•kých pamětnoiti • poklad chramo. Nn památka­ jame dottali kaidý obraz Matky Boti a séco práiko te zdi nazaretského dorn­ e Č k a, sem od aodélfl pŕeueieného. Uhašovali­ nám také misto, kde bydiel svätý Otec Pius IX., který několikrát zde v Loretté byl na ponti. 8 oken viděli jsme bojiště, na němž rozhodnuto bylo zničeni státu papežského К 6. hod. vraceli jsme se do Ankony Ro sešlí jsme se po městečka ; za špatná jídla a piti dobře jsme platili a byli jsme rádi, když o 10 hod hnal se s námi vlak к Římu. Jeli jsme celou noc až do druhého dne do poledne. Viděli jsme Itálii, ale všechno, co jsem viděl, překvapilo aspoň mne ne krásou, jako spíše tim, že vypadalo to v skutečnosti docela jinak, než jak jsem si byl představová’. Naše Čechy jsou tisíckráte krásnější Ve střední Itálii bys darmo vesnice hledal. Ta tam domek, leckde na vrších hodné dohromady stlačených několik domů, podoby tvrze, po polích mezi obilím nasázené stromky — tot obraz střední Italie. Na nádraží římském očekávali nás pánové z komitétu římského a zavedli nás na nrčená místa. Ještě téhož dne začali jsme si prohlíželi Ěim. Představoval jsem si vždycky, že Řim leží na vrších vrchů jako pražské Hradčany vysokých,­ a viděl jsem nyní, že bych na př. mons Viminalis musel se svíčkou hledat, abych ho našel. — Jest nás tu hezký počet a ze všech kmenů slovanských. Dalmatínci s červenými čapkami, Bosňáci, Hercegovci a Černohorci v plné zbroji tu nescházejí. Élm je celý na nohou. — O úslužnosti Římanů jsem čítával, nyní pak ji zakusil. — Zeptej se některého na cestu sem nebo tam, ne, on ti ji neukáže, on té tam dovede,­ kams chtěl — Chodíme nyní celý den V sobotu jsme byli v katakombách sv. Rallista Tyto dny slavíme slavnosti v chrámu sv.-Rle- mentském Zeptáte se, jak nás Řlm přivítal ? Povím Vám. Římané dívají se na nás s velikým úča steustvím. Nikde, pravím, nikde nestalo se nám ani nejmenšiho příkoří. Vídeňská žiďata se tu a tam po nás pošklíbla ; něco takového se nám v Římě nestalo ; naopak, všudy jsme vítáni s laskavostí a upřímnosti. Jen jediný plátek zdejší à la .Floh“ se o nás otřel. Posmívá se naši jednotě u víře, protože prý při službách božích jeden stoji, druhý sedl, třetí klečí. (!ý Rediguji ho židé. Hs.

Z ß’ma, dne 6. července. (Pův. dop.) Včera byli jsme u audience. Upřímně Vám mohu sdělili, co jsem od mnohých, kteří sva tého Otce vlcekráte při audienci vídali, na vlastni uši slyšel, že totiž snad nikomn ještě nevyšel s takovou láskou a vlídností vstříc, jako nám Slovanům. Jako bych ještě viděl toho stařečka, na trůně neseného. Shlížel dolů, usmíval se a žehnal­ nám. Statečný Strossmayer pak mluvil a svátý Otec odpovídal Tu živost v řeči, tu jasnost hlasu, ta významnost akci bys u takového věku sotva kde našel. Pravil mezi jiným, kterak jej to nevýslovně těší že jsme přišli navštívit jej zarmouceného, oslavovat poníženého. Na srdce nám kladl, abychom ctili svaté patrony Cyrilla i Methods a všechny své patrony zemské. (To nebylo marně mluveno, nebo kdo to nevíš, věz, že aspoň nás Čechů umí Řím etiti, nebo my Cechové jsme jediný národ na světě, kteří máme oltář svého patrona sv. Václava v chrámu sv. Petra. Jiný národ se tím pochlubit! nemůže.) Pak, co nebylo dávno slýcháno, k a ž d i n- kého z poutníků, a bylo nás přes tisíc, к sobě zvláště předpustila každému zvláště žehnal. Audience trvala od 12 do 4 hodin. Nesmírného vedra sv. Otec nedbal. Co zajímavou episodu Vám povím,­ že jeden z Hanáků nesa raneček v rnce, položil ho к uohoum kardinála Jakobiniho a pravil mu, aby mu ho /.atlm hlídal, než sv. Otci se poklon! A vznešený kardinál usmívaje se, něhot podle posuňků mu porozuměl, hlídal filec, až se rolník vrátil. — Laskavostí sv. Otce byli jsme všichni nadšeni. Dnes, dne 6. byla к polednímu veliká de-

