#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
2. září 1908.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 242.
#5
alto_textblock
#5
Frt. Thun s hr. Goluchowským. Ale do té chvíle
má rytíř Hohenblum na své straně více pří-
vrženců nežli dr. Ebenhoch, nežli baron Beck
a nežli baron Aehrenthal všichni dohromady
Za nedlouho uvidíme, na které z obou stran
bude úspěch. Bude-li rytíř Hohenblum naposle
uchlácholen, zaplatí to náš vývoz, naše průmy-
slová výroba, naše tovární dělnictvo při smlouvě
rakousko-rumunské, jejíž kontury snadno lze si
v duchu narýsovati. —
Některými novinami prošly zase zprávyo
jazykové osnově pro království české. Veřejnost
zabývala se touto akeí barona Becka — nikoli
vlády, protože co se stalo po té stránce,je
dosud výhradně dílem, projektem, náčrtem jeho
— v posledních dnech beze vší příčiny. Ne-
stalo se po několik měsíců nic, co by se mohlo
zváti pokrokem anebo jen průpravou. Baron
Beck má hotový svůj plán, o kterém jsme ne-
slyšeli jiné karakteristiky, leč že je, podle ml-
nění svého původce, vybudován na základech
moderních. Je pravda, že baron Beck o jedno-
tlivostech úpravy jazykové při zeměpanskýeh
úřadech královstvi českého mluvil způsobem
naprosto nezávazným a jen ad informandum.
aby jednak sám se informoval o přáních a tuž-
bách v obou táborech, jinak a navzájem aby
informoval důvěrníky jejich, jak si splnění těchto
požadavků představuje, ale operatu pro parla-
ment hotového, definitivního a připraveného
nikdo neviděl, ani dr. Klein, ani sv. p. Bienert,
ani Prášek, ani Prade, ani jednotliví poslanei
čeští a němečtí, proště proto, že takové opus
neexistuje, ještě méně pak mohl kdokoli, budsi
ministr, buďsi poslanec ku pokusu, jazy kové
řády pro státní úřady v království českém sla-
noviti říšskou radou, zaojati stanovisko při-
svědčivé.
Pokud je nám dobře povědomo, bar. Beek
chce se svým opetatem, ovšem projde-li mu mi-
ništerskou radou, do parlamentu a svésti tam
svoji hlavní bitvu. Je nám známo, proč ji chee
podniknouti. Spoléhá předně na své váleční
štěsti, které mu přálo při volební opravě a při
vyrovnání rakdusko uherském, ačkoli slyšel a
slyší nejeden vážný a výstražný hlas: »Jazy-
kový zákon pro jednu zemi a pro dva národy
jeji není volebním řádem a není výrovnaeí
smlouvou rakousko uherskou — to je něco zcela
jiného, to je něco specificky zvláštního, křeh-
kého a choulostivého, to je věc, při které jde
o cit a citlivost a čest, při které se nemůže
zapomenouti minulosti a nomůže znásilniti bu-
doucnost, to je věc, při které nedají se Če-
chové anebo Němci přehlasovati, nejméně však
je to věc, při které bylo by lze přehlasovati jak
ony, tak ty a diktovati jazykový řád pro Čechy
a Němce v království proti Čechům a proli
Němcům «
Druhý důvod, pro který chce baron Bec
říšský jazykový zákon pro království, jest
anarchie, která zahostila se u některých soudů
v t. zv. německém území uzavřeném, kde se
státní úřadníci beztrestně odvážili odepříti rovné
právo, zákonně českému jazyku zabezpečené
napřed vůči českým stranám a českým jejich
právním zástupcům, potom pak též vůči c. k.
státním úřadům samým a kde každý adjunkt
může veřejně a písemně prohlašovati, že pro
něj zákon, ministr a nejvyšší soud jsou pan
Nikdo, protože rozhoduje 1. podle vůle svojí
2. podle vůle, která v desaferu třebenickém je
vyslovena takto: »Nebudeš přijímati podání če-
ských, ani jich česky vyřizovati.«
»Entia praelor necessitatem non sunt multi-
plicanda«, bez potřeby nerozmnožuj věci, které
tu již jsou, hlásal alexandrinský učitel církevní
Zákony a řády, stanovící přesně a nade vši po-
chybu, že čeština je v celé oblasti našeho krá-
lovství jazykem zemským = v zemi obvyklým
a že všude jsou zeměpanské úřady povinny
česká podání přijímat a je vyřizovat (nikol
pouze vyhotovovat) jazykem podaeím, jako na-
vzájem má německý jazyk všude totéž nesporné
právo, jsou četné a postačitelné. Nestává žádné
potřeby je rozmnožovati. Třeba toliko věei
jediné: tyto zřejmé zákony a předpisy co nej-
přísněji a nejdůkladněji provádět a vykonávat —
tak jak jsou.
