#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXI.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek dne 23. května 190.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 14.
#5
alto_textblock
#5
ssoite
#6
alto_textblock
#6
Na ranní a odpol. IIsty
předelácí se
v Praze v administrae
na měsíe
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s droji denšlkeu
na měníe
na čtvrt lata . . . . 7 K 50h
ve hlinlkicht
na něeío . . . . . . 2 K 30
Pošton:
a měsle.
ko
na čtrrt lela . . . .
s dvojí zísilko
na nrlá
ztětvrt lata . . . K so
#7
alto_textblock
#7
V drobném prodejii
raasi čí-lo o sobě . . . za sh
odpolední
u zk
Ve šlislkách na venkorě-
ranní čislo
. . . . . . 10
odpoladní
. . . . . . . s
Inserát
plalí ze kotově sapřel
Předplacsní a lnssrty přijímá zdlnlni-
strace v Marianské ulici č.z.
Tam nacházejí se těl rodiakee
tiskársa a ezpedice „Národnich Listae
Eukopisy se nevracej
#8
alto_textblock
#8
Hlas pruský o zdejších Vše-
němcích.
#9
alto_textblock
#9
Všeněmci na území říše rakouské bud
zrození nebo jako cizinci usedlí věru se ne
namáhají, aby před Vídní a před ostatním
světem zakryli pravé konce zdejšího půso
bení svého. Vždyť Schönerer už na devate
náctý rok zřetelně to hlásá ve svém časopise
ozdobeném na první stránce podobiznou Bis-
markovou. A teprve před dvěma měsíci
v samém parlamentě vídeňském zazněla
z tábora Všeněmců s náramným důrazem
slova, že ideálem jejich jest: jedna řeč
jedna církev, jeden stát a jeden cisař.
To jest zajisté promluveno tak srozumi-
telně, že větší jasnoty o národním a státním
programu Všeněmců nikdo aní nemůžesi
přáti. Také stálé hartusení s jejich strany.
aby v Rakousku jazyk německý prohlášen
byl za jazyk státní, jest toliko článek ví ře
tězu jejich snah všeněmeckých, které mají
býti uskutečněny na útraty monarchle habs
burské, ba přímo na záhubu její. A poně
vádž proti těmto jejich snahám úřadn
Rakousko napořád nemá co namítat, pod-
něcuje toliko tím více jejich agitaci vše-
německou. Jaký tedy div, že Všeněmci
v Rakousku už ani nemohou se dočkati,
aby se svými bratry v Prusku splynuli
v jeden celek státoprávní. Za tímto cílem
nesla se i onehdejší zvědavost pana rytíře
Schönerera, kdy Rakousko s Německem už
vstoupí do těsnějšího poměru spolkového.
než jest trojspolek, kdy zřídí s ním jednotu
státoprávní? Rozumí se, že dotaz zněl tak,
aby nebylo ani nejmenší pochybnosti, že
Všeněmci rakouští státoprávního splynut
s Pruskem co nejhoroucněji si přejí.
Státníci rakouští, pokud se nalezají ve
sboru ministrů vídeňských, ovšem dají si na
čas, aby k tomuto dotazu agitátorů všeněme-
ckých vůbec odpověděli něco, z čeho roz-
umný člověk by mohl si vybrat něco jas
ného, určitého a na čem především sejde,
něco opravdu rakouského a státnického
Majíli třeba správné poznání věci, o kter
mají se vysloviti, nemají buď odvahy, bud
vůle, buď moci. Kdyby v těchto stránkách
při ministrech vídeňských od roku 1866 az
po dnešek nebyl býval největší a nejžalost-
nější nedostatek, v této říši vypadalo by to
dnes poněkud jinak.
Všeněmecké prušáctví nebylo by se zde
tak zakořenilo a vzmohlo. Nýnější vybujně-
lostí jeho jsou vinny jen vídeňské vlády
jedny svou slabostí, druhé svou přízní k němu.
Poznala-li některá z nich, jaké nebezpečí
státu rakouskému s té strany hrozí, nesměla
na obranu jeho nic podniknout a udělata
byla, jak dějiny dokazují, všelikým zjevným
a tajným působením známého vyslanectví ve
Vídni za nedlouho odstraněna. Vedle toho
měly mezi vládami vídeňskými z posledních
třicíti pěti let největší podporu v rakouských
Všeněmcích ony, které jazyková, zemskáa
ústavní práva ostatních národův popíraly,
pronásledovaly a poškozovaly.
