#2
alto_textblock
#2
Národní hospodář.
#4
alto_textblock
#4
emědělství
#5
alto_textblock
#5
— obchod
#6
alto_textblock
#6
Prtmysl
#7
alto_textblock
#7
Finančnictví
#8
alto_textblock
#8
Příloha „Národních Listů“ k číslu 245. ze dne 5. září 190s.
#9
alto_textblock
#9
Telegrafické zprávy.
#10
alto_textblock
#10
Slav osení v Úhrách.
Z Pošti, 4. září. (Uh. tel. kor. kane.) Ve zprávě
ministerstva orby o stavu osení z 1. září se praví:
Řepka byla všude v čas zaseta, na mneha místech
i obili. Řepkové osení začíná krásně klíčiti a suché
počasí, které se dostavilo koncem srpna, valně po-
sloužilo svážení otavy a umělého krmiva, jakož i setbě
pozdní kukuřice. Také vinné révě prospělo. Kukuřice
se příznivým počasím všeobecně zlepšila a vývoj
hlavic a zrn bezvadně pokračuje. Zpráva odhaduje
výnos kukuřice na katastrální jitro na 9.32 quarterů,
úhrnný výnos tudíž asi na 38.91 mil. quarterů oproti
výnosu loňskému 39.63 mil. quarterů. U zemáků
mohlo příznívé deštivé počasí prospěti již jen v pozdní
sazbě. Ranní zemáky nemohly se již zlepšiti a výnos
jest slabý. Přes to zlepšil rozvoj pozdní sazby na-
děje na výnos sklizně. Odhaduje se na katastrální
jitro 35.75 quarterů, celkový výnos tudiž asi na
36 22 mil. quarterů proti výnosu loňskému 48.49 mil.
quärterů.
Zahradní rostliny zlepšily se výdalným deštěm
a pozdějším příznivým počasím. Pozdní osení po-
třebuje oproti tomu ještě další vláhu. Boby a ještě
jiné luštěniny poskytnou prostředně slabou sklizeň.
Zelí se dobře vyvinulo a škoda, způsobená suchem,
byla příznivým počasím odčiněna. Proso a pohanka
posky tnou na mnohých místech uspokojivou sklizeň,
avšak výsledek bude průměrně prostředně slabý.
Chmel nesplnil naděje v něj kladené, konopí a len
jsou většinou prostředně slabé. Tabáku prospěly
velmi poslední deště a sklizeň jest uspokojivou.
Umělé krmivo slibuje jak kvantitativně, tak kvalita-
tivně uspokojivou sklizeň. Postviny a louky poskyt-
nou dobytku dostatečné píce. Réva vyvinula se pro-
středně dobře. Též ovocné stromy poskytnou uspo-
kojivou sklizeň. Cukrovka vzpružila se výdatným
srpnovým deštěm a nádberným na to nastavším po-
časím. Vývoji jejímu prospěly by ještě další deště.
Dle výsledků sklizně lze očekávati jak kvantitativně
tak kvalitativně prostředně dobrý výnos. V jižních
krajinách se již řepa dobývá.
Porady německých železničních správ.
Z Amsterodamu, 4. září. (K k.) Spolek něme-
ckých železničních správ ukončil dnes porady. Do
různých výborů byly místo rakouských železničních
společností, které byly postátněny, zvoleny jiné sou-
kromé společnosti. Příští schůze koná se v Pešti.
Akc. společnost provýrobu july v Terstu.
Z Terstu, 4. září. (»N. F. P.«) Akciová společ-
nost na výrobu juty »Jutificio austro-indiano« v Terslu
usnesla se na likvidaci, poněvadž byla jí učmněna
indickou společností nabídka na koupi celého pod-
niku. Indická společnost má sídlo v Kalkutě a na-
zývá se Tird a spol Má již tři velké továrny na vý-
robu juty, které řídí s velkým úspěchem. Kupní cena
bude zaplacena z polovice hotově a z polovice
akciemi, takže likvidující společnost na výrobu jnty
v Terstu bude míli i na dále na podniku zájem.
Kupní cena činí 41/2 až 43/4 mil. K.
#11
alto_textblock
#11
st. Z Pešti, 4. září. (Zvl. telegr. » Nár
L.«) Na trhu prodalo se 45.000 q za cen nezmě-
něných. Platila za 50 kg pšenice: lisská 81
kg K 11.9714. 80 kg K 11.70, 79 kg K 11.65.
78.5 kg K 11 30, 78 kg K 10.— vadná, z
okoli Pešti 80 kg K 11.70, 78 kg K 11.60,
77.5 kg K 10 60 snětivá, 76 kg K 10.— sně-
tivá, bečkerecká 79.8 kg K 11.85, horňácká
78 kg K 11.60, 77 kg K 11.40 banátská
78.5 kg K 11 57, 79 kg K 11.80, syrmiesská
79.5 kg K 11.50, podunajská 78.5 kg K 11. 621.
kaločská 76.5 kg K 11.10 snětivá, bečkerecká
80 kg 11.75 skladní, 78 kg K 11.55; žito
K 9 20—9 35; ječmen 7 82k; oves
K 7 95—8 20; kukuřice (+- 5 h) K 8.15
K 8 25.
Terminový trh z počátku pevný na
vyšší Ameriku, později na reslisace mdlejšl.
K večeru znamenala: paenice na říjen
K 11.25, na duben K 11 61; žito na říjen
K 9.36—9 68; oves na říjen 8. 06 —8.43;
kukuřice na srpen K 8 10, na květen 1909
K 7 32; řepka na srpen K —.—.
Na plodinovém trhu platilo vepřon
sádlo K 138.—; ostatní nezměněno.
Počasí: krásně.
Z Havru, 4. září. 3 hodiny 30 minut. (C. T.-B.