jala nebeský chleb, na čisté, panenské své rty. V pravdě, kdo by svědkem této scény byti mohl, musí cititi, jak mocně plamen božské­ lásky ve srdcích svátých plápolá O účinku sv. přijímání na Lujzu sdělil nám p. farář některé podrobnosti. Nejsv. Svátost jest Lujze, jako byla ji ným svátým, jedinou potravou. Zvyklá jsouc vždy na jednoduchou stravu, i mimo postní čas z lásky к umrtvení i této se zdržovala. Od té doby pak, co Pán jí své svaté rány na tělo vtiskl, žila každý patek úplně beze stravy, až dnem 30 března 1871, předvečerem to svátku Sedmibolestné Panny Marie, nastal okamžik kdy poslední pozemské jídlo ústa její přijala Z počátku nutili příbuzní Lujzu, bojíce se, aby snad hladem nezemřela, aby aspoň několik kapek vody pila První čas podařilo­ se ji trochu vody přijati, ačkoliv ji ihued za ohromných bolestí zvrátili musela, později nepodařilo se jí, ani vodu spolknouti. Tyž čas zmizela i každá potřeba spánku, tak že Lujza od 10 let aai sekundu denně nespí. Jest to div. který, berouce zřetel ku přirozenosti­ lidské, větším skoro nazvat! musíme, než ekstázi a stigmata. Nejsv. Svátost nahradí Lujze každou stravu, a sílí a svěžesti dodává její tělu tak, Že, vyoechá-li některý den sv. přijímání, neobyčejná­ slabost se dostaví. Pan farář zapověděl­ jedenkrát Lujze po dva dni к stolu Páně přistoupili. Během prvního dne však

klamatornl a pěvecká akademie. Sv. Otec byl zase mezi námi. Dnes večer vracíme se domů aspoň z větší části Divím se, že jsme se žádný neroznemobl. ač jsou parna na 40 st. C. V noci máme v pokojích­ 28 st. C. Hs.

Politický přehled domácí. V Praze, dne li. červenre. V provozováni politiky „mimoparlameutárnl" jsou úetaváci nennavni. Včera pořádal opět v Purkersdorfu u Vidně německý spolek vídeňský kočovnou svoji schůzi, kteráž stala se skutečnou demonstraci proti vládě a proti českému národa ; poslanci Kopp, Barenther, Weitlof a Menger mèli paličské řeči ve smérn tomto. Dr. Kop p zvolen byl předsedon a rozebíraje otázka, maji-li rakouští Němci bý ti dříve Rakušany a pak Němci, pravil: „Jejti tomu tak právě jako s otázkou, kterou dítěti klademe: Máš raději malinka nebo tatínka? A dítě odpovídá: Milnji stejně oba dva Milujeme otce i vlast, matka i řeč mateřskou­ a dobře ještě, když manželství jest tak štastné a činí to možným, že lze nám oba stejné milovat!, aniž by láska věnovaná jednomu, ubližovala­ drahému Rózami se, že po tomto po vídáni následoval dlouho trvajíc! potlesk. Na konec přijalo shromážděni projev souhlasu s provoláním německých poslanců к Němcům v Čechách, к vůli némnž, jak známo, pražské listy ústavácké byly zabaveny. Politování hodné události pražské poskytly německým poslancům z Čech, jak známo vítanou­ příležitost к vydáni zvláštni resolnce a provolám­ к Němcům v Cechách. Mezi jmény poslanců, kteříž dne 4. t. m. resoluci pražských kasiňáků podepsali, nalézají se také jména Ludvika barona Villa Secca a jeho syna Rode- richa. Vzhledem к tomu, že poslední tento pán jest inspektorem pro zemědělství v c. k. ministeriu­ orby, vzbudilo to všeobecné podivení, kterak­ ministerský úřadnlk podepsati může věc, jež přímo namířena jest proti ministerstvu Taaf- feovu, ústaváky tak velice nenáviděnému. Záležitost­ tato vysvětlila se v rozhodný nepiospěch ňstaváků, něhot baron Roderich Villa Stcca uve řejnil tyto dny v některých vídeňských listech „zasláno“, v němž oznamoje, že vůbec nebyl na schůzi německých poslanců a že jeho podpis na dotčené resoluci jest nepravý. Týž pán prohlašuje dále, že otec jeho, Ludvik baron Villa- Secca, „omylem“ přičinil к resoluci vedle svého také jméno synovo, aniž by к tomu byl měl řádného plnomocenství. Baron Lndvik Villa-Secca, zemský poslanec dopustil se tedy, — vedle udání vlastního syna svého — omylu! Hořká to věru pilulka pro něho i pro strana ústavo věrnou, o niž podán takto veřejný důkaz, jakých užívá prostředků, aby sehnala — hodné mnoho lesklých jmen. Zmínili jsme se tu nedávno, kterak jisté časopisy uherské a tu zejmena „Fester L1.“ ochotně ujímaly se našich ústaváků „proti Čechům“­ a kterak široce a dlouze líčili „ohrožené postavení Němců v Cislajtanii za vlády hraběte Taaffea.“ Pražský „Tagblatt“ a „Bohemia“ čiperně­ pak tyto jednotlivé projevy uherskými listů otiskovaly na ukázka, kterak prý i „jinde“ smýšlí se o politické sitnaci v této polovici říše. Oběma pražským listům ůstaváckým doporučujeme,­ aby všímaly si také ostatních listů maďarských­ a tn zvláště listu „Badapesti Hirlap.“ kterýž v poslední době se vší rozhodnosti žádá, aby z uherského obchodu odstraněno bylo všeliké­ uěmectvi a radi docela obecenstva, aby kupovalo­ jen u těch obchodníků, jichž krámy opatřeny­ jsou výhradně maďarskými nápisy. Slova, jimiž se takto peštské obecenstvo vybízí, nechceme­ zde ani opakovali. „Pester LI.“, kterýž nesmírně rád strká křivý svůj nos do záležitosti našich, učinil by věru dobře, kdyby metl u vlastního­ prahu ; kdežto „Bohemie“ a „Tagblatt“ neměly by Němce v Pešti nechávali jen tak na holičkách, a neměly by vůbec otiskováním tendenčních­ článků z „Pest. LI “ klamali veřejnost v příčině skutečnéh o smýšleni Maďarů o Němcích !

ubohá dívka tak seslabla a tak byla bídná, že pan farář soustrastí hnut. tvrdý tento zákaz­ odvolal. Ačkoliv tedy Lujza žádné potravy mimo nejsv. Svátost nepřijímá, jest přece zcela zdráva a silná, vykonávajíc nejtěžší práce doma, v zahradě a na poli, a mimo to ještě nemocné ve vsi ošetřujíc. Mimo to nemá počasí­ na ni žádného účinku. Když slunce v srpnu nejvíce praží, pracuje v zahradě, necítíc­ ani dost málo palčivých jeho paprsků, a v největší zimě sedí na kamenné dlažbě své světničky, celý den šitím zaměstnána. Pobavivše se ještě nějakou chvíli s přítomnými,­ poroučeli jsme se a ještě v týž den nastoupili jsme zpáteční cestu. To jest tedy Louise Lateau, radost nebes a okrasa a požehnání lidstva. V chudobě a samotě, v prostotě a věrnosti slouží Pánu. Lujza jest nejmladší ratolest kmene stigmatizovaných osob, nejmladší článek řetězu,­ jenž od času sv Františka z Assisi nepřetržité­ se všemi sto'etími táhne. Jsouc obětí božské lásky, považuje Lujza za své povolání, aby >e Spasitelem trpè'.a, a za své a svých bližních hříchy co možná nejvíce pokání učinila;­ v utrpení nalézá své štěstí, své blaho. Požehnání, vzešlé z její čistého neviny plného utrpení nezůstane bez účinku, a Pán milostivě shlédne na hříšné lidstvo a odpu stiv jemu, přízní svou nejsvttější opět je obdaří.

