ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c9e1e2d0-8ff0-11dd-a0cf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 44
#1 alto_textblock #1
Strana 2
#2 alto_textblock #2
NAROLNÍ LIST Y.
#3 alto_textblock #3
16. dubna 1913. číslo 103.
#4 alto_textblock #4
Americký dopis. (Pův. zpr. »N. L.
#5 alto_textblock #5
Před nastolením presidenta Wilsona mělo se v Americe všeobecně za to, že bostonský ad- vokát Louis D. Brandeis se stane členem k- binetu, a sice ministrem spravedlnosti Pan Brandeis však v poslední chvíli odmrštil, po- něvadž mu jeho právnická praxe vynáší několika- násobně více než celé americké ministerství. Pře několika lety, když pan Brandeis prvně vynikl ve veřejnosti jako výtečný právník v soudech vlády proti kartelům, čili jak se v Americe říká, tru- stům, jeden z velkých anglických měsíčníků přinesl o něm poznámku, že jest původu českého. Proto. když se jednalo o vstoupení pana Brandeise do kabinetu, dopsal mu americký dopisovatel „N. I. Just A. Man, tázaje se, co jest na zprávě t pravdy. Pan Brandeis ihned odpověděl následovně. „Ano. Můj děd, Brandeis, odjel roku 1848 do Ame- riky z Prahy a rodina byla českou. Slýchával jsem doma v mládí, že dědeček byl „revolucionářem“a do Ameriky uprchl. Otec mé matky prchl do Ame- riky z polské části Pruska, kde se činně zúčastní hnutí revolučního.“ Pan Brandeis patří k nejpopu- lárnějším právníkům v Americe a lid pohlíží k ně- mu s velikou důvěrou a nadějí, že bude pomáhat nynější vládě v boji proti trustům, jichž potlačen má demokratická strana v programu.
#6 alto_textblock #6
Tornado, které dne 23. března zničilo asi osmi- nu města Omahy ve státu Nebraska, ve S. zasáhlo západní a severní stranu nebrasské metro- pole. Naši krajané, kteří bydlí na jižní straně, byli ušetřeni. Mezi zabitými jest pouze jediné české jméno, paní Svobodové z Fort Calhoun, předměstí Omahy a několik členů rodiny Štěpánkovy v sever- ní Omaze bydlíci, bylo zraněno. Celkem jest přes 150 mrtvých, na 300 raněných a přes 1500 budov bylo úplně zničeno ve dvou minutách. Z trosek černošského klubu bylo vytaženo 20 mrtvol. Tak náhlá byla jich smrt, že u jedné mrtvoly nalezeny byly karty v ruce pevně sevřené. škoda se odha- duje na 25 milionů korun. Většinou utrpěli ji chud dělníci, kteří pracovali po celý svůj život, aby si pomohli k vlastnímu domečku. Je to obraz spou- Just A Man. sty a hrůzy nevylíčitelné.
#7 alto_textblock #7
Politický přehled.
#8 alto_textblock #8
Země české.
#9 alto_textblock #9
Redakční tajemství. Výtka »Práva Lidu«, že postup redak- tora »Času« dra. Jana Herbena, jenž vypo- vídal o procesu profesora Judy s »Našinceme svědecky o jeho příspěvcích v »Čase« uve- řejněných, byl naprosto nesprávný, že jej re- daktoři »Pozoru« neměli sledovat a že tímto postupem (»Času« i »Pozoru«) skončí tato záležitost fiaskem a blamáží, zaznamenává také včerejší »Čas«, kde dr. Herben stojí na tom, že dlužno dělat rozdíl mezi vypoví- dáním u soudu a mezi prozrazováním redak- čního tajemství. Dr. Herben prý vypovídala neprozrazoval. Soudce na něj nečinil nej- menšího nátlaku, aby vypovídal víc, než co do protokolu diktoval, proto se žádnému ná- tlaku nemusil opírati.
#10 alto_textblock #10
»B oj.
#11 alto_textblock #11
Pod záhlavím »Kampi« uveřejňuje posl. dr Perko v německých listech článek, v němž hlásá. že německým poslancům nezbývá než vésti svorně poslední konsekvence. Hospodářské ztroskotání země, k němuž prý Němci uvědoměle pracovali pro případ české »neústupnosti«, bezprostředně nastává. Naháněti tím strachu, to prý na německé straně netáhne, ujišťuje dr. Perko, čímž jenom hodnoty přehodnocuje, neboť zemský bankrot měl přece naháněti hrůzy české straně. Jak se zdá. dodává si dr. Perko jenom kuráže, neboť pauperi- sace země, k níž Němci tak sebevědomě pracují, není jen tak lhostejná, jak se tváří ve své pózer „Po nás potopa«. Vypijí si z ní docela bezpečně svůj díll Německé pohrůžky selhaly a selhou i faktické stavy, jimiž hrozili, dojde-li k nim, to přece Němci mohli už pochopiti a kdyby to byli už po- chopili, jim samým by obstrukce jejich byla příšla levněji, neboť pořád zapomínají, že děje se na společné útraty a že Němec jako Čech bude jednou platiti přirážky o dvacet procent vyšší za to, že vláda, hovic Němcům, nedovolila zemskému výboru jich zvýšení o 102%. Že je Čechů víc nei Němců, to bude potom smutná úlécha pro Němee jednotlivce, jemuž německá věda statistická vy- početla, že platí v Čechách víc než český jedno- tlivý poplatníkl Nic jiného nebude výsledkem to- hoto vitézství německé obstrukce, jejíž následky spadnou výhradně na hlavu Němců a ovšem také vlády, kťerá v éře hesla sanace zem- ských financi propůjčila Němcům svou ruku k takověmu zhoršení financí království Českého že budou na desetiletí vz orovati veškerým sa- načním pokusům. Proto jsou nám pohrůžky dra. Perka nejkrajnějšími důsledky německými lho- stejny a jestliže nabádá německý lid k vytrvalosti příkladem Rusínů a Slovinců, je to jenom svěde- ctvím jeho povrchnosti. Důkladně s příslušnými poměry obeznámený politik by se takového srov- nání vystříhal jako hříchu proti duchu svalému.
