ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ce2ae2b0-660c-11dc-be6b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 25
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXI.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek dne 23. května 190.
#3 alto_textblock #3
Číslo 14.
#4 alto_textblock #4
d
#5 alto_textblock #5
ssoite
#6 alto_textblock #6
Na ranní a odpol. IIsty předelácí se v Praze v administrae na měsíe na čtvrt leta . . . . 6 K — s droji denšlkeu na měníe na čtvrt lata . . . . 7 K 50h ve hlinlkicht na něeío . . . . . . 2 K 30 Pošton: a měsle. ko na čtrrt lela . . . . s dvojí zísilko na nrlá ztětvrt lata . . . K so
#7 alto_textblock #7
V drobném prodejii raasi čí-lo o sobě . . . za sh odpolední u zk Ve šlislkách na venkorě- ranní čislo . . . . . . 10 odpoladní . . . . . . . s Inserát plalí ze kotově sapřel Předplacsní a lnssrty přijímá zdlnlni- strace v Marianské ulici č.z. Tam nacházejí se těl rodiakee tiskársa a ezpedice „Národnich Listae Eukopisy se nevracej
#8 alto_textblock #8
Hlas pruský o zdejších Vše- němcích.
#9 alto_textblock #9
Všeněmci na území říše rakouské bud zrození nebo jako cizinci usedlí věru se ne namáhají, aby před Vídní a před ostatním světem zakryli pravé konce zdejšího půso bení svého. Vždyť Schönerer už na devate náctý rok zřetelně to hlásá ve svém časopise ozdobeném na první stránce podobiznou Bis- markovou. A teprve před dvěma měsíci v samém parlamentě vídeňském zazněla z tábora Všeněmců s náramným důrazem slova, že ideálem jejich jest: jedna řeč jedna církev, jeden stát a jeden cisař. To jest zajisté promluveno tak srozumi- telně, že větší jasnoty o národním a státním programu Všeněmců nikdo aní nemůžesi přáti. Také stálé hartusení s jejich strany. aby v Rakousku jazyk německý prohlášen byl za jazyk státní, jest toliko článek ví ře tězu jejich snah všeněmeckých, které mají býti uskutečněny na útraty monarchle habs burské, ba přímo na záhubu její. A poně vádž proti těmto jejich snahám úřadn Rakousko napořád nemá co namítat, pod- něcuje toliko tím více jejich agitaci vše- německou. Jaký tedy div, že Všeněmci v Rakousku už ani nemohou se dočkati, aby se svými bratry v Prusku splynuli v jeden celek státoprávní. Za tímto cílem nesla se i onehdejší zvědavost pana rytíře Schönerera, kdy Rakousko s Německem už vstoupí do těsnějšího poměru spolkového. než jest trojspolek, kdy zřídí s ním jednotu státoprávní? Rozumí se, že dotaz zněl tak, aby nebylo ani nejmenší pochybnosti, že Všeněmci rakouští státoprávního splynut s Pruskem co nejhoroucněji si přejí. Státníci rakouští, pokud se nalezají ve sboru ministrů vídeňských, ovšem dají si na čas, aby k tomuto dotazu agitátorů všeněme- ckých vůbec odpověděli něco, z čeho roz- umný člověk by mohl si vybrat něco jas ného, určitého a na čem především sejde, něco opravdu rakouského a státnického Majíli třeba správné poznání věci, o kter mají se vysloviti, nemají buď odvahy, bud vůle, buď moci. Kdyby v těchto stránkách při ministrech vídeňských od roku 1866 az po dnešek nebyl býval největší a nejžalost- nější nedostatek, v této říši vypadalo by to dnes poněkud jinak. Všeněmecké prušáctví nebylo by se zde tak zakořenilo a vzmohlo. Nýnější vybujně- lostí jeho jsou vinny jen vídeňské vlády jedny svou slabostí, druhé svou přízní k němu. Poznala-li některá z nich, jaké nebezpečí státu rakouskému s té strany hrozí, nesměla na obranu jeho nic podniknout a udělata byla, jak dějiny dokazují, všelikým zjevným a tajným působením známého vyslanectví ve Vídni za nedlouho odstraněna. Vedle toho měly mezi vládami vídeňskými z posledních třicíti pěti let největší podporu v rakouských Všeněmcích ony, které jazyková, zemskáa ústavní práva ostatních národův popíraly, pronásledovaly a poškozovaly. Tak se stalo, že od r. 1866 prušácké všeněmectví na území monarchie