Politický prohled zahraniční. V Prase, dne 11. července. F'rtanole. V sobota sešla se v Paříži­ ministerská rada, aby jednala o zá- ležitostech v Alžíra a Tunis u, kteréž­ nabývají vždy vice hrozivé tvářnosti. Bylo se usneseno, vysiati na pobřeží africké nové sily válečné, aby Sfax, Gabes a ostrov Dirba mohly býti obsazeny. У Tonlonn připra veno jest jit několik pancéřových lodi к odplutí do zálivn gabesského Velitel pancéřové lodě „Reine Blanche“ oznámil, že návéštni loď „Cha cal“ střílela dne 7. t. m do Sfaxn, při čemž povstalci velice živě palba opětovali, avšak loď svými výstřely nedosáhli. V okolí Sťaxa táboří 1600 povstalců, následkem čehož mužstvo francouzské­ na pevnina vystoapiti nemůže. Kromě toho jest poloha mleta pro útočnou strana ve líce nepříznivá a takž jsou prozatím povstalci pány sitnace. Dokud nedojdou posily, nemožno očekávat! rozhodnějšího zakročeni preti povstalcům­ Vůdce povstalců, nový „prorok“ mohamedánsky­ Bon Amema chystá se dle všeho ku pravidelné­ válce proti Franconzům. Anglie. Jako velikou událost zazua menávajl listy londýnské sobotní přehlídku vojska ve Windsor u „Times“ napsaly o tom : „Dnes před západem slunce defilovat! bude před královnou největší sbor vojenský, který kdy vůbec byl přehlížen a sice 62.000 mužů, z nichž každý vojín vypraven jest na vlastní své útraty. Žádný národ na světě není s to, aby vykázal se takovým počtem dobrovolníků, aby tolik měl mužů, kteříž vojenské­ cvičeni považují za zábava a zotaveni.“ Tak a podobně plši i ostatní listy anglické, z nichž některé udávají počet ku přehlídce se dostavivších dobrovolníků na 60 tisíc. — Irská předloha­ posnd neni v nižší sněmovně ani z po lovice vyřízena Mezi Um vzmáhá se proti ni vždy vice odpor ve sněmovně lordů, tak že již nyní zlověstné se ozývají hlasy, předpovídající opětné zamitnntl předlohy. fcíulilU-fíSl-i. O O výsledku voleb do velkého národního shromážděni bulharského došly­ již spolehlivé zprávy. Kníže Alexandr má pojištěno­ více než dvě třetiny hlasů, ku změně ústavy potřebných a proto netřeba pochybovali, že povoleno hade žádosti jeho, aby totiž po sedm let měl neobmezenon moc samovládce. Náčelnici­ oposice chtějí prý hned po rozejiti se velkého národního shromáždění o p n s t i t i Bulharsko, což má býti snad odpovědi na nedávný projev knížete, vedle něhož chtěl tento oposici poskytnouti nějakých ústupků. Tonto neústupnou­ vzdorovitostí nezískají bulharští politikáři­ zajisté ničeho — Při volbách do velkého národního shromážděni udály se na mnohých místech zajímavé případy. Tak vyplnily v četných­ okresích voličové své lístky jmény care ruského a knížete Alexandra na místě jmen navrhovaných­ jim poslanců. Jsouce tázáni, proč tak činí, odpověděli, že všichni dosavádni poslanci­ je klamali a že vždy jinak slibovali a jinak­ plnili. V jiném okresu prohlásili voličové, že sami přijdou do národního shromážděni, poněvadž­ prý к žádnému poslanci nemají důvěry. Také jest pravda, že na mnohých místech došlo to při volbě ku rvačkám a že pokoj musel býti zjednán prohlášením stanného práva. Generální konsnl anglický njal se náčelníků oposice, Can- kova a Karavelova, kteříž se svými soudruhy Slavějkovem a Sukarovem pro rozšiřování knížeti­ nepříznivého volebního prohlášeni byli dne 21. června ve Srědci zatčeni. Toto ale provedeno­ bylo zvláštním způsobem. Zatčení nebyli odvedeni do vezeni, nýbrž ponecháni jsou ve svých bytech, к nimž postavena stráž, jež nikoho vpouštěli ani proponštěti nesměla. Na přímluva generálního kousala