ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 cbeea560-71e0-11dc-84d1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 32
#1 alto_textblock #1
12. srpna 1904. Číslo 222.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNI LISTY
#3 alto_textblock #3
Strana 5.
#4 alto_textblock #4
Ruské dobrovelné loďstvo v moř- ských úžinách. Z Cařihradu, 10. srpna. (C.-B.) Proto že ruská vláda nechtěla vyhověti požadavku Porty, aby dala písemní prohlášení v příčině příštího projezdu lodí dobrovolného loďstva úžinami, Porta podala v Petrohradě a u zdejšího vyslanectva notu, v níž bere na vědomi ústní přípověď mini- sterstva zahraničních záležitosti a vyslance, že lodi dobrovolného loďstva propluvše úžinami, po celou plavbu nezamění obchodní vlajku za váleč- nou, nepovezou nijaký výzbroj a náboj a nemaj býti přeměněny na křižáky. Naproti tomu sdělila Porta, že nařídila svým úřadům, aby nechaly lodi dobrovolného loďstva proplouti bez závady mořskými úžinami, nesmí ale proplouti dle dří- vějšího ujednání jich několik najednou, nýbrž teprve když jedna proplula Dardanelami, smí druhá do Bosporu vplouti.
#5 alto_textblock #5
Změněný plán Japonců. Z Paříže, 11. srpna. (C.-B.) »Ag. Havase sděluje z Mukdenu ze dneška: Zdá se, že Ja- ponci změnili rozložení svých vojsk. Vojsko před Haičenem má býti ztenčeno na posilu vo- jenských oddílů, postupujíeích přes hory k Mukdenu. Postavení těchto není známo.
#6 alto_textblock #6
Loď »Thea-. Z Petrohradu, 11. srpna. (C.-B.) »Nov. Vremja« sděluje z Vladivostoku 10. t. m. Kořistní soud prohlásil, že parník »Thea«, po- topený v noci na 26. července, byl zákonitou kořisti i s nákladem svým. Parník byl najat o 25. března na 9 měsíců jistou japonskou spo- lečností, plul mezi japonskými přístavy a požíval všech výhod, poskytovaných japonským obchod- ním lodim. Tím pozbyl však také své neutrality Náklad jeho (ryby) byl nepřátelským ma
#7 alto_textblock #7
jetkem. Z bojiště v jižním Mandžursku. Z Londýna, 11. srpna. Rusové obdržel posily u Ljaojanu. V úterý slyšeti bylo směrem od pravého japonského křídla střelbu a různé explose, o nichž se Japonci domnívají, že po- cházejí od trhání skal, v nichž Rusové zařizují si zákopy. Ode dvou dnů panuj veliké lijavce. Z Tjencina, 11. srpna. Jak se sdě luje, táhnou ruské posily přee Tieuling k Mukdenu, aby se tu spojily s armádou Kuropatki- no vo u.
#8 alto_textblock #8
Námořní opatření. Z Oděsy, 11. srpna. Viceadmirál Čukuin, nástupce Skrydlovův, nařídil okamžitou mo- bilisaci námořních reserv. Návštěva carova v Oděse čeká se dne 21. t. m. Zdravotní poměry ve vojsku. Z Londýna, 11. srpna. Jak mezi Rusy. tak mezi Japonci v Mandžursku zle řádí, jak z Njučvanu telegraficky se sděluje, žlutá zim- nice, ke které nyní ještě přistupují četné pří pady slunečního úpalu. Japonští i ruští lékaři kteří na bojišti chovají se k sobě zcela kolle gtálně, nevědí si rady, kam s onemocnělými. V pol nich lazaretech není vůbec žádného místa. Ru- sové posílají své nemocné a raněné do nemocnic v Sibiři, Japonci do Hirošimy, kde mají všeho všudy čtyři nemocnice. Vrchní lékař nad těmito nemocnicemi disponuje celkem 370 pomocným silami, z nichž 28 je lékařů. V Hirošímě na- chází se právě 1368 nemocných, mezi nimi 878 zraněných. Procento umírajících je nepatrné.
