#1
alto_textblock
#1
Strana 2
#2
alto_textblock
#2
NAROLNÍ LIST Y.
#3
alto_textblock
#3
16. dubna 1913. číslo 103.
#4
alto_textblock
#4
Americký dopis.
(Pův. zpr. »N. L.
#5
alto_textblock
#5
Před nastolením presidenta Wilsona mělo
se v Americe všeobecně za to, že bostonský ad-
vokát Louis D. Brandeis se stane členem k-
binetu, a sice ministrem spravedlnosti
Pan Brandeis však v poslední chvíli odmrštil, po-
něvadž mu jeho právnická praxe vynáší několika-
násobně více než celé americké ministerství. Pře
několika lety, když pan Brandeis prvně vynikl ve
veřejnosti jako výtečný právník v soudech vlády
proti kartelům, čili jak se v Americe říká, tru-
stům, jeden z velkých anglických měsíčníků přinesl
o něm poznámku, že jest původu českého. Proto.
když se jednalo o vstoupení pana Brandeise do
kabinetu, dopsal mu americký dopisovatel „N. I.
Just A. Man, tázaje se, co jest na zprávě t
pravdy. Pan Brandeis ihned odpověděl následovně.
„Ano. Můj děd, Brandeis, odjel roku 1848 do Ame-
riky z Prahy a rodina byla českou. Slýchával jsem
doma v mládí, že dědeček byl „revolucionářem“a
do Ameriky uprchl. Otec mé matky prchl do Ame-
riky z polské části Pruska, kde se činně zúčastní
hnutí revolučního.“ Pan Brandeis patří k nejpopu-
lárnějším právníkům v Americe a lid pohlíží k ně-
mu s velikou důvěrou a nadějí, že bude pomáhat
nynější vládě v boji proti trustům, jichž potlačen
má demokratická strana v programu.
#6
alto_textblock
#6
Tornado, které dne 23. března zničilo asi osmi-
nu města Omahy ve státu Nebraska, ve S.
zasáhlo západní a severní stranu nebrasské metro-
pole. Naši krajané, kteří bydlí na jižní straně, byli
ušetřeni. Mezi zabitými jest pouze jediné české
jméno, paní Svobodové z Fort Calhoun, předměstí
Omahy a několik členů rodiny Štěpánkovy v sever-
ní Omaze bydlíci, bylo zraněno. Celkem jest přes
150 mrtvých, na 300 raněných a přes 1500 budov
bylo úplně zničeno ve dvou minutách. Z trosek
černošského klubu bylo vytaženo 20 mrtvol. Tak
náhlá byla jich smrt, že u jedné mrtvoly nalezeny
byly karty v ruce pevně sevřené. škoda se odha-
duje na 25 milionů korun. Většinou utrpěli ji chud
dělníci, kteří pracovali po celý svůj život, aby si
pomohli k vlastnímu domečku. Je to obraz spou-
Just A Man.
sty a hrůzy nevylíčitelné.
#7
alto_textblock
#7
Politický přehled.
#8
alto_textblock
#8
Země české.
#9
alto_textblock
#9
Redakční tajemství.
Výtka »Práva Lidu«, že postup redak-
tora »Času« dra. Jana Herbena, jenž vypo-
vídal o procesu profesora Judy s »Našinceme
svědecky o jeho příspěvcích v »Čase« uve-
řejněných, byl naprosto nesprávný, že jej re-
daktoři »Pozoru« neměli sledovat a že tímto
postupem (»Času« i »Pozoru«) skončí tato
záležitost fiaskem a blamáží, zaznamenává
také včerejší »Čas«, kde dr. Herben stojí
na tom, že dlužno dělat rozdíl mezi vypoví-
dáním u soudu a mezi prozrazováním redak-
čního tajemství. Dr. Herben prý vypovídala
neprozrazoval. Soudce na něj nečinil nej-
menšího nátlaku, aby vypovídal víc, než co
do protokolu diktoval, proto se žádnému ná-
tlaku nemusil opírati.
#10
alto_textblock
#10
»B oj.
#11
alto_textblock
#11
Pod záhlavím »Kampi« uveřejňuje posl. dr
Perko v německých listech článek, v němž hlásá.
že německým poslancům nezbývá než vésti svorně
poslední konsekvence. Hospodářské ztroskotání
země, k němuž prý Němci uvědoměle pracovali
pro případ české »neústupnosti«, bezprostředně
nastává. Naháněti tím strachu, to prý na německé
straně netáhne, ujišťuje dr. Perko, čímž jenom
hodnoty přehodnocuje, neboť zemský bankrot měl
přece naháněti hrůzy české straně. Jak se zdá.
dodává si dr. Perko jenom kuráže, neboť pauperi-
sace země, k níž Němci tak sebevědomě pracují,
není jen tak lhostejná, jak se tváří ve své pózer
„Po nás potopa«. Vypijí si z ní docela bezpečně
svůj díll
Německé pohrůžky selhaly a selhou i faktické
stavy, jimiž hrozili, dojde-li k nim, to přece
Němci mohli už pochopiti a kdyby to byli už po-
chopili, jim samým by obstrukce jejich byla příšla
levněji, neboť pořád zapomínají, že děje se na
společné útraty a že Němec jako Čech bude
jednou platiti přirážky o dvacet procent vyšší za
to, že vláda, hovic Němcům, nedovolila zemskému
výboru jich zvýšení o 102%. Že je Čechů víc nei
Němců, to bude potom smutná úlécha pro Němee
jednotlivce, jemuž německá věda statistická vy-
početla, že platí v Čechách víc než český jedno-
tlivý poplatníkl Nic jiného nebude výsledkem to-
hoto vitézství německé obstrukce, jejíž následky
spadnou výhradně na hlavu Němců a ovšem také
vlády, kťerá v éře hesla sanace zem-
ských financi propůjčila Němcům svou ruku
k takověmu zhoršení financí království Českého
že budou na desetiletí vz orovati veškerým sa-
načním pokusům. Proto jsou nám pohrůžky dra.