Káva na září 40.75, na prosmec 39.75, na březen
39.—, na květen 38.75. Smýšlení stálé.
Z Liverpooln, 4. září. 4 hod. 10 min. (K. k.)
Obral 6000oků baviny. —- Denní dovoz ——— žoků.
Dodávky na září 4.86, na září-říjen 4.71, na říjen-
listopad 4.67, na listopad-prosinec 4.64. na pro-
sinec-leden 4.62, na leden únor 4.62, na únor-březen
4.63, na březenduben 4.65, na duben-květen 4. 66,
na květen-červen 467, na červenčervenec C.—, na
červenec-srpen U.—. Smýšlení stálě.
#12
alto_textblock
#12
Náměty a návrhy.
#13
alto_textblock
#13
Napsal Vlad. Vyhnal
#15
alto_textblock
#15
Čeho lze uspořiti na palivu a penězích
upotřebíme-li zbytečnou páru parního
kotle k ohřívánl vody
Ono množství tepla, kterého jest třeba, abychom
teplob jednoho litru aneb kilogr. vody o jeden stupeň
zvýšili, jmenujeme jednotkou tepla. Tak jest na př.
100 jednotek tepla třeba, abychom vodu o 0° Celsi
ohřáli až k varu, t. j. o 100° C, kdy proměňuje se
v páru.
Spolřebuje-li se v něklerém závodě 1000 litro
vody denně ku proměně v páru, aby jí hnán byl
parní stroj, a je-li voda ze studně čerpaná o přiro-
zené teplotě 10° Celsia, pak musí v parním kotli ještě
o dulších 90° C. býti zahřáta, aby se mohla promě-
niti v páru a to dělá při 1000 litrech 90 = 90.000
tepelných jednotek. A mnoho-li stojí talo přeměna
vody v páru?
Zkouškami jest prokázáno, že 1 kg kamenného
uhlí vydá různé hodnoty čili jednotky tepelné, dle
toho, jaká jest jeho jakost čili kalorní potence. Nej-
lepší uhlí vydá 6600 jednolek. Při pálení uhlí využit-
kuje se však sotva polovice jeho tepelnosti — jen
asi 2595 jednotek — větší díl jeho výbřevnosti uniká
do komína a stravuje se při zahřívání slěn ohniště.
Dle předeslaného jest k ohřátí jednoho m' vody
o 10° C. přirozené teploty až k varu o 100° C.
90.000: 2595 = 34.68 kg uhli třeba. Stojí-li 1 melr.
cent uhlí 3 koruny annebo 1 kg 3 haléře, jest při denní
jeho vpotřebě 34.68 kg v hodnotě 1 K 4 h při 200
až 300 pracovních dnech do roka 208—312 korun
Hřeba.
Značně úspory na výdajích dá se docíliti, pakli
se zbytečná pára z parního stroje do nádržky vody
k napájení kotle vede. Pára do nádržky svedená se
srazí ve vodu a tím jest ušetřeno vodu ze studně
pumpovati, kterýžlo zisk činí zase skoro 1 m2 vody.
Stojí-li denně 1 m2 vody ze vzdáleně a hluboko
založené studně do nádržky zvednouti jen jednu ko-
runu, pak činí tento zvedací náklad za rok ve 200 až
300 pracovních dnech 200—300 korun a připočteme-li
k tomu shora vypočtené náklady ohřívací, pak b
zvýšila se celková úspora na 208 + 200 = 408, po-
kul ze lýče až na 312 + 300 = 612 korun,
#16
alto_textblock
#16
dán.
#17
alto_textblock
#17
II
#18
alto_textblock
#18
Jak lze využili živě slly s kopce jedou
cího vlaku jednak k brzdění, jednak ku
pohonu vlaku k jízdě do kopce
Při jizdě s kopce ženoucí síla páry se vyřaďuje
hnací kola a parní cylindry pracují na prázdno. Po-
staví-li se šoupátka k vpouštění a vypouštění páry
při cylindrech tak, že po jedné straně písbu almo
sferický vzduch se vasává, po druhé straně vzduch
do prního kotle se vhání a vtlačuje, pak bude ztla-
čování vzduchu vždy větší odpor klásti. Tento odpor
bude se přenášeti v brzdění, činnosti cylindrů a hna-
cích kol a vybíjeli se bude ve zmenšování rychlosli
vlakové. Sjel-li vlak s kopce dolů a tím toto brzdění
skončeno, pak lze v parním kotli stlačený vzduch
místo páry jako pohonu vlaku k jeho jízdě do kopee
využíti. Způsobu toho dalo by se upotřebiti s pro-
spěchem na velikých alpských a pohorských drahách
Jest v něm založena úspora uhlí.
#19
alto_textblock
#19
II.
#20
alto_textblock
#20
Využití dolů jedoucího vlaku k jeh
elektrickému osvětlování.
Kdyby se ve služebním voze vlaku umísli
dynamo, jehož kola by se uvedla a koly dolů jedou-
cího vlaku ve spojení, dalo by se bez všech výloh
pohonových k hnání dynama vzbuzovati elekiřina.
která uschována byvši pro strýčka Příhodu v připra-
vených akkumulátorech, za nastalého večera osvětlo
vala by vlak.
#21
alto_textblock
#21
Samočinné brzdění vozů seřaděnýcl
do vlaku.