#9 alto_textblock #9
Anglie a Rusko. Z Londýna, 11. srpna. (C.-B.) V horn sněmovně anglické st. tajemník pro věci zahraničné markýz Lansdowne prohlásil na dotaz markýze Ripona: Co se týče dobrovolného loďstva ruského a projezdu Dardanellami, vylo- žili jsme, že dle našeho názoru lodi tohoto loďstva nejsou oprávněny projlžděti Dardanellam jak lodi válečně a poněvadž přece jako lad- nepřátelské propluly, nebyly oprávněny jako válečné lodi vystupovaji a do neutrálního ob- chod uzasahovati. Pokud běží o příhody, vzniklé z projezdu »Petrohradu« a »Pavlovska«, soudím, že zále- žitost ta pozbyla akutnosti. Slyšeli jsme, že po kyny, poslané oněm lodím, aby podobných za- bavení lodí již neprováděly, na adresy své už došly. Soudíme proto, že další lodi nebudou již zabavovány. Turecká vláda nabyla, jakse zdá, od ruské vlády úřadního prohlášení, že tyto lodi za celé své cesty budou plouti jen pod vlajkou obchodní, že nebudou míti an střeliva ani výzbroje na palubě a že nepromění se v křižáky. Na další dotaz po způsobu, jakým ruská vláda projednává otázku válečného kontrabandu, odpověděl řečník, že ruská vláda vydala předpisy o věci té. Nás dotýkají se zvláště odstavce čl. 8. a 10. Prvý nazýv válečným kontrabandem druh pa liva, jako uhlí, naftu, lih atd. a druhý uvádí povšechně vše, co k vedení námořní pozemní války určeno jest, jako kukuřici potraviny, koně, soumary a vůbe zvířata, jichž se ve válce užívá, dopravují-l se předměty na účet nepřítele aneb jsou-li pro něj určeny. Vypovězený italský dopisovatel. Z Říma, 11. srpna. (C.-B.) »Tribunae sděluje z Mukdenu, že dopisovatel Pardo ru- skými úřady byl vyzván, aby bojiště opustil. Přičinou jest ráz zpráv, jím listu jeho za- sllaných. Změna systému. L. Z Petrohradu, 11. srpna. (Pav tel. zvl. dop. »Nár. Listů«.) »Grazda- nino, řízený knížetem Mešcerským v článku zřejmě inspirova- ném, v němž mluví o vnitřních zá- ležitostech ruských, vyslovuje přání po změně systému vnitřního ve pří- čině různých národností a nábožen- Ruské loďstvo portarturské zachránéno? Z Čifa, 11. srpna. (C.-B.) Z Por Arturu přibyší sem ruský torpedo- borec »Rešitelnyj« byl na žádost čín- ského admirála Saha odzbrojen. Proslýchá se, že všechny velké ruské lodi válečné, kromě jediného »Bojana«, Port Ar-
#10 alto_textblock #10
ství.
#11 alto_textblock #11
tur opustily a při tom s Japonci jen na velikou vzdálenost střely vy- měňovaly.
#12 alto_textblock #12
K úmrtí Waldeck-Rousseaua
#13 alto_textblock #13
Německo-židovské listy rozšlapávají zvěst o úmrtí Waldeck-Rousseaua jako na událos prvního řádu, jakoby odeházel z politického života francouzského činitel nejdůležilější a přece ještě nedávno, když týž v senátu vystoupil proti církevní politice Combesově, líčily ho jako odbytou veličinu a jeho stanovisko jako pře- konané, prý vlastní vnitřní chabostí jeho . .. Leč jest pochopitelný jich vděk: nesmí se za- pomínati, že Waldeek-Rousseau to byl, jenž podjal se úkolu, prosaditi soudní rehabilitaci Dreyfusovu a když se to nezdařilo, že mu zjednal svobodu amnestií. A víme přece, s jakou vervou angažovaly se listy ty pro dreyfusovskou akci tu. Ovšem jest nepopíratelno, že v novém politickém životě francouzském Waldeck-Roussenu zaujímá svéráznou individualitou svou místo význačné a že i osobní energií svou a velikou výmluvností hrál roli účinnou a širokou v parla- mentních bojích republiky, avšak trvalý vliv jeho na její organisaci a vývoj vyřčen jest tím, co jsme byli už řekli: že podjal se energického boje proti převaze řeholí a jich školství, zač mu liberalism francouzský bude vždy vděčiti že nejprve sám tuhý v té věci konservativec, na konec přiznal socialním momentům a proudům širší aspoň půdu v novém politickém životě francouzském a jakýs takýs i vliv na zákono- dárství, zvláště pokud se týče úpravy práva syndikátního. Ve směru tom a k eili tomu po- volání socialistického předáka Milleranda do vlastního jeho ministerstva tvořilo jaksi mezník v politických dějinách republiky, jež až dotud byla stála spíše na strnulém manchestrovském stanovisku. V politice vnější Waldeek-Rousseau upustil rovněž od starých tradic francouzských, ale směrem, v němž vyvolati musil mnohem živější kritiky ve vlastní zemi, i opatrnou Gam- bettovou politikou, vyřčenou pravidlem: »Ne- mluvme o urvaných zemích, ale myslemež na ně!