anglického Lascellera bylo později opatřeni toto zrušeno a náčelnici oposice požívají opět úplné svobody. Z toho jde na jevo, že knížecí vláda nepočlná si tak příliš bezohledně, jak původně v evropských časopisech bylo sdělováno. Z Petrohradu. (Drobné zprávy.) Slovanským komitétem připravovaná slavnost ve chrámu kazafiském, jež konat! se měla v den úmrti Husova, byla z vyššího nařízeni zakázána — Generál Černajev hade prý jmenován guber- nátorem Turkestanu. — Do Kišiněva vysláni byli z Petrohradn státní prokurátor a plukovník oď četnictva, aby pověřili výroby některých zatčených­ zde osob o podkopáni důchodního úřadu v Kišiněvn. Obyvatelé bytn, odknd vycházel podkop,­ byli prý již vypátráni. Z Washingtonu. (Stav raněného presidenta Garfield a.) Lékařové pevně jsou již přesvědčeni, že president Garfield úplně se pozdraví. Rány pravidelné hnisají, horečka pominula úplně a nemocný nalézá se v dobré náladě V noci na sobotu spal president téměř nepřetržité. Veškerým vyslancům Spojených států oznámeno, že nebezpečí pominulo. Pani Garfiel- dová, která již před tim byla chnrava, nemusí již n lůžka svého chotě prodlévat! a podniká delší vycházky kn svému se zotaveni. Kronika církevní. * Svěcení na kněžství. V Hradci Král. bndon dnes vysvěceni tito bohoslovci: Bartoš Ant. z Hraštic, Banch Karel z Vesky, Beneš Ferdinand z Hilvát, Beránek Boh. ze Sezemic, Černý Frznt. z Vlkova, Dokonal AI. z Chrtnikn, Hroneš Fr. z Praž. Předměstí n Hradce Král., Jeřábek Frant. z Něm Broda, Koitál Frant. ze Solnice, Krejčí Jan z Něm. Brodo, Nedvfdek AI. z Kostelce u Jičína, Novotný Tob. z Č Heřma- nic, Ondráček Fr. z Chiamo, Pršala Jos. ze Studence,­ Tancbmann Fr ze Studence, Vaněk Jan

ze Lhoty Zálesnl. Vobořll Josef i Oahllř, Vojnar Václav z Nového Města n. Met., Zbořil Jan ze Stařecboric. Denní zprávy pražské. V Pr««e dne 11. čerreace. * Srbský kníže Milan se svou choti а čtyřletým korunním princem přibyli v sobota o půl 10. hod. večer draboa Františka Josefa do Prahy. V n&draži očekával je korunní princ Rudolf s několika vysokými vojenskými hodnostáři­ Po uvítáni vznešených hostů jelo se na král hrad, kde srbské vladařské rodině uchystáno­ jedno křidlo к pobytu. V oliclch pražských­ byli kornnui princ a jeho knížecí hoaté od četně shromážděného obecenstva nadšené pozdravováni.­ Včera dopoledne prohlíželi si knížecí­ hosté v průvodu korunního prince památ nosti král. hradu na Hradčanech. O 3. hod. byla dvorní tabule u korunního prince Rudolfa, již účastnili se vznešení hosté a družina jejich Po 6. hodině vyjeli si korními manželé a jejich vysocí hosté do Stromovky. Knlzecl rodina srbská pozdrž! se v Praze 2—3 dny, načež odebere­ se do lázni. Kněžna Natalie s princem Alexandrem odjede do Františkových lázni, kníže zase do lázni v Emži. * Stipendia. Ministr vyučováni udělil po- ’ mocnlkovi barvlřstvi hedbávnického K. Werriovi, barvlři kůži Jann Hillenbrandovi, pomocníkovi lakýrnickému Karin Čermákovi a pomocníkovi barvlřstvi kůži Tom. Bukolskémn navštěvováni lučebnicko-technického odděleni průmyslové školy v Liberci od školního roku 1881—82 počínaje stipendium po 300 zl. ročně. * Z „Ústredni matice školské“. Za poslední doby dodány pokladně spolkové následující­ větší obnosy příspěvků a darů: Sbírkou jednatele p. Falcmana ze Eákolan 196 zl, od obce král. Ы města Prahy 2000 zl., ze Selčan sbírkou jednatelův pp J. Bnxy a J Drtiny 146 zlat., z Rokycan od okr. zastupitelstva 100 zl., z Lišova od okr. zastupitelstva 100 zl., ze Zvo- leňovsi sbírkou