ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 cbe564e0-661f-11dc-b71b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
*
#3 alto_textblock #3
NÁRODN« L
#4 alto_textblock #4
24. prosince 1901.
#5 alto_textblock #5
Číslo 354.
#6 alto_textblock #6
——
#7 alto_textblock #7
prospěch mučenníků vřesenských způsobily bo lestně zklamání. Poloúřadní »Schlesische Zeitung volá na pomoc kaneléře Bälowa, aby se po staral ve Vídni, aby sbírky byly zapovězeny Zvláště prušácký orgán mrzí dar města Kra kova a bývalého zemského maršálka haličského hr. Stanislava Badena. Německá vláda nejednou již vedla ruku vlády vídeňské a dlužno říci, že nikoli ku pro spěchu a cti rakouského mocnářství. Jsme žádostivi, zdaž i tentokráte bude Vídeň po vůl Berlinu.
#8 alto_textblock #8
Kdy Rusko mohlo by přijmoutí Rakousko-Uhersko za spojence. Maďarům se již rozbřesklo, že pangerma nísm nehrozí jen západním Slovanům, nýbrž i jím. Ohlížejí se, odkud by jim kynouti mohla posila a pomoc. Na rakouské Slovany dosu málokterý z nich si vzpomíná a na uherské ještě méně. Majíce se za velmoc, hledají si spojenee proti pangermánskému nebezpečí mozi velmo- cemi. Ve sněmu uherském m.-p. Szell veřejn ukázal ve stranu Ruska, řka: To právě chválím při trojspolku, že nám nebrání v jistých otázkách dohodnouti se s Ru- skem. Slovo to patrně nevyklouzlo Szellov z úst náhodou, nýbrž bylo v ně vloženo rakou- sko-uherskou politikou zahraničnou, jež jes oběma polovinám mocnářství společna. »Honoe BpeMa«, odpovídajíc k télo na- bídce, nemá proti ní ničeho zásadného, drží pány »Uhry« a »Rakušáky« ve slušné vzdále nosti od ruského těla. Vytýká jim, že ani jedni ani druzí nemají čistého svědomí. Vědí, že an Rusko, ano ani Francie nemohou s nimi sejíti se, dokud jedni i druzí budou uliskovati Slo- vany. »Těsné přátelství s dvojspol kem dá se mysliti jen při úplne spravedlnosti Rakousko-U hersk ke všem svým národům.« »Což je tato podmínka nesplnitelna?« Ano, je nesplnitelna, protože Rakousko- Uhersko v zahraničné a Rakousko i ve vnitřní politice takovou moe povolilo Němcům, že se z ní vyprostiti nedovede, byť i chtělo. Ale ono nechce a chtiti nebude a Němci jsouce tu roz- hodujícím živlem, hýčkaným i obávaným, nedo- pustí, aby Rakousko-Uhersko o podmínce ruské třeba jen přemýšlelo.
#9 alto_textblock #9
Skopijský konsul Pára. »Ilpaoc BoCTOKL« má dopis z Starého Srbska, jenž je pravým výkřikem bo- lesti nad protivenstvím, které tam srbskému živlu činí c. k. konsul Pára. Dopisovatel žaluje: Je to smutná a známí pravda, že právě Slované jsou nejzapálenějšími a nejhorlivějšími hlasateli germanismu a fatal- ného Drangu nach Osten. A Rakousko dobře počítá, užívajíc zvláště Slovanů k proveden svých plánů na Balkáně. I konsul Pára je Slovan, Čech, ale to mu nevadí, aby zatím, co jeho češti bratří bojují proti germánskému nátisku v své vlasti, prorážel mu dráhu srbskou zemí na východ a pomáhal udolávati srbský národ. To, ce dělá Slovan Pára se srbským živlem, nebyi s to udělati jeho předchůdce ve Skoplji Němee Pisok. Rakousko nemůže se probiti na Kosovo, dokud zde v Starém Srbsku stojí hradba srb- ských hrudí, a Pára boří tuto hradbu. Rakousko tihne k Solunu, a na té cestě naráží na Srby v Makedonii po řece Vardaru. Pára ničí tyto Srby, avšak ne pomocí Albanců, nýbrž Bulharů, členů makedonského komitétu. Jako na Kosově Albanci, tak v Makedonii bulharský komitét je hlavním agentem rakouských zámyslů. Zde nikdo nepochybuje, že myšlenka, aby zřízen byl ma- kedonský komitét, vznikla ve Vídni. Nás není tajno, že bulharský makedonský komitét hlavnt podporu dostává z Vídně, přes Skoplje. R. 1899 a 1900 bulharští propagandisté ve Skoplji ne- byli s to zahájit učebný rok ani na mužském, ani na ženském gymnasiu. V tom příšla z Ra- kouska pomoe 600.000 fr. Učebný rok na bul- harských gymnasifch v Skoplji započal, ale sou- časně zablyštěl se i nůž nad hlavami srbských duchovních v Kovani, Čalově a nad ubohými srbskými sedláky v Orachovci, Rudnoku, Bogo- milu a jiných vsech kraje velesského. Když se o tom psalo, ano prstem ukazovalo, nikdo ne- chtěl věřiti.
