ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cb3a7bb0-661b-11dc-af9b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 27
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXI
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pondělí dne 16. září 190l.
#3 alto_textblock #3
Číslo 256.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a oepel, listy pčilohami („Nančaý Obzor“ v středu a „Lisorámí Hlidka v pátek) přeešls kácí sei Praze v nčnlskekraci na měsis . . . . . . 2 K — k 6 K —h na čtvst leta . . . . . s drají čoešíke 2 K 50 a mošie . . . . . . 7 K 30 h na čtvě lela- ve klialvéch: 2K 6o na něsíe . . . . .. Poštent na něsíe . . . .. ke ns čtvrt lieta s dvojí zlsilkou na měste evrl lal
#5 alto_textblock #5
Jl
#6 alto_textblock #6
V drobném prodejí: ranní číslo o sobě . . . za 9 odpoladní . . . za 2h Ve fillalkách na venkověo raení čislo. . . . . . . . 10 sdpolední . . . . . . . . 3h Insernty plali se hotově napřeě Předplaceni s inserty přijímá zdmínl- strace v Hladanské nlici č. 3. Tam nscházejí se též redakee tiskárna a szpedite „Márodních Listě“. Rukopiny se novrnenjí.
#7 alto_textblock #7
Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Volby v Haliči. Ze Lvova, 16. září. Dnes počína druhá volba jednoho poslance za měst Krakov do haličského sněmu. Jak známo při první volbě čtvrtý kandidát nedostal vět šiny. Bude-li dnes zvolen kandidát konser vativců, starosta židovské obce dr. Horo witz bude míti druhé hlavní město halič ské zastoupení výhradně konservativní, kdežto dosud byla polovina poslanců liberálních polovina konservativních. Časopis »Naprzód« prudce napadá haličského místodržitele hr. Pininského. protože dal na nárožích Krakova úřadní vy hlášku o volbě jazvkem německým Lišt konstatuje, že »bylo souzeno místodrži teli hr. Pininskému ve starém sídle Ja gellonců k volbě na sněm haličský vydávat vyhlášky jazykem německým.« Poznamenáváme s povděkem, že hali čt sociální demokraté hájí tak roz- hodně práva jazyka polského, a přáli bychom si jen, aby jejich soudruzi v zemích koruny české osvědčovali stejné snahy o jazyk český. Sociální demokraté uveřejnili vyhlášku, podle které posl. Daszyňski pro dnešn druhou volbu se vzdal kandidatury na pro- spěch kandidáta demokratického. Vláda a konservativní šlechta v Čechách. Z Vídně, 16. září. Pondělní orgán ministrpresidenta dra. Körbra »Mon- tagsrevue« opovažuje se mluviti k hrdě konservativní šlechtě v království českém tónem, jakého by si zajisté nedovolil naproti Všeněmcům. Vyhrožuje konservativním velko- statkářům osudem, který jim připravil kdysi kabinet Auerspergův, vypudiv je, až na málo hlasů ve fideikomisní skupině, docela ze sněmovny poslanecké a ze sněmu králov- ství českého. Této upomínky měli by být konservativní šlechtici pamětlivi a pak by s řekli, že vláda, která by užila tohoto pro- středku, by byla s to, aby konservativní většinu učinila německo-ústaváckou. List soudí, že konservativci sv rozhodnutí již učinili. Mnoho by prý dali do sázky, kdyby se zdráhali a n druhé straně by němečtí ústaváci uvalili na sebe výčítku politické nedospělosti, kdyby lpěli na malicherných podrobnostech a hlavni věe poškodili. Patrně těmito smalichernostmi« jes míněn počet mandátů, kterého se ně mecká šlechta domáhá v obou skupi- nách.
#8 alto_textblock #8
Vodní stavby. Z Vídně, 16. září. Jak se dovídáme dodělává se ve zúčastněných ministerstvech průvodní nařízení k zákonuo vodních stavbách. Tímto výnosem bude systemisováno generální ředi- telství pro vodní stavby v mini- sterstvu orby a bude systemisován, jak jsme již před nějakým časem oznámili, zároveň poradní sbor pro vodní stavby Tento čítati bude asi 30 členů. Vláda za mýšli povolati do korporace té jako členy odborníky. Že poslanec Kaftan budes nalézati mezi nimi, jest nade vši pochybnost
#9 alto_textblock #9
jisto.
