ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 cfcdf330-66ef-11dc-a5a7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
ALTO TextBloky — 6
#1 alto_textblock #1
souzen do žaláře na 5 měsíců. Než státní zástupce se z rozsudku toho odvolal, by- loť mu to málo 5 měsíců, a odsouzenému opět mnoho a proto odvolal se tento také. Tak o věci této jedna! »landgericht« (asi tolik jako krajský soud) v Ratiboři, který trest zvýšil na 6 měsíců těž kého žaláře. Ale dříve nežli jednal o věci této- »landgericht« v Ratiboři, podařilo se jednoho rána Kolafovi uprchnouti z hlučínského vězení. Rakou- ská hranice není od Hlučína ani půl hodiny vzdálena a tu bylo prchajícímu snadno ji do stihnouti. Uprchlík přišel do Moravské Ostravy a on na radu svého mistra odebral se k soudu a udal se. Byl ponechán ve vazbě a o věci vyrozuměn státní zástupce i soud hlučínský, Tento žádal za vy- dání uprchlíka. Státní zastupitelstvo po zjištění věci žalovalo však jen pro přestupek lehkého ublížení na těle a pro přestupek se nikdo cizozemskému soudu nevydává. A tak konáno bylo o zajímavém případě tomto v minulých dnech s Kolafem přelíčení u soudu v Moravské Ostravě a obviněný odsouzen pouze na 48 hodin do vězení. Se smíchem nastoupil trest
#2 alto_textblock #2
ihned. — Srážka na elektrické dráze stala se včera před 5. hod. odpol. v Karlově třídě v Žiž- kově. Kočí Frant. Horák ze Žižkova č. 841, který ří- dil povoz s nákladem láhvového piva, neuhnul sev čas z kolejí, motorový vůz č. 106 zachytil povoza při srážce bylo mnoho lahví roztříštěno. Trestní ří- zení proti neopatrnému kočímu bylo zavedeno. — Skok zoufalce s Řetězové lávky do Vltavy. Dnes přes 6. hodinou ranní přišel na Ře- tězovou lávku muž neznámého jména a uprostřed lávky se zastavil. Po chvilkovém uvažování vylezl na zábradlí a v sebevražedném úmyslu vrhl se do řeky, v jejíž vlnách dojista kýženou smrt byl by nalezl, kdyby náhoda nebyla mu přispěla ku pomoci. Na blízku místa, kde zoufalý muž zmizel pod hladinou, dleli na lodici plavci Fr. Vrátka a Ferd. Jirka, kteří zoufalci přispěli ku pomoci. Vylovili jej z vody ještě živého a dopluli s ním na pobřeží, odkudž byl za- chráněný, skrz na skrz promočený, dopraven na po- licejní strážnici. Lékař pan dr. Ullrich ohledal jej zjistiv, že vyžaduje pečlivého ošetření, dal jej od- vézti do nemocnice Milosrdných bratří. V kapse ka- bátu zachráněného byl nalezen lístek s adresou »Josef Brejcha, bytem v Košířích č. 157«. Příčina sebevražedného pokusu není povědoma. — Oprava. V dnešním fenilletoně nemá státi hned v předu »tak zvaný automobil vehiklový«, nýbrž »automobil benzinový«, jak se samo sebou rozumí.
#3 alto_textblock #3
= Mecenáš. Z Kodaně telegrafují: Známý me- cenáš výtvarného umění, majitel pivovaru Karel Ja- cobsen, založil dnes fond na podporu národního umění. Fondu tomuto, který ponese jméno »fond ny- carlsberský«, připadnou nejdříve dvě třetiny a pozděj celý výnos pivovaru nycarisberského, jenž se odha- duje nejméně na 400.000 K ročně. = Zmařená výprava k severní točně. Z Hamburku, 25. září. (C.-B.) »Hamburger Correspon- dent« oznamuje: Kapitánský poručík Bauenda h asi za tři neděle sem přibude. Od svého projektu. proniknouti na voru do Gronska, musil upustiti, ježto vor, zbudovaný z Andréeovy balonové budovy, na němž Bauendahl severní točny dosící hodlal, nikte- rak se neosvědčil.