#10 alto_textblock #10
Spory jihoamerické. Na této ni na oné straně okeánu nevěř ovšem nikdo, že by pro spor tento došlo k válce mezi středoevropským císařstvím a jihoameri- ckou republikou. Soudí se ale, že dojde aspoř na lodní demonstraci německou před venezuel- ským přístavem La Guayrou a Puertem Cabel- lem, aby hrozivým rozvinutím námořních sil ně meckých donucena byla vláda republiky, jejíž loďstvo bohužel jest nevalné, splniti požadavky německých obchodníkův. Železnice mezi Kara- kazem, hlavním městem republiky a Valenei vystavěna byla německými penězi, inženýrya úřadníky. Zárokování stavebního a dopravního kapitálu bylo venezuelskou vládou německým majitelům smlouvou zaručeno, ale dle německého úsudku nehoví prý venezuelská vláda s dostatek této své povinnosti. Tato ale odvolává se na to, že pověstné německé »počítání« nesrovnává se s jejími výpočty a podmínkami a jest ochotna, nejsou-li páni Němci spokojeni, dráhu tu od- koupiti. Němci nejsou mimo to spokojení tím, že jim vláda venezuelská platiti chce svými dluhopisy, tvrdice, že tyto na mezinárodním trhu jsou prý téměř bezcennými. (A přece jim svě doby německé banky razily cestu!) Hněvy ně- mecké plynou i z toho, že nedávno jistý Ve- nezuelan v hádce na ulicí zabil německého kupce, jenž jej urazil, a že byl pak soudem venezuelským osvobozen. Soudní řízení pro- vedlo se řádně a více tedy vláda venezuelská činiti nemohla, nechtěla-li porušiti zásadu o ne- odvislosti soudeovské. V Berlíně sice soptí, ale ač by měli sto chutí obsaditi některý přístav venezuelský »na čas«, aby pak v něm v zájmu své hospodářské rozpínavosti trvale zůstali, zdržuje je od krajního kroku toho respekt před Spojenými státy a jich zásadou netrpěti v Ame rice severní i jižní žádných již annexí evrop ských.
#11 alto_textblock #11
K nedělnímu případu pařížskému. Vláda Wsldeck-Rousseauova provedla, jal čtenář ví již z depeší v pondělním listě. — svou. Nepřipustila z politické nevraživosti hlavu města Paříže ke slovu při officiální slavnosli od- halení pomníku Baudinova a hleděla umlčel jej davem všelijak sbubnovaným i po slavnosti. když slova se ujal. Dausset pravil prostě »Jmenem Paříže přejímám do vlastnictví její tento pomník, jenž zřízen byl na památku Baudina, kterýž zemřel pro líd, republiku a svobodu !« Dausset vrátil se pak na radnici, aby přítomen byl schůzi obeení rady. — Nacionali sti- cká většina její uvítala jej s na- dšením. Ob. rada Auffrey zvolal: »S lá v předsedovi naší rady, uraženém presidentem ministerstva. « Schůze byla po prudkém výstupu s prefektem sekvan ským odročena.
#12 alto_textblock #12
Rušti studenti z Haliče na naší universitě. (Z kruhů sludonlských.)
#13 alto_textblock #13
Zatím co národ náš úsilně, vědom sobě nutnosti a kulturní oprávněnosti svého poža davku, domáhá se druhé české university, po- zvedají i ostatní národnosti v říši naší hlasu svého za zřízení universit, za právo, vzdělávat se svým jazykem i na nejvyšším stupni, zříditia svá vlastní střediska kulturní. Jsou to především národnosti jihoslovanské a Rusové v Haliči. A ná rod náš, jenž do nedávna takřka neměl své univer sity české, jenž vědom jest si velikého významu, jaký měla pro náš rozmach kulturní a národ- nostní, ochotně přijal tyto požadavky Slovanů rakouských za své. Stalo se tak zejmena tiskem naším a manifestačním způsobem na schůzíeh všestudentské a »Slovanského klubu«. V krátké době na to přiostřily se poměry na université dvovské, kdež dosud Rusové počtem as 600 studovali. Události ony jsou dosti známy. Touha a snaha po vlastním vysokém učení trvá v studentsvu ruském již po několik let. Letos však vystoupil senát university Ivovské proti to- muto požadavku, jenž pronášen byl zcela le- gálně, takovým způsobem, že bylo morální nut- ností, aby Rusové z university odešli. Necht soudí se o kroku tomto jakkoliv, přece přiznatí se musí studentům ruským jistý beroismusa vzácná solidarita. Neboť učinili tak všichní,a dovedli, ač chudi většinou, zříci se všech výhod, podpor a existenčních prostředků a odloučiti se od dosavadního domova, ač těžce. Čásť šla jieh do Krakova, kam zvaly je sympathie tamějších studentů polských, a do Vídně. Čásť v Černov- cích nebyla přijata z obavy před poslovaněním neb aspoň utraquisováním této university ně- mecké, založené za heslem »Drang nach Osten.