Tak se stalo, že od r. 1866 prušácké
všeněmectví na území monarchie habsburské
úžasně se rozšířilo a sesílilo. Skromnost
nikdy nebyla mezi vlastnostmi jeho; však
za to výbojnost zaujímala mezi nimi vždy
místo první. Výbojnost až země- a vele-
zrádná. Výbojnost, která ve státech jiných
než v Rakousku by byla prohlášena za šíle-
nost a dle toho také — léčena! V Rakou-
sku však imponuje; v Rakousku s prušáckou
všeněmeckou velezrádou ještě se smlouvá a
výjednává; v Rakousku od prušáckých vele-
zradcův ještě se přijímají poslanecké dotazy
v Rakousku se pokládá za vrchol státnické
moudrosti, když k zemězrádným rejdům vše-
německým shovívavě se mlčí v bláhové na
ději, že přestanou samy sebou, nenarazí-l
na opravdový a rázný odpor v lá dn íl
Významno jest, že v celém Rakousku
jediný národ český napořád a až do
té chvile nejen ukazuje na nebezpečí, které
této říši z agitace prušáckého všeněmectví
hrozí, ale že proti tomuto nebezpečí i vyko-
nává odpor a s napjetím všech volných
sil svých bojuje. Kdy konečně vznikne ve
Vídni poznání, že národ český na stráži
proti prušáckému všeněmectví stojí neje
zasebe, ale i za celou říši rakou-
skou? Do té chvíle, bohužel, takové po-
znání tam nezasvitlo. Důkazem toho jest
mlčení, s jakýmž se tam chovají k dotazu
Schönererovu, kdy prý Rakousko konečně
vejde s Německem do užšího svazku
státoprávního? Dotaz mluví o Německu, ale
míněno jest v něm pouze Prusko, poněvadž.
jak známo, celé Německo jižní z jed-
noty s Pruskem by opět uteklo raději dnes.
než zejtra a poněvadž zejmena v království
bavorském, po Prusku největší to částí Ně
mecka, proti nikomu na světě nejeví se od
por a nechuť větší, než proti krutému, uráž
livěmu a vydíravému poručnictví pruskému
A do takového nešťastného poměru k Prusku
náhončí všeněmečtí v Rakousku rádi by ve-
hnali i tuto říši, aby pak dalším přirozeným
postupem věci se naplnil ideál jejich o jed-
nom jazyku, jednom státu a jednom císaři
Však kdežto vládní kruhy vídeňskéo
nejnovějším nárazu prušáckých Všeněmcův
zdejších na samostatnost, celistvost a vel
mocenské postavení této říše zachovávají
mlčení moudrosti státnické, nepostižné zdra-
vým rozumem lidským: v Prusku samém
právě kruhy vládní pociťují při tom nepo-
hodlné a nepříjemné svědění kůže, trapné
rozpaky svědomí, nemohoucího zbaviti se své
viny v celé této otázce.
#10
alto_textblock
#10
V Berlíně stále rádi a s povděkem při-
jímají všechny služby, kteréž rakouští Vše-
němci jim tu prokazují; ale nepřejí si, aby
tito sami o tom zde mluvili! A kdykoli se
to stane, berlínští páni pospíší, aby zdejších
jednatelův a pomocníků svých se zřekli, aby
před světem je zapřeli! Ale jen zkuste, ně-
kterého z nich zde chytit za límec, věsti
ho na soud pravdy a snad i potrestati ho
jako velezrádce: ihned celé úřadní Prusko
bude proti vám vzhůru! každý jled-
natel jeho v Rakousku jest po
ochranou státu pruského.
Proto není ani možno věřiti slovům,
jimiž berlínský »Nat.-Ztg.« dle včerejšího te-
legramu odsuzuje dotaz rytíře Schönerera
stran užšího poměru spolkového, do něhož
Rakousko by mělo vstoupiti s Pruskem. To
jsou pouhá planá slova. Skutky pruské v Ra-
kousku vypadají zcela jinak. A proti těm
páni ve vládě berlínské nenamítají zhola
nic. Celý smysl článku, zdánlivě namířeného
v berlínském »Nat. Zigu.« proti Schöner-
rovi a soudruhům, zní po prostu: »Budte
opatrnější ve slovích. Skutky vaše
byly a jsou nám úplně vhod.« P'ánové si
navzájem rozumějí výborně. Důkazem toho
jest, že na příklad oba německo-nacionální
denníky pražské včera ani neuveřejnily te-
legram z řečeného článku listu berlínského.
Ten byl toliko určen, aby nasypal opět
trochu písku do očí vlády vídeňské. A to
se mu podařilo, poněvadž vláda vídeňská
své oči k tomu zrovna otvírá a nastavuje
#11
alto_textblock
#11
Politické zprávy domácí.