#4 alto_textblock #4
Dvojnásobná poprava v Praze. Vycházející slunko stihlo dnes ráno na Karlově náměstí a ve Vodičkově ulici veliké množství obe- censtva, které s dychtivostí toužilo proniknouti do budovy trestního soudu. Přístup do nádvoří, kde při- praveno popraviště, dovolen však jen těm, kdož měli vstupní lístky. Veliký byl zástup těch, kteří se na ulici před kriminálem tísnili a očekávali, až se vrata budovy směrem do Vodičkovy ulice otevrou, aby pak svedli půtku o exempláře rozsudku a o zbytky šibe- nice a oprátky. Vrahové poslední noc svého života strávili velmi klidně. Očekáváno, že vzpurný Václav Slanička způ- sobí násilné činy, ale on zatím byl velmi skroušený a skoro neustále se modlil. Před 9. hod. večerní navštívili je v celách radové pp. Flieder a Slá- ma, aby prohlédli, zda jsou učiněna veškerá pří- slušná opatření. Delikventi neprojevili nijakých tu- žeb. Celou noc skoro probděli. Antonín Slanička na půl hodinky po půlnoci zdříml a také bratr jeho Vá- clav na židli klímal. Stráže střídaly se u vrahů každou hodinu a mimo to byly sesílené stráže na chodbách před celami. K občerstvení měli vrahové černou kávu a víno Pokuřovali cigaretty »sultánky«. Myšlénka na šibe- nici zlomila úplně vzdorovitost obou vrahů. Zejmena Antonín Slanička byl úplně zdrcen. Zaplakal si v noci několikráte. Vzpomněl také své matky, která pro spoluúčastenství na vraždě svého muže úpí v žaláři. Než byla dopravena do Řep, stará Slani- čková vyžádala si rozmluvu s oběma, k trestu smrti provazem odsouzenými syny. Synovi Antoní- novi odevzdala kapesní šátek, jehož jeden cíp byí v uzlíček svázaný a v něm nalezal se vrkoč vlasů, jež si Slaničková z copu ustřihla. »Dávám ti toto na památku,« rozloučila se vražednice se synem — vrahem. Antonín Slanička šátek bedlivě uschovával a vzpomněl si naň také v posledních chvílích svého života. Svého duchovního, faráře dp. Bathu požádal, aby mu odkaz matčin dal do rakve na prsa. V roz- hovoru uvedl zlosyn, že rád umírá. Dnes ráno již po čtvrté hodině bylo delikven- tům oznámeno, že nastal okamžik, aby se připravili
#5 alto_textblock #5
k bohoslužbám, které byly ustanoveny na 1/26. ho- dinu ranní. Po 5. hodině oba vrahové byli v prů- vodu 20 žalářních dozorců odvedeni ze svých cei do žalářní kaple. Tato nalezá se ve věži novoměstské trestnice ve výši as prvého patra. Oltářní okna směřojí na Kar- lovo náměstí, druhé okno jest směrem k Řeznické ulici. Kaple jest rozdělena na dva oddíly, z nichž o vchodu levý vykázán jest pro mužské a pravý pro ženské vězně. Duchovní vězeňský konává zde boho- služby. Dnes ráno konala se zde mše, při níž oběma zlosynům udělena byla svátost přijímání. Václav Slanička odveden byl do oddělení pro ženské, bratr jeho Antonin usedl do oddělení sousedního. Obě oddělení jsou přepažena, takže bratři na sebe nevi děli. Vrah Antonín v předsíni kaple slabostí klesal. takže jen za přispění doprovázejících jej dozorců dostal se do kaple. Václav šel zmužile. Krátce po 1/26. hod. ranní přišli do kaple du- chovní dp. Batha a Půst. Kaplan dp. P. Půst oblékí na sebe ornát a přistoupil k oltáři, který byl osm svícemi ozářen. Hustě zamřížovanými okny vnikaly do kaple první paprsky nastávajícího dne. Vrahové byli dozorci vězeňskými hustě obklíčení. V postran kaple v křesle seděl žalářní oficiál pan Nedoma.v lavicích usedli četní duchovní, mimo to byli přítomn někteří úřadníci soudní a reportéři. Bohoslužby, které celebroval kaplan P. Půst, trvaly do 6. hod. ranní. Na věži žalářní odbíjely ho- diny. Ještě hodinu života — a potom smrt pod ru kou katovou. Tato okolnost hlubokým dojmem pu- sobila na přítomné. Jeden dozorce stížen byl takovou slabostí, že se musil z kaple vzdálit. Pro občerstvení vrahů stalo se také opatření. Za několik minut potom udělena vrahům svátost přijímání a sice nejprve Vá- clavovi a pak Antonínovi, načež po krátké modlitbě