habsburské úžasně se rozšířilo a sesílilo. Skromnost nikdy nebyla mezi vlastnostmi jeho; však za to výbojnost zaujímala mezi nimi vždy místo první. Výbojnost až země- a vele- zrádná. Výbojnost, která ve státech jiných než v Rakousku by byla prohlášena za šíle- nost a dle toho také — léčena! V Rakou- sku však imponuje; v Rakousku s prušáckou všeněmeckou velezrádou ještě se smlouvá a výjednává; v Rakousku od prušáckých vele- zradcův ještě se přijímají poslanecké dotazy v Rakousku se pokládá za vrchol státnické moudrosti, když k zemězrádným rejdům vše- německým shovívavě se mlčí v bláhové na ději, že přestanou samy sebou, nenarazí-l na opravdový a rázný odpor v lá dn íl Významno jest, že v celém Rakousku jediný národ český napořád a až do té chvile nejen ukazuje na nebezpečí, které této říši z agitace prušáckého všeněmectví hrozí, ale že proti tomuto nebezpečí i vyko- nává odpor a s napjetím všech volných sil svých bojuje. Kdy konečně vznikne ve Vídni poznání, že národ český na stráži proti prušáckému všeněmectví stojí neje zasebe, ale i za celou říši rakou- skou? Do té chvíle, bohužel, takové po- znání tam nezasvitlo. Důkazem toho jest mlčení, s jakýmž se tam chovají k dotazu Schönererovu, kdy prý Rakousko konečně vejde s Německem do užšího svazku státoprávního? Dotaz mluví o Německu, ale míněno jest v něm pouze Prusko, poněvadž. jak známo, celé Německo jižní z jed- noty s Pruskem by opět uteklo raději dnes. než zejtra a poněvadž zejmena v království bavorském, po Prusku největší to částí Ně mecka, proti nikomu na světě nejeví se od por a nechuť větší, než proti krutému, uráž livěmu a vydíravému poručnictví pruskému A do takového nešťastného poměru k Prusku náhončí všeněmečtí v Rakousku rádi by ve- hnali i tuto říši, aby pak dalším přirozeným postupem věci se naplnil ideál jejich o jed- nom jazyku, jednom státu a jednom císaři Však kdežto vládní kruhy vídeňskéo nejnovějším nárazu prušáckých Všeněmcův zdejších na samostatnost, celistvost a vel mocenské postavení této říše zachovávají mlčení moudrosti státnické, nepostižné zdra- vým rozumem lidským: v Prusku samém právě kruhy vládní pociťují při tom nepo- hodlné a nepříjemné svědění kůže, trapné rozpaky svědomí, nemohoucího zbaviti se své viny v celé této otázce.
#10 alto_textblock #10
V Berlíně stále rádi a s povděkem při- jímají všechny služby, kteréž rakouští Vše- němci jim tu prokazují; ale nepřejí si, aby tito sami o tom zde mluvili! A kdykoli se to stane, berlínští páni pospíší, aby zdejších jednatelův a pomocníků svých se zřekli, aby před světem je zapřeli! Ale jen zkuste, ně- kterého z nich zde chytit za límec, věsti ho na soud pravdy a snad i potrestati ho jako velezrádce: ihned celé úřadní Prusko bude proti vám vzhůru! každý jled- natel jeho v Rakousku jest po ochranou státu pruského. Proto není ani možno věřiti slovům, jimiž berlínský »Nat.-Ztg.« dle včerejšího te- legramu odsuzuje dotaz rytíře Schönerera stran užšího poměru spolkového, do něhož Rakousko by mělo vstoupiti s Pruskem. To jsou pouhá planá slova. Skutky pruské v Ra- kousku vypadají zcela jinak. A proti těm páni ve vládě berlínské nenamítají zhola nic. Celý smysl článku, zdánlivě namířeného v berlínském »Nat. Zigu.« proti Schöner- rovi a soudruhům, zní po prostu: »Budte opatrnější ve slovích. Skutky vaše byly a jsou nám úplně vhod.« P'ánové si navzájem rozumějí výborně. Důkazem toho jest, že na příklad oba německo-nacionální denníky pražské včera ani neuveřejnily te- legram z řečeného článku listu berlínského. Ten byl toliko určen, aby nasypal opět trochu písku do očí vlády vídeňské. A to se mu podařilo, poněvadž vláda vídeňská své oči k tomu zrovna otvírá a nastavuje
#11 alto_textblock #11
