#1
alto_textblock
#1
Strana2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
18. prosince 1902. 6r v
#4
alto_textblock
#4
pinu dra. Stránského a českých radikálů), Slo-
vinci, Chorvaté, křesťanští sociálové, soeiální
demokraté všichni a sionisté. Pozoruhodno je,
že Vlachové, kterých není ani 20, nebojí se ta-
kové změny, že však se jí bojí 213 Němců.
Proti změně jednacího řádu vyslovili se ně-
mečtí radikálové, ze kterých nejprudčeji bouři
posl. Wolf, němečtí nacionálové, němečtí liberá-
lové, češti radikálové, skupina Stránského a Ru-
sové.
Bar. Bienerth žádal, aby současně se pro-
jednaly návrhy Krekův a Kramářův
zatmní rozpočet a zákon zmocňovací, což jes
nemožností, poněvadž změna jednacího řádu
musí předcházeti, aby tyto věci se umožnily.
O této konferenci dodána byla tato zpráva
(K. k.):
#5
alto_textblock
#5
Z Vídně, 17. prosince. (K. k.)
Za předsednictví presidenta dr. Patta i
a za přitomnosti ministerského předsedy svob
p. Bienertha, ministra obchodu dra. Wens-
kirchnera a ministra Dulemby a dra. Schreinera
konala se dnes odpoledne konfersnce předsedů.
Posl. dr. Glabiňski podal zprávu o do
savadních vyjednáváních o návrzích K reko v
a Kramářově. Prohlásil, že polské kolo eo
nejvřeleji si přeje, aby sněmovna konečněs
vzehopila a usnesla se na opravě jednacíh
řádu; musí však také býti umožněno vyřízen
stáfních nutnostl.
Předseda dr. Pattai projevil názor, že
kdyby návrh Krekův a event návrh Kramářův
společně byly projednány, mohl by po rychlém
sehválení panskou sněmovnou a po sankci ihned
nabýti platnosti nový jednaeí řád, tak že by na
základě opraveného jednacího řádu bylo možno
projednati ostatní pilné návrhy a stální nozbyt-
šdtos
nosti.
Posl. dr. Adler prohlásti, že má dojem,
zdaři-li se prosaditi reformu jednacího řádu,
že bude touto reformou odstraněna také každá
přskážka uskutečnění naléhavých zákonů. So-
ciální demokraté jsou rozhodnuti nasaditi vše
k ozdravění sněmovny. Nyní jest možno pro-
vésti reformu jednacího řádu v menším rozsnhu
a s určitou dobou platnosti; aby při nejmenším
v zájmu dělnictva menší sociálně-politické zákony
byly sněmovnou vyřízeny, nebudou se sociálno
demokraté ohlížeti na původ popudu k opravě
jednacího řádu ani nebudou si příliš lámati
hlavy juristickými otázkami. en
Poslanec dr. Gross nazval samozřejmým,
že všechny k práci ochotné strany stojí v kraj
ním odporu proti stavu ex lex a proti vládě § 14
a že přejí si udržení sněmovny. Jest možno snad
přenésli se přes výklad několika paragrafů, v nich
jedná se o provádění jednacího řádu; jest však
nepřipustno, aby odatavovány byly pilné návrhy.
musí býti odvolš ny.
Nestane-li se tak, není nejmenší záruky, že
skutečně dojde k vyřízení státních nezbytnost
a sociálné-politických zákonů.
bPosl. dr. Conci prohlásil, že Unio latin
přeje si co nejdůrazněji, aby pokus, dostati se
k uspořádaným parlamením polněrům, byl koru
nován úspěchem.
1 Poslanec dr. Kralmá? obraci se pro
nespráynému stanovisku, že Slovanské jednote
jedná se o to, aby dostala se ze slepé uličky
Slovanské strany přinesly největší oběti pre
tuto sněmovnu, pomáhaly ji vybudovati a jsn
ochotny uvolniti cestu k řádné činnosti její
Však nemohou tak učiiti, žádá-lí se o
nrch nějaká kapitulace. Cesta, kterou
navrhují, must býti loyálně nastoupena všemi
stranami.
Podmínkou sine qua non jest, že slovan
ským stranám, nedojde-li k usnesen
o reformním návrhu, bude, zachován
úplná možnost pokračovati na dosavadní cestě.
Pilné návrhy mají býti odstraněny, avšak pouze
cestou nového zákona. Formální obavy posl
dra Grossa nejsou žádnou překážkou, chce-l
kdo skutečně vážně reformu.