#12 alto_textblock #12
Bouřlivá schůze německých agrárníků. Na schůzi německých agrárníků v Krumlově, na niž dostavili se také místní němečtí radikálové v takovém počtu, že vynutili volbu svého vůdee Vojt. Wunderlicha za předsedu, došlo k bouřlivým projevům proti rytiři Hohenblumovi původem bý- valého tariíního referenta německo-agrární cen- trály vídeňské Bezecného. Proti Bezecnému vy- stoupil německo-agrární redaktor Eibensteiner a navrhl pro Hohenbluma resoluci, která byla ne- patrnou většinou zamítnuta za velmi bouflivých
#13 alto_textblock #13
projevů.
#14 alto_textblock #14
Rakousko-Uhersko.
#15 alto_textblock #15
Nové rozmnožení rakouské armády. Ministr honvédů, bar. Hazai, přijel do Vídně ke slyšení. Tuto cestu uvádějí ně- které pešťské listy ve spojení s novým roz- množením rakouského vojska. Min. Hazaiovi uloženo prý uherskou vládou, aby se ve Vídni informoval o následujících otázkách: 1. O mnoho-li má býti rozmnožen presenční stav armády. 2. Jak se změní program, sta- novený loňským zákonem o rozmnožení voj- ska. 3. Kdy bude předloha o novém zvýšení kontingentu předložena parlamentům. Některé noviny mají zprávu, že spo- lečná vláda podá potřebné předlohy oběma parlamentům již v podzimním zasedání, takže by se přiští odvod konal už dle nového zá- kona. Ale z vládních kruhů uherských s naproti tomu tvrdí, že uherská vláda neob- držela dosůd nijaké úřaďní zprávy o zamý- šleném rozmnožení vojska.
#16 alto_textblock #16
Demonstrace pro haličskou volební opravu. Minulou neděli bylo v Haliči opět několi voličských schůzí, z nichž většina se vyslovila pro rychlé provedení volební opravy, některé schůz však také proti reformě. Nejživější byly dvě schůze, pořádané ve Lvově, první polskými lidovci demokraty a socialisty pro reformu, druhá náro ními demokraty proti ní. V prvé schůzi předse dal posl. Stapiňski, mluvili četní řečníci, mimo jiné také Daszyňski a Tetmaje r, načež při- jata resoluce: „Schůze domáhá se rychlého schvá- lení sněmovní volební opravy, jinak by vypověděla bezohledný boj za všeobecné, rovné a přímé v- lební právo bez kurií, virilistů a bez rozdílu po- hlaví.“ Po schůzi uspořádán městem průvod, jenž zastavil také u bytu dra. Lea, předsedy voleb- ního výboru. Dr. Leo projevil naději, že volební reforma bude v brzku uzákoněna. Jen političtí blázní mohou prý býti proti reformě. Volební o- pravy vyžaduje nejen zájem země, nýbrž i zájem státní a bude od ní záviseti vliv polské dele- žace ve Vídni. Volební oprava jest mimo to prvním krokem k národnímu smíru mezi Poláky Malorusy. Sám jako předseda volebního výboru učiní vše možné, aby reforma se stala co nej- dříve skutkem. Velice hlučná byla schůze národně-demokra- tická, v níž proti reformě mluvil dr. Gla- biňski. Po schůzi táhl průvod k paláci katoli- ekého arcibiskupa poděkovat, že katoličtí bisku- pová se vyslovili proli reformě. Část průvodu s pak odtrhla, dostala se před redakce časopisů demokratických „Gaz. Wieezor.“, „Wieku Nov.“ j., kdež vymlátila okna a některé redakční míst- nosti. Než přispěchala na pomoc policie, demon- stranti se rozuteklí.
#17 alto_textblock #17
Levin Chavrak . Zesnulý dne 14. t. m. v Záhřebě Levín Chavrak (Čavrak) byl jedním z hlavních sloupů chorvatských untonistů (maďaronů), ale patřil me- zi slušnější lidi, kteří plány uherské vlády prová- děli v Chorvatsku vždy aspoň na oko v mezích ústavy a platných zákonů. Chavrak, narozený roku 1851, byl právník, sloužil nejdříve u státní policie v Zemuně, pak byl vrchním županem v Oseku, roku 1902 byl zvolen do sněmu, r. 1903 stal se před- nostou vnitra v chorv, vládě, ale po vítězství koali- ce odstoupil. Když se dr. Tomašič stal bánem, po- volal Chavraka opět do vlády jako svého ná- měsíka. V lednu 1912 spolu s Tomašičem odstoupil také Levin Chavrak, poněvadž se nechtěl pro- půjčiti Tomašičovu nástupci, Cuvajoví, k ve- dení neústavné správy země. V poslední době. když se mluvilo o odvolání Cuvajově a obnovení ústavnosti v Chorvatsku, vyskytovalo se také jméno Chavrokovo v novinách mezi kandidáty bánské hodnosti. Chavrak zemřel zánětem plic.