Politické zprávy domácí. V Praze, 22. května. (Nové jvládn předlohy.) Vedle neočekávané předlohy o zvý- šení cen železničních lístků podala včera vláda dávno již očekávanou předlohu zákona stran za- opatření soukromých úřadníků ve stáří a v dlobě invalidity. Podáním předlohy druhé vláda vyho- věla dávným požadavkům tisíců a tisíců sou- kromých úřadníků; předloha prvá je rázu čistě fiskálního, neboť nemá za účel nic jiného, než hromaditi peníze ve státní pokladně. I kdyby však byl platným důvod ministra financí, že musí dostati náhradu za příjmy, jež státní pokladné ujdou zrušením mýt a zmírněním některých po- platků a za nové výdeje, jež vzejdou státu zle- pšením platů vdovských a denních písařů, jeví se nově navržená berně nemoderní, protože ukládá poměrně stejná břemena chudým i boha- tým třídám obyvatelstva. Jestliže při osobní dani z příjmů boháčům uložena poměrně vyššt daň, mělo by se téže zásady dbáti také při nové berní a přirážka by měla býti poměrně menší u listků třetí třídy a dvojnásobně neb trojnásobně větší při třídách druhé a první. Také předloha o sou- kromých úřadnících sotva všeobecně vyhoví. Úz z toho výtahu, jenž doposud je znám, vidno, že nový pojišťovací ústav, jenž má býti zřízen, má býti novým utvrzením centralismu. Všechny nitky ústavu, jenž bude rozšířen po celé říši, mají s opět sbíhati ve Vídni, tam se mají soustřediti všechny kapitály nového ústavu a odtud se mají milostivě udileti příspěvky jednotlivým jednatel stvům v korunních zemích. Tak si zřízení státní pojišťovny nepředstavovaly ani české, ani polské spolky soukromých úradoíků. Zejmena země koruny české stačí úplně, aby si udržely svou vlastní pojišťovnu a nebyly odkázány opět n milost Vídně, jako se to stalo při poštovní spořitelně.
#12 alto_textblock #12
Le Lvova, 21. května. (Srážka se- dláků s četnietvem.) Ve vsi Manasteřei nedalako Liska, kde majetníkem panství jes hr. Ignác Krasický, došlo ke srážce mezi tam ními sedláky a četnictvem, jež skončila bohuže opět smrtí několika sedláků. Dle dávného zvyku pásli manasterští sedláci své stádo na panském pastvišti, sousedícím s losem, začež pracoval hraběti darmo v době žní. Letos hr. Krasický odepřel sedlákům pastvu. Ti však se dovolával starého práva na pastvinu a přes zákaz vyhnal na ni stádo. Když je zřízenci statkářovi chtěl vypuditi, shromáždilo se asi 200 sedláků a po- stavilo se zřízeneům na odpor. Hrabě požáda okr. hejtmana za pomoc a ten poslal do Mana- steřce četníky. Když sedláci ani na vyzvání čet- níků neustoupili, a naopak snažili se prý četníky zahnati, vystřelili tito do zástupu, zabili na místě dva sedláky, dva ranili těžce (jeden z nich také již zemřel) a dva lehce. Ostatní sedláci ne- ustoupili s pastviny ani po tom. Nedovolili, aby mrivoly zabitých byly odnešeny, nýbrž postavil se kolem nich na stráž, dokud nepřijde soudn komise. Okresní hejíman zavolal na pomo vojsko ze Sanoku; obyvatelé se své strany ozná mili případ poslancům na říšské radě.
#13 alto_textblock #13
Z Vídně, 21. května. (Slovanský střed) měl včera schůzi za předsednictví dra. Šusteršiče, a usnesl se na návrh ryt. Berksa. aby se přijala nabidka klubu slovinsko-chorvat- ského stran společné parlamentní komise pro řešení důležitých otázek, obou klubů se týkají- cích. O stanovení podrobností bude se dále vy jednávati.
#14 alto_textblock #14
Z Inšpruku, 21. května. (Samospráv Trentina.) »Tir. Stimmen« sdělují, že dr. Kathrein svolal do Vídně užší výbor, zvolený sněmem, aby projednal otázku samosprávy vla- ského jižního Tyrolska. Vláda v poslední době vyjednávala prý o téže věci s četnými poslanei tyrolskými i s místodržitelem hr. Merveldtem. Z rozmluv těch jest patrno, že se i vláda při- blížila k jednomyslnému usnesení užšího vý boru a jest ochotna schváliti utvoření sněmov ních kurii se samostatným oborem působnosti. rozdělení zemského výboru v německou a vla- skou sekci, jakož i rozdělení zemské školn rady v oddělení německé a vlaské.