Na poradách správ železničních jedná se o
drahných dob o tom, jak by se daly i vlaky nákladn
s touž účinností brzditi jako vlaky osobní. V ny-
nějším ruchu rychlé výměny zboží uznává se, že
chod nákladních vlaků jest hlemýždí. Volá se vše-
obecně po tom, aby i jízdu nákladních vlaků byl
urychlena. A otázka ta má i pro dráhy velkou důle-
žitost. Nejen že obecenstvo se upokojí rychlejším do-
dáním zboží, ale vozivo — drahý kapitál v něm inve
stovaný — čím rychleji obíhá, tím více vydělává
a nad to brání se rychlejším jeho oběhem vleklé nou-
zi o vozy. Proto dráhy nestaví se proli urychlení jízdy
nákladních vlaků a není ani jiných námitek a pře-
kážek než jedně, ale za to kardinální. Má-li se dát
nákladním vlakům větší rychlost, pak musí z ohled
bezpečnostních i o bezpečné brzdění lakových vlak
býti postaráno. A to jest tvrdý oříšek.
Osobní vlak jede se svými vozy v témž se
řadění na dlouhě vzdálenosti, takže bez překážky
na vozech těch opatření učiniti se může, že prostřed-
nictvím na nich upevněných a od vozu k vozu a
ku parnímu kolli vedoných hadic vede se z kolle
pára, jejímž tlakem bradidla na rozběhlá kola se při-
tlačí a brzdění vlaku přivodí. Jiný způsob jest po-
dobný, že brzdí se stlačeným vzduchem. Brzdová za-
řízení taková jmenují se interkomunikační, poněvad
od parního kotle parou od vozu k vozu brzdéní sou-
časně, rychle a jistě se přenáší.
Nehledě k finanční stránce, že by každý nákladn
vůz takovým opalřením zaříditi se musil, což by vy
žadovalo ohromných nákladů, pak že by veškere
dráhy, pokud jejich vozivo slouží mezinárodní pře-
pravě, vozy své takto opatřiti musily, k čemu b
mezinárodního sjodnání třeba bylo, naráží zavedent
opatření toho na tu hlavní překá žku, že z nákladníhe
vlaku skoro v každé mezistanici se vozy vyřaďují
přibírají. Bylo by tedy Uřeba, upevněné hadice na
vozech k vedení páry k brzdidlům skoro v každ
slanici rozpínati a zase spojovati. To příčí se vůdě
myšlence zrychlené dopravy
Přemýšleje o této záhadě, připadl jsem na my
šlenku, že by se dalo při všech vozech nákladnícl
takové mechanické opatření zaříditi, že by na péru-
jících náraznících vozových připojiti se dalo táhlo
které, kdyby vozy a tím i jejich nárazníky se stlačily
tlačilo k němu připojeným brzdidlem na vozová kol
a tím jejich rychlost umenšovalo.
Brzdění třeba zvláště při jízdě vlaku s kopce
Zabrzdi-li se na parním stroji, naráží vůz na vůz za
strojem běžící, tím se stlačují k sobě nára zníky
ty k nim připojenými brzdidly tlačí na kola
Popustí-li brzdění na parním stroji, při táhnut
ku předu vozy se rozstupují, nárazníky pérující od
sebe se vzdalují a na nich připevněná brzdivá táhla
od kol pouštějí, čímž zase volný chod vlaku jest
Tak dalo By se i u nákladních vlaků Bez veli
kých nákladů interkomunikační a jistě působí
brzdění zařídili.
#22
alto_textblock
#22
E peněžníck talá. (4. zářl.) Slav Anglic k
banky se v posledním týdnu zhoršil. Poriefeuilie
stoupl jen o 0.007 na 26.716 mil. lib. šl., oproti 3
mil. před rokem. Hotová zásoba klesla o 0.387 na
38.345 mil.; z toho odplynulo 0.308 mil, do cíziny
Oběh bankovek stoupl o 0.242 na 29.495 mil. oproi
29.465 mil. před rokem. Celková reserva klesla
0.628 na 27.301 mil. oproti 27.149 mil. před rokem
poměr reservy k pasivům činí 531/49% cproti 533/2
před týdnem a 50% před rokem. Banka stále nechává
zlato plynouti na pevninu, což svědčí o tom, že ne-
očekává příliš velké nároky na podzim, resp. že mí
za to, že jim bude moci bez oblíží vyhověti. V pon-
dělí bylo na londýnském trhu koupeno 1 mil. lib
zlata pro australský účet. — Také slav Francouz-
ské banky se zhoršil; nároky na tento ústav byly
lelos poněkud silnější, než loni. Portefeuille vzrosl
o 40.6 mil. Iranků na 764.268 mil., jsa ovšem o 114
mil. menší než před rokem. Také lombard stoup
o 9.8 na 527.7 mil. franků. Zásoba zlala kleslao
8.641 na 3217.416 mil. franků (2791.9 před rokem
při současném vzrůstu oběhu bankovek o 167.72 n
4828.924 mil. (4678.7 před rokem). Poměr hotov
zásoby k oběhu bankovek činí 85.35 oproti 88-62
před týdnem a 79.37 před rokem. — Ve Vídni stou-
pání londýnské devisy zmenšuje výnosnost arbitráže
se zlatem, tak že, nezmění-li se poměry, nastan
jislý klid v dovozu zlata.
Praha. Dnešní bursa minula zcela bez obchodu
a podáváno pouze za akcie: První české továrny
orient. cukrovinek K 250—, „Merkuru“, směná rensko
akc. společnosti, K 594.—, První pražské zaslavárny
K 465.—, První české akc. pojištovny na životp
273.—, Kolínské továrny kávov, náhražků K 680. —
pivovaru v Čes. Budějovicích K 860. —, Živnostenské
banky K 238.—, České banky „Union“ K 245. 50.