#10 alto_textblock #10
Telegrafické zprávy „N. L. Císařské manévry v Uhrách. Z Göresöně, 15. září. (C.-B.) Včera byl den odpočinku. Vojsko při zacho- vání opatření jako při válce mělo pohov. Z rána sloužena v místním chrámu mše. Arcivěvoda Josef očekával u chrámu panov- níka, který rázem hodiny osmé v průvodu arcivévody Leopolda Salvatora a ostatní ge- nerality se dostavil. Biskup Samuel z Hettyeye očekával císaře u vchodu chrámu a dopro vodil jej ke trůnu, v chrámu zřízenému.
#11 alto_textblock #11
Císař byl přítomen celé mši buď stoje nebo kleče. Po mši odešel panovník, doprovázen biskupem a družinou, nazpět do svého K odpolední hostině pozváni byli kromě denních hostů vojenských i zástupcové cizíeh vojenských vyslanectev. Ruský ministr v Pařížl. Z Paříže, 15. září. (C.-B.) Rusky ministr zahraničních záležitosti hrabě Lam sdorf sem dnes večer přijel a byl na nádraží od ministra zahraničních záležitostí pana Delcasséa uvítán. Rumunští studenti v Řecku. Z Athén, 14. září. (C.-B.) Na po- čest rumunského studentstva pořádané slavnosti trvají dále. Dnes byla na letohrádku jednoho zdejšího ban- kéře velká parková slavnost. Pověst, že byly pronášeny Bulharsku nepřátelské výkřiky, je bezpodstatna. Města Patras a Olympia uspořádala rumunským studen- tům skvělé uvítání. Od starostů různých měst došly pozdravné telegramy. Z Buku- rešti došlé telegramy projevují rumunskému obyvatelstvu díky. Athénské časopisy pojed- návají o politickém významu ná vštěvy rumunských hostů.
#12 alto_textblock #12
bytu.
#13 alto_textblock #13
K povšechné situaci. Z Petrohradu, 15. září. (C.-B.) »No vosti« pojednávajíce o gdánské schůzi císařů praví, že tato schůze kromě upev- nění evropského míru přispěla ke sblí- žení se Ruska s Německem. Jes prý to v každé příčině šťastná událost, jejíž blahodárný účinek na povšechnou situaci brzy se ukáže. Co se týče udělení řádu sv. Ondřeje hr. Walderseeovi. praví »Novosti«, že jest důkazem velké váhy, jež se přikládá konci čínských zmatků. Hr Waldersee neobdržel prý nejvyšší ruský řád za nějakou snad Rusku v Číně prokáza- nou službu, nýbrž jakožto vrchní velitel spo- jených vojsk v Čině. Udělení řádu toho svědčí prý, že si Rusko od počátku přálo aby výprava spojených vojsk dobrým výsled kem skončila.
#14 alto_textblock #14
Povodně. Z Gradiska, 15. září. (C.-B.) Strže- ním břehů divoké bystřiny Indria, zatopena byla pole některých obcí. Voda vnikla i do některých stavení níže položených a způso- bila dosti škod. Život lidský nebyl vůbec ohrožen. Z Benátek, 15. září. (C.-B.) V cel krajině kolem Benátek od několika dnů bez ustání prší. Všechny potoky a řeky násled- kem toho se rozvodnily a na kulturách pol- ních způsobeny značné škody. Z Řima se sděluje, že u Agrena na řece Sanco stržen byl most dell' Auguilla. Jsou obavy, že přišlo mnoho lidí o život; doposud nalezena byla jedna mrtvola. Okolní krajina jest povodní zpustošena.
#15 alto_textblock #15
Z Vídně, 15. září. Námořní velitel ad mirál baron Spaun vrátil se z Terstu. Z Berlina, 15. září. (C.-B.) Meziná rodní výstava pro hasičství a ochranné prostředky při požá- rech byla dnes uzavřena. Z Gdánska, 15. září. (C.-B.) Prin Čun sem dnes odpoledne přibyl. Z Athén, 14. září. (C.-B.) »Agence Havase oznamuje: Princ Jiří, kterýž sem ke třídennímu pobytu přijel, odcestuje přes Terst, Berlín a Vídeň do Kodaně. Z Barcelony, 15 září. (C.-B.) Asi 6000 Katalončanů uspořádalo dnes smírnou demonstraci. Položili na Canovův pomník věnce, při čemž předseda katalonské unie proslovil řeč o váze a významu tohoto projevu. Z Hadridu, 15. září. (C.-B.) V Almo- rosu (v provincii toledské), propukla včera vzpoura proti četníkům, kteř osobu ja kousi zatýkali. Četníci musili se
#16 alto_textblock #16
utéci do radnice. S obou stran bylo několi- kráte vystřeleno. Hlavní podněcovači byli později zatčeni.