Perka nejkrajnějšími důsledky německými lho-
stejny a jestliže nabádá německý lid k vytrvalosti
příkladem Rusínů a Slovinců, je to jenom svěde-
ctvím jeho povrchnosti. Důkladně s příslušnými
poměry obeznámený politik by se takového srov-
nání vystříhal jako hříchu proti duchu svalému.
#12
alto_textblock
#12
Bouřlivá schůze německých agrárníků.
Na schůzi německých agrárníků v Krumlově,
na niž dostavili se také místní němečtí radikálové
v takovém počtu, že vynutili volbu svého vůdee
Vojt. Wunderlicha za předsedu, došlo k bouřlivým
projevům proti rytiři Hohenblumovi původem bý-
valého tariíního referenta německo-agrární cen-
trály vídeňské Bezecného. Proti Bezecnému vy-
stoupil německo-agrární redaktor Eibensteiner a
navrhl pro Hohenbluma resoluci, která byla ne-
patrnou většinou zamítnuta za velmi bouflivých
#13
alto_textblock
#13
projevů.
#14
alto_textblock
#14
Rakousko-Uhersko.
#15
alto_textblock
#15
Nové rozmnožení rakouské armády.
Ministr honvédů, bar. Hazai, přijel do
Vídně ke slyšení. Tuto cestu uvádějí ně-
které pešťské listy ve spojení s novým roz-
množením rakouského vojska. Min. Hazaiovi
uloženo prý uherskou vládou, aby se ve
Vídni informoval o následujících otázkách:
1. O mnoho-li má býti rozmnožen presenční
stav armády. 2. Jak se změní program, sta-
novený loňským zákonem o rozmnožení voj-
ska. 3. Kdy bude předloha o novém zvýšení
kontingentu předložena parlamentům.
Některé noviny mají zprávu, že spo-
lečná vláda podá potřebné předlohy oběma
parlamentům již v podzimním zasedání, takže
by se přiští odvod konal už dle nového zá-
kona. Ale z vládních kruhů uherských s
naproti tomu tvrdí, že uherská vláda neob-
držela dosůd nijaké úřaďní zprávy o zamý-
šleném rozmnožení vojska.
#16
alto_textblock
#16
Demonstrace pro haličskou volební
opravu.
Minulou neděli bylo v Haliči opět několi
voličských schůzí, z nichž většina se vyslovila pro
rychlé provedení volební opravy, některé schůz
však také proti reformě. Nejživější byly dvě
schůze, pořádané ve Lvově, první polskými lidovci
demokraty a socialisty pro reformu, druhá náro
ními demokraty proti ní. V prvé schůzi předse
dal posl. Stapiňski, mluvili četní řečníci, mimo
jiné také Daszyňski a Tetmaje r, načež při-
jata resoluce: „Schůze domáhá se rychlého schvá-
lení sněmovní volební opravy, jinak by vypověděla
bezohledný boj za všeobecné, rovné a přímé v-
lební právo bez kurií, virilistů a bez rozdílu po-
hlaví.“ Po schůzi uspořádán městem průvod, jenž
zastavil také u bytu dra. Lea, předsedy voleb-
ního výboru. Dr. Leo projevil naději, že volební
reforma bude v brzku uzákoněna. Jen političtí
blázní mohou prý býti proti reformě. Volební o-
pravy vyžaduje nejen zájem země, nýbrž i zájem
státní a bude od ní záviseti vliv polské dele-
žace ve Vídni. Volební oprava jest mimo to
prvním krokem k národnímu smíru mezi Poláky
Malorusy. Sám jako předseda volebního výboru
učiní vše možné, aby reforma se stala co nej-
dříve skutkem.
Velice hlučná byla schůze národně-demokra-
tická, v níž proti reformě mluvil dr. Gla-
biňski. Po schůzi táhl průvod k paláci katoli-
ekého arcibiskupa poděkovat, že katoličtí bisku-
pová se vyslovili proli reformě. Část průvodu s
pak odtrhla, dostala se před redakce časopisů
demokratických „Gaz. Wieezor.“, „Wieku Nov.“
j., kdež vymlátila okna a některé redakční míst-
nosti. Než přispěchala na pomoc policie, demon-
stranti se rozuteklí.
#17
alto_textblock
#17
Levin Chavrak .
Zesnulý dne 14. t. m. v Záhřebě Levín
Chavrak (Čavrak) byl jedním z hlavních sloupů
chorvatských untonistů (maďaronů), ale patřil me-
zi slušnější lidi, kteří plány uherské vlády prová-
děli v Chorvatsku vždy aspoň na oko v mezích
ústavy a platných zákonů. Chavrak, narozený roku
1851, byl právník, sloužil nejdříve u státní policie
v Zemuně, pak byl vrchním županem v Oseku, roku
1902 byl zvolen do sněmu, r. 1903 stal se před-
nostou vnitra v chorv, vládě, ale po vítězství koali-
ce odstoupil. Když se dr. Tomašič stal bánem, po-
volal Chavraka opět do vlády jako svého ná-
měsíka. V lednu 1912 spolu s Tomašičem odstoupil
také Levin Chavrak, poněvadž se nechtěl pro-
půjčiti Tomašičovu nástupci, Cuvajoví, k ve-
dení neústavné správy země. V poslední době.
když se mluvilo o odvolání Cuvajově a obnovení
ústavnosti v Chorvatsku, vyskytovalo se také
jméno Chavrokovo v novinách mezi kandidáty
bánské hodnosti. Chavrak zemřel zánětem plic.