České společnosti pro průmysl cukerní K 170.—, stro-
jírny Daňkovy K 429.—, Škodových závodů K 282.—
Hospodářské úvěrní banky K 328.25, České průmy-
slové banky K 415.—, Podolské cementárny K 203. —
Zajišťovací banky K 199.—, Akc. továrny na vyráběn
umělých hnojiv v Kolíně K 400.—, První českomo-
ruvské strojírny K 850.—, Královéhradeckého úvěr
ního ústavu K 444.—, Pražské paroplavební společ
nosti po Vllavě a Labi K 600.—, První české rafinerie
v Modřanech K 360.— peníze.
Jídeň. Následkem lepšího posuzování olázky
mavocké panovela za začáleční buree přes slabé zá-
znamy z ciziny přívělivá tendence. Zlepšení jevilo s
však toliko v lepších kursech, ale obchod byl úplně
bezvýznamný. Větší zájem měly na čas kreditky
akcie slátní dráhy a turecké papíry. Na polední bure
dostal trh dobrý impuls stoupnutím kreditek v Ber-
líně, které odůvodňováno úhradnými nákupy; kure
sloupl na 639 a později zase klesl asi o 11/2 K.
Z ostatních bankovních papírů akcie Länderbanky.
Bodenkredilky a Eskomptní banky byly lepší. Ostatn
pak se nezměnily. Akcie státní dráhy zanedbávány.
akcie zbrojovky měly poptávku. Trh k ukládání ne-
hybný. Na eskompiním trhu peníze lehčí, 31/2 96.
Berlín. Bursovní kruhy zbaveny dnes do jist
míry starosti o politiku zahraniční, bez ohledu na
#23
alto_textblock
#23
uhlí.
#24
alto_textblock
#24
slabší záznamy z bursy novovorské, podníkaly zpět-
né koupě v akciích jednollivých skupin. Tím ovšen
rozhostila se na trhu zdejším nálada příznivější
zde onde vyskytly se mírné přískoky kursové. Jmeno-
vitě bylo tomu tak při ukciích železářských a uhelno
dolných společností. Akcie domácích bank byly rov
něž pevnější. Z cizích titrů rakouské kreditky na pod
nět vídeňský kupovány ve větších položkách a kur
náležitě zpevnil. Kurs amerických drah zlaciněl. Pev
nější byly pokešky a Lloyd. Trh kasovní zolnven
Soukromý diskont setrval na 27/8%. Denní pe-
níze 39%.
Z pažského trhu obilního (4. září). Vzhledem
na stoupající záznamy a stoupající směr, zachováva-
jící kursy pro obilí na lhůty v Pesti, upevníla se
lendence i v Praze. Prodavači zvýšili požadavky při
pšenici o 10 h a u žita o 10—15 h a mohli tyto
větší požadavky prosaditi tím spíše, že nabídka byla
jen skrovná a mlynáři jevili jistou potřebu krytí. Na-
bídka žita nedostihuje nabídky pšenice. Z Prahy
znamenána pšenice 78——81 kg K 11.75—12.30, do
mlýna zdaněno bylo placeno K 12.80, žito 71—75 kg
K 9.90—10.25. Tendence ječmene ukázala se dubře
upevněnou. Vývozní obchod neutrpěl na své živosti.
zboží z příznivě ležících stanic a hodící se k vodní
dopravě do Mělníka docílilo v prima a středních dru-
zích plných úterních cen. Zanedbávány byly jen
podřízené druhy, pro něž nemají žádného zájmu ani
pivovary, jež kupují ponejvíce dobré střední zboží
v ceně K 9.40—9.75, špatnější druhy, nabízené z
9 K, zůstávají bez povšimnutí. Úřadní záznam jes
nezměněn; znamenán z Prahy merkantilní ječmen
K 8.75—9.—, střední K 9.10—9.55, prima K 9.70 a
10.—. Obchod s ovsem byl nepatrný, tendence jes
pevná, lepší jakosti odcházejí do Vídně. Z Prahy pla-
ceno K 7.85—8.10. Ač poptávka po kukuřici jest vel-
mi mírná, přece ceny rapidně stoupají; stará kuku-
řice pro pohotovou dodávku byla placena z Vídně
K 8.75, nová kukuřice na listopad-únor 7.60. Ceny
máku nemchou se ustáliti, klesaly dále a zname-
naly při těžkopádném odbytu K 23.75—24.75 z Pra-
hy. Pro naprosto neuspokojivý odby! červeného jetel
byly ceny k dalšimu klesání náchylny; hilý jel
měl chabou tendenci, ceny nezměněně.
Mezdní boj v nnplickém přádelnictví bavlny. Ne-
příznivý vývoj obchodů v přádelnictví bavlny, zavi-
něný jednak klesnutím spotřeby a vývozu (zvláště do
Indie a vých. Asie), jednak i nadvýrobou posledních
2 let související s nemírným zakládáním nových zá-
vodů v době konjunktury (od r. 1900 stoupl počei
vřeton v Anglii o 11 mil, na 53 mil,, při cekkovém
vělovém slavu 120 milionů) přiměl anzlické přádelny
bavlny, když omezení výroby se ukázalo nepostaču-
jicím, k tomu, že navrženo bylo dělnickým organi-
scím snížení mzdy o 5%. Při tom 92% podnikatel
projevilo ochotu uzavříti své závody, nebude-li toto
snížení dělnictvem přijato. Podnikatelé opírují seo
brooklandskou úmluvu mezi podnikalelstvem a děl-
nictvem o úpravě mzdy, na jejímž základě bylo také
loni povoleno dělnictvu zvýšení mzdy o 52% v sou-
vislosti a konjunkturou. Dělnicivo uznává sice slís-
něnou situaci přádelen, namítá však, že doba po-
klesu jest ještě příliš krátká, aby mohlo již býti rot-
hodnulo delinitivně o snížení mzdy. Podobné ná-
mitky ovšem činili loni také podnikatelé proti zvýšen
mzdy, k němuž na konec přece došlo. Jest nyní oláz-
kou, pohne-li výhrůžka výluky dělnictvo k tomu,
aby žádosti přádelen vyhovělo.
