#1
alto_textblock
#1
12. srpna 1904. Číslo 222.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNI LISTY
#3
alto_textblock
#3
Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
Ruské dobrovelné loďstvo v moř-
ských úžinách.
Z Cařihradu, 10. srpna. (C.-B.) Proto že
ruská vláda nechtěla vyhověti požadavku Porty,
aby dala písemní prohlášení v příčině příštího
projezdu lodí dobrovolného loďstva úžinami, Porta
podala v Petrohradě a u zdejšího vyslanectva
notu, v níž bere na vědomi ústní přípověď mini-
sterstva zahraničních záležitosti a vyslance, že
lodi dobrovolného loďstva propluvše úžinami, po
celou plavbu nezamění obchodní vlajku za váleč-
nou, nepovezou nijaký výzbroj a náboj a nemaj
býti přeměněny na křižáky. Naproti tomu sdělila
Porta, že nařídila svým úřadům, aby nechaly
lodi dobrovolného loďstva proplouti bez závady
mořskými úžinami, nesmí ale proplouti dle dří-
vějšího ujednání jich několik najednou, nýbrž
teprve když jedna proplula Dardanelami, smí
druhá do Bosporu vplouti.
#5
alto_textblock
#5
Změněný plán Japonců.
Z Paříže, 11. srpna. (C.-B.) »Ag. Havase
sděluje z Mukdenu ze dneška: Zdá se, že Ja-
ponci změnili rozložení svých vojsk. Vojsko
před Haičenem má býti ztenčeno na posilu vo-
jenských oddílů, postupujíeích přes hory
k Mukdenu. Postavení těchto není známo.
#6
alto_textblock
#6
Loď »Thea-.
Z Petrohradu, 11. srpna. (C.-B.) »Nov.
Vremja« sděluje z Vladivostoku 10. t. m.
Kořistní soud prohlásil, že parník »Thea«, po-
topený v noci na 26. července, byl zákonitou
kořisti i s nákladem svým. Parník byl najat o
25. března na 9 měsíců jistou japonskou spo-
lečností, plul mezi japonskými přístavy a požíval
všech výhod, poskytovaných japonským obchod-
ním lodim. Tím pozbyl však také své neutrality
Náklad jeho (ryby) byl nepřátelským ma
#7
alto_textblock
#7
jetkem.
Z bojiště v jižním Mandžursku.
Z Londýna, 11. srpna. Rusové obdržel
posily u Ljaojanu. V úterý slyšeti bylo směrem
od pravého japonského křídla střelbu a různé
explose, o nichž se Japonci domnívají, že po-
cházejí od trhání skal, v nichž Rusové zařizují
si zákopy. Ode dvou dnů panuj
veliké lijavce.
Z Tjencina, 11. srpna. Jak se sdě
luje, táhnou ruské posily přee
Tieuling k Mukdenu, aby se tu
spojily s armádou Kuropatki-
no vo u.
#8
alto_textblock
#8
Námořní opatření.
Z Oděsy, 11. srpna. Viceadmirál Čukuin,
nástupce Skrydlovův, nařídil okamžitou mo-
bilisaci námořních reserv. Návštěva
carova v Oděse čeká se dne 21. t. m.
Zdravotní poměry ve vojsku.
Z Londýna, 11. srpna. Jak mezi Rusy.
tak mezi Japonci v Mandžursku zle řádí, jak
z Njučvanu telegraficky se sděluje, žlutá zim-
nice, ke které nyní ještě přistupují četné pří
pady slunečního úpalu. Japonští i ruští lékaři
kteří na bojišti chovají se k sobě zcela kolle
gtálně, nevědí si rady, kam s onemocnělými. V pol
nich lazaretech není vůbec žádného místa. Ru-
sové posílají své nemocné a raněné do nemocnic
v Sibiři, Japonci do Hirošimy, kde mají všeho
všudy čtyři nemocnice. Vrchní lékař nad těmito
nemocnicemi disponuje celkem 370 pomocným
silami, z nichž 28 je lékařů. V Hirošímě na-
chází se právě 1368 nemocných, mezi nimi 878
zraněných. Procento umírajících je nepatrné.
#9
alto_textblock
#9
Anglie a Rusko.
Z Londýna, 11. srpna. (C.-B.) V horn
sněmovně anglické st. tajemník pro věci
zahraničné markýz Lansdowne prohlásil na dotaz
markýze Ripona: Co se týče dobrovolného
loďstva ruského a projezdu Dardanellami, vylo-
žili jsme, že dle našeho názoru lodi tohoto
loďstva nejsou oprávněny projlžděti Dardanellam
jak lodi válečně a poněvadž přece jako lad-
nepřátelské propluly, nebyly oprávněny jako
válečné lodi vystupovaji a do neutrálního ob-
chod uzasahovati.