« zaměníl snahou po míru, ano po sblížení s Německem . .. Těmito všemi rysy vystižena jest však v podstatě politika i činnost Waldecka- Rousseaua jeví-li se v ní samostatnost a energie jeho, ne- byly tyto ni z daleka rovny geniálnosti Gam- bettově ani bystrozraku Thiersově ani velikému talentu Ferryovu: zabývají-li se tudíž dnes ně- mecké listy při smrti jeho postavou jeho dějin- nou i šíře nežli činily za skonu tří soudobých oněch státníků, lze to vysvětliti právě jen příči- nou vzpomenutou: vděkem německo-židovských novinářů nežli chladným kriticismem historickým. Pierre Marie Waldeck Rousseau narodil se 2. prosince 1846 v Nantes, kde otec jeho byl advokátem. Studoval práva a usadil se jako advokát v Rennes, pak v Paříží. R. 1879 zvolen byl za Rennes do sněmovny poslanecké, kdež se připojil po vítězství Gambettově nad monar- chisty k »unii republikánské«. V r. 1881 po- volal jej Gambetta za ministra vnitra do tak zv. »velikého ministerstva«. Ministerstvo to bylo po- raženo ale již 30. ledna 1882. V ministerstvu Ferryově (1883 —1885), kteréž zavinilo porážku v Tonkinu a proto svrženo bylo, měl Waldeck Rousseau týž portefeuille. Od června r. 1889 do června 1902 byl Waldeck- Rousseau mini sterským předsedou. Té doby udělil Dreyfusovi milost, a uzá- konil předlohu associační, čelící zvláště proti řeholím. Waldeck-Rouseau byl od 7. září 1888 ženat s paní Lionvillovou, vdovou po poslanei a dcerou po proslulém lékaři a učenci Char- cotovi. Dětí nezanechal. Advokátní praxí zjednal si veliké jmění. Jedním z nejproslulejších pro cesů jeho bylo zastupování veliké jedné banky proti pověstné madame Humbertové, ve kterémž její tvrzení o velikém dědictví uznal za jeden z největších švindlů doby. Z Paříže, 11. srpna. (C.-B.) Všechny repu- blikánské listy projevují hluboký zármutek nad úmrtím Waldecka- Rousseana, v němž republika ztráci jednoho ze svých nejdůležitějších zástupců a obhájeů. Listy poukazují k tomu, že třeba Waldeck-Rousseau náležel k umírněnému směru, pochopil přece nutnost demokratických oprava dokázal to zejmena tím, že přispěl ke schválení zákona o organisaci syndikátů. Orgány většiny poukazují ze- jmena k důležitému úkolu, jaký zesnulý hrál od roku 1899 a vyhlašují jej za »spasitele re- publiky« z nejtěžší krise, jakou kdy prošla. — Opposiční listy uznávají, ač odsuzují politiku předsedy ministerstva, jeho velikou intelligene a výmluvnost úchvatnou. Z Paříže, 11. srpna. K operaci na Waldeck Rousseauovi byl přizván kromě dra. Armoura jak již sděleno, i německý specialista prof. dr. Kehr z Halberstatu. Hned po příjezdu Kehrově byl nemocný položen na operační stůl a chloro formem uspán. Při operaci nastala veliká ztráta krve, které Waldeck-Rousseau také podlehl. Prof. Kehr konstatoval rakovinu. Když byl pacient z operačního stolu donesen do postele, probudil se na několik okamžiků; na to opět upadl do bezvědomí. Dány mu injekce sera a kofeinu, aby byla činnost srdce povzbuzena. Účinek byl příznivý. Po injekci nabyl Waldeck Roussenu vědomí. Povolán k němu kněz, zastihl však nemocného již v hluboké mdlobě. Udělil mu rozhřešení a poslední pomazání. Brzo na to Waldeek Rousseau dokonal. Z Paříže, 11. srpna. (C. B.) Madame Waldeck-Rousseauova podékovala ministerskému předsedovi Combesovi za úmysl, uspořádati pohřeb chotě jejího na státní útraty, alo dodala, že manžel její projevil opětně přání po pohřbu velmi jednoduchém. Z Paříže, 11. srpna. (C.-B.) Pobřeb Wal deek-Rousseaua konati se bude v sobotu do poledne z kostela sv. Klotildy. Bude velm jednoduchý. Nebudou proneseny řeči, aniž kla- deny věnce na katafalk, ni prokázány vojenské pocty. Ani deputace se pohřbu nezúčastní. Tč- lesné ostatky zesnulého hudou pochovány na hřbitově montmaríroském. Budou uloženy dnes večer do rakve, zejtra převezeny do Paříže až do soboty ve zmíněném chrámě vystaveny. Docházejí četné telegramy soustrastné do Cor- beilu i do pařížského obydlí zesnulého, kdež se neustále četné politické, diplomatické a lite- rární osobnosti do vyložených archů zapisu i
#14 alto_textblock #14
Balkán.