A zase zaznivají k baronu Beckovi hlasy
výstražné: »Nechej experimentu jazykového zá-
kona pro Čechy, protuže v okamžiku, kdy jeh
podáš, vrhnou ti Rusové pilný návrh do sně-
movny o jazykové úpravě pro Halič a Bukovinu
Slovinci svůj pilný návrh, o jazykové úpravě
pro Krajinu, Štyrsko, Korutany a celé Přimoři.
Chorvaté svůj pilný návrh pro Dalmacii, prolože
specialní zákon pro Čechy utone v záplavě
podnětů pro všeobecnou úpravu jazy kovou !«
Jenom s největší reservou zaznamenáváme
jako třeti motiv snahy ministerského předsedy
po jazykovém zákoně pro Čechy versi, podle
které s mist nejvyšších uloženo baronu Beckovi,
by zákonem učinil přítrž nepořádkům a zmatkům
v soudnietví naší vlastí a podle které na místech
oněch bylo jedně excelenci mimoparlamentn
řečeno: »Dnes ohrozí celou parlamentní situaei
nějský soudní adjunkt, zejíra nějaký lajtnant.
To jsou poměry nesnesitelně. To musí přestatl«
Neoperujeme takovým materiálem. Registrujeme
tuto pověst, poněvadž víme a protože je Ubecně
známo, jak na místech rozhodujících se nemile
nese revolta podřízených soudeů německých
v království českém pro její reflex na situnci
vnitropolitickou
Baron Beck jazykový zákon dohotovila
podati chce. Zdali svůj úmysl uskuteční, dlužno
vyčkati. Že se nezlepšila pro tento jeho podnik
atmosřéra posledními událostmi, baron Becksi
zajisté nezalají, stejně jako dozně, že v parla-
mentě rozervaném, jakým bude poslanecká sně-
movna v listopadu, nebude místečka, na kterém
vjati by se mohla slaboučká, chuďoučká saze-
nice jazykového zákona pro nejdůležitějsí korunní
zemi monarehie tak pevné, by ji nesktátil prvn
prudký vichor a náraz.
#6
alto_textblock
#6
Politické zprávy domácí.
#7
alto_textblock
#7
Ze Lvova, 31. srpna. (Zajem Poláko
o boji Prahy naproti pangerman-
skému železnému kartelu.) Polské
časopisectvo hned pochopilo, oč jde, když vlt-
kovický kartel vypověděl válku Praze i všemu
českému až do těch ubohých českých dělníků,
kteří se naň drou a z jejichž mozolů a potu
kartel dobyl ty ohromné milliony, kterými vládne.
»Slowo Polskie« píše: Celá ta věc je zvlášte
pro nás Poláky nade vše poučná. Musíme siji
#8
alto_textblock
#8
důkladně prohlédnouti. Češi nám dali lekci
přiklad prvého řádu. Jaký má především význam
čin Prahy? Praha se ujímá těch tisíců českých
dělníků, kteří v hutích kartelu otročí a musejí
si ve své nevoli i to dát libit, že je násilně
germanisují. Akcionáři a ředitelé skartelovaných
továren nezanedbávají ničeho, co by mohlo
vtisknouti německý ráz místům českým v Čechách,
na Moravě i ve Slezsku, kde leží jejich prů-
myslové závody. Millionáři železného průmyslu
v Rakousku táhnou v semknuté řadě proti
Čechům i Polákům. Je to fakt významný, že
právě utiskované kartelem české menšiny se
obrátily na Prahu, aby objednávku nezadala
kartelu. Čechové získají franeouzský kapitál,
aby v jejich vlastech se angažoval proti kapi-
tálu německému, jenž je utiskuje hospodářsky.
jenž je odnárodňuje. Totě moudrý maněvr poli-
tický! A Francouzům bude možno na české
půdě odplatiti Němcům, kteří po Sedaně vojen-
ském připravili Francouzům od r. 1870 již ne
jeden ani dva Sedany průmyslově. Příklad jasný.
komentář zbytečný. Víme nyní, že i v obehode
je výhodna chvilová obětavost, když za ni možno
získati velké prospěchy politické i hospodářské.
Poláci ještě hlučněji budou Praze tleskat.
až se dovědí, že francouzské potrubí nebude
dražší a že francouzské železo, vyráběné ze
španělské rudy, je mnohem lepší a tedy i cen-
nější železa vítkovského kartelu, jenž v poslední
době jevil se skutečnou ranou pro železný ob-
chod, pro řemesla a malý i velký strojnický
průmysl bez ohledu na to, jaké národnosti je
ten řemeslník nebo průmyslník Nadehází osvo-
bození, které bude vitáno i Němcům.
