ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cbc4fa70-66b5-11dc-ac05-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 43
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXX.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek dne 21. června 1900.
#3 alto_textblock #3
Číslo 169.
#4 alto_textblock #4
t nila
#5 alto_textblock #5
Na ranní a odpol. 1ist předpláeí ve v Praze v sdninlstra nrt le- s dvejí donánken v leta : : ve silakaalí »be . rislon nanrr li. v droji sálrloini ::ze
#6 alto_textblock #6
3k-
#7 alto_textblock #7
ke
#8 alto_textblock #8
sKe
#9 alto_textblock #9
e
#10 alto_textblock #10
N
#11 alto_textblock #11
IS
#12 alto_textblock #12
1
#13 alto_textblock #13
v drobném prodejii raaní číslo o sobě sdpoledni. :. . n sk Ve slialkách na veskově renní číslo. sápol.dnl
#14 alto_textblock #14
1nserat, plati so hotově vppřea dplasrni terty pjtmá ap lsl- nseházejí se ten reěske tiskárna a szpedice , Národnieh Lista Bekepiy s serne
#15 alto_textblock #15
—
#16 alto_textblock #16
:
#17 alto_textblock #17
Žaloby a rady polsko-německé
#18 alto_textblock #18
Časopisy parlamentního banku polsko- německého, který ohlásil svou firmu ve vnitřn politice rakouské dne 8. června pro vzájemné pojišťování svých prospěchů, ale který už po šesti hodinách, právě o půl noci, musil ohlá- siti svůj bankrot, od oné chvíle nepřestávají naplňovati své sloupce hlavně dvěma věcmi; předně žalobami na národ český, za druhé dobrými radami dru. Körbrovi, co má dělati, aby nás zničil, když jim se to nepovedlo. Za dvanáct dní právě minulých listy zban- krotělého banku německo-polského v obojím směru obdařily veřejnost spoustou projevů. Pokud se týče žalob, kteréž vznášejí proti národu českému, jest patrno, že si spo- lečnou práci rozdělily. Se strany polské ne- přestává se opakovati výčitka proti národu českému, že parlamentní pravici a většinu rozbil on. Se strany německé levice ozývá se pak proti národu našemu stálé obviňování. že odmítá všechno dorozumění a maří vše- chno smíření s Němcí. Obě tyto žaloby, hlá- sané proti národu českému, jasně dosvědčují čím i Poláci iiNěmci se cítí vinny sami. Dě jiny, které vypravují o rozbití parlamentní většiny, pravice, jsou přede všemi lidmi pěti zdravých smyslů rovněž jasně vyloženy jako dějiny, které zaznamenávají, kdo všechny posavadní pokusy o zjednání spravedlivého míru česko-německého zmařil. Na straně delegace polské pokládá se tedy právě tou obžalobou, vznesenou proti národu českému, rozbití pravice, nejmírněji řečeno, za velikou politickou chybu. Však. kdo tu chybu provedl, veškerým jednáním svým, sahajícím zpět za 17. říjen m. r., do- kázal vůdce polského klubu na radě říšské. rytíř Jaworski. Nitky všech pletich, majících za účel rozbití pravice, sbíhaly se v rukou rytíře Jaworského, na něhož i německá levice. i vlády tří ministerstev ve své politice proti národu českému úplně se spolehly. Až zimničný spěch, s kterým tento polský rytíř zcela samovolně, nedorozuměv se před tím ani s členy vlastního klubu a nepotázav se ani s ostatními mimočeskými částmi parla- mentní většiny, prohlásil pravici za rozbitou, jasně dokázal, komu hlavně záleželo na tom, aby tento, kdysi s takovými nadějemi v ce- lém předlitavském Slovanstvu uvítaný parla- mentní útvar vzal za své. A za tímto spě- chem, s kterým pan rytíř Jaworski prohlásil někdejší autonomistickou pravici parlamentní za bývalou, následoval spěch druhý, s kte- rým týž pan rytíř převedl celý klub polský do spolku s někdejšími obstrukčníky něme- ckými, kteří od 17. října minulého roku opět si hrají na spasitele a nejvěrnější občany Rakouska. Co v celém jednání rytíře Ja- worského s německou levicí snad bylo ne- vyjasněno, na to posvítil tlumočník jeho po- litiky poslanec Abrahamowicz. Tento pán, jehož i čest i život