bohoslužby skončeny. Delikventi odvedeni opět do svých cel, kdež za nedlouho dostali návštěvu. Sestra jejich, telegraficky včera vyrozuměná o potvrzeném rozsudku trestního soudu, přišla do budovy trestního soudu se svým švakrem, aby se rozloučila s bratry: vražedníky. Antonín Slanička prosil sestru, aby s ujala matky, která prý je nevinná. Sestra s pláčem s bratry se objala a pak budovu opustila. Chvilku před tím, než vrahové opustili žalářn kapli a ubírali se po schůdkách, k porotní síni v- doucích, do svých cel, přišel do budovy trestního soudu pražský kat Wohlschläger s oběma pomocníky. z nichž jeden nesl cestovní vak. V jeho vnitřku skrývaly se pomůcky k provedení poprav. Kat byl oděn v černý šat s císařským ka- bátem. Na rukou neměl rukavičky. Kat odebral se na nádvoří, kde postaveny dvě šibenice. Každá šibenice sestávala ze silného prkna, hlu- boko do země zasazeného. Vedle ní postaveny jedno- duché schůdky, ze čtyř stupňů sestávající. V tutéž dobu v obdélníku byla na nádvoří před popravištěm postavena silná stráž policejní, celkem 80 mužů Postavili se do dvojité řady a byli ozbrojeni puškam s nasazenými bodáky. Stráži velel okresní inspektor p. Mučka a veliteli nižších oddělení byli revírní inspektoři pp. Karbelář a Kučera. Před budovou trestního soudu bylo postaveno dvacet policistů, aby se zabránilo velkému návalu obecenstva před vraty. Pomocníci katovi chopili se pak ihned díla. Na šibenici, v levo od díváka postavenou, připevnili kladku, jejíž otvorem prostrčili silný provaz, jehož horní konec měl silný, uzavřený hák a dolejší měl skobu. Dolejší konec provazu byl protažen otvorem v čakanu tak, že delikvent nejprve měl být vytažen nahoru a pak provazem vší silou pomocníci katovi táhli tělo jeho dolů. Nádvoří vězeňské ponenáhlu začalo se plnit. Vysoko nad hlavami zvědavců krou- žily kavky a usedaly v cimbuří novoměstské věže, jakoby očekávaly potravu. Za dávných dob pone- cháni byli oběšenci na pospas dravým ptákům, mo- derní doba je takového rozkouskování po smrti uše- třila. Mohutné rafie věžních hodin postupovaly zdán- livě pozvolna na ciferníku. Blížil se okamžik, kdy dva lidské životy z důvodů spravedlnosti měly byt zničeny. Za špalfrem policistů povstal hustý, nepronik- nutelný špalír obecenstva. Byli přítomni zejmen četní důstojníci, duchovní, advokáti, lékaři, herci, úřadníci soudní a policejní. Dále obecní starší pp. Brož, Švagrovský, Hamáček, M. Novák, Sokol, Ně- meček, Havlíček, dr. Groš, Voitl, dr. Štych, Červený, Jaroš a j.; dále vrchní policejní inspektor Rehne, vrchní komisaři Fahoun a Novotný, komisaři Proti- venský a Liehmann; státní zástupce Morstadt, sub- stituti jeho pp. Berg, Haller, šl. Pohnert, Sakh Sandtmann, vrchní ředitel trestnice pankrácké pan Janota a j. v. Někteří zvědavci přinesli s sebou do- konce i — divadelní kukátka! Také okna v korrido- rech a v úřadovnách, která směřovala do nádvoří popraviště, byla zvědavci hustě obsazena. O 1/27. hodině ranní pomocníci katovi měli veškeré přípravy k vykonání verdiktu ukončeny. Za nedlouho potom
#6 alto_textblock #6
členové soudního dvora vstoupili do nádvoří. Byli to pánové: president trestního soudu dvorní rada Wokaun, vrch. rada ryt. Patera, radové Jenikovský, Šabata a dr. Růžička, k nimž se přidružil státní zá- stupce p. Morstadt. Soudní dvůr prošel kordonem policistů a zaujal postavení na pět metrů od obou šibenic. Na novoměstské věži ozval se první úder zvonu, oznamující nastalou sedmou hodinu. V nádvoří na- stal šumot. Ozval se povel: »Habt acht!