Z Lublaně, 31. srpna. (Slovinci ví
tají obchodní smlouvu se Srbske m.
»Slovenskí Narod« jmenuje hr. Goluchowského
předešlého zahraničního minisíra rakouského,
vinníkem obchodní války se Srbském, jež trvala
půl třelího lela a způsobila Rakousko-Uhersku
veliké škody. Je to násilnietví skutečně bezpří-
kladné, píše dále, když ten muž chtěl Srbsk
donutit, aby všecky potřeby pro svou armádu
odebíralo z Rakousko-Uherska! A nebyl při
těch násilnických choutkách sám. Rozličné prů-
myslové korporace a tytéž časopisy, které se
v poslední době se vší rozhodností prohlašovaly
pro bezodkladné sjednání obchodní smlouvy se
Srbskem, tehdy ani slovem se neozvaly proti
zcela pochybené, neslušné a nespravedlivé poli-
tice rakouského ministra. S jakouto krátkozra-
kostí a lehkomyslností rušeny dosavadní ob-
chodní styky se Srbskem! Jako příslučníci to-
hoto soustáti i jako Slované radostně vítáme
počátek nové hospodářské doby a přejeme si
aby pokojný a dobrý poměr k Srbsku by
#9
alto_textblock
#9
trvalý.
#10
alto_textblock
#10
Politické zprávy zahraničně.
#11
alto_textblock
#11
V Praze, 1. září.
#12
alto_textblock
#12
Bosna a Hercegovina.
Ze Sarajeva, 29. srpna. Hlavní výbor srb
ské národní organisace v Bosně a Hereegoviné
přízval si některé staršl a osvědčenié národní
pracovníky, mezi nimi na prvém místě pana
Gligorija Jeftanoviče ze Sarajeva a Vojislov
Solu z Mostaru, aby porokoval o nynějším kri-
tickém položení okupovaného národa. Po té
poradě prohlašuje:
1. Zavedení ústavy je prvou a nejdůleži-
tější potřebou národní, aniž je třeba, aby dříve
rozřešena byla otázka o státoprávním položen
naší vlasti.
2. Z předu se ohražujeme proti tomu, aby
ústava a volební řád byly oktrojovány bez
předchozího dorozumění s národními organi-
sacemi.
3. Co do základních zásad ústavy trváme
úplně na programu srbské národní organisace,
pokládajíce plnou ústavnost za jediný způsoh,
kterým může být uspokojen náš národ.
Zvolen pak zvláštní výbor pro tuto záleži-
tost, v němž jsou pánové: Atanasij Šola, Vasn
Vidovič, Vaso Crnogorčevič, Vojislav Šola, Gli-
gorij Jeflanovič, Dušan Vasiljavič, Kosta Ku-
jundžič, Milan Srskič a Risto Hadži Damjanovič.
a jako náhradníci pp.: pop Kosta Božič a Per
#13
alto_textblock
#13
Drijača.
#14
alto_textblock
#14
Výše sond než policíe — v Rusku.
Před hrdelným soudem ve Varšavě líčena
byla pře proti policejnímu řediteli v Paběni ceích.
jenž byl obžalován, že zavraždil vězně Narcissa
Gryzela. Obžalovaný tvrdil, že Gryzela zastřelil
na útěku, avšak ohledáním vykopané mrtvoly
i výpovédmi svědků dokázáno, že Gryzel ne-
utikal a vůbec ničím se neprovinil, když poli-
cejní ředilel, jenž mu dříve rozličných výhod
dopřával, v nervovém rozčilení vyskočil a vpáli
mu do téla šest smrtelných ran z revolveru.
Stalo se to v přitomnosti policistů, kteří dosvěd-
čili, jak se zločm udál dle pravdy. Byl pak
policejní ředitel Jorvin odsouzen na 12 l
k trestanecké robotě na Sibiři.
#15
alto_textblock
#15
Události v Marokku.
Německý tisk celkem klidně posuzuje pře-
vrat v Marokku. Pouze »jihoněmecká korespon-
dence«, jejž notu jsme citovali, ozvala s
trochu podrážděně. Pařižský »Temps« polemi
suje s touto notou a hájí výjimečně stanovisko
Francie.
Vláda francouzská nemůže prý tak rychle
uznati usurpatora jak si to přeje německý tisk
Nesmí se zapomenout, že Marokko není zem
kde platí mezinárodní právo, které lze důvěřo-
vati bez určitých a absolutních záruk. Moc sul-
tána marockého byla vždy vratká. V takovém
státě nemůže Evropa bez okolků uznati šerifa
svrchovaným vládcem. Lze očekávati, že Něme-
cko uzná, že Francie a Španělsko jsou přede-
vším povolány, aby určily za jakých podmínek
se má uznati Mulej Hafid.