poslanci čeští na říšské radě proti násilnostem a surovostem zběsilé obstrukce německé bratrsky byli hájili, ve- řejně strhl roušku s poslední záhady politiky Jaworského, když pravil, že tento jeho přítel už musil si pospíšiti vyvrátiti obvinění, ozý- vající se na místech rozhodujících proti po- litice klubu polského, jakoby se stavěla u úplně do služeb věci české. Kvitujeme panu Abrahamowiczovi i ce- lému klubu polskému na radě říšské zcela dle pravdy, že toto obvinění nemělo důvodu nikdy, ani v nejkrásnějších dobách, když hrabě Dzieduszycki pro celou pravici vypra
#19 alto_textblock #19
coval adresu panovníkovi plnou zásad o ne- zbytnosti samosprávy jednotlivých království a zemí a plnou krásných slov o rovném právu všech jazyků v této říši. Ale nejméně bylo odůvodněno nařčení, jakoby politika polského klubu na radě říšské úplně se sta- věla do služeb věci české, od 17. října mi- nulého roku až po 8. červen roku tohoto. Přes to rytíř Jaworski už nemohl ani s dočkati, aby politiku klubu, v němž jest ne- obmezeným pánem, uvedl úplně do slu- žeb věci německé! K tomuto konci všechny tužby a činy jeho směřovaly déle než po osm měsíců, a když konečně svůj zámysl provedl, když totiž parlamentní pra- vici a většinu rozbil a když honem za tepla s celým klubem svým vrhl se do náručí ně- mecké levice, a když tento jeho dávno chy- staný skutek náhle skončil s neslýchanou blamáží a s úplným bankrotem, časopisv polské, které rády by jej zachránily od po- litické smrti, neostýchají se bíti pravdu v tvár a žalovati na poslance české, že pravici roz- bili oni! — Zpět na hlavý svých původců těžce do- padá i žaloba, nyní stále šířená v časopi- sech německé levice, že s národem českým Němci nemohou se smířiti pro jeho pano- vačnost a pro jeho stálé usilování o vyhu- bení živlu německého v zemích koruny če- ské. Toť již sám vrchol nejdrzejší lži, to již nepředstižný vzor v překrucování pravdy, zjevné celému světu. Ovšem, za cenu své cti, svého práva a své budoucnosti nemů- žeme se smířiti s německými krajany svými nikdy, a oni nežádají na nás nic jiného, než naši porobu na věčné časy. Ba jejich požadavky v tomto směru stupňují se každým dnem k projevům smě- lejším a smělejším. Sám svatodušní pro- gram jejich, národem českým naprosto ne- přijatelný, již nedostačuje jim, ani návrh ja- zykových zákonův, ministrem Körbrem jen věrně opsaný z tohoto jejich programu, už jim nevyhovuje, a úsilí jejich po úplném zničení českého národa nemá žádných mezí. Za takové nálady po straně německé nikdo poctivý a rozumný na celém světě nebude se diviti, že národ český pro nějaký smír se svými škůdci a nepřátely nikterak není nadšen, nýbrž že pevně a neohroženě trvaje při svých právech jazykových, zemskýcha státních, stojí na stráži svého ži- vota se zbraní v rucel — Ministerský předseda dr. Körber dostává v listech polsko-německého parlamentárníh banku a bankrotu den co den na vybranou hojnost dobrých rad. Z těch hlavně vyni- kají dvě, které v listech německých s důtkli- vostí stále stupňovanou se mu předkládají. Předně má vyloučiti Halič a Dalmacii ze státního ústrojí předlitavského, aby zdejší Němci nabyli v parlamentě vídeňském vět- šiny nad národem českým a slovinským. Až potud ta rada německá na vyloučení Haliče a Dalmacie z Cislajtanie a hlavně z jejího parlamentu jest zcela jasna. Ale schází jí druhá polovice, totiž pokyn, co z vyloučené Haliče a Dalmacie v monarchii habsburské udělati by se mělo. A to jest potřebí věděti dříve, než vyloučení by bylo provedeno. Měly by snad Halič a Dalmacie po svém vyloučení z posavadního předlítav- ského svazku státního býti prohlášeny i za vyhostěné části z Rakouska vůbec? Snad i za republiky? Nebo chystají pro ně Němci nějaký nový společný parlament a novou vládu, nové zvláštní ministerstvo?