#17 alto_textblock #17
Dr. Edv. Grěgr před voliči. Okresní výbor vysokomýtský svolal na včerejšek dopoledne do sálu Tejnorova hotelu ve Vysokém Mýtě schůzi venkovských voličů a pozval k ní poslance pana dra. Edvarda Grégra, který zastupuje volební tento okres na snému království českého již 40 let, aby promluvil k nim o významu nastávaj cích voleb do sněmu královsťv českého. Do schůze dostavili se rolníci svobodo- myslní i přívrženci strany agrární a za radi kálně-pokrokovou stranu přišel pan dr. Križ z Prahy. Také četní městští voliči do ní zavi- tali, ale hlasování se zdrželi. Na schůzi stalo se nedopatření, že hlaso- valo se také o dodatku p. Padoura k reso- luci. Pan posl. dr. Ed. Grégr odmítl podobné osobní prohlášení učiniti a schůze -je jmenem jeho přece přijati a jemu vnutiti nemůže. Schůzi zahájil po 411. hodinu dopoledne okresní starosta pan Cejp. Uvítav přitomné jme nem okresního výboru nejsrdečněji, prohlásil že bude jí, jelikož svolavatelem jest okresn výbor, bez volby předsedati.
#18 alto_textblock #18
Poslanec pan dr. Edv. Grégr: Ctěné shromážděníl Slavný okresní výbor vysoko-mýtský vyzval mne, abych svolal schůzi voličů zdejšího okresu a promluvil o některé důležité otázce politické nynější doby. Rád jsem přijal toto vyzvání, vždyí jsem beztoho měl v úmyslu předstoupit před ctěné voliče a složiti jim po uplynutí volebn obdoby účet ze svého jednání a ucházetise o další důvěru jejich pro nastávající volbu sně- movní. Mám-li však promluviti o některé důle- žité otázce politické, úznáťe zajisté všichni, že na ten čas není u nás důležitější otázky politi- cké nad otázku, týkající se nastávajících voleh sněmovních. Jsou-li volby sněmovní v každé době av každém případě vůbec velice důležitým a vážným aktem politickým, tedy jsou nastávajicí volby do sněmu českého nanejvýše důležité a závažné a sice proto, poněvadž žijeme v době na nej- výše kritické a povážlivé, ve které se snad na dlouhou řadu let rozhodovati bud o osudu o budoucností naší vlasti našeho drahého národa, ba sna o osudu, o budoucnosti celé říše rakouské. Nemohu pro krátkost času dopodrobna a ob- šírně rozebírati celou politickoz situaci, v nížse nejen národ český, ale celé mocnářství rakou- ské nalezá, avšak postačí, naznačím-li několik jen rysy poměry, v nichž nalezá se říše rakou- ská a hlavně národ český, abyste poznal veliké nebezpečenství, které nám hrozí a které jako těžký, zhoubo nosný mrak nad hlavami naš i m visí. Víte všichni, že po veliké válce v l. 187 mezi Francií a Německem — z níž Něme vyšli jako vítězové — stala se z rozdrobeného a slabého dřive Německa veliká, mocná, silná říše, s bojovným národem pruským v čelea pod žezlem velice čilého a podnikavého rodu Hohenzollerů, těchto odvěkých nepřátel a loupe živých sousedů Rakouska. (Souhlas.) Ze slabého, rozdrobeného, malomocnéh Německa stala se pojednou světová velmo první třídy, která mocnou rukou zasahuje do dějin evropských i světových. Myslím, že by se Němci tímto netušeným a neočekávaným štěstím mohli spokojiti a že by tím jejich snahy touhy mohly býti vyplněny. Avšak tomu tak neni. Čim více Něme vzrůstají a mohutní, tím více roste jejich ctižádost, tím více vzmáhá se v nich jejich chtivost a rozpínavost a jejich snaha roz- šifovati a roztahovati se více, a především v první řadě vytkli si za nejbližší svů úkol, shrnouti vsechny Němee d
#19 alto_textblock #19