#15 alto_textblock #15
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 22. května. Dopis z Poznaňska. V Poznani, 18. května. (Pův. dop. »N. L« (—ski.) Dnes měl tu pohřeb jeden z nejlepsie synův polského národa, František Andřejevský jenž zemřel bohužel v mužném ještě věku v 54. roce svého života. Zesnulý byl prostým řemeslníkem, ale prací dorobil se velikého jmena. V Poznani měl několik domův i v okolí veliký statek Garby. František Andřejevský, ačkoliv ne studoval, byl jedním z nejintelligentnějších lidí měl veliký vliv na massy lidu polského, a př posledních volbách v Poznani vystoupil jak kandidát strany lidové a obdržel 8000 hlasů. Zemřelý byl jedním z prvních našich slavofilů osvědčehý přítel Ruska, byl několikrát v Praze a pro Čechy byl nadšen a vždycky ve svých dopisech i na shromážděních ukazoval na Čechy jako na vzor v boji i obětavosti pro vlast národ. Před desíti léty založil prvý slavofilský lit polský, »Gazetu Poznaňskou«, již podporoval dlouhý čas. V posledních létech dožil se veli kého potěšení, že jeho slovanské přesvědčen stalo se u Poláků v Německu povšechným Lidomil byl veliký, podporoval hojně chudé žáky byl členem mnohých polských spolkův a jich mecenášem, František Andřejovský byl markant ním zjevem z epochy obrození polského národa v jeho třídách nižších. Dosud měli jsme mece- náše i lidi pro vlasť obětavé jenom mezi šlech- tou. On byl první mecenáš polský z lidu, »dorobkiewiez« v nejšlechetnějším smyslu toho slova. Pohřeb zemřelého byl velikou manifestaci národní. Tisíce lidu z okolí i z Poznaně same šlo za rakví z náměstí Bernadyňského na hřbitov svatomartinský, aby zemřelému poslední vzdal Z Berlína docházejí samé truchlivé zvěsti. Mluví se, že nové ministerstvo, aby si získalo lásku a důvěru národa německého, vystoupi brzo s novými prostředky proti Polákům. Je t charakteristické pro eelou racu germánskou, tento zánik citu spravedlnosti. Všechen lid ně- mecký domáhá se našeho vyhlazení. Chce-l sobě některý státník v Německu získati popu- lárnosti, může to snadno, vystoupí-li s novým prostředkem proti Polákům, a je jisto, všichni Němci uvítali by s velikým jásotem, kdybychom prohlášení bylí za zbavené práv lidských kdyby skonfiskovány byly majetky naše, a to, co se píše o nových drakonských předpisecl proti Polákům, je stabým odrazem toho, čeho s přeje každý, i nejsenúimentálnější Němec a eo mluví mezi sebou. Důvodem toho je rozpad, jaký v poslo- ním čase nastoupil v táboře hakatistů. Máme nyní nové hakatisty, kteři nejsou spokojeni tím co je v programě nynějších vykonavatelů haka tismu a kteří hlasitě žádají radikálnějších pro středků proti Polákům. Ta nestydatost Němců není menší jieh hlupství. Vaše poslední dopisy poznaňské přešly do ruských listův a z ruských do německých učinily veliký rozruch mezi Němci. Bývalý mi nistr p. Miquel ve svém orgáně »Berl. Neueste Nachr.« psal, že to není pravdou, že by Polá- kům v Rusku bylo líp, neboť prý Poláci z Ruska stěhují se do Pruska (), a je li pravdou, že zde jim hůře, ať prý jdou do Ruska ! Jest otázka, bylo-li by to Němcům vhod, kdyby v daném okamžiku 400.000 vojáků polských z Pruska přešlo do Ruska, a tolik vojáků Poláků zde Prusku jest. Německé listy ve svém zaslepení soudi, že Poláci v Rusku čekají jenom na vojnu prusko ruskou, aby stanuli po straně Němců. Mají-li v Berlině takový pojem o smýšlení Po- láků v Rusku na základě » berychtů« svých špe- hounů v Ruském Polsku, nechť jim okamžite dají výpověd. Mezi lidem polským vypravuje se mnoho hrozném našem položení. Jeden sedlák, když se ho tázali, co by dělal, kdyby Němci chtěli mu zabrati dům a půdu, odpověděl: »Postavíms na práh svého domu s puškou v ruce a zabiju toho Němce, který mi přijde do rány, a potom dám se zabit, ale dřív domu a půdy rodné s nevzdám!« l Je to charakteristické pro naše poměry, ž o takých možnostech se mluví, ale divu tomu není, neboť mezi Němci přetřásá se zcela vážně otázka, neměl-li by stát německý své polské ob- čany prohlásiti šmahem za zbavené občanských práv i všeho majetku. Myslíme, že za nedlouho Turek a Arnan hanbiti se budou za své přátelství k Němcům neboť mezi nimi jen loupežníci řádí, a vlád turecká i řádní Arnauté stydí se za ty loupež níky před světem.