#20 alto_textblock #20
K těmto otázkám a k důsledkům je jich nenalézáme v dobrodružných návrzích časopisův německo-nacionálních ani nejslabš odpovědi. V nich zuří jen slepá vášeň, aby Němci předlitavští nabyli v parlamentě ví deňském číselné převahy nad námi a nad Slovinci, a aby takto dostali nás úplně pod sebe. A jako ani trvání říše rakouské jim nedělá prážádných starostí při rozsekáván a osekávání státního tělesa, tak jim nepůsob ani nejmenších trampot celá nynější a příšt ústavnost rakouská. Paragraf čtrnáctý ústavy prosincové jímž ústavní zřízení vůbec možno zastaviti ba i odstraniti, připadá jim nyní jako nej cennější čast zdejších základních zákonův státních. Zapomněliť, že právě těchto dnův dobíhá rok, kdy proti užiti tohoto paragrafu vzbouřili celé Rakousko, a kdy vládu, která k vůli nezbytnostem statním k němu sáhla, stihali jakožto rušitelku vší pravé ústav- nosti a jakožto hrobaře všeho parlamentního života. Než se sešel rok s rokem, tehdejší obstrukčníci němečtí chytají se absolutismu, skrytého v paragrafu čtrnáctém, jako jedi- ného prostředku, který jim má pomoci k pro- vedení národní jejich nadvlády nad národem naším. Své vlastní nesmířliv o st jsou ochotni obětovati nejen ústavní zřízení, ale i trván této říše.
#21 alto_textblock #21
Politické zprávy domácí.
#22 alto_textblock #22
V Praze, 20. června. (Proti ně me- ckému požadavku státní němčiny) vystupuje dnešní »Arbeiterztg.« v opětné ostré stati. V době, kdy stát se octnul v úzkých. strana, jež zavinila toto choulostivé postaven státu, fabrikuje jen nové programy, jimižs mají zmatky ještě rozmnožiti a vyhledává jen nové spory, aby každé dorozumění znemožnila hned v zárodku. »Odkud odjinud« — táže s »Arb.-Ztg.« — »vzal svůj původ požadavek ně- mecké státní řeči, než z touhy, aby se rozmno- žily sporné body a neněmečtí národové aby byl provokováni? V otázkách národnostních nen politiky, než ta, která počítá s danými poměry V politických otázkách mohou se navrho- vati dalekosáhlé programy, poněvadž agitační síla má tu neobmezené pole a není objektivně nijaké překážky, přesvědčiti všechny lidio správnosti toho neb onoho politického názoru. V otázkách národnostních má se však věc jinak. Žádná agitace nezmění výkazy o počtu obyvatelstva dle národnosti; národové neněmečt nezmizí a nezmenší se jejich národní energie. Němci nemají tedy ve vzhledě národním nija- kého programu budoucnosti . . . V pravdě ná- rodní politika musí byti reálná. Němci nemuji se se svými požadavky obraceti k ,státu“, nýbrz k Slovanům. Ale pro takovou politiku schází jim nezbytný předpoklad: Němci nemohou býti vůdci a nedovedou vládnouti. Umějí jen chodii k dru. Körbrovi s prosbami a místo aby sami poradili, co se má díti, aby se státu pomohlo z nouze, píšou pamětní listy a navrhují pro- gramy, o nichž vědí, že místo aby zjednaly mi. rozdmychají válku ještě více.« Ze Lvova, 19. června. (Nová politická strana polská.) V neděli ustavil se ve Lvově nový politický klub, jenž si dal jmeno »Klub re- formy«. Ustavující scbůzi zahájil Bron. Laskovnický jenž oznámil, že klub je politicky úplně samostatný a jeho účelem je sloučiti všechny opposiční živly. jež si přejí učiniti konec nynější oligarchii v Haliči. Rečník inž. Libaňský kladl váhu na to, že všemi nynějšími svízeli v zemi je vinen politický systém proto je především třeba jej odstraniti. V Haličí musí býti zlomena moc dosavadní šlechtické většíny, prot