« Ovšem, my neznali takřka dosud jich a oni nás. Praha byla jim příliš daleko, příliš cizí. Však studentstvo české, poznavši jich požadavky prodchnuto ideou vzájemnosti slovanské, sympa- tisovalo s nimi a pozvalo v kritické době Rusy k nám. Vyzvání došlo již pozdě, mnoho jich odobralo se jinam, čásť však ochotně, s na- dšením přijala upřímné pozvání, v němž slíbena podpora jak morální tak hmotná, a dala se za- psati na naší universitě. Studentstvo české, bez rozdílu přesvědčení. uvítalo s radostí tento krok, přijalo je ve svůj střed, podjalo se ochotně úkolu postarati se o tyto hosty alovanské. A nebude zajisté osa- moceno. Král, hlavní město Praha, národ náš, jenž požadavek Rusů za vlastní samobylnose kulturní přijal za svůj na schůzích oněch i jinde, zajisté rád přijme bratry tyto a vyjde jim vstříc s pohostinstvím a podporou morálníi hmotnou. Naše vysoké učení stává se takto v pravdě slovanským, kulturním ohniskem těch národů slovanských, již dosud universit nemají, dot doby, než spravedlivé požadavky jejich dojdou splnění. Není v tomto přijeti Rusů žádného ostří proti Polákům. Vždyť studentstvo krakovské přijalo je rádo mezi sebe a Rusové haličtí sami prohlašují, že neprotestují odchodem svým proti národu polskému, nýbrž jen proti způsobu, ja- kým vystoupila proli nim universita lvovská. Studentstvo české a s ním veřejnost naše dokáže jim, že dovede nejen souhlasiti s nimi. ale i pomoci, což bude jen morálním důsledkem našeho čelného postavení mezi Slovany rakou-
#14 alto_textblock #14
J. P.
#15 alto_textblock #15
skými.
#16 alto_textblock #16
Denní zprávy. Vydavatelé denních časopisů pražských ochotně vyhověli proje- venému přání svého techniekého personálu, aby v den štědrovečerní. tedy v úterý dne 24. prosince 1901. typografická práce pro příští číslo ranní již o 5. hodině odpolední byla ukončena. Za tou příčinou přijímati bude dnes v úterý dne 24. prosince t. r. naše administrace inseráty pro ranní číslo středeční jen do 3. hod. odpolední. Administrace našeho listu bude v úterý dne 24. t. m. i v hodinách poledních otevřena. Odpolední vydání „Národních Listů“ dnes dne 24. t. m. ne- vyjde. — Taktika německého tisku. Konference se blíží a v německém tisku pozorovati zvláštní tak- tiku. Vědouce již napřed, že my Čechové na poko- řující podmínky německé nikdy nepřistoupíme, snaží se uvaliti nezdar konferencí na naše bedra, abychom pak my před světem objevili se jako zásadní nepřátelé smíru a co živel, jenž je překázkou kaž- dého zdravého, normálního rozvoje tohoto státu. Na národ náš chtějí uvaliti následky nezdaru a národ ná má býti ztrestán za to, že nesklonil šiji před něme- ckým diktátem. Taková je německá spekulace a naší povinností je, co nejrozhodněji proti tomuto ma- névru protestovati. Tážeme se našich národních od- půrců, kdo je v držení privilegií a výhod jazykových? Jsme to my či oni? Jakou řečí mluví ústřední úřady. jaká je výhradná řeč presidia obou sněmoven, jak se mluví v delegacích, jaký je autontický text zákonů. jak mluví mezi sebou všechny zeměpanské úřady a uvnitř svěho jednání? Jaký je jazyk všech státních ústavů a podniků uvnitř a na venek? Jaký je jazyk tabákové režie, ústavu loterního, úřadů monopolních atd. Jak jsou označeny státní peněžní poukázky, jaký je text na státních papírech, znalost které řeči zádá stát bez výtmky na všech svých úřadnících? =
#17 alto_textblock #17
