ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cd1eb6d0-8f0a-11dd-a5e5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 48
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pondělí 10. února 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 40.
#4 alto_textblock #4
Narannl a večerní laty předpláci set V Praze v administracit sa měsic. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K — h a dvoji donáškou ta měsíe. . . . . . p za čtvrt leta . . . . 7 K e2h ve fliálkácht sa měslo . . . . . 2 K 90 Poštoui aa měsle. trrt ieta ! . . . B K 80 s dvojí zásilkou tis měsle- sa čtvrt. lese k S
#5 alto_textblock #5
—
#6 alto_textblock #6
V drobném prodeji ranni čislo o sobě večerní . . . . . . . za 4 h Ve fliálkach na venkovšt ranni člslo . . . . . . . 10h večerni . . . . . . 5b
#7 alto_textblock #7
lnseráty platí se hotově napřed. Předplaceni a ingerty přljima sdministrnce v Marianské ul., .
#8 alto_textblock #8
Tam nacházejí se táž redakce, tiskárna a expedice „Národnich Listů“. Rukopisy se nevracej
#9 alto_textblock #9
ová válka na Balkáně
#10 alto_textblock #10
Bombardování Drinopole.
#11 alto_textblock #11
ol čtyři dní v obraně. Z Cařihradu, 8. února. (K. k.) Ve sděle- ném konsulátním telegramu z Drinopole, jenž byl dodán velvyslanectvům ráno telegrafii bez drátu prostřednictvím minister- stva vojenství, se sděluje, ž e bombardování Drinopole trvá již 4 dny. Ze Sofije, 9. února. (K. k.) Dle došlýcl sem, ale nikoliv ještě úřadních zpráv podnikl dnespluktureckého vojska výpa na východní frontě Drinopole, ale byl odražen. Na pobřeží Mramorového moře nepodnikli dnes Turci žádnou akci. Lze z toho souditi, že následkem včerejšího neúspěchu upustili od úmyslu vyloditi vojsko. Bulharský aeroplán nad Drinopolí. Z Cařihradu, 8. února. (K. k.) Bulharský seroplán přeletěl Drinopol, ale palbou Turků byl zahnán.
#12 alto_textblock #12
stav, který měli obsazený Bulhaři. Na různých částech města vyšlehly plameny. Teprve o 9 hod. večer střelba ustala. Všechny výšiny po- dél Mramorového moře, které byly Bulhary obsazeny a opevněny, byly z tureckých lodí bombardovány, až je Bulhaři musili opustiti Turci vylodili u Silivri silný oddíl vojska, kte- rému se podařilo Bulhary poraziti a odejmouti jim 8 děl.
#13 alto_textblock #13
Na čáře čataldžské. Z Cařihradu, 9. února. (K. k.) Postupu- jící turecké vojsko zjistilo, že Bulhaři zřidi obranné zákopy. Část vesnice Jenidže vy hořela. Nejsou potvrzeny zprávy. že vyhořelo též město Čataldža
#14 alto_textblock #14
Teodorovem a Franghiou, z Dimotiky do De deagače. Domnělý souhlas Ruska, aby Skader zůstal albánským. M. Z Kolína n. R., 9. února. (Zvl. telege „Nár. L.“) Dle petrohradských zpráv sou hlasí prý Rusko s přáním rakouským aby Skader zůstal hlavním městem Albán ska, neboť tim prý odstrančny budou hlav políže při řešení této otázky
#15 alto_textblock #15
Venízelos v Solunu.s Ze Soluna, 8. února. (Ag. d'Athěnes.) Mi- nisterský předseda Venizelos přijal v budově prefektury členy soudních úřadů, správní úřadníky, metropolitu solunského, muftiho, vrchního rabína, starostu solunského, metro- politu bitolského s deputací obecního zastupi- telstva tohoto města a metropolitu z Xanthi Tázal se starpsty solunského, může-li mu re- ferovati o nějakých nedostatcích řecké sprá- vy. Starosta vyslovil se pochvalně o správ a podotkl, že nemá žádných stížností. Venize- los poptával se zevrubně po přáních obyvatel- stva, pokud ide o všechna odvětví správy V poledne konalo se u krále dejeuner, jenž projevil při něm radost nad příchodem Vení- zela do Soluna. Venizelos měl potom s králov- nou rozmluvu o uprchlicích.