#23 alto_textblock #23
níž nutno vstoupiti v otevřený boj. v támž smyal mluvil i druhý řečník Starkel, jenž o konservativní většině pravil přímo, že jest na pokraji bankrotu Předsedou klubu zvolen pak inž. Čaplický, jeho ná- městkem adv. Aškenadze. Z Turč. sv. Martina, 19. června. (Jo se Kohuth +). Dne 16. t. m. zemřel v Dolním Kubín děkan Josef Kohuth, známý spisovatel slovenský Narozen r. 1828 v Ústí v Horní Oravě, byl r. 1851 vysvěcen na kněžství a od r. 1854 byl duchovním správcem v Kubíně. Zde zabýval se hlavně studiemi dějepisnými a místopisnými, později i literární historií. zejmena dobou Bernolákovou. Slovenský národ ztráci v něm jednoho ze svých nejoddanějších synů. Z Pešti, 19. června. (Upravení kongruy.) Ústřední výbor, zabývající se úpravou kněžských platů, vypracoval přehled důchodů katolických a řecko- sjednocených duchovních v Uhrách. Všech far na- počítáno 5617. Z nich 916 katolických a 1873 sjedno- cených má důchodů méně než 1600 K. Aby důchody jejich dosáhly této minimální částky, je třeba 2.300.000 K. Z toho náboženský fond vezme na sebe 300.000 K a dva milliony -musejí dodati ostatní bohatší církevni beneficia, zejmena 4 arcibiskupové- 20 biskupů, 27 kapitul a 18 bohatých klášterů.
#24 alto_textblock #24
Politické zprávy zahraničně.
#25 alto_textblock #25
V Praze, 20. června.
#26 alto_textblock #26
Ruská vědecká výprava do Makedonie. V čís. 163. otiskli jsme ze »Slovanskéh Věku« páně Vergunova zprávu, že Čech, prof Škorpil, gymnasijní professor v Bulharsku, de- nuncoval rakouské vládě, že se chystá ruská vědecká výprava k bytovému, jazykovému starožitnickému prozkoumání Makedonie, a ze rakouskou vládu zároveň vybídl, aby předešla ruský podnik vypravením vlastní expedice. Nám šlo o to, abychom odmítli útok »Slo- vanského Věku« na celý český národ, jenž tam byl pro vinu, danou na vrub p. Škorpila, šma- hem postaven na pranýř jako národ policajtů. Proto nám nezbývalo, než vzíti ze »Slov. V.« také to, z čeho své neslýchané a opovážlivé tvrzení vyvodil. Pan prof. Škorpil je nám znám jako vážný archaeologický badatel, avšak zdálo se nám, že »Slov. Věk«, když chtěl potupiti celý český národ, musel si být jist aspoň toho jediného případu, jejž ukvapeně zevšeobecnil, — že tedy prof. Škorpil dal se příliš unésti svou zamilovanou vědou a dopustil se nerozvážného kroku, který by se nikterak nesnášel s povahou seriosného učence. Muselať by rakouská věde- cká expedice, když by složena byla ze zasvě- cených odborníkův a nikoli politiekých agentů dospěti k týmž výsledkům, jako dospěje expe- dice ruská. Ale jak nám p. prof. Škorpil píše, nen zpráva »Slov. Věku« o něm vůbe pravdiva. On podniká své badán společně s ruským učencem pro Uspenským na útraty ruské vlády Loni se jim podařilo objeviti nejstarší sídlo Volzských Bulharů v okolí Šumly. Letos na podzím budou v společné práci pokračovati. Nyní se jeví denunciantem a policajtem ten »ruský učenec«, jenž byl pramenem »Slo- vanského Věku«. My bychom ovšem po zá- sluze vyplatili každého, kdo by tento fako osmělil se generalisovati po příkladě pana .