Na všechny tyle olázky dáli můžeme jedinou broman nou odpověď a ta je: v tomto státě je všechno něme cké. Řeč Němců je všude panující, nám pak a ostat ním národům hozeny jsou zbytky a našemu jazyku klerý, když jsme se k tomuto soustátí připojili, by v těchto našich zemích jedině panujícím, dopřáno jen tlačiti se u dveří hrdé síně germánského nadpráví. kde se jenom němčina roztahuje. Němci jsou v ne- oprávněném držení všeho a my Čechové se ústupků domaháme a sice ne v tom smyslu, že bychomí měl v úmyslu z některých jejích práv a předností je vy- tlačiti, nýbrž jedině potud, že chceme, abychom jako původní obyvatelé, jako nepopíratelní páni télo země měli stejného práva jazykového s nimi. Ba naše ústupnost jde tak daleko, že pro některé agendy spo- lečné s jinýmí zeměmi, kde bydlí národové jiného jazyka, bez nucení a ovšemí z dobré vůle, k vůl snadnějšímu dorozumění a ovšem jen na tak dlouho pokud se státoprávní poměry v této říši neurovnaj jinak, bez zadání svého práva, bychom svolili k tomu, aby zůstalo při nynější praxi. Na nás tedy, kteří ni- čeho nemáme než dobré své právo, žádných ústupků ani rozumným způsobem žádati se nemůže, naopak ústupky činiti musejí ti, kteří všechno zabrali. všechno mají. My bychom jim mohli činitijen ústupky na účet svého národního bytí, nelioť kdybychomse zřekli i těch drobtů jazykových, ež nazýváme dnes svým majetkem, pak by nám v rukou zůstalo solva tolik, co by stačilo, abychom se nazývati mohli ná- rodem. Němci žádají na nás, abychom se podrobilia uznali němčinu za zákonnou řeč státní. Kdybychom tak učinili, dekretovali bychom tím sami svou národ- ní smrt, neboť tím okamžikem, kdy by vyšel ve „w. Zeitungu“ ve věci té zákon, bylo by Rakousko v vší formě prohlášeno za stát německý. To naši ná- rodní odpůrci dobře vědí a proto jejich zininičná sna- ha učiniti skutkem konečně, co dávným jejich snem. A tomu ovšem se vzepřem a raději v boji vykrvácíme a jako národ v zápasu za svou existenci čestně zhy- nem, než bychom sklonili tvrdou a hrdou českou hlavu před Gesslerovým kloboukem uzákoněně něm- činy. Pak ale budeme prohlášení za nesmířitelné nésti budeme následky tohoto našeho vzdoru. Nic nás v tom nezmýlí tklivá písnička, kterou dnes naladili téměř všechny vídeňské listy. Ukazují na tu Bídu v životě státním, tu mizerii v živolě hospodářském a dokazují, že by rázem bylo jinak, kdyby konečně došlo u nás k národnímu míru, kdyby konečně za- vládl klid a pokoj v této říši. A k tomu pak připojuj farisejskou poznámku: „A to všechno je ve vašich rukou, Čechové. Na vás je, abyste pravici námí podali a společně s námi se zasazovali o povznesení a zmo- hutnění této říše, tak aby tato bezpečným stala se útulkem svobody a bohaté sídlo aby v ní měl po- krok.“ Hned ale k fomu připojují: „Toť se ví, že náš svatodušní program musíte přijatí a německou státní řeč že musíte schváliti, jinak to nepůjde. Však uvažte věc dobře a mějte na mysli následky. jaké by z toho pro vás vzešly, kdybyste se na dále vzpírali. Není pravda, co se tvrdí a čím se těšíte, že hůř než nyní vám v ohledu národním vůbec býti nemůže. Můze A vy v první řadě to ucítíte.“ Ne tak, my řeč obrátí- me: „Na vás, pánovití Němci, padniž kletba, jesli ani tentokráte smír se nepodaří. My ze své chudé moš- ny, v níž chováme zbytečky svých práv, vám bo- hatým a výsadami přecpanýmí nic dáti nemůžeme. Vy ale, kteří se v nadpráví topite, vraťte nám, ce jste v době slabosti naší uchvátili. Zbude vám toho mno- hem více ještě, než to, čemu my se těšiti budeme. Dáte tím pokoje a míru této zemi a chcete-li i to si při- počtěte ke svým zásluhám. — Pro rozdělení císařského daru, věno vaného Čechům na zřízení gallerie českého uměn v Praze, mezi obě národnosti, vyslovuje se velm rozhodným a žádné odmluvy nedopouštějícím způ- sobem »Pilsner Tagblatt« ve svém nedělním čísle. Bojovný list poslance a notáře dra. Schreinera po- lemisuje toliž se známým pamětním spisem Spolku českých výtvarných umělců „Mánes“ a s bohorovnou svižností přenáší se přes tuto listinu podotknutím že „Mánes“ myslí bůh ví jak ušlechtilou prolivu vy- tvořil naproti německým umělcům, když prý se posla- vil na stanovisko, že nová galerie má