#1
alto_textblock
#1
Schnapkeova je žena 41letá a svobodná.
Je jisto, že je šílená a že trpí fixní ideou
že je pronásledována. Bydlí teprv od něko-
lika týdnů ve Vratislavi v malém nádvorním
bytě v Zahradní ulici.
Poněvadž Schnapkeová nemohla platiti
nájemné, podal na ni majitel domu žalobu,
v níž žadal, aby Schnapkeová byla z jeho
domu úřadně vystěhována. Ke včerejšímu
líčení přinesla si Schnapkeová již onu
sekyrku.
Poněvadž líčení bylo odročeno, Schnap-
keová odešla; na silnici přišla právě, když
císař jel mimo. Na Schnapkeovou je podána
žaloba pro urážku úřadu a pro odpor proti
státní moci.
#2
alto_textblock
#2
Tržní a hospodářské zprávy.
#3
alto_textblock
#3
cihlářské
#4
alto_textblock
#4
hirtenberské —.—, silniční
Rudolfova hut
—,
Smýšlení klidné.
Z Nového Yorku, 16. listopadu. (Telegram
»Národních Listů«.) Pšenice ustálená, na místě 781/2,
na prosinec 7734, na březen 801/2, na květen 803/s.
Kukuřice na prosinec 423%, na květen 413/4. Mouka
2.80. Dovozné za obilí 41/2. Cukr 31/s. Káva 71/s.
Směnky na Londýn 4.81. Stříbro 64 1/8.
Tržní zprávy z venkova.
v Poaěhradecn 14 liston 1 metr. cent pšenice
K 16.50 až 17.—, žita K 16.— až 16.60. ječmene
K 1450 až 15.—, ovsa K 13.— až 13.20, hrachu
K —.— až —.—, čočky K —.— až —.—, vikve
K 17.— až 17.20, hektol. bramborů K 2.80 až 3.——
100 kilogr. sena K 6.— až 7.—, slámy žitné K 5.20
až 5.50, slámy: pšeničné, ječné a ovesné K 5.20 až
5.40, 1 kilogram másla K 1.88 až 2.20, 1 kg. tvarohu
K 0.26 až 0.—. — Přihnáno 216 kusů prasat. — Na
trh dostavilo se 38 vozů.
#8
alto_textblock
#8
Z úřadních zpráv.
#9
alto_textblock
#9
v Ceské Třebové (Lanškroun), Václav Vrzáně v Žiže
licích (Nový Bydžov) a Frt. Kučera v Karlově (Jičín)
podučitelem Bhml. Záhora v Praze.
Osobní z kruhů pivovarnických.
V akc. pivovaru v Pardubicích stal se sládek Alois
Šimonek ředitelem a podsládek Lev Šimonek sládkem.
Frant. Japl z Turnova stal se sládkem v Prešově,
Miloš Ryšánek podstarším ve Vokšicích. Místa na-
stoupili Lev Safránek v akc. pivovaru na Smíchově,
Ant. Dusil v Třeboni a Čeněk Uhlíř v Břetislavi
(Prešpurku). Sládek Jos. Liska najal pivovar v Hro-
chovu Týnci.
#10
alto_textblock
#10
Zemřelí v Praze.
Dne 13. listopadu 1900: Erlinesová Marie,
almužnice, 82 roky, 187—V. Hyll František, krejčí,
52 roky, 622—II. Tůma Antonín, nádenník, 50 roků,
220—III. Phdr. Walter Josef, c. k. ředitel v. v., 67
roků, 522—III. — Ve všeobecné nemocnici
Vlček Josef, dělník, 61 rok. Kořínková Anna, man-
želka dělníka, 30 roků. — U milosrdných
bratří: Brožek František, nádenník, 47 roků. —
U milosrdných sester: Horych Václav, sluba,
53 roky. Balounová Marie, manželka obuvníka, 74 r.
#11
alto_textblock
#11
Konkurs prohlášen byl krajským soudemv
Jičíně na jmění Roberta Kranse jakož i jeho
firmy »Elektrik Fahrradwerke Tran-
tenau Kranse a Cie«. Konkursní komisai
přednosta okresního soudu v Trutnově, správce dr-
Hynek Mautner, advokát tamtéž. Schůze věřitelů
24. listopadu, přihlášky do 27. prosince, stání likvi-
dační 5. ledna.
#12
alto_textblock
#12
Cukr.
(Poslední zpráva.)
#13
alto_textblock
#13
—n— V Praze, 17. listopadu. (10 hod. 20
min. dop.) Obchod se surovinou pevný.
Pohotové zboží franko Ústí K 25.30,
na prosinec K 25.35 peníze. Raffináda
nezměněna K 84.— až K 85.— ze
stanice.