#16 alto_textblock #16
úctu.
#17 alto_textblock #17
Říšská rada.
#18 alto_textblock #18
Poslanecká sněmovna Schůze čtyřicáládevátá. (Pův. a tel. zpráva VNár. Listů«.) Z Vídně, 22. května.
#19 alto_textblock #19
Veliké výborv, dojednavše svoje pensum investice, vodní slavby a provisorium, odmlčely se. Solo má plenum. Ale není ho slyšeti. Ne- hlučně provádí svůj part, druhé čtení zákona investičního. Zájem je praskrovný. Takový, jaký bývá pro věc, které se řiká »chose jugée«, spor rozsouzený. Kdyby se vyřizoval zákon o štěrko- vání nějaké silnice, tak zv. císařské, v jižním Tyrolsku, nemohl by býti menší. Poslanci již pomýšlejí na Letnice, někteří, ti kdož myslíse nesou dále, na veliké prázdniny, na letní byt na lázně, a ti, kteří mysli ještě dál, uvažují chance kampaně budoucí, podzimní. Za sedm hodin vyřídilo se šest článků předlohy investiční. Obětavosti a vytrvalosti leckterého řečníka isme se divili. Přednášeli
#20 alto_textblock #20
monolog. Pana dra. Ofnera fakticky nepo slouchal nikdo kromě stenografů. Potom přija byl návrh brněnského posl. dra. Lichta by se dala přednost při stavbách investičníeh domácím technikům, průmyslníkům a dělníkům Vláda volky nevolky smiřila se s přijétím ná vrhu toho, nechtějíc, aby předloha nanovo vrá tila se do poslanecké sněmovny. Lze za to míti, že se podle smluveného programu předloha investiční dodělá v pátek. * Předseda hr. Vetter zahájil schůzi v 10 ho 15 min. dopol. Posl. dr. Brzorád podal návrh v příčině státní pomoci za příčinou nouze v obci Soušici okres vlašimský. Posl. dr. Pantůček podává petici spolku ma jitelů domů pro Nové město pražské a král. Vyšehrac v příčině činžovní daně. Po návrhu podavatelově vy tiskne se petice ta ve stenografickém protokole Posl. Pospíšil a spol. dotazovali se po jed nání monturní komise brněnské naproti obuvnickému společenstvu: — posl. Eldersch a sp. po událo lostech při volbě delegátů do okr. nemocenské po kladny v Mor. Ostravě. Ministr obchodu bar. Call odpovídá na Wefss kirchnerův dotaz po zavedení levnějšícb korre spondenčních lístků, že to není možná, neboť by t mělo za nástedek nemalý úbytek a připomíná, že loňský výsledek nového tarifního řádu nestačil ne dovršení akce k zlepšení hmotných poměrů zřízenc venkovských pošt. — na Hovorkův po jednání rokytnického poštmistra, jenž nepřijal dvě zásilky do Uher Ruska proto, že měly české adresy, že oprávněn byla jen stížnost pro zásilku uherskou, pročež pošt- mistr byl také pokutován. — na Hannichův po nemocenském pojišťo- vání pracovníků, zaměstnaných u členův obchodni- ckého gremia plzeňského, že přednosta gremia na opětné zakročení tamějšího okr. hejtmanství slíbil, že nařízení vyhoví. Ministr železnie dr. Wittek odpověděl na Se hnalův dotaz po úmluvách s uherskou vládou o bosenských železnicích poukazujem na onehdejší předlohu o těchto dráhách, jež je výsledkem zmíně- ných úmluv. V důvodech je vytčeno stanoviště vlády jež poskytuje dotazovatelům žádoucího vysvětlení. — na Hoferův stran používání německo-če- ských tiskopisů na některých stanicích Františkovy dráhy v Dolních Rakousích, že stalo se to náhodou a vídeňské ředitelství státních dráh učinilo již čeh třeba; — na Kubrův po daních a přirážkách vrážských pozemků na stavbu státní dráhy z Be- rouna do Dušníku, že jedny i druhé byly vráceny dřívějšímu majiteli; — na Hanichův po revisních zámečnícíeh ústecko-teplické železniční společnosti, že usnešeny nové zásady resp. zřízení zvláštní služební třídy pro tyto orgány a co nevidět bude ustanoven jich větš počet; — na Procházkův po přáních a požadav- cích zřízenců společnosti státní dráhy, že nařídil vyšetřiti mzdy i náhrady, avšak práce ta vyžaduje delší doby. Provisní ústav byl před několika lety na holičkách, avšak hrozící