Chcete-li tuto reformu, může býti tentokrá
rychle udělána. Zástupcové stran mohli by se
sejíti a nežli dojde k debatě meritorni, dohod-
nouti se na textě, takže by zejtra byla cslá talo
věc botova. V ponděli mobla by to vyřidi
panská sněmovna, v úterý mohla by býti sankce
ve »Wiener Znitungo« vyhlášena a téhož dne
mohlo by býti už jednáno na základě nového
zákona; neboť pak nebyly by již pilné návrhy
zádnou překážkou, protože předseda může roko-
vání o nich přeložiti na kanec schůze. Strany
slovanské nejsou k ničemu ochotny, co je jedno
stranně oslabuje, ale ke všemu, co posiluje celou
sněmovnu.
Posl. Udržal prohlašuje, že pilné návrhy
sgrárníků českých byly podány jménem cel
Slovanské jednoty. (Posl. Šrámek odporuje-
Nežli by tedy mohly návrhy ty býti odvolány
musila by se napřed Slovanská jednota usněs
Usnesení, aby pilné návrhy byly odstaveny, by
se mohlo krátkou cestou dosíci. Avšak o od
volání nemůže býti řeči. Strana jeho jest ocholna
dáti bez výhrady sněmovně jednací řád, jenž by
navždy vylučoval všelikou obstrukci, aspoň ta
kovou měrou, jak je tomu v jiných parlsmentech
Jeho strana má na mysli budoucnost rakou-
ského parlamentarismu.
Posl. Seitz praví, aby při tak velik
otázce, o niž nyní jde, bylo všechno malicherné
puntičkářství vyloučeno. Kdyby byl zákon usne-
sen, mohly by býti před 31 prosincem vyřízeny
obchodní smlouvy, rozpočtové provisorium
zákony sociální. V lednu mohlo by se ihne
zahájiti věcné, klidné rokování o novém jedna-
cím řádu a bylo by dosti času, usnésti se o ta-
kovém jednacím řádu v dohodě všech stran.
Předseda dr. Pattai praecisuje stav věei
následovně: Buďto se podaří návrh
Kramářův, pak jsou pilné návrhy dosavadní
bez toho bezvýznamny, anebo se nepo-
daří, pak jest opět stará situace, ani
jsme co ztratili. Obyvatelstvo by ne pochopilo,
kdyby se nynějšího okamžiku nepoužilo, protože
se přece vždycky řikalo, že chceme reformu
řádu jednacího.
Poslanec dr. Sylvester prohlašuje, ž
velká většina německých stran pokládá změnu
jednacího řádu za naprosto nutnou, s druhé strany
vásk že nepokládá za správnou cestu, již nyní
má býu použito. Jestliže pánové jsou ochotní od-
volati svoje pilné návrhy, jsslliže se sjednotime
na společném jednacím pořadu, jsme také na-
prosto ochotni rokovati o zméně jednacího řádu.
kterou také niy uznáváme za nutnou. Jest ne
#6
alto_textblock
#6
možno zabrániti hrozfel vládě § 14. návrhem na
změnu jednacího řádu.
Posl. Iro praví, že každý musí přiznati
že dnešní jednací řád, prostřílený na dobro
v posledních letech bojů, nehodí se více pro
sněmovnu, ale ve chvili, kdy přistupuje se k re-
formě jednacího řádu, jest naprosto nutno, aby
všechny národnosti a strany sjednotily se n
jednací řeči. Malé frakce musí však co nej-
ostřeji protestovati proti tomu, aby snad refor-
mou jednacího řádu byla učiněna opstření, jimi
zabráněno bylo by volnému vážnému vykonávání
mandátu, parlamentní volnosti slova poslanců,
kteří nenáleží žádné velké straně, anebo aby
tato práva byla omezena.
Poslansc Wolf prohlašuje, že jest nucen
vývody poslance Sylvestra poněkud omeziti.
Mnozí z Němců, zvláště radikálů, nepoklá-
daji změnu jednacího řádu za ab-
solutně naléhavou. Mohlo by se snad
na změnu pomýšleti v době, kdy nebude více
možnou libovůle, jak jsme ji již zažili. Avšak
ta chvíle ještě nepřišla. Předseda ne mě
pilný návrh Kramářův vůbec při-
jmouti jako pilný návrh, protože dle
§ 80. jednacího řádu nesmí změnh jednacího
řádu provedena býti pilným návrhem, proti tomu
musí řečník co nejrozhodněji protesto-
vati. Timto protestem nezdržuje ozdravěn
párlamentu, nýbrž vítězství obstrukčních stran.
které obdržely vše, co nemohív dosáhnoutí ob-
strukei.