Statistika kávy. Dle výkazu fy. Duuringovy po
klesly zásoby kávy v Evropě v minulém měsíci
o 334.000 na 8,512.000 pytlů. Světové zásoby prot
tomu vzrostly o 586 000 na 14,941.000 pytlů.
Ústecko-teplická dráha. V srpnu bylo na hlaví
síti dopraveno 293.198 (+ 10.712) osob, 913.033 (—
52.728) t nákladů a přijato bylo 1.325.571 K (—
87.771). Celkové příjmy od počátku roku činí
19,451.120 (— 22.328) K. Na lokální trati dopraveno
v srpnu 152.762 ( 1015) osob, 78.618 (— 389 1) t
nákladů a přijalo 289.713 (- 21.045) K: příjmy o
počátku roku činí 2,119.592 K (+ 142.507). Nesnáze
v dopravě po Labi zavinily značný úbytek dopravy
Obchod s prutovým železem v Německu. Na trhu
pratového železa v Německu soudí se na nastávající
zlepšení se stoupající poplávkou; jest ovšem ne-
bezpečí, že malé oživení trhu se přeceňuje. Konsu-
menti však přece dospívají k náhledu, že dosaženo
již nejnižší hranice cen, takže spekulovati na dalš
snížení by nebylo oprávněno. Následkem toho lze
brzo očekávati větší vzrůst poptávky, ježto konsum,
jenž dosud hradil jen nejnulnější okamžilou potřebu,
nebude nyní již s nákupem vyčkávati. Ceny se do-
sud nezlepěily, pohybujíce se často pod 100 marka-
mi, průměrně však odpovídajice této výši; jen při
dobrém válcovém železe docíleno malého zlepšení.
Výhodné uložení kapítálu si zajistí, kdo upíše
akcie kupecké akciové sirkárny v Lipníku. Podnik
tonto vznikl po důkladných úvahách a rozpočtech
moravského kupectva, které trpělo v posledních le-
tech tím, že dosavadní sirkárny nemohly postačit
výrobě a následkem toho také zvyšovaly ceny zboží
O presperitě sirkáren vůbec svědčí mimo jiné tak
vzrůst všech závodů dosavadních. Výnosnost sir-
kárny lipnické jest tím jistější, že největší část do-
savadních akcionářů tvoří kupci, tedy odběratelé si-
rek sami. Bližší zprávy podá kancelář sirkárny
v Pierově, Horní nám. 10.
Siluace pivovarského průmyslu. Pivovarský prů
mysl vslupuje letos za nepříznivějších poměrů d
nové kampaně. Ceny ječmene jsou poměrně vysoké
žeň chmele jest sice dobrá a ceny nízké, to však
nestačí. Konsum piva, stoupnuvší v květnu a červnu,
klesl v červenci následkem nepříznivého počasí a čá-
stečně také náslodkem boykotu se strany dělnictva
v něklerých zemích. Nastávající dobrá ovocná žen
také není s to, aby zlepšila konsum piva.
Mitierberská akciová měďařská společnost. D
3. t. m. konala se ve Vídni u Úvěrního ústavu usla-
vující valná bromada akciové měďařské společnosti
mitterberské, jež ziskala měděné doly milterberského
těžalstva mědi, upadnuvšího v konkurs. Akciový ka-
pitál nové společnosti činí 1,400.000 K a jest rozlo-
žen na 7000 akcií.
Příjmy drah. Na Českě severní drá ze do-
praveno bylo v srpnu t. r. 344.338 osob (+ 22.342)
250.125 t nákladů (— 2108); příjmy činily v po-
sledním měsíci 1,132.458 K (— 13.615), z čehož při-
padá na dopravu osob 339.498 K (+ 22.452), na do-
pravu nákladů 792.960 K (— 36. 067). Od počátku
roku do konce srpna bylo dopraveno 2,215..929 osob
(+ 97.388) a 1,915.854 t (+ 104.895); příjmy činily
1,994.236 K (+ 70.951) za dopravu osob, 6.063.847 K
(+ 157.161) za dopravu nákladů, celkem ledy
8,058.083 K (+ 228.112). — Na malodráze
Král. Dvůr—Beroun—Koněprusy bylo do-
praveno v srpnu t. r. 22.800 t (+ 2670) nákladů, začež
bylo plijato K 22.065 (+ 1418). Od 1. ledna t. r.
dopraveno colkem 164.730 t (+ 32.959) a přijato k
160.932 (+ 23. 460)
Obcucil Liakousko-Uherska s Argentinou. Argen-
tinská vláda rozhodla se náslodkem rostoucího roz-
voje obchodních styků s Rakousko-Uherskem ustano-
viti konsula z povolání pro náš nejvýznamnější pří-
stav. Pro tolo místo byl určen p. Ulisse A. Bartoli,
jenž již před několika týdny svou činnost v Terstu
zahájil. Obchod našeho státu s Argentinou vykazuje
neobyčejný vzrůst v poslední době. Dříve, než Austro-
Americana olevřela koncem října 1907 rychlou pra-
videlnou linii Terst—Buenos Aires, šel náš nepatrný
obchod s Argentinou téměř výlučně přes cizí přislavy
Po aktivování nové linie lze však pozorovati překva
pující vzrůst. V r. 1906 činil dovoz z Argentiny přes
Terst 2402 q a vývoz 47.579 q: v r. 1907 stoupl do-
voz na 35806 q a vývoz na 111.205 q. V prvém polo-
letí t. r. jeví se vzrůst ještě větší; byloť dovezeno
z Argentiny 89.179 q a vyvezeno 200.421 q. Potrvá-li
tento rozvoj v témž rozsahu do konce t. r., bude nát
přímý dovoz přes Terst 74kráte a vývoz Skráte větší
#25
alto_textblock
#25
pětiny
#26
alto_textblock
#26
než před olevlením nové linie, takže předstiženy
budou i styky s Brasilif, s níž exisluje již od více let
pravidelné paroplavební spojení. Ježto Argentina s
svou přívnivou polohou, mírným podnebím a plod-
nou půdou má všechny podmínky rychlého rozvoje.