Pokud běží o příhody, vzniklé z projezdu
»Petrohradu« a »Pavlovska«, soudím, že zále-
žitost ta pozbyla akutnosti. Slyšeli jsme, že po
kyny, poslané oněm lodím, aby podobných za-
bavení lodí již neprováděly, na adresy své už
došly. Soudíme proto, že další lodi nebudou
již zabavovány. Turecká vláda nabyla, jakse
zdá, od ruské vlády úřadního prohlášení, že
tyto lodi za celé své cesty budou plouti jen
pod vlajkou obchodní, že nebudou míti an
střeliva ani výzbroje na palubě a že nepromění
se v křižáky.
Na další dotaz po způsobu, jakým ruská
vláda projednává otázku válečného kontrabandu,
odpověděl řečník, že ruská vláda vydala předpisy
o věci té. Nás dotýkají se zvláště
odstavce čl. 8. a 10. Prvý nazýv
válečným kontrabandem druh pa
liva, jako uhlí, naftu, lih atd. a druhý
uvádí povšechně vše, co k vedení námořní
pozemní války určeno jest, jako kukuřici
potraviny, koně, soumary a vůbe
zvířata, jichž se ve válce užívá, dopravují-l
se předměty na účet nepřítele aneb jsou-li pro
něj určeny.
Vypovězený italský dopisovatel.
Z Říma, 11. srpna. (C.-B.) »Tribunae
sděluje z Mukdenu, že dopisovatel Pardo ru-
skými úřady byl vyzván, aby bojiště opustil.
Přičinou jest ráz zpráv, jím listu jeho za-
sllaných.
Změna systému.
L. Z Petrohradu, 11. srpna. (Pav
tel. zvl. dop. »Nár. Listů«.) »Grazda-
nino, řízený knížetem Mešcerským
v článku zřejmě inspirova-
ném, v němž mluví o vnitřních zá-
ležitostech ruských, vyslovuje přání
po změně systému vnitřního ve pří-
čině různých národností a nábožen-
Ruské loďstvo portarturské
zachránéno?
Z Čifa, 11. srpna. (C.-B.) Z Por
Arturu přibyší sem ruský torpedo-
borec »Rešitelnyj« byl na žádost čín-
ského admirála Saha odzbrojen.
Proslýchá se, že všechny velké
ruské lodi válečné, kromě
jediného »Bojana«, Port Ar-
#10
alto_textblock
#10
ství.
#11
alto_textblock
#11
tur opustily a při tom s Japonci
jen na velikou vzdálenost střely vy-
měňovaly.
#12
alto_textblock
#12
K úmrtí Waldeck-Rousseaua
#13
alto_textblock
#13
Německo-židovské listy rozšlapávají zvěst
o úmrtí Waldeck-Rousseaua jako na událos
prvního řádu, jakoby odeházel z politického
života francouzského činitel nejdůležilější a přece
ještě nedávno, když týž v senátu vystoupil
proti církevní politice Combesově, líčily ho jako
odbytou veličinu a jeho stanovisko jako pře-
konané, prý vlastní vnitřní chabostí jeho . ..
Leč jest pochopitelný jich vděk: nesmí se za-
pomínati, že Waldeek-Rousseau to byl, jenž
podjal se úkolu, prosaditi soudní rehabilitaci
Dreyfusovu a když se to nezdařilo, že mu
zjednal svobodu amnestií. A víme přece, s jakou
vervou angažovaly se listy ty pro dreyfusovskou
akci tu. Ovšem jest nepopíratelno, že v novém
politickém životě francouzském Waldeck-Roussenu
zaujímá svéráznou individualitou svou místo
význačné a že i osobní energií svou a velikou
výmluvností hrál roli účinnou a širokou v parla-
mentních bojích republiky, avšak trvalý vliv jeho
na její organisaci a vývoj vyřčen jest tím, co
jsme byli už řekli: že podjal se energického
boje proti převaze řeholí a jich školství, zač
mu liberalism francouzský bude vždy vděčiti
že nejprve sám tuhý v té věci konservativec,
na konec přiznal socialním momentům a proudům
širší aspoň půdu v novém politickém životě
francouzském a jakýs takýs i vliv na zákono-
dárství, zvláště pokud se týče úpravy práva
syndikátního. Ve směru tom a k eili tomu po-
volání socialistického předáka Milleranda do
vlastního jeho ministerstva tvořilo jaksi mezník
v politických dějinách republiky, jež až dotud
byla stála spíše na strnulém manchestrovském
stanovisku. V politice vnější Waldeek-Rousseau
upustil rovněž od starých tradic francouzských,
ale směrem, v němž vyvolati musil mnohem
živější kritiky ve vlastní zemi, i opatrnou Gam-
bettovou politikou, vyřčenou pravidlem: »Ne-
mluvme o urvaných zemích, ale myslemež na
ně!« zaměníl snahou po míru, ano po sblížení
s Německem . ..