sloužiti nikol umělcůní, nýbrž umění samému. To prý jest bez- obsažná, nepravdivá fráse. Co prý prospívá tvůrč sílo umělcově, to prý prospívá také umění, a na- opak nemůže prý umění níjak jinak podporováno býti, leč v umělci. Bylo by ztrátou času vykládat plzeňskému světlonoši německé kultury o tom, co asi pro vývoj umění znamená výchova obecenstva výtečně vedenou a vydatně nadanou zalerií, a pocho- pení Schreinerova štitonoše bude asi nekonečně z ruky leželi ponětí o tom, jak strmě vysoko postavil se „Mánes“ nad spolek výtvarných umělců něme- ckých, když beze všeho přisvědčuje k tomu, aby galerie byla seslavována z děl umělců nejen českých nýbrž i německých a to nejen v Čechách rodilých nýbrž umělců vůbec, jen když to budou díla výborná, ať už je maloval Slovan, Román nebo Germán. Toto nezištné slanavisko českých umělců, přiznáváme, že az příliš nezištně — se stanoviska zdravého národní- ho egoismu nazvali bychom je přeidealisovaným ideálem — neboť odpírá původnímu určení císařského daru, výhradně věnovaného národnímu českému u- mění, a načisto chlebařské stanovisko oněch polito- vání hodných také „umělců“ německých, stojících z panem Krattnerem, jak bylo projeveno v protestu jich k vládě, plném neslušných invektiv na umění če- ské, obě tato stanoviska, pravíme, jsou od sebe od- dělena propastí, jež vůbec dělí od sebe kulturní sna- hy obou národností v Čechách. „Umění“, které o sobě po celý čas nedalo nic vědět a teprve, když se kolem rozléhá svůdný cinkot zlata, volá: „Anch' io sono pit- tore!“, to dobře svědčí národu, který doznaný úpadek svého umění snášel naprosto klidně a najednou v svém tisku a promemoriích k vládě pláče slzy hra- chové nad tímto úpadkem, poněvadž mu — nesmrd groš z vdoviny dlaně vyrvaný. Že císařský dar vý- hradně náležel umění národně českému, pro to za svědka přihlásil se v neděli dr. Engel, jakožto svědek autentický vývoje celé záležitosti až do dob Taafo- vých sahající. Císařův dar na galerii umění v Praze jest činem, jímž podle orgánu dra. Engla vyhověno bylo myšlěnce pronesené se strany vlivných polítiků českých za časů hr. Taaffa v tom smyslu, aby koruna nějakým skutkem v oboru kulturních potřeb českého lidu popřela názor, že nepřihlíží k Čechům se stej nou blahovolností jako k Němcům. Myšlénka tato vtě- lila se pak ve skutek — tak dovozuje autenfické mí- nění námi citované — teprve za ministerstva Körbro- va následkem známých jarních úmluv mezi níma našimi říšskými poslanci. V tomto světle jeví se ne- ostýchavé stanovisko našich Němců ovšem tím ne- ostýchavějším a dopadne-li to s galerií podle jich přání bude to zas jednou opakování historie o chudém pre- miantovi, který utřel ústa, poněvadž premium dostal neschopny lenoch, ale kluk bohatého tátyí — O zavedení samostatné zemské dávky ze spotřeby piva bylo jednáno ve včerejší schůzi zemského výboru a o výsledku vydána tato zpráva: »V dnešním sezení zem
#18 alto_textblock #18
ského výboru jednáno bylo o přípisu c. k. mini- sterstva financi ve přičině zákona o zaveden samostatné zemské dávky ze spotřeby piva. Když byla vyslechnuta obsáhlá zpráva referenta dra. Urbana, objevila se nutnost zahájiti s vládou opětně jednání. V tom smyslu učiněno bylo jednohlasné usnesení.« Ze zprávy přísedícího dra. Urbana sdělujeme tyto podrobnosti. V § 1. ustanovuje se zemská dávka z piva obnosem 1 K 40 h z 1 hl a spolu se připomíná,že tak zvaný »pivní krejear«, obcemi vybíraný, nesmí přesahovati dávku 3 K 40 h z 1 hl. Dávka v obnosu 1 K 40 h vynesla by zemi hrubého přijmu 111% mill. K, tedy přece ještě o 4 mill. K méně, než co je zapotřebí k uhra žení potřeby na upravení platův učitelských. Čistý výtěžek bude však značně menší, poně- vadž dlužno od hrubého výtěžku odečísti ná- klady, spojené s vybíráním dávky, vykonáváním dohledu a pod. Nové vyjednávání s vládou mo býli zahájeno za tím účelem, aby jednak za- mýšlená dávka byla zvýšena na 2 K za 1 hl a jednak aby vláda přispěla na uhražení