#15 alto_textblock #15
Telegramy. Z Bitolje, 11. srpna. (C.-B.) Rakousko- nherský a ruský civilní agent navštívili obec Smitesi, pobořenou za loňského povstání.
#16 alto_textblock #16
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
#17 alto_textblock #17
Věci slezské. Z Vídně, 11. srpna. Polská národní rada uveřejňuje následující projev: „Naši nepřátel pořádají sjezd, kterým protestují proti zřízení slovanských parallelek na učitelských ústavech v Těšíně a Opavě. Zašli tak daleko, že 18. t. m. v den císařových narozenin pořádají protidyna- stické demonstrace v Opavě. S mnoha stran se tvrdí, že i my chceme demonstrovat. Výkonný výbor polské Národní rady ve Slezsku na schůzi dne 6. srpna prohlásil, že úplně sdílí stanovisko poslanců polských, obsažené v provolání po- slanců těch, jež bylo sděleno zemské vláděa ministerskému předsedovi. Od doby, co trvají polské obecné školy ve Slezsku, náš národ, opí- raje se o státní základní zákon, tiskem, na schůzích a v provoláních žádal, aby zřídil se pol- ský učitelský ústav. Neboť jen zaslepenost anebo zlovůle může tvrditi, že polské obecné školy mohou existovati bez polského učitelského ústa- vu. Nemůže nám býti též lhostejno, že objevuje se stále větší nedostatek kvalifikovaných učitelů a že učitelé, kteří vyšli z německých ústavů uči- telských, si stěžují, že nemohli tam nabyti kvalifikace žádoucí. Bylo tudíž povinností vlády, zříditi ve Slezsku polský, po případě český seminář a my jsme se nikdy tohoto práva nevzdali. Ač ny- nější opatření vlády vyhovuje jen částečně po- třebám polského obecného školství, musí se přece uznati, že jest aspoň vyhověno nejnaleha- vější potřebě. Vláda splnila částečně svou povin- nost a na nás jest, vyčkati klidně další vývojtéto otázky v naději, že vláda nepovolí ve věci tak nezbytně, z té příčiny, že některé strany proti ní ztropily povyk, ne- mohouce uvésti ani jediného věcného důvodu. Můžeme zůstati tím spíše klidni, ježto do- mácí obyvatelstvo německé ve vévodství slez- ském nestaví se proti naší spravedlivé věci ni- kterak nepřátelsky. Celá vřava je způso- bena živly, kteří vše, co jest polské, napadají, anebo o sobami, které potře- bují agitací takových k jistým po- litickým účelům. Z Vídně, 11. srpna. „V šeněmee ká korrespondence“ sděluje z Opavy: „Vý- bor pro pořádání německého protestního sjezdu, jenž se koná 18. t. m., vydal provolání k oby- vatelstvu, ve kterém vyzývají se obchodníci a majitelé kanceláří, aby toho dne zavřeli místnosti od 9. hodiny dopolední do 2. hod. odpolední. Vzhledem na množství přihlášek ze západního a severozápadního Slezska podal přípravný vý bor k ředitelství c. k. státních dráh žádost, aby uspořádalo zvláštní vlaky. Očekává se, že při- bude do Opavy 15.000 osob. Všecky větší obee slezské budou na sjezdě officiálně zastoupeny.“ Účinek zápovědi vývozu pícnin. Z Vídně, 11. srpna. (»Neue Fr. Presse«. Na dnešní plodinově burse obchod obilní tak se rozvinul, jako by výnos o zápovědi vývozu plenin neměl vlivu na ceny obilí. Během dopo- ledne objevil se však zvláštní neočekávaný úči nek: pšenice a žito byly levnější, kdežto ceny krmiva byly nedotčeny, neboť se vydání zmíně ného výnosu již delší dobu čekalo a účinek jeho na poměry cenové již předem se eskomp- toval. Také nynější cena píenin odpovídá stáva- jící situaci. Oves zlaciněl jen o 5 hal. Kukuřice zdražila o 7 hal. proti včerejšku. V otrubách obchod váznul. Jako by zákazu vývozu pícnin nebylo, nepřišla na zdejší trh nabidka otrub ani od výrobeů, ani od překupníků. Obchod pšeníci byl čilejší. Naposledy znamenala 10 . 