Těmito všemi rysy vystižena jest však
v podstatě politika i činnost Waldecka- Rousseaua
jeví-li se v ní samostatnost a energie jeho, ne-
byly tyto ni z daleka rovny geniálnosti Gam-
bettově ani bystrozraku Thiersově ani velikému
talentu Ferryovu: zabývají-li se tudíž dnes ně-
mecké listy při smrti jeho postavou jeho dějin-
nou i šíře nežli činily za skonu tří soudobých
oněch státníků, lze to vysvětliti právě jen příči-
nou vzpomenutou: vděkem německo-židovských
novinářů nežli chladným kriticismem historickým.
Pierre Marie Waldeck Rousseau narodil se
2. prosince 1846 v Nantes, kde otec jeho byl
advokátem. Studoval práva a usadil se jako
advokát v Rennes, pak v Paříží. R. 1879 zvolen
byl za Rennes do sněmovny poslanecké, kdež
se připojil po vítězství Gambettově nad monar-
chisty k »unii republikánské«. V r. 1881 po-
volal jej Gambetta za ministra vnitra do tak zv.
»velikého ministerstva«. Ministerstvo to bylo po-
raženo ale již 30. ledna 1882. V ministerstvu
Ferryově (1883 —1885), kteréž zavinilo porážku
v Tonkinu a proto svrženo bylo, měl Waldeck
Rousseau týž portefeuille. Od června r. 1889
do června 1902 byl Waldeck- Rousseau mini
sterským předsedou.
Té doby udělil Dreyfusovi milost, a uzá-
konil předlohu associační, čelící zvláště proti
řeholím. Waldeck-Rouseau byl od 7. září 1888
ženat s paní Lionvillovou, vdovou po poslanei
a dcerou po proslulém lékaři a učenci Char-
cotovi. Dětí nezanechal. Advokátní praxí zjednal
si veliké jmění. Jedním z nejproslulejších pro
cesů jeho bylo zastupování veliké jedné banky
proti pověstné madame Humbertové, ve kterémž
její tvrzení o velikém dědictví uznal za jeden
z největších švindlů doby.
Z Paříže, 11. srpna. (C.-B.) Všechny repu-
blikánské listy projevují hluboký zármutek nad
úmrtím Waldecka- Rousseana, v němž republika
ztráci jednoho ze svých nejdůležitějších zástupců
a obhájeů. Listy poukazují k tomu, že třeba
Waldeck-Rousseau náležel k umírněnému směru,
pochopil přece nutnost demokratických oprava
dokázal to zejmena tím, že přispěl ke
schválení zákona o organisaci
syndikátů. Orgány většiny poukazují ze-
jmena k důležitému úkolu, jaký zesnulý hrál
od roku 1899 a vyhlašují jej za »spasitele re-
publiky« z nejtěžší krise, jakou kdy prošla. —
Opposiční listy uznávají, ač odsuzují politiku
předsedy ministerstva, jeho velikou intelligene
a výmluvnost úchvatnou.
Z Paříže, 11. srpna. K operaci na Waldeck
Rousseauovi byl přizván kromě dra. Armoura
jak již sděleno, i německý specialista prof. dr.
Kehr z Halberstatu. Hned po příjezdu Kehrově
byl nemocný položen na operační stůl a chloro
formem uspán. Při operaci nastala veliká ztráta
krve, které Waldeck-Rousseau také podlehl. Prof.
Kehr konstatoval rakovinu. Když byl pacient
z operačního stolu donesen do postele, probudil
se na několik okamžiků; na to opět upadl do
bezvědomí. Dány mu injekce sera a kofeinu,
aby byla činnost srdce povzbuzena. Účinek byl
příznivý. Po injekci nabyl Waldeck Roussenu
vědomí. Povolán k němu kněz, zastihl však
nemocného již v hluboké mdlobě. Udělil mu
rozhřešení a poslední pomazání. Brzo na to
Waldeek Rousseau dokonal.