#27 alto_textblock #27
Verguna.
#28 alto_textblock #28
Rusko a Čína. Rusko, proti němuž roku 1878 spojilase celá Evropa, aby mu dílem vyrvala ovoce jeho vítězství nad Tureckem, jednak aby je před jeho tváří rozšlapala, jeví nyní, když Evropa octla se na Dálném Východě v nenadálé tísni, čím dále tím méně chuti nasaditi tam zani svou kůži a nastoupiti společně s ní nepřátelsky proti Číně. Ovšem Rusko vede k takové politice
#29 alto_textblock #29
ne tak žádosť odvety, jež u Slovanů vždycky byla slabá, jako vědomí, že prve musí obhájiti zájmy vlastní, než bude hájiti zájmy Evropy Evropa, kdyby mořem žlutého lidu byla vržena od čínských břehů, prostě se sebere a vrátí se domů; avšak Rusko, jež sousedí s Činou hranící 4000 verst dlouhou, nemohlo by zmizeti a je- viště a musilo by samojediné vydržeti ne- přátelství 400millionové řiše středu. Čína b zajistě Rusku neodolala na bojišti, avšak plody ruského víltězství neklidilo by ono, nýbrž Evropa, již by se hned zas dostavila k čínskému po- břeží, aby »se dělila«. Rusko, jež od Číny přá- telsky dosáhlo toho, čeho nutně potřebovalo, t. j. nezamrzajícího přístavu, nemohlo by po pře- možení Číny žádat od ní žádné náhrady. Nového územi nepotřebuje, máť samo zemí více, nežl za sto let při stálém rozvoji bude moci zalidniti, a kdyby zabralo část Číny, tím, že by žlutí lidé stali se jeho poddanými, samo by zdvihlo stavidla, zdržující mongolské plemeno v dosa- vadních hranicích, a nemohlo by pak zbraňovati, aby se nerozlévalo dále po prostorách ruského mocnářství. Kdyby žlutá povodeň navalila se na Rusko nepřátelsky, Rusko by bylo vydáno v šanc nové pohromě mongolské a zatím, co by s ní zá- polilo na východě, pronevěrní sousedé západní, bodali by je zákeřnými dýkami z týla. Evropa se již o to postarala, aby žádný Rus nemohl býti v pochybnostech, že by se tak stalo. Jsou tedy Rusové všemi okolnostmi nuceni zachová- vati s Čínou mír potud, pokud ji samě bude libo. Jednání své ovšem zařídí tak, aby Číně bylo jasno, že Rusko naproti ní projevuje přátelskou neutralitu, nikoli však slabost. Rusko bylo tolikrát mravně vyvrhováno z Evropy, že není divu, přivyklo-li tomu a chce-li hrát úlohu samostatného celku »šestého dílu světa«, úlohu svou vlastní. Jest úplně pochopitelno, že Rusko se ne- rozčiluje na komando Angličanův a Němců. . .
#30 alto_textblock #30
Španělsko.
#31 alto_textblock #31
V pondělí dne 18. t. m. konala se v krá- lovském paláci dvorní slavnost zahradní, které použil Sagasta k delší rozmluvě s královnou vladařkou o vnitřních poměrech. Prohlásil, že- jest šílenstvím, pohližeti na snahy národní Uni s opovržením, a že kdyby dostal vládu do- svých rukou, provedl by velkou řadu reform národní Unií žádaných. Nynější stav dle do- nněnky Sagastovy nebude dlouho trvati, protoze většina jest rozdvojena. Dle náhledu Sagastova jsou dny nynější vlády již téměř sečteny. O jejím trvání jiný náhled má M a r ti nez Campo s, který se domnívá, že konservattvci udrží ji až do října. Včera přijala královna vladařka deputaci spolku obchodníků, která podala jí adressu, v níž se žádá, že obchodníci by konečně již rádi viděli, by reformní program se již usku- tečnil. Nelze-li toho provésti s nynější vládou, ať stane se tak s jinou, jež jevila by větši ochotu plniti přání země, neboť jen tímto způ- sobem může vnitřní klid býti zachován. Královna vladařka slibila, že se za přání v příčině žádaných reform u vlády vřele při- mluví.