#18 alto_textblock #18
Za hranicemi.
#19 alto_textblock #19
„Parlamentarisace“ ruských nacíonalistů.
#20 alto_textblock #20
Ruský ministr zahraničních záležitostí, kter má tolik starostí o zachování ryzího národního rá- zu Černé Hory, nemohl se ovšem zalíbit ruským nacionalístům, kteří na slovanských, schůzícha banketech proti němu vystupovali s tak oposič- ními řečmi, jakoby se oposici učili někde na zá- padě. Zvláště vynikl kyjevský poslanec Saven- ko, který nazval ministry Kokovcova, Suchomli- nova a Sazonova rakouskými ministry, posilal je sloužit do Vídně a žádal, aby byli zodpovědni ná- rodním zástupcům. To podezřele páchlo parla- mentarismem, kterého se v Rusku tolik bojí, a z vládních kruhů začali volat nacionalisty k zod- povědnosti. Nelze prý připustit, aby nacionalisté používali taktiky krajní levice! V Petrohradě roz- šířily se pověsti, že vláda zakročila po denunciaci poslance V. N.Lvova, ale nic podobného, jak tvrdí „Russkoje Slovo“, nebylo. Vládě jest ovšem velmi nepříjemno dnešní nadšení slavjanofilského obe- censtva, které se staví do ostré protivy s politikou vládní, a proto zakročila u vůdčích kruhů nacio- nalistických, aby na příště slovanské bankety ne- měly agitačního rázu. Poslední vystoupení nacio- nalistů prý jim hodně uškodilo v očích vládya dvorních kruhů.
#21 alto_textblock #21
K polsko-žídovským sporům.
#22 alto_textblock #22
Poláci mají v Petrohradě profesora Baudonina de Courtenay, znamenitého slovanského filologa, ale také individualisticky naladěného politika, kte- rý vždy dovedo zaujat zvlážtní postavení proti všem. Poněvadž teď se dostali Poláci se židy do sporu Baudonin de Courtenay je proti nim. V so- botu přednášel o svém zvláštním mínění v Petro- hradě. Jako individualista čisté vody odmítá všechny kolektivní představy a příkazy, jmenovi- tě neuznává takových pojmů jako je „národní vů- le“, „národní jednota“ nebo „vybraný národ“. Ta- kové ideje jsou prý drahé jen vládně myslícím lidem a skoro všichni národové je převzali od židovské pýchy. Poláci si je také osvojili a pova- žují se nyní za cosi lepšího než židé. Varšavský boykot odsuzuje, poněvadž vede k nenávisti mezi národy. Poláci neprávem prý chtějí židy zbavit jich občanských práv a hněvají se, když tito si volí poslance dle své vůle. Ale ani řidům neod- pustil. Mnoho trpkosti působí Polákům židě-Lit- vínci, kteří přinášejí do Polska rusifikaci a lýno- rují často hrubě polský jazyk. Zloba polská za nynějších politických poměrů je namířena ve smě- ru nejmenšího odporu, tedy proti židům. Ale pol- ský antisemitismus pomsti prý se na samých Polá- cích. Baudonin de Courtenay je za rovnoprávnost všech národů a všech jazyků a židovský žargon považuje za takový jazyk jako ostatní. Když tylo názory před jistou dobou hlásal v samé. Varšavě. byl svými krajany Baudonin de Courtenay vypí- skán; v Petrohradě měl vděčnější obecenstvo.
#23 alto_textblock #23
Rakouský důstojník v Rusku odsouzen. Čtyři měsíce tomu, co byl v Brestě Litevském zatčen rakouský nadporučik 40. pěšího pluku, Robert Max Balloch, 31letý muž, protože sbíral zprávy o zřízení a vyzbrojení ruských pevností na západě a v Polsku, jakož i o pohybech ruských vojsk a zasílal je rakouskému ministerstvu vojen- ství. O pohybech vojska zasílal telegramy: Tam a ta poslána partie hovězího dobytka, tolik a tolik hlav. Tyto dni stál před varšavským soudním dvo- rem, aby se zodpovídal z vyzvědačství. Přelíčení se konalo při zavřených dveřích. Z Vídně k němu schválně přijel štábní důstojník, ale nebyl vpuštěn. ani rakouský konsul ve Varšavě. Odsouzen na šest let do káznice.