#18
alto_textblock
#18
Za hranicemi.
#19
alto_textblock
#19
„Parlamentarisace“ ruských nacíonalistů.
#20
alto_textblock
#20
Ruský ministr zahraničních záležitostí, kter
má tolik starostí o zachování ryzího národního rá-
zu Černé Hory, nemohl se ovšem zalíbit ruským
nacionalístům, kteří na slovanských, schůzícha
banketech proti němu vystupovali s tak oposič-
ními řečmi, jakoby se oposici učili někde na zá-
padě. Zvláště vynikl kyjevský poslanec Saven-
ko, který nazval ministry Kokovcova, Suchomli-
nova a Sazonova rakouskými ministry, posilal je
sloužit do Vídně a žádal, aby byli zodpovědni ná-
rodním zástupcům. To podezřele páchlo parla-
mentarismem, kterého se v Rusku tolik bojí, a
z vládních kruhů začali volat nacionalisty k zod-
povědnosti. Nelze prý připustit, aby nacionalisté
používali taktiky krajní levice! V Petrohradě roz-
šířily se pověsti, že vláda zakročila po denunciaci
poslance V. N.Lvova, ale nic podobného, jak tvrdí
„Russkoje Slovo“, nebylo. Vládě jest ovšem velmi
nepříjemno dnešní nadšení slavjanofilského obe-
censtva, které se staví do ostré protivy s politikou
vládní, a proto zakročila u vůdčích kruhů nacio-
nalistických, aby na příště slovanské bankety ne-
měly agitačního rázu. Poslední vystoupení nacio-
nalistů prý jim hodně uškodilo v očích vládya
dvorních kruhů.
#21
alto_textblock
#21
K polsko-žídovským sporům.
#22
alto_textblock
#22
Poláci mají v Petrohradě profesora Baudonina
de Courtenay, znamenitého slovanského filologa,
ale také individualisticky naladěného politika, kte-
rý vždy dovedo zaujat zvlážtní postavení proti
všem. Poněvadž teď se dostali Poláci se židy do
sporu Baudonin de Courtenay je proti nim. V so-
botu přednášel o svém zvláštním mínění v Petro-
hradě. Jako individualista čisté vody odmítá
všechny kolektivní představy a příkazy, jmenovi-
tě neuznává takových pojmů jako je „národní vů-
le“, „národní jednota“ nebo „vybraný národ“. Ta-
kové ideje jsou prý drahé jen vládně myslícím
lidem a skoro všichni národové je převzali od
židovské pýchy. Poláci si je také osvojili a pova-
žují se nyní za cosi lepšího než židé. Varšavský
boykot odsuzuje, poněvadž vede k nenávisti mezi
národy. Poláci neprávem prý chtějí židy zbavit
jich občanských práv a hněvají se, když tito si
volí poslance dle své vůle. Ale ani řidům neod-
pustil. Mnoho trpkosti působí Polákům židě-Lit-
vínci, kteří přinášejí do Polska rusifikaci a lýno-
rují často hrubě polský jazyk. Zloba polská za
nynějších politických poměrů je namířena ve smě-
ru nejmenšího odporu, tedy proti židům. Ale pol-
ský antisemitismus pomsti prý se na samých Polá-
cích. Baudonin de Courtenay je za rovnoprávnost
všech národů a všech jazyků a židovský žargon
považuje za takový jazyk jako ostatní. Když tylo
názory před jistou dobou hlásal v samé. Varšavě.
byl svými krajany Baudonin de Courtenay vypí-
skán; v Petrohradě měl vděčnější obecenstvo.
#23
alto_textblock
#23
Rakouský důstojník v Rusku odsouzen.
Čtyři měsíce tomu, co byl v Brestě Litevském
zatčen rakouský nadporučik 40. pěšího pluku,
Robert Max Balloch, 31letý muž, protože sbíral
zprávy o zřízení a vyzbrojení ruských pevností na
západě a v Polsku, jakož i o pohybech ruských
vojsk a zasílal je rakouskému ministerstvu vojen-
ství. O pohybech vojska zasílal telegramy: Tam a
ta poslána partie hovězího dobytka, tolik
a tolik hlav.
Tyto dni stál před varšavským soudním dvo-
rem, aby se zodpovídal z vyzvědačství. Přelíčení
se konalo při zavřených dveřích. Z Vídně k němu
schválně přijel štábní důstojník, ale nebyl vpuštěn.
ani rakouský konsul ve Varšavě.
Odsouzen na šest let do káznice.
#24
alto_textblock
#24
Obrana Anglie.
V anglické sněmovně poslanecké došlo v pátek
k zajímavé debatě o povinné vojenské službě. Po-
slanec plukovník Sandys navrhl osnovu zákona,
stanovící pro všechny povinnost služby v territo-
riáli armádě. Doba výcviku měla by býti stejná
jako nyní, tedy asi 14 dní ročně a počet povinných
cvičení stanoven na čtyři
Návrh byl ovšem odmítnut liberály všech od-
stínů, kteří uváděli známé důvody, že prý loďstvo
stačí k obraně Anglie, že nebezpečí vpádu je fan-
tasií a že povinná služba v territoriální armád
by byla na úkor rekrutování do pravidelného
vojska.