#32 alto_textblock #32
Maroko,
#33 alto_textblock #33
Zmínili jsme se včera o dotazu poslance Hazella v anglické dolní sněmovně, v němz uváděl, že vůdčí kruhy v Maroku přejí si, aby některý evropský stát zaručil obyvatelstvu marockého sultanátu právní stav. Parlamentní tajemník Brodrick odvětil, že nedošla žádná
#34 alto_textblock #34
FEUILLETON.
#35 alto_textblock #35
V Praze, 20. června.
#36 alto_textblock #36
6— (Kronika.) O svatodušních svátcíe obživla zvláštní staťáží promenáda kolem ná- břežních hotelů lucernských. Hned ráno se zla- tými paprsky letnicového slunka řinčely vám do oken hotelu zvuky pochodové hudby ne právě velkoměstské. S ranními vlaky přibyly do hlavního města kantonu čety výletníků z ven- kova s prapory a odznaky. Ty tváře osmahlé, široké spolkové klobouky, postavy hrubozrné, ne tuze pružné a úhledné, tak nějak po do- mácku se vám zamlouvají. Chodí to o svátcíeh ve Švýcarsku patrně jako u nás v Čecháchl Málem byste pro novou stafáži zapomenu na svůj parník. Už jich tu po hladině přístavu několik netrpělivě syčí a dýmá. Mají zcela ná- mořské rozměry. Na »Schweizerlandu« je už plná paluba. Co nevidět pustí se parník klikem hákem po jezeře od přístavu ke přístavu všech čtyř kantonů. Po třihodinně ceslě dorazí k nejzad- nější stanici Flüelen jezera Urnerského, kde čeká na výletníky několik společenských povozů k dopravě do Altorffu. V lidovém divadle, na způsob oberammergavských pašijí, provozují tam domáci občané představení »Viléma Tella« pod širým nebem. Ale výlet do Flüelen, se zastávkou u Tellova kamene pod Rütli, odbyli jste si už včera. Snad tedy s druhým parníkem do Alp- nachu k ozubené dráze na Pilata? Či s jiným do Vitznavy ku dráze na Rigi s proslulým pa- noramatem alpských ledoveů? Anebo do Küss- nachu, kde užaslému cizinci ukazují pověstný Gesslerův »hluboký ouvoz« — »durch diese hohle Gasse muss er kommen!« Výbér nesko- nalý! Jízdní řád parníků je čilý. Denně řada odjezdů i příjezdů všemi směry. Čtyři dny pobytu na jezeře stačí tak právě k obhlédnut rámce velkolepé přírody jezera Na palubách je šumno. Krásná pohod červnová včaruje rychle jasnou náladu do obrázku Společnost převahou cizinecká. Z typů vynikají párky německých novomanželů, francouzských samotárů s modrými deskami »Guide Joanne-
#37 alto_textblock #37
na klíně a fotografující Angličanky. To je nej zadnější cípek fin de siěclu. Angličanky jinak necestují než s fotografickým apparátem. Mladé, staré, ošklivé, hezké, všecky mají skřínku s citli- vou deskou přichystánu. A když se blíží oče- kávaný objekt, nějaký přírodní div na břehu, alpský prospekt, hotel na skále, přístavní scéna nebo něco z historie, hrne se všecko k zábradl paluby, objektivy se zaměřují, přístroje cvakaji K večeru, po návratu z vrcholu Rigi, je hlučno na nábřeží kolem exotického parku Schweizerhofu. Zvuky sborového zpěvu vám dolehly ke sluchu. Spolek venkovanů s odznaky dal si slovo, ať jednou ti cizinci a měšťáci ko lem taky něco uslyší! Nezpívají zle ty lidičky. Nastavujete blíže ucho. Wach anf! Wach aull Mein theures Vaterland, Mein Schweizerland, Wach anr
#38 alto_textblock #38
Výborně, hoši ! Výborně Spěcháte dovnitř města. Kam večer? Vdi vadle v kursaale vlaská operní společnost opa kuje dnes Carmen, od níž dva akty dopřáli jste si už včera. Ve Stadthofu koncertuje kapel 3. pluku dragounů prince Karla badenského Tedy do Stadthof u Najednou za vámi hlasl — Ist das nicht herrlich ? Ohlédnete se. Němečtí turisté s ruksaky na zádech, obráceni k jezeru, rozplývají se u vy tržení. A mají proč! Slunce zapadá ! Ohnivými reflexy hraje p vrcholeích a stěnách ledovců naproti za jeze rem. Jaká umíněnost barev ! Vzácná, podívaná- A málem byli byste přehlédli. Člověk tak zne všímaví v té štvanici cestovní. Už nahoře n Rigi přálo vám štěstí. Vzduch byl jako křištál, pohled tak vele . . . vele.