jedné společné říše, pod jedn společné žezlo — ovšem že hiohen zollerské. V jedné nedávné schůzi v Německu byla tato snaha zcela zřejmě a určitě vyjádřena slovy: »Neustaneme od bojle, doku kde který Němec žijlcí v-Evropě nebude vysvobozen z jařm'a cizího panství a dokud nebude spojie se společnou velkou vlasti ně meckou.cle Neřikej nikdo, že to šovinistický výbuh několika málo politických přepjatců a výstřed níků. Moje přesvědčení je — a mohl bych t dokázati nesčetnými doklady — že to pro- gram každého Němce, nechť se hlási k jakékoliv straně, ať nejradikálnější ať nej- konservativnější, ať jest liberál nebo zpátečník ať vládní nebo protivládní, s tím toliko rozdílem že ti chytřejší a opatrnější to zatajují a popírají ráznější a divočejší to zřejmě a rozhodně hlásají. To ostatně vidí a zná každé poli- tické dítě — jen ve Vídni toho nevíd anebo viděti nechtějí, ačkoli se tu jedná o jejiich kůži snad více než o naši Proč toho nevidí, nebudu vykládati, z jedno duché příčiny: vždy.ť jsou to také Němci. (Výborně! Potlesk.) Je-li ale tomu tak, že nezvratný program národa německého spočivá v tom — osvoboditi všechny Němce z jařma cizího panství a spojiti je s veli ko říši Hohenzollernskou, ptám se, který stát a který národ je timt více ohrožen než Rakousko a pře- devším národ český? (Souhlas.) To je jasné. Vždyť nežije nikd — mimo říší německou — tolik Němců a tak hromadně jako právě v mocnářství rakou- ském — a zejmena také v Čechách. Tyto Němce tedy vysyoboditi z jařma rakou ského a přivtěliti je k veliké říš všeněmeckě, je zřejmý a nezvratný cil nejen Vseněmeů, aře všech sku tečných a pravých Němců. (Sou hlas. Co by se stalo z Rakouska, tím si hlav lámati nebudeme; to jest věcí těch, kteří dosud mají povinnost starati se o tuto říši a její bu- douenost. (Výborné!) Jest věcí těch, kteří zdě- dili říši tuto po svých předcích, aby udrželiji neztenčenou a nestali se vasaly císa ř německého. (Tak jest! Výborně!) Co by však bylo z národa českého, kdyby tento plán a cíl německý byl dosažen, kdyby chom se dostali pod žezlo německé? Co by z nás bylo, víme všichni; vidime to na Polá- eích poznaňských, kteří jsou již pod říší pru- skou. Dělo by se nám jako poznaňským Po- lákům, kteři utiskováni jsou v ohledu národním způsobem tak surovým a barbarským, žese člověku srdce chvěje, když vidí, že to tak da- leko dospělo, že ve svém jazyku ani modliti se nemohou, že vykupují se jím statky, že Něme kde mohou potlačují blahobyt lidu polského by přivedli jej na mizinu, aby pak s ním byl dříve hotovi. To jest příklad, který máme před sebou A proto vidíme nebezpečí, které hrozí ve splněn programu německého, jež znamená zničení Ra- kouska a snad národní smrt naše h národa. (Souhlas.) Boj o naši národnost musí ted; býti v první řadě nejvyšší, nej hlavnější a nejbližší cil a úko českého národa. S tohoto stanoviska musíme především posu- zovati nynější politickou situaci, to je nejvyšš bod, s něhož se musíme divati na politické naše postavení a s tohoto stanoviska musíme zařizovat své politické jednání; vše ostatní stojí teprve v druhé a třeti řadě a musí ustoupit prvnímu a hlavnímu požadavku: z achráněn národnosti, to jest zachrániti ná rod český před národní smrtí. (Vy borně!) Napřed musíme si zachrániti národ pře smrti a pojistiti si svůj domov a pak teprve starati se, jak si sami svůj domov zřídime. (Výborně!) Boj o naši národnost bude velice těžký,
#20 alto_textblock #20