Členové dělnické strany uváděli námitky zá-
sadní, že by povinná služba sebe kratší byla po-
čátkem vojenské služby dle zystému na pevnině
způsobila by, že by Anglie se mísila účinněji do
záležitostí na pevnině a do konfliktů, které by tam
mohly vypuknoutí.
Naproti tomu konservativci návrh hájili.
Ministr vojenství, plukovník Seely, uznal, ž
stav territoriální armády není uspokojivý a že je
#25
alto_textblock
#25
nutna řelorma, ale dle jeho minění nemůže býti
přijata zásada vojenské povinnosti, která prý se
pro Anglii nehodí. Anglický generální štáb soudí,
že zásada dobrovolné služby má býti zachována
stůj co stůj. poněvadž dle jeho mínění vojáci do-
brovolní jsou mnohem lepší než vojáci, zařaďovaní
proti své vůli. Reforma territoriální armády je prý
možna i bez povinné služby.
Vůdce konservativců Bonar Law prohlásil, že
vývody ministra vojenství se mu nezdají dostateč-
nými a dal mu určité otázky: Soudí generální šláb
že v nepřítomnosti výpravního sboru síly zane-
chané v metropoli dostačí, aby odolaly vpádu
70.000 mužů vycvičeného evropského vojska?
Ano, odpověděl ministr vojenství.
Jo to mínění generálního štábu nebo většíny
generálního štábu srmádního? tázal se opět Bonar
Law.
Ministr Seely neodpověděl již tak určitě
prohlásil, že není možno zacházeti do podrobností.
Bonar Law pak vyložil, že dle jeho mínění zvý-
šené zbrojení na pevnině a pokroky vzduchoplavby
změnily situaci v posledních letech a že je nutno
zkoumati znova otázku bezpečnosti Anglie.
#26
alto_textblock
#26
Polítická stávka v Belgii.
#27
alto_textblock
#27
Neústupnost vlády Broguevillovy vůči poža-
davku všeobecného rovného hlasovacího práva
uvrhla zemi do nebezpečné krise. Již po volbách
2. června 1912, při nichž opět zvítězila pravice
zahájila oposice energiekou kampaň pro revisi
ústavy, aby se provedla volební reforma ve smyslu
demokratickém zrušením kategorií voličů se dvéma
a třemi hlasy. Socislisté hrozili generální stávkou,
nevyhoví-li vláda tomuto požadavku, vláda a pra-
více však odmítly vůbec jednati o návrhu na re-
visi, podaném krajní levicí.
Liberálové, kteří chtěli předejiti stávce jako
povážlivému prostředku akce, pokusili se uvolnit
napětí tím, že navrhli, aby byla utvořena parla-
mentní komise, která by se zabývala volební
otázkou, starostové velkých měst pak, aby usnad-
nili dohodu, dosáhli na socialistickém komitětu
že upustil od generální stávky, čímž měla vláda
býti zbavena výmluvy, že nemůže ustoupiti příme
hrozbě, i měla ji býti poskytnnta příležitost k ini-
ciativě, která mohla vésti ke smíru
Někteří členové Broquevillova kabinetu a část
pravice byli ochotni postupovati tímto směrem
proti té reakcionář. frakci katolické strany a ježto
hrozila roztržka ve většině, setrvala vláda na roz-
hodném odporu. Broqueville pouze připustil, že by
parlamentní komise mohla býli pověřena úkolem,
zkoumati opravu volebního řádu do obcí a v pro-
vinciích, ale neměla se zabývati volbami do par-
lamentu.
Socialisté na to v prvním dojmu zklamání roz-
hodli se přes námitky svého vůdce Vandervelda
ke všeobecné stávce, která byla dne 14. dubna
zahájena. Dle projevu z kruhů socialistických nejde
pouze o zásadu jednoho hlasu pro každého voliče,
nýbrž o povalení klerikálního režimu, poněvadž
klerikální strana využívá své mocl pro vlastní
zájmy, nedbajíc o skutečné zájmy země. Při tom
udržuje se tato strana, jež representuje pouze men-
šinu obyvatelstva, u vlády jedině systemem plurál-
ních hlasů, který je zdrojem politické korrupce.
Sítuace je nyní jasná. Na jedné straně belgický
socialismus se svou velmi mocnou syndikátní orga-
nisací chce úplně ochromiti průmysí a obchod, na
druhé straně pak vláda snaží se všemi prostředky
zmařiti tento nátlak, zejména vojenskou ochranou
poskytovanou nesocialistickému dělnictvu, které
chce pracovatí. Ve vallonských provinciích, kde
socialistické organisace jsou všemocny, bude stáv-
ka skutečně všeobecná, poněvadž dělníci se na ni
dlouho připravují a mají dosti prostředků, aby
mohli vydržeti bez výdělku několik měsíců, cel-
kem však se před stávkou odhadovalo, že z 800 000
belgických dělníků zúčasíní se jí jen asi 400.000.
kdežto dle nynějšího postupu stávky vyslovují se
již naděje, že počet stávkujících dosáhne půl mi-
lionu.
Na rozdil od bouřlivé stávky r. 1893, která
předcházela zavedení všenbecného hlasovacího
práva s pluralitou hlasů místo dřívějšího volebního
práva dle censu, snaží se vedení, aby nynější stáv-
ka měla klidný průběh beze všech násilností, což
ovšem za všeobecného rozčilení nelze snadno pro-
vésti.