#24 alto_textblock #24
Obrana Anglie. V anglické sněmovně poslanecké došlo v pátek k zajímavé debatě o povinné vojenské službě. Po- slanec plukovník Sandys navrhl osnovu zákona, stanovící pro všechny povinnost služby v territo- riáli armádě. Doba výcviku měla by býti stejná jako nyní, tedy asi 14 dní ročně a počet povinných cvičení stanoven na čtyři Návrh byl ovšem odmítnut liberály všech od- stínů, kteří uváděli známé důvody, že prý loďstvo stačí k obraně Anglie, že nebezpečí vpádu je fan- tasií a že povinná služba v territoriální armád by byla na úkor rekrutování do pravidelného vojska. Členové dělnické strany uváděli námitky zá- sadní, že by povinná služba sebe kratší byla po- čátkem vojenské služby dle zystému na pevnině způsobila by, že by Anglie se mísila účinněji do záležitostí na pevnině a do konfliktů, které by tam mohly vypuknoutí. Naproti tomu konservativci návrh hájili. Ministr vojenství, plukovník Seely, uznal, ž stav territoriální armády není uspokojivý a že je
#25 alto_textblock #25
nutna řelorma, ale dle jeho minění nemůže býti přijata zásada vojenské povinnosti, která prý se pro Anglii nehodí. Anglický generální štáb soudí, že zásada dobrovolné služby má býti zachována stůj co stůj. poněvadž dle jeho mínění vojáci do- brovolní jsou mnohem lepší než vojáci, zařaďovaní proti své vůli. Reforma territoriální armády je prý možna i bez povinné služby. Vůdce konservativců Bonar Law prohlásil, že vývody ministra vojenství se mu nezdají dostateč- nými a dal mu určité otázky: Soudí generální šláb že v nepřítomnosti výpravního sboru síly zane- chané v metropoli dostačí, aby odolaly vpádu 70.000 mužů vycvičeného evropského vojska? Ano, odpověděl ministr vojenství. Jo to mínění generálního štábu nebo většíny generálního štábu srmádního? tázal se opět Bonar Law. Ministr Seely neodpověděl již tak určitě prohlásil, že není možno zacházeti do podrobností. Bonar Law pak vyložil, že dle jeho mínění zvý- šené zbrojení na pevnině a pokroky vzduchoplavby změnily situaci v posledních letech a že je nutno zkoumati znova otázku bezpečnosti Anglie.
#26 alto_textblock #26
Polítická stávka v Belgii.
#27 alto_textblock #27
Neústupnost vlády Broguevillovy vůči poža- davku všeobecného rovného hlasovacího práva uvrhla zemi do nebezpečné krise. Již po volbách 2. června 1912, při nichž opět zvítězila pravice zahájila oposice energiekou kampaň pro revisi ústavy, aby se provedla volební reforma ve smyslu demokratickém zrušením kategorií voličů se dvéma a třemi hlasy. Socislisté hrozili generální stávkou, nevyhoví-li vláda tomuto požadavku, vláda a pra- více však odmítly vůbec jednati o návrhu na re- visi, podaném krajní levicí. Liberálové, kteří chtěli předejiti stávce jako povážlivému prostředku akce, pokusili se uvolnit napětí tím, že navrhli, aby byla utvořena parla- mentní komise, která by se zabývala volební otázkou, starostové velkých měst pak, aby usnad- nili dohodu, dosáhli na socialistickém komitětu že upustil od generální stávky, čímž měla vláda býti zbavena výmluvy, že nemůže ustoupiti příme hrozbě, i měla ji býti poskytnnta příležitost k ini- ciativě, která mohla vésti ke smíru Někteří členové Broquevillova kabinetu a část pravice byli ochotni postupovati tímto směrem proti té reakcionář. frakci katolické strany a ježto hrozila roztržka ve většině, setrvala vláda na roz- hodném odporu. Broqueville pouze připustil, že by parlamentní komise mohla býli pověřena úkolem, zkoumati opravu volebního řádu do obcí a v pro- vinciích, ale neměla se zabývati volbami do par- lamentu. Socialisté na to v prvním dojmu zklamání roz- hodli se přes námitky svého vůdce Vandervelda ke všeobecné stávce, která byla dne 14. dubna zahájena. Dle projevu z kruhů socialistických nejde pouze o zásadu jednoho hlasu pro každého voliče, nýbrž o povalení klerikálního režimu, poněvadž klerikální strana využívá své mocl pro vlastní zájmy, nedbajíc o skutečné zájmy země. Při tom udržuje se tato strana, jež representuje pouze men- šinu obyvatelstva, u vlády jedině systemem plurál- ních hlasů, který je zdrojem politické korrupce. Sítuace je nyní jasná. Na jedné straně belgický socialismus se svou velmi mocnou syndikátní orga- nisací chce úplně ochromiti průmysí a obchod, na druhé straně pak vláda snaží se všemi prostředky zmařiti tento nátlak, zejména vojenskou ochranou poskytovanou nesocialistickému dělnictvu, které chce pracovatí. Ve vallonských provinciích, kde socialistické organisace jsou všemocny, bude stáv- ka skutečně všeobecná, poněvadž dělníci se na ni dlouho připravují a mají dosti prostředků, aby mohli vydržeti bez výdělku několik měsíců, cel- kem však se před stávkou odhadovalo, že z 800 000 belgických dělníků zúčasíní se jí jen asi 400.000. kdežto dle nynějšího postupu stávky vyslovují se již naděje, že počet stávkujících dosáhne půl mi- lionu. Na rozdil od bouřlivé stávky r. 1893, která předcházela zavedení všenbecného hlasovacího práva s pluralitou hlasů místo dřívějšího volebního práva dle censu, snaží se vedení, aby nynější stáv- ka měla klidný průběh beze všech násilností, což ovšem za všeobecného rozčilení nelze snadno pro- vésti. O vyhlídkách stávky se mínění sice rozcházi ale stávkující dělnictvo je plno důvěry, a jak roz- hodně přistupuje k dlouhému zápasu, je víděti také z toho, že mnoho tisíc dělntků belgických od- jelo do cíziny, zvláště do Francie a do Ameriky. Četné děti dělnických rodin byly rovněž odveze- ny za hranice k soudruhům, nebo přijaty do rodin liberálních občanů, aby nebyly vydány strádání. Vůbec liberální občanstvo a zejména inteligence pohlíží na tuto politickou stávku sympatickya přímo ji podporuje. Známý belgický básník Maurice Maeterlinek zaslal listu „Peuple“ povzbuzující dopis, v němž svolil, aby jisté jeho práce byly vydány v knize, která má býti prodávána ve pro- spěch stávkových fondů. „Nemusím vás ujišťovati. píše Maeterlinek, „že jsem srdečně s těmi, kdo podnikli tento velký boj proti ministerstvu, které představuje celou hanebnost, celou nízkost a celou perfidii starého belgického klerikalismu.“ Dopis končí slibem, že Macterlinek hodlá tuto nejopráv- něnější stávku podporovati ještě účinněji, než svým
#28 alto_textblock #28
pérem.