V Praze, 22. května. (Nové jvládn
předlohy.) Vedle neočekávané předlohy o zvý-
šení cen železničních lístků podala včera vláda
dávno již očekávanou předlohu zákona stran za-
opatření soukromých úřadníků ve stáří a v dlobě
invalidity. Podáním předlohy druhé vláda vyho-
věla dávným požadavkům tisíců a tisíců sou-
kromých úřadníků; předloha prvá je rázu čistě
fiskálního, neboť nemá za účel nic jiného, než
hromaditi peníze ve státní pokladně. I kdyby
však byl platným důvod ministra financí, že musí
dostati náhradu za příjmy, jež státní pokladné
ujdou zrušením mýt a zmírněním některých po-
platků a za nové výdeje, jež vzejdou státu zle-
pšením platů vdovských a denních písařů, jeví
se nově navržená berně nemoderní, protože
ukládá poměrně stejná břemena chudým i boha-
tým třídám obyvatelstva. Jestliže při osobní dani
z příjmů boháčům uložena poměrně vyššt daň,
mělo by se téže zásady dbáti také při nové berní
a přirážka by měla býti poměrně menší u listků
třetí třídy a dvojnásobně neb trojnásobně větší
při třídách druhé a první. Také předloha o sou-
kromých úřadnících sotva všeobecně vyhoví. Úz
z toho výtahu, jenž doposud je znám, vidno, že
nový pojišťovací ústav, jenž má býti zřízen, má
býti novým utvrzením centralismu. Všechny nitky
ústavu, jenž bude rozšířen po celé říši, mají s
opět sbíhati ve Vídni, tam se mají soustřediti
všechny kapitály nového ústavu a odtud se mají
milostivě udileti příspěvky jednotlivým jednatel
stvům v korunních zemích. Tak si zřízení státní
pojišťovny nepředstavovaly ani české, ani polské
spolky soukromých úradoíků. Zejmena země
koruny české stačí úplně, aby si udržely svou
vlastní pojišťovnu a nebyly odkázány opět n
milost Vídně, jako se to stalo při poštovní
spořitelně.
#12
alto_textblock
#12
Le Lvova, 21. května. (Srážka se-
dláků s četnietvem.) Ve vsi Manasteřei
nedalako Liska, kde majetníkem panství jes
hr. Ignác Krasický, došlo ke srážce mezi tam
ními sedláky a četnictvem, jež skončila bohuže
opět smrtí několika sedláků. Dle dávného zvyku
pásli manasterští sedláci své stádo na panském
pastvišti, sousedícím s losem, začež pracoval
hraběti darmo v době žní. Letos hr. Krasický
odepřel sedlákům pastvu. Ti však se dovolával
starého práva na pastvinu a přes zákaz vyhnal
na ni stádo. Když je zřízenci statkářovi chtěl
vypuditi, shromáždilo se asi 200 sedláků a po-
stavilo se zřízeneům na odpor. Hrabě požáda
okr. hejtmana za pomoc a ten poslal do Mana-
steřce četníky. Když sedláci ani na vyzvání čet-
níků neustoupili, a naopak snažili se prý četníky
zahnati, vystřelili tito do zástupu, zabili na místě
dva sedláky, dva ranili těžce (jeden z nich také
již zemřel) a dva lehce. Ostatní sedláci ne-
ustoupili s pastviny ani po tom. Nedovolili, aby
mrivoly zabitých byly odnešeny, nýbrž postavil
se kolem nich na stráž, dokud nepřijde soudn
komise. Okresní hejíman zavolal na pomo
vojsko ze Sanoku; obyvatelé se své strany ozná
mili případ poslancům na říšské radě.
#13
alto_textblock
#13
Z Vídně, 21. května. (Slovanský
střed) měl včera schůzi za předsednictví dra.
Šusteršiče, a usnesl se na návrh ryt. Berksa.
aby se přijala nabidka klubu slovinsko-chorvat-
ského stran společné parlamentní komise pro
řešení důležitých otázek, obou klubů se týkají-
cích. O stanovení podrobností bude se dále vy
jednávati.
#14
alto_textblock
#14
Z Inšpruku, 21. května. (Samospráv
Trentina.) »Tir. Stimmen« sdělují, že dr.
Kathrein svolal do Vídně užší výbor, zvolený
sněmem, aby projednal otázku samosprávy vla-
ského jižního Tyrolska. Vláda v poslední době
vyjednávala prý o téže věci s četnými poslanei
tyrolskými i s místodržitelem hr. Merveldtem.
Z rozmluv těch jest patrno, že se i vláda při-
blížila k jednomyslnému usnesení užšího vý
boru a jest ochotna schváliti utvoření sněmov
ních kurii se samostatným oborem působnosti.
rozdělení zemského výboru v německou a vla-
skou sekci, jakož i rozdělení zemské školn
rady v oddělení německé a vlaské.