Z Paříže, 11. srpna. (C. B.) Madame
Waldeck-Rousseauova podékovala ministerskému
předsedovi Combesovi za úmysl, uspořádati
pohřeb chotě jejího na státní útraty, alo dodala,
že manžel její projevil opětně přání po pohřbu
velmi jednoduchém.
Z Paříže, 11. srpna. (C.-B.) Pobřeb Wal
deek-Rousseaua konati se bude v sobotu do
poledne z kostela sv. Klotildy. Bude velm
jednoduchý. Nebudou proneseny řeči, aniž kla-
deny věnce na katafalk, ni prokázány vojenské
pocty. Ani deputace se pohřbu nezúčastní. Tč-
lesné ostatky zesnulého hudou pochovány na
hřbitově montmaríroském. Budou uloženy dnes
večer do rakve, zejtra převezeny do Paříže
až do soboty ve zmíněném chrámě vystaveny.
Docházejí četné telegramy soustrastné do Cor-
beilu i do pařížského obydlí zesnulého, kdež
se neustále četné politické, diplomatické a lite-
rární osobnosti do vyložených archů zapisu i
#14
alto_textblock
#14
Balkán.
#15
alto_textblock
#15
Telegramy.
Z Bitolje, 11. srpna. (C.-B.) Rakousko-
nherský a ruský civilní agent navštívili obec
Smitesi, pobořenou za loňského povstání.
#16
alto_textblock
#16
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#17
alto_textblock
#17
Věci slezské.
Z Vídně, 11. srpna. Polská národní rada
uveřejňuje následující projev: „Naši nepřátel
pořádají sjezd, kterým protestují proti zřízení
slovanských parallelek na učitelských ústavech
v Těšíně a Opavě. Zašli tak daleko, že 18. t. m.
v den císařových narozenin pořádají protidyna-
stické demonstrace v Opavě. S mnoha stran se
tvrdí, že i my chceme demonstrovat. Výkonný
výbor polské Národní rady ve Slezsku na schůzi
dne 6. srpna prohlásil, že úplně sdílí stanovisko
poslanců polských, obsažené v provolání po-
slanců těch, jež bylo sděleno zemské vláděa
ministerskému předsedovi. Od doby, co trvají
polské obecné školy ve Slezsku, náš národ, opí-
raje se o státní základní zákon, tiskem, na
schůzích a v provoláních žádal, aby zřídil se pol-
ský učitelský ústav. Neboť jen zaslepenost anebo
zlovůle může tvrditi, že polské obecné školy
mohou existovati bez polského učitelského ústa-
vu. Nemůže nám býti též lhostejno, že objevuje
se stále větší nedostatek kvalifikovaných učitelů
a že učitelé, kteří vyšli z německých ústavů uči-
telských, si stěžují, že nemohli tam nabyti
kvalifikace žádoucí. Bylo tudíž povinností
vlády, zříditi ve Slezsku polský, po
případě český seminář a my jsme se
nikdy tohoto práva nevzdali. Ač ny-
nější opatření vlády vyhovuje jen částečně po-
třebám polského obecného školství, musí se
přece uznati, že jest aspoň vyhověno nejnaleha-
vější potřebě. Vláda splnila částečně svou povin-
nost a na nás jest, vyčkati klidně další
vývojtéto otázky v naději, že vláda
nepovolí ve věci tak nezbytně, z té příčiny,
že některé strany proti ní ztropily povyk, ne-
mohouce uvésti ani jediného věcného důvodu.
Můžeme zůstati tím spíše klidni, ježto do-
mácí obyvatelstvo německé ve vévodství slez-
ském nestaví se proti naší spravedlivé věci ni-
kterak nepřátelsky. Celá vřava je způso-
bena živly, kteří vše, co jest polské,
napadají, anebo o sobami, které potře-
bují agitací takových k jistým po-
litickým účelům.
Z Vídně, 11. srpna. „V šeněmee ká
korrespondence“ sděluje z Opavy: „Vý-
bor pro pořádání německého protestního sjezdu,
jenž se koná 18. t. m., vydal provolání k oby-
vatelstvu, ve kterém vyzývají se obchodníci a
majitelé kanceláří, aby toho dne zavřeli místnosti
od 9. hodiny dopolední do 2. hod. odpolední.
Vzhledem na množství přihlášek ze západního
a severozápadního Slezska podal přípravný vý
bor k ředitelství c. k. státních dráh žádost, aby
uspořádalo zvláštní vlaky. Očekává se, že při-
bude do Opavy 15.000 osob. Všecky větší obee
slezské budou na sjezdě officiálně zastoupeny.“
Účinek zápovědi vývozu pícnin.