36 dopoledne však dosáhla říjnová pšenice až 10.50. Žito zlacinělo o 4 hal. proti včerejšku. Konsum zdá se býti na delší dobu zásoben, vzhledem k uvedenému výnosu nekupuje. Pumová afféra terstská. Z Terstu, 11. srpna. (Zvl. tel.) Dnes vy- konána domácí prohlídka u speditéra Edvarda Raskoviče, syna nedávno zemřelého náměstka starostova.
#18 alto_textblock #18
K Parkerově kandidátní řeči. Z Nového Yorku, 11. srpna. V kandidátní řeči své vyslovil se Parker též (Viz politické zprávy zahraničné. Pozn. red.) proti vysokým elům, ale projevil pochybnost, zdaž mohl by, i kdyby presidentem byl zvolen, zaručiti se z jich snížení, proto že nepochybně i potom většina senátu bude náležeti ke straně republikánské Největší pozornost budí ale projev Parkerův proti postupu militarismu v Unii v poslední době. Demokratický kandidát pravil tu: »My, Ameri- čaně, nejsme národ militaristický, kterýž hledí dobývati, územi šířiti a výhod třeba sebe větších násilím pro se urvati, nýbrž jsme národ, který miluje mír, nejen mír pro nás, ale pro všechny státy i země. Vojenská zbrojení ve velkém slohu snad se 11 b oku občana a lichotí jeho marni- vosti, jsou ale pro říši naši méně důležita, nežli mozek a svalová síla, kterouž jediný přistěhovale přináší nám aneb nežli utržen jediného dollaru k účelům pro- duktivním. Ovšem musíme zachovati ono zbrojení, jehož potřebujeme k zabezpečení země své a k ochraně spoluobčanů svých doma i v cizině; zanechávati zbrojení toho znamenalo by nemístnou spořivost a bylo by projevem malomyslnosti. Na druhé straně musím ale co nejostřeji protestovati proti ná- zoru, že převahy, jíž jsme nabyli, máme vy- užiti, abychom se mísili do sporů jiných států aneb abychom jen proto, že jsme mocní, chtěli zasahovati do všech, třeba důležitých otázek, jež se v jiných dílech světa vyskytnou.«
#19 alto_textblock #19
Telegramy korresp. kanceláře
#20 alto_textblock #20
Panovnické cesly. Z Marianských Lázní, 11. srpna. (C. B Král anglický přibyl sem odpoledne ve 4 .56 hod. na zapřenou pod jmenem vévody Lan casterského a odjel — uvílání officiální bylo za- kázáno — aufemebilem z nádraží hned do měsla
#21 alto_textblock #21
Z Vídně, 11. srpna. (C.-B.) Dle opětné opravy původního sdělení odjede císař do Islu v úterý 16. t. m. v 6 hodin a přijede do Ma- rianských Lázní týž den o 13. hod. odpoledne 16. t. m. večer bude hostina u krále angli ckého. 17. t. m. odjezd do Karlových Varů večer téhož dne návrat do Išlu. Z Išlu, 11. srpna. (C.-B.) Dnes přijel sem prine saský Jiří, jenž se zúčastnil pak hostiny u císaře s ministrem železničním Wittkem. Tento byl pak císařem přijat v celohodinném slyšení. Prine Jiří vrátil se odpoledne do Gmundenu. Z Marianských Lázní, 11. srpna. (C. - B.) Krále anglického pozdravili zde anglický vysla- nec ve Vídni Plunhell s tajemníkem svým Reumem, rakousko-uherský vyslanec v Londýně hr. Mensdorf-Ponilly, okresní hejtman a purk- mistr zdejší. Z Wilhelmshöhe, 11. srpna. (C.-B.) Vilém II. přibyl sem dnes a byl císařovnou, násled- níkem a ostatními princi pozdraven.