#39 alto_textblock #39
Koncert německých dragounů v zahrad Stadthofu je sváteční attrakce. Domácí kapela také prý nehraje zle, ale s německou vojen- skou nedá se měřit. Ostatně koncertují dragon ve fraku a cylindru. Na půdě republiky ani by se neslušelo hrát na výdělek — v císařské ně mecké uniforně.
#40 alto_textblock #40
Návštěva je skvělá. Ke svému stolu do- stali jste společnost. Mladá dáma v průvodě dvou šviháků. Důstojník a civilista. Černá uni- forma, rudě vyložená, dobře zvučí k saisonnímu úboru dámy, zářivě bílé od kloboučku do špi ček. O místo u stolu požádal rytířský prů- vodce vysokou němčinou. Dále baví se nyí vaši sousedé u stolu svým domácím způsobem. Švýcarská němčina. Jakoby vás nebylo. Ně- jaké dolnoněmecké podřečí. Kdyby vás krájel, nerozumíte slova. A to jste si na své pro- hnanosti německou dialektologil chtěli zakládati
#41 alto_textblock #41
Už v Ženevě v divadle a na parníku do- léhaly vám ke sluchu ty libozvuky. Měli jste to za angličinu. Ale zde dál na sever je t trošičku nápadně. Kraj německý, město něme- cké — obchodně, v úřadech, v hotelích pa- nuje frančina — Angličanů sice aost, alez deseti lidiček nebude přece osm Angličanů ? A později jste vyzráli na ten galimatiáš. Padne- v dialogu po každém třetím slově »yes«, jeto angličina. Bez »yesů« zdejší němčina. U stolu je napjatý poměr. Znáte to. Švý- carská uniforma, až na francouzský kašket, připomíná německou. Také držení se shoduje. Zapnuto na poslední knoflik vůči neznámému filistrovi! Podívejme se! Republikánská milice Obě strany u stolu na oko nádherně sebou opovrhují. Ale pozorují se. Na druhé mrknut odhadli jste poměr zajímavého sousedství. Pa- nička to není. Sestra v průvodě bratra to bude. Druhý švihák asi krájí slečince kůru. Tret mrknutí! Žádná kůra se nekrájí! Dva bratři to jsou a sestra ! Máte zatím plné právo s nej- větším klidem věnovati se své večeři. Ale t je skutečný výkon. Zcela po pařížsku. Den má všude cizinec tu rozdělený na tři velevý- znamné momenty: dejeůner, diner, souper. Každé o několika podnosech. A v restaurantech je už postaráno, aby této povinnosti mohl jak náleží dostáti. Jen tak na posilněnou, něco na talíř a do úst se nepodává. Třeba se podvo- lití panujícímu řádu. Že volite raději a l carte? Jak je libo. Ale pod šest franků o stolu se nedostanete. To už je tak vtipně za- tizeno ...