Z Vídně, 11. srpna. (»Neue Fr. Presse«.
Na dnešní plodinově burse obchod obilní tak se
rozvinul, jako by výnos o zápovědi vývozu
plenin neměl vlivu na ceny obilí. Během dopo-
ledne objevil se však zvláštní neočekávaný úči
nek: pšenice a žito byly levnější, kdežto ceny
krmiva byly nedotčeny, neboť se vydání zmíně
ného výnosu již delší dobu čekalo a účinek
jeho na poměry cenové již předem se eskomp-
toval. Také nynější cena píenin odpovídá stáva-
jící situaci. Oves zlaciněl jen o 5 hal. Kukuřice
zdražila o 7 hal. proti včerejšku. V otrubách
obchod váznul. Jako by zákazu vývozu pícnin
nebylo, nepřišla na zdejší trh nabidka otrub
ani od výrobeů, ani od překupníků. Obchod
pšeníci byl čilejší. Naposledy znamenala 10 . 36
dopoledne však dosáhla říjnová pšenice až
10.50. Žito zlacinělo o 4 hal. proti včerejšku.
Konsum zdá se býti na delší dobu zásoben,
vzhledem k uvedenému výnosu nekupuje.
Pumová afféra terstská.
Z Terstu, 11. srpna. (Zvl. tel.) Dnes vy-
konána domácí prohlídka u speditéra Edvarda
Raskoviče, syna nedávno zemřelého náměstka
starostova.
#18
alto_textblock
#18
K Parkerově kandidátní řeči.
Z Nového Yorku, 11. srpna. V kandidátní
řeči své vyslovil se Parker též (Viz politické
zprávy zahraničné. Pozn. red.) proti vysokým
elům, ale projevil pochybnost, zdaž mohl by,
i kdyby presidentem byl zvolen, zaručiti se z
jich snížení, proto že nepochybně i potom většina
senátu bude náležeti ke straně republikánské
Největší pozornost budí ale projev Parkerův proti
postupu militarismu v Unii v poslední době.
Demokratický kandidát pravil tu: »My, Ameri-
čaně, nejsme národ militaristický, kterýž hledí
dobývati, územi šířiti a výhod třeba sebe větších
násilím pro se urvati, nýbrž jsme národ, který
miluje mír, nejen mír pro nás, ale pro všechny
státy i země. Vojenská zbrojení ve
velkém slohu snad se 11 b
oku občana a lichotí jeho marni-
vosti, jsou ale pro říši naši méně
důležita, nežli mozek a svalová
síla, kterouž jediný přistěhovale
přináší nám aneb nežli utržen
jediného dollaru k účelům pro-
duktivním. Ovšem musíme zachovati ono
zbrojení, jehož potřebujeme k zabezpečení země
své a k ochraně spoluobčanů svých doma
i v cizině; zanechávati zbrojení toho znamenalo
by nemístnou spořivost a bylo by projevem
malomyslnosti. Na druhé straně musím ale co
nejostřeji protestovati proti ná-
zoru, že převahy, jíž jsme nabyli, máme vy-
užiti, abychom se mísili do sporů jiných států
aneb abychom jen proto, že jsme mocní, chtěli
zasahovati do všech, třeba důležitých otázek,
jež se v jiných dílech světa vyskytnou.«
#19
alto_textblock
#19
Telegramy korresp. kanceláře
#20
alto_textblock
#20
Panovnické cesly.
Z Marianských Lázní, 11. srpna. (C. B
Král anglický přibyl sem odpoledne ve 4 .56
hod. na zapřenou pod jmenem vévody Lan
casterského a odjel — uvílání officiální bylo za-
kázáno — aufemebilem z nádraží hned do měsla
#21
alto_textblock
#21
Z Vídně, 11. srpna. (C.-B.) Dle opětné
opravy původního sdělení odjede císař do Islu
v úterý 16. t. m. v 6 hodin a přijede do Ma-
rianských Lázní týž den o 13. hod. odpoledne
16. t. m. večer bude hostina u krále angli
ckého. 17. t. m. odjezd do Karlových Varů
večer téhož dne návrat do Išlu.
Z Išlu, 11. srpna. (C.-B.) Dnes přijel sem
prine saský Jiří, jenž se zúčastnil pak hostiny
u císaře s ministrem železničním Wittkem.
Tento byl pak císařem přijat v celohodinném
slyšení. Prine Jiří vrátil se odpoledne do
Gmundenu.
Z Marianských Lázní, 11. srpna. (C. - B.)