katastrofa byla ještě v ča odvrácena. Ministr chce přičiňovati se, aby také ješt dosavadní nerovnosti byly srovnány: — na Fresslův po poměrech strojníků stát ních dráh rakouských zevrubným vylíčením přísluš- ných poměrů Poslanec Pommer navrhl, aby vládní před- loha o pensích soukromých úřadníků přikázala s bez prvního člení sociálně-politickému výboru, čemuž vyhověno. Poslanec Schneider tázal se, zda a kdo by od židů uplacen, aby Hiisner nebyl popraven. Poslanec Noske: Ten patří do blázince Poslanec Schneider (k Noskovi): Mnoho- pak vy dostáváte platu? 1 ministři jsou podplaceni (Smích.) Poslanec Luksch: Lépe neumíte se už cho vati? Toslanec Schneider (k Lukschovi): Německ lidová strana by měla býti zlicha, Mnoho-li pak do stává? (Smích.) Poslanec Kasper dělá posuňky, kterými chce naznačili, že poslanec Schneider není při smyslech Poslanec Schneider: Všeněmci také dostal peníze (Smích.) Učiniv ještě několik výkřiků řečník opustil sněmovnu. Potom rokovalo se zevrubně dále o investiční předloze o článku II.—IV. Poslanec Licht konstatoval, že předloha nepo- skytuje Moravě ničeho. Ze 483 mill. připadá na n I million a platí 5krát tolik daní. Země je vy- dána v šanc soukromým železnicím, jež ji vykoři- sťují. Líčí nepříznivé poměry; obyvatelstvo, nemajíc od čeho žíti, vystěhovává se. Předloha o místních dráhách mohla by trochu pomočí, avšak jsou obavy před zvýšením sazeb, jemuž sluší opříti se. Strate- gické dráhy patří vlastně na vrub vojenského roz- počtu a měly by na ně přispivati též Uhry. Daň z jízd- ních listků želežničních prohlašuje za moderní mýto. Rád by, aby příští svatodušní svátky nebyly po- slední, v nichž sněmovna pracuje svorně ke blahu Rakouska. (Pochvala a potlesk.) Posl. Dierzer líčil nutnost pyhernské dráhy — Kienmann a Wagner navrhovali resoluce — Mosdorfer stýskal si na zanedbanost Štvrska, jemuž nedostalo se ani hartbersko aspanské dráhy ale proto přece bude hlasovati pro předlohu; — P rathoner prohlásil se pro předlohu, třeba na Ty- rolsko se mnoho nedostalo a je tam mnoho co na pravovati. K návrhu posl. hr. Zedtwitze přijímá s konec debaty a hlavními řečníky zvoleni poslanci Ofner (contra) a Pogačník (pro). Posl. Ofner vytýkal odpor mezi čl. III. a IV. dovozoval, že by býval rád, aby se do předíohy po- jaly alternativy a konečně dovozoval nutnost so- ciálně politických opatření při příštích stavbách. Posl. Pogačník dovozoval, že krajinské po- měry zlepší se stavbou dráhy. Tiumočil různá přání v příčině místních dráh krajinských, po jejich vysta- vění bude míti druhé železniční spojení s Terstem svou cenu. Či. II.—IV. přijímají se dle výborového návrhu Referent Sylvester zahajuje rokování o čl V.—VII. Posl. Em. Hrubý je prý překvapen chováním poslanců mladočeských. Zločiny na národě našem spáchané nebyly dosud odčiněny. Ba spíše jsou ještě rozmnoženy. Bez našich peněz by říše nemohla svým hospodátským potřebám dostáti. Dělnost sně- movny není výrazem spokojenosti národa našeho. neboť náš národ jest nanejvýš nespokojen s vládou i s celou nynější ústavou. K nespokojenosti máme vážné příčiny. Svůj kulturní vývoj musili jsme sami zabezpečiti proti vládám vídeňským. Práce hospodářská nemůže národ náš uspokojiti. Země naše se nazývá bohatou, ale pro stát a říší jest jen studnicí, z níž stále čerpají prostředky pro svou po- třebu. Národ český zaplatil nesčetné milliony do bezedné pokladny vídeňské. Široké vrstvy našebo národa a zejmena rolnictvo stále klesají hospodářsky. Tato předloha přinese nám ještě nové stížení, ze- jmena pak poplatnictvu rolnickému. Větší část ná- kladu na nové dráhy zaplatí národ český. Dráha z Rakovníka do Loun není dobrodiním pro nás, nýbrž spíše pro stát. Ke konci prohlašuje řečník, že jeho strana předlohu odmítá.