#14
alto_textblock
#14
M. Z Vídně, 17. listopadu. (Počáteční
bursa.) Znamenaly: marky 117.75, 20franky
19.20, květnová renta 98.25, rakouská
renta korunová —.—, stříbrna renta —.
rakouská zlatá renta —.—, uher. zlatá renta
—.—, uher. kor. 90.35, kreditky 661.75 po
—.—, uher. kreditky 670.—, anglob. 272 50.
unionky 544.—, bank. jednota 471.—, länder-
banka 410.50, státní dráha 65850, jižní dráha
113.50, dráha Karla Ludv. —.—, polab. dráha
473.—, rakouská zbrojovka —.—, turecké
tabákové režie —.—, alpinky 436.—, rým.-
muráň. 488.—, pražské želez. společ. —.—
turecké losy 106.—, mostecké uhlářské společ-
nosti —.— po —.—, pozemkové —.—, paro
plavební —.—, buštěhradské A. 257.— (—.—)
buštěhradské B. 252.—, západočeské uhelné
společnosti —.—, tramway a) —.—, tramway
b) —.—, Llovd —.—, Poldina huť —
české báňské —.—, montanní —.—,
vídeňské
#15
alto_textblock
#15
Osobní z kruhů soudních. Jmenováni
byli: auskultanty právní praktikanti Jos.
Pavlíček v Čechách a Vinc. Mistr na Moravě; k a n-
celisty: účetní poddůstojník 22. divisního pluku
dětostřelectva Bohumil Smolař pro Holice, kancel.
pomocník Al. Navrátil pro Plumlov, účetní pod-
důstojníci Jos. Brichta od divis. dělostřel. pluku č.5
pro Moravský Krumlov a Leop. Tenora od pěš. pl.
č. 8 pro Židlochovice; žalářníkem Vojt. Kopáč pro
Celji. — Přeložen byl kancelista Frant. Anton ze
Strakonic do Třeboně, kancel. oficiá! Jos. Pich ze
Židlochovic do Znojma. — Úřadu se vzdal advokát
dr. Karel Havlíček v Železném Brodě. — Na trvaly
odpočinek dán byl po své žádosti listovní Adolf Ja-
kubíček v Praze.
Osobní z pošty. Jmenováni byli: stavebním
elevem abs. technik Václ. Karas v Praze, as si-
stentem vojenský čekatel K. Settmacher v Kar-
lových Varech, prakti kanty Emil Řebák, Ant.
Bukva, Tom. Voják, Josef Svoboda, Jan Fuksa, Jos.
Blažek, Aug. Lázníček, Ad. Vorel, Václ. Macek, K.
Kobliha, Lud. Konar, Max Klíma, Vilém Mračno
Jos. Chládek, Rud Ramánek, Karel Smetáček, Rud.
Vohanka, Jan Zděnek, Rud. Sova, Ot. Kolářík, Karel
Matěj, Rud. Hrubeš, Ant. Dědek, Vojt. Plechatý, Frt.
Král a j. v. ve Vídni. — Přeložen byl kontrolor F.
Tschuschner z Litoměřic do Terezína. — Na pensi
dáni byli kontrolor Václav Matoušek v Praze a po-
kladník Libor Navrátil ve Vídni. — Služby se vzdal
assistent Jos. Neradil v Břeclavi. — Zemřeli: nad-
správce Jan Tíchý v Sarajevu, správce Ant. Czech
v Terezíně, nadoficia! Ed. Weiss v Praze, oficial
Frt. Schátral v Brně, assistent Frt. Diblík v Kyjově.
Věstník učitelský. Ve schůzi českého
oddělení školní zemské rady 13. t. m. usta-
noveni byli: na měšťanských školách řediteli
Alois Šeda v Králové Hradci a Josef Rašín v Praze.
katechetou Jos. Černý v Jičíně, učitelkou
Růžena Jinova v Královu Městci a učitelem
Bohumil Ryba v Králové Hradci; — na obecných
školách řídícím učitelem Jos. Čvančara v Kamen-
ném Zboží (Poděbrady), učitelkou Marie Vacha-
lova v Modřanech (Šmíchov), učiteli Boh. Va-
vroušek v Pyšelích (Král. Vinohrady), Frt. Kaupa
#16
alto_textblock
#16
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V sobotu 17. listopadu.
Odpoledne o 3. hod
Představení pro studentstvo:
Zkouška státníkova.
Veselohra o jednom dějství od Emanuela Bozděcha
Řežisér: Edmud Chvalovský.
#17
alto_textblock
#17
Námluvy.
Veselohra o jednom dějství. Rusky napsal A. Pp.
Čechov. Přeložil Fr. Mikulejský.
V sobotu 17. listopadu.
59. hra v předpl.
3. čtvrtka.
Car a tesař.
Komická zpěvohra o 3 dějstvích od G. A. Lortzinga.
Český překlad od J. Pečírky.
Režisér: Adolf Krössing. Dirigent: Moric Anger.
— Po prvním dějství přestávka. —
Začátek o 7. hodině.
Konec o 1/210. hod.
#18
alto_textblock
#18
V neděli 18. listopadu.
Odpoledne o 3. hod.
Figarova svatba.
Večer v předplacení:
Slavnostní představení na 17letou paměť otevření
Národního divadla.
#19
alto_textblock
#19
DALIBOR.