Předseda podotýká vůči posl. W ol fo v i, že
návrh Krek-Kramářův připustí jako pil-
ný návrh již proto, že v r. 1903 byl úplně
stejný návrh podaný posl. drem. Lue grem
Princem Liechtensteinem a soudr., jeia
také předseda podepsal, připuštěn předsedou b
Vellerem jako pilný návrh, rovněž tak bylo s ním
naloženo a obdržel také dvoutřetinovou většinu. Ne-
byl vyřízen později pouze proto, že bylo sněmov
zasedání skončeno
Posl. Hruban lituje prohlášení posl. Udržala
že totiž 37 pilných návrhů, podaných č
skými agrárníky, podáno bylo j měnem Slo va -
ské jednoty. Musil by nazvati tolo prohlášen
nesprávným a neodpovídajícím skutečnosti, kdyby
nebyl pevně přesvědčen, že jedná se zde o nedoroz-
umění. Bylo věcí jednotlivých klubů, sdružených v
Slevanské jednotě, použíti či nepoužíti zmočněmí
daného jim usnesením včtžiny Slovanské jednoty
Zmocnění není žádným závazkem. Volnost rozhodo-
vání v této věci jsme si úplně uhájili. Trváme zcel
loyálně v mezích usnesení Slovanské jednoty. Jak
bylo věcí klubů, podati pilné návrhy či ne, tak jest
také jejich věcí, disponovati těmito návrhy, jak za
dohré uznají. Nepostavíme se v cestu akci pro jed-
nací řád, budeme míti srdečnou a upřímnou radost
nad výslodkem, i když bychom se práce této ini-
ciativně nezúčastnili.
Posl. dr. Adler praví, že nynější parlament pro
vede reformu jednacího řádu, jen když bud
k tomu donucen.
Nepoužijeme-li dnešní tísnivé situace, uvalujem
na sebe velkou zodpovědnost. Risiko naprosto žádné
není. Vzhledem na žalostný stav, ve kterém se sně
movna dnes nachází, nemá sněmovna nic co ztratit
a velmi mnoho získati. Mohl by se sejíti výbor z
zástupců stran a návrh býti upraven tak, aby h
mohla sněmovna přijatí. Sociální demokraté prone-
sou námitky proti tomu, co se jim jeví nebezpečným
Avšak okamžik nynější jest tak důležitý, že přijímaji
jisté nevýhody pro svou síranu k vůli trvalému pro-
spěchu pro celý politický život v RRakousku.
Posl. dr. Lueger prohlašuje, že jeh
strana zaujala stanovisko, že je úplně s ri oz
uměna s projednáváním návrh
Krek- Kramářova, jen že musí býti jed-
nací pořad uvolněn drubému čtení rozpočtovéh
provisoria a všem čtením zákona zmocňovacího
Nepochopuje, proč pánové ze Slovanské jednoly
jsou tak proti tomu. Pravou příčinou patrně je
strach před radikály.
Řečnik doufá, že pánové ze Slovanské
jednoty nabudou odvzhy podati prohlášen
o uvolnění pořadu jednacího, event. by stran
křesťansko-sociální též bez ohledu na to byl
ochotna, kdyby další pilné návrhy byly odsta-
veny, rokovati o pilném návrhu Kramářově.
K tomu musí si však teprve vyžádati svolení
strany a navrhl by tudiž, aby byla svolána n
zejtřek konference předsedů.
Předseda ministerstva sv. p. Bienerth podořýk
že nesoudí, že konference předsedů jest místem, n
němž by se mělo debatovatí o domnělém nepřátel-
ství vlády k parlamentu. Brzy najde se asi jiní
příležitost k zevrunnému projednání této záležitost
Vláda, která nejvíce trpí dnešním projednává-
ním záležitostí ve sněmovně, samozřejmě pov-
žuje reformu řádu jednacího z a naléhavě nut-
nou Která cesta se tu má zvoliti po stránce foř-
mální, jest se stanoviska vlády lhostejno a před-
seda ministerstva nepovažuje se za povolaného, aby
nějak chtěl zasahovati do této otázky, která zvlášt
náleží do autonomního oboru působnosti sněmovny
Jestliže je reforma řádu jednacího považována právě
v torto okamžiku za nezbytnou, po případě za do-
sažitelnou, rozhoduje při tom zajisté úmvaha, žej
v zájmu všech stran bez rozdílu, v zájmu sněmovn
samě, vybnouti se, aby nenastaly poměry, kleré i-
kterak nelze považovati za žádoucí.
Poukazuje na to, že ve příčině zatímního roz
počtu může za jistých okolností nastati tísnivá situ-
ace, která snad ospravedlňuje odchylku od cesty
přesně předepsané. Takováto cesta však není možna
u jiných předloh, na př. u ratifikování smlouvy ob-
chodní, neboť tu nepřišel by stav ex lex. Tu jsmez
jistých okolností vázáni lhůtou, kterou nelze na-
prosto měniti.