#16 alto_textblock #16
Úsilí jejich směřuje i nadále k největšímu co možná omezení a zkrácení událostí váleč- ných k účelné součinnosti o brzkém uzavření míru a k společnému rozřešeni otázek, na nichž jsou interesovány a jež byly vypracovány na konferenci velvyslanců v Londýně. K dosažent tohoto cíle setrvaji moeností v solidárním za- chování neutrality a evropské dohody. vo
#17 alto_textblock #17
Rumunskorpulharský snor, eív Ze Solije, 9. února. (K. k.) „Mir' projevuje. ačkoliv lituje doby, která byla zvolena k vy- tčení bulharsko-rumnuského sporu, uspokojení nad usnesením, aby vyjednávání bylo přeloženg z Londýna do Sofije, doufáje v brzké vyřizen této otázky, aby byla učiněna přitrž mrzkému podezření, jež činí z rumunského národa spo- jence staletého nepřítele, jenž po staletí uti- skoval Bulhary, Řeky a Srby, jakož i Rumuny Všichní vědí, že Rumunsko trpí jistě tímto p - dezřením, a odmitají nadějí, iiž kladou Ture do Rumunů, jako urážlivou pro jejich čest národní důstojnost. Rumunsko-bulharské přá- telství jest tak starého data, že možno bezpeč- ně očekávati, že i nýní odolá všem pokusům o icho zkalení, a že ti, kdož si přejí jeho zka- lení, budou zklamáni, ale že budou snad muse pykati za své chyby, neboť zdravý smysl ná- rodů a jejich pud sebezachování nemohou vy. mizeli, aby ustoupily chladné politice a ne- správným národním snahiám.
#18 alto_textblock #18
slední ránu revolveru uchovám si pro sebe. Kdybych uznal, že nemožno jest déle odpo- rovati, postaral bych se, aby 40.000 Bulhar zde se nalézajících, bylo odstraněno. Ženy. děti a nemocné svěřím ochraně cizích kon- sulů a každé ženě, dítěti i nemocnému dám zároveň bílý šátek (v tom je dvojsmysl; pro Turka znamená to jednak znamení míru, jed- nak rubáš smrti. Pozn.) Ponechal bych pak na vůli konsulům, aby také tyto chráněnce dali povražditi, jak to učinili Bulhaři našim ženám před jejich „civilisovanými zraky“ Pak obrátím svá děla proti všem Bulharům. proti všem krásným budovám, jež jsou ozdo- bou našeho drahého města a obrátim je ohněm i mečem v obrovité trosky. A moje statečné vojsko uprostřed tohoto ohně uvnitř města a smrti venku prorazí nepřátelské řady, kdyby miliony čítaly, a buď čestně padnou nebo vítězně opustí tyto zříceniny.“ Tento telegram byl zaslán v polovici ledna Kiamilu pašovi, když se jednalo o to, a by Drinopol byla zneutralisována. Telegram byl co možná tajen, ale komité dů- stojnické přece o jeho obsahu zvědělo. Te- legram přispěl prý značně ku převratu v Caři- hradě. Korrespondent „N. Fr. Pr.“ považuje šukri pašu za muže, jenž dovede splniti, čím
#19 alto_textblock #19
hrozí.
#20 alto_textblock #20
Boj o Skader. Z Cetyně, 9. února. (K. k.) (Z úřadního černohorského pramene.) Pravé křídlo sboru jenerála Martinoviče obsadilo vesnici Djons- Sin (?) pod tarabošskýmí opevněnými. Le křídlo sboru, jež postupovalo na pobřeží je- zera Skaderského, proniklo téměř až do ši- roké. Vojsko, rozložené ve středu, proniklo až na 200 metrů k opevněním tarabošským. když výzvědné oddíly zničily před tím na 12 místech drátěné záseky. Taraboš jest ne- ustále bombardován se Široké gory a s Obli- ky. Oddíl srbského vojska, jemuž velí plukov- ník Popovič, a 3 prapory Černohorců s kulo- mety a děly postoupily k Brdici a udeřily prudce na nepřítele. Dle zpráv, došlých o armády korunního prince, byli Turci na celé čáře poraženi. Černohorské vojsko postoupilo a obklíčilo malý Bardanjol. Velký Bardaniol jest již obsazen. Včera zajatí Turci potvrzují pověst, že Hasan Riza padl a že ve Skadrus počíná jeviti nedostatek potravin, prohlašu však, že střeliva jest přeby tek. Z Cetyně, 9. února. (K. k.) (Z úřadního černohorského pramene.) M a lý Bardanjo důležitá to turecká posice, kde se nepříte silně opevnil a kde se po dva dny bránil, by černohorci obsazen. Černohorci dopravili těž- ká děla na dobytou posici, odkud budou moc podporovati pozdější boje a eventuální útok na Skader. Srbské a černohorské vojsko počalo dnes útočiti na Brdicu. Podrobnosti o útoku lom nejsou ještě známy