#29 alto_textblock #29
Z Bruselu, 15. dubna. (K. k.) V okruhu char- loroisském je dnes stávka v dolech a hutni- ckých závodech téměř úplná. Ve středisku La Lou- vlěrském pracuje z 51.000 pouze 5000 dělníků, v jednotlivých továrnách, v nichž včera bylo ještě pracováno, je dnes stávka úplná. Velké dráhy za- stavily dopravu, jiné, méně důležité trati udržuj dopravu pouze proto, že jsou hlídány četníky. okolí Lutychu je situace taková jako včera V přístavu antverpském zahájila malá část dělníků práci, jmenovitě neorganisovaní přístavní dělníci, kteří bydlí na pevnině. V Bruselua okoli jest situace od včerejška nezměněna. „La Peuple“, orgán sociálních demokratů. udává počet stávkujících včerejšího dne na 350,000 a tvrdí, že během dneška a zítřka dosáhne půl milionu osob.
#30 alto_textblock #30
Kalifornic proti Japoncům
#31 alto_textblock #31
Z Tokia, 15. dubna. Ministr zahraničních zá- ležitostí dal japonskému velevyslanci ve Washing- toně instrukce, aby vzhledem ku protijaponskému zákonodárství v Kalifornii podal vládě Špojených států formální rozklady. Z Tokia, 15. dubna. (Reuter.) Kabinetní rada podala císaři zprávu o protijaponském zákonodár- ství v Kalifornii. Protože president Wilson nechce do záležitosti zasáhnouti, pokládá se za nutno na- vrhnout soudní řízení před nejvyšším spolkovým soudem, aby pokud možno dosaženo bylo rozhod- nutí, že Japonci nejsou mondolskéh původu a že tedy mohou nabývati státního ob- čanství v Kallfornii.
#32 alto_textblock #32
Z parlamentních výborů.
#33 alto_textblock #33
Z Vidně, 15. dubna. (K. k) Referentský komitět berního výboru ku projednání novely k demovní činžovaí dan konal dnes schůzi, v níž zahájeno bylo zevrubne projednávání nejdůležitějších ustanovení Krausova návrhu na změnu řízení a snížení domovní činžovní daně. Za rozpravy prohlásil vládní zástupce odboro- vý přednosta Bareck, že by obsáhlá nová úpra- va řízení byla možnou pouze v souvislosti se vše- obecnou reformou budovní daně, při čemž by byla všechna opatření, která byla dosud vyřízena čá- stečnými reformami (zákon o novostavbách, polož. ka přirážková a srážková, odpisy daní pro nedo- bytnost činže), pojmuta do obecné zákonné osno- vy. Vláda musí vyčkali usnesení komitétu a vy- hražuje ei pak své další kroky. Při 8 29. bylo usneseno přípustiti jako vpo- čítatelně výdaje mimo jiné činžovní a školní grol poplatky za čištění ulic, za hlídání domů a krámů. náklady na odvážení smetí, čištění chodníků, ná- klady a používací kvoty za vytahovadla, topení
#34 alto_textblock #34
domácí telefon, kamna, koupelny atd., na domov- níkův byt (pro tuto buď přiznáno jedno procento z hrubé činže domu, ne však více než 100 K). Dále bylo při 8 32. usneseno, že při živelních pohromách, po případě neobyčejných událostech. jako je houba, sřicení atd., mají býti přípustny odpisy v poměru obnosu škody k ročnímu výnosu budovy. Od 9. do 11. t. m. konala komise ku projed- nání relormy báňského zákona V. schůzi. Bylo v ní pokračováno v rozpravě o referátu „Právní subjekty báňského oprávnění“, dále po- dány referáty „Poměr báňských podnikatelů na- vzájem“, „Vedení báňské knihy“. „Exekuce“ atd. subreferáty „Podřízení státního dolování soli báň- skému zákonu“ a „Nakládání s nerosty, získanými bez báňského oprávnění“. S těmito referáty dohro- mady bylo nyní vyřízeno 8 ze 17 rozdělených hlav- ních referátů a několik subreferátů. Vzhledem ku pokročilému stavu prací usnesla se komise již nyí dosaditi redakční komitét, jehož úkolem je usne- sené zásady zpracovati v zákonnou osnovu.