Krále anglického pozdravili zde anglický vysla-
nec ve Vídni Plunhell s tajemníkem svým
Reumem, rakousko-uherský vyslanec v Londýně
hr. Mensdorf-Ponilly, okresní hejtman a purk-
mistr zdejší.
Z Wilhelmshöhe, 11. srpna. (C.-B.) Vilém
II. přibyl sem dnes a byl císařovnou, násled-
níkem a ostatními princi pozdraven.
#22
alto_textblock
#22
Uherská sněmovna.
#23
alto_textblock
#23
Z Pešti, 11. srpna. (C.-B.) Poslanecká sně-
movna přijala napřed finanční zákon na r. 1904
a menší předlohy, vyřízené včera v druhém
třetím čtení. (Eljen v pravo.) Na to schválen
návrh immunitního výboru, že výrokem inkom-
patibilitního výboru immunita posl. Györffyho
nebyla porušena.
Ministr orby Tallian odpovídal pak na inter-
pellaci posl. Pozsgaye v příčině nouze o píci.
Posl. Pozsgay žádal dvoje opatření a to přede-
vším výhody dopravní, ale pak i zápověď vý-
vozu. Co se týče prvních, řečník prohlásil již
ve své odpovědi na dotaz posl. Bánffya, že jak
pro píci stébelnou tak i pro všechny ostatní
druhy píce budou poskytnuty dalekosáhlé výhody
tarifní. Příslušná nařízení byla již vydána
uveřejněna. Není tedy potřebí podávati o této
části otázky další vysvětlení.
Co se týče druhého opatření, na něž posl.
Pozsgay nalehal, řečník děl, že dnešním dnem
byla vydána jak rakouskou tak uherskou vládou
nařízení, kterými zapovídá se vyvážeti píenin,
ministrem jmenovitě uvedených. (Posl. Polonyi
volá: Plati zápověď vývozu také pro Rakousko?)
Rozumí se samo sebou, že nikoliv. Poněvadž
jedná se o zápověď vývozu z obvodu společného
celního územi, týká se zápověď jen tohoto.
Uvnitř společného celního území zásoby píce
samozřejmě mohou se dopravovati.
Posl. Polonyi: Pak nemá celá zápověď vý-
vozu naprosto nijaké praktické ceny, neboť my
máme mnohem větší zásoby píce než Rakousko.
(Veliká veselost; v pravo hlasy: Zdá se, že
nevíte, oč běží.)
Ministr orby: Sněmovna dovolí mi, abych
při této příležitosti nepouštěl se do zásadní
stránky otázky. Ale bylo by zvláštní, kdybychom
pořizovali praecedens pro případ, že Rakousko
mělo by více pícních zásob než Uhry a že by
pak nemohly býti dopravovány z Rakouska do
Uher žádně zásoby píce. V tomto ohledu musí
platiti úplná reciprocita. Odpověď ministrova
přijata jednohlasně na vědomí. Na to odpovídá
předseda ministerstva hr. Tisza jakožto ministn
vnitra na řadu interpelací.
Předseda ministerstva hr. Tisza navrhl, aby
sněmovna vzhledem k své veliké pracovní čin-
nosti dosud osvědčované a k zemdlení svému
nekonala do 10. října nijakých meritorních
schůzí a že pouze předseda může svolati for-
mální schůzi k přijetí nuncia od sněmovny
horní a vyřízení jiných neodkladných záleži-
Předseda žádá o zmocnění, aby směl tlumo-
čiti blahopřání sněmovny králi za příčinou jeho
narozenin, dále aby mohl vypsati nové volby.
jichž bude po případě potřebí.
Sněmovna zmocnění to udělila.
Z Pešti, 11. srpna. (C.-B.) Poslanecká sně
movna odročila se až do 10. října.
Úmrtí arcibiskupa.
Z Pešti, 11. srpna. (C.-B.) Arcibiskup
koloeský Jiří Csázska zemřel dnes odpoledne
zánětem plic.
#24
alto_textblock
#24
tostí.
#25
alto_textblock
#25
Bavorský sněm.
Z Mnichova, 11. srpna. (C.-B.) Bavorský
sněm byl dnes dopoledne princem vladařem za
obvyklých obřadností uzavřen.
Turecko a americký spor.
Z Cařihradu, 10. srpna. (C.-B.) Odpověd
Porty na požadavky Spojených států slíbena pro
zejtřek.
#26
alto_textblock
#26
Anglická výprava v Tibetu.