#21 alto_textblock #21
Boje na polcostrově galinolském. N. Z Paříže, 10. února. (Zvl. telegr. „N L.“) Zpravodaj „Matinu“ v Cařihradě sděluje svému listu ze včerejšího dne, že od důstoj- níků dvou italských křižáků dověděl se zají- mavé podrobnosti o posledních bojí ch na poloostrově gallipolském. Když křižáky pluly k Zlatému rohu, byli důstojníci i mužstvo jejich po delší dobu svědky útoku Bulharů u Bulairu ke Gallipoli a seznali, že vede se tam velice ostrý boj. Bulhaři postavili na návrší 3 bateric, jejichž palba v řadách Tur- ků hrozně řádila. Turci pokusili se několikráte děla tato umlčeti. Konečně důstojníci viděli jak rozvinují se silné řady turecké pěchoty soudili, že Turci nabývají převahy. Dále ne- mohli důstojníci více již ničeho pozorovati, po- něvadž lodi italské se od bojiště vzdálily. Když však blížili se k malému přístavu Iharkoj na Mramorovém moři, byli důstojníci italští svěd- ky nového boje. Tři turecké válečné lodi „Torgut Reis „Chaireddin Barbarossa“ a „Medžidija“, jakož i několik torpédovek střílely na tento pří-
#22 alto_textblock #22
Sitnační zpráva z bojiště. Z Cařihradu, 8. února. (K. k.) Dle úřadni zprávy neustávají půtky na frontě turecké armády. U čataldže nenastala žádná změna. Na levém tureckém křídle za- pudily včera pěchota a jízda nepřítele. Na poloostrově gallipolském dochází mezi otto- manským vojskem v Bulairu a nepřátelským vojskem, rozloženým v Kanilu, ke srážkám jimíž se však situace nezměníla. Bombar- dování Drinopole trvá. Pevnost se úporně brání. Pověsti o uzavření Dardanel se energicky vyvracejí. Z Caříhradu, 8. února. (K. k.) „Iiham sděluje, že turecké vojsko obsadilo opět posice, z nichž dříve ustoupilo. Nepřítel po prudkém boji u Kavaku ustoupil s velkými ztrátami. Ze Sofije, 9. února. (Ag. Tel. Bulg.) Turei zahájili včera ožensivu proti bulharskému voj- sku, rozloženému u Bulajru. Strhl se úporný boj, jenž trval až do 3. hod. odpol. Bulharské vojsko přešlo k energickému útoku, odrazil Turky a pronásledovalo je až ke tvrzím bu- lajrským. Na bojišti zůstalo mnoho mrtvých a raněných. Zajati Tuřei vypravájí, že ná stra- ně Turků zúčastnilo se útoku 6 divisí. Bulhar- ské vojsko necouvlo z bojiště. Nepřitel poku- sil se z večera vyloditi vojsko u Charkeuje, kde se objevilo 20 válečiných bodi. Sotva bylo vyloďování zahájeno, napadli Bul- hařicvyloděnou tureckou pěchlo4 a způsobililjí znsčné ztráty. Na to turecké válečné lodi odpluly. V bombardavání Drinopole se úspěšně pokračuje. Dle vypravování sběhů prchají po- sádka a obyvatelstvo města do různých měst- ských čtvrtí, chráníce se před střelamí Bul- harů. Na čáře čataldžské končí všechny po- kusy Turků přejítí k ofensívě, úplnou poráž- kou. Mezi zrančnými a padlými Turky jsou též vojácí temné pletí. Turci pokusili s u Bodimy, severovýchodně od Strandže na pobřeží Černého moře, vyloditi vojsko, ale po- kus tento byl zmařen. Turecké vojsko zane- chalo na bojišti asi 50 mrtvýcha Z Cařihradu, 8. února. (K. k.) Časopia „Tasvir i Eíkiar“ sděluje, že turecká létadl podnikají časté lety nad čarou čataldžskou. Jak týž časopis se dovídá, klade oddíl bulhar- ského levého křídla, jenž obsadil posíci u je- zera derkosského, u osady Lazar ještě odpor jenž však asi již dlouho nepotrvá. Včera se pokračovalo v dopravě vojsk do Gallipole a Rodosta. Část předvčerejšíh transportu vojska byla určena do Midie na pobřeží Černého moře, kde se pokusili Kur dové napřed přistáti za pomoci některých vá- lečných lodí, aby potom znepokojovali v če- tách vojsko bulharské. O tomto pokusu Kurdů není dosud zpráv. Vojenská správa rekviro- vala většínu parníků, jež obstarávají dopravu mezi bosporskými předměstími. Doprava tím velmi utrpí.
