř., 34 n. (Široká ul.) Pozor na frmu!

3861

sz1