O vyhlídkách stávky se mínění sice rozcházi
ale stávkující dělnictvo je plno důvěry, a jak roz-
hodně přistupuje k dlouhému zápasu, je víděti
také z toho, že mnoho tisíc dělntků belgických od-
jelo do cíziny, zvláště do Francie a do Ameriky.
Četné děti dělnických rodin byly rovněž odveze-
ny za hranice k soudruhům, nebo přijaty do rodin
liberálních občanů, aby nebyly vydány strádání.
Vůbec liberální občanstvo a zejména inteligence
pohlíží na tuto politickou stávku sympatickya
přímo ji podporuje. Známý belgický básník Maurice
Maeterlinek zaslal listu „Peuple“ povzbuzující
dopis, v němž svolil, aby jisté jeho práce byly
vydány v knize, která má býti prodávána ve pro-
spěch stávkových fondů. „Nemusím vás ujišťovati.
píše Maeterlinek, „že jsem srdečně s těmi, kdo
podnikli tento velký boj proti ministerstvu, které
představuje celou hanebnost, celou nízkost a celou
perfidii starého belgického klerikalismu.“ Dopis
končí slibem, že Macterlinek hodlá tuto nejopráv-
něnější stávku podporovati ještě účinněji, než svým
#28
alto_textblock
#28
pérem.
#29
alto_textblock
#29
Z Bruselu, 15. dubna. (K. k.) V okruhu char-
loroisském je dnes stávka v dolech a hutni-
ckých závodech téměř úplná. Ve středisku La Lou-
vlěrském pracuje z 51.000 pouze 5000 dělníků, v
jednotlivých továrnách, v nichž včera bylo ještě
pracováno, je dnes stávka úplná. Velké dráhy za-
stavily dopravu, jiné, méně důležité trati udržuj
dopravu pouze proto, že jsou hlídány četníky.
okolí Lutychu je situace taková jako včera
V přístavu antverpském zahájila malá část
dělníků práci, jmenovitě neorganisovaní přístavní
dělníci, kteří bydlí na pevnině. V Bruselua
okoli jest situace od včerejška nezměněna.
„La Peuple“, orgán sociálních demokratů.
udává počet stávkujících včerejšího dne na 350,000
a tvrdí, že během dneška a zítřka dosáhne půl
milionu osob.
#30
alto_textblock
#30
Kalifornic proti Japoncům
#31
alto_textblock
#31
Z Tokia, 15. dubna. Ministr zahraničních zá-
ležitostí dal japonskému velevyslanci ve Washing-
toně instrukce, aby vzhledem ku protijaponskému
zákonodárství v Kalifornii podal vládě Špojených
států formální rozklady.
Z Tokia, 15. dubna. (Reuter.) Kabinetní rada
podala císaři zprávu o protijaponském zákonodár-
ství v Kalifornii. Protože president Wilson nechce
do záležitosti zasáhnouti, pokládá se za nutno na-
vrhnout soudní řízení před nejvyšším spolkovým
soudem, aby pokud možno dosaženo bylo rozhod-
nutí, že Japonci nejsou mondolskéh
původu a že tedy mohou nabývati státního ob-
čanství v Kallfornii.
#32
alto_textblock
#32
Z parlamentních výborů.
#33
alto_textblock
#33
Z Vidně, 15. dubna. (K. k)
Referentský komitět berního výboru ku
projednání novely k demovní činžovaí dan
konal dnes schůzi, v níž zahájeno bylo zevrubne
projednávání nejdůležitějších ustanovení Krausova
návrhu na změnu řízení a snížení domovní činžovní
daně.
Za rozpravy prohlásil vládní zástupce odboro-
vý přednosta Bareck, že by obsáhlá nová úpra-
va řízení byla možnou pouze v souvislosti se vše-
obecnou reformou budovní daně, při čemž by byla
všechna opatření, která byla dosud vyřízena čá-
stečnými reformami (zákon o novostavbách, polož.
ka přirážková a srážková, odpisy daní pro nedo-
bytnost činže), pojmuta do obecné zákonné osno-
vy. Vláda musí vyčkali usnesení komitétu a vy-
hražuje ei pak své další kroky.
Při 8 29. bylo usneseno přípustiti jako vpo-
čítatelně výdaje mimo jiné činžovní a školní grol
poplatky za čištění ulic, za hlídání domů a krámů.
náklady na odvážení smetí, čištění chodníků, ná-
klady a používací kvoty za vytahovadla, topení
#34
alto_textblock
#34
domácí telefon, kamna, koupelny atd., na domov-
níkův byt (pro tuto buď přiznáno jedno procento
z hrubé činže domu, ne však více než 100 K).
Dále bylo při 8 32. usneseno, že při živelních
pohromách, po případě neobyčejných událostech.
jako je houba, sřicení atd., mají býti přípustny
odpisy v poměru obnosu škody k ročnímu výnosu
budovy.
Od 9. do 11. t. m. konala komise ku projed-
nání relormy báňského zákona V. schůzi.
Bylo v ní pokračováno v rozpravě o referátu
„Právní subjekty báňského oprávnění“, dále po-
dány referáty „Poměr báňských podnikatelů na-
vzájem“, „Vedení báňské knihy“. „Exekuce“ atd.
subreferáty „Podřízení státního dolování soli báň-
skému zákonu“ a „Nakládání s nerosty, získanými
bez báňského oprávnění“. S těmito referáty dohro-
mady bylo nyní vyřízeno 8 ze 17 rozdělených hlav-
ních referátů a několik subreferátů. Vzhledem ku
pokročilému stavu prací usnesla se komise již nyí
dosaditi redakční komitét, jehož úkolem je usne-
sené zásady zpracovati v zákonnou osnovu.