Předseda ministerstva pronáší ke konferenci dů-
tklivou žádost, aby se postarala, aby parallelně se
žádoucí reformou řádu jednacího byl před váno-
cemi vyřízen zatímní rozpočet a zákon zmocňovací
což, kdyby byla opravdová vůle, by nečinilo obtíží
Poukazuje na nutnost, vzíti zřetel na sně
movnu panskou a na korunu, pokud jde
vyřízení, po případě sankci zákonů, jež mají býti vy
řízeny a konečně na nutnost, míti ohled na sněmy
zemské, které se musí před Novým rokem
sejíti, aby se usnesly zvláště o zemské pivní dani
kteráž koncem roku vyprší, protože vybírání tétc
zemské daně pivní bez zákona jest vyloučeno a pro
tože by tím byla zemským financím způsobena ve
liká a nenahraditelná škoda. Opakuje tůdíž prosba
aoy akce byla zařízena tak, aby sněmovna byla at
do vánoc s prací hotova, což — jestliže je skutečno
vůle = jest zajisté snadně možno.
#7
alto_textblock
#7
Posl. dr. Kramář vzhledemi na řeč před
sedy ministerstva o zemské dani pivní podo-
týká, že v Čechách pohříchu jeho napomenutí
nic nepomůže, protože na českém sněmn
zemském Němci obstruují, třeba s
tudiž připraviti na toto poškození zemských
financí a poplatníků v Čechách, protože Čechové
po hříchu na německé straně nenalezají takové
ochoty, jakou osvědčují. Tím více však třeb
oceniti, když s české strany zde bez záruky
za to, co se stane v Čechách, přece se nastu
puje cesta zjednati ve sněmovně pořádek.
(Korespondenční kancelář do 1422. hodiny
v noci nedodala celý referát o této konferenci
skončené ve Vídní o 9. hod. večernt!)
Poslední zprávy z poslanecké
snémovny.
Z Vídně, 18. prosince. (1 hod. 30 min.
Proslýchá se, že posl. Wolf s několika přáteli
se kterými chodí rozčileně po sněmovně, hodl
ztropiti velký skandál.
Byly učiněny přípravy, aby češti a slo
viněti poslanci nedali se jim vyprovokovat.
Posl. Staněk, který po 12. hodině uja
se slova, bude mluvit do 3 hodin.
#8
alto_textblock
#8
Urbanův pilný návrh na jednací
řeč německou.
#9
alto_textblock
#9
Z Vídně, 17. prosmnce. 1 hod. 15 min
Jak se dovídáme, podají zejtra posl. dr-
Urban a soudrazi pilný návrh dodatečný k
Kramářovu a Krekovu, aby němčina byl
zákonem stanovena výhradným jazy
kem jednacím
#10
alto_textblock
#10
Král Belgů zemřel.
#11
alto_textblock
#11
O posledních okamžicích zesnulého král
Leopolda belgického se oznamují z Brusselu
další podrobnosti. O 9l,. hodině večerní v
čtvrtek nastalo povážlivé zhoršení v
stavu králově. Bolesti střevní byly sice menšl.
ale vzrůstající slabost srdeční naplnila
lékafe největšími obavami. Profesor Depage
dr. Thiriar dleli celou noc u lože panovnikova.
Podle názoru lékařské autority vídeňské
ukazuje celý způsob operace, že tlusté střevo
bylo stiženo rakovitým nádorem. Mohl by snad
být učiněn pokus nové operace, ale dle mínění
lékaře sídeňského je další trvání života králov
nemožné.
Ještě v posledních chvílích měl král chvlle
lepší nálady. Když mu byla dána bousllononá
polévka, cítil se silnějším a mluvil o cest
na Rivieru, kterou chtěl podniknouti 15
února. Na stolku u lože umírajícího ležel ka
lendář, s nějž král již ve čivrtek v poledne
strhl list.
Pod datem 17. t. m. byla zaznamenán
tato vzpomínka: »17. prosince 1865. Slav ný
vjezd krále Leopolda II. do jeh
sídelniho města Brusselu.« Tato
vzpomínka působila skličujícím dojmem na krále.
V poslední noci svého života byl král veselejši
nálady a mluvil se svým okolím, že hodiá
podniknonti cestu do Francis. Teprve p
smrti králově přibyli do Laekenu prine Albert,
princezna Klementina, heaběnka Fianderská
choť následníkova. Když nastala smrt, nalezal
se před zámkem tři žurnalisté, jimž dvorní mar-
šálek Goffinet smrt oznámil.
Zesnulý král leží v generálské uniformě na
svém loži, Jebo tvář je klidná. V úmrtní sin
je shromážděna celá rodina kromě princezny
Louisy. Očekává se dnes v noci příchod téte
z Pešti. V Brusselu vládne velké rozechvění.