#22 alto_textblock #22
Uherská sněmovna.
#23 alto_textblock #23
Z Pešti, 11. srpna. (C.-B.) Poslanecká sně- movna přijala napřed finanční zákon na r. 1904 a menší předlohy, vyřízené včera v druhém třetím čtení. (Eljen v pravo.) Na to schválen návrh immunitního výboru, že výrokem inkom- patibilitního výboru immunita posl. Györffyho nebyla porušena. Ministr orby Tallian odpovídal pak na inter- pellaci posl. Pozsgaye v příčině nouze o píci. Posl. Pozsgay žádal dvoje opatření a to přede- vším výhody dopravní, ale pak i zápověď vý- vozu. Co se týče prvních, řečník prohlásil již ve své odpovědi na dotaz posl. Bánffya, že jak pro píci stébelnou tak i pro všechny ostatní druhy píce budou poskytnuty dalekosáhlé výhody tarifní. Příslušná nařízení byla již vydána uveřejněna. Není tedy potřebí podávati o této části otázky další vysvětlení. Co se týče druhého opatření, na něž posl. Pozsgay nalehal, řečník děl, že dnešním dnem byla vydána jak rakouskou tak uherskou vládou nařízení, kterými zapovídá se vyvážeti píenin, ministrem jmenovitě uvedených. (Posl. Polonyi volá: Plati zápověď vývozu také pro Rakousko?) Rozumí se samo sebou, že nikoliv. Poněvadž jedná se o zápověď vývozu z obvodu společného celního územi, týká se zápověď jen tohoto. Uvnitř společného celního území zásoby píce samozřejmě mohou se dopravovati. Posl. Polonyi: Pak nemá celá zápověď vý- vozu naprosto nijaké praktické ceny, neboť my máme mnohem větší zásoby píce než Rakousko. (Veliká veselost; v pravo hlasy: Zdá se, že nevíte, oč běží.) Ministr orby: Sněmovna dovolí mi, abych při této příležitosti nepouštěl se do zásadní stránky otázky. Ale bylo by zvláštní, kdybychom pořizovali praecedens pro případ, že Rakousko mělo by více pícních zásob než Uhry a že by pak nemohly býti dopravovány z Rakouska do Uher žádně zásoby píce. V tomto ohledu musí platiti úplná reciprocita. Odpověď ministrova přijata jednohlasně na vědomí. Na to odpovídá předseda ministerstva hr. Tisza jakožto ministn vnitra na řadu interpelací. Předseda ministerstva hr. Tisza navrhl, aby sněmovna vzhledem k své veliké pracovní čin- nosti dosud osvědčované a k zemdlení svému nekonala do 10. října nijakých meritorních schůzí a že pouze předseda může svolati for- mální schůzi k přijetí nuncia od sněmovny horní a vyřízení jiných neodkladných záleži- Předseda žádá o zmocnění, aby směl tlumo- čiti blahopřání sněmovny králi za příčinou jeho narozenin, dále aby mohl vypsati nové volby. jichž bude po případě potřebí. Sněmovna zmocnění to udělila. Z Pešti, 11. srpna. (C.-B.) Poslanecká sně movna odročila se až do 10. října. Úmrtí arcibiskupa. Z Pešti, 11. srpna. (C.-B.) Arcibiskup koloeský Jiří Csázska zemřel dnes odpoledne zánětem plic.
#24 alto_textblock #24
tostí.
#25 alto_textblock #25
Bavorský sněm. Z Mnichova, 11. srpna. (C.-B.) Bavorský sněm byl dnes dopoledne princem vladařem za obvyklých obřadností uzavřen. Turecko a americký spor. Z Cařihradu, 10. srpna. (C.-B.) Odpověd Porty na požadavky Spojených států slíbena pro zejtřek.