«, stráž za- věsila pušky s bodáky na rámě a zraky všech upřeny byly na malé dvéře, v pravo nádvoří se nacházející. Ještě okamžik a už bylo slyšeti hlas kněze dp. fa- ráře Bathy, který se modlil »Otče naš«. Za knězem v průvodu desíti dozorců ubíral se prvý delikvent, starší Antonín Slanička. Byl oděn v týž šat, který měl na sobě v době provedení vraždy, při zatčení a při hlavním líčení před soudem porotním. Delikvent měl hlavu mírně sklopenu, očí zarosené, od pláče zarudlé. Bylo zřejmo, že chůzi má nejistou. Ústa snažila se doprovázeti modlitbu kněze. Průvod sta- nul před členy soudního dvoru. Žalářní officiál pan Nedoma předstoupil před presidenta p. dvor. radu Wokauna a oznamoval, že předveden jest vězeň, který dle ustanovení zákona má být potrestán smrtí provazem. President trestního soudu poukázal pak katovi Wohlschlägrovi na delikventa a pravil: »Vy ko- nejte svoji povinnost!« V tom okamžiku přistoupili k Antonínu Slaničkovi pomocníci katovia odvedli delikventa k šibenici, v levo postavené, od druhé šibenice oddělené prkennou stěnou tak, aby na ni vrah neviděl. Antonín Slanička, zdravý, silný a svalnatý mladík, byl událostmi poslední doby ovšem sklíčen, Bez hlesu ztrpěl počínání katových pomocníků. Tito svázali mu motouzem nohy, druhý motouz otočili kolem pasu a na krk zavěsili mu smyčku. Mezi tím kněz stále hlasitě se modlil. Práce ta sotva půl minuty trvala. Pojednou dal kat povel: »Vzhůru!« a pomocníci zatáhli za hořejší část sil- ného provazu. Tělo zlosyna vyzdviženo tak do výše, kat jedním skokem octl se na nejvyšším stupni schůdku a za- věsil kličku oprátky na železný hák šibenice. Na další povel pomocníci pustili hořejší část provazua uchopili opět druhý konec jeho, za nějž táhli s na- pjetím všech sil. Tímto způsobem bylo tělo zlosyna natahováno. Mezitím již kat zlomil vrahovi na šibe- nici vaz oběma rukama a tlačil mu obě oči do vnitř. Po dvaceti sekundách sestoupil kat se schůdků po- praviště a oznamoval soudnímu tribunálu, že po- prava jest dokonána. Soudní lékaři pp. prof. dr. Reinsberg a docent dr. Slavík rozhalili prsa oběšence a pomocí teloskopu konstatovali, že srdce delikventa ještě šest minut tlouklo. Tento způsob popravy jest zcela nový a liší se značně od způsobu dřívějšího. Při novém způsobu nepoužívá se více komplikovaného šněrování, nýbrž jednoduchého provazce. Jest to tak zvaný atipický způsob věšení. Tvář oběšence bledla, ruce modraly; z pootevře- ných a šeredně zkřivených úst vyvalily se sliny. Spravedlnosti učiněno bylo zadost, vrah otce svého Antonín Slanička byl popraven . . . Ani jediný hlas nevydral se z úst jeho; jen omdlévati počal pod šibenicí, když tam byl přiveden. Ještě tlouklo srdce oběšence, když kat Wohl- schläger vyvlékl provaz z pásu vrahova a shodil ho pomocníkům svým. Potom vyšrouboval železnou kladku a vše s největší rychlostí upraveno bylo na sousední šibenici k vykonání druhé popravy. A za chvíli opakovala se tatáž procedura. Z úzkých dvířek vyšel průvod dozorců vězeňských, v jehož středu ubíral se druhý otcovrah, Václav Slanička, rovněž svalnatý mladík, mohutné postavy. Kaplan dp. P. Půst kráčel v čele průvodu a hla- sitě modlil se »Otče náš!« Delikvent modlitbu kněze doprovázel. Opět předstoupil oficiál p. Ne- doma k presidentovi trestního soudu, který odevzdal vraha katovi. Za hlasitého modlení »Otče náš!« pomocníci ka- tovi vážou vraha, je slyšitelný povel kata: »Vzhůru !« a už tělo Václava Slaničky zdvihá se do výše. Kat vyskočil na schůdky, zavěsil kličku na železný hák, pak se tělo poněkud snížilo, kat zlomil vrahovi vaz, mocně mu přitlačil oči a za 20 sekund oznamoval soudnímu dvoru, že i druhá poprava je vyko- nána . .. Soudní lékaři konstatovali, že srdce popraveného tlouklo ještě 71/2 minuty po popravě. Spolu prohlásili lékaři, že bezvědomí u obou vrahů nastalo ihned, takořka v okamžiku. Václav Slanička, který byi velmi vzrostlý, jevil déle známky života a tělo jeho mocně sebou trhlo, když už viselo na oprátce. Kaplan dp. P. Půst po vykonané druhé popravě uvedl k shromážděným, že bratří dopustili se hrůz- ného činu, připravivše o život svého otce, ale oba v poslední chvíli života se opravdově káli, takže du- chovní kojí se naděií. že jim bůh bude milostiv. Po-