Mezi městem a zámkem projiždí na sta auto-
mobilů. Lid projevuje upřimný smutek na
úmrtím panovníka, jemuž přes mnohé jeho vady
nebylo možno odepříti úctu.
O pohřbiu krále Leopolda II. není dosu
nic určitého stanoveno. Proslýchá se, že král
bude pochován v královské kryptě— zámeckého
kostela laskenského. Další smuteční obřad bude
se konati v kostele sv. Guduly v Brusselu.
#12
alto_textblock
#12
Králova přítelkyně.
Všeobecná pozornost je upřena k zahadné
postavě milenky krále belgického z posledníe
dob, pro niž zamilovaný stařec nelitoval nej-
větších oběti, již zahrnul bohststvím, nebo
jeho srdce bylo vždy nadšené pro krásu žen. Po-
slední dva dny nebylo vidět v Lackenu auto-
mobilu přítelkyně královy baronky Vaughn-
nové, jež dnem i nocí dojižděla vyplávat
se po stavu králově. Dům barončin je teď opu-
3těn. Žurnaly se zabývají otázkou, zda-li ba-
ronka Vanghanová vstoupila d
svazku manželského s králem-
Otázka tato má velký právní dosah. »Soine
oznamuje, že jsou skutečně zprávy o tajném
sňatku králově s baronkou. Proti baronce
známému podnikateli beren Marguetovi byl za-
hájen proces o 200 000 franků. Baronka a Mar-
kuet zavázali se, že utvoři s budebním nakla-
datelem Fichetem společnost, pro niž měli složi
smluvený obnos. Svému slibu nedostáli, prot
bude proces. Velmi trapný dojem způsobila okol-
nost, že baronka Vaugbanova několikráte
dlela u lože králova, kdežto čle no v
rodiny byli vyloučeni.
Zpráva »Soiru« o sňatku králově se vy-
vrací ze zasvěceně strany. Král přál si vidět
prince Alberta, ale lékařské ošetřování zabránilo
princi přistup ke králi. Poslední poma-
zAní bylo králi podáno za vyloučen
celé rodiny a jen u přítomnosti
baronky Vaughanové. To se stalo
proto, poněvadž prý král si přál, aby nábožen-
ský obřad se vykonal v největší důvěrnosti
aby nebyl rodinou vyrušován ze zbožných my-
slenek.
Ve příčině pověsti o napětí, vzniklém mez
králem a následníkem pro baronku Vaugbano-
vou, sděluje se z kruhů dvoru blizkých, že
mezi králem a princem panoval nejpřátelštější
styk a že baronka Vaughanová dovedla s nále-
žitým taktem vyhnouti se setkání se s rodinou
královskou.
Přilomnost baronky Vaughanové při udí
lení poslední svátosti vysvětluje se tím, že ba-
ronka má legitimní právo v této svate
chvíli býti po boku umirajicího. Kněz tím po-
tvrzuje zprávu »Soiru«, že sňatek králův s ba-
ronkou Vaughanovou, rozenou Karolinou Lne
rolxovou? na základě clrkevních oddavel
je též dle kanonického práva platným.
#13
alto_textblock
#13
Tyto zprávy činí nejmocnějš! do-
jem na obyvatelstvo, neboť nabývají pravdě
podobností všechna sdělení o změ-
nách závětí nejnovějšího data.
#14
alto_textblock
#14
Král a jeho rodina.
O poměru zesnulého krále k jehe
dětem uveřejnil brusselský list »Patriotes
sensační článek. Tvrdí se, že král předal pa-
řížské akciové společnosti svůj rozsáhlý majetek
na březích středozemního moře. Městu Koburgu
udělil nadaci, patrně z vděčnosti za služby
které králi v kongských záležitostech prokáza
koburský notář Forkel. Dne 27. listopadu založi
král akciovou společnost: »Pozemková, průmy-
slová a obchodní společnost pro udržení
okrašlování krajin.« Této společnosti se základ
ním kapitálem 12.400.000 franků odkázal král
největší část svých nemovitostí: stavenisť, bu-
dov, svou bibliotéku a obrazy laekenské galeri
za hotové a akcie, neznějící na jméno. Aby
nezanechal svým dětem nijaké dědictví, chtěl
král celé své jmění převésti na založení, jež by
bylo učiněno ve prospěch kongského státu.
Když parlament při annexi kongského státu za-
mítl toto založení a nahradil je darem 45 mi
lionů franků, zasazoval ze král u francouzské
vlády, aby jemu náležející kongské územi bylo
uznáno ve francouzském obvodu.
Clemenceauův kabinet krátce zamítl tuto
nabídku.
Jistý brusselský. list poznamenává, že
Leopold I. udělil vynikajícím generálům šlech-
tické titule, které Leopold II. ušlědřoval svým
obchodním spojencům. Naproti těmto zprávám
ujišťuje vysoce postavená osobnost dvorní, že
král zajistil svým dětem 60 milionů.