#35
alto_textblock
#35
Ze strany.
#36
alto_textblock
#36
Odbor peněžních úřadníků uspořádá 18. t. m
spolu s místní organisací veřejnou schůzi v Roud-
nici, na níž pojedná člen odboru p. Karel Šikýi
„O reformě daně z příjmu a nahlížení do knih se
zřetelem k účtování živnostenskému a obchodní-
mu“ dále 19. t. m. přednášku v organisaci pří-
bramské „O zavedení třídní loterie v Rakou-
sku a dne 20. t. m. veřejnou přednášku na Bře-
zových Horách „O naléhavých hospodářských
potřebách českých“, obě prosloví člen výboru p
Julius Brabec.
Technický odbor (sekce vysokoškol-
ská) koná schůzí přípravného výboru dnes ve
středu o 8. hod. večer v Obecním domě (mezanie
č. 4). Valná hromada koná se v neděli 20. t. m
v přednáškovém sále Obecního domu.
Praha-Libeň. Valná hromada místní organisac
národní strany svobodomyslné koná se v sobotu
19. dubna o půl 8. hod. več. v přednáškovém sále
Sokolovny. Pořad jednání: 1. Přednáška J. E
zem. poslance JUDra. Jos. Fořta: »O poměrech
na českém sněmu.« 2. Zpráva o činnosti důvěr-
nického sboru za minulé období. 3. Volba důvěr-
nického sboru. 4. Volné návrhy.
Z Roudnice. Místní organisace národní strany
svohodomyslné pořádá v pátek 18. dubna v 8 hod.
večer v sále hotelu »u Libuše« schůzi s pro-
gramem: Reforma daně z příjmů, nahlížení do
kníh obchodích se zřetelem k účtování živno-
stenskému a obchodnímu. Promluví pan Karel
šikýř. úřadník Zemské banky a profesor obch.
věd na akademii obchodní v Praze. Přístup k této
důležité schůzi pro všechny poplatníky je úplně
#37
alto_textblock
#37
volný.
#38
alto_textblock
#38
Oslava 80. narozenin dv. rady
J. Hrabáka v Příbrami.
#39
alto_textblock
#39
Učenec světového jména, první čestný doktor
věd montanních v Rakousku, dv. rada Jos. Hra-
bák slavil v neděli dne 13. t. m. 80té narozeniny.
„Prokop“, spolek slovanských posluchačů vysoké
školy montanní v Příbrami, uspořádal dne 11. dub-
na t. r. v hotelu „Buchar“ přátelský večer, jenž
svým uspořádáním, skvělou návštěvou a důstoj-
ným průběhem vyvinul se v upřímnou, spontanní
manifestaci citů lásky a vděčnosti k vznešenému
kmetu-učenci, hohužel nepřítomnému.
Večer poctili svou návštěvou zejména: V za-
stoupení vys. školy montanní J. M. rektor prok.
L.. Kirschner, prof. R. Vambera, profesor
Stör, prof. Částek, adj. V. Macka a PhD
Šebesta, jakož i sekretář Goldstern. Z
horní závod přítomen byl přednosta dv. rada A
Zdráhal, vrchní hor. rada J. Diviš. rada JUD
Babánek, vrchní kom. Bartoš. Samosprávu
representoval starosfa města a okresu JUDr. Max
rytíř z Alemannů, měst. rada tov. Švejda
městský taj. JUDr. A. Vošický. Svými zástupei
přítomni byli dále c. k. gymnasium, c. k. paedago-
gium, c. k. horní škola a děkanský úřad. Ze spol ků
dostavili se delegáti: Klubu státních úřadníků
Vzdělavacího sboru, Měšť besedy. Organisace nár
strany svobodomyslné, Czytelni Polské, Kraj. spol-
ku „Příbramě“, jakož 1 Sdružení mládeže strany
nár. svobodomyslné
Z projevů k slavnosti došlých zvlášť vzpome-
nuty buďtež: Národní rady české, král. hlav. města
Prahy, Král. české společnosti nauk, rektorátu c.k.
vys. školy technické cís. Františka Josefa v Brně.
Svazu českoslovanského studentstva, Spolku arch.
a inženýrů v král. Českém. Vydavatelského druž-
stva horních a hutních inženýrů v Praze, Czytelní
Polské v Táboře, „Prokopa v Lubně (Štyrsko).
Spolku posluchačů inženýrství chemie v Praze.
Sdružení akademiků plzeňských, Spolku poslucha-
čů obchodních věd na české technice v Praze, Mč-
šťanské besedy v Příbrami, prof. dra. Jos. Then-
rera, dv. rady V. Káše, prof. dra. F. Ryby, proí.
dra. F. Köhlera, cís. rady MUDra. V. Korbeliusa,
báň. rady M. Čechury, b. rady J. Lodla, inženýrů
Karla a Jarosl. Friče z Dombrové, Pěkného, Šmal-
ce. Kadainky, Beneše, Hofticha, Schistka, Kolá-
říka, Grygara, Ořáska, Lázničky, Čechury, Ja-
chymka, Baumanna a Soukupa, inž. dra. V. Ada-
ma, ředitele Štěpánka. Z kruhů německých zvláště
aplaudován byl projev adj. vys. školy mont. H
Giebitze, adj. A. Wildometze a asistenta F. Svo-
body.