#35 alto_textblock #35
Ze strany.
#36 alto_textblock #36
Odbor peněžních úřadníků uspořádá 18. t. m spolu s místní organisací veřejnou schůzi v Roud- nici, na níž pojedná člen odboru p. Karel Šikýi „O reformě daně z příjmu a nahlížení do knih se zřetelem k účtování živnostenskému a obchodní- mu“ dále 19. t. m. přednášku v organisaci pří- bramské „O zavedení třídní loterie v Rakou- sku a dne 20. t. m. veřejnou přednášku na Bře- zových Horách „O naléhavých hospodářských potřebách českých“, obě prosloví člen výboru p Julius Brabec. Technický odbor (sekce vysokoškol- ská) koná schůzí přípravného výboru dnes ve středu o 8. hod. večer v Obecním domě (mezanie č. 4). Valná hromada koná se v neděli 20. t. m v přednáškovém sále Obecního domu. Praha-Libeň. Valná hromada místní organisac národní strany svobodomyslné koná se v sobotu 19. dubna o půl 8. hod. več. v přednáškovém sále Sokolovny. Pořad jednání: 1. Přednáška J. E zem. poslance JUDra. Jos. Fořta: »O poměrech na českém sněmu.« 2. Zpráva o činnosti důvěr- nického sboru za minulé období. 3. Volba důvěr- nického sboru. 4. Volné návrhy. Z Roudnice. Místní organisace národní strany svohodomyslné pořádá v pátek 18. dubna v 8 hod. večer v sále hotelu »u Libuše« schůzi s pro- gramem: Reforma daně z příjmů, nahlížení do kníh obchodích se zřetelem k účtování živno- stenskému a obchodnímu. Promluví pan Karel šikýř. úřadník Zemské banky a profesor obch. věd na akademii obchodní v Praze. Přístup k této důležité schůzi pro všechny poplatníky je úplně
#37 alto_textblock #37
volný.
#38 alto_textblock #38
Oslava 80. narozenin dv. rady J. Hrabáka v Příbrami.
#39 alto_textblock #39
Učenec světového jména, první čestný doktor věd montanních v Rakousku, dv. rada Jos. Hra- bák slavil v neděli dne 13. t. m. 80té narozeniny. „Prokop“, spolek slovanských posluchačů vysoké školy montanní v Příbrami, uspořádal dne 11. dub- na t. r. v hotelu „Buchar“ přátelský večer, jenž svým uspořádáním, skvělou návštěvou a důstoj- ným průběhem vyvinul se v upřímnou, spontanní manifestaci citů lásky a vděčnosti k vznešenému kmetu-učenci, hohužel nepřítomnému. Večer poctili svou návštěvou zejména: V za- stoupení vys. školy montanní J. M. rektor prok. L.. Kirschner, prof. R. Vambera, profesor Stör, prof. Částek, adj. V. Macka a PhD Šebesta, jakož i sekretář Goldstern. Z horní závod přítomen byl přednosta dv. rada A Zdráhal, vrchní hor. rada J. Diviš. rada JUD Babánek, vrchní kom. Bartoš. Samosprávu representoval starosfa města a okresu JUDr. Max rytíř z Alemannů, měst. rada tov. Švejda městský taj. JUDr. A. Vošický. Svými zástupei přítomni byli dále c. k. gymnasium, c. k. paedago- gium, c. k. horní škola a děkanský úřad. Ze spol ků dostavili se delegáti: Klubu státních úřadníků Vzdělavacího sboru, Měšť besedy. Organisace nár strany svobodomyslné, Czytelni Polské, Kraj. spol- ku „Příbramě“, jakož 1 Sdružení mládeže strany nár. svobodomyslné Z projevů k slavnosti došlých zvlášť vzpome- nuty buďtež: Národní rady české, král. hlav. města Prahy, Král. české společnosti nauk, rektorátu c.k. vys. školy technické cís. Františka Josefa v Brně. Svazu českoslovanského studentstva, Spolku arch. a inženýrů v král. Českém. Vydavatelského druž- stva horních a hutních inženýrů v Praze, Czytelní Polské v Táboře, „Prokopa v Lubně (Štyrsko). Spolku posluchačů inženýrství chemie v Praze. Sdružení akademiků plzeňských, Spolku poslucha- čů obchodních věd na české technice v Praze, Mč- šťanské besedy v Příbrami, prof. dra. Jos. Then- rera, dv. rady V. Káše, prof. dra. F. Ryby, proí. dra. F. Köhlera, cís. rady MUDra. V. Korbeliusa, báň. rady M. Čechury, b. rady J. Lodla, inženýrů Karla a Jarosl. Friče z Dombrové, Pěkného, Šmal- ce. Kadainky, Beneše, Hofticha, Schistka, Kolá- říka, Grygara, Ořáska, Lázničky, Čechury, Ja- chymka, Baumanna a Soukupa, inž. dra. V. Ada- ma, ředitele Štěpánka. Z kruhů německých zvláště aplaudován byl projev adj. vys. školy mont. H Giebitze, adj. A. Wildometze a asistenta F. Svo- body. Uměleckou část večera vyplníl a podotknuto budiž ihned, že s plným zdarem, zpěvácký sbor „Prokopa“, jakož i osvědčený již umělec, cellista kol. J. Váňa za doprovodu dra. V. Šebesty. Slavnostní řečník, žák dv. rady Hrabáka, proí. vys. mont. školy v Příbrami R. Vambera, v plet- ní řečí promluvil o žívotě a významu oslavencově. Dále ujal se slova přednosta horního závodu dvorní rada A. Zdráhal. Za samosprávu ujal se slova starosta města a okresu JUDr. M. ryt. z Alemannů a na kone promluvil předseda spolku slov. posluchačů vys. školy montanní „Prokop“ p. Ing.C. Janečka. Jeho vřelou řečí zakončen byl krásný večer; byl —s— jistě důstojnou oslavou stařičkého učence.