#23 alto_textblock #23
Král Ferdinand do Dedeagače. Ze Sofije, 9. února. (K. k.) Král a prin- cové odjeli dnes v noci, provázeni ministry
#24 alto_textblock #24
Turecké ženy povzbuzují armádu. Z Cařihradu, 9. února. (K. k.) Asi 4000 moslemínských žen konalo včera v univěrsitě schůzi, v níž byly proneseny četné vlastene- cké řečí. Mezi řečnicemi byly též choť gene- rála Mahmuda Muchtara paše a princezna Münez. Schůze se usnesla jménem ottoman- ských žen zaslati armádě telegram, vyzý- vající jí, aby vytrvala v boji, projeviti odpor žen celého islamského světa nad ukrutnostml. spáchanými spojenci v Rumelii a za sla t manželkám náčelníků evropských států obšírný telegram, v němž se protestuje proti ukruinostem vojska balkánských států a apeluje se tklivými slovy na slechetnosta lidskost manželek náčelníků států, aby byla učiněna přítrž těmto ukrutnostem. n Reoseveltuv hst Danevovi. Ze Sořije, 8. února. Odpovidaje na děkov- nou adresu, jež byla mu odevzdána za jeho článek, v němž se vyslovil s velkou chválouo Bulharsku, zaslal Roosevelt dru. Dane- vovi srdečný list, v němž tlumiočí obdiv nad vlastoneckými občanskými ctnostmi celého návoda bulharského a velkou rados nad velkolepým dílem vojska bul- ha rskěho, jež svýmř vítězstyí m osvobodilo civilisované lidstvo odtísnivého tlaku, jakým bylo tu- recké panstvi v Evropě. Rloose- velt zdůrazňuje nutnost, aby město Dri- nopol, jehožpádstoletpředzabrá- ním Cařihradu vyznačoval pokrc- ky hrůzovlády Turecka ve stře- dověku, bylo chrabrostí bulhar- ského národa dnes civilisaci vrá- ceno a připadlo opět Bulharsku. Přímé jednání o mír mezi Turky a Bulhary. Z Cařihradu, 9. února. (K. k.) Bývalý vel- ký vezír Hakki paša konferoval včera dnes na Portě s velkým vezírem. Proslýchá se, že bude pověřen úkolem, aby vyjednáva poloúřadně o mír s bulharskými delegáty, s ni- miž by se setkal v Bukurešti. Jedním z bulhar- ských delegátů bude prý bulharský vyslane v Bukurešti. Ujištění o všeobecném zachování neutrality. Z Berlína, 9. února. (K. k.) „Norddeu sche A11 g. Ztg.“ píše ve své týdenní hlíd- ce: Přání mocností, aby bylo zabráněno opět- nému zahájení bojů v Thracii, nedalo se usku- tečníti. Ale vzájemný poměr mocností byl neochvějně zachován.
#25 alto_textblock #25
Vypovězoný zpravodni „Matinu“.l Z Cařihradu, 9. února. (K. k.) Porta se roz- hodla vypověděti dopisovatele „Matinu“ Cui- neta pro jeho nepravdivé a tendenční zprávy. zejména o domnělých sporech tureckého vojska u. Čataldže.
#26 alto_textblock #26
Poštovní doprava některým srbským listům v Rakousku odňata. Z Vídně, 9. února. (K. k.) Ministerstvo vnitra odňalo pro království a země na říšské radě zastoupené poštovní dopravu bělehrad ským listům „Pravda“. „Tribuna“, „Stampa a vycházejícímu v Bělehradě časopisu „Illu strovna valna kronika“ . Povolená plavba francouzskému křižáku Dardanelamí. Z Cařihradu, 8. února. (K. k.) Bylo vy- dáno iradé, v němž se povoluje plavba Dar danelami francouzskému křižáku „Victo Hugo“ který má býti třetí staniční lodí v Ca- říhradě.
#27 alto_textblock #27
Stižnost na řecké bomhardování. Z Cařihradu, 8. února. (K. k.) Ekumení- cký patriarchát stěžoval si u Borty, že z obr- něnce „Mesudie“ bylo za bombardování My- riofita stříleno též na ženy a děti, jež čekaly na přístavním můstku, a že prý několik těcht osob bylo při tom jednak usmrceno, jednak
#28 alto_textblock #28
zrančno.
#29 alto_textblock #29
Dementi.