#21 alto_textblock #21
Posl. Erler líčí význam předlohy pro alpské země a dopravní poměry v Tyrolsku, jež by potfe- hovalo dráh k svému povznešení. Posl. Klofáč tlumočí požadavky železničních zřízenců a navrhuje: 1. aby pomocní dozorci voleni byli z řad dělnictva; 2. aby v dílnách nádražních zavedena byla maximální devítihodinná doba pra- covní: 3. aby se při stavbách investičních užívalo domácích pracovníků. Kdyby se nemohlo vyhověti přáním těm v zákoně, navrhuje řečník, aby byl vydán zvláštní zákon, který nabude současně plat- nosli se zákonem investičním. Po řeči posl. Klofáče k návrhu posl. Funk byla debata uzavřena a po vývodech hlavních řeč- níků poslanců Biankina a Schrafíla, z nichž onen stěžoval si na zanedbávání Dalmacie v ohledu železničním a doslovu referentové či. VI. a VII. při- jaty beze změny dle výborového návrhu a čl. v. s Lichtovým dodatkem. Při čl. VIII. posl. Ellenbogen odůvodňov minoritní votum a navrauje do zákona socialně politická ustanovení. Sociální demokraté budou hla- sovati pro Klofačův návrh, jenž jest širší než jeho a odůvodňuje svůj návrh na zřízení živnostenského inspektora pro železniční stavby Ministr železnic dr. Wittek odvolával se na své námitky, jež činil proti Ellbogenovým návrhům ve výboru železničním a prohlásil, že učinil tak po zralém uvážení. Rozbírá jednotlivé návrhy poslance Elibogena a poukazuje na státní podmínky pro že- leznicní stavby. Jest ochoten pojmouti sem další pstanovení k ochraně dělnictva, ale vzpírá se stano- vení minimální mzdy, proto že tato otázka dotýkající se základů všeho našeho hospodářského života, ne- může se vyříditi dodatkem k železničnímu zákonu. Potom vyličoval reformy a péči o zlepšení stavu že- lezničních zřízenců, zmínil se mimochodem o ne- příznivém výsledku dopravy na státních dráhách, jichž příčinou jsou prý živelní pohromy, uhelná stávka a zvýšeně výdaje osobní. Schůze byla přerušena o 7.30 hod. večer.
#22 alto_textblock #22
Noční schůze (Tlígr. »Národních Listů«.) Ve Vídní, 22. května.
#23 alto_textblock #23
Zákon o devítihodinné pracovní doběv dolech, o ktorém se počalo rokovat v dnešní schůzi noční a pro klerý jsou ustanoveny ta- kové chůze tři, jest jediným positivním výsled- kem veliké poslední stávky uhlokopů, zvlástěv severních revírech a jest zároveň výsledkem kompromisu mezi účastněnými činiteli — so- ciální demokraty vyjímaje. Noční schůze daleko nepokročila, protože skoro dvě hodiny vyplněny referáty majoritního zpravodaje a minoritních zpravodajů. Přece však mohla býti povšechná debat třeba nikoliv skončéna, alespoň uzavřena. Posl. Šrámek vyslovil se pro osmiho- dinnou dobu pracovní.