#26 alto_textblock #26
Anglická výprava v Tibetu. Z Londýna, 11. srpna. (C.-B.) »Reuterov kancelář« sděluje: Dalaj lama uprchl z Lhassy, ale zanechal tam svou pečeť. Plukovník Young- husband vnikl se stráží do Lhassy, kde čínský amban přijal jej s velikou obřadností. Young- husband žádal ambana, aby jmenoval tři až čtyř tibetské delegáty, kteří však nesmí se střídati. Tibeťané zkrátili by snad vyjednávání, kdyby je amban upozornil, že k ustanovením smlouvy ná- leží také placení náhrady a že obnos ten bude růsti každým dnem, o který Angličané déle v Tibetu zůstanou.
#27 alto_textblock #27
Národní hospodář. Nedostatek píce a zemský výbor dolnorakouský. Z Vídně, 11. srpna. (C.-B.) Dolnorakouský výbor zemský usnesl se v dnešní schůzi u vlády se vším důrazem domáhati se řady opatření k odstranění nedostatku píce.
#28 alto_textblock #28
Počasí v Uhrách. Z Pešti, 10. srpna. (C.-B.) Obloha jest zachmuřena, počasí jest tepló. Značné deštěs bouřemi spustily se v západních župách z Dunajem, drobnější deště v Alföldu a ostatních částech za Dunajem. V západních komitátech byla dnes ráno silná mlha.
#29 alto_textblock #29
st. Z Pešti, 11. srpna. (Zvl. tlgr. »Nár- Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 14.000 metr. centů pšenice o 5 h levněji. Znamenalas pšenice tisská 80 kg K 11.—, 80 kg K 10 snětivá, biharská 80 kg K 10.85, z okolí Pešt 81 kg K 11.—, 79 kg K 10.75, banátská 79k K 10 90, dunajsko földvarská 76 kg K 10.40 žito (— 124) K 7.80, 8.1219; ove (— 10 h) K 7.35; kukuřice K 7.35, cin quantinská K 8.—.
#30 alto_textblock #30
Na termínovém trhu směr chabý na realisace, pouze kukuřice udržela se v ceně. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 10.37, na duben K 10.57, žito na říjen K 8.16, na duben K 8.40, oves na říjen K 7.13, na duben K 7.43, kukuřice na srpen K 7.22, na září K 7.23, na květen 1905 K 7. 23, řepka na srpen K 11.20. Na plodinovém trhu vepřové sádlo K 65.—, slanina 3dílná K 56.—. Ostatní beze změny. Počasí na déšt. Ústřední dobytčí trh ve Sv. Marzu. (Týdenní přehled od 8. do 11. srpna.) Na trh se skotem přihnáno o 154 kusy méně než v týdnu minulém, ale dovoz klesl hlavně jen v horším dobytku z pastvina v drobném dobytku, kdežto řádného krmného dobytka dovezeno ještě o 66 kusů méně než v týdnu minulém. Přímo z chlévů koupili ře- zníci o 66 kusů více. Zvláště velký přihon (v silném nepoměru k nynějšímu menšímu kon- sumu) derutuje trh stále více a jen výhradně nejlepší kvality krmné dovedou čeliti klesání cen. V prostředních a horších druzích ceny klesají týden za týdnem a dosáhly nízkosti od let nezaznamenané. Čeští a moravšt i voli nejlepší jakosti uhájili přes všeobecnou chabou tendenci přece ještě posledních cen. I krmní voli první jakosti dodržovali pevně, neboť bylo jich nedostatek, i docíleno, ač ne- snadno, i tu posledních cen. Haličtí voli pro- středně dobré jakosti, jichž bylo málo, měli odbyt celkem obtížný, ale ceny jen málo byly oslabeny. Ostatní voli střední jakosti musili po- voliti proudu a znamenali o 3—4 koruny méně než v minulém týdnu. Silně polevily opětně všechny druhy horší, a to při nejvýše špatném odbytu opětně o 3—4 K za 100 kg. Skorem stejně chabý byl obchod s voli z pastvin; po- levili opětně nejméně o 2 K za 100 kg. Ci- telná baissa byla na trhu s býky opětně silně obeslaném. První druhy ztratily tu až 4, lehčí až 6 K za 100 kg. Krávy polevily o 4, drobný dobytek při neobyčejně chabé tendenci o 4 ai 6 K za 100 kg. Z příhonu, v němž bylo 18 kuso z Čech a 203 kusy z Moravy, prodáno bylo 3734 kusů do Vídně, 1449 do Dolních Rakous, 122 do Čech, 171 do Moravy, 