#30 alto_textblock #30
Z Bělehradu, 9. února. (K. k.) S úřad- ního srbského místa prohlašuje se za na- prostou smyšlenku zpráva časopisů, že prý srbské vojsko spálilo rumunskou školu knihovnu v Bitolji. Totéž platí o zprávě, že Albánci zajali u Lěše 2 prapory srbskéh
#31 alto_textblock #31
vojska.
#32 alto_textblock #32
Ještě o přísaze Šukri paše- Šukri paša zaslal kabinetu Kiamila paše tento telegram, který má veliký význam v bojí o Drinopol: „Není v dějínách tureckých vojevůdce, který by byl tak zbabělý, aby dobrovoln vydal jednu z největších pevností světa, jakou jest Drinopol, nepříteli tak krvežízni- vému a strašnému. Nikdo nesmí říc, že bych se já takové zbabělosti dopustil. Raději obě- tuji naše vojska do posledního muže a po-
#33 alto_textblock #33
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
#34 alto_textblock #34
Z parlamentu.
#35 alto_textblock #35
Z Vídně, 10. února. Poslanecká sněmovna bude míti schůze dnes a zejtra. Tato bude krátkou, takže budemociještě ve- čer sejíti se výbor finanční, ve kte- rém práce budou nyní popohnány Vláda se odhodlala zodpověděti dotazy. které budou na ni dnes podány v příčíně dodá- vek, učiněnýchmarinou v Německu sumou 23 mil. K. Vláda zůstavuje ovšem slovo chefu mariny hr. Montecuccolimu, kte- rému bude se zodpověděti, měl-li vážné a pilne důvody nejen odborné, nýbrž hlavně finanční, zadati dodávky rozsahu tak velkého do ciziny.
#36 alto_textblock #36
bo
#37 alto_textblock #37
Bez sankce.
#38 alto_textblock #38
Z Vídně, 10. února. „Morgen“ oznamuje ze Salcpurku: Dosud nebyl císařem potvrzen zá- kon, kterým se mění obecní řád volební, jenž obsahuje ustanovení, podle kterého mohou na- být občanského práva města Salcpurku jen osoby národnosti německé. Ustanovení toje překážkou sankce a vláda naléhá, by tano- vení to bylo změněno.
#39 alto_textblock #39
Lukacsova audience. Z Vídně, 9. února. (K. k.) Císař přijal dnes dopoledne uherského ministerského předsedu dra. šl. Lukacse v Schönbrunnu ve zvláštním slyšení, jež trvalo hodinu. Odpole- dne odjel ministerský předseda opět do Uher.
#40 alto_textblock #40
Císař Vilém II. — o bohu a víře. Z Berlína, 9. února. (K. k.) O dnešní slavnosti, uspořádané v universitní aule na paměť obrození německého národa v r. 1813, pronesl cís ar Vilém řeč, v níž m. j. pravil: Prohlásil jsem v Královci obyvatelům východního Pruska, že jádro velké povznášející doby bylo dlužno spa- třovati v tom, že pruský lid našel opět svůj mrav- ní životní názor, založený na náboženství, jinými slovy, že našel opět svého boha. Dnešní pokolení, jež kloni se k tomu, že věří hlavně tomu, co vi- díme, co můžeme dokázati, nebo rukama uchopiti. jež však jeví skrovnou způsobilost pro záležitosti transcendentální, a jemuž působí slovo nábožen- ství nesnáze, teto pokolení potřebuje zajisté poky- nu, jak může dospěti k staré víře svých oteů. Bray
#41 alto_textblock #41
Hudba.
#42 alto_textblock #42
Rickarda Wagnera „Tristan a Iselda“.
#43 alto_textblock #43
(Dokončení.)