Z Londýna, 11. srpna. (C.-B.) »Reuterov
kancelář« sděluje: Dalaj lama uprchl z Lhassy,
ale zanechal tam svou pečeť. Plukovník Young-
husband vnikl se stráží do Lhassy, kde čínský
amban přijal jej s velikou obřadností. Young-
husband žádal ambana, aby jmenoval tři až čtyř
tibetské delegáty, kteří však nesmí se střídati.
Tibeťané zkrátili by snad vyjednávání, kdyby je
amban upozornil, že k ustanovením smlouvy ná-
leží také placení náhrady a že obnos ten bude
růsti každým dnem, o který Angličané déle
v Tibetu zůstanou.
#27
alto_textblock
#27
Národní hospodář.
Nedostatek píce a zemský výbor dolnorakouský.
Z Vídně, 11. srpna. (C.-B.) Dolnorakouský
výbor zemský usnesl se v dnešní schůzi u vlády
se vším důrazem domáhati se řady opatření
k odstranění nedostatku píce.
#28
alto_textblock
#28
Počasí v Uhrách.
Z Pešti, 10. srpna. (C.-B.) Obloha jest
zachmuřena, počasí jest tepló. Značné deštěs
bouřemi spustily se v západních župách z
Dunajem, drobnější deště v Alföldu a ostatních
částech za Dunajem. V západních komitátech
byla dnes ráno silná mlha.
#29
alto_textblock
#29
st. Z Pešti, 11. srpna. (Zvl. tlgr. »Nár-
Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 14.000
metr. centů pšenice o 5 h levněji. Znamenalas
pšenice tisská 80 kg K 11.—, 80 kg K 10
snětivá, biharská 80 kg K 10.85, z okolí Pešt
81 kg K 11.—, 79 kg K 10.75, banátská 79k
K 10 90, dunajsko földvarská 76 kg K 10.40
žito (— 124) K 7.80, 8.1219; ove
(— 10 h) K 7.35; kukuřice K 7.35, cin
quantinská K 8.—.
#30
alto_textblock
#30
Na termínovém trhu směr chabý
na realisace, pouze kukuřice udržela se v ceně.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 10.37, na duben K 10.57, žito na říjen
K 8.16, na duben K 8.40, oves na říjen
K 7.13, na duben K 7.43, kukuřice na srpen
K 7.22, na září K 7.23, na květen 1905 K 7. 23,
řepka na srpen K 11.20.
Na plodinovém trhu vepřové sádlo
K 65.—, slanina 3dílná K 56.—. Ostatní beze
změny.
Počasí na déšt.
Ústřední dobytčí trh ve Sv. Marzu.
(Týdenní přehled od 8. do 11. srpna.)
Na trh se skotem přihnáno o 154 kusy
méně než v týdnu minulém, ale dovoz klesl
hlavně jen v horším dobytku z pastvina
v drobném dobytku, kdežto řádného krmného
dobytka dovezeno ještě o 66 kusů méně než
v týdnu minulém. Přímo z chlévů koupili ře-
zníci o 66 kusů více. Zvláště velký přihon
(v silném nepoměru k nynějšímu menšímu kon-
sumu) derutuje trh stále více a jen výhradně
nejlepší kvality krmné dovedou čeliti klesání
cen. V prostředních a horších druzích ceny
klesají týden za týdnem a dosáhly nízkosti od
let nezaznamenané. Čeští a moravšt i voli
nejlepší jakosti uhájili přes všeobecnou chabou
tendenci přece ještě posledních cen.
I krmní voli první jakosti dodržovali pevně,
neboť bylo jich nedostatek, i docíleno, ač ne-
snadno, i tu posledních cen. Haličtí voli pro-
středně dobré jakosti, jichž bylo málo, měli
odbyt celkem obtížný, ale ceny jen málo byly
oslabeny. Ostatní voli střední jakosti musili po-
voliti proudu a znamenali o 3—4 koruny méně
než v minulém týdnu. Silně polevily opětně
všechny druhy horší, a to při nejvýše špatném
odbytu opětně o 3—4 K za 100 kg. Skorem
stejně chabý byl obchod s voli z pastvin; po-
levili opětně nejméně o 2 K za 100 kg. Ci-
telná baissa byla na trhu s býky opětně silně
obeslaném. První druhy ztratily tu až 4, lehčí až
6 K za 100 kg. Krávy polevily o 4, drobný
dobytek při neobyčejně chabé tendenci o 4 ai
6 K za 100 kg.
Z příhonu, v němž bylo 18 kuso
z Čech a 203 kusy z Moravy, prodáno
bylo 3734 kusů do Vídně, 1449 do Dolních
Rakous, 122 do Čech, 171 do Moravy,
63 do Horních Rakous, 9 pro Salepurk, 15 pro
Štyrsko a 145 kusů neprodáno.