#20
alto_textblock
#20
ŠSvandovo divadlo na Smichově
Začátek o 7. hod
Dáma od Maxima.
Fraška o 3 jednáních od G. Faydeau-a. Přeložila
Olga Nápravníkova.
Denní prodej lístků v knihkupectvích pp. Urbánka
2674
Kapra a Kotka na Smíchově.
j
#21
alto_textblock
#21
V sobotu 17. listopadu.
#22
alto_textblock
#22
276
#23
alto_textblock
#23
273-
#24
alto_textblock
#24
kové tolary mají být sníženy o tři livry, jako chce od-
vésti ze šesti mužů tři — a garsové Marignayští nechopili
se pušek, aby vyhnali modré z Bretoňska? Ach! Ráj
zůstane jim zavřen a nikdy nebudou moci dojíti spasení!«
— Tak se mluví o vás! O vaši spásu tedy jde, kře-
sťané! Duši svoji spasíte, bojujíce za náboženství a za
krále. Sv. Anna d'Auray sama se mi zjevila předevčírem
o půl třetí hodině. Mluvila ke mně, jak já nyní mluvím
k vám: »Jsi ty kněz z Marignay? — Ano, madame,
k službám. — Nuže, jsem svatá Anna d'Auray, teta
Pánaboha dle zvyklosti bretoňské. Dlím stále v Auray
a přišla jsem ještě sem, abys řekl garsům Marignayským,
že se nesmějí nadíti pro sebe spasení, nechopí-li se zbraní.
Odepřeš jim proto odpuštění jich hříchů, nebudou-li slou-
žiti bohu. Požehnáš jich pušky a garsové, kteří jsou bez
hříchu, nechybí se modrých, ježto jejich pušky budou
posvěceny!«. .. Potom zmizela, zanechavši pod dubem
u křižovatky vůni kadidla. Učinil jsem si znamení na
místě tom a pan rektor ze Saint-Jamesu postavil tam
krásnou Pannu Marii ze dřeva. Také byla matka Petra
Leroi, zvaného Marche--Terre, jež se tam večer modlila,
uzdravena od svých bolestí pro záslužné činy svého syna.
Tam stojí mezi vámi, a vidíte vlastníma očima, že chodí
beze vši pomoci. Toť věru div jako z mrtvých vstání
blahoslaveného Marie Lambrequina na důkaz, že bůh
nikdy neopustí věci Bretoňců, budou-li bojovati za jeho
sluhy a za krále. Proto, drazí bratří, chcete-li spasiti duše
své a osvědčiti se obránci krále, našeho pána, jest vám
poslouchati ve všem toho, kterého král vyslal a kterého
zoveme Gars. Pak nebudete již jako mohamedáni a shle-
dáte se se všemi Garsy z celého Bretoňska pod korouhví
Páně. Budete směti zase bráti modrým z kapes veškeré
#25
alto_textblock
#25
kořeny, aby z dálky sbíraly výživnou mízu pro několik
stoletých buků. Obě strany cesty se podobaly oněm pod-
zemním slujím, proslulým svými krápníky. Obrovské skal-
naté festony, na nichž se temná zeleň cesmin a kapradin
mísila se zelenými nebo světle šedými porostlinami mechů,
zakrývaly srázné svahy a vchod do hlubokých slují.
Když tři cestující učinili několik kroků po úzké stezce,
otevřelo se náhle před zrakem slečny de Verneuil jedno
z nejúžasnějších divadel, jež jí učinilo tvrdošijnost Galope-
Chopinovu pochopitelnou.
Polokruhovitá kotlina, skládající se vesměs ze žulo-
vých balvanů, tvořila amfiteater, na jehož neforemných
stupních se vypínaly temné jedle a kaštany s listím se-
žloutlým, poskytujíce obraz velikého cirku, nad nímž
zimní slunce jakoby spíše roztrušovalo vybledlé barvy
své než rozlévalo světlo plným proudem, a v němž pod-
zim rozestřel všudy své žlutošedé koberce z uschlého
listí. Ve středu této dvorany, jejíž stavitelem dle všeho
byla potopa, zdvihaly se tři mohutné balvany druidské
jako oltář, na němž byla připevněna stará korouhev. Asi
sto lidí s obnaženou hlavou klečelo v této kotlině a mod-
lilo se nábožně, zatím co kněz za assistence dvou jiných
duchovních sloužil mši. Chudobnost obřadního roucha,
slabý hlas kněze, který zazníval v prostoru tomto jako
šepot, toto množství plné zbožného přesvědčení, spojené
jedním a týmž citem a klečící před oltářem bez okrasy,
kříž bez ozdoby, divoce mohutný ráz tohoto chrámu,
doba, místo — vše to dodávalo tomuto výjevu rázu pro-
stosrdečnosti, jakým se vyznačovala první doba křesťan-
ství. Slečna de Verneuil ztrnula obdivem. Tato mše, slou-
žená uprostřed lesa, toto vzývání boha, vrátivší se
následkem pronásledování k původní formě, poesie staré
Chonsní.
69