#44 alto_textblock #44
Vnější děj „Tristana“ je na drama, které bea přestávek vyplňuje samo celé čtyři hodiny, beze- sporně nepatrný. Ale ten je zde něčím zcela pod- řadným. Vlastní drama odehrává se v nitru jeho postav, hlavně Isoldy a Tristana. Wagner sám karakterisuje ráz „Tristana“: „Na toto dílo dovo- luji si klásti nejpřísnější požadavky, jež z mých theoretických tvrzení vyplývaji“. Wagner volal po hudebním dramatě, jež ve svém ději bylo by „vší konvence, všeho historicky-formálního zbaveno“, čili jehož obsahem bylo by to, co Wagner sám na- zývá „čistě lidským“ (das Reinmenschliche), čímž rozumí právě ony děje, z nichž eliminováno je vše vnější a nahodilé, jež oproštěny jsou všech momen- tů pragmaticky historických, politických nebo dogmaticky konfesionálních. Přirozeno, že této tou- ze po „čistě lidském“ nejvíce odpovídá drama, po- ložené zcela do nitra jeho postav. Takovýmto dra- matem lidských duší a srdcí je „Tristan a Jsolda a jeho nervus movens je láska, láska pohlavní. Ten- to erotický moment uvedl Wagnera na myšlénku komposice „Tristana“. Přiznává sám v dopisuk Lisztovi, z jakých ryze osobně zabarvených moti- vů ujal se tohoto sujetu: „Ježto však v životě ni- kdy jsem skutečného štěstí lásky nepožíval, chci lěmte nejkrásnějším ze všech snů ještě pomník po- staviti, v němž od počátku do konce má se tato láska jednou dokonale nasytiti . . ." Než v samu kemposici „Tristana“ zalehl ještě další, konkretní trotický tén, který, myslím, že skladbu „Tristana odklonil v jiný směr od původního plánu, dle něho měla se láska v dramatě úplně vyžíti. Životem Wag- nerovým mihla se nejsvětlejší z postav ženských, rimiž umělec se setkal. Byla to Matylda Wesen- donková, choť zámožného obchodníka, který vli- vem jejím stal se i mecenášem Wagnerovým. Po zmrti její (r. 1904) vydaná publikace „Richard Wag- ner an Mathilde Wesendonk“, obsahující korespon- denci a denníkové zápisky obou, je nejcennějším pramenem ku poznání psychologie Wagnerova tvo- ření v „Tristanu“. Čím byla Wagnerovi tato ideálně zanícená a krajně obětavá žena, dovídáme se z li- stu, psaného sestře Kláře: „Co mne po šest let sdržovalo, těšilo i posilovalo, takže jsem po boku Miny (t. j. choti), přes enormní rozdíly našich po- vah a bytostí setrval, jest láska oné ml a dé
#45 alto_textblock #45
paní (t. j. Matyldy Wesendonkové) . . .“ A dále čteme v tomto listě: „Poněvadž mezi námi o spoje- ní nikdy nemohlo býtí řeči, nabyla naše hluboká náklonnost rázu truchlivě bolestné touhy . . . My resignovali, odříkajíce se každé sobecké tužby trpěli, ale — milovali jsme se . . .“ Tento karakter listy Wagnerovými a paní Wesendonkové přešel do „Tristana“, jenž v ovzduší styků obou spřízně- ných duší uzrával. „Tristan“ je drama lásky, snac ještě správněji řečeno dramatem utrpení z lásky. Toužení, neukojitelné, nekonečné, resignace, odří- kání — toť láska Tristana a Isoldy, a jediná jeji perspektiva: smrt, zaniknutí bez návratu, rozply- nutí v neznámou říši snů. Mimo poměr Wagnerův k Matyldě Wesendon- kové, který celému drama vtiskl pečeť svého kar- akteru, byl tu ještě jiný vliv, který na tvůrce „Tri- stana“ mocně působil. Byl to vliv filosofie Schopen- hauerovy, s níž se Wagner v roce 1854 blíže se- známil a jež ho cele zaujala a již sám vítá jako „dar nebes“, kterého v jeho opuštěnosti se mu do- stalo. Bylo v literatuře dost debatováno o tom, lze-l v poměru Tristana a Iseldy. v jejich rozhodnutí ze- mříti, spatřovat uplatnění Schopenhauerovy základ- ní myšlenky o „negaci vůle k životu“ čili nic. Nen zde na místě otázku tuto z dramatické básně Wag- nerovy řešiti a poměr umělce k filosofli blíže zkou- mati. Nám stačí konstatovati, že vliv Schopen- haverův jako v jiných dílech, jeví se i v „Trista- nu“, z něhož pesimistický názor tohoto velkého myslitele jasně vyznívá. Stejně jako v ohledu dramatické básně přibli- žil se i v hudebním vypracování „Tristana“ Wagnen nejvíce svým zásadám hudebně dramatické tvorby hlásaným ve svých theoretických spisech. Staré opeře