»Tempa« pozaslavuje se nad nedočkavost
německých listů, které myslí, že se dá otázka
nastolení Muleje Halida klidně vyřídit. »Köln.
Zeit.« prohlašuje, že je nutno žádat od nového
sultána určitých záruk. Především uznání
smlouvy algecirasské. V tom ohledu je kolinský
žurnál za jedno s francouzským stanoviskem.
Rovněž souhlasí, aby odvolání evropského voj
ska stalo se až nový sultán zajisti úplně bez
pečnost Evropanů. Dosud Mulej Hafid nespěchal
s tímto zajištěním a zdá se, že on, jenž by!
hlasatelem »svaté války« a tím si dobyl přízn
#16
alto_textblock
#16
lidu, nebude moci zcela volně si počínati
v této věci.
»Temps« projevuje naději, že »Köln. Ztg.e
a vláda, jejíž smýšlení tlumočí tento list, uznají
loyálnost francouzské politiky, kterou dříve po-
dezřívali. Shledávají, že pověst o mehalle Azi-
zově vyzbrojené Francii, byla směšnou smý-
šlenkou.
Dopisovatel »Petit Parisienu« měl rozmluvu
se sultánem Abdul Azizem v Setlatu. Pora-
žený sultán přijal novináře ve skromném stanu,
kde byl pouze jeden koberec a několik sedátek
Přítomen byl ministr zahraničných věel Si Budili.
Tento byl tlumočníkem a odpovídal za sultána.
Vysvětloval porážku mehally sultánovy. Mlulej
Hafid nemá zásluhu o své vítězství. Pouze
šťastné okolnosti mu přispěly. Byl prý přichy-
stán k úlěku z Fezu. Mulej Hafid nemá pravi-
delné armády, s ním jdou jen roty bez kázně.
které nemají žoldu a živí se loupeží. Abdul
Aziz je připraven pustit se znovu do boje.
Sultán přisvědčil živě tomuto prohlášení svého
ministra.
»Kölnisehe Zig.« oznamuje z Berlina
V »Norddeutsche Allg. Ztg « bylo nazváno ne-
pravdivým, že císař osobně telegramem zasáhl do
otázky uznání Muloje Hafida sultánem. Z toho
francouzské listy dovozovaly, že Německo má
k marocké otázce jen nepatrný zájem. Ale tato
domněnka je prý neoprávněná.
Rovněž z Berlína se oznamuje, že vládase
zasazuje o rychlé uznání Muleje
Hařida. Tuto pozoruhodnou zprávu přináší
»Nordd. Allg. Zig«, jež tvrdí, že vláda něme-
cká dala sdělit vládám států zúčastněných na
olgecirasské smlouvě, že vzhledem na novou
situaci v Marokku, uznává za nutné upozorniti
dolyčné státy, že rychlé uznání Muleje
Hafida je žádoucím v zájmu ko-
nečného uklidnění poměrů ma-
rockých.
Z Tangeru se oznamuje, že do Fezu
odejel německý konsul dr. Vassel, aby se
ujal tam svého úřadu, neboť běžné záležitosti
důležité žaloby zůstávají dlouho nevyřizeny.
Německo následuje příkladu Francie, která dává
obstarávati přislusné záležitosti správcem svého
konsulátu Alzirenem, který je ve stycích s Mu-
lejem Ha fidem.
#17
alto_textblock
#17
Aféra Kestrankova.