Brusselský »Soir« oznamuje z Říma
»Arcibiskup z Muchelu dostal od papež
úřadní sdělent, že král odpusti
svým dcerám-
O nešťastné excisařovně Charlottě ob-
jevily se zprávy, že náhle nabyla opět vědomi
a projevila velké účastenství s nemocným bratrem.
Ale skutečnoet neodpovídá této pověsti, neboť se
ujišťuje, že hrahěnka Flanderská, navštivivší po
sledně šílenou paní, viděla jen malomocného
tvora zatémnělého rozumu, jako před lety navždy
ztraceného pro život.
#16
alto_textblock
#16
Z Brusselu, 17. prosince. (O půl 6
hodině ráno.) (K. k.) Král Laopold bavil se
ješté včera večer a dvorním maršálkem Goffine-
tem, kam odebere se po svém uzdravení n
několik naděl- na Rivieru. Byl ve velmi dobré
náladé a žertoval, ač mu nohy víc otékaly
srdeční obtíže znepokojovaly. Král klesl bez
vlády do podušek a zvolal: »Dusím se !« Sah
si na krk a brzy na to skonal.
Princ Albert sdělil sám zabraničním moe
nostem úmrtí královo.
Král spočívá na úmrtním loži, jest oděn
stejnokrojem podmaršálka, ruce má skřiženy n
prsou. V 6 hodin odpoledne bude mrtvola s ma-
lým ceremonielem vložena do rakve. Královská
rodina je shromážděna v úmrtní komnatě. P
katolickém obřadu byla mrtvola ibned balaa-
#17
alto_textblock
#17
mována
#18
alto_textblock
#18
Politické zprávy domácl.
#19
alto_textblock
#19
V Praze, 17. prosince. (Pilný návrh
na změnu jednacího řádu.) O vzniku
pilného návrhu Krekova, z něhož vzešel dnesní
pilný návrh, podepssný drem. Krekem, Šuste-
šičem, Kramářem a Udržalem, podává některé
zprávy orgán dra. Šusteršiče, »Slovenec«. V
stati, nadepsané »Nové cíle«, vysvětluje se, proč
slovinští klerikálové a čeští agrárníci přejí a
zostření jednacího řádu, aby — jak také posl
Udržal ve své sněmovní řeči prohlásil — každi
obstrukce stala se nemožnou. Vláda a nejvyšs
státní činitelé jsou stále plni strachu před ně-
meckou obstrukcí a proto parlament nemůže
s místa. Za posledního, několikaměsjčního vy-
jednávání vláda nesvolila k ničemu, k čemu
neobdržela dovolení z tábora německého. Pi
tom křesťanšti sociálové hrají úlobu kývalů,
podřizujíce se ve všem rozkazům německých
liberálů. Parlamentní dělnnsti překáží tedy strach
před německou obstrukcí a nikoli oposice Sl
vanské jednoty. Německý blok a sociální demo-
kraté nepřejí si změny jednacího řádu, poněvada
chtěji miti cestu k obstrukci stále otevřenou.
Slované mají se klidné divati, jak Němci své
volně maří svou obstrukcí český sněm a ne
dovolí mu ani, aby se ustavil, proti čemuž vlád
nehnula sni prstem. Pokoj nebude, dokud ze
sněmovny nezmizí strach před německou ob
strukcí.
Takové jsou důvody, jež slovinské klerikály
příměly k podání pilného návrhu Krekova, jenž
dnes podán v nově upravené formě poslane
slovinakými i českými.
V Praze, 17. prosmnce. (Kdo dal po-
nět k permanentní schůzi posla
necké š němovny?) »Deutschnat. Korr.
sděluje, že podnět k trvalé schůzi poslanecké
sněmovny dal předseda německého výkonnéh
výboru, tedy dr. Sylvester.
#20
alto_textblock
#20
Na milionový dar Ústřední Matio
školské
#21
alto_textblock
#21
příspěli: při »Tyršově« večírku v Hoř. Hamru K 5.21
lesní úřad v K. Lhotě 30.—, O. Zavadil sbírku při
mikulášské zabavě v Kolíně 5.30, A. Holý, správee
školy v Jarově 5.—, přátelský kroužek su Šplichalů-
ve Velimi 167 40, obec Morašice 148.04, obec Nová
Ves 12.90, spolek »Komenský« v Lysé n. L. 2.—
Spolek divadelních ochotníků na Šopce u Mělník
7.16, obec Horní Nová Ves 4.—, obec Hostěnice 10.—.