je „Tristan“ vzdálenější než kterékoliv z Wagnerových děl, která jej předcházela. Ano, lze říci, v „Tristanu“ podal Wadner světu nejdokona- lejší a stylově nejjednotnější vzor hudebního dra- matu, jaký mu tanul na mysli. Ve zpěvních vartiích nejsou místa ariesní a recitativní již vedle sebe kladena, nýbrž hudební mluva osob dramatu je je- diné, nepřetržlté, deklamatorně-dramatické melos. O „Tristanu“ lze též říci, že v jeho zpěvních par- tiích slovo i ton nejtěsněji spolu splývají. U díla, v němž vlastní dramatický děje vložen je do nitra postav, je přirozenou zvláště význačná role orkestru. Ten je zde mluvčím oněch vnitřních dějů, on je průvodcem na křížujících, rozbíhajících a sbíhajících se cestách psychologie dramatu a hla- satelem všeho, co myslemi a city osob dramatu hýbe. Tomuto poslání orkestru slouží v „Tristanu
#46 alto_textblock #46
Tate t. zv. „věčná melodie“ (ewige Melodie“). věčná melodie“ je jeden z cněch výrazů Wagne- rových, poněkud nalouklých, málo k věci samé přiléhajících, které vedly k četným nedorozuměním a odpůrcům (na př. Hanslickovi) sloužily k sesměš- ňování Wagnerova směru. Tato „věčná melodiel není nic jiného, než symíonická mluva orkestru v niž motivické prvky se vyvíjejí, v motivy vy- růstají, tyto motivy se šíří, vzájemně váží nebo roz- bíhají, sdružují nebo přerývají, jak právě toho vnitřní dramatický průběh, psychologie dramatu žádá. Takto tvoří tyto molivy jedinou, do nekoneč- na proudící melodii vyššího řádu, která je srdcem i duší dramatu zároveň. V tomto smyslu celý orke- strální part „Tristana „věčnou melodií“. Je tu oce- ánem citů, vášní a tužeb, jež jmenovitě vnitrem obou milenců zmítají. Tak zv. příznačných motivů užívá Wagner při- rozeně v „Tristanu“ v nejhojnější míře. Ale mo- tivy ty jsou zcela jiného rázu než na př. v „Prstenu Niebelungově“. Nejsou to příznačné motivy osobní. t. j. takové, které by přímo karakterisovaly osoby dramatu, provázejíce je při každém kroku na scé- ně. Motivy ty mají tu více vztah ku psychologickým momentům dramatu, vyjadřujíce a karakterisujíce určité stavy duševní a jich působení v dramatickém ději. Tyto příznačné motivy nevystupují zde s onou z „Ringu“ známou vtíravostí a všechno jich uží- vání je jednou z nejgeniálnějších stránek partitur „Tristana Toto drama lásky, o kterém lze říci, že psal je Wagner krví vlastního srdce, je nejen nejdo- konalejším realisováním jeho ideálů hudebně-dra- matického tvoření, nýbrž i jeho hudebně nejbohat- ším, nejhlubším a nejopravdovějším dílem. Drama- tická báseň „Tristana“ vedle četných básnických přednosti má své holné vady, má i dramatiské sla- biny a trhliny, které není těžko vyhledávat a ob- nažovat. Ale hudba „Tristana“ je jako celek uměle- cké dílo, jež nemá trhliny ani stínu nerovnocen- nosti jednotlivých svých částí. Hudba „Tristana je mi nejdokonalejším projevem enoho ducha, jenž byl největším dramatikem z hudebníků všech věko a současně jedním z největších tvůrců v oblasti tónů Postavením „Tristana“ v tvorbě „Wagnerově není však význam jeho vyčerpán. „Tristan“ je vý- chodiskem všeho toho, čemu říkáme dnes moderní hudba, evangeliem všech, kdož po Wagnerovi sna- žili se hudbu dále vésti. Tento význam má „Tristan“ nejen v hudbě dramatické, ale v hudební tvorbě vůbec. Hudební mluva „Trístana“ je něčím zcel
#47 alto_textblock #47
novým, čemu historie musí přiložiti přímo epochální význam. Tento epochální význam pro moderni hudbu má dílo Wagnerovo po všech stránkách. v něm objevil Wagner hudbě nové světy výrazových schopností. Platí to o výrazové potenci motivů,o harmonické stránce, o thematické práci i o instru- mentálním koloritu. Všude tu rozhrnul Wagner svým „Tristanem“ závoje, olevirající nové obzory, v jich směrech moderní hudba kráči. V tomto působení do budoucnosti je jistě Wagnerův „Tristan z nej- požehnanějších výtvorů lidskéhol Jak jsem na počátku svého zběžného nástin vzniku a významu Wagnerova díla vyprávěl chtěl Wagner v „Tristanu“ stvořiti „praktikables Opus které by snadno na