#15
alto_textblock
#15
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 22. května.
Dopis z Poznaňska.
V Poznani, 18. května. (Pův. dop. »N. L«
(—ski.) Dnes měl tu pohřeb jeden z nejlepsie
synův polského národa, František Andřejevský
jenž zemřel bohužel v mužném ještě věku
v 54. roce svého života. Zesnulý byl prostým
řemeslníkem, ale prací dorobil se velikého jmena.
V Poznani měl několik domův i v okolí veliký
statek Garby. František Andřejevský, ačkoliv ne
studoval, byl jedním z nejintelligentnějších lidí
měl veliký vliv na massy lidu polského, a př
posledních volbách v Poznani vystoupil jak
kandidát strany lidové a obdržel 8000 hlasů.
Zemřelý byl jedním z prvních našich slavofilů
osvědčehý přítel Ruska, byl několikrát v Praze
a pro Čechy byl nadšen a vždycky ve svých
dopisech i na shromážděních ukazoval na Čechy
jako na vzor v boji i obětavosti pro vlast
národ.
Před desíti léty založil prvý slavofilský lit
polský, »Gazetu Poznaňskou«, již podporoval
dlouhý čas. V posledních létech dožil se veli
kého potěšení, že jeho slovanské přesvědčen
stalo se u Poláků v Německu povšechným
Lidomil byl veliký, podporoval hojně chudé žáky
byl členem mnohých polských spolkův a jich
mecenášem, František Andřejovský byl markant
ním zjevem z epochy obrození polského národa
v jeho třídách nižších. Dosud měli jsme mece-
náše i lidi pro vlasť obětavé jenom mezi šlech-
tou. On byl první mecenáš polský z lidu,
»dorobkiewiez« v nejšlechetnějším smyslu toho
slova. Pohřeb zemřelého byl velikou manifestaci
národní. Tisíce lidu z okolí i z Poznaně same
šlo za rakví z náměstí Bernadyňského na hřbitov
svatomartinský, aby zemřelému poslední vzdal
Z Berlína docházejí samé truchlivé zvěsti.
Mluví se, že nové ministerstvo, aby si získalo
lásku a důvěru národa německého, vystoupi
brzo s novými prostředky proti Polákům. Je t
charakteristické pro eelou racu germánskou,
tento zánik citu spravedlnosti. Všechen lid ně-
mecký domáhá se našeho vyhlazení. Chce-l
sobě některý státník v Německu získati popu-
lárnosti, může to snadno, vystoupí-li s novým
prostředkem proti Polákům, a je jisto, všichni
Němci uvítali by s velikým jásotem, kdybychom
prohlášení bylí za zbavené práv lidských
kdyby skonfiskovány byly majetky naše, a to,
co se píše o nových drakonských předpisecl
proti Polákům, je stabým odrazem toho, čeho s
přeje každý, i nejsenúimentálnější Němec a eo
mluví mezi sebou.
Důvodem toho je rozpad, jaký v poslo-
ním čase nastoupil v táboře hakatistů. Máme
nyní nové hakatisty, kteři nejsou spokojeni tím
co je v programě nynějších vykonavatelů haka
tismu a kteří hlasitě žádají radikálnějších pro
středků proti Polákům.
Ta nestydatost Němců není menší jieh
hlupství. Vaše poslední dopisy poznaňské přešly
do ruských listův a z ruských do německých
učinily veliký rozruch mezi Němci. Bývalý mi
nistr p. Miquel ve svém orgáně »Berl. Neueste
Nachr.« psal, že to není pravdou, že by Polá-
kům v Rusku bylo líp, neboť prý Poláci z Ruska
stěhují se do Pruska (), a je li pravdou, že zde
jim hůře, ať prý jdou do Ruska ! Jest otázka,
bylo-li by to Němcům vhod, kdyby v daném
okamžiku 400.000 vojáků polských z Pruska
přešlo do Ruska, a tolik vojáků Poláků zde
Prusku jest. Německé listy ve svém zaslepení
soudi, že Poláci v Rusku čekají jenom na vojnu
prusko ruskou, aby stanuli po straně Němců.
Mají-li v Berlině takový pojem o smýšlení Po-
láků v Rusku na základě » berychtů« svých špe-
hounů v Ruském Polsku, nechť jim okamžite
dají výpověd.