místo věnce na rakev pí. Karly Srbové, choti hosp
rady z Prahy, věnoval p. Ant. Šrámek, st. a náj
dvora v Lokově 25.—. dr. Roháč a dr. Urbánek, lé-
kaři v Hranicích 15.—, Marie Sovičková v Ivančicich
4.—, B. Kříž v Napajedlech 20.—, obec Luková 10.—
české úřadnictvo c. k. poštovního úřadu na jižním
nádraži ve Vídni 33.—, sbírka v hostinci p. Brože
ve Vídni 5.—. Jos. Bláha, em. říd. uč. v Praza 42.80.
obec Poříčí n. S. 4.—, Spoř. a zál. spolek v Cibo-
tině 2.—, z pokl. v Lišném 9.—, odhor v Březnini
114.20, odbor v Rožmitále 564.70, odbor v
Vosové 4.—, odbor v Hradci 149.10), Hospod. besed
ve Vejvanovicích 26.30, technické oddělení
akc. stroj. dř. Breilfold a Daněk v Kar-
líně 1400.—, společnost hostů v host. »u Par-
tvagiů« v Předslavi 55.—, odbor v Kralovicích 14.30
Spoř. spolek ve Zhoři 10.—, admin. »Paříka« v Tre-
benicích 11.—, 7.—, odbor v Mírovicích 56.80, dam.
odhor v Náchodě 182 02, 230.—, obec Ledce 37.40
J. Novotný Zhoř —.15. občané ve Ždánicích 11.72
18.31, společnost u p. Krofly v Plané 27.—, odbu
v Rakovníce 95.28, R. Sefi v Sedlci 6.—, obec Pa-
leček 16 —, J. Rattay z Miazic 5.—, odbor v Jisteb-
nici 4.—, obec Klečaty 8.—, obec Újezd 8.50, odbo
#22
alto_textblock
#22
v Řosicích u Brna 96.—, obec Postoupky 5.—, odbo
pro Svratku 210.51, »Horácké Listy « 3.—, 5.—, odbo
v Bedihošti 102.53, F. Bartů, uč. v Borové 16.57,
stol. spol. u Lad. Piálka v Želetavě 30.—, odbo
v Telči 33.—, obecníraďa v Tišnově 182222. 90.
odbor ve Zdounkách 566.40, sbirka
České Skalici 2100 —, odbor v Kromě-
říži 6300.—, pp. čienové sboru II. měšť. školy
chlap. na Král. Vinohradech dodatkem 3.—, p. dr.
Mestek z pokl. v Tůmově kavárně 25.—, odbo
v MI. Boleslavi 9400 —, odbor v Úhonicích
150.25, J. Procházka v Praze 10.—, z pokl. su Kráglů
23.—, odbor v Bohnicích 212.24, p. Urban v Měcho-
lupech 20.—, odbor v Praze-III. 10.—, z pokl. č. 80
»u Karasů« 9.—, výbor »Vlastimilu«, podpůr. spolku
obchodníků a potravinami v Praze místo zrušených
štědrovečerních dárků 100.—, Ústřední jadnota úřad-
níků a zřízenců nemoc. pokladen v král. českém
20.—, M. Svobodová v Pešti 5.—, k uctění památky
zesn. boteliera Ruď. Miky věnovala společnost » Labute
20.—, úbrnem sebráno na mition do 16. pros. 1909
503.879 K 51 h.
e
#23
alto_textblock
#23
Úřadnistvo a maliční milion. Prostřednictvím oo-
boru Ú M. Š. v Praze-III. IV. odvedlo úřadnictvo zem-
ského výboru král. českého a sice oddělení techni-
ckého pro stavby pozemní, sitniční a mostní 260 K
oddělení vodního 150 K, oddělení železničního 115
a manipulační 57 K 84 h. úřadnictvo účetního od-
boru místodržitelství 55 K 80 h a úřadnictvo účtárny
vrchního zemského soudu 22 K 30 h, celkem 660) K 94h.
#24
alto_textblock
#24
Hada král. hlavního města Prahy
#25
alto_textblock
#25
Slovanské jednotě.
#26
alto_textblock
#26
Ve včerejší schůzi rady městské schválen
byl jednomyslně tento projev:
„Rada král. hlavního města
Prahy projevuje Slovanské jed-
notě úplný souhlas s postu-
pem jejím proti panujícimu
systému na obranu rovného
práva všech národností slovan-
ských a vzdává Slovanské jed-
notě i všem jejím členům nej-
vroucnější dík za obětavost a od-
hodlanost jejichev těžkém boji
s upřímným přáním, aby ve
spravedlivém tomto zápasu za
svobodu a rovnost slovanských
národů v našem soustátí proti
nadvládě jednoho národa a proti
zneužívání moci vládní ke ger-
manisaci vytrvali v plné síle až
do konečného vítězství!“
Znění projevu bylo uvítáno s nadšeným
souhlasem a po schválení projeveno přesvěd-
čení, že zajisté nalezne souhlasu ve všech
městech českých.