jednatele p. J. Zápotockého 102 zlat, z Ameriky, z Racine, Wise, sbírkou pana Karla Jonáše 298 zl. a ze Sau Frauciska od pp. bratři Korhelův. prostřednictvím pana Vojty Náprstka, 300 zl., z Velké Báště sbírkou jednatele­ p. J. Schönfelda 133 zl., z Chocně sbírkou­ jednatelův pp J Cernušáka a Vrbaty 204 zl., z Nymburka sbírkou jednatele pana JUDra. Krouského 295 zl, z Dolního Cetna sbírkou jednatele­ p К Kubeše 323 zl., z Ivančic na Moravě­ sbírkou jednatele pana JUDra. Dvořáka 122 zl., z Humpolce od okr zastupitelstva 100 zlat. a z Českých Budějovic sbírkou jednatele p. JUDra. A. Zátky 160 zl. * Ze staroměstské radnice. V sobota odpoledne svolána byla organisačni komise městské­ rady, aby se radila o zlepšeni hmotného postavení obecních úřadnlků a obzvláště při výpomocných­ úřadech a dílem také o rozmnoženi úřadnlků, jelikož práce každým rokem přibývá a dosavadní počet úřadnlků již nedostačuje. Co se týče žádoucího zlepšení hmotného postaveni obecních úřadnlků, proslýchá se, že se jedná o uděleni přlbytečného jakožto nejvýdatnějšl výpomoci­ většině obecních úřadnlků a o zavedeni kvinkvenálek, jakožto hmotné i mravní pobídky к horlivé a svědomité činnosti. К uhrazení většího­ výdaje, jenž Um obecním důchodům vzroste, bude prý městské radě navrženo, aby za příkladem­ cisárskych a zemských úřadů zavedena byla tak zvaná jednoduchá frekvence, to jest úřadováni od 8 hodin ráno až do 2 hodin odpoledne.­ Úspora, kteráž se tim při topeni, osvětlováni­ a jinak docili, páči se na třicet tisíc zlatých ročně, což by na přlbytečné i kvinkve- nálky dostačovalo. Za jednoduchou frekvenci při obecních úřadech přimlouvá se také ohled na zdrávi obecních úřadnlků, jimž se pobyt a úřadováni­ obzvlášť v takových místnostech, kde bývá v předpoleduich hodinách velký nával obecenstva,­ stává téměř nesnesitelným a zdrávi jejich­ svrchované škodlivým Jednoduchá frekvence jest v berním úřadě, při hlavní pokladně městské,­ při likvidatúre a účtárně městské, již dlonhá leta zavedena. * Beseda učitelská „Budeč“ na Smíchově­ bade miti schůzi v sobota dne 16. července­ t. r. o 2. hod. odp. v místnostech mě- štanské dívčí školy na Smíchově. Mezi jiným jednáno bade „o školství americkém“, o němž promluv! americký občan Vojtěch Mašek. * Deputace mlynárstva do Yídně. Dne 7. července večer odjela do Vídně deputace,­ zvolená všeobecným sjezdem mlynářů českomoravských,­ aby vládě předložila známou resoluci­ sjezdem uzavřenou a zároveň obšírný pamětní­ spis, kterým se resolnce a požadavky její podrobně odůvodňuji. Deputace odebrala se к ministrům Taaffeovi, Pražákovi, Dunajewskéma a Pinovi. Jest prý naděje, že kroky deputace ve Vidní povedou co nejdříve ke kýženému čili. * Bozširená pražská tramway. V páteční­ schůzi městské rady rokovalo se delší doba o konečném dostavěni šité koňské dráhy, o kterouž nehází se belgická společnost pana Ortleta (pražské tramwaye.) Schváleno bylo dostavěni­ těchto pěti trati a sice první tratě z Pori­ če jezdeckou alici podél nádraží státní dráhy, olici dlažební, senovážným náměstím, jindřišskou.­ vodičkovou, lazarskon a mystikovou ulici, nábřežím P&lackého, přes nový podskalský most a třídou Palackého na Smíchov; druhá trat z prodloužené ulice hybernské do Žižkova až к hřbitovům olšanským ; ale poněvadž terrain není dosud upraven, bode se stavěli tramway prozatím jenom к Bezovce; třetí trat celetnoa ulici, staroměstským velkým a malým náměstím, platnéřskou olici, přes Karlův most a mosteckou alici přes Hádeckého náměstí až к malostranské