63 do Horních Rakous, 9 pro Salepurk, 15 pro Štyrsko a 145 kusů neprodáno. Na trh s vepřovým dobytkem přihnáno oproti minulému týdnu o 791 tučných a 497 masitých vepřů více. Tendence v ob- chodu s prvými byla přes větší nabídku pevná, jelikož koupěchtivost posilována byla zvýšenými cenami tuku a částečně i větší potřebou na nastávající svátek. Obchod byl veskrz živý a ceny stouply o 1—2 h za kg. Trh byl vy- prodán až na 25 kusů. V podsvinčatech byla tendence méně vlídná a jen zvýšenou potřebou stalo se, uhájeny ceny z minulého týdne. Neprodáno 109 podsvinčat. Na ovčí trh přihnáno o 1200 kusů více, než v týdnu minulém. Kupci, zvláště z Čech, četně se dostavili, chovali se ale vzhledem na větší nabídku zdrželivě. Za zdlouhavého vývoje udržely ovce první jakosti poslední ceny, ale ovce horší jakosti polevily. Do Čech naloženo bylo asi 340 kusů. Na trh s telaty přihnáno o 360 kusů více než v min além týdnu, ale i potřeba byla vzhledem na pondělní svátek přiměřeně větší. Následkem toho lehčí živá telata podražila o4 až 8 haléřů za 1 kg, kdežto těžší telata aspoň cen z minulého týdne dobře uhájila. Poražená telata podražila o 2 až 4 haléře za kg. Poražení vepři prodáváni přes zvý- šený přívoz za ceny jako minulý týden. Poražené ovce při obtížném odbytu oproti minulému týdnu polevily. Ceny je hň at byly nezměněny jako na trhu posledním. H. Z Paříže (la Vilette), 8. srpna. (Původní zpráva »Nár. L.«) Trh na ovee. Příhon 15.236 ovcí. Obchod byl poněkud snazší za cen nezměněných. Neprodáno 1500 kusů. Znamenaly: francouzské ovce od 88 do 110 cent., africké 82 do 97 cent. za půl kg. masné váhy. Přímý dovoz do jatek až do 8. t. m. činil 12.464 kusů; zůstalo v nich do 7. t. m. 2313 oveí. Z Liverpeolu, 10. srpna. (Závěrek.) (4 hodiny 10 minut.) Obrat 5000 žoků. Z toho na spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —.— žoků. Ameri- cké dodávky na srpen 5.84, D.—, na srpen září 5.67. 0.—, na září-říjen 5.42. 0.—, na říjen-listopad 5.33. 0.—, na listopadprosinec 5.30, 0.—, na prosinec- leden 5.27. 0.—, na leden-únor 5.26, 0.—, na únor- březen 526, 0.—, na březen-duben 5.26, 0.—, na duben-květen 0.—, 0.—. Smýšlení stálé. Z Nového Yorku, 11. srpna. (Zvláštní telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžni bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse napjaté. — Znamenala: pše- nice na září 1071/s, na prosinec 1061/8, kukuřice na září 591/s, eukr (Fair Muscovados) 311/16, bavlna 16.65. Závěrečné smýšlení na peněžním trhu nepravidelné.
#31 alto_textblock #31
Hospodářský boj Němců o Poznaňsko.
#32 alto_textblock #32
Nedávno přinesly „Národní Listy“ úvahu, jak vášnivý zápas germánského plemene s pol- skou třímillionovou větví ve vých. Německu přece jen Němcům málo se daři přes brutální energii a ohromné milliony naň věnované. Němci sami se tím také netají; nejen zjevní odpůrci tohoto nemorálního boje v řadách sociální demo- kracie, ale i přátelé jeho. Zajímavo je na př. čísti úsudek pravověrného Germána, který stejně jako ostatní soukmenovci hoří po germanisaci polských krajů ve své objemné studii o boji Němců v Poznaňsku, vydané loni v Poznani“) pod nadpisem „Der wirtschaftliche Kampí der Deutschen mit den Polen um die Provinz Po- sen“ — ale s povzdechy končí svůj spis, rmoutě se, že všechno to úsilí pruské vlády a všechny ty milliony marek dodělávají se celkem malého úspěchu proti houževnatým Polákům poznaň- ským. V knize zmíněné je pečlivě snesen veliký statistický materiál z Poznaňska. Autorem je jistý dr. Wegener, jednatel německého „Ost- *) Nákladem Jos. Jolowicze v Poznani. Cene 6 80 m. Stran 319