#27
alto_textblock
#27
Denní zprávy.
#28
alto_textblock
#28
— Řeči pp. Náhlovského a Lady, pronese-
ných v rozpočtové debatě na radnici pražské.
použila „Bohemia“ ku posměchu nad bázní před
Němci, ve sboru prý panující. Oba pánové, jak
z našeho referátu zjevno, dotkli se okolnosti,
pro národní i hospodářskou budoucnost Prahy
velmi důležité, až dosud pramálo, zhola nevšímané.
totiž vlivu regulaceVltavy aneb zhola uvnitř Prahy
na národní povahu částí hlavního města k re-
gulované řece přilehlých. Proplavení řeky, zří-
zení obchodních nábřeží a uvedení holešovické-
ho přístavu konečnému jeho účelu znamená pro-
nikavý převrat dosud většinou idylického život
v naznačených končinách a takovou změnu
v jich obyvatelstvu, že asanace s přeložením
bývalé populace asanovaného obvodu na periferii
města je této budoucí změny jenlom z daleka při-
bližným obrazem. Na nebezpečí, hrozící ryze
českému zastoupeni Starého města ve sboru
dnešním už složením obyvatelstva v asanačním
rayonu poukázal m. r. Lada. Kdo není slep,
mohl již dávno pozorovati, že usídlení Němců
v Praze děje se v nejnovější době dle určitého
systému za docílením co možno kompaktních
souvislých německých osad v Praze i na před-
městích, asanace je toho živým dokladem. Pod-
nět ob. st. Náhlovského směřuje k tomu, aby
obec co nejrychleji ve svůj majetek převedla ve-
škerá pobřežní stanoviště, zvláště u holešovi-
ckého přístavu. Jest otázka, zdali lze provésti
tento plán a možno-li vůbec odhadnouti parcely
jež tu zvýšený a snad několikráte znásobený
obchodní a průmyslový ruch budoucna zaujme.
A jest další otázka, zdali by se zamezilo pou-
hým takovým opatřením hrozící nebezpeč
germanisace VII. okresu městského, či spravněji
vybudování nového obchodního a průmyslového
německého města nad přístavem. Neboť otázky
tyto rozhodne národnost kapitálu a národnost
podnikavosti, která bude v těch končinách in-
vestovati, Které národnosti budou patřit v Praz
sídlící dopravní společnosti na splavněné Vltavě.
která národnost postaví kolem přístavu skladiště
pisárny, továrny, ta bude vítězem, nikoli národ-
nost, které budou náležeti stavební pozemky
Tím ovšem neztrácí podnět ob. st. Náhlovského
nic na své ceně a prozíravosti, má však zapo-
třebí doplnění. Čí budou pozemky, to jest roz-
hodnutí jenom část. Pokrokově a v národním
i hospodářském prospěchu české Prahy jednáno
bude jen tenkráte, nedá-li si český kapitál, český
průmysl a obchod ujíti vývoj dopravními pod-
mínkami regulované až do středu Prahy proplav-
něné řeky a hlavně zmocni-li se sám těchto
podmínek, úkol to příliš dalekosáhlý, než
aby mohl tuto dále býti sledován. V tom smyslu
jest otázka mnohem širší, než moment „bázně
před zasoupením Němců ve sboru, o němžse
„Boh.“ rozepsala. Není pochyby, že řešení otáz-
ky této už jest v dobrých rukou a na dobrých
cestách ..
— Půl milionu matičního překročeno —
dnešní závěrka sbírky vykazuje 503.879 K
zpráva to, která hne národem a tkne se ho u sn-
mého srdce utěšeně jako jeden ze vzácných ra
dostných momentů v pochmurné všeobecné tisni
věcí české. K jásotu ovšem není dosud dů-
vodu, k tomu budeme mít práva, až se dostavl
čin celý, až jestliže přibude druhá půle mílionu
aspoň týmž tempem, ve kterém dostavilo se
prvních 500.000 K. Ale strach, že se to ne-
stane, ten bohdá ze sebe setřásti můžeme, český
lid skvěle obstojí ve zkoušce, uložené jeho obě-
tavosti pro nejdražší, co má, pro Matici, pro
dílo jeho utrpení a triumfu nad tímto utrpením
První výkaz milionové sbírky, uveřejnéný dne
3. října, uzavíral 25.738 K 93 h, týdenní po-
ložky následovaly pak za sebou takto: 10. října
62.316 K 96 h, 17. října první stotisíc:
100.839 K 65 h, 24. října 133.948 K 52 b.
31. října 168.901 K 59 h, dne 5. listopadu
druhý stotisíc: 203.993 K 8 h, v ne