Uměleckou část večera vyplníl a podotknuto
budiž ihned, že s plným zdarem, zpěvácký sbor
„Prokopa“, jakož i osvědčený již umělec, cellista
kol. J. Váňa za doprovodu dra. V. Šebesty.
Slavnostní řečník, žák dv. rady Hrabáka, proí.
vys. mont. školy v Příbrami R. Vambera, v plet-
ní řečí promluvil o žívotě a významu oslavencově.
Dále ujal se slova přednosta horního závodu
dvorní rada A. Zdráhal.
Za samosprávu ujal se slova starosta města
a okresu JUDr. M. ryt. z Alemannů a na kone
promluvil předseda spolku slov. posluchačů vys.
školy montanní „Prokop“ p. Ing.C. Janečka.
Jeho vřelou řečí zakončen byl krásný večer; byl
—s—
jistě důstojnou oslavou stařičkého učence.
#40
alto_textblock
#40
Denní zprávy.
#41
alto_textblock
#41
— České Brno. S tímto názvem přináší
poslední číslo brněnských „Moravských Listů“
na úvodním místě zajímavé číslice o tom, jak
postupuje vývoj českého obyvatelstva ve
hlavním městě moravském. Po skončeném re-
klamačním řízení napočítáno bylo v městské
kurií brněnské 4390 voličů (roku 1906 jen
2016), a ve všeobecné kurii 8243 voliči (roku
1906 jen 6190). Činí tudiž vzrůst českých voličů
v městské kurii za posledních 6 let o 2374a
v kurtí všeobecné o 2053. Srovnáme-li to v
procentech, tedy dospějeme k velmi přízni-
vému výsledku, neboť v kurii městske
vzrostl počet Čechů o 117.75 proc.
v kurii všeobecné o 33.16 proc. Na-
proti tomu Němci daleko zůstali za Čechy
Třeba vykazují větší počet voličů (roku 190
8602 a letos 11.743 v městské kurii a ve vše-
obecné kurii roku 1906 18.015 a nyní 18.709).
je zřejmo, že v Brně jsou v úpadku, nebot
Němci vzrostli v městské kurii o 36.4 proc.
a ve všeobecné kurii toliko o 3.4 proc. „A
kdyby byly seznamy sestaveny poctivě a žádný
český člověk nebyl býval znásilněn a do ně-
meckého katastru zanesen, byly by listiny vo-
lební vykazovaly nejen percentuální náš pří-
růstek, nýbrž měli bychom i početně většinu
proti Němcům“ — dodávalí „Moravské Llsty“
a správně k tomu přípomínají: „Katastry vo-
#42
alto_textblock
#42
lební odhalily nejlépe veškerý podvod, který
se u nás při sčítání lidu páchal. Při sčítání lidu
napočetl se přírůstek Čechů za poslední desíti-
letí toliko o 4.48 proc., kdežto nyní sama rad-
nice musila doznat, že za pouhých 6 posled-
ních let vzrostl počet toliko dospělých mužů
o 117 proc., respektive o 33 proc. V tom ne-
jsou vpočítány ani děti ani ženy. Oč nás při-
pravili při sčítání lidu!“
— »O pracích na sněmu království
českého« promluví na veřejné schů zi,
pořádané místní organisací národní strany
svobodomyslné v žižkově, J. E. JUDr. Jos.
Fořt, ministr m. sl. a zemský poslanec.
Schůze koná se ve čtvrtek 17. t. m. o 8. hod.
več. v sále restaurace »Bezovky« v Žižkově.
— Slovanské návštěvy. Pan Edmund rytít
Borkiewicz, ředitel banky a velkostatkářz
Wilna na Litvě, meškal minulý týden v Praze,
— Záležitost české školy v Hrušově. (Původní
zpráva „Národních Listů“.) Jak známo ustali čeští
rodičové hrušovští v poslední školské stávce proto,
poněvadž jim bylo slíbeno, že otázka veřejné česká
školy v této Němci ovládané obci bude co nej-
dříve ve smyslu českého stanoviska rozřešena
Lhůta, kdy měla školská stávka býti znovu zahá-
jena, nebude-lí skandálním poměrům v Hrušově
učiněn konec, stanovena byla 1. dubnem. Zemská
školní rada, tak pečlivá o školství jiné, však
hrušovskou českou školou nespěchá. Do 1. dubna
věc nerozřešila, ale teprve po tomto termínu
obrátila se na okresní školní radu frýdeckou se
žádostí o vyšetření, zda není možno provésti roz-
dělení školního obvodu tak, aby české děti hru-
šovské byly příděleny některé ze stávajících veřej-
ných českých škol v obcích sousedních. Zemská
školní rada především měla na zřeteli Muglinov
a Heřmanice. Okresní školní rada ovšem nemohla
přistoupiti na názor zemské školní rady, již proto
ne, že by naň nepřistoupili hrušovští Češi, kteří
přece mají právo žádati, aby i oni v místě měl
veřejnou českou školu, jako je mají Němci a Po-
láci. Zemská školní rada v této záležitosti nechce
postupovati tak, jak by se slušelo, a sice proto,
poněvadž vedena jest snahou, co nejvíce krýt
německou obecní správu. Patrně se poměry zlepší
až čeští lidé hrušovští opětovně sáhnou ke stávce,
k níž se již konají horlivé přípravy.