Mezi lidem polským vypravuje se mnoho
hrozném našem položení. Jeden sedlák, když se
ho tázali, co by dělal, kdyby Němci chtěli mu
zabrati dům a půdu, odpověděl: »Postavíms
na práh svého domu s puškou v ruce a zabiju
toho Němce, který mi přijde do rány, a potom
dám se zabit, ale dřív domu a půdy rodné s
nevzdám!«
l Je to charakteristické pro naše poměry, ž
o takých možnostech se mluví, ale divu tomu
není, neboť mezi Němci přetřásá se zcela vážně
otázka, neměl-li by stát německý své polské ob-
čany prohlásiti šmahem za zbavené občanských
práv i všeho majetku.
Myslíme, že za nedlouho Turek a Arnan
hanbiti se budou za své přátelství k Němcům
neboť mezi nimi jen loupežníci řádí, a vlád
turecká i řádní Arnauté stydí se za ty loupež
níky před světem.
#16
alto_textblock
#16
úctu.
#17
alto_textblock
#17
Říšská rada.
#18
alto_textblock
#18
Poslanecká sněmovna
Schůze čtyřicáládevátá.
(Pův. a tel. zpráva VNár. Listů«.)
Z Vídně, 22. května.
#19
alto_textblock
#19
Veliké výborv, dojednavše svoje pensum
investice, vodní slavby a provisorium, odmlčely
se. Solo má plenum. Ale není ho slyšeti. Ne-
hlučně provádí svůj part, druhé čtení zákona
investičního. Zájem je praskrovný. Takový, jaký
bývá pro věc, které se řiká »chose jugée«, spor
rozsouzený. Kdyby se vyřizoval zákon o štěrko-
vání nějaké silnice, tak zv. císařské, v jižním
Tyrolsku, nemohl by býti menší. Poslanci již
pomýšlejí na Letnice, někteří, ti kdož myslíse
nesou dále, na veliké prázdniny, na letní byt
na lázně, a ti, kteří mysli ještě dál, uvažují
chance kampaně budoucí, podzimní.
Za sedm hodin vyřídilo se šest článků
předlohy investiční. Obětavosti a vytrvalosti
leckterého řečníka isme se divili. Přednášeli
#20
alto_textblock
#20
monolog. Pana dra. Ofnera fakticky nepo
slouchal nikdo kromě stenografů. Potom přija
byl návrh brněnského posl. dra. Lichta
by se dala přednost při stavbách investičníeh
domácím technikům, průmyslníkům a dělníkům
Vláda volky nevolky smiřila se s přijétím ná
vrhu toho, nechtějíc, aby předloha nanovo vrá
tila se do poslanecké sněmovny.
Lze za to míti, že se podle smluveného
programu předloha investiční dodělá v pátek.
*
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi v 10 ho
15 min. dopol.
Posl. dr. Brzorád podal návrh v příčině
státní pomoci za příčinou nouze v obci Soušici
okres vlašimský.
Posl. dr. Pantůček podává petici spolku ma
jitelů domů pro Nové město pražské a král. Vyšehrac
v příčině činžovní daně. Po návrhu podavatelově vy
tiskne se petice ta ve stenografickém protokole
Posl. Pospíšil a spol. dotazovali se po jed
nání monturní komise brněnské naproti obuvnickému
společenstvu: — posl. Eldersch a sp. po událo
lostech při volbě delegátů do okr. nemocenské po
kladny v Mor. Ostravě.
Ministr obchodu bar. Call odpovídá na Wefss
kirchnerův dotaz po zavedení levnějšícb korre
spondenčních lístků, že to není možná, neboť by t
mělo za nástedek nemalý úbytek a připomíná, že
loňský výsledek nového tarifního řádu nestačil ne
dovršení akce k zlepšení hmotných poměrů zřízenc
venkovských pošt.
— na Hovorkův po jednání rokytnického
poštmistra, jenž nepřijal dvě zásilky do Uher
Ruska proto, že měly české adresy, že oprávněn
byla jen stížnost pro zásilku uherskou, pročež pošt-
mistr byl také pokutován.
— na Hannichův po nemocenském pojišťo-
vání pracovníků, zaměstnaných u členův obchodni-
ckého gremia plzeňského, že přednosta gremia na
opětné zakročení tamějšího okr. hejtmanství slíbil,
že nařízení vyhoví.
Ministr železnie dr. Wittek odpověděl na Se
hnalův dotaz po úmluvách s uherskou vládou
o bosenských železnicích poukazujem na onehdejší
předlohu o těchto dráhách, jež je výsledkem zmíně-
ných úmluv. V důvodech je vytčeno stanoviště vlády
jež poskytuje dotazovatelům žádoucího vysvětlení.