#18
alto_textblock
#18
Dnešní stav rourového poprasku jeví změnu
závažnými dvěma událostmi, z nichž první a dů-
ležitější jest usnesení správní rady společné vo-
dárny, zaujmouti nevyhnutelné a jedině možné
stanovisko k písemnému doznání chefa hranické
firmy Kunzovy, podle kteréhož byl to on, jenž
ucházel se u Pražské železářské společnosti o
5procentní provisi pro „správní radu vodáren-
skou“, jak dí Kostrankův první přípis v „Prag-
Tagblattu“ uveřejněný. Kroky, jež správní rada
vodárny zahájila proti Kunzovi a důvody tohoto
zakročení samy podávají jisté, ač jen nedostači-
telné objasnění této temné episody. Praví-li
správní rada vodárny, že firma Kunzova nebyla
ani zmocněna, ani oprávněna vyjednávati jmé-
nem vodárenského podnilu s úřadniky zelezář-
ského kartélu, tedy nutno věřiti dotud správní
radě, dokůd A. Kunz nedokáže opak. A dlužno
doufati, že tento opak dokázán ne-
bude. Moment sporného napjetí mezi správní
radou a mezi hranickou firmou jest nejdůleži-
tějším uzlem všech nastávajících a křižujících
se procesů v Kestrankově aféře, neboť důkazem
pravdy v této záležitostí všechno podezřívání
správní rady, jehož uveřejněním a rozšiřováním
uvalil na sebe Kestranek a „Prager Tagblatt“
známý proces, pozbude oprávnění. Z „nezná-
mého pachatele“ stal se známý, přihlásil se
sám a není vyloučeno, že sám od sebe dozná,
že skutečně nebyl správní radou jako kor-
porací zmocněn k svému, ztěžka pochopitelnému
kroku. Tím by se celý další postup záležitosti
valně zjednodušil, a ještě před zahájením pře,
od níž ovšem nemůže býti za žádnou cenu od-
stoupeno, stalo by se obviněni, Kestrankem
v „Tagblattu“ na správní radu jakožto na ko
poraci vržené, iluserním. Jak známo, vlo-
žil Kestranek v ústa „podnikatele, českým kru-
hům blížkélro“, jak se nyní ukazuje, Ant. Kunze
slovo o správní radě vodárny, že jest „stejn
zkastelována jako železářský kar-
tel“. Jest jasno, že tenlo výrok bude nyní tvo-
řiti nejdůležitější indicii pro kroky, jež hodlá
správní rada vodárenská proti Antonínu Kunzovi
podniknouti. Dokáže-li Kestranek Kunzovi, že
těchto slov opravdu užil, stane se vlastním hán-
cem správní rady Kunz ...
Druhou závažnou událostí dne jest pak pro-
hlášení, jež uveřejňuje zástupce dra. K. Černo-
horskéhu, podle něhož dr. Černohorský oznámil
svému bratru, že dnes přijedo do Prahy a podá
okamžitě žalobu na časopisy a oso-
by, které o něm šířily urážliv
zprávy. Tímto dodatkem doplnii
dr. Černohorský své věerejší pro-
hlášení jedině nutným a možným
závěrem, jehož nedostatek jsme
mu včera vytkli, s přimostí a bez-
ohledností, jaká jest i v této afére
naším nepřekročitelným a neod-
chylným zákonem. „Právo Lidu“ velmi
zbytečně citovalo nám naše články, jež jsme
psali ještě dříve, než se na veřejnosti octla jaká-
koli jména domnělých anebo skutečných pacha-
telů, Kestrankem bez udání jména obviňova-
ných. Orgán českoslovanských socialistů víděl
hned včera ráno, že jeho starosti o naši důsled-
nost byly zbytečny. Uvidíme, bude-li míti také
dost loyality a otiskne-li i včerejší naše poznám-
ky ku prohlášení dra. Černohorského, o němž
bude platiti, co jsme v prvních článcích řekli
o neznámém pachateli, dokáže-li mu
Kestranek vše, co o nejmenovaném
„městském radovi“, později pak
(s korekturou) „jistém členu sboru
obecních starších“ tvrdil.
Situace dra. Černoborského po jeho ujiště-
ní, že bude před trestním tribunálem vyhledá-
vati očištění svého jména, je taková, že vyžaduje
aspoň oně šetrnosti, jaké se dostává i každému
obžalovanému, dokud není jeho vina přesně do-
kázána a má právo na takovou ochranu, jakou
obžalovanému až do rozsudku dovede obhájiti
i při přelíčení objektivní president. Tvrditi před
přelíčením, že dr. Černohorský jest vinen, jest
nespravedlivost, jakou nebdůvodní a n
vášnivý a právem vášnivý hně
#19
alto_textblock
#19
celé české veřejnosti na ono h
muže, který dravostí zisku po-
špinil záležitost, celému národu
svatou. Tento hněv musí však na své uko-
jení počkati, až bude obvinění také nezvratně
prokázáno. Všechny ostatní vývody „Práva
Lidu“, směrem k nám namířené, odmítáme
s největším důrazem a vědomím naprosté naší
koroktnosti v aféře, v niž jsme prohlásili, že
všechny následky svého činu ponesou vinníci,
ať jsou kdokoli. Neodvoláme z toho všeho
ani slova, ani tehdy, prokáže-li se, že vinníkem
jest dr. Černohorský.