lze patrně předvídati, že naše obchodní styky s touto
zemí, tak skvěle zahájené, se v budoucnosti ještě
více rozvinou. Průmyslové a obchodní kruhy, jako
i naše obchodní loďstvo a vláda měly by tyto úspě-
chy pozorně sledovati a společně přispívati k dalšímu
rozvoji našich obchodních styků s Jižní Amerikou-
Založení nové továrny na dehet. Firma Julius
Rotgers ve Vítkovicích zřizuje v Monfaleone u Ter-
stu novou továrnu na destilaci dehtu, zajistivšísi
již předem odběr potřebného surového dehtu u růz-
ných, v poslední době vzniklých koksoven. Jmeno-
vaná firma má v úmyslu přikročiti později také k vý-
robě krycí lepenky ve vělších rozměrech. Nová to-
várna zahájí svou činnost asi příštího roku.
Z amerického trhu železářského. Dle zprávy
„Iron Monger“ jsou prodeje severního surového želez
skrovné. Výrobci však nejsou ocholni stanovili ji
ceny pro příští rok. Jižní surové železo jest pevně
a dražší. Kujné železo jest o 2 centy dražší, také po
prutovém železe jeví se lepší poplávka a ceny stou-
pají. Všeobecná situace budí důvěru, ač zlepšení jes
nepravidelné a pomalé.
Konkurs byl prohlášen krajským soudem v L -
berci na jmění Frant. Matyaska, kožešník
v Liberci. Lhůty 15. září, 10. a 14. října.
Insolvence. B. Schvartz, obehod s norimberským
zbožím v Pešti VIII. — Václav Čálek, krejčí v Něm.
Brodě. — Fr. Koritnik, krejčí v Celovci. — Josef
Aloisie Benešovi v Kotné Hoře. — Václav Tausch.
krejčí v Karlových Varech.
#29
alto_textblock
#29
Banky, záložny a spořitelny.
Videňská záložna, jež od 31. srpna 1908 úřa-
duje v moderně a důstojně upravených místnostec
vlastoího domu XV.. Mariahilferstr. 150, vykazuj
za měsíc srpen 1908 členských podilů za K 233.000
dále značný plus vkladů na vkladní knižky a běžné
účty, jež jeví se v saldu K 621.743.—. Reservní
pojistné fondy vykazojí číslici K 41.539 —
#31
alto_textblock
#31
V měsíci s rpn u 1908 činily
#32
alto_textblock
#32
Měst spoř. v Hranicích ..
Spořitelna v Král. D voče .
Spoř. měst. v Příbrami ..
M. spoř. v Soběslavi. . .
#33
alto_textblock
#33
rhy peněžní.
Pražská bursa.
V Praze, 4. září. Oficiální záznamy znějí
#34
alto_textblock
#34
Zástavní listy české hyp. banky 590
» 49%
„ . , , 31nn
Základní úpisy české zem. banky 49%
Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) 40
» » , » , » (v K) 4 %
Mel. úpisy » » » (ve zl.) 4 0
4 0
„ , » (v K)
Žel.
„
4%
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
41%
zemské banky
Dlnžní úpisy. Živnost. banky 4 1/ 2
Dložní úpisy České prům. banky 4 1 n v
Dlužeí úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . . 4%
Zástavní listy mor. hyp. banky 590
»
49 %
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky c
4 0
Želez. úplsy
Zástavní tisty I. mor. spořitelny 41/29
.
49
„ hal. zem. banky 41/2 e
„, 49
Kom. dl. úpisy » , , 4%
Železnič. . „ » » 400.
Zást. listy Hal. akc. byp. banky 41/2 e
„
49 %
»» Rak. uherské banky 4 %
„ » Dolnorak. hyp. ústavu 4 9%.
„ „
»
» „ 31/2 0
„ „ 49%
Kom. dl. úp.
„ , , 31/x 0
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 390
Buská státní půjčka z r. 1906 590
Únorová společná renta (v pap.) 4.29%
Dubnová , » (ve stř.) 4.29%
Květnová » . (v pap.) 49 %
Červencová spol. renta (ve stř.) 4
Rakouská zlatá renta . . . 49 %.
, korunová renta. . . 49%
» investiční » . . . 31/2 e
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . . »
a
Hospodářská úvěrní banka . .
a
Moravská eskontní banka. . .
,
Pražská úvěrní banka . . ..
První česká akc. pojišť. na život
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Haličská akc. hypoteční banka
Rakousko uherská banka . ..
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . ..
Česká společnost cukerní . ..
Český pivovar v Č. Budějov icích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . .
Poldina huť
. . . . .
ražská železářská společnost.
První česká raff. v Modřanech
„ tov. orient, cukrov.
#36
alto_textblock
#36
Vídeňská burs
#37
alto_textblock
#37
Rentr:
tprocentní papírová kvělnová.
42procentní únorová . .
4procentní stříbrná červencová
4.2procentní » říjnová ..
4procentní zlatá rakouská . .
šprocentní korunová rakouská.
3t/aprocentní korunová (invest.)
4procentní zlatá uherská
.
4procentní korunová uherská.
31/aprocentní kor. (invest.) uher.
rusků půjčka
. . .