poněvadž velká jest řada našich nepřátel a ve- liká jest jejich moc a síla. Nejsou to jenom Němci zahraniční a domácí, ale i jiní činiteléa mocní a silní faktorové stojí proti nám, ač měli by státi pevně na straně českého národa, poně- vadž se nejedná jen o kůží tohoto, nýbrži o kůží jejich. (Výborně!) Vidíme, že nej- vyšší úřady jsou nepřitelem českého národa, že jest jeho nepřítelem sbyrokracie, že armáda stojí proti nám, ba i kruhy dvorní, které mají rozho- dující vliv, jsou proti nám. I vysoká hierarchie jedná proti nám, neboť vidíte, že se jedná o to, aby učinila počátek roztržení králov- ství českého. (Souhlas.) A také vláda Körbrova, které jsme tak důvěřovali, jest proti nám. Budete-li nynějšího předsedu ministerstva posuzovati podie jeho činů, poznáte věru, že není přitelem národa českého, nýbrž naopak, že cokoli podniká, jes na újmu a na úkor jeho. Vždyť Körber nese též velkou vinu na tom, že nám Čechům tak surovým, tak neslýchaným způsobem opět vzato bylo kousek jazykového práva, kteréhož jsme si za Badena tak těžce byli vydobyli. Körber je hlavním tvůrcem, pod- porovatelem a tajným řiditelem všemožných kom- promisů, vyjednávaček a smiřovaček, jako mo- ravských, vedlkostatkářských atd. které všechny nemaji jiného účele, nežli po- škoditi národnost českou, zatla- čiti národ český národně a poli- ticky opět na stupeň nižší a pomoci Němeům do sedla (Souhlas), aby opět zaujali takové poslavení národa vyššího, panují- cího, jaké zajímali v dobách našeho největšího ponižení, v dobách pověstných vlád Auersper- govských, Giskrovských, Lasserových atd. Ovšem ministerský předseda Körber jest pří- liš chytrým, nežli aby sáhl ke starým neosvědčeným zbraním násilí a utiskování, neboť ví, že by s nimi proti národu českému mnoho nepochodil. Národ český jest, jako každý Slovan, povahy až příliš měkké. Řikáme si, že jsme národ ho- lubičí; jest to chyba, protože proti dravcům holubi ničeho nepořídí; lépe by bylo, kdyby- chom byli národem draveů, jako ti, kteří se proti nám sápou. (Výborně.) Než konečně národ český také má, když jde to do tuhého, povahu, že se vzepře a pak nastane to, co praví přísloví o českých tvrdých lebkách. To ministr Körber ví a zná dobře a nechce proto na nás jíti s klackem, nýbrž, jak se říká, s čepicí a s chytrosti a ukazuje nám obraz blahobytu, hmotného povznesení národa, slibuje nám, že podporovati bude veškery naše snahy hospodářské, jen abychom vzdali se pro- zatím svého boje o národnost, o své státní právo a politické svobody. Slibuje založení dráh, průplavy, regulaci řek a nevím co všechno. Řečník poukazuje na sliby Badenovy, Thu- novy a praví, že Körber slibuje, co jenom kdo chce, ale co se ze slibů těch uskuteční, máme smulnou zkušenost. (Souhlas.) Ostatně, kdyby se sliby ty provedly, zaplatili bychom práce ty zvláště my a trvalo by to 25—30 let. Můžeme však boj a naše národní a státoprávní zájmy tak dlouho odkládati? Nemohli bychom ovšem našim politickým nepřátelům prokázati lepší služby (Výborně), protože pak by se boj náš nemohl snad dále vésti, neboť národ náš klesl by za tu dobu do takové apatie, malo- moci a zoufalého postavení, že by neměl více naděje ve vítězství. (Souhlas.) A o státním právu by již za tu dobu nemohla býti řeč, poněvadž by to pak byl sku- tečně fantom zastaralý, abych tak řekl — směšný. (Tak jest!) Nedáme se však oslepiti sliby národo hospodářskými, poněvadž jest to úskok, aby nás odvrátili od velkých ideálních snah našeho ná- roda, od ideálných snah politických, bez nichž žádný národ nemůže obstáti, aby nás utopili ve slibech čistě maleriálních a hmotných a udusili v nás naše snahy o to, co jest životní podmí- kou každého národa: zabezpečení je ho národnosti, politické budoucno- sti, neodvislosti a samostatnosti. (Výborně ! Potlesk.)
#21 alto_textblock #21
FEUILLETON.
#22 alto_textblock #22
JJosef Frankovský.