Druhou výstřednost téže kvality četli jsme
v oficiálním orgánu národní, strany svobodo
myslné. Řečený list domlouvá dru. Černohor
skému ke trestnímu zakročení proti svým utrha-
čům těmito slovy: „To očekává od dra. Černo-
berského také národní strana svobodomyslná.
která musí v zájmu svého čistého štílu žádnt.
aby na dru. Černohorském nelpěl ani atom pode-
zření, vysloveného řed. Kestrankem.“ Což, nepo-
daří-li se dru. Černohorskému očistiti se, jaký
bude potom štít národní strany svobodomyslné,
v důsledcích logiky jejího vlastního oficiálního
listu? S aférou dra. Černohorského nemá strana
jako taková co činiti, štit její byl by v nebez-
pečí, kdyby byla strana obviněna z nekalosti.
jež kladou se na bedra jejího člena. Něco jiného
jest ovšem otázka, zdali dr. Černohorský má
vstoupiti do procesu o svou čest s hodnostm.
jichž se mu dostalo volbou jeho spoluobčanů.
O tom asi nebude sporu, že by se měl všech
svých mandátů vzdáti, a novým volbám podro-
biti jenom s příznivým pro svou osobu rozsud-
kem. Pan dr. Černohorský prejudikoval takové-
mu činu už svým rozhodnutím hned, když slo-
žil předsednictví klubu, který prohlásil záležitost
zadání rour za politickou. Bylo-li předsednictv
tohuto klubu nesrovnatelným s jeho přesvědče
ním, že se dodávky má dostati jedině rakouské
mu průmyslu, není možno, aby jeho mandáty
byly srovnatelny s jeho nynější situací. A půso
biti v té příčině na poslance dra. Černohorského
bylo by mnohem účelnějším úkolem, než ztotož
ovati štít strany s jeho štítem.
#20
alto_textblock
#20
Správní rada společné vodárny
konala včera schůzi za předsednictví pana archi
tekta Gregora a účasti pp. nám. Hubáčka, dra
Scharfa, dra. Růžičky, cís. rady Voitla, m. r.
J. Červeného, eís. r. inž. Sohillera, cís. rady
Novotného a městského radního Seiferta a tu
byla podána zpráva, že pana starosty dra. Groše
došel následující dopis První Moravské továrny
na vodovody Ant. Kunz v Hranicích, kterýž by
postoupen správní radě:
„Právě čtu včerejší „Nár. Listy“, z nichž
dovídám se o aféře ředitelem Kestrankem zúmy
slně vyprovokované i dovoluji si Vašemu Blaho
rodí následovní sděliti:
Po vypsání konkursu na stavbu vodovodu
žádal jsem jako při jiných stavbách od kartel
cenu rour, abych mohl i na dodávku rour ofe-
rovati. Na vyzvání toto obdržel jsem odpověd
že kartel tentokrát žádnému podnikateli cenu
neudá, an oferovati bude sám; na to obrátil jsem
se na francouzské a belgícké železárny, z niehž
pak francouzská také oferovala přímo.
Víděl. jsem, že Praha na základě francoua-
ské konkurence může na kartelu snížení cen
dosíci a tu, maje na zřeteli prospěch města
z vlastního popudu žádal jsem po karte-
lu dodání rour se slevou 5% + 2 0
V případě kladném chtěl jsem pak etěné
vodárenské komisi dodatečně ofertu na roury
s 5procentní slevou podati, při čemž byl bych
2 vydělal. Tím jsem chtěl event. zlevnění na
straně francouzské docíliti a nadál jsem se spíše
udělení zakázky na kladení potrubí, maje o zlev-
nění rour zásluny.
Prose, byste uvedené laskavě na vědomí
vzíti ráčil, trvám atd.“
Po přednesení tohoto dopisua
poradě o věci usnesla se správní rada
jednomyslně, svěřiti advokátu panu
dru. Schauerovi, aby jednak jménem
správní rady a jednak jménem všecl
přítomných členů správní rady poda
trestní žalobu na p. Ant. Kunze
na všechny ostatní v aféře dodávky
rour pro výtlačný vodovod společné
vodárny zúčastněné osoby.
#21
alto_textblock
#21
Ministerstvo obchodu o Kestranko-
vých nařčeních posl. Brdlíka.
Z Vídně, 1. září. Ministerstvo obehodu
rozeslalo dnes toto poloúřadní communiquéi
Centrální ředitel Vilém Kestranek vznes
se zřetelem na pražskou dodávku rour, byť i ne
v souvislosti s ní, tvrzení, že prý z minister-
stva obchodu vykonán byl nátlak, aby se z ná
rodnostně-politických příčin dostalo posl. Brdli-
kovi určitých výhod při zakládání továrny na
šrouby. Že toto tvrzení jest naprosto nepravdivé
vysvítá z tohoto vylíčení: Konsorcium pro zři
zení továrny na šrouby, jemuž poslanec a prů-
myslník Brdlik přináleží, obrátilo se k mini
sterstvu obchodu se stížností, že centrální ředi
tel Kestranek zamýšli založení této továrny zma
řiti tím, že jí nechce dodávati materiál za týchž
podmínek jako ostatním továrnám na šrouby
Takovéto stížnosti z průmyslových a živnosten-
ských kruhů na zkartelované podniky, na něž
jsou při odebírání polotovarů podniky odkázány
bývají u ministerstva obchodu ode dávna před-
nášeny a staly se, jak jest v průmyslových
živnostenských kruzích všeobecně známo, v čet-
ných případech předmětem úřadních intervencí
Již z toho jest zřejmo, že tvrzení, jakoby inter-
vence v záležitosti továrny na šrouby vyplynula
z národních a politických motivů, jest přitaženo
za vlasy.