— na Hoferův stran používání německo-če-
ských tiskopisů na některých stanicích Františkovy
dráhy v Dolních Rakousích, že stalo se to náhodou
a vídeňské ředitelství státních dráh učinilo již čeh
třeba;
— na Kubrův po daních a přirážkách
vrážských pozemků na stavbu státní dráhy z Be-
rouna do Dušníku, že jedny i druhé byly vráceny
dřívějšímu majiteli;
— na Hanichův po revisních zámečnícíeh
ústecko-teplické železniční společnosti, že usnešeny
nové zásady resp. zřízení zvláštní služební třídy pro
tyto orgány a co nevidět bude ustanoven jich větš
počet;
— na Procházkův po přáních a požadav-
cích zřízenců společnosti státní dráhy, že nařídil
vyšetřiti mzdy i náhrady, avšak práce ta vyžaduje
delší doby. Provisní ústav byl před několika lety na
holičkách, avšak hrozící katastrofa byla ještě v ča
odvrácena. Ministr chce přičiňovati se, aby také ješt
dosavadní nerovnosti byly srovnány:
— na Fresslův po poměrech strojníků stát
ních dráh rakouských zevrubným vylíčením přísluš-
ných poměrů
Poslanec Pommer navrhl, aby vládní před-
loha o pensích soukromých úřadníků přikázala s
bez prvního člení sociálně-politickému výboru, čemuž
vyhověno.
Poslanec Schneider tázal se, zda a kdo by
od židů uplacen, aby Hiisner nebyl popraven.
Poslanec Noske: Ten patří do blázince
Poslanec Schneider (k Noskovi): Mnoho-
pak vy dostáváte platu? 1 ministři jsou podplaceni
(Smích.)
Poslanec Luksch: Lépe neumíte se už cho
vati?
Toslanec Schneider (k Lukschovi): Německ
lidová strana by měla býti zlicha, Mnoho-li pak do
stává? (Smích.)
Poslanec Kasper dělá posuňky, kterými chce
naznačili, že poslanec Schneider není při smyslech
Poslanec Schneider: Všeněmci také dostal
peníze (Smích.) Učiniv ještě několik výkřiků řečník
opustil sněmovnu.
Potom rokovalo se zevrubně dále
o investiční předloze
o článku II.—IV.
Poslanec Licht konstatoval, že předloha nepo-
skytuje Moravě ničeho. Ze 483 mill. připadá na n
I million a platí 5krát tolik daní. Země je vy-
dána v šanc soukromým železnicím, jež ji vykoři-
sťují. Líčí nepříznivé poměry; obyvatelstvo, nemajíc
od čeho žíti, vystěhovává se. Předloha o místních
dráhách mohla by trochu pomočí, avšak jsou obavy
před zvýšením sazeb, jemuž sluší opříti se. Strate-
gické dráhy patří vlastně na vrub vojenského roz-
počtu a měly by na ně přispivati též Uhry. Daň z jízd-
ních listků želežničních prohlašuje za moderní mýto.
Rád by, aby příští svatodušní svátky nebyly po-
slední, v nichž sněmovna pracuje svorně ke blahu
Rakouska. (Pochvala a potlesk.)
Posl. Dierzer líčil nutnost pyhernské dráhy
— Kienmann a Wagner navrhovali resoluce
— Mosdorfer stýskal si na zanedbanost Štvrska,
jemuž nedostalo se ani hartbersko aspanské dráhy
ale proto přece bude hlasovati pro předlohu; — P
rathoner prohlásil se pro předlohu, třeba na Ty-
rolsko se mnoho nedostalo a je tam mnoho co na
pravovati.
K návrhu posl. hr. Zedtwitze přijímá s
konec debaty a hlavními řečníky zvoleni poslanci
Ofner (contra) a Pogačník (pro).
Posl. Ofner vytýkal odpor mezi čl. III. a IV.
dovozoval, že by býval rád, aby se do předíohy po-
jaly alternativy a konečně dovozoval nutnost so-
ciálně politických opatření při příštích stavbách.
Posl. Pogačník dovozoval, že krajinské po-
měry zlepší se stavbou dráhy. Tiumočil různá přání
v příčině místních dráh krajinských, po jejich vysta-
vění bude míti druhé železniční spojení s Terstem
svou cenu.
Či. II.—IV. přijímají se dle výborového návrhu
Referent Sylvester zahajuje rokování o čl
V.—VII.
Posl. Em. Hrubý je prý překvapen chováním
poslanců mladočeských. Zločiny na národě našem
spáchané nebyly dosud odčiněny. Ba spíše jsou ještě
rozmnoženy. Bez našich peněz by říše nemohla
svým hospodátským potřebám dostáti. Dělnost sně-
movny není výrazem spokojenosti národa našeho.
neboť náš národ jest nanejvýš nespokojen s vládou
i s celou nynější ústavou. K nespokojenosti máme
vážné příčiny. Svůj kulturní vývoj musili jsme
sami zabezpečiti proti vládám vídeňským. Práce
hospodářská nemůže národ náš uspokojiti. Země
naše se nazývá bohatou, ale pro stát a říší jest jen
studnicí, z níž stále čerpají prostředky pro svou po-
třebu. Národ český zaplatil nesčetné milliony do
bezedné pokladny vídeňské. Široké vrstvy našebo
národa a zejmena rolnictvo stále klesají hospodářsky.