Na trh s vepřovým dobytkem
přihnáno oproti minulému týdnu o 791 tučných
a 497 masitých vepřů více. Tendence v ob-
chodu s prvými byla přes větší nabídku pevná,
jelikož koupěchtivost posilována byla zvýšenými
cenami tuku a částečně i větší potřebou
na nastávající svátek. Obchod byl veskrz živý
a ceny stouply o 1—2 h za kg. Trh byl vy-
prodán až na 25 kusů.
V podsvinčatech byla tendence
méně vlídná a jen zvýšenou potřebou stalo se,
uhájeny ceny z minulého týdne. Neprodáno 109
podsvinčat.
Na ovčí trh přihnáno o 1200 kusů více,
než v týdnu minulém. Kupci, zvláště z Čech,
četně se dostavili, chovali se ale vzhledem na
větší nabídku zdrželivě. Za zdlouhavého vývoje
udržely ovce první jakosti poslední ceny, ale ovce
horší jakosti polevily. Do Čech naloženo bylo
asi 340 kusů.
Na trh s telaty přihnáno o 360 kusů
více než v min além týdnu, ale i potřeba byla
vzhledem na pondělní svátek přiměřeně větší.
Následkem toho lehčí živá telata podražila o4
až 8 haléřů za 1 kg, kdežto těžší telata aspoň
cen z minulého týdne dobře uhájila. Poražená
telata podražila o 2 až 4 haléře za kg.
Poražení vepři prodáváni přes zvý-
šený přívoz za ceny jako minulý týden.
Poražené ovce při obtížném odbytu
oproti minulému týdnu polevily. Ceny je hň at
byly nezměněny jako na trhu posledním.
H. Z Paříže (la Vilette), 8. srpna.
(Původní zpráva »Nár. L.«) Trh na ovee.
Příhon 15.236 ovcí. Obchod byl poněkud snazší
za cen nezměněných. Neprodáno 1500 kusů.
Znamenaly: francouzské ovce od 88 do 110
cent., africké 82 do 97 cent. za půl kg. masné
váhy. Přímý dovoz do jatek až do 8. t. m.
činil 12.464 kusů; zůstalo v nich do 7. t. m.
2313 oveí.
Z Liverpeolu, 10. srpna. (Závěrek.) (4 hodiny
10 minut.) Obrat 5000 žoků. Z toho na spekulace
a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —.— žoků. Ameri-
cké dodávky na srpen 5.84, D.—, na srpen září 5.67.
0.—, na září-říjen 5.42. 0.—, na říjen-listopad 5.33.
0.—, na listopadprosinec 5.30, 0.—, na prosinec-
leden 5.27. 0.—, na leden-únor 5.26, 0.—, na únor-
březen 526, 0.—, na březen-duben 5.26, 0.—, na
duben-květen 0.—, 0.—. Smýšlení stálé.
Z Nového Yorku, 11. srpna. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžni
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse napjaté. — Znamenala: pše-
nice na září 1071/s, na prosinec 1061/8,
kukuřice na září 591/s, eukr (Fair
Muscovados) 311/16, bavlna 16.65.
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
nepravidelné.
#31
alto_textblock
#31
Hospodářský boj Němců o Poznaňsko.
#32
alto_textblock
#32
Nedávno přinesly „Národní Listy“ úvahu,
jak vášnivý zápas germánského plemene s pol-
skou třímillionovou větví ve vých. Německu
přece jen Němcům málo se daři přes brutální
energii a ohromné milliony naň věnované. Němci
sami se tím také netají; nejen zjevní odpůrci
tohoto nemorálního boje v řadách sociální demo-
kracie, ale i přátelé jeho. Zajímavo je na př.
čísti úsudek pravověrného Germána, který stejně
jako ostatní soukmenovci hoří po germanisaci
polských krajů ve své objemné studii o boji
Němců v Poznaňsku, vydané loni v Poznani“)
pod nadpisem „Der wirtschaftliche Kampí der
Deutschen mit den Polen um die Provinz Po-
sen“ — ale s povzdechy končí svůj spis, rmoutě
se, že všechno to úsilí pruské vlády a všechny
ty milliony marek dodělávají se celkem malého
úspěchu proti houževnatým Polákům poznaň-
ským.
V knize zmíněné je pečlivě snesen veliký
statistický materiál z Poznaňska. Autorem je
jistý dr. Wegener, jednatel německého „Ost-
*) Nákladem Jos. Jolowicze v Poznani. Cene
6 80 m. Stran 319