Národohospodářské oprávnění a nutno
sprostředkovací činnosti ministerstva obchodu
vyplývá tagé z toho, že kartely, provozujíeh
diferenění jednání s podniky, které zkartelované
produkty obráběji, způsobují takto význačné pře-
suny konkurenční schopnosti, když to spočívá
přímo na libovůli vůdčích osobností, připustí-
se vznikání nových podniků či nikoliv. Poněvadž
pak není zákonných ustanovení, jimiž by se ta-
kové počínání dalo zameziti, tu ministerstvo ob-
chodu vyhovuje podobným stížnostem tak, že
se pokusí o zmírnění vzájemných sporů spro-
středkovacími rozhovory. Proto, jako ve všech
podobných případech, bylo také v případě budě-
jovické továrny pozvána směrodatná osobnost
k rozmluvě, při niž nebylo žádáno pražádných
výhod, nýbrž bylo jen žádáno, aby s novým
#22
alto_textblock
#22
podnikem bylo při dodávce materiálu jednáne
tak, jako se všemi ostatními továrnami na šrouby.
Tvrzení centrálního ředitele Kestranka, že byly
vymáhány »výhody«, jest tedy rovněž úplně ne-
pravdivé. Ve své odpovědi na úřadní sdělení
o tomto případě nemohl tyto věci vyvrátitia
ani se o to nepokusil, naopak podstatu věci
ředitel Kestranek sám potvrdil. Tím, že připustil
svoji tendenci vůči nové továrně na šrouby
poznamenal k tomu, že nový podnik obdrži že-
lezo za zahraniční ceny s připočtením doprav-
ného a cla, tedy za podmínek, které založení
nových podniků naprosto znemožňují. Minister-
stvo obchodu má za to, že tímto výkladem po-
skytne veřejnosti o své činnosti dosti vysvětlení
a úsudek očekává s úplným klidem ústavně
kompetentního činitele.
#23
alto_textblock
#23
Kestranek prohlašuje, že už nebude
polemisovat.
Z Vídně, 1. září. Centrální ředitel
Kestranek dává prohlašovati ve
zdujších listech, že se za žádnou cenu další
novinářské polemiky nezúčastní a že vyčká, až
mu před soudním forem bude dána příležitost
podati důkazy.
#24
alto_textblock
#24
Kestranek nejmenoval nikoho!
Z Vídně, 1. září. Jedné zdejší korespon-
denci zaslal ředitel Kestranek přípis tohoto ob-
sahu: Poněvadž se rozšiřují pověsti, že jsem
svým vídeňským přátelům jmenoval osoby, které
ve známé záležitosti intervenovaly, zejména pak
ředitele »Živnostenské banky« p. dra. P'reisa,
prohlašuji, že tyto pověsti jsou
naprosto vymyšleny. Dále akcentuje
v dopise, že u něho dotyční neinter-
venovali vůbec, nýbrž u jiných úradníků
podniku a opakuje, že až před soudem podá
#25
alto_textblock
#25
důkazy.
#26
alto_textblock
#26
„Prager Tagblatt“ přiznává nepřímo, co
bylo řečeno o germunisující činnosti kartelu.
Pokládaje za svou povinnost, ujati se této spo-
lečnosti, přiznává sám, že zřízenci její jsou
většinou Němei. Doznání toto by už samo
o sobě stačilo, zvláště uvážíme-li, že mozi zří-
zenci těmito Němci a poněmčenci zaujímají mí-
sta nejlepší a nejpohodlnější, udávajíce zároveň
tón v řízení závodu.
Ale zajímaavo jest ještě více, o čem „Tag-
blatt“ pomlčel ve své obraně. Ani slova
o nátlaku na české zřízence, na volby atd.a
o ostatních zmíněných projovech germantsace,
jimiz vděčí se společnost českému kraji za mi-
liony, plynoucí do bozedných kapes pp. Ke-
stranků, Waniecků, Wesselých
Kupelwieserů, Wolírumů, Fell-
chenfeldů, Lenků, Liebenů, Wein-
bergerů a ostniních těch povedených Ger-
mánů, vlastně lžigermánů. (Podivili jsme ce
upřímně, když jsme četli, kterak ujímá se těchto
pánů vídeňský antisemitský „Deutsches Volks-
blatt“.)