— Technický odbor národní strany svobodo-
myslné koná ustavující valnou schůzi dne 20.
dubna t. r. v přednáškovém sále Obecního donlu
o 10. hoď. dopolední. Pořad jednání valné schůze
je následující: 1. Zahájení schůze p. J. Rolnáglem,
král. zemským inženýrem a obec. starším král, hl.
města Prahy. 2. „O ukolech Technické ho
odboru v rámci působnosti národní
strany svobodomyslné“, promluví pp. říl-
ský a zemský poslanec dr. K. Kramář a říšský
a zemský poslanec prof., dv. rada J. V. Hrás ký
3. Prohlášení pp. zástupců technických korporací,
4. Zpráva přípravného výboru. 5. Schválení jedna-
cího řádu. 6. Volba předsednictva a výboru. 7. Vol-
né návrhy. (Tyto třeba předem oznámiti příprav-
nému výboru, Marianská ul. č. 3.) Pro důležitost
a zajímavost celého jednání uvedeného programu
valně schůze jest žádoucna účast všech již z
členy Technického odboru přihlášených pp. kolegů,
jakož i členů a příznivců národní strany svobodo-
myslné. Hosté vítáni. — Přípravný výbo
Technického odboru koná dnes ve stře dv
poslední schůzi v Obecním domě u Prašné brány.
mezanin, pokoj č. 4., v 8. hod. večer, Účast všech
— Z Českého učení pro vědy polítické. Ve
středu přednáší po obě hodiny docent dr. Václav
Pošík: „O elektrárnách“. Ve čtvrtek vrch. inženýe
Fr. Mencl. „O mostech“. V pátek ředitel plynárny
z Plzně, inž. V. Vaigl: „O plynárnách“. V sobotu.
prof. dr. Josef Gruber: „O vývoji socialismu“.
— Občanské kluby. Občanský kluk
v Karlíně pořádá ve středu dne 16. dubnao
půl 8. hod. večerní v místnosti spolkové u p. Aní.
Kazdy v Karlně, v Palackého třídě, výborovou-
— Přírodovědecký sbor musea království Če-
ského koná schůzi v pátek 18. dubna o 5. hod
odpolední v zasedací síni II. třídy České akademie
(budova musejní). Program: prof. techn. Cyril rytii
Purkyně: „Geologické obrazy z Plzeňska“ (s pro-
mítáním světelných obrazů). Inspektor Antonín
Vímmer: „O larvách listohlodek (Phytomyzinae)“
— Americký klub dam oslaví narozeniny Vojty
Náprstka zítra ve středu ve 4. hod. v čítárně
Náprstkova domu.
— Schůze výboru Všeslovanského svazu novi-
nářů. Výbor Všeslovanského svazu novinářů konal
dne 10. dubna v Praze v restaurantu Choděrově
schůzi, které účastnili se: předseda J. Holeček,
jednatel P. Vavřínek, pokladník J. Miškovský
členové výboru: R. Cejnek, V. Červinka, C. Du-
šek, A. Kunta, C. Moudrý, F. Nepilý, K. St. Sokol.
Pokladník J. Miškovský podal výkaz o závěreč-
ných účtech sjezdu pražského a stavu jmění
svazu, načež s povděkem přijato na vědomí, že
Spolek česko-amerických žurnalistů (v Novém
Yorku), jenž o sjezdu Všeslovanského svazu novi-
nářů v Praze 1912 byl přijat za člena svazu, se
utěšeně rozvijí. Vzhledem k tomu, že na posled-
ním sjezdě bylo usneseno konati sjezd Všeslovan-
ského svazu novinářů každoročně, usneseno po
delší debatě, které účastnili se: redaktor Kunta,
chefredaktor Cejnek, red. Dušek, předseda Hole-
ček, red. Červinka, posl. red. Sokol, red. Moudrý
jednatel red. Vavřínek, aby sjezd uspořádán byl
v král. Českém, a to v jednom z měst východo-
českých, v měsíci září t. r. Jednatel red. Vavřínek
pověřen vyjednati bližší se zastupitelstvem zvo-
leného města. Na sjezdu budou projednány četné
významné otázky, zejména otázka zřízení slovan-
ské tiskové kanceláře, které vláda vídeňská do-
sud klade překážky, ačkoli tak zv. »Albanská
korespondence« povolena byla ihned. Nepřátele
ský způsob referování o slovanských věcechv
čelných listech německých byl rovněž předmě-
tem rokování; usneseno sebrati příslušný materiál
pokud možno ze všech čelnějších lístů zahra-
ničních k akci další.
— Z městské rady pražské. (Schůze dne
15. dubna 1913. Předsedal starosta JUDr. K. Groš.)
Povoleno zřízení výkladců: firmě Bělský a Jeschek
na domě čp. 637-II. v Jámě, firmě V. a Ant
Kirchnerové na domě čp. 1651—II. v ulici Kře-
mencové, p. Václavu Kloubkovi na domě čp. 161-2
v ul. Karlově, p. J. Vajshajtlovi na domě čp. 34NI
ve třídě Ferdinandově, firmě Lederer a Bloci na
domě čp. 463-I. v ulici Melantrichově. — Panu
Frant. Kalouskovi povolena stavba dvorní dílny
v novostavbě na staveništi č. 3 v ulici Ddní. -
Panu Frant. Dolanskému povoleno zřízení spoušte
na sudy v chodníku před domem čp. 28°-lI. v ule
Myslíkově. — Na opravu sesuté ohradg zdi farní
zahrady v Kojeticích povoleno 2000 K. — Ke
stížnostem rady městské na nedosstek míst vs
#43
alto_textblock
#43
nutna.
#44
alto_textblock
#44
schůzl.