#42 alto_textblock #42
Náhoda konečně, prolomila u stolu ledy A hle, hle! Z ježatých dříve republikánů vy loupli se nejvlídnější společníci. To tak bývál Obratem se rozvazuje sdílnost. Panstvo, rozumí se, ovládá vysokou němčinu. Ale jen tak ze školy, zcela chladně, pro zevnější potřebu. Štipee německého převědomí se nehlásí. Naopak! Vzdě- laná německá dáma, vám Neněmei omlouvá ne- dostatečnost své vysokoněmecké konversace. Ganz allerliebst! Mladší pán je právník, Corpsstudent Semestr si odbyl v Berlíně. Teď studuje v Bernu. Přijel na svátky. Páni rodiče šli do kursaalu mládeži lépe se hodil zahradní koncer A co vy představujete? Jste cizinec. Bez- pochyby — Francouz? — Ne, Čech. — Čechoněmec ? . — Ne, Čech . .. oposice . . . obstrukce .. — Z těch, co volají »zde !« — Z těch! Nepokrytý zájem zajiskřil sousedům kolem očí. Jako když se vám naskýtne zcela nový brouk, dosud nevídaný. Slyšeli něco o tom druhu, ale tak blízko vedle sebe ho ještě ne- dostali. To dráždí chuť! Budí to, pohiladit ho po krovkách! Ale konečně, kdo ví — ne- kouše- li Máme přece jen svoji pověsť ve světe Páni sousedé ukájejí znenáhla, pozorně svoj zvědavost. Zvlášť uniforma jeví značnou zběh lost v zahraničních záležitostech. O Prazeví jak prý tam známe s Němci od podlahy za- táčet. Nesmějí ani pípnoutl — V tom ohledu má Praha špatnou po- věsť, pravdal — Nu a co byste řekli? Je to klep. Zkuste to, přijeďte se přesvědčit — Proč ne? Každý rok si někam za jedu. Ovšem v zimě, kdy máme v kasárnách více volného času — Dobrá, v zimě jako v létě shledáte co je na pověsti- Tak se dělají známosti. Návštěva je smlu- vena. Váš nový známý dostojí jistě slovu. Uzlík důvěry je rozvázán. Otázky prší Jaké jsou naše okolnosti, tv a tv. Kam směru
#43 alto_textblock #43
jeme? Čeho chicemo docíliti ? Na ja ké prostřodky spoléháme ? Pak je řada na vás. V Bernu vám onehdy mimochodem padlo do oka cvičení švýcarské milice ! Ku podivu z ostra to chodilo v řadách! V pravo toč, v levo toč, na rámě zbraň, k noze zbranj Ráz na ráz, jen tak cvakaly podpatky a chře- stila zbroj. Jako u nás na dejvické pláni ! A byli to nováčkové lidového vojska! Vzdycky jste slýchali, že je milice hračka, páté kolo u vozu takové republiky! A tady v Lucernu se na- potkáváte vojáčků a oficirků, jako někde v gar- nisoné militaristického státu. Dáváte výraz svému podivení. — A to byste se teprve nadivili, jakou dřinu prodělá u nás branec za sedm neděl svého výcviku! vysvětluje Švýcar. Žádají se totiž výsledky za sedm neděl jako v Německu za dvě leta presenční služby. Je to šilenství. Ale Německo je v módě. Slepě po něm všecko napodobl — Také u vás? — Modloslužba úspěchu! Bylo by třeb přihlížeti více k vlastním poměrům a daným okolnostem. Ale to by vyžadovalo samostatné hlavy. A těch, pohřichu, není I hleďme, jaké náladyl Muž má neobyčejný rozhled. Sloužilu všech zbraní, obhlédl si německou i rakouskou školu, je. instrukčním důstojníkem a velitelem setniny. Vykládá velmi řízně. Málem nezapomí- náte na galantní povinnost ku přítomné u stolu dámě. Ale ta je hrda na svého bratra. Hled tak moudře svým velkým, hlubokým okem, tak způsobně sleduje nit rozmluvy — A u nás všeobecně platí, že vy svo- bodní Švýcaři, s vojančinou si hlavy tuze ne- polámete — To je tak! on na to, ve vojenských státech je přirozená reakce proti tlaku milita- rismu, u nás je zase patrná tendence, nahra- diti, co přílišnou uvolněnosti bylo opomenuto. Snad časem docílí se prostřední formy, a ta pak bude přijata ve všech moderních státech. Nedávno jednalo se u nás o rozšíření vojenské povinnosti. Lid o všem hlasuje. Zamitl návrh.