jevištích mohlo býti provozo- váno. Původně dokonce sám zamýšlel dáti „Tri- stana“ ku provozování jako „italské opus“ do Rio Janeira, kde doufal najíti podporu v brasilském císaři Don Pedrovi, jemuž hodlal dilo dedikovat. Jak daleko odklonil se Wagner ve skutečnosti od původního úmyslu komponovati lehce proveditelné dílo! „Tristan“ je ve skutečnosti z jeho děl nejtěž- ším reprodukčním problémem, ne-li vůbec nejobtíž- nějším hudebně-dramatickým dílem vůbec. Tato reprodukční nesnadnost „Tristana“ a ne jedině od- por proti směru Wagnerovu a jeho osebě, byla pří- činou, proč dílo toto tak zvolna zdomácňovalo na operních scénách. V roce 1859 byl „Tristan“ do- končen, ale teprve když přízní krále-idealisty, Lu- dvíka II., našel Wagner v Mnichově po letech strá- dání pevnou existenění basi, vzkříšen byl tu říze- ním Bülowovým (10. června 1865) poprvé k životu na jevišti. Ale další divadla jen zvolna zářivého příkladu bavorské residence následovala. Nesnáze reprodukční, jmenovitě obtíže s obsazením namá- havé role Tristanovy způsobily, že na př. ve Vídni hudební drama Wagnerovo teprv za čtvrtstaletí po svém vzniku bylo provedeno. Není vinou naší. že k nám přichází „Tristan“ po víc než půl století Známá bývalá privilej zdejšího německého divadla znemožšovala uvádění děl Weguerových na českou scénu v Praze a činila je odvislým od ochoty zesnu- leho ředítele tohoto divadla. Přichází k nám opo- žděně toto dílo Wagnerovo, přichází k nám v době. kdy už i dramatická práce Rich. Strausse na na- šen Národním divadle zdomácněly. Za to našlo doběc připravenou půdu na jevišti a najde, ji do- ufejme, i v hledišti aš.
#48 alto_textblock #48
Kterak se má jezditi v „elektrice“. Jízda „elektrikou“! Jak jednoduchá na oko věcl Vyjdete z domu, zamířite k nejbližší stanici své ky“ (jednotky, dvojky atd. atd.) a čekále. Prozrdíme, že sl. správa naší „elektriky“ má do- stati co proto teprve jindy, proto necháme dnes přijeti vůz jako na zavolanou. Vůz, který takto přijiždí, je zajisté prázdný. Rychle tedy k němu, abychom si zajistili místo nejpříhodnější! V tom: „Co pak nevidíte, člověče? Dávejte přece trocbu pozor!“ A oslovený skulečně již nevidí — zahlédne jen, jak se mu od srážky zajiskřilov očích a už mehutná boule uzavřela jeho víčka. Jaké dostiučinění pro něj, může-li si druhý po- stěžovati alespoň na zlomený deštník, řádně při- šlápnuté kuří oko anebo jinou pochoutku podob- ného rázu. Ostatně má již každý svůj díl, několik zlost- ných pohledů vzájemných (pokud to jde). snadi — slyšte! — ledabylá omluva — nu, chvála bohu. teď tedy můžeme již nastoupit. Vůz ovšem zatím čeká, řidiě měl čas pojednati s jiným o politické situací a válečných událostech, průvodčí si doběhl k pekaři pro drobné, další vůz vaší .—ky“ (viz v předu) již se bliží — nuže, nyní znad nojedeme. (Myslí si totiž, kdo jsou již ve voze.) Ale — ve voze se míní, venku se mění. Z nepatrné příčinv nastsla ještě jedna malá tlačenice ve vstupu. Jsmet my Čechové — a což teprve my Pražáci! — mlá- denci skromní a dobře — to asi od Němců — vy- chovaní: jen směti si aspoň líznout, to stačí. Nebo nahlédnout, jen nahlédnout a zůstat skromněu dveří — ne, raději ve dveřich! Proto také věčná škoda, že naše „elektrika“ nemá podélných prká- nek jako staré vozy železniční; naši mládencí zů- stali by jistě venku a průvodčí mohl by na každé stanici vyvelávat: „Nestůjte, mládenci, pod okny, pojďte radě do tramwaye!“ Ad libítum dále. Naše „nepatrná příčina“, snad vypasený tlou- štík, zabraul nadbytkem svého blahobytu dvéře. někdy i obpje. Nebo některý galantní průvodce krásého pohlaví tak se zabral do své úlohy, že má za to, že „ místo pro průvodčího“ je to pravé. jedině pravé pro něho. Stojí a stojí — snáší štulce, šlapání na nohy — ale nehýbá se. Řeknemesi snad s Kecalem z „Prodané nevěsty“: „Co pře- kážka, co překážka“ Ale co s takovou překáž- kou, jak na ni, a kam byste to s ní přivedli třeba s heslem sokolským: „Přelom. přeskoč, ale ne- podlez!“ Tu překážku totiž. Rekněte konečně něco