Tato předloha přinese nám ještě nové stížení, ze-
jmena pak poplatnictvu rolnickému. Větší část ná-
kladu na nové dráhy zaplatí národ český. Dráha
z Rakovníka do Loun není dobrodiním pro nás,
nýbrž spíše pro stát. Ke konci prohlašuje řečník, že
jeho strana předlohu odmítá.
#21
alto_textblock
#21
Posl. Erler líčí význam předlohy pro alpské
země a dopravní poměry v Tyrolsku, jež by potfe-
hovalo dráh k svému povznešení.
Posl. Klofáč tlumočí požadavky železničních
zřízenců a navrhuje: 1. aby pomocní dozorci voleni
byli z řad dělnictva; 2. aby v dílnách nádražních
zavedena byla maximální devítihodinná doba pra-
covní: 3. aby se při stavbách investičních užívalo
domácích pracovníků. Kdyby se nemohlo vyhověti
přáním těm v zákoně, navrhuje řečník, aby byl
vydán zvláštní zákon, který nabude současně plat-
nosli se zákonem investičním.
Po řeči posl. Klofáče k návrhu posl. Funk
byla debata uzavřena a po vývodech hlavních řeč-
níků poslanců Biankina a Schrafíla, z nichž
onen stěžoval si na zanedbávání Dalmacie v ohledu
železničním a doslovu referentové či. VI. a VII. při-
jaty beze změny dle výborového návrhu a čl. v.
s Lichtovým dodatkem.
Při čl. VIII. posl. Ellenbogen odůvodňov
minoritní votum a navrauje do zákona socialně
politická ustanovení. Sociální demokraté budou hla-
sovati pro Klofačův návrh, jenž jest širší než jeho
a odůvodňuje svůj návrh na zřízení živnostenského
inspektora pro železniční stavby
Ministr železnic dr. Wittek odvolával se na
své námitky, jež činil proti Ellbogenovým návrhům
ve výboru železničním a prohlásil, že učinil tak po
zralém uvážení. Rozbírá jednotlivé návrhy poslance
Elibogena a poukazuje na státní podmínky pro že-
leznicní stavby. Jest ochoten pojmouti sem další
pstanovení k ochraně dělnictva, ale vzpírá se stano-
vení minimální mzdy, proto že tato otázka dotýkající
se základů všeho našeho hospodářského života, ne-
může se vyříditi dodatkem k železničnímu zákonu.
Potom vyličoval reformy a péči o zlepšení stavu že-
lezničních zřízenců, zmínil se mimochodem o ne-
příznivém výsledku dopravy na státních dráhách,
jichž příčinou jsou prý živelní pohromy, uhelná
stávka a zvýšeně výdaje osobní.
Schůze byla přerušena o 7.30 hod. večer.
#22
alto_textblock
#22
Noční schůze
(Tlígr. »Národních Listů«.)
Ve Vídní, 22. května.
#23
alto_textblock
#23
Zákon o devítihodinné pracovní doběv
dolech, o ktorém se počalo rokovat v dnešní
schůzi noční a pro klerý jsou ustanoveny ta-
kové chůze tři, jest jediným positivním výsled-
kem veliké poslední stávky uhlokopů, zvlástěv
severních revírech a jest zároveň výsledkem
kompromisu mezi účastněnými činiteli — so-
ciální demokraty vyjímaje.
Noční schůze daleko nepokročila, protože
skoro dvě hodiny vyplněny referáty majoritního
zpravodaje a minoritních zpravodajů.
Přece však mohla býti povšechná debat
třeba nikoliv skončéna, alespoň uzavřena. Posl.
Šrámek vyslovil se pro osmiho-
dinnou dobu pracovní.
#24
alto_textblock
#24
*
Schůze zahájena o 7. hiod. 45 minnt večer.
Poslanec dr. Kolischer podává jménem
sociálně politického výboru referát o zákonu, kterým
stanoví se devítihodinná pracovní doba v dolech.
Zpravodaj menšiny výborové poslanec Schuh-
meier podává referát o návrhu na osmihodinnou
dobu pracovní.
Poslanec Schoiswoh l odůvodňuje svoje mi-
noritní votum, podle kterého má byti devitihodinná
doba pracovní zavedena provisorně na tři léta, potom
hned doba osmihodinná.