#40 alto_textblock #40
Denní zprávy.
#41 alto_textblock #41
— České Brno. S tímto názvem přináší poslední číslo brněnských „Moravských Listů“ na úvodním místě zajímavé číslice o tom, jak postupuje vývoj českého obyvatelstva ve hlavním městě moravském. Po skončeném re- klamačním řízení napočítáno bylo v městské kurií brněnské 4390 voličů (roku 1906 jen 2016), a ve všeobecné kurii 8243 voliči (roku 1906 jen 6190). Činí tudiž vzrůst českých voličů v městské kurii za posledních 6 let o 2374a v kurtí všeobecné o 2053. Srovnáme-li to v procentech, tedy dospějeme k velmi přízni- vému výsledku, neboť v kurii městske vzrostl počet Čechů o 117.75 proc. v kurii všeobecné o 33.16 proc. Na- proti tomu Němci daleko zůstali za Čechy Třeba vykazují větší počet voličů (roku 190 8602 a letos 11.743 v městské kurii a ve vše- obecné kurii roku 1906 18.015 a nyní 18.709). je zřejmo, že v Brně jsou v úpadku, nebot Němci vzrostli v městské kurii o 36.4 proc. a ve všeobecné kurii toliko o 3.4 proc. „A kdyby byly seznamy sestaveny poctivě a žádný český člověk nebyl býval znásilněn a do ně- meckého katastru zanesen, byly by listiny vo- lební vykazovaly nejen percentuální náš pří- růstek, nýbrž měli bychom i početně většinu proti Němcům“ — dodávalí „Moravské Llsty“ a správně k tomu přípomínají: „Katastry vo-
#42 alto_textblock #42
lební odhalily nejlépe veškerý podvod, který se u nás při sčítání lidu páchal. Při sčítání lidu napočetl se přírůstek Čechů za poslední desíti- letí toliko o 4.48 proc., kdežto nyní sama rad- nice musila doznat, že za pouhých 6 posled- ních let vzrostl počet toliko dospělých mužů o 117 proc., respektive o 33 proc. V tom ne- jsou vpočítány ani děti ani ženy. Oč nás při- pravili při sčítání lidu!“ — »O pracích na sněmu království českého« promluví na veřejné schů zi, pořádané místní organisací národní strany svobodomyslné v žižkově, J. E. JUDr. Jos. Fořt, ministr m. sl. a zemský poslanec. Schůze koná se ve čtvrtek 17. t. m. o 8. hod. več. v sále restaurace »Bezovky« v Žižkově. — Slovanské návštěvy. Pan Edmund rytít Borkiewicz, ředitel banky a velkostatkářz Wilna na Litvě, meškal minulý týden v Praze, — Záležitost české školy v Hrušově. (Původní zpráva „Národních Listů“.) Jak známo ustali čeští rodičové hrušovští v poslední školské stávce proto, poněvadž jim bylo slíbeno, že otázka veřejné česká školy v této Němci ovládané obci bude co nej- dříve ve smyslu českého stanoviska rozřešena Lhůta, kdy měla školská stávka býti znovu zahá- jena, nebude-lí skandálním poměrům v Hrušově učiněn konec, stanovena byla 1. dubnem. Zemská školní rada, tak pečlivá o školství jiné, však hrušovskou českou školou nespěchá. Do 1. dubna věc nerozřešila, ale teprve po tomto termínu obrátila se na okresní školní radu frýdeckou se žádostí o vyšetření, zda není možno provésti roz- dělení školního obvodu tak, aby české děti hru- šovské byly příděleny některé ze stávajících veřej- ných českých škol v obcích sousedních. Zemská školní rada především měla na zřeteli Muglinov a Heřmanice. Okresní školní rada ovšem nemohla přistoupiti na názor zemské školní rady, již proto ne, že by naň nepřistoupili hrušovští Češi, kteří přece mají právo žádati, aby i oni v místě měl veřejnou českou školu, jako je mají Němci a Po- láci. Zemská školní rada v této záležitosti nechce postupovati tak, jak by se slušelo, a sice proto, poněvadž vedena jest snahou, co nejvíce krýt německou obecní správu. Patrně se poměry zlepší až čeští lidé hrušovští opětovně sáhnou ke stávce, k níž se již konají horlivé přípravy. — Technický odbor národní strany svobodo- myslné koná ustavující valnou schůzi dne 20. dubna t. r. v přednáškovém sále Obecního donlu o 10. hoď. dopolední. Pořad jednání valné schůze je následující: 1. Zahájení schůze p. J. Rolnáglem, král. zemským inženýrem a obec. starším král, hl. města Prahy. 