ná- kladů, spojených s vybíráním dávky a vykoná- váním kontroly. V tom případě objevil byse čistý výnos 15—16 mill. K ročně, který by úplně vystačil na upravení učitelských platů. — Pitná voda v Praze. Historie pitné vody je nekonečná. Je to pohádka o červené karkulce, jenom že není pro zábavu malých dětl. nýbrž na škodu všech bez rozdílu stáří, kde v tomto našem hlavním městě žije a následkem toho tu i tam též vodu pije. Třicet let již tomu, co vyskytla se poprvě v obecním zastupilelstv a co uznána byla všeobecně nezbytnost, opatřiti Praze dobrou, pramenitou vodu; čtyřiadva cet lel již tomu, co dr. Julius Grégr v plamenné řeč v mladočeském klubu ukázal, jaké následky mělo opatření zdravé pitné vody v Mnichově a jak ne- šťastným je městem Praha, že vody té se jí ne- dostává. Více než dvacet lot již je staré usne- sení, že Praze mů se dobré pitně vody dostati a rovněž tak dlouho již se konají zkoušky a pra- cují různé komise na tomto projektu. Před ně- kolika léty vzpomněla si pojednou také Česká spořitelna, že by mohla také něco pro Prahu učiniti. Ne snad z lásky k tomuto městu, ale z té příčiny, že tu bydli také několik tisíc Němců, kteří rovněž musejí píti vodu špatnou a kterým chtěli pomoci a je před následky této vody chrá- niti. Bylo to ostatně před císařským jubileem a pány z kuratoria famosního ústavu snad jiné ještě při tom ovládaly úmysly. Prahou rozletěl se zvěst, že Česká spořitelna opatří Prahu pilnou vodou. Radost po celém městě. Záhy ovšem se ukázalo, že spořitelně ani nenapadá, býti tak štědrou. Naopak, že obec na uskutečnění plánu toho musila by ještě hezkou sumičku dosaditi, však buď si jak buď, každý se těšil, že věc se aspoň dostane do proudu a do jiného tempa, než je tempo na radnici. Spořitelna skutečně dala konali práce přípravné, i podařilo se jí skutečně nalézti terrain, kde by, dle znalců, bylo dobré vody dost a odkud zřiditi vodovod do Prahy ne- bylo by spojeno s velkým nákladem. Jubilejní slavnost ale zatím minula a páni ze spo- řitelny polázali se pojednou s docela jinou. Usnesli se na podmínkách takových, že na rad nici měli za to, že by se nesrovnávalo se eu královského hlavního města Prahy, kdyby na ně přistoupili. A tak se naděje, která ku Spořitelně se poutala, v niveč rozplynula. Nechceme roz- hodovati o tom, stalo-li se tak dobře aneb zdali litovati sluší toho, že plán se Spořítelnou se rozbil. Práce uchopila se kase Praha sama nyní se dovídáme, že vodní komise spojených pražských měst se usnesla na tom, konati labském terrainu mezi Čelakovicemi a Lysou ještě zkoušky dodatečné, jelikož prý se uká- zalo, že zkonšky dosavadní nestačí za bezpečný podklad k dilu tak velikému a nákladněmu. N tyto pokusy povolen byl značný úvěr asi 200.000 korun. Však tvrzení naproti tvrzení. Přihlásili se inženýři, jimž svěřila Spořitelna provedení prací přípravných a sice pánové O. Smrekr a inž. Zdenko Wessely, kteří velmi roz hodně se proti tomu ohražují, že by přípravné práce nebyly zůplna vykonali a že by vůbee mohlo býti ještě pochybnosti o tom, co důklad- nou jejich prací bylo nade vši pochybnost zjištěno. Páni tilo tvrdí s velikou rozhodností, že to, co se bude nyní díti, je naprosto zby tečno a následkem toho mrhání časem a zby tečným vyhazováním peněz. Těch ale má Praha lak málo, jako obyvatelstvo trpělivosti, ještě dále čekati, než bude provedeno, čemu se Vídeň těší již bez mála dvacet let. Býti rozhodčím v této věci se stanovíska našeho je těžko, však věc je důležita a polemika podniknutá se strany tak vážné je tak významnů, že to, co tvrdí jmeno- vaní dva inženýři, nemůže býti pokládáno jen za pouhé liché slovo. Naopak : na radnici měli by si věci povšimnouti velmi důkladně. Jde tu o těžkou žalobu, která musí býti od autorit bud vyvrácena neb usnesení komise pro zaopatření pitné vody odčiněno. — V kancoláři Ústřední Matice školské se dnes odpoledne a zejtra o Boží hod celý den neůřaduje. Dne 26. t. m. úřaduje se od 9. do 11. hod. dopolední.