Ministr orby baron Giovanelli dovozuje.
že v této věci jest možno postupovati jenom po-
zvolna, jelikož by každá změna způsobila obtížea
a tyto by se stupňovaly, kdyby přechod byl příkrý.
Potom zahájena povšechná debata.
Posl. Šrámek: Ujímaje se slova, činím tak
řeči své mateřské, abych tak protestoval proti diktátu
pánů Všeněmců, abych dokázal, že mluvíme li ně-
mecky, činíme tak jen z pouhé dobré vůle. Návrh
zákona, který se sněmovně předktádá ve zprávě so-
ciálně politického výboru, nese na sobě cejch sy-
stému, kterémuž i nejlepší myšlénky v Rakousku
v oběť padají: systemu, jehož tlak a účinek právě my
cítíme ve všech kloubech našeho těla národního,
Zpráva výboru sociálněpolitického jest opětným dů
kazem, jak těžko jest něco kloudného v této sně
movně vytvořiti. Proto také návrh zákona, který s
tuto sněmovně k projednání předkládá, jest tak ne-
úplný, nedostatečný a také nikoho neuspokojí. Hor-
níkům nepřináší to, co žádají, a pánům uhelným ba-
ronům se bude zdáti i toto příliš mnoho. Vláda jsoue
tlakem poměrů přinucena k pohybu, činí tak reformou
zákona ze dne 21. června 1884, a činí tak opět dle
vzoru čistě rakouského, to jest polovičatě, působíe
dále ještě na rozhodnutí sněmovny nátlak hrozbou,
že nebude li návrh vládní přijat, nebude z celé re-
formy nic. Vláda zaujímá zde stanovisko, kteréjí
dle konstitučních řádů naprosto nepřísluší, ona po-
kládá tak sněmovnu za svůj orgán výkonný.
Pod tlakem této hrozby bylo hlasováno ve vý-
boru sočiálně politickém a bude zajisté hlasováno
i zde v plné sněmovně.
Jest vůbec velice politování hodno, že vládní
předloha tak eminentně sočiálně politického a hospo-
dářského významu, předloha tak veliké důležitosti
pro hornictvo, že talo předloha na cestě reform ku
prospěchu dělnictva v polovině zůstala státi.
Vláda, která ták bohatý program práce a reform
v trůnní řeči naznačila, přicházi před sněmovnu
s prvním návrhem zákona k ochraně hornictva, kle-
rýžto návrh však všechny naděje, které jsem já a se
mnou zajisté i mnozí jiní členové této sněmovny
do slibů vlády kladli, úplně zničil. Tento první krok
vládní na cestě sociálně politických a národo-
hospodářských reform jest chybný a nedostatečnýa
krok ten hornictvo nepozdraví s velikou radostí.
Jako zástupce pálé kurie pokládám za svoji po-
vinnost postaviti se proti této vládní předloze proto
poněvadž se tu jedná o ty nejchudsi
z chudých, poněvadž jde o dělní ky.
kteří stále jednou nohou stojí v hrobě,
jichž práce jest jednou z nejtěžších
a nejnebezpečnějšicl kteří jsou špatné ho
norováni a jimž k stáru, když se stalí ku prác
neschopnými, místo řádného zaopa-
tření invalidního, se do ruky vtlačí hůl že-
brácká! A již tento osud horníků měl býti zpru-
žinou celému kroku ku předu. Já nevěřím více
v opravdovost pracovního programu vládního ohledně
reform ve prospěch strádajících, poněvadž touto
předlohou jsem byl o všecky své illuse oloupen.
Zde jde o postuláty, pro které horníci po dlouhá
léta všechny síly nasazují, po jejichž vyplnění stále
volají a pro něž stávkovali, krváceli, ano i vlastní
životy nasazovali. Dnes stoji hornici před nadějí, že
jejich dlouholetým tužbám bude vyhověno, ač —a
o tom jsem přesvědčen — ne v té míře, jak si to
žádají. Leží zde tři návrhy a sice návrh sociálně-
politického výboru a minoritní vota posl. Schuhmayra
a Schoisswohla. Se svého stanoviska musím se ote-
vřeně vysloviti pro návrh posl. Cingra, poněvadž
tento návrh nejlépe vyhovuje požadavkům hornictva
a poněvadž také v návrhu tom se upravuje práce
žen a dětí, což pokládám za velice důležité při ře-
šení poměrů hornických vůbec. Vládní návrh jest
oproti tomu jen změnou horního zákona ze dne 21.
června 1884 a to ještě, dle mého mínění, změnou
velice nedostatečnou, jelikož požadavkům dělnickým
nevyhovuje a práci žen a dětí úplně stranou pona-