#23 alto_textblock #23
Bolestná zvěst, že za ranních úsvitů vče rejšího dne dotrpěl jeden z veteránů českého herectva, nezapomenutelný Josef Frankov s ký, na perutich smutečních rozlétla se Prahou Skon jeho vzbudil vřelou účast české veřejnosti, ne jakoby zasáhl zapomenutého, v soukromém ústraní již po celé jedno desířileti žijícího cho- rého pensistu, nýbrž jakoby jej schvátil upro střed práce největší, v plném rozmachu tvořen a vzrůstu. Takový dojem zůstavila truchlivá zpráva o smrti proslulého mima. České umění dramatické právem dnes želí bolestné té ztráty. neboť smrt s celou bezohledností připomíná, že již před desíti lety vlastně jsme Frankovského ztratili, když stísněn nervovou chorobou na jaře r. 1891, dal s bohem obecenstvu a želen od- cházel do soukromi . . . Tehda nepočítalo se, že česká scéna loučí se s oblíbeným hercem na dobro; doufalo se, že v klidu zotaví se vzrušené nervy a po nějakém čase objeví se Frankovský opělně na jevišti . . . Uběhlo však deset let a zpráv utěšenějších nedocházelo; až letos na jaře prolětl tiskem interview s Fran- kovským, jenž přátelům jeho a české veřejnosti oznamoval, že jedenašedesátiletému Frankov- skému vrací se po dlouhé době jas myšlenek, paměť a že doufá určitě, že dopřáno mu budo
#24 alto_textblock #24
ještě jednou definitivně se rozloučiti s divadel ním obecenstvem . . . Netušil náš dobrý Fran kovský, že opravdu a tak záhy rozloučíse s námi definitivně, ale ne za svitu divadelních lamp, nýbrž v záři smutnějších světel a n větším jevišti, než to tam na Vltavě, na je višti, na kterém na věky se loučí herci i ne herci . . .. Je bolno psát pod záhlavím, vroubeném černým rámečkem. Kdyby nebyl Frahkovský celým živolem svým, celou svojí činností he- reckou sám narýsoval tak určitě umělecký svůj profil, bylo by nevděčno v rychlé práci novi nářského nekrologu chuít jej postihnouti. Do padesáti let svého věku žil a pracoval Frankovský v plátěném světě, na jehož prkna přenášejí se, na divadelní děje změněny, nej- vzrušenější lidské události; duševní boje a kon- flikty hdské zhušťují se však i do bytostí hereí samých, nepopřávajíce jim oddechu a naplnajíce je ve stálé vzrušení. Jaký tedy div, že i mo- hutnější organism herců otřesen bývá vyčerpá vající, úmornou a nervy rozrušující prací. Když trpkým údělem tím, hercům obvyklým, Frankov- ský postižen opouštěl sféry divadelní, odcháze v něm umělec, jemuž úsudek spravedlivý ověnči skráně laurem zaslouženým. Kritika tehdy psala, že ve Frankovském odchází z divadelního en- semblu jedna z nejvýraznějších uměleckých fysiognomií. Můžeme říci, že Frankovský byl v pravdě vedle Kolára, Šamberka a Mošny po dlouhá léta českému jevišti oporou a ozdobou nepostrádatelnou. Slla jeho umění spočívalav jeho tvořivosti. Frankovský byl profil herce- umělce, tvořícího bez šablony a bez pochyby na figurkách, které předváděl v jednollivých,
#25 alto_textblock #25
nesčetných kusech obecenstvu. Postavy jím vy- tvořené v nejdokonalejších pracích literatury dramatické, pohybovaly se na výši jako v díle autorově; v prostředních tvorbách dramalickýeh jeho figury byly však o celou hlavu vyšší než neživotní úlohy kusů samých. Frankovský vdechl postavě život a čím méně ho bylo v zárodku typu spisovatelovy figury, tím štědřeji ho sám doplnil svým uměním. Kol uměleckého jeho jádra otáčí se celá galerie rolí vážných, tklivých otců, dobromyslných charakterů, komických staříků. Tak na příklad říkávalo se, že »Nájemní pana domácíhe« dávají se jen k vůli Frankov- skému a bylo to pravdou; ten typ domácího pána sotva kdo jiný nám tak zahraje. Kdc viděl někdy Frankovského v proslulé typick některé úloze, po odchodu jeho téžce v nástupe hledal nápodobitele . .. Frankovský byl a je dosud v tvorbě svýeh typů nenahraditelný . .. Tážeme-li se, co předcházelo vzrůstu Fran kovského v umělce, vidíme, že jako u většiny herců jest to trnitá, strádání plná cesta . . Narozen v Praze roku 1840, vyučil se truhla- řině a také několik let jako tovaryš » prknae dřive hobloval než na ně se dostal. V devate- nácti letech zatoužil státi se hercem, zanechal řemesla a vstoupil do společnosti Prokopovy,. který tehdy dlel v Příbrami. Tam v roce 1860 také poprve debutoval . . . Jak osudem herců kočovných, poznal i on několik ředitelů. Po pě let trávil při společnosti Štanderově, Zöllnerově a Kramuelově až za první doby samostatnosti českého divadla pokusil se o engegement v Praze.