#19 alto_textblock #19
— Osobní. Pan Emil Pokorný z Milev ska, praktikant pojišťovny »Allianz« v Praze, složil dne 21. t. m. s dobrým prospěchem státní zkoušku z účetnictví. — Pan Josef Teyrovský z Pacova v Čechách podrobil se u místodržitelství zkoušce z státního účetnictví a byl uznán způsobilým. — Pan Josef Maděra, hospodářský správce priv. banky pro země rakouské v Čilci u Nymburka, podrobil se při místodržitelství zkoušce ze státní a všeobecné účtovědy a byl uznán jednohlasně způsobilým. — Rodinné zprávy. Pan JUDr. Max Wol. komisař c. k. státních dráh a poručík v záloze, za- snoubil se se slč. Annou Oplatkovou, dcerou p. Karla Oplatky, obchodníka v Praze. — Úmrtí. V pondělí dne 28. t. m. zemřel na dovolené v Příbrami u svých příbuzných pan La- dislav Kořínek, úřadník banky »Slavie«, po delší trapné nemoci. Zesnulý byl synem dobré pa měli výlečného gymnasiálního professora, žurnalisty a spisovatele Fr. Kořínka, jenž působil na gymnasiu malostranském. Pro svou milou, ryzí povahu a vše- stranné vzdělání požíval Ladislav Kořínek zaslou- žené přízně; kollegové ztrácejí v něm milého, upřím- ného druha. Čest budiž jeho památce! — V neděli večer zemřela v Praze paní Magdalena Dobne- rová roz. Brandova, soukromnice, v 77. roce věku svého. Pohřeb zesnulé paní konán bude v středu dne 25. prosince o 3. hod. odpol. z farního chrámu u sv. Jiljí (u Dominikánů) na hřbitov olšan- ský. — Na Kladně zemřel dne 23. t. m. o 3. hodině ranní po dlouhé a těžké nemoci ledvin a jaten ve stáří 34 roků P. Jan Minařík, katecheta dív- čích škol kladenských. Pohřeb koná se ve středu dne 25. t. m. o 2. hod. odpoledne z kaple závodní nemocnice. Mrtvola bude převežena do Pozdně v okreau slanském-
#20 alto_textblock #20
— O volbě St. Kübra za poslance do sněmu král. českého rokováno bylo ve včerejší schůzi zem- ského výboru. Přísedící pan dr. Herold podal zprávu o výsledku voleb ve venkovských obcích. Volby byly schváleny až na volbu agrárníka Stanislava Kubra, který ve skupině venkovských obcí smíchovských ob- držel většinu 6 hlasů. Proti platnosti volby podán byl protest. Zemský výbor se usnesl dáti vyšetřiti okol- nosti, v protestu uvedené. Místodržitelství poslanci Kubrovi vydalo certifikát, poněvadž o platnosti či ne- platnosti volby rozhoduje sněm. — Oporní pěvec pan Otakar Mařák vzat do zajištění vazbou civilní. Jak známo, uzaviel pan Otakar Mařák s Národním divadlem smlouvu, dle které byl povinen do 1. dubna 1904 jakožto tenorista na tomto divadle spolupůsobiti, Pro případ porušení neb nedodržení smlouvy zavázal se pan Otakar Mařák tímtolujednáním, také intendancí schvá- leným, ku placení nábradních obnosů, dle obvyklých norem divadelních. Hned po skončení dovolené jal se p. Mařák porušovati své závazky: nenavštěvoval ustanovené zkoušky a odpíral své působení při před- staveních. Vyšlo na jevo, že mezitím uzavřel bez ohledu na své závazky v Praze jiné ujednáníe engagement ve Frankobrodě nad Mohanem. Správa divadelní byla ochotnou znovu zvýšiti příjmy páně Mařákovy, teprve půl léta před lím na 8000 korun upravené, zaručí-li se, že bude s to dostáti zdejším závazkům a bude-li konati řádně své povinnosti. Pan Otakar Mařák tuto vnitřní záležitost přenesl na forum veřejnosti i prohlašoval, že obdržeti musí nejméně 10.000 korun ročních příjmů. Když dne 11. září 1901 prohlásil p. Olakar Mařák, že bude své povinnostiu Národního divadla plniti, jednáno s ním dále. Hned po představení »Hoffmanových povídek« dne 18. září t. r., v němž p. Mařák zpíval, projevila správa diva- delní ochotu vyhověti jeho zvýšeným požadavkům dle předchozích úrad v té věci konaných i chtěfa mu zaručiti roční příjem 8000 korun, který by se po- stupně zvyšoval až na 10.000 korun ročně. Tato ochota byla však marnou, neboť p. Mařák místo aby se dostavil k uzavření ujednání, uje! dne 22 září 1901 z Prahy do Frankobrodu nad Mohanem, kdež první dobu ani jeho adressa ne- mohla býti vypátrána. V tamější opeře zpíval na zkoušku. Příčiny, jež ho přiměly Frankohrod opustiti, nejsou známy, ale snadno lze se jich domysliti. Před vánocemi zpíval p. Otakar Mařák v Plzni a slíbil dl zpráv plzeňských časopisů zpívati tam po sváteích znovu. Z Plzně přijel těchto dnů do Prahy, nedbaje porušení svých závazků. Správa divadelní použil svého práva, které jí dle exekučního řádu náleží, vy- mohla včera od c. k. okresního soudu pro dolní Nové město zatýkací rozkaz, kterýmž nařízeno, aby p. Otakar Mařák ku zajištění nároků divadelní správy na zaplacení náhradních obnosů a na plnění závaz- ného ujednání byl zadržán a ve vazbě ci- vilní držán, což včera také provedene. Zatýkací