Záslavní listy:
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypol. banky kr. českého
3hzproc. Hypot. banky kr. českého
44/zproc. bank, dl. úp. čes. pr. banky
4% zást. listy Měst. spoř. v Praze
Gstřední banka čes. spořitelen 4°0
#38
alto_textblock
#38
Losy;
Celé státní z r. 1860 . . . . .
. . ..
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní
. . . .
vídeňské komunální
. . . .
#39
alto_textblock
#39
vklady
výplaty
korun
60.367
15.79
431.931
461 119
292.766
331 632
185.263
108.579
#40
alto_textblock
#40
Zboži
#41
alto_textblock
#41
Penlze
#42
alto_textblock
#42
102.— 103.—
97.60 98 6
90.— 91.—
99.50 100.50
97. 50
96.50
97.50
96.50
97.50
96.50
97.50
97 50
#43
alto_textblock
#43
96.50
#44
alto_textblock
#44
96.50
#45
alto_textblock
#45
93-
#46
alto_textblock
#46
94.—
100.75
100.75
#47
alto_textblock
#47
99 75
99.7
#48
alto_textblock
#48
100.—
103.25
96.50
95.10
95.90
100.5
96 7
100.—
93.75
93. 7
#49
alto_textblock
#49
100.30
#50
alto_textblock
#50
97. 50
96.10
96.90
101.50
97.70
100.20
94.75
94.75
95.—
100.20
94.85
99.15
98.—
89.50
97.75
97.—
78.15
79.15
96.30
96.80
99.20
99 40
99. 15
99.35
96.30
96.50
96.15 96.35
115 85 116.05
96.335 96 55
87.05 87.25
—.— —
245.50 246.50
415.— 420.—
199.— 203 —
388. 25 390.—
—.— —.—
526.— 530.—
273.— 280.—
444.— 450.—
238.—
240.—
570 —
—.—
—
850.—
429.—
—
170.—
860.—
400.—
203.—
423.—
2665
360.—
250.—
#51
alto_textblock
#51
94.—
99.20
93.85
98 15
97.—
88.50
96.75
#52
alto_textblock
#52
88.50
#53
alto_textblock
#53
89.50
#54
alto_textblock
#54
96.—
#55
alto_textblock
#55
568.—
#56
alto_textblock
#56
910.—
431.—
—.—
172.—
920.—
420.—
205.
427.—
2675
380.—
270.—
#57
alto_textblock
#57
Závěrečné kursy
4. září 3. září
96.30
96.25
99 20
99 15
96.15
96 15
99.15
99.20
115.85
115.85
96.35
96 35
87.05
87 05
111.—
110.95
92.85
92 85
82.40.
82.40
96 30
96 05
#58
alto_textblock
#58
96 50
#59
alto_textblock
#59
96.50
96 50
97.60
90.—
99.75
98.—
100.—
#60
alto_textblock
#60
96 50
#61
alto_textblock
#61
97 60
9975
98.—
100.—
#62
alto_textblock
#62
90-
#63
alto_textblock
#63
152. 40
217.—
260 50
472.—
491.—
#64
alto_textblock
#64
152.40
260.50
472.—
492.——
#65
alto_textblock
#65
216 —
#66
alto_textblock
#66
.—
#67
alto_textblock
#67
ena ávs sa po
(
tisské. . . . . . . . . . .
lurecké . . . . . . . . . .
moravská eskontní . . . . ..
rakousko- uherská . . . . . .
anglo-rakouská . . . . . ..
banka pro země rakouské . .
dolnorakouská eskontní . . . .
»Merkur«, směnár. akc. společnos
rakouský úvěrní ústav . . ..
uherská všeobecná úvěrní . . .
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav.
vídeňská bankovní jednota . ..
vídeňská banka »Union« . . ..
všeobecná depositní banka . . .
#68
alto_textblock
#68
Dopravní podniky:
#69
alto_textblock
#69
Rakouské kreditky . . . . .
Diskonto . . . . . . . . .
Německá banka. . . . . . .
Obchodní společnost . . . . .
Drážďanská banka. . . . . .
Španělské exterieury . . . . .
Bochumské ocelnrny . . . . .
Lauřina huť . . . . . . . .
Dortmund. Union lit. C.. . . .
Harpenská uhl. spol. . . . . .
Hibernia . . . . . . . . .
Consolidace . . . . . . . .
Severoněmecký Lloyd . . . .
Pucket . . . . . . . . . .
Turecké losy . . . . . . .
#70
alto_textblock
#70
Concordia
. . . . . ..
Kschweilské
. . . . . . .
Geisweidské
. . . . . ..
Hochdahí
. . . . . . ..
Katovícké
. . . . . . ..
Wilhelm .
. . . . . . . .
Phönix . .
. . . . . . .
Rh. Slabí
. . . . . . . .
Schalker
. . . . . . .
Westphalia
. . . . . ..
Orenstein
. . . . . ..
Rh. Metall
. . . . . . .
Hasper
. . . . . . .
Donnersmark
. . . . . ..
Huldschinský
. . . . . ..
Vulcan . . . . . . . . . .
Bismark . . . . . . . . .
Caro. . . . . . . . . . .
Hocsch.
. . . . . . . .
Georg Marie . . . . . . .
Königsb.
. . . . . .
Nordstern.
. . . . . . .
#71
alto_textblock
#71
Buštěhradská dráha lit. A .
B . . . 1072.— 1072.—-
Česká severní dráha . . . . . 404.— 404.—
Duchcovsko-podmokelská dráha .
—-
Rak. severo-západní dráha . ..
452.—
452.—
Polabská dráha
451 50
451.50
Pardubická (Jiho-sev.něm. spoj.)
401 50
401. 50
—
Pražsko duchcovská dráha kmen.
Pražsko duche. dráha prioritní .