#24 alto_textblock #24
* Schůze zahájena o 7. hiod. 45 minnt večer. Poslanec dr. Kolischer podává jménem sociálně politického výboru referát o zákonu, kterým stanoví se devítihodinná pracovní doba v dolech. Zpravodaj menšiny výborové poslanec Schuh- meier podává referát o návrhu na osmihodinnou dobu pracovní. Poslanec Schoiswoh l odůvodňuje svoje mi- noritní votum, podle kterého má byti devitihodinná doba pracovní zavedena provisorně na tři léta, potom hned doba osmihodinná. Ministr orby baron Giovanelli dovozuje. že v této věci jest možno postupovati jenom po- zvolna, jelikož by každá změna způsobila obtížea a tyto by se stupňovaly, kdyby přechod byl příkrý. Potom zahájena povšechná debata. Posl. Šrámek: Ujímaje se slova, činím tak řeči své mateřské, abych tak protestoval proti diktátu pánů Všeněmců, abych dokázal, že mluvíme li ně- mecky, činíme tak jen z pouhé dobré vůle. Návrh zákona, který se sněmovně předktádá ve zprávě so- ciálně politického výboru, nese na sobě cejch sy- stému, kterémuž i nejlepší myšlénky v Rakousku v oběť padají: systemu, jehož tlak a účinek právě my cítíme ve všech kloubech našeho těla národního, Zpráva výboru sociálněpolitického jest opětným dů kazem, jak těžko jest něco kloudného v této sně movně vytvořiti. Proto také návrh zákona, který s tuto sněmovně k projednání předkládá, jest tak ne- úplný, nedostatečný a také nikoho neuspokojí. Hor- níkům nepřináší to, co žádají, a pánům uhelným ba- ronům se bude zdáti i toto příliš mnoho. Vláda jsoue tlakem poměrů přinucena k pohybu, činí tak reformou zákona ze dne 21. června 1884, a činí tak opět dle vzoru čistě rakouského, to jest polovičatě, působíe dále ještě na rozhodnutí sněmovny nátlak hrozbou, že nebude li návrh vládní přijat, nebude z celé re- formy nic. Vláda zaujímá zde stanovisko, kteréjí dle konstitučních řádů naprosto nepřísluší, ona po- kládá tak sněmovnu za svůj orgán výkonný. Pod tlakem této hrozby bylo hlasováno ve vý- boru sočiálně politickém a bude zajisté hlasováno i zde v plné sněmovně. Jest vůbec velice politování hodno, že vládní předloha tak eminentně sočiálně politického a hospo- dářského významu, předloha tak veliké důležitosti pro hornictvo, že talo předloha na cestě reform ku prospěchu dělnictva v polovině zůstala státi. Vláda, která ták bohatý program práce a reform v trůnní řeči naznačila, přicházi před sněmovnu s prvním návrhem zákona k ochraně hornictva, kle- rýžto návrh však všechny naděje, které jsem já a se mnou zajisté i mnozí jiní členové této sněmovny do slibů vlády kladli, úplně zničil. Tento první krok vládní na cestě sociálně politických a národo- hospodářských reform jest chybný a nedostatečnýa krok ten hornictvo nepozdraví s velikou radostí. Jako zástupce pálé kurie pokládám za svoji po- vinnost postaviti se proti této vládní předloze proto poněvadž se tu jedná o ty nejchudsi z chudých, poněvadž jde o dělní ky. kteří stále jednou nohou stojí v hrobě, jichž práce jest jednou z nejtěžších a nejnebezpečnějšicl kteří jsou špatné ho norováni a jimž k stáru, když se stalí ku prác neschopnými, místo řádného zaopa- tření invalidního, se do ruky vtlačí hůl že- brácká! A již tento osud horníků měl býti zpru- žinou celému kroku ku předu. Já nevěřím více v opravdovost pracovního programu vládního ohledně reform ve prospěch strádajících, poněvadž touto předlohou jsem byl o všecky své illuse oloupen. Zde jde o postuláty, pro které horníci po dlouhá léta všechny síly nasazují, po jejichž vyplnění stále volají a pro něž stávkovali, krváceli, ano i vlastní životy nasazovali. Dnes stoji hornici před nadějí, že jejich dlouholetým tužbám bude vyhověno, ač —a o tom jsem přesvědčen — ne v té míře, jak si to žádají. Leží zde tři návrhy a sice návrh sociálně- politického výboru a minoritní vota posl. Schuhmayra a Schoisswohla. Se svého stanoviska musím se ote- vřeně vysloviti pro návrh posl. Cingra, poněvadž tento návrh nejlépe vyhovuje požadavkům hornictva a poněvadž také v návrhu tom se upravuje práce žen a dětí, což pokládám za velice důležité při ře- šení poměrů hornických vůbec. Vládní návrh jest oproti tomu jen změnou horního zákona ze dne 21. června 1884 a to ještě, dle mého mínění, změnou velice nedostatečnou, jelikož požadavkům dělnickým nevyhovuje a práci žen a dětí úplně stranou pona-
#25 alto_textblock #25
-