2. „O ukolech Technické ho odboru v rámci působnosti národní strany svobodomyslné“, promluví pp. říl- ský a zemský poslanec dr. K. Kramář a říšský a zemský poslanec prof., dv. rada J. V. Hrás ký 3. Prohlášení pp. zástupců technických korporací, 4. Zpráva přípravného výboru. 5. Schválení jedna- cího řádu. 6. Volba předsednictva a výboru. 7. Vol- né návrhy. (Tyto třeba předem oznámiti příprav- nému výboru, Marianská ul. č. 3.) Pro důležitost a zajímavost celého jednání uvedeného programu valně schůze jest žádoucna účast všech již z členy Technického odboru přihlášených pp. kolegů, jakož i členů a příznivců národní strany svobodo- myslné. Hosté vítáni. — Přípravný výbo Technického odboru koná dnes ve stře dv poslední schůzi v Obecním domě u Prašné brány. mezanin, pokoj č. 4., v 8. hod. večer, Účast všech — Z Českého učení pro vědy polítické. Ve středu přednáší po obě hodiny docent dr. Václav Pošík: „O elektrárnách“. Ve čtvrtek vrch. inženýe Fr. Mencl. „O mostech“. V pátek ředitel plynárny z Plzně, inž. V. Vaigl: „O plynárnách“. V sobotu. prof. dr. Josef Gruber: „O vývoji socialismu“. — Občanské kluby. Občanský kluk v Karlíně pořádá ve středu dne 16. dubnao půl 8. hod. večerní v místnosti spolkové u p. Aní. Kazdy v Karlně, v Palackého třídě, výborovou- — Přírodovědecký sbor musea království Če- ského koná schůzi v pátek 18. dubna o 5. hod odpolední v zasedací síni II. třídy České akademie (budova musejní). Program: prof. techn. Cyril rytii Purkyně: „Geologické obrazy z Plzeňska“ (s pro- mítáním světelných obrazů). Inspektor Antonín Vímmer: „O larvách listohlodek (Phytomyzinae)“ — Americký klub dam oslaví narozeniny Vojty Náprstka zítra ve středu ve 4. hod. v čítárně Náprstkova domu. — Schůze výboru Všeslovanského svazu novi- nářů. Výbor Všeslovanského svazu novinářů konal dne 10. dubna v Praze v restaurantu Choděrově schůzi, které účastnili se: předseda J. Holeček, jednatel P. Vavřínek, pokladník J. Miškovský členové výboru: R. Cejnek, V. Červinka, C. Du- šek, A. Kunta, C. Moudrý, F. Nepilý, K. St. Sokol. Pokladník J. Miškovský podal výkaz o závěreč- ných účtech sjezdu pražského a stavu jmění svazu, načež s povděkem přijato na vědomí, že Spolek česko-amerických žurnalistů (v Novém Yorku), jenž o sjezdu Všeslovanského svazu novi- nářů v Praze 1912 byl přijat za člena svazu, se utěšeně rozvijí. Vzhledem k tomu, že na posled- ním sjezdě bylo usneseno konati sjezd Všeslovan- ského svazu novinářů každoročně, usneseno po delší debatě, které účastnili se: redaktor Kunta, chefredaktor Cejnek, red. Dušek, předseda Hole- ček, red. Červinka, posl. red. Sokol, red. Moudrý jednatel red. Vavřínek, aby sjezd uspořádán byl v král. Českém, a to v jednom z měst východo- českých, v měsíci září t. r. Jednatel red. Vavřínek pověřen vyjednati bližší se zastupitelstvem zvo- leného města. Na sjezdu budou projednány četné významné otázky, zejména otázka zřízení slovan- ské tiskové kanceláře, které vláda vídeňská do- sud klade překážky, ačkoli tak zv. »Albanská korespondence« povolena byla ihned. Nepřátele ský způsob referování o slovanských věcechv čelných listech německých byl rovněž předmě- tem rokování; usneseno sebrati příslušný materiál pokud možno ze všech čelnějších lístů zahra- ničních k akci další. — Z městské rady pražské. (Schůze dne 15. dubna 1913. Předsedal starosta JUDr. K. Groš.) Povoleno zřízení výkladců: firmě Bělský a Jeschek na domě čp. 637-II. v Jámě, firmě V. a Ant Kirchnerové na domě čp. 1651—II. v ulici Kře- mencové, p. Václavu Kloubkovi na domě čp. 161-2 v ul. Karlově, p. J. Vajshajtlovi na domě čp. 34NI ve třídě Ferdinandově, firmě Lederer a Bloci na domě čp. 463-I. v ulici Melantrichově. — Panu Frant. Kalouskovi povolena stavba dvorní dílny v novostavbě na staveništi č. 3 v ulici Ddní. - Panu Frant. Dolanskému povoleno zřízení spoušte na sudy v chodníku před domem čp. 28°-lI. v ule Myslíkově. — Na opravu sesuté ohradg zdi farní zahrady v Kojeticích povoleno 2000 K. — Ke stížnostem rady městské na nedosstek míst vs
#43 alto_textblock #43
nutna.
#44 alto_textblock #44
schůzl.