—.—
—.—
Ústecko teplická dráha
. . .
5150.—
Ferdinandova severní dráha ..
5145.—
Lvovsko-černovická dráha . . .
559.—
559.—
Státní dráha
692.—
692.40
. . . . . . .
Jižní dráha
118.—
118.10
Štyrsko-hradecko-köllašská dráha
500 —
500.—
997—
995.—
Dunajská paroplavební společnost
401 —
400.—
Rakouský Lloyd . . . . . ..
#72
alto_textblock
#72
Banky:
Česká průmyslová . . . . .
» »Union«
Hospodařská úvěrní pro Čechy
Živnostenská
Průmyslové podnlky:
Česká cukerní společnost . . .
Plzeňský akciový pivovar . .
Škodovy závody . . . . . ..
Daňkova strojírna . . . . ..
Brněnská strojirna . . . . .
Králodvorská cementárna
.
Mostecká uhlářská společnost .
Severočeská uhlářská společnost
„
Západočeská
Poldina huť . . . . . . . .
Pražská železářská společnosť . .
Alpská báňská
Rýmavsko-muráňská želez. spol..
Hirtenbergské továrny na náboje
Rakouská zbrojovka
Veitschské magnesitové doly (prior.)
Haličsko-karpat. petrol. spol. . .
Schodnica, petrol. spol. . . ..
Devlsy a valuty:
95.25 95.17
Curých . . . . . . . . ..
95.33
95.22
Paříž . . . . . . . . . ..
Londýn . . . . . . . . . . 239.45 239 45
Německá místa . . . . . . . 117.35 117.35
Řišské marky v papírech . . . 117.35 117. 35
Pvacottrank . . . . . . . . 19.11 19.41
95.35 95.37
Lira . . . . . . . .
Soukromé (sazby eskontní! . 3/4, 41/443/4 35/,41/4-4
Smýšlení klidné při uhájených kursech, ke konc
kreditky na berifnské úhrady čilejší.
x. Z Vídně, 4. září. (Telegr. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 638 —, uherské kre-
ditky 744.50, anglobanka 295 75, bankovní jednota
518 25, unionka 545.—, länderbanka 440.50, státní
dráha 692.50, jižní dráha 118.50, polabská dráha
452 —, severozáp. dráha 453.—, turecké tabákové
393.—, rýmavsko muráňské 556.75, alpinky 667 50.
květnová renta 96.30, uherská korunová 92.85,
turecké losy 186.—, marky za hotové 117.35, ultimo
117.41. Smýšlení pevné.
x Z Vídně, 4. září. (Telfgram. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží).
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol, zl. K 198.40,
198.60, Bukurešť na krátké lhůty
Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.—
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek na
krátké lhůty za 100 mk. 117.321/2, 117.521/2, Německo
na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh.
a 10 lib. št. 239.421/2. 239.70, Londýn na delší lh.
—.— —.—. Nový York za 100 dollarů —.
—.—, Italie šek a krátké ihůty za 100 lir 95. 30.
95.45, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů
—.—. Petrohrad delší lh. 251.75, 252.—, Paříž šek
na krátké lh. za 100 fr. 95.30, 95.45, Paříž delší
lh. —.—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lh.
95.20, 95.35, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a krátké lh. 95.20, 95.35, na delší lh. —.—,
#73
alto_textblock
#73
Petrohradská bursa.
#74
alto_textblock
#74
Z Polrohradu, 4 září. (Zpráva Živn. banky.
4. září 3. zálí
Diskontní . . . . . . . . 379.— 380).—
Baku . . . . . . . . . . . 371.— 369 50
Caspienne . . . . . . . . . 4100 — 410J.—
Sormovo . . . . . . 110.— 110 50
rusko-činská banka. . . . . . 191 — 190.—
Ruská průmyslová banka . . . 290 — 290 —
Petrohradské metaliurgické . . . 115.— 114.—
Kolomna . . . . . . . . . 19 1.— 192.—
Putilovské železo . . . . . . 87 75 88 —
Fénix. . . . . . . . . . . 185 — 185.—
Berlinská bursa.
Z Berlina, 4. září. (Pův. zpr. »Nár. Listů«)
4. září 3. zář
200.75 199 87
177 25
177.25
237 37
237..25
165.60
165..30
144 37
144 30
—.—
225 75
226.50
213.—
213 10
62.50
62.3
206. —r
203.75
—.—
—.—
428 50
423.—
95 10
94.75
112 8
113.10
147.40
146.60
Ira:
329.—
329 50.
202 75
232 25
174.—
172.50
97.—
97.—
228 10 228 25
275.50 278 5
185 80
185 6
176.37
176 30
20..80 200 50
183.40 183. 90
92 00 94.—
157.60 159.—
303 303 10
—.
24525 243.60
279 50 297.50
103.— 104.25
227.— 226.25
42.50
45.—
208.75
208 40
—.—
——
#75
alto_textblock
#75
Z kasovních pap
#76
alto_textblock
#76
Závěrečné kursy
4. září 3. zář
142.25 142 15
185 90 184. 50
1744.— 1744.—
295..25 295.50
439.20 438 50
585.— 579.—
—.—
637.25 634.10
744.— 740.—
1065 — 1065.—
517.75 517.25
544.50 543.—
454.— 454.—
#77
alto_textblock
#77
415.—
415.—
—.—
—.—
388.25
38825
—.—
—.—
—.—
—.—
—.—
—.
282.— 282 —
430.— 430.—
—.— —.—
950.— 957.—
716.— 716 —
—.—
—.—
437 — 439 —
—.—
421. —
2670.—
2665 —
667 5
667.50
556.40
556.50
942.—
939.—
555.—
553 —
—.—
—.—
56 5.——
566 —
470—
470.—