#26 alto_textblock #26
Vystoupil tehdy v roce 1865 jako Rudolf I v »Magoloně«, ale úloha tato nesvědčila umě lecké jeho individualitě. Nelibil se valně. Odeše tedy nazpět ke společnosti Kramuelově, od které povolán od ředitele Thomea zase do Prahy Zdržel se zde přes pruskou okupaci, ne dociliv zvláštního uznání, jelikož nebyl dosta- tečně zaměstnán. Avšak vrchní regisseur Švanda ze Semčie poznal jeho talent a engažoval ho jako charakterního herce a regisseura pro svůj divadelní podník v Plzni. V postavení tom se trval Frankovský tři roky, oženil se se slečnou Annou Kubičkovou, rovněž herečkou (viz Neru dovy »Divadelní táčky« XIII.) a zvelebiv Švan- dovu společnost, získal si u ředitele nemalé obliby. Roku 1860 v letní sézoně hrála společ nost Švandova v pražské aréně ve Pštrosee Tam zalíbil se Frankovský tehdejšímu plno- mocníku divadelního družstva dru. Strakatému a byl konečně trvale pražskému divadlu ziskán Trvalo to deset let, nežli si Frankovský pro klestil cestu ku pražskému divadlu. Když vy stavěna na hradbách za Žitnou branou aréna zavládla tu éra operett, v plném lesku hvězdy Offenbachovy a Lecocquovy Frankovský odnáše si vavříny, jsa současně jednou z nejsilnějšíeh attrakci finančních úspěchů divadelních. Jak nad jiné vynikal jeho tatík v »Gíroflé Giroflá«, ge- nerál Kančukov ve »Fatinice«, Douglas v »Donně Juanitá«, Pietro v »Banditech«, Kalehas v »He- leně«, kníže Kuzimír v »Trebizondské princezně« Kalafuna v »Dudáku« a j. budí vzpomínkou dojista i nyní, ve chvili smutné, pamětníkům hojně veselých obrázků v paměti. Na pozdějším pak Národním divadle vy- stoupil již jako karakterní herec prvního řádu
#27 alto_textblock #27
a patří v annělech zlatě kapličky k zjevům nej- skvělejším. Výkony jeho jako routinovaného umělce došly své doby vřelého doznání a po- jistily Frankovskému v historii herectva trvalý pomník. Asi v r. 1887 počal pojednou Fran- kovský nervově churavěti. Účasť obecenstva při této jeho chorobě byla vseobecná a nelíčená. Když po několikalýdenním odpočinku zdánlivě zotaven opětně vystoupil, uspořádány mu ovace rozměrů nemalých. Pohříchu zotavení jeho, jak již řečeno, bylo zdánlivé. V r. 1890 ochuravěl ještě povážlivěji a již tehdy bylo patrno, že na dobu dozajista delší jest ztracen. Rozloučil se 18. března 1891 s českým obecenstvem na dobro a uchýlil se do ústraní, ve kterém žil až do včerejšího dne. Neblahá choroba přivo- děná přepjetím duševním, způsobila psychosu, která obestírala ducha dříve svěžího předčasnou dřímotou. Včera pak zaměněna v hluboký, věčný, proň spasný spánek. — Vím dobře, že nepodávám zde úplný živo- topis Frankovského . . . Ve vzpominkách osob- ních přátel jeho jest mnohé, co zde opome- nuto a co snad později, až uvykneme dojmu, že Frankovského není mezi námi samo sebou se vynoří . . . Jsou to po většině vzpominky ve- selě, spjaté s originálností a roztomilostí jeho povahy v životě, kdy odložil masku herce a byl dokonalým člověkem. Kdo jej znal, dojista proň truchlí . . . Stop jeho na dráze českého umění je hluboká, pevná a nevyhiadneiná . Čest nehynoucí jeho umění a památce .. L. T.