Ano, páli to, když se železářské společnosti
jednou řádně klepne přes špinavé prsty, jimiž
bez jakýchkoli morálních skrupulí shrabuje pod
záštitou vysok, ch col své tučné dividendy.
Jest to mluva, kťeré společnost r„Tagblatt“
jedině rozumi! A ještě něco jsme pohřešili
v odpovědi „Tagblattu“. List tento jest přece
tak dobře informován. A přece zapomněl nám
říci, kdo byl onen český technik
z Hané, který psal se Vilém Kestrá-
nek a přispíval do časopisu če-
ských chemiků? Snad by se mohl u syého
nejnovějšího oblibence, s kterým nyní tak pilně
koresponduje a jehož dopisy, Prahu hanobíci
uveřejňuje, příležitostně přímo informovati. Na
odpověď jsme zvědavi!
#27
alto_textblock
#27
Dr. Karel Černohorský prohlašuje,
že podá žalobu.
#28
alto_textblock
#28
V pozdní hodině noční dostavil se do re-
dakce naší dr. Karel Černohorský a sděliv,
že přijíždí přímo z Vídně, prohlásil, že na obvi-
nění, proti němu pronesená, odpoví ž a lo bou.
#29
alto_textblock
#29
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
#30
alto_textblock
#30
První tah výstavních losů.
Na první den měsíce září na včerejšek určen by
první tah losů výstavní loterie, podniku nezbyt-
ného pro finanční podporu a oporu každé dosud vý-
stavy
Vzhledem k množství loterií bylo nutno stanoviii
výhry této v ceně pokud možná nejvyšší a ve vý-
běru apartní a lákavé. Šloť o rozprodání celého mi-
lionu losů, čímž vytčen loterii výslavní úkol ne-
snadný i při nepatrné poměrně ceně losu jedně ko-
runy.
Nicméně touha lidská a pokoušení štěstí vydat-
ně napomáhaly tentokráte rozprodeji, jenž z počátku
liknavý, obratnou reklamou později čileji stoupal,
a konečně ve včerejší den tahu byl až horečný. Tak
se stalo, že dle aproximativních odhadů na 400.000
losů bylo rozprodáno do chvíle, kdy v ússtřední síi
průmyslového paláce připravováno vše k prvnímu
Zájem obecenstva zračil se již před pátou hodi-
nou, kdy promenády výstaviště řídly a všechny cesly
vedly nikoli do Říma, ale do průmyslového paláce.
Zde prozatím, kromě několika stolků a židlí, roze-
stavených na podiu kolem poprsí císařova, nebylo
znamenati zvláštních nějakých příprav
Čím však blíže bylo k šestě hodině večerní, tím
většími a většími byly hloučky zvědavých na taha
posiéz o šesté byla již prostorná místnost do posled-
ního místečka vyplněna.
V rozhovorech arci samá naděje a těšení, měně
lhostejnosti, Stráž a dozorcové kordonem udržoval
místo pro přichod slosovací komise, která krátce po
šesté se dostavila, když byli před ní čtyři dozorcové
přinesli „kola Štěstěny“ — čtyři otáčecí bubny, dva
menší, dva větší, zapečetěné, uvnitř s několikráte
skonírolovanými proužky papírů jednak se seriemi,
jednak s čísly
V komisi slosovací, klerá uvítána jako oblíben
primadonna při vstupu na jeviště potleskem, byíi
pánové: předseda pakladatel J. Otto, členové nolál
dr. Batěk, cís. r. Tůma, m. r. Vaníček, bar
Wol!-Zdekauer, ředilel výslavy vl. r. Hoto
wetz, zástupce pol. úřadu vrch, komisař Buršík.
sekretář výstavy Hlaváček, dr. Novák, cís. r
Falkowilz a dva svědkové.
Kola Štěstěny poslavena na slůl a semí za po-
tlesku obecenstva vyzdviženi i sirotkové, 9letý Arnošt
Žďárský a 10letý Ladislav Barášek, oba ze si-
rotčince arciv. Gisely. Oba hoši odhodili kabátky,
a když z dvou menších bubnů strženy pečetě, vy-
zvání drem. Hotowtzem, aby „šťastnou rukou“ táhli,
Za napjatého ticha roztočil jeden z hochů buben
v němž byla čísla serií, a pak vytáhl závitek par
píru, který podal k rozvinutí dru. Hobowtzovi, jen
odevzdal jej dále komisi,
#31
alto_textblock
#31
tahu