rozkaz byl p. Mařákovi doručen v kavárně. Fiakr dopravil jej pak do budovy státního zastupi- telstva. Od zástupce divadelní správy vyžádal si hned p. Mařák, aby do vazební místnosti přizván byl ku poradě jeho právní zástupce p. dr. Stompfe, čemuž vyhověno. Z vazby, jež dle exekučního řádu dra měsíce trvati může, mohl by se p. Mařák vyprostiti, kdyby složil kauci, kterů správou divadelní a soudem na 8000 korun byla ustanovena. Tutéž jistotu složila již správa divadelní, která vylíčeným krokem chce jen konstatovati, že proti svévolnému porušování převzatých povinností možno dovolati se práva, kteréž po názoru jistých pánů neplntí pro te- noristy. — Z obcí předměstských. Nově zvoleně zastupitelstvo obce vršovické provedla dne 20. t. m. volbu do obecního představenstva, při níž zvoleni byli: starostou opětně p. Václav Drobný, obchodník ve Vršovicích, náměstkem opělně pan Bedřich Herold, ředitel advokátní kanceláře, do městské rady pak opětně pp. Matěj Zimerman, obchodník, Antonín Žebera, maj. domu, František Zadák, mistr pekařský, Václav Klečka, maj. uzenář- ského závodu, Josef Malý, mistr truhlářský, Edvard Jäger, majitel realit; nově zvoleni byli pp. JUDr. Hugo Dlouhý, advokát, Richardi Novák, maj. domu a Augustin Holeček, stavitel. — Městské zastu- pitelstvo ve Vršovicích má schůzi v pátek dne 27. t. m. o 4. hod. odpol. v zasedaci síni městské radnice. — Ze Spáleného Poříčí, 23. prosince. (Zvl. tel. »N. L.«) Konečně po prolestech židů zdejších ustavilo se městské zastupitelstvo. Slarostou města zvolen dr. Seykora, radními pp. Janda, Zahořík, Krami i Alois Lašťovka, věrní stoupenci strany svobodomyslné. — Z činnosti akademické mládeže. »Ná- rodní spolek českých techniků.« Za za- kládajícího člena se nově přihlásil stavební inženýr O. Životski, zaslav dvojnásobný členský příspě- vek. — Z usnesení výboru koupen větší počet lost »Národopisného musea«. Výtěžek akademie, dne 29. m. m. na Žofíně pořádaně, byl rozdělen Národnímu domu v Trutnově, spolku »Moravan« ve Sternberku, Baráčníkům v Trutnově a oběma Národním jednotám v Praze. — Péče obci o nezaměstnané. Dle výkazu úřadního bylo včera zaměstnáno mimořádně 1969 dělníků a sice v Praze 1125, v Kariíně 45, na Smí- chově 148, na Král. Vinohradech 210, na Žižkově 304, v Nuslích 121 a ve Vršovicích 16. Mimo to rozdáno poukázek na stravu: v Praze 142, na Smí- chově 223, na Král. Vinohradech 21, v Nuslích 200 a Vršovicích 21 oběd a 30 polévek. — V Lihni věnoval na stravu pro chudé pan posl. Macháček obnos 100 k. — Okresní zastupitelstvo na Král. Vino- hradeoh má řádnou schůzi v pondělí dne 30. pro- since o 9. hod. dopol. v zasedací síní městské rad- nice na Král. Vinohradech. — Z veřejné čitárny pražské. Čítárna bud uzavřena dne 24. prosince odpoledne, 26. prosince po celý den a na 1. ledna odpoledne. Čítárna jest otevřena večer do 4/28. hod. — Krajinská výstava ve Vyškově v r. 1902 v červenci a srpnu pořádaná záležeti bude z oddělení hospodářského, průmyslového a ná- rodopisného. Oddělení národopisné bude míti 3 části: historickou, lidopisnou, znázorňující poměry na Hané v době nynější, a uměleckou. Vystavovatelé z Moravy i z Čech hojně se přihlašují. Poněvadž rozsah vý- stavy předem třeba stanoviti, upozorňuje výbor všecky naše výrobce, aby si s přihláškami přispíšili. Po- drobný program a výstavní řád zašle se každému, kdo u výstavního výboru ve Vyškově o něj požádá. — Výstava. Sbírky Národopisnéhe musea českoslovanského budou o svátcích vánočních dne 24., 25. a 26. t. m. uzavřeny. Pří- stupny budou opět v půtek dne 27. prosince o 9 do 12 hodin za vstupné 60 hal. — Sbírky Mu- sna království českého budou o svátcích vánočních otevřeny ve čtvrtek dne 26. prosince od 9 do 12 hodin dopoledne. Vstupné 10 kr. za osobu. V úterý dne 24. a ve středu dne 25. prosince nebu- dou musejní sbírky přístupny. — Dobročinnost. Společnost »Krejcar« na Hradčanech pořádá slavnost vánočního stromku ve středu dne 25. t. m. o 4. hod. odpol. v hostinci p. Fr. Plašila na Loretánském náměstí č. 109—IV. — Jednota »Oliva« ke vzájemné podpoře pro případ nemoci a úmrtí v Praze za protektorátu p. Rašína ryt. z Ryzmburgka uspořádala v neděli dne 22. t. m. slavnost vánočního stromku, při které poděleno bylo 45 vdov, 43 sirotci a 8 starých ku práci neschopných členů penězi, vánočkami a koledou. Mimo to poho- stili manželé Nováčkovi, nájemci restaurace, všechny podělené kávou a pečivem. Na penězích rozdáno 380 K. — Vánoční stromek vystrojil spolek ku podporování chudých žáků staroměstské české školy u sv. Jakuba v Praze v sobotu dne 